ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 34d4d6f0-790a-11dc-a9a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 51, person 70, org 13, work 4
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 20. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 350.
4 masthead
Ka rauní a odpol. Hsty předplácí se r Fraze v adnlnhslrael na měsi na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí dlonáškou na měste
Fraga
5 masthead R sok
R sok ns čtvit keta ve mlialkácka na měsle . . . . . . 2 K 30 Pešfont na nn Lia . . . . o0i s dvojí zásllkeu na rařel t l. . . k en
NN Lia
6 masthead
V drobném prodeji: raaní číslo o sobě . . . na- odpolední . . . . . . . za 2b Ve slislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 od polední. Inseráty platí se hotevě zapřel. Předplacení a inserty přijímá admini strace v Marianské ulici č.3. Tam sacházejí as téš nočskce. Uskárna a erpodice „Národnich Listě“ Bukozlsy se nsvracsjí
7 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
8 article Opětné odročení uherské sněmovny.
Opětné odročení uherské sněmovny. Uherský sněm byl za ministerstva barona Fejčrvára po třetí odročen. Tentokráte až do 1. března roku příštího. Před každým odroče- ním rozlétly se z Vídně i z Pešti konejšiv zprávy o pokusech zjednati dohodu mezi sta- noviskem opposiční většiny sněmovní, koalice a stanoviskem panovníkovým. Ale tyto pokusy stávají se čím dále, tím mdlejšími; před pří- chodem Fejérvárovým a prvním odročením byly to četné, politicky osvědčené oseby, jež jakožto důvěrníci královského poslání — homo regius, říkají jim v Uhrách — veřejně také označovaly svůj úkol, i obsah svého poslání. Později sice ještě s týmž označením, ale s menší zkušenosti ve věcech vnitřní politiky v Uhrách přicházeli podobní důvěrníci, hlavně ze středu zahranič- ných členů zdejší diplomacie, původu uher ského, jako byl velevyslanec berlínský Szo gvényi, a méně jinak známý Kvassay, předseda konsulárního soudu v Cařihradě. Před vče rejší schůzí se sice mluvilo i o pokusech Szel lových, ale vlastním prostředníkem byl bývalý ministr finanční Lukacs, jehož poslání bylo již tak vybledlé, že popřena byla i zpráva o jeho slyšení u panovníka. Koalice však se chovala tak, jakoby skutečně Lukacs byl býval u au- dience, ale vyslovila svým výborem zzároven že jejím jménem nejednal, že neměl od ní ni jakého zmocnění, a samostatný jeho pokus pro středkovací že nutno pokládati za ukončený
Fejčrvár Fejérvárův Vídeň Pešť Uhry Cařihrad uherský sněmovna
9 article
Jaké asi to ukončení bylo, vysvítá dále z po- známek, z kruleů koaličních vyšlých, že ná- maha Lukaesova neměla nijakého výsledku, a on sám se ještě nevzdal veškeré naděje. Ve Vídni však ničeho jiného nedocílil, než že panovník mlčky vyslechl jeho výklad o pomě rech v Uhrách, kterýž se lišil od názorů před sedy ministerstva bar. Fejérvára. Za jediný vi ditelný výsledek této činnosti Lukacsovy možno považovati, že i včerejší odročení sněmovny provedeno bylo poměrně hladce; jinak dle náhledů, vyslovených ve výboru koaličním, si- tuace v žádném ohledu se nezměnila. Srovnáme-li s tímto stálým ubývánim urči tosti a barvitosti pokusů prostředkovacích vývoj stanoviska sněmovního, shledáváme, že po ka- ždém novém odročení sněmu přibývá v něn nálady opposiční. Včera i hr. Tisza, vůdee zbytků strany liberální, ve jménu jejím se po slavil na stanovisko ostře opposiční, tak ž se všecky velké strany ve sně movně uherské opět sešly. I tento krok byl výsledkem předehozí dohody mezi stranou liberální a koalicí Dostavilt se do poslední schůze výkonného vý boru koalice posel hr. Tiszy s dopisem k hr Andrássovi, v němž bylo vysloveno přání, aby koalice učinila o odročení sněmovním takové prohlášení, by se i liberální strana mohla k ně mu připojiti; načež mu byl ihned poslán návrl onoho prohlášení.
