2
masthead
V Praze, ve středu dne 20. prosince 1905.
Praha
4
masthead
Ka rauní a odpol. Hsty
předplácí se
r Fraze v adnlnhslrael
na měsi
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí dlonáškou
na měste
Fraga
5
masthead
R sok
R sok
ns čtvit keta
ve mlialkácka
na měsle . . . . . . 2 K 30
Pešfont
na nn Lia . . . . o0i
s dvojí zásllkeu
na rařel
t l. . . k en
NN Lia
6
masthead
V drobném prodeji:
raaní číslo o sobě . . . na-
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve slislkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10
od polední.
Inseráty
platí se hotevě zapřel.
Předplacení a inserty přijímá admini
strace v Marianské ulici č.3.
Tam sacházejí as téš nočskce.
Uskárna a erpodice „Národnich Listě“
Bukozlsy se nsvracsjí
7
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
8
article
Opětné odročení uherské
sněmovny.
Opětné odročení uherské
sněmovny.
Uherský sněm byl za ministerstva barona
Fejčrvára po třetí odročen. Tentokráte až do
1. března roku příštího. Před každým odroče-
ním rozlétly se z Vídně i z Pešti konejšiv
zprávy o pokusech zjednati dohodu mezi sta-
noviskem opposiční většiny sněmovní, koalice
a stanoviskem panovníkovým. Ale tyto pokusy
stávají se čím dále, tím mdlejšími; před pří-
chodem Fejérvárovým a prvním odročením byly
to četné, politicky osvědčené oseby, jež jakožto
důvěrníci královského poslání — homo regius,
říkají jim v Uhrách — veřejně také označovaly
svůj úkol, i obsah svého poslání. Později sice
ještě s týmž označením, ale s menší zkušenosti
ve věcech vnitřní politiky v Uhrách přicházeli
podobní důvěrníci, hlavně ze středu zahranič-
ných členů zdejší diplomacie, původu uher
ského, jako byl velevyslanec berlínský Szo
gvényi, a méně jinak známý Kvassay, předseda
konsulárního soudu v Cařihradě. Před vče
rejší schůzí se sice mluvilo i o pokusech Szel
lových, ale vlastním prostředníkem byl bývalý
ministr finanční Lukacs, jehož poslání bylo již
tak vybledlé, že popřena byla i zpráva o jeho
slyšení u panovníka. Koalice však se chovala
tak, jakoby skutečně Lukacs byl býval u au-
dience, ale vyslovila svým výborem zzároven
že jejím jménem nejednal, že neměl od ní ni
jakého zmocnění, a samostatný jeho pokus pro
středkovací že nutno pokládati za ukončený
Fejčrvár
Fejérvárův
Vídeň
Pešť
Uhry
Cařihrad
uherský sněmovna
9
article
Jaké asi to ukončení bylo, vysvítá dále z po-
známek, z kruleů koaličních vyšlých, že ná-
maha Lukaesova neměla nijakého výsledku, a
on sám se ještě nevzdal veškeré naděje. Ve
Vídni však ničeho jiného nedocílil, než že
panovník mlčky vyslechl jeho výklad o pomě
rech v Uhrách, kterýž se lišil od názorů před
sedy ministerstva bar. Fejérvára. Za jediný vi
ditelný výsledek této činnosti Lukacsovy možno
považovati, že i včerejší odročení sněmovny
provedeno bylo poměrně hladce; jinak dle
náhledů, vyslovených ve výboru koaličním, si-
tuace v žádném ohledu se nezměnila.
Srovnáme-li s tímto stálým ubývánim urči
tosti a barvitosti pokusů prostředkovacích vývoj
stanoviska sněmovního, shledáváme, že po ka-
ždém novém odročení sněmu přibývá v něn
nálady opposiční. Včera i hr. Tisza, vůdee
zbytků strany liberální, ve jménu jejím se po
slavil na stanovisko ostře opposiční, tak ž
se všecky velké strany ve sně
movně uherské opět sešly. I tento
krok byl výsledkem předehozí dohody
mezi stranou liberální a koalicí
Dostavilt se do poslední schůze výkonného vý
boru koalice posel hr. Tiszy s dopisem k hr
Andrássovi, v němž bylo vysloveno přání, aby
koalice učinila o odročení sněmovním takové
prohlášení, by se i liberální strana mohla k ně
mu připojiti; načež mu byl ihned poslán návrl
onoho prohlášení.
Lukaesův
Lukacsův
Tisza
Andráss
Vídeň
Uhry
Tisza
10
article
Okolnost tato jest proto důležita, že v po-
slední době vznikaly v některých částech
koalice pochybnosti, jelikož Košut jakožto
vůdce strany neodvislosti se vyslovil pro vše
obecné volební právo z toho důvodu, že nem
se odmítati rozmnožení politických práv, pa-
novníkem samým za žádoucí považované. V tom
viděli někteří oslabení posice koaliční, ba bar-
Ivor Kaas, člen strany lidové proto i z výboru
koaličníno vysloupil. Ale tato věc se pateně
v lůně koalice mírně vyřídila, a to asi tím způ-
sobem, že sice formálně uznáno bylo za správ-
né prohlášení hr. Andrásse proti všeobocnému
volebnímu právu, věcně ale přijato koalici do
programu rozšíření volebního práva v takových
rozměrech, že počet voličů se bude rovnati po-
čtu voličů dle návrhu ministra Kristoffa, dle
něhož by bylo něco přes 3 milliony voličů. A že
toto rozšíření volebního práva ve smyslu koalice
uspokojilo by i sociální demokraty, toho dokla-
dem byl i článek maďarského socialistického
denníku „Népszava“, v němž bylo řečeno, že
sociální demokracie nebude lpěti na slově, jen
když se provede oprava volebního práva ve své
po dstatě. Prolo také asi sošlo včera přod
Košut
Ivor Kaas
Kristoff
11
article
uherskou sněmovnou z ohlašované dříve vo-
lební demonstrace sociální demokracie. Dle
toho se zdá, že soustředění maďarských sil ne-
stalo se jenom ve sněmovně, ale i mimo nl.
Po takovýchto přípravách nadešel konečn
včerejší den, 19. prosince a nové odročení sně-
movny, při němž se dostalo ministerstvu bar.
Fejérvára co nejpříkřejšího odmítnutí. Koalice
podala proti odročení sněmovny, nepřítomným
předsedou ministerstva dopisem předsedovi
sněmovny Justhovi s přiloženým vlastnoručním
listem panovníkovým zaslanému, protest, dále ve
zprávách telegrafických uveřejněný, jejž odů-
vodnil vůdce koalice hr. Apponyi. Po něm pro-
mluvil již jen hr. Tisza za liberální stranu, př-
pojiv se k protestu, koalicí podanému, ale z dů-
vodů, jež se od obsahu řeči hr. Apponyie
značně různíly; kdežto jediný sociální demo-
krat trval na naprostém odmítnuti odročovacíh
aktu.
Justh
Tisza
12
article
Nedošlo tedy ani tentokráte ve sněmovně
uherské na vyřízení návrhu, aby bylo dáno mi
nisterstvo bar. Fejérvára v obžalobu, vláda
jeho potrvá tudíž bezpochyby dálo až do
1. března; nesnází vnitřních v Uhrách asi do
té doby spíše bude přibývati, vždyť již i syn
předsedy ministerstva vzdal se úřadu vrchniho
župana, ke kterémuž nedávno byl povolán, jak
několik jiných, Fejérvárem dosazených vrch-
ních županův, což ovšem nenasvědčuje tomu
že by akce bar. Fejervára jakožto náčelníke
vlády nabývala v zemi obliby.
Bilance posavadní jeho činnosti minister-
ské nemůže nazvána býti úspěšnou, když obě
sněmovny se vyslovily tak okázale jednomyslně
proti ní, a šiky opposiční se na celé čáře se-
sílily.
Z okolnosti té pak, že sněmovny přes to
že se co nejrozhodněji vyslovily proti opětnému
odročení, přece jen teto odročení vzaly na vě
domí a tudíž se ma podrobily, lze souditi, že
nojsou všechny stezky, vedoucí k možnosti
dohody s Vídní, spřetrhány, a na této okolnosti
spočívají i domněnky, že doby do 1. března
1906 bude použito k dalšímu vyjednávání.
Uhry
Vídeň
13
article
Časopisy koaliční vedou si ovšem tak.
jakoby naprosto nevěřily v úspěch dalšího vy-
jednávání, což by sice mohlo se pokládati za
správné, máme-li na paměti posavadní nezdary
všech prostředkovacích pokusů, ale nesmí se
rovněž zapomenouti, že politikové maďarští své
opravdové myšlenky nodávají předčasně n
buben.
Jinak, kdyby tento názor listů koaličníeh
byl skutečným jejich vnitřním přesvědčením,
musilo by se miti za to, že jak Maďaři, tak
Vídeň stálým odročováním sněmovny a opět-
nými pokusy o dohodu, chtějí získati pouze
času, a že očekávají příchod nějakých zvlášt-
ních událostí, jež ještě náležitě nedozrály.
Pak by to byl stav jakési trvalé neústav-
nosti, nenepodobný vyvíjející se živelní bouři.
Vídeňské časopisy, rozepisujíce se o úspěš-
né činnosti říšké rady a zdaru, jehož se v ni
dodělalo ministerstvo bar. Gautsche v prvním
roce svého úřadování, jaksi okázale srovnávají
tyto úspěchy s bezúspěšnosti sněmu uherského
a vlády bar. Fejérvára, ale zapomínají při tom,
že sněmovna uherská zatím dospěla k nebývalé
jednotě vnitřní, k demonstrativní jednotě oppo-
siční, kdežto o takověto vnitřní a sebevědomé
jednotě rady říšské sotva lze mluviti, jsou-li
programová stanoviska její stran, stále na odiv
stavěná, také pravdivá a upřímná. A nenj-li
tomu tak, znamenalo by to, že mezi nimi a mi-
nistorstvem bar. Gautsche uzavřena byla jakási
zvláštní dohoda, jež se před veřojností počlivě
kají
Maďar
Gautsch
Vídeň
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 19. prosince.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Panská sněmovna měla dnes poslední schůz
v tomto roce. Několikahodinnou, ale nepolitickou
Strany dohodly se o polednách, že žádné roz-
pravy o zatímním rozpočtu nebude. Bylo však
několik debat odborných. Ke třetímu provisoriu
obchodní smlouvy rakousko - italské promluvii
Vídeň
15
article
zpravodaj, bývalý ministr obchodu v kabinetu
Taaffově a bývalý ministr vnitra v kabinetu
Windisehgraetzově, markýz Bacgue-
hem. Věeně a zajímavě jako vždy. A vtipně
jako vždy. Ale kratčeji nežli jindy. Tato »malá
exeellence« pokládána jest znalcem obchodních
smluv, protože sám velmi četné smlouvy před
14 léty dělal. Podle jeho rozpoznání je nynějši
smlouva monarchie s jižním královstvím pro nás
příznivější, nežli byla smlouva předehozí.
A ještě jeden bývalý mínistr obchodu pro-
mluvil dnes — baron Chlumecký. O pro-
visorním zákoně ve příčině podporování obchodní
mariny. Vlastně o poměru obchodního loďstva
rakouského k obchodnímu loďstvu světovému
Oba, Baequehem i Chlumecký,
přimlouvali se pro dělnost parlamentu a pro
ředrování obehodu a průmyslu, zvláště vý
vozního.
Ústřední svaz rakouských spolků lékařekých
podal panské sněmovně petici, kterou žádá zří-
zení zdravotního ministerstva. Zároveň však
centralisaci zdravotnictví vůbec. Pro tuto plaido-
val professor medicinské fakulty vídeňské, dvorn
rada Toldt, vykládaje, že není prospěchem,
je-li rozděleno zdravotnictví mezi instance státn
a mezi instance samosprávné, čině při tom
srozumitelné narážky na dolnorakouskou sně-
movnu, kde před několika dny teprve prošla
zemská podpora lékařům na očkování toliko
vělšinou 1 hlasu.
Taaffův
Bacgue
Chlumecký
profesor medicinský
Toldt
16
article
Zároveň tento anatom konstatoval, že jsou
ve zdravotnictví cislajtánském ještě veliké nedo-
statky. Zpravodaj, bývalý mlstodržitel hrabě
Merveldt, namitl, že k uklizení nedostatků
těch není systemisování zvláštního ministerstva
zdravotnického nikterak třeba. Ku panské sně-
movně podal zemský výbor dolnorakouský žá-
dost za změnu platného říšského zákona škol-
ského v ten rozum, aby se povinná návštěva
školní zkrátila, za to však by se zrušily všechny
dnešní úlevy školní. Panská sněmovna vyhnula
se choulostivému meritu podání toho. Postoupil
je totiž vládě. Jednotně a šablonovitě ovšem věc
takového dosahu vyříditi se nedá. Nezbude na-
posledy jiná pomoc, leč přikázati všechny zále-
žitosti oboru toho tam, kam svojí povahou ná-
ležejí: do sněmovny zemské.
V tajné schůzi vydán hrabě Hoyo s
soudnímu stihání pro škodu, kterou způsobil
svým aulomobilem. Proč takovou žádost stran
immunity rozhodují páni senátoří při zavřených
dveřích, jest nám záhadou.
Merveldt
Hoyo
17
article
Z Vídně, 19. prosince. (C. - B.)
Předseda kníže Windischgraetz zahajuje
schůzi a věnuje nedávno zemřelému svob. pänu
Krauseinenovi vzpomínku. Sněmovna na zna
mení pocty povstala.
Svob. pán Niebauer referuje o prozatím
něm rozpočtu, poukazuje na prohlášení před
sedy ministerstva, učiněná o dalším vedení společ
ného rozpočtu říše, a vyslovuje přání, aby v téte
tak důležité otůzce v zájmu obou částí říše brzy
nastal definitivní pořádek.
Rozpočet prozatímný přijímá se
pak bez debaty ve všech čteních.
Zpravodaj markýz Bacquehem referovalo
zákoně, týkajícím se prozatímného upravení ob-
chodních a dopravních styků s Italií.
Praví, že jest to již třetí provisorium, ale pivní, jež
přichází k parlameninímu vyřízení. Přirovnání nyněj-
šího provisoria a přiští definilivní obch. smlouvy s dři-
vějšími nevyzníva prý na prospěch posledních. Arcit
není italská obchodní smlouva ještě ukončena, ale
vláda v komisi dala na jevo brzké uzavření její
Lze za to míti, že definitivní obchodní smlouva
předložena bude v takové formě, jež dobrý dojem
ještě sesílí. Řečník doufá, že v příštím roce podaie
se uzavříti obchodní smlouvy s ostatními státy, aby
uašemu zemědělství a průmyslu zabezpečena by a
ona jistota a klid, jichž potřebují za všech okolností.
zejmena v tak vážných politických dobách (Souhlas.)
Předloba přijímá se bez debaty ve
všech čteních.
Windischgraetz
Krauseinen
Niebauer
Bacquehem
Vídeň
18
article
Sněmovna projednává pak zákon o podpoře
pro obchodnl námořnictvo.
Hr. Kueístein praví, že vláda bude musi
bedlivě uvážit, nebylo-li by účelnější přimo povznésti
obchodni paroplavbu.
Bude věcí vlády podporovati přímo stavbu lodí,
čímž náš průmysl nabude nových tržišť. Také třeba
pečovati o námořnictvo, jež nemá pojištění ani pro
připad nemoci, ani proli úrazu.
Referent bartn Chlumecký děkuje řečníku
za výzvu k vládě a praví, že třeba pečlivě uvážiti
nejen olázku domáci plavby námořní, nýbrt také
domácí stavby lodí, když máme zdatné obyvatelstvo
plavbu provozující a náš obchod a průmysl povzne-
sením našeho obchodního námořnictva velice malého
jen získati může. Rečník doporučuje přízni vládní
podporování nynějších velkých lodních společnosti
menších podniků plavebních, jsoucích pro pobřežní
obyvatelstvo životní otázkou.
Sněmovna přijímá zákon ve věech
čteních a vyřizuje několik menších
předloh, přijatých poslaneckou sně-
movnou, mezi nimi předlohu o soud-
nictví v Libnl.
Potom projednána zpráva o peticích stran zř-
zení zdravotnického ministerstva (rel.
Merveldt) a po přímluvě prof. Toldta postoupena
vládě k uvážení a vykonány doplňovací volby.
Naposled byla schůze důvěrná, v níž pro-
jednána žádost krajského soudu vídeňsko- novom ěst-
ského za vydání hr. Hoyosa Sprinzensteina pro aulo
mobilovou přihodu.
Chlumecký
profesor
Toldt
Hradec
zení zdravotnický ministerstvo
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 19. prosince.
Praha
21
article
Žlutá kniha o Marokku a Anglie.
Anglický tisk otevřeně se rozepisuje o žlute
knize, v níž shledává oprávněnou defensivní po-
sici Francie proti politice německé. »Ti mese
v dlouhém článku dovozují, že anglická veřej-
nost je přesvědčena o tom, že spor francouzsko-
německý o maroeké otázce postrádá pevného
podkladu a že byl Francii vnucen, když Ně-
mecko nemusilo více hleděti s obavou k vý-
chodním hranicím, neboť Rusko bylo bezvládné
a poražené. Proto názor anglický je nyní plné
potvrzen historií, vylíčenou ve žluté knize. Kníže
Bülow obhajuje svou politiku prohlásil, že neni
s to sděliti obsah všech dokumentů. Nyní po
uveřejnění žluté knihy je jeho zdráhání pocho-
pitelno. Snad má Bülow ještě různé dokumenty
v reservě, ale nyní vysvítá zřejmě nestranným
pozorovatelům, že průběh otázky ma-
rocké ostal pro Francii rozhodně
příznivým. »Times« poukazují na hrozivý
ton Německa vůči Francii i na obrat v politice
německé a vidí v nich nejlepší komentáře
k mírumilovným výlevům Bůlowovy poslední
řečí, již adresoval na Anglii. Zdá se, že ne-
budou přijaty s úplnou vírou v jejich upřím-
nost. »Tumes« prohlašují dále, že Anglie nemá
nejmenši chuti měniti cokoliv na svých sympa-
tiích a že za přálelství Německa neobětuje přá-
telství Francie.
Bülow
Bůlowův
Maroko
Anglie
Francie
Rusko
Německo
22
article
»Morning Post« porovnává žlutou
knihu k představení »Hamleta«, v němž se za-
pomnělo na dánského prince. Spis o marocké
otázce uveřejňuje přiliš mnoho nezávažných po-
drobnosli, ale zamlčuje asi mnohé důležité doku-
menty, což bývá pravidelně u podobných diplo-
matiekých publiraci, jež mají účinkovati přede-
vším na mysli voličů. Proto »Morning Poste
nepřisuzuje žluté knize velké důležitosti. »Mor-
ning Post« na rozdíl od »Times« staví se spíše
příznivěji k stanovisku německému v otázce
marocké. Německo má prý právo do marockých
záležitostí zasahovati a mohlo z této věci uči-
niti svou otázku cti.
Hamlet
Německo
Morning Post
Mor
ning Post
23
article
Cesta krále anglického do Cařihradu.
V německých listech byly rozšířeny po
věsti, že král Edvard zamýšlí na jaře navštíviti
Atheny a Cařihrad a byl této cestě při-
kládán dalekosáhlý význam. Na přímý dotaz
londýnského dopisovatele »Pol. Corr.« odpověděl
tajný sekrelář králův lord Knolly: »Není ani
slova pravdy na tvrzení, že král budoucího
března chce jeti do Cařihradu a Athen.«
Ministerská krise v Ilalii.
Podle posledních zpráv římských je krise
zatím zažehnána. Král pověří Fortise
rekonstrukeí kabinetu.
Sněmovna, jak již sděleno v telegr. zprá-
vách, byla odročena na neurčitou dobu po pro-
hlášení Fortisově, že ministerstvo po-
kládá za svou povinnost po výsledku
hlasování o obchodní smlouvě se Španělskem.
podati králi žádost za propuštěnon
Hned na to přijal král ve slyšení předsedu
sněmovny a předsedu senátu.
Ilalské listy posuzují krisi nejrůznějšín
způsobem. »Messagero« předvidal hned správně.
že Fortisovi bude svěřeno rekonstruování kabi-
nelu a že nové vládě přibudou živly se strany
Pol
Corr
Knoll
Athena
Cařihrad
Španělsko
Fortis
senát
24
article
demokratické. »Messagero« dává tím na sroz-
uměnou, že Fortis obětuje Tittona
jeho portefeuille zahraničních věcí svěří někte-
rému ze svých bližších přátel.
»Giornale d'Italia« útočí na Fortisa, jenž
se dopustil porušení ústavy, neboť svým svole-
ním k rozdělení jednacího pořadu Giovagnola
s přispěním skupiny Títtoniovy zachoval si zdání
jakési většiny, avšak ve skutečnosti nemá Forti
většinu a měl by prostě odstoupiti.
»Patria« a »Popolo« obviňují Sonina, že
svým vystoupením proti Fortisovi dopustil se
neprozřetelnosti, zejmena že nevčasně opětně
zatáhl do debaty událost marconskou a že způ-
sobil náladu a okolnosti, jež mohou oslabiti
ano i otřásti poměry Italie ke společným
mocnostem.
Giovagnola
Sonin
Fortis
Fortis
Tittona
Giornale d ' Italia
25
article
Městské zastupitelstvo v Karlíně
Městské zastupitelstvo v Karlíně
mělo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví
starosty p. J. Ronze. Jednaci pořad takto vyřízen:
Pan m. r. dr. Brabec oznámil, že de usnesení
minulé schůze zastupitelstva, ve příčině pronájmu
10% přirážky k potravní dani z masa, byla podá na
stížnost, opirající se zvláště o náhled, že prý při
hlasování o návrhu odchylném byla většina, kedežto
však ve skutečnosti tomu tak nebylo, poněvadž pří-
tomno bylo více členů, než se jich do presenční listiny
zapsalo. Až do vyřízení stížnosti byli pp. Homolka a
Krejčík zmocněni, aby vybírání dávky prozatimně
převzali. Opotření to zastupitelstvo schvá lilo.
Schválena byla investiční vydání mimo řádný
rozpočet v obnosu 41.758 K.
M. r. pan dr. Lokay podával zprávu o novém
rozvržení zástupců v okresní školní radě, dle kterého
původní počet členů z deviti byl po vyloučení Libně
snížen na 8 a nyní dokonce na 6. Proto uspeseno,
aby podán byl rekurs, že pro Karlín míste 3 zástupců
byli ustanoveni pouze dva.
Na to zadány dvě chudinské nadace Srncovy.
J Ronz
doktor
Brabec
Krejčík
Lokay
Srncův
Karlín
Homolka
Libeň
26
article
M. r. pan dr. Lokay přednesl návrh na podání
rekursu proti výnosu c. k. okresní školní rady ze
dne 1. prosince 1905 v záležitosti přidělení zástupců
v c. k. okrosní školní radě. Jak povědomo, obecní vý-
bor karlínský usnesl se ve schůzi dne 26. dubna 1905
odepříti věcné náklady na německou
měšťanskou školu dívčí v Karlíně. D-
vodem pro to bylo jednak nekulturní a vší civilisaci
se příčící chování Němců v uzavřeném území, na
Moravě a ve Vídni, kdež mnohem početnějším po-
měrně Čechům odpírány jsou vůbec české školy ve-
řejně a pak ta okolnost, že odečtou-li se z dítek ně-
meckou měšťanskou školu v Karlíně navštěvujících,
ty, kteréž v Karlíně nebydlí, objeví se počel tak ne-
patrný, že pro něj vydržovati měšťanskou školu s ná-
kladem tak značným jeví se nepřiměřeným. Toto
usnesení bylo okresním hejtmanstvím ze dne 24
května zastaveno a výkon jeho zakázán, z důvodů,
že jedná se o trvající školu a nikoli o školu, která
se má leprve zříditi. Obec karlínská proli tomuto vý-
měru hejímanstvi rekurovala k místodržitelství a pak
k ministerstvu, byla však oběma instancemi odmít-
nuta. Vzhledem k tomu však, že jedná se o věc zá-
sadní, kteráž, ať tak či onak našemu právu na če-
ské školství ku prospěchu mohla by býti, navrhuje
městská rada, aby obecní výbor usnesl se na tom,
aby proti rozhodnutí min. vnitra ze dne 27. listo-
padu 1905 podána byla stížnost ke správnímu soudu.
Lokay
Němec
Čecho
Karlín
Morava
Vídeň
27
article
Pan řed dr. Plašil vyslovil se proti návrhu z toho
důvodu, že „není rozumno forcírovat tuto věc až do
krajnosti, když už dvě inslance rozhodly proti obci
karlínské.“ Z toho důvodu nebude pro návrh hla-
sovati. — Návrh rady městské všemi hlasy proti jed-
nomu přijat
Do dozorčí rady společně vodárny Prahy a před-
městí zvolen p. dr. Fr. Lokay. — Zástupcem obce
v soclálně-humanitní komisi pražské zvolen p. řed.
Fr. Kneidl. — Usneseno zakoupiti 60 akcií rakousko-
uherské banky.
Schválen návrh (po referátu p. m. r. Židlického)
na zvýšení ceny vody trubní pro závody průmyslové
a sice do 6000 m z 18 na 20 hal., do 8000 m)
18 hal. místo 16 hal., přes 8000 m' 16 hal. místo
14 hal.
Do správní rady jateční zvoleni pp. B. Petráček
a Teditel J. Svatek
Schválen dodalek ke smlouvě se společností elek-
trické dráhy Práha—Karlín—Vysočany, ohledně druhé
koleje v Palackého třídě.
Následovalo rokování o rozpočtu obecním
na rok 1906; relerent p. m. r. dr. Brabec. Celková
potřeba fondu obecního jeví se obnosem 1,144. 592
kor., úhrada 962.361 kor., schodek uhradí se
obecní přirážkou 271/22% (letos byla 302%); pro
podniky, povinné skládati veřejně účty, stanovena při-
rážka 371/2% (letos 409%). Rozpočel fondu škol-
ního: školy české: potřeba 89.856 K, úhrada 2230 K,
školy německé: potřeba 25.914 K, úhrada 24 K. Na
úhradu schodků bude se vybírati 181/2 % přirá žka
školní (letos 16%). Výše přirážek je stejná na rok 1906
jako byla v roce 1905.
Stav veškerých výpůjček ke konci prosince 1905
činí 11,870.458 K 10 h. Dávka nápojová vynese
120.000 K, daň ze psů 5000 K, výnos přírážky k ná-
jemnému 160.000 K. Nadací školských spravuje obec
28 v obnosu 82.956 K. Srncovy nadace zvláštní mají
kapitál 272.000 K. Rozpočet byl schválen bez de
baly.
doktor
Plašil
Lokay
František
Kneidl
Židlický
B Petráček
Teditel
J Svatek
Brabec
K Srncův
Praha
Francie
Karlín
Vysočany
Palacký třída
Rozpočel fond škola
hala
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Japonské loďstvo.
Jak vzniklo? Příspěvek k dějinám kulturních slyků
mezinárodních.
Asi před dvaceti léty neměli Japonci kromě
několika dřevěných lodí žádného loďstva. Ne-
uplynulo ani deset let a rozbili loďstvo činské
s překrásnými obrněnci německého původu
ozbrojení. — Jak dosáhli tak znamenitého
úspěchu? Zpravodaj petrohradského „Nového
Vremene“, aby měl odpověď z úst povolaných
cbrátil se přímo ke zdroji. Mluvil s mužem.
který dle doznání Japonců jejich loďstvo — vy-
tvořil. Je to věhlasný francouzský inženýr Ber-
ten. Bývalý ředitel oddilu pro stavbu lod
u francouzského ministerstva námořnictví, trá-
vil dovolenou u Cherbourgu. Tam ho zpravodai
vyhledal. Vypravování je poutavé i poučné.
R. 1886 pan Berten zdržoval se v Tou-
loně, hledě pohnouti námořní správu, aby při-
jala jeho nový typ válečného korábu, jenž však
nenaleznuv milosti technické komise, nebyl do-
pručen. Ministerstvo projekt zamítlo. Však
kde se vzal, tu se vzal — nachomítl se japon-
ský inženýr. Maje poslání ve Francii, jménem
své vlády vyzval ihned p. Bertena, aby odebral
se do Japonska a stavěl tam válečné lodi podle
svého vynálezu.
— Budete úplně samostatným, ujišťoval
Japonec. Předloží vám jen seznam, čeho nám
třeba. Nikdo se vám do věcí nepoplete. Jediný
představený bude námořní ministr, budete jeho
rádcem a spolupracovníkem.
Podmínky byly lákavé, pan Berten přijal
Zbylo pouze dostci svolení franeouzské vlády.
Také to záhy vyřizeno cestou diplomatickou
pan Berten, obdržev dovolenou na 3 roky, ode-
bral se na dálný Východ.
V Tokiu uvítán srdečně a slavnostně, jak
vysoký slátní hodnosta. Ve gzvláštní audienci
vital jej i jeho paní mikado s císařovnou, čest,
jakáž z cizinců přiznána toliko vyslancům.
Japonec
Berten
Nový Vremen
Cherbourg
Maja
Francie
Japonsko
dálný východ
Tokio
29
article
Vzbudilo přijetí také údiv a nevůli v diploma
tické kolonii tokijské.
Pan Berten, neztráceje času, chutě se pu
stil do práce. Úkol zněl: „Potřebujeme lod-
stvo k ochraně pobřežní čáry. Sdělejte nám
je!“ Ale dovtipný Francouz, dostatečně jsa
obeznámen s polohou a snahami japonské poli-
tiky zahraniční, pchopil, že chytří Asiaté pod
záštitou „ochrany pobřeží“, pomýšlejí vybudo-
vati dokonalé loďstvo válečné. Již proskakovaly
pověsti o choutkách tokijské vlády na Koreu.
Než také Čína s ohledem na nepokojného sou-
seda počala zbrojiti na moři a objednala v Ně-
mecku lodi. Snadno bylo uhodnouti, že pro
Koreu dojde k válce. Proto pan Berten upravil
takto svoji odpověd:
— Vytvořím vám válečné loďstvo, nejlepší,
jaké dovedu. Nazvete si je, jak chcete, třeb
loďstvem pro obranu břehů.
Pořizovati věc z peněz státních, bylo ten-
kráte na pováženou. Celý rozpočet ministerstva
námořního nepřevyšoval 7 millionů yenů. Ne-
zbývalo, než sáhnouti k půjčce. Sehnali ten-
kráte sumu k neuvěření malou, všeho všudy
15 millionů yenů! Za tylo penize během svého
čtyřletého pobytu v Japonsku v jediném toliko
arsenále pan Berten vystavěl tři lodi, každou
o 4000 tunách, typu francouzského „Sfaxe“i,a
sice „Macusimu“, „Ieukuzimu“ a „Gašidate“,
malý křižák „Šiiodu“, torpédoborce „Čizimu“
a návěštní loď „Jaiejamu“. Rovněž mělo se po-
slaviti 15 minonosek o 60 tunách. Pan Berten
shledal, že bude mnohem výhodnější objednati
minonosky za hranicemi. Dosáhl ještě výhody,
že Japonci místo 15, dostali jich 16, tudíž
jednu nadávkem.
Berten
Francouz
Japonec
Korea
Čína
30
article
Malé námořní loďstvo válečné ale doplněno
několika jednotkami, již po pěti letech, co bylo
spuštěno na moře, zvítězilo již nad loďstvem
čínským. Hned druhý den po vítězství vzpomněl
mikado zásluh p. Bertena, jenž dávno již se
byl vrátil do Francie. Posláno za ním nejvyšší
vyznamenání, jakého mohou dosíci v Japonsku
osoby rodu občanského: řád vycházejícího
slunco! Ještě výmluvnější bylo uznání samého
vítěze, admirála Ita. Ačkoliv pan Berten nikdy
se s ním nestýkal, poslal mu admirál po bitvě
na Jalu dopis, v němž praví: „Zvítězil jsem,
ale za vítězství děkuji jedině zdatnos-! lodí, jez
jste nám postavil.
Výstroj a výzbroj lodí děla se pod dohle
dem umného Francouze. Přiděleno měl 25 in-
ženýrů japonských, kleří vystudovali ve Franci
neb v Anglii. Jejich vědomosti byly důkladné,
nemenší než inženýrů evropských. Jinak nie
nebylo u nich zvláštního, kromě obdivuhodné
onergie a hlubokého emyslu pro povinnos
Berten
Ito
Francouz
Francie
Jal
Anglie
31
article
Bylo jim jedno, pracovati třeba od 7—8 hodin
z rána až do půlnoci. Vše konali s nadšením
u vědomí, že pracují na velikém díle národním.
Dokončiv výstroj první lodi válečné, pozval pan
Berten na palubu několik japonských předáků
a svých známých na sklenku šampaňského. Ka-
pitán však nepřicházel, ačkoliv od rána byl na
lodi. Zašel sám pro něho, ale kapitán stanul na
svém velitelském můstku a prosil, aby zákusek
i víno bylo mu tam posláno, se svého místa že
se nevzdálí. Takovi jsou Japonci. Po všechen
čas svého pobytu mezi nimi setkal se pan Ber
ton s jediným pouze námořním důstojníkem,
který časem rád si přihnul sake — japonského
piva. Záhy však dalo mu velitelství na sroz-
uměnou, že s takovou slabosti ve službě ne-
může ho potřebovati. — Sám zažádal za pro-
puštěnou. Neprávem praví se o Japoncích, že
dovedou jen napodobiti, ničeho však samol
statně nevytvoří. Japonci dovedou využitkovati
svých vědomostí a kombinovati. Nezřídka byl
francouzský náčelník překvapen odbornickým
způsobem pojelí, jež u nich shledal. Příhodi
se mu zajímavý případ.
— Spouštěli jsme loď na vodu. Válce, p
nichž ohromné těleso se šine, povolily, loď na-
klonila se na bok. Jeden inženýr japonský hned
vystoupil s náhledem, že není potřebí loď v po-
loze přímé spouštěti, že může se tak státi
v poloze nakloněné — loď následkem svého za-
tížení že ve vodě sama se vzpřímí. Náhled čí-
selně dovodil. A stalo se, jak předpověděl.
S tak čipernými lidmi ovšem pracovati bylo
lehko ...
Berten
Japonec
ber
Ka
32
article
Na otázku, zdali nevznikala řevnivost mezi
japonskými kollegy? odpovidal pan Berten:
— Něco takového jsem nepoznal. Pravda,
když jsem předložil své plány, projevila ná-
mořní rada náhled, že dříve bude nutno je pro-
zkoumati. Rázně jsem se ohradil, znaje ze zku-
šenosti, že takové „posuzování“ obyčejně k ni-
čemu nevede, jen času se promrhá. „Pánové,
přijel jsem na tři léta,“ dovozoval jsem. „Dá-
me-li se do rozboru, ztratíme rok a na práci
zbudou pouze dva. Jestli jste mne povolali ke
stavbě, schválili jste můj typ, mé plány i prak-
tické zkušenosti. Ostatní přenechte mně.“
Pochopili a od těch dob nikdo se Fran-
couzovi do díla nepletl. Jedině tak bylo možno
mnoho vykonati v době tak krátké a s obmeze-
nými prostředky. Déle v Japonsku se zdržeti
nebylo lze.
— Dítky mi dorůstaly, bylo nutno vrátiti
se do Francie, další služby chtěl jsem věno-
vati své vlasti.
Před odjezdem ještě vyhledal francouzský
konstruktér dvě znamenitá místa pro lodní arse-
nály, v Sasebo a v Kre, zhotoviv potřebné
plány. Oba arsenály vykonaly Japoncům služby
neocenitelné, znamenitě a důmyslně dovedli
jich využitkovati. Při oblehání Port Arturu lodi
jejich sice značně utrpěly, Ale majíce po ruce
veliké množství potřebného materiálu a celou
legii vycvičených dělníků, mohli své škody
ihned napraviti. Rusové z takové výhody ovšem
těšiti se nemelli.
V. R.
Berten
Japonec
Artur
Rus
Délos
Francie
Sasebo
Kre