ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 34885490-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 16 celkem · entity: person 48, place 28, org 3, work 1
1 masthead
Dne 26. června 1900.
2 masthead
KATOLICKÉ
Katolický
3 masthead
LISTY.
4 masthead
Číslo 173. Strana 3.
5 article
tvrdili, že nechtějí sloužiti odpadlíkovi od víry Kri- stovy. Rozzlobený císař dal jim na rozmýšlenou deset dní, a tu rozdali bratří všecko své jmění chudým, Desátého dne přišel velitel osobní stráže, Terencian, se soškou pohanského bůžka Joviše a poručil jim, aby modlu vzývali. Když se vzpírali, dal je Teren- cian ve vlastním domě stíti a pochovati; pak byla rozšířena zpráva z obavy před vzpourou, že byli po- sláni do vyhnanství. Sv. kněz Kryšpín viděl ve snách místo jejich hrobu a oznámil je celému městu. Brzy po té přišel jediný syn Terencianův do domu mučen- níků a byl zlým duchem postižen. Tu se obrátil jeho otec, dal se pokřtíti, a na hrobě sv. Jana a Pavla i Kryšpína byl jeho syn opět uzdraven. Brzy po té zemřel Terencian a jeho syn jako mučenníci. V Hod- kovicích, okresu libereckého, je starobylá socha sv. Jana a Pavla, u níž se koná zastavení při různých procesích.
Joviš Kryšpín svatý . Jan Pavel
6 article
Stoletá památka slavného konvertity hraběte Bedřicha Stolberga. Dne 1. června 1800 vstoupil do lůna katolické církve proslulý básník, spisovatel a diplomat hrabě Bedřich Stolberg. Narodil se r. 1750 v holstýnském městečku Bramstedtu. Roku 1794 přišel v Münsteru do styku s kněžnou Galli- cinovou a jejím domácím knězem Overbergem. Od té doby pilně studoval spisy sv. Otců a obeznamoval se dějinami katolické církve. Dne 1. června 1800 složil se svoji manželkou a se všemi dítkami v domácí kapli kněžny Gallicinové v Münsteru vyznání katolické víry. Jeho obrácení vzbudilo v celém Německu veliké vzrušení. Jeho nejznámějším dílem jsou »Dějiny ná- boženství Ježíše Krista« v 16. svazcích. Ku stoleté památce konverse tohoto slavného katolíka dostavilo se do Münsteru 122 přímých jeho potomků. A poštol- ský vikář dánský monsignore z Euchu sloužil v ko- stele sv. Ludgera v Münsteru slavnou mši sv., které přítomni byli všickni členové rozvětvené hraběcí ro- diny a všickni přijali svaté svátosti. Druhého dne sloužil týž církevní hodnostář mši sv. za zemřelého konvertitu a všecky zemřelé členy katolické této rodiny.
Stolberg Galli Krist Bramstedt Münster Německo
7 article
Společná pouť na sv. Horu a posvátná místa v Praze. Píše se nám: Minulého týdne uspořádala Jednota černilovská třídenní společnou pouť, jíž súčastnilo se na 700 osob — mnoho set jiných nebylo lze v poslední chvíli přijati. Byl to pohled utěšený na zástup dobře spořádaný, nepře- hledný, na muže, jichž prsa odznaky ozdobena hlá- sala ve skvělém průvodu přes celou Prahu své pevné náboženské přesvědčení. A ble! I Praha ukázala, že je katolícká: i mužové vznešení vzdávali česť prů- vodu katolickému. Na sv. Hoře účastnili jsme se mnoha pobožností, průvodu Božího Těla, oživila se víra, posilnila se láska k Pánu Ježíši a vznešené Rodičce Jeho. Citili jsme se v Její Svatyni a jsouce mezi Čechy, jako doma. U večer při společné schůzi spolkové v Příbrami uvítal dp. P. Holý srdečně přítomné, načež po upřímném díkůvzdání za tolik obětavosti promluvil dp. farář Seidl o utužení života spolkového, vp. Mynařík o svěcení dnů nedělnícha svátečních a horník p. Havelka slovy přesvědčivými o účelu spolků. — Těžké bylo loučení s místem po- svátným. Než očekávala nás pouť další. V basilice sv. Václava na Smíchově zapěli jsme píseň ke sv.