Lukaesův Lukacsův Tisza Andráss Vídeň Uhry Tisza
10 article
Okolnost tato jest proto důležita, že v po- slední době vznikaly v některých částech koalice pochybnosti, jelikož Košut jakožto vůdce strany neodvislosti se vyslovil pro vše obecné volební právo z toho důvodu, že nem se odmítati rozmnožení politických práv, pa- novníkem samým za žádoucí považované. V tom viděli někteří oslabení posice koaliční, ba bar- Ivor Kaas, člen strany lidové proto i z výboru koaličníno vysloupil. Ale tato věc se pateně v lůně koalice mírně vyřídila, a to asi tím způ- sobem, že sice formálně uznáno bylo za správ- né prohlášení hr. Andrásse proti všeobocnému volebnímu právu, věcně ale přijato koalici do programu rozšíření volebního práva v takových rozměrech, že počet voličů se bude rovnati po- čtu voličů dle návrhu ministra Kristoffa, dle něhož by bylo něco přes 3 milliony voličů. A že toto rozšíření volebního práva ve smyslu koalice uspokojilo by i sociální demokraty, toho dokla- dem byl i článek maďarského socialistického denníku „Népszava“, v němž bylo řečeno, že sociální demokracie nebude lpěti na slově, jen když se provede oprava volebního práva ve své po dstatě. Prolo také asi sošlo včera přod
Košut Ivor Kaas Kristoff
11 article
uherskou sněmovnou z ohlašované dříve vo- lební demonstrace sociální demokracie. Dle toho se zdá, že soustředění maďarských sil ne- stalo se jenom ve sněmovně, ale i mimo nl. Po takovýchto přípravách nadešel konečn včerejší den, 19. prosince a nové odročení sně- movny, při němž se dostalo ministerstvu bar. Fejérvára co nejpříkřejšího odmítnutí. Koalice podala proti odročení sněmovny, nepřítomným předsedou ministerstva dopisem předsedovi sněmovny Justhovi s přiloženým vlastnoručním listem panovníkovým zaslanému, protest, dále ve zprávách telegrafických uveřejněný, jejž odů- vodnil vůdce koalice hr. Apponyi. Po něm pro- mluvil již jen hr. Tisza za liberální stranu, př- pojiv se k protestu, koalicí podanému, ale z dů- vodů, jež se od obsahu řeči hr. Apponyie značně různíly; kdežto jediný sociální demo- krat trval na naprostém odmítnuti odročovacíh aktu.
Justh Tisza
12 article
Nedošlo tedy ani tentokráte ve sněmovně uherské na vyřízení návrhu, aby bylo dáno mi nisterstvo bar. Fejérvára v obžalobu, vláda jeho potrvá tudíž bezpochyby dálo až do 1. března; nesnází vnitřních v Uhrách asi do té doby spíše bude přibývati, vždyť již i syn předsedy ministerstva vzdal se úřadu vrchniho župana, ke kterémuž nedávno byl povolán, jak několik jiných, Fejérvárem dosazených vrch- ních županův, což ovšem nenasvědčuje tomu že by akce bar. Fejervára jakožto náčelníke vlády nabývala v zemi obliby. Bilance posavadní jeho činnosti minister- ské nemůže nazvána býti úspěšnou, když obě sněmovny se vyslovily tak okázale jednomyslně proti ní, a šiky opposiční se na celé čáře se- sílily. Z okolnosti té pak, že sněmovny přes to že se co nejrozhodněji vyslovily proti opětnému odročení, přece jen teto odročení vzaly na vě domí a tudíž se ma podrobily, lze souditi, že nojsou všechny stezky, vedoucí k možnosti dohody s Vídní, spřetrhány, a na této okolnosti spočívají i domněnky, že doby do 1. března 1906 bude použito k dalšímu vyjednávání.
Uhry Vídeň
13 article
Časopisy koaliční vedou si ovšem tak. jakoby naprosto nevěřily v úspěch dalšího vy- jednávání, což by sice mohlo se pokládati za správné, máme-li na paměti posavadní nezdary všech prostředkovacích pokusů, ale nesmí se rovněž zapomenouti, že politikové maďarští své opravdové myšlenky nodávají předčasně n buben. Jinak, kdyby tento názor listů koaličníeh byl skutečným jejich vnitřním přesvědčením, musilo by se miti za to, že jak Maďaři, tak Vídeň stálým odročováním sněmovny a opět- nými pokusy o dohodu, chtějí získati pouze času, a že očekávají příchod nějakých zvlášt- ních událostí, jež ještě náležitě nedozrály. Pak by to byl stav jakési trvalé neústav- nosti, nenepodobný vyvíjející se živelní bouři. Vídeňské časopisy, rozepisujíce se o úspěš- né činnosti říšké rady a zdaru, jehož se v ni dodělalo ministerstvo bar. Gautsche v prvním roce svého úřadování, jaksi okázale srovnávají tyto úspěchy s bezúspěšnosti sněmu uherského a vlády bar. Fejérvára, ale zapomínají při tom, že sněmovna uherská zatím dospěla k nebývalé jednotě vnitřní, k demonstrativní jednotě oppo- siční, kdežto o takověto vnitřní a sebevědomé jednotě rady říšské sotva lze mluviti, jsou-li programová stanoviska její stran, stále na odiv stavěná, také pravdivá a upřímná. A nenj-li tomu tak, znamenalo by to, že mezi nimi a mi- nistorstvem bar. Gautsche uzavřena byla jakási zvláštní dohoda, jež se před veřojností počlivě kají
Maďar Gautsch Vídeň
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 19. prosince. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna měla dnes poslední schůz v tomto roce. Několikahodinnou, ale nepolitickou Strany dohodly se o polednách, že žádné roz- pravy o zatímním rozpočtu nebude. Bylo však několik debat odborných. Ke třetímu provisoriu obchodní smlouvy rakousko - italské promluvii
Vídeň
15 article
zpravodaj, bývalý ministr obchodu v kabinetu Taaffově a bývalý ministr vnitra v kabinetu Windisehgraetzově, markýz Bacgue- hem. Věeně a zajímavě jako vždy. A vtipně jako vždy. Ale kratčeji nežli jindy. Tato »malá exeellence« pokládána jest znalcem obchodních smluv, protože sám velmi četné smlouvy před 14 léty dělal. Podle jeho rozpoznání je nynějši smlouva monarchie s jižním královstvím pro nás příznivější, nežli byla smlouva předehozí. A ještě jeden bývalý mínistr obchodu pro- mluvil dnes — baron Chlumecký. O pro- visorním zákoně ve příčině podporování obchodní mariny. Vlastně o poměru obchodního loďstva rakouského k obchodnímu loďstvu světovému Oba, Baequehem i Chlumecký, přimlouvali se pro dělnost parlamentu a pro ředrování obehodu a průmyslu, zvláště vý vozního. Ústřední svaz rakouských spolků lékařekých podal panské sněmovně petici, kterou žádá zří- zení zdravotního ministerstva. Zároveň však centralisaci zdravotnictví vůbec. Pro tuto plaido- val professor medicinské fakulty vídeňské, dvorn rada Toldt, vykládaje, že není prospěchem, je-li rozděleno zdravotnictví mezi instance státn a mezi instance samosprávné, čině při tom srozumitelné narážky na dolnorakouskou sně- movnu, kde před několika dny teprve prošla zemská podpora lékařům na očkování toliko vělšinou 1 hlasu.
Taaffův Bacgue Chlumecký profesor medicinský Toldt
16 article
Zároveň tento anatom konstatoval, že jsou ve zdravotnictví cislajtánském ještě veliké nedo- statky. Zpravodaj, bývalý mlstodržitel hrabě Merveldt, namitl, že k uklizení nedostatků těch není systemisování zvláštního ministerstva zdravotnického nikterak třeba. Ku panské sně- movně podal zemský výbor dolnorakouský žá- dost za změnu platného říšského zákona škol- ského v ten rozum, aby se povinná návštěva školní zkrátila, za to však by se zrušily všechny dnešní úlevy školní. Panská sněmovna vyhnula se choulostivému meritu podání toho. Postoupil je totiž vládě. Jednotně a šablonovitě ovšem věc takového dosahu vyříditi se nedá. Nezbude na- posledy jiná pomoc, leč přikázati všechny zále- žitosti oboru toho tam, kam svojí povahou ná- ležejí: do sněmovny zemské. V tajné schůzi vydán hrabě Hoyo s soudnímu stihání pro škodu, kterou způsobil svým aulomobilem. Proč takovou žádost stran immunity rozhodují páni senátoří při zavřených dveřích, jest nám záhadou.
Merveldt Hoyo
17 article
Z Vídně, 19. prosince. (C. - B.) Předseda kníže Windischgraetz zahajuje schůzi a věnuje nedávno zemřelému svob. pänu Krauseinenovi vzpomínku. Sněmovna na zna mení pocty povstala. Svob. pán Niebauer referuje o prozatím něm rozpočtu, poukazuje na prohlášení před sedy ministerstva, učiněná o dalším vedení společ ného rozpočtu říše, a vyslovuje přání, aby v téte tak důležité otůzce v zájmu obou částí říše brzy nastal definitivní pořádek. Rozpočet prozatímný přijímá se pak bez debaty ve všech čteních. Zpravodaj markýz Bacquehem referovalo zákoně, týkajícím se prozatímného upravení ob- chodních a dopravních styků s Italií. Praví, že jest to již třetí provisorium, ale pivní, jež přichází k parlameninímu vyřízení. Přirovnání nyněj- šího provisoria a přiští definilivní obch. smlouvy s dři- vějšími nevyzníva prý na prospěch posledních. Arcit není italská obchodní smlouva ještě ukončena, ale vláda v komisi dala na jevo brzké uzavření její Lze za to míti, že definitivní obchodní smlouva předložena bude v takové formě, jež dobrý dojem ještě sesílí. Řečník doufá, že v příštím roce podaie se uzavříti obchodní smlouvy s ostatními státy, aby uašemu zemědělství a průmyslu zabezpečena by a ona jistota a klid, jichž potřebují za všech okolností. zejmena v tak vážných politických dobách (Souhlas.) Předloba přijímá se bez debaty ve všech čteních.
Windischgraetz Krauseinen Niebauer Bacquehem Vídeň
18 article
Sněmovna projednává pak zákon o podpoře pro obchodnl námořnictvo. Hr. Kueístein praví, že vláda bude musi bedlivě uvážit, nebylo-li by účelnější přimo povznésti obchodni paroplavbu. Bude věcí vlády podporovati přímo stavbu lodí, čímž náš průmysl nabude nových tržišť. Také třeba pečovati o námořnictvo, jež nemá pojištění ani pro připad nemoci, ani proli úrazu. Referent bartn Chlumecký děkuje řečníku za výzvu k vládě a praví, že třeba pečlivě uvážiti nejen olázku domáci plavby námořní, nýbrt také domácí stavby lodí, když máme zdatné obyvatelstvo plavbu provozující a náš obchod a průmysl povzne- sením našeho obchodního námořnictva velice malého jen získati může. Rečník doporučuje přízni vládní podporování nynějších velkých lodních společnosti menších podniků plavebních, jsoucích pro pobřežní obyvatelstvo životní otázkou. Sněmovna přijímá zákon ve věech čteních a vyřizuje několik menších předloh, přijatých poslaneckou sně- movnou, mezi nimi předlohu o soud- nictví v Libnl. Potom projednána zpráva o peticích stran zř- zení zdravotnického ministerstva (rel. Merveldt) a po přímluvě prof. Toldta postoupena vládě k uvážení a vykonány doplňovací volby. Naposled byla schůze důvěrná, v níž pro- jednána žádost krajského soudu vídeňsko- novom ěst- ského za vydání hr. Hoyosa Sprinzensteina pro aulo mobilovou přihodu.
Chlumecký profesor Toldt Hradec zení zdravotnický ministerstvo
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 19. prosince.
Praha
21 article
Žlutá kniha o Marokku a Anglie. Anglický tisk otevřeně se rozepisuje o žlute knize, v níž shledává oprávněnou defensivní po- sici Francie proti politice německé. »Ti mese v dlouhém článku dovozují, že anglická veřej- nost je přesvědčena o tom, že spor francouzsko- německý o maroeké otázce postrádá pevného podkladu a že byl Francii vnucen, když Ně- mecko nemusilo více hleděti s obavou k vý- chodním hranicím, neboť Rusko bylo bezvládné a poražené. Proto názor anglický je nyní plné potvrzen historií, vylíčenou ve žluté knize. Kníže Bülow obhajuje svou politiku prohlásil, že neni s to sděliti obsah všech dokumentů. Nyní po uveřejnění žluté knihy je jeho zdráhání pocho- pitelno. Snad má Bülow ještě různé dokumenty v reservě, ale nyní vysvítá zřejmě nestranným pozorovatelům, že průběh otázky ma- rocké ostal pro Francii rozhodně příznivým. »Times« poukazují na hrozivý ton Německa vůči Francii i na obrat v politice německé a vidí v nich nejlepší komentáře k mírumilovným výlevům Bůlowovy poslední řečí, již adresoval na Anglii. Zdá se, že ne- budou přijaty s úplnou vírou v jejich upřím- nost. »Tumes« prohlašují dále, že Anglie nemá nejmenši chuti měniti cokoliv na svých sympa- tiích a že za přálelství Německa neobětuje přá- telství Francie.
Bülow Bůlowův Maroko Anglie Francie Rusko Německo
22 article
»Morning Post« porovnává žlutou knihu k představení »Hamleta«, v němž se za- pomnělo na dánského prince. Spis o marocké otázce uveřejňuje přiliš mnoho nezávažných po- drobnosli, ale zamlčuje asi mnohé důležité doku- menty, což bývá pravidelně u podobných diplo- matiekých publiraci, jež mají účinkovati přede- vším na mysli voličů. Proto »Morning Poste nepřisuzuje žluté knize velké důležitosti. »Mor- ning Post« na rozdíl od »Times« staví se spíše příznivěji k stanovisku německému v otázce marocké. Německo má prý právo do marockých záležitostí zasahovati a mohlo z této věci uči- niti svou otázku cti.
Hamlet Německo Morning Post Mor ning Post
23 article
Cesta krále anglického do Cařihradu. V německých listech byly rozšířeny po věsti, že král Edvard zamýšlí na jaře navštíviti Atheny a Cařihrad a byl této cestě při- kládán dalekosáhlý význam. Na přímý dotaz londýnského dopisovatele »Pol. Corr.« odpověděl tajný sekrelář králův lord Knolly: »Není ani slova pravdy na tvrzení, že král budoucího března chce jeti do Cařihradu a Athen.« Ministerská krise v Ilalii. Podle posledních zpráv římských je krise zatím zažehnána. Král pověří Fortise rekonstrukeí kabinetu. Sněmovna, jak již sděleno v telegr. zprá- vách, byla odročena na neurčitou dobu po pro- hlášení Fortisově, že ministerstvo po- kládá za svou povinnost po výsledku hlasování o obchodní smlouvě se Španělskem. podati králi žádost za propuštěnon Hned na to přijal král ve slyšení předsedu sněmovny a předsedu senátu. Ilalské listy posuzují krisi nejrůznějšín způsobem. »Messagero« předvidal hned správně. že Fortisovi bude svěřeno rekonstruování kabi- nelu a že nové vládě přibudou živly se strany
Pol Corr Knoll Athena Cařihrad Španělsko Fortis senát
24 article
demokratické. »Messagero« dává tím na sroz- uměnou, že Fortis obětuje Tittona jeho portefeuille zahraničních věcí svěří někte- rému ze svých bližších přátel. »Giornale d'Italia« útočí na Fortisa, jenž se dopustil porušení ústavy, neboť svým svole- ním k rozdělení jednacího pořadu Giovagnola s přispěním skupiny Títtoniovy zachoval si zdání jakési většiny, avšak ve skutečnosti nemá Forti většinu a měl by prostě odstoupiti. »Patria« a »Popolo« obviňují Sonina, že svým vystoupením proti Fortisovi dopustil se neprozřetelnosti, zejmena že nevčasně opětně zatáhl do debaty událost marconskou a že způ- sobil náladu a okolnosti, jež mohou oslabiti ano i otřásti poměry Italie ke společným mocnostem.
Giovagnola Sonin Fortis Fortis Tittona Giornale d ' Italia
25 article Městské zastupitelstvo v Karlíně
Městské zastupitelstvo v Karlíně mělo včera odpoledne řádnou schůzi za předsednictví starosty p. J. Ronze. Jednaci pořad takto vyřízen: Pan m. r. dr. Brabec oznámil, že de usnesení minulé schůze zastupitelstva, ve příčině pronájmu 10% přirážky k potravní dani z masa, byla podá na stížnost, opirající se zvláště o náhled, že prý při hlasování o návrhu odchylném byla většina, kedežto však ve skutečnosti tomu tak nebylo, poněvadž pří- tomno bylo více členů, než se jich do presenční listiny zapsalo. Až do vyřízení stížnosti byli pp. Homolka a Krejčík zmocněni, aby vybírání dávky prozatimně převzali. Opotření to zastupitelstvo schvá lilo. Schválena byla investiční vydání mimo řádný rozpočet v obnosu 41.758 K. M. r. pan dr. Lokay podával zprávu o novém rozvržení zástupců v okresní školní radě, dle kterého původní počet členů z deviti byl po vyloučení Libně snížen na 8 a nyní dokonce na 6. Proto uspeseno, aby podán byl rekurs, že pro Karlín míste 3 zástupců byli ustanoveni pouze dva. Na to zadány dvě chudinské nadace Srncovy.
J Ronz doktor Brabec Krejčík Lokay Srncův Karlín Homolka Libeň
26 article
M. r. pan dr. Lokay přednesl návrh na podání rekursu proti výnosu c. k. okresní školní rady ze dne 1. prosince 1905 v záležitosti přidělení zástupců v c. k. okrosní školní radě. Jak povědomo, obecní vý- bor karlínský usnesl se ve schůzi dne 26. dubna 1905 odepříti věcné náklady na německou měšťanskou školu dívčí v Karlíně. D- vodem pro to bylo jednak nekulturní a vší civilisaci se příčící chování Němců v uzavřeném území, na Moravě a ve Vídni, kdež mnohem početnějším po- měrně Čechům odpírány jsou vůbec české školy ve- řejně a pak ta okolnost, že odečtou-li se z dítek ně- meckou měšťanskou školu v Karlíně navštěvujících, ty, kteréž v Karlíně nebydlí, objeví se počel tak ne- patrný, že pro něj vydržovati měšťanskou školu s ná- kladem tak značným jeví se nepřiměřeným. Toto usnesení bylo okresním hejtmanstvím ze dne 24 května zastaveno a výkon jeho zakázán, z důvodů, že jedná se o trvající školu a nikoli o školu, která se má leprve zříditi. Obec karlínská proli tomuto vý- měru hejímanstvi rekurovala k místodržitelství a pak k ministerstvu, byla však oběma instancemi odmít- nuta. Vzhledem k tomu však, že jedná se o věc zá- sadní, kteráž, ať tak či onak našemu právu na če- ské školství ku prospěchu mohla by býti, navrhuje městská rada, aby obecní výbor usnesl se na tom, aby proti rozhodnutí min. vnitra ze dne 27. listo- padu 1905 podána byla stížnost ke správnímu soudu.
Lokay Němec Čecho Karlín Morava Vídeň
27 article
Pan řed dr. Plašil vyslovil se proti návrhu z toho důvodu, že „není rozumno forcírovat tuto věc až do krajnosti, když už dvě inslance rozhodly proti obci karlínské.“ Z toho důvodu nebude pro návrh hla- sovati. — Návrh rady městské všemi hlasy proti jed- nomu přijat Do dozorčí rady společně vodárny Prahy a před- městí zvolen p. dr. Fr. Lokay. — Zástupcem obce v soclálně-humanitní komisi pražské zvolen p. řed. Fr. Kneidl. — Usneseno zakoupiti 60 akcií rakousko- uherské banky. Schválen návrh (po referátu p. m. r. Židlického) na zvýšení ceny vody trubní pro závody průmyslové a sice do 6000 m z 18 na 20 hal., do 8000 m) 18 hal. místo 16 hal., přes 8000 m' 16 hal. místo 14 hal. Do správní rady jateční zvoleni pp. B. Petráček a Teditel J. Svatek Schválen dodalek ke smlouvě se společností elek- trické dráhy Práha—Karlín—Vysočany, ohledně druhé koleje v Palackého třídě. Následovalo rokování o rozpočtu obecním na rok 1906; relerent p. m. r. dr. Brabec. Celková potřeba fondu obecního jeví se obnosem 1,144. 592 kor., úhrada 962.361 kor., schodek uhradí se obecní přirážkou 271/22% (letos byla 302%); pro podniky, povinné skládati veřejně účty, stanovena při- rážka 371/2% (letos 409%). Rozpočel fondu škol- ního: školy české: potřeba 89.856 K, úhrada 2230 K, školy německé: potřeba 25.914 K, úhrada 24 K. Na úhradu schodků bude se vybírati 181/2 % přirá žka školní (letos 16%). Výše přirážek je stejná na rok 1906 jako byla v roce 1905. Stav veškerých výpůjček ke konci prosince 1905 činí 11,870.458 K 10 h. Dávka nápojová vynese 120.000 K, daň ze psů 5000 K, výnos přírážky k ná- jemnému 160.000 K. Nadací školských spravuje obec 28 v obnosu 82.956 K. Srncovy nadace zvláštní mají kapitál 272.000 K. Rozpočet byl schválen bez de baly.
