1
masthead
Dne 26. června 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ
Katolický
4
masthead
Číslo 173. Strana 3.
5
article
tvrdili, že nechtějí sloužiti odpadlíkovi od víry Kri-
stovy. Rozzlobený císař dal jim na rozmýšlenou deset
dní, a tu rozdali bratří všecko své jmění chudým,
Desátého dne přišel velitel osobní stráže, Terencian,
se soškou pohanského bůžka Joviše a poručil jim,
aby modlu vzývali. Když se vzpírali, dal je Teren-
cian ve vlastním domě stíti a pochovati; pak byla
rozšířena zpráva z obavy před vzpourou, že byli po-
sláni do vyhnanství. Sv. kněz Kryšpín viděl ve snách
místo jejich hrobu a oznámil je celému městu. Brzy
po té přišel jediný syn Terencianův do domu mučen-
níků a byl zlým duchem postižen. Tu se obrátil jeho
otec, dal se pokřtíti, a na hrobě sv. Jana a Pavla
i Kryšpína byl jeho syn opět uzdraven. Brzy po té
zemřel Terencian a jeho syn jako mučenníci. V Hod-
kovicích, okresu libereckého, je starobylá socha sv.
Jana a Pavla, u níž se koná zastavení při různých
procesích.
Joviš
Kryšpín
svatý . Jan
Pavel
6
article
Stoletá památka slavného konvertity
hraběte Bedřicha Stolberga. Dne 1. června
1800 vstoupil do lůna katolické církve proslulý básník,
spisovatel a diplomat hrabě Bedřich Stolberg. Narodil
se r. 1750 v holstýnském městečku Bramstedtu. Roku
1794 přišel v Münsteru do styku s kněžnou Galli-
cinovou a jejím domácím knězem Overbergem. Od té
doby pilně studoval spisy sv. Otců a obeznamoval se
dějinami katolické církve. Dne 1. června 1800 složil
se svoji manželkou a se všemi dítkami v domácí kapli
kněžny Gallicinové v Münsteru vyznání katolické
víry. Jeho obrácení vzbudilo v celém Německu veliké
vzrušení. Jeho nejznámějším dílem jsou »Dějiny ná-
boženství Ježíše Krista« v 16. svazcích. Ku stoleté
památce konverse tohoto slavného katolíka dostavilo
se do Münsteru 122 přímých jeho potomků. A poštol-
ský vikář dánský monsignore z Euchu sloužil v ko-
stele sv. Ludgera v Münsteru slavnou mši sv., které
přítomni byli všickni členové rozvětvené hraběcí ro-
diny a všickni přijali svaté svátosti. Druhého dne
sloužil týž církevní hodnostář mši sv. za zemřelého
konvertitu a všecky zemřelé členy katolické této
rodiny.
Stolberg
Galli
Krist
Bramstedt
Münster
Německo
7
article
Společná pouť na sv. Horu a posvátná
místa v Praze. Píše se nám: Minulého týdne
uspořádala Jednota černilovská třídenní společnou
pouť, jíž súčastnilo se na 700 osob — mnoho set
jiných nebylo lze v poslední chvíli přijati. Byl to
pohled utěšený na zástup dobře spořádaný, nepře-
hledný, na muže, jichž prsa odznaky ozdobena hlá-
sala ve skvělém průvodu přes celou Prahu své pevné
náboženské přesvědčení. A ble! I Praha ukázala, že
je katolícká: i mužové vznešení vzdávali česť prů-
vodu katolickému. Na sv. Hoře účastnili jsme se
mnoha pobožností, průvodu Božího Těla, oživila se
víra, posilnila se láska k Pánu Ježíši a vznešené
Rodičce Jeho. Citili jsme se v Její Svatyni a jsouce
mezi Čechy, jako doma. U večer při společné schůzi
spolkové v Příbrami uvítal dp. P. Holý srdečně
přítomné, načež po upřímném díkůvzdání za tolik
obětavosti promluvil dp. farář Seidl o utužení života
spolkového, vp. Mynařík o svěcení dnů nedělnícha
svátečních a horník p. Havelka slovy přesvědčivými
o účelu spolků. — Těžké bylo loučení s místem po-
svátným. Než očekávala nás pouť další. V basilice
sv. Václava na Smíchově zapěli jsme píseň ke sv.
Hora
Ježíš
P Holá
Seidl
Mynařík
Havelka
svatý . Václav na Smíchov
Praha
Čechy
Příbram
8
article
Václavu, u Panny Marie Vítězné vzdali jsme úctu
Milostnému Jezulátku, jehož pěkným obrázkem všichni
účastníci dobrotivostí vd. duchovní správy tamní po-
děleni byli. Zaplať Pán Bůh! Přibyli jsme do vele-
chrámu sv. Víta, zde za zbožného zpěvu přítomni
jsme byli mši sv., kterou za poutníky u hrobu sv.
Jana obětoval dp. farář černilovský; po té uvítal
nás J. M. vsdp. prelát dr. Fr. Krásl slovy srdeč-
nými, dal uctíti ostatky sv. Jana a potom s dp. Hru-
bíkem prováděl poutníky po svatyni a podrobně vše
vysvětloval. Zůstane nám dobrotivost ta nezapomenu-
telna: poznaliť jsme jedno z předních poutních míst
vlasti naší, na něž jako na poutní dosud málo bylo
vzpomínáno. Návštěva blahosl Marie Elekty a Lo-
rety byla pokračováním pouti. Přeblažená byla
chvíle, kdy přešedše most Karlův, shromáždili jsme
se kol sochy Bohorodičky na Staroměstském náměstí
a zapěli »Tisíckrát pozdravujeme Tebe« a pomodlili
»Pod ochranu Tvou utíkáme se«. Oči všech zaslzely
se, ale i okna domů se otvírala a nejen že nehylo
činěno překážky, ale tak mnohý z nich hledící při-
pojil se ku projevu upřímné zbožnosti a úcty blahosl.
Panny. — Ve chrámu Rodičky Boží před Týnem
uděleno požehnání Nejsvětější Svátostí a putovali
jsme na nádraží. Ve vozích opět ozývaly se písně —
a neradi rozcházeli se zástupové, i prosili: Putujme
opět brzy. Vykonána poutí tou malá missie, jejíž
účinky jeviti se budou co nejlépe. Srdečné díky
všem, kteří pomohli uskutečniti ji a přispěli ku po-
vznesení jejímu. Na duchu povzneseni jsme opět při
pracech svých — tak mnohá duše probuzena počíná
přijímati a i rozsévati símě slova Božího, jest vylé-
čena z hrozné, moderní nemoci, náboženské lhostej-
nosti a zbavivši se i tíže svědomí nalézá po dlouhých
snad letech pravého pokoje. Projevena i ze srdce
Václav
Marie
bůh
svatý . Vít
Jan
vsdp
doktor
Krásl
svatý . Jan
Marie Elekt
Lo
Karlův
Francie
staroměstský náměstí
9
article
vděčného plynoucí myšlénka: uspořádati v letošním
jubilejním a božskému Vykupiteli zasvěceném roce
manifestační pouť katolických spolků diecése králové-
hradecké na sv. Horu a na posvátná místa v Praze.
Snadno, bez velikých obětí dala by se provésti a
užitek přinesla by veliký. Myšlénku tu provésti ná-
leží ovšem kruhům povolaným, jichž včasné úvaze
ji ponecháváme. Takto mnoho bychom se odvděčili
svému obětiplnému rozsévači tolika dobrého, milova-
nému arcipastýři svému za všecky práce, námahy:
zřelť by, že símě, jím rozsívané, padlo v zem dobrou
a přináší užitek stonásobný. Sv. Hora a tolik po-
svátných míst v Matičce Praze buďte cílem zbožných
poutníků — nebudemeť, putovati nadarmo: i takto
prociťovati bude ze sna národ náš a ty pouti budou
jitřenkou zvěstující východ slunce blahých let, jež
údělem byla vlasti milé za dob nezapomenutelného
Otce vlasti! Ave Maria Stella.
Nová studentská pouť na posvátný Bez-
děz. Dne 1. července (příští neděli) koná se z Ml.
Boleslavi prvá studentská pouť k starobylé kapli P.
Marie Montserratské na Bezděz. Vlak vyjede z Ml.
Boleslavl ve 4 hod. 43 min. ráno a poutníci
vystoupí v Doksech. Po příchodu do dokského chrámu
Páně bude o půl 8 hod. kázání a na to slavná mše
svatá. Chovanci biskupského konviktu mladoboleslav-
ského zapějí při mši této chorální zpěvy, jež k prvé
studentské pouti této zvláště složil a vysoce-
důstojnému monsignoru dru. Karlu
Jaenigovi, papežskému protonotář
v Praze připsal slovutný skladatel p. t. J. C.
Hora
Stella
Jaenig
J C
Praha
Boleslav
Bezděz
Doksy
spolek diecéze král
10
article
Sychra. Velebný jest zvláště nápěv k hymnu slože-
ženému od arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna,
takže není ani možno, aby při nadšeně zpívaných
slovech: »Svou pomoz vroucí přímluvou — bídnému
lidu v dobách všech, — jej zvedni vlídně rukou Svou,
— jenž leží v hříchu osidlech — člověk zůstal bez
pohnutí. Po mši sv. (v 9 hod.) odebere se průvod
k starobylé kapli P. Marie Montserratské na Bezděz,
kdež se vykoná u jednotlivých kaplí krátká pobož-
nost. — Studentská pouť na Bezděz bude se
každoročně o prvé neděli v červenci konati a účelem
jejím jest: znovuzřízení starobylé svatyně P.
Marie Montserratské. Důstojní páni faráři ve
vůkolí Ml. Boleslavi a Bezděze se snažně žádají, by
věřící lid na pouť tuto upozornili a k hojné účasti
vyzvali.
Hlavní pouti k Panně Marii na Hrádek
u Vlašimi konají se letos dne 1., 7. a 14. července
vždy s předcházející sobotou, ačkoliv přijdou průvody
poutní již také 24. a 29. června a mohou přijíti kte-
roukoli neděli a svátek. Upozorňujeme na toto staré
poutní místo marianské, kde nalézá se starožitná vzá-
cná socha Panny Marie, pocházejíčí z požehnané doby
Karla IV. Každý kněz bratrsky vítán.
Sychra
Jan
Marie
Karel Iva
Jenštejn
Bezděz
Boleslav
Vlašim
socha pannus Marie
11
article
Poměry pražského duchovenstva.
(Z Prany. )
Poměry pražského duchovenstva.
(Z Prany. )
Jest věcí přirozenou, že každé uprázdnění far-
ního beneficia rozprouďuje a rozčeřuje hladinu žití
patronátního duchovenstva, a rozproudění a rozčeření
to bývá tím větší, když se uprázdnění to stane na
patronátě, kde se při obsazováví farních beneficií zá-
sady buď libovolně mění, neb kde se často pra-
žádných zásad nedbá, kde rozhoduje osobní přízeň
nebo hospodská známost, aneb známé Rubešovo: »Ne-
pozdravil u vrbiček.« Zkrátka, kde místo práva cír-
kevního rozhoduje se dle práva orientálního! Roz-
čeření a proudění to roste a vzmáhá se tím více, čím
větší jest počet patronátního duchovenstva, čím více
osob rozhoduje, a čím více beneficií uprázdněno jest.
Na patronátě pražském uprázdněny jsou nyní bene-
ficia dvě, v Libni a v Olšanech. Na 14 farách na-
lézá se 24 kaplanů, o obsazení beneficií rozhoduje
90 hlav, aneb správněji 90 hlasů zastupitelstva měst-
ského. A že i mnozí z tohoto mnohohlavého sboru
sboru znají výborně orientální právo, jehož hlavní zá-
sadou jest: »Schwarz ist weiss, kalt ist heiss, der Aal
ist ein Hecht, — nur was ich will, das ist recht«, to
dokázali nejednou.
Rubešův
Schwarz
Hecht
Libeň
Olšany
12
article
Jaký tedy div, že i hladina žití duchovenstva
pražského, jindy tak klidná, ba skoro až mrtvě klidná,
se rozčeřila a rozproudila. Mimo to úmrtím exposity
libeňského vynořila se otázka, v jakém poměru jest
Praha k beneficiu libeňskému, a úmrtím faráře olšan-
ského oživl dávný požadavek farářů po upravení po-
měrů při pohřbech osadníků pražských z ústřední
úmrtní síně v Olšanech.
K tomu přistupuje dále i ta okolnost, že tento-
kráte chtějí prý se hlásiti o uprázdněné beneficium
na patronátě pražském i někteří katecheti z měšťan-
ských škol pražských, aby prý přivedli k rozhodnutí
otázku, zdaž oni patří do počtu duchovenstva praž-
ského, mají-li práva na beneficia téhož patronátu?
Ku 24 kaplanům pražským na 14 farách přibylo by
10 nových kompetentů z měšťanských škol pražských.
Věci to zajisté velmi důležité, které zasluhují po-
všímnutí. Co se nejprve týká poměru patronátního
Praha
Olšany
13
article
duchovenstva k Libni, nemůže to býti lhostejno ob-
zvláště starším kaplanům pražským, aby zvěděli, zda-li
dosazením na beneficium v Libni pozbývají právo na
patronátě pražském čili nic. Kdo pamatuje, jakých
svízelů a postrkávání a odstrkávání zakusil bývalý
exposita libeňský P. Ant. Tichovský, a co ho to stálo
namáhání, než se zase dostal na venkovskou faru
patronátu pražského, ten se nebude diviti starším ka-
planům pražským, že se rozmýšlejí do Libně žádati.
Almanach král. hlavního města, vydaný nákladem
města Prahy kapli libeňskou mezi patronátní kostely
pražské nepočítá a exposity libeňského nevřaďuje
též mezi patronátní duchovenstvo pražské, ač cata-
logus kleri při beneficium libeňském za patrona uvádí
obec pražskou. Podobně jako expositu libeňského
tak i katechetů měšťanských škol pražských řečený
almanach mezi patronátní duchovenstvo pražské nepo-
čítá, zajisté i z toho důvodu, že novými školními zá-
kony poměr patronů ku školám přestal, pak že ka-
techety ani obec pražská jako patron, ani arcibiskup
nevolí ani neplatí, vyjma jediné výjimky. Než, v té
věci nechceme a nemůžeme také rozhodovati. Chceme
poukázati jen na to, ce by temu asi pražští kaplané
říkali — a kdo by pak chtěl býti aneb státi se
v Praze kaplanem, když by po 20 až 25 letech ka-
planování při platu 400 zl. a většinou při prabídné
štole měl býti odstrčen.
Tichovský
Libeň
Praha
14
article
Co se konečně poměru farářů pražských k fa-
ráři olšanskému dotýče, přiřknul již zemřelý ndp.
arcibiskup kardinál Schönborn v zásadě farářům praž-
ským právo, že mohou osadníky své z ústřední kaple
olšanské pochovávati, avšak pro některé stávající ještě
překážky bylo okamžité a úplné provedení řečeného
práva na neurčitou dobu odloženo, a faráři
pražští mohli jen tehdy přiřknuté jim právo, t. j. osad-
níky své z ústřední olšanské kaple pochovávati, vy-
konávati, byli-li od příbuzných zemřelého o to požá-
dáni a oznámili-li to v čas faráři olšanskému. Neur-
čitou dobou, na kterou bylo úplné provedení řečeného
práva farářů pražských odloženo, byla, jak samo sebou
zřejmo, doba žití tehdejšího faráře Františka Kareše.
Že vsd. kníž. arc. konsistoř sama rozhodnutí toto jen
za prozatímné a nedostatečné pokládala
vysvítá mimo jiné i z toho, že dne 18. listopadu 1894
žádala městskou radu pražskou, aby nařídila úřadu
zádušnímu, aby nedovoloval odvážeti mrtvoly do
ústřední kaple olšanské dříve, než se výkrop v domě
vykoná, aneb zajištěno bude, že se vykoná, a že štola
příslušnému faráři zapravena a pohřební výkon do
matriky zanesen jest. Slavná rada městská odpověděla
však 18. března 1895, že v tom nemůže ničeho či-
niti, leč nanejvýš naříditi úřadu zádušnímu, aby lístky
úmrtní nepřijal, dokud nejsou od faráře stvrzeny.
Schönborn
Olšanský
Kareš
Olšanský
15
article
Nyní, když jest beneficium olšanské uprázdněno, na-
skytuje se vhodná příležitost, aby tato záležitost řádně
a nesrovnalost, kterou J. Em. zemřelý p. kardinál
Schönborn i nejd. k. a. konsistoř uznali, spravedlivě
upravena byla. Či mají farářové pražští a také vsd.
konsistoř lhostejně na to pohlížeti, jak mrtvoly chud-
ších osadníků pražských pod záminkou, že budou
v Olšanech vykropeny, beze všeho vykropení v Praze
i na Olšanech pochovány bývají? A má při bohatších
pohřbech osadníků pražských farář pražský se svým
právem i nadále na libovůli příbuzných zemřelého,
anebo majitele ústavu pohřebního odkázán býti? Zá-
ležitost tato nabývá tím větší důležitosti, poněvadž se
nyní o to jedná, aby veškeré dosud stávající úmrtní
kaple v Praze zrušeny a pohřební průvody v Praze
odstraněny a veškeré pohřby osadníků pražských
z ústřední kaple olšanské konány byly.
Jest nyní tedy na duchovenstvu pražském, zvlástě
pak na farářích, aby neopomenuli použíti vhodné pří-
ležitosti a učinili potřebné kroky, které by ke koneč-
nému a spravedlivému vyřízení zmíněných záležitostí
vedly. Zajisté, že nynější pan generální vikář, který
dlouhá leta v Praze kaplanoval a tudíž i poměry
pražské zná, duchovenstvo pražské účinně podporovati
bude, tak aby co za jeho předchůdce, vsdp. gen. vi-
káře dr. Hrádka, šťastně započalo, za Jeho úřadování
také šťastně a spravedlivě vyřízeno bylo.
J em
Schönborn
doktor
Hrádek
Olšanský
Olšany
Praha
Olšanský
16
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* Řiditel Národního divadla p. Fr. A.
Šubert, byv naposledy přítomen v divadle v neděli,
rozloučil se se členstvem divadla listem tohoto znění:
»Sevřelo by mne, kdybych se mel osobně loučiti se
členstvem, s kterým jsem více než sedmnácte let pra-
coval o rozkvět Národního divadla. Proto těm, kteří
mně byli upřímni, dokud jsem byl řiditelem Národ-
ního divadla, a budou mně upřímni, když jím nebudu,
tisknu v duchu ruku. Všem pak děkuju vřele za je-
jich pomoc a společnou práci a všem jim i jejich nej-
bližším přeju z celého srdce zdar a štěstí pro celý
život jejich. V Praze, 24. června 1900. F. A. Šubert.«
* Hnutí »křesťanské demokracie«. Měli
jsme již několikráie příčinu mluviti v našem listu o
hnutí křesťanské demokracie v Belgii, které se úzce
váže s osobou nešťastného kněze Daense. Hnutí to
A Šubert
Šubert
Praha
Belgie
národní divadlo