Hora Ježíš P Holá Seidl Mynařík Havelka svatý . Václav na Smíchov Praha Čechy Příbram
8 article
Václavu, u Panny Marie Vítězné vzdali jsme úctu Milostnému Jezulátku, jehož pěkným obrázkem všichni účastníci dobrotivostí vd. duchovní správy tamní po- děleni byli. Zaplať Pán Bůh! Přibyli jsme do vele- chrámu sv. Víta, zde za zbožného zpěvu přítomni jsme byli mši sv., kterou za poutníky u hrobu sv. Jana obětoval dp. farář černilovský; po té uvítal nás J. M. vsdp. prelát dr. Fr. Krásl slovy srdeč- nými, dal uctíti ostatky sv. Jana a potom s dp. Hru- bíkem prováděl poutníky po svatyni a podrobně vše vysvětloval. Zůstane nám dobrotivost ta nezapomenu- telna: poznaliť jsme jedno z předních poutních míst vlasti naší, na něž jako na poutní dosud málo bylo vzpomínáno. Návštěva blahosl Marie Elekty a Lo- rety byla pokračováním pouti. Přeblažená byla chvíle, kdy přešedše most Karlův, shromáždili jsme se kol sochy Bohorodičky na Staroměstském náměstí a zapěli »Tisíckrát pozdravujeme Tebe« a pomodlili »Pod ochranu Tvou utíkáme se«. Oči všech zaslzely se, ale i okna domů se otvírala a nejen že nehylo činěno překážky, ale tak mnohý z nich hledící při- pojil se ku projevu upřímné zbožnosti a úcty blahosl. Panny. — Ve chrámu Rodičky Boží před Týnem uděleno požehnání Nejsvětější Svátostí a putovali jsme na nádraží. Ve vozích opět ozývaly se písně — a neradi rozcházeli se zástupové, i prosili: Putujme opět brzy. Vykonána poutí tou malá missie, jejíž účinky jeviti se budou co nejlépe. Srdečné díky všem, kteří pomohli uskutečniti ji a přispěli ku po- vznesení jejímu. Na duchu povzneseni jsme opět při pracech svých — tak mnohá duše probuzena počíná přijímati a i rozsévati símě slova Božího, jest vylé- čena z hrozné, moderní nemoci, náboženské lhostej- nosti a zbavivši se i tíže svědomí nalézá po dlouhých snad letech pravého pokoje. Projevena i ze srdce
Václav Marie bůh svatý . Vít Jan vsdp doktor Krásl svatý . Jan Marie Elekt Lo Karlův Francie staroměstský náměstí
9 article
vděčného plynoucí myšlénka: uspořádati v letošním jubilejním a božskému Vykupiteli zasvěceném roce manifestační pouť katolických spolků diecése králové- hradecké na sv. Horu a na posvátná místa v Praze. Snadno, bez velikých obětí dala by se provésti a užitek přinesla by veliký. Myšlénku tu provésti ná- leží ovšem kruhům povolaným, jichž včasné úvaze ji ponecháváme. Takto mnoho bychom se odvděčili svému obětiplnému rozsévači tolika dobrého, milova- nému arcipastýři svému za všecky práce, námahy: zřelť by, že símě, jím rozsívané, padlo v zem dobrou a přináší užitek stonásobný. Sv. Hora a tolik po- svátných míst v Matičce Praze buďte cílem zbožných poutníků — nebudemeť, putovati nadarmo: i takto prociťovati bude ze sna národ náš a ty pouti budou jitřenkou zvěstující východ slunce blahých let, jež údělem byla vlasti milé za dob nezapomenutelného Otce vlasti! Ave Maria Stella. Nová studentská pouť na posvátný Bez- děz. Dne 1. července (příští neděli) koná se z Ml. Boleslavi prvá studentská pouť k starobylé kapli P. Marie Montserratské na Bezděz. Vlak vyjede z Ml. Boleslavl ve 4 hod. 43 min. ráno a poutníci vystoupí v Doksech. Po příchodu do dokského chrámu Páně bude o půl 8 hod. kázání a na to slavná mše svatá. Chovanci biskupského konviktu mladoboleslav- ského zapějí při mši této chorální zpěvy, jež k prvé studentské pouti této zvláště složil a vysoce- důstojnému monsignoru dru. Karlu Jaenigovi, papežskému protonotář v Praze připsal slovutný skladatel p. t. J. C.