doktor Plašil Lokay František Kneidl Židlický B Petráček Teditel J Svatek Brabec K Srncův Praha Francie Karlín Vysočany Palacký třída Rozpočel fond škola hala
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Japonské loďstvo. Jak vzniklo? Příspěvek k dějinám kulturních slyků mezinárodních. Asi před dvaceti léty neměli Japonci kromě několika dřevěných lodí žádného loďstva. Ne- uplynulo ani deset let a rozbili loďstvo činské s překrásnými obrněnci německého původu ozbrojení. — Jak dosáhli tak znamenitého úspěchu? Zpravodaj petrohradského „Nového Vremene“, aby měl odpověď z úst povolaných cbrátil se přímo ke zdroji. Mluvil s mužem. který dle doznání Japonců jejich loďstvo — vy- tvořil. Je to věhlasný francouzský inženýr Ber- ten. Bývalý ředitel oddilu pro stavbu lod u francouzského ministerstva námořnictví, trá- vil dovolenou u Cherbourgu. Tam ho zpravodai vyhledal. Vypravování je poutavé i poučné. R. 1886 pan Berten zdržoval se v Tou- loně, hledě pohnouti námořní správu, aby při- jala jeho nový typ válečného korábu, jenž však nenaleznuv milosti technické komise, nebyl do- pručen. Ministerstvo projekt zamítlo. Však kde se vzal, tu se vzal — nachomítl se japon- ský inženýr. Maje poslání ve Francii, jménem své vlády vyzval ihned p. Bertena, aby odebral se do Japonska a stavěl tam válečné lodi podle svého vynálezu. — Budete úplně samostatným, ujišťoval Japonec. Předloží vám jen seznam, čeho nám třeba. Nikdo se vám do věcí nepoplete. Jediný představený bude námořní ministr, budete jeho rádcem a spolupracovníkem. Podmínky byly lákavé, pan Berten přijal Zbylo pouze dostci svolení franeouzské vlády. Také to záhy vyřizeno cestou diplomatickou pan Berten, obdržev dovolenou na 3 roky, ode- bral se na dálný Východ. V Tokiu uvítán srdečně a slavnostně, jak vysoký slátní hodnosta. Ve gzvláštní audienci vital jej i jeho paní mikado s císařovnou, čest, jakáž z cizinců přiznána toliko vyslancům.
Japonec Berten Nový Vremen Cherbourg Maja Francie Japonsko dálný východ Tokio
29 article
Vzbudilo přijetí také údiv a nevůli v diploma tické kolonii tokijské. Pan Berten, neztráceje času, chutě se pu stil do práce. Úkol zněl: „Potřebujeme lod- stvo k ochraně pobřežní čáry. Sdělejte nám je!“ Ale dovtipný Francouz, dostatečně jsa obeznámen s polohou a snahami japonské poli- tiky zahraniční, pchopil, že chytří Asiaté pod záštitou „ochrany pobřeží“, pomýšlejí vybudo- vati dokonalé loďstvo válečné. Již proskakovaly pověsti o choutkách tokijské vlády na Koreu. Než také Čína s ohledem na nepokojného sou- seda počala zbrojiti na moři a objednala v Ně- mecku lodi. Snadno bylo uhodnouti, že pro Koreu dojde k válce. Proto pan Berten upravil takto svoji odpověd: — Vytvořím vám válečné loďstvo, nejlepší, jaké dovedu. Nazvete si je, jak chcete, třeb loďstvem pro obranu břehů. Pořizovati věc z peněz státních, bylo ten- kráte na pováženou. Celý rozpočet ministerstva námořního nepřevyšoval 7 millionů yenů. Ne- zbývalo, než sáhnouti k půjčce. Sehnali ten- kráte sumu k neuvěření malou, všeho všudy 15 millionů yenů! Za tylo penize během svého čtyřletého pobytu v Japonsku v jediném toliko arsenále pan Berten vystavěl tři lodi, každou o 4000 tunách, typu francouzského „Sfaxe“i,a sice „Macusimu“, „Ieukuzimu“ a „Gašidate“, malý křižák „Šiiodu“, torpédoborce „Čizimu“ a návěštní loď „Jaiejamu“. Rovněž mělo se po- slaviti 15 minonosek o 60 tunách. Pan Berten shledal, že bude mnohem výhodnější objednati minonosky za hranicemi. Dosáhl ještě výhody, že Japonci místo 15, dostali jich 16, tudíž jednu nadávkem.
Berten Francouz Japonec Korea Čína
30 article
Malé námořní loďstvo válečné ale doplněno několika jednotkami, již po pěti letech, co bylo spuštěno na moře, zvítězilo již nad loďstvem čínským. Hned druhý den po vítězství vzpomněl mikado zásluh p. Bertena, jenž dávno již se byl vrátil do Francie. Posláno za ním nejvyšší vyznamenání, jakého mohou dosíci v Japonsku osoby rodu občanského: řád vycházejícího slunco! Ještě výmluvnější bylo uznání samého vítěze, admirála Ita. Ačkoliv pan Berten nikdy se s ním nestýkal, poslal mu admirál po bitvě na Jalu dopis, v němž praví: „Zvítězil jsem, ale za vítězství děkuji jedině zdatnos-! lodí, jez jste nám postavil. Výstroj a výzbroj lodí děla se pod dohle dem umného Francouze. Přiděleno měl 25 in- ženýrů japonských, kleří vystudovali ve Franci neb v Anglii. Jejich vědomosti byly důkladné, nemenší než inženýrů evropských. Jinak nie nebylo u nich zvláštního, kromě obdivuhodné onergie a hlubokého emyslu pro povinnos
Berten Ito Francouz Francie Jal Anglie
31 article
Bylo jim jedno, pracovati třeba od 7—8 hodin z rána až do půlnoci. Vše konali s nadšením u vědomí, že pracují na velikém díle národním. Dokončiv výstroj první lodi válečné, pozval pan Berten na palubu několik japonských předáků a svých známých na sklenku šampaňského. Ka- pitán však nepřicházel, ačkoliv od rána byl na lodi. Zašel sám pro něho, ale kapitán stanul na svém velitelském můstku a prosil, aby zákusek i víno bylo mu tam posláno, se svého místa že se nevzdálí. Takovi jsou Japonci. Po všechen čas svého pobytu mezi nimi setkal se pan Ber ton s jediným pouze námořním důstojníkem, který časem rád si přihnul sake — japonského piva. Záhy však dalo mu velitelství na sroz- uměnou, že s takovou slabosti ve službě ne- může ho potřebovati. — Sám zažádal za pro- puštěnou. Neprávem praví se o Japoncích, že dovedou jen napodobiti, ničeho však samol statně nevytvoří. Japonci dovedou využitkovati svých vědomostí a kombinovati. Nezřídka byl francouzský náčelník překvapen odbornickým způsobem pojelí, jež u nich shledal. Příhodi se mu zajímavý případ. — Spouštěli jsme loď na vodu. Válce, p nichž ohromné těleso se šine, povolily, loď na- klonila se na bok. Jeden inženýr japonský hned vystoupil s náhledem, že není potřebí loď v po- loze přímé spouštěti, že může se tak státi v poloze nakloněné — loď následkem svého za- tížení že ve vodě sama se vzpřímí. Náhled čí- selně dovodil. A stalo se, jak předpověděl. S tak čipernými lidmi ovšem pracovati bylo lehko ...
Berten Japonec ber Ka
32 article
Na otázku, zdali nevznikala řevnivost mezi japonskými kollegy? odpovidal pan Berten: — Něco takového jsem nepoznal. Pravda, když jsem předložil své plány, projevila ná- mořní rada náhled, že dříve bude nutno je pro- zkoumati. Rázně jsem se ohradil, znaje ze zku- šenosti, že takové „posuzování“ obyčejně k ni- čemu nevede, jen času se promrhá. „Pánové, přijel jsem na tři léta,“ dovozoval jsem. „Dá- me-li se do rozboru, ztratíme rok a na práci zbudou pouze dva. Jestli jste mne povolali ke stavbě, schválili jste můj typ, mé plány i prak- tické zkušenosti. Ostatní přenechte mně.“ Pochopili a od těch dob nikdo se Fran- couzovi do díla nepletl. Jedině tak bylo možno mnoho vykonati v době tak krátké a s obmeze- nými prostředky. Déle v Japonsku se zdržeti nebylo lze. — Dítky mi dorůstaly, bylo nutno vrátiti se do Francie, další služby chtěl jsem věno- vati své vlasti. Před odjezdem ještě vyhledal francouzský konstruktér dvě znamenitá místa pro lodní arse- nály, v Sasebo a v Kre, zhotoviv potřebné plány. Oba arsenály vykonaly Japoncům služby neocenitelné, znamenitě a důmyslně dovedli jich využitkovati. Při oblehání Port Arturu lodi jejich sice značně utrpěly, Ale majíce po ruce veliké množství potřebného materiálu a celou legii vycvičených dělníků, mohli své škody ihned napraviti. Rusové z takové výhody ovšem těšiti se nemelli. V. R.
Berten Japonec Artur Rus Délos Francie Sasebo Kre