Hora Stella Jaenig J C Praha Boleslav Bezděz Doksy spolek diecéze král
10 article
Sychra. Velebný jest zvláště nápěv k hymnu slože- ženému od arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, takže není ani možno, aby při nadšeně zpívaných slovech: »Svou pomoz vroucí přímluvou — bídnému lidu v dobách všech, — jej zvedni vlídně rukou Svou, — jenž leží v hříchu osidlech — člověk zůstal bez pohnutí. Po mši sv. (v 9 hod.) odebere se průvod k starobylé kapli P. Marie Montserratské na Bezděz, kdež se vykoná u jednotlivých kaplí krátká pobož- nost. — Studentská pouť na Bezděz bude se každoročně o prvé neděli v červenci konati a účelem jejím jest: znovuzřízení starobylé svatyně P. Marie Montserratské. Důstojní páni faráři ve vůkolí Ml. Boleslavi a Bezděze se snažně žádají, by věřící lid na pouť tuto upozornili a k hojné účasti vyzvali. Hlavní pouti k Panně Marii na Hrádek u Vlašimi konají se letos dne 1., 7. a 14. července vždy s předcházející sobotou, ačkoliv přijdou průvody poutní již také 24. a 29. června a mohou přijíti kte- roukoli neděli a svátek. Upozorňujeme na toto staré poutní místo marianské, kde nalézá se starožitná vzá- cná socha Panny Marie, pocházejíčí z požehnané doby Karla IV. Každý kněz bratrsky vítán.
Sychra Jan Marie Karel Iva Jenštejn Bezděz Boleslav Vlašim socha pannus Marie
11 article Poměry pražského duchovenstva. (Z Prany. )
Poměry pražského duchovenstva. (Z Prany. ) Jest věcí přirozenou, že každé uprázdnění far- ního beneficia rozprouďuje a rozčeřuje hladinu žití patronátního duchovenstva, a rozproudění a rozčeření to bývá tím větší, když se uprázdnění to stane na patronátě, kde se při obsazováví farních beneficií zá- sady buď libovolně mění, neb kde se často pra- žádných zásad nedbá, kde rozhoduje osobní přízeň nebo hospodská známost, aneb známé Rubešovo: »Ne- pozdravil u vrbiček.« Zkrátka, kde místo práva cír- kevního rozhoduje se dle práva orientálního! Roz- čeření a proudění to roste a vzmáhá se tím více, čím větší jest počet patronátního duchovenstva, čím více osob rozhoduje, a čím více beneficií uprázdněno jest. Na patronátě pražském uprázdněny jsou nyní bene- ficia dvě, v Libni a v Olšanech. Na 14 farách na- lézá se 24 kaplanů, o obsazení beneficií rozhoduje 90 hlav, aneb správněji 90 hlasů zastupitelstva měst- ského. A že i mnozí z tohoto mnohohlavého sboru sboru znají výborně orientální právo, jehož hlavní zá- sadou jest: »Schwarz ist weiss, kalt ist heiss, der Aal ist ein Hecht, — nur was ich will, das ist recht«, to dokázali nejednou.
Rubešův Schwarz Hecht Libeň Olšany
12 article
Jaký tedy div, že i hladina žití duchovenstva pražského, jindy tak klidná, ba skoro až mrtvě klidná, se rozčeřila a rozproudila. Mimo to úmrtím exposity libeňského vynořila se otázka, v jakém poměru jest Praha k beneficiu libeňskému, a úmrtím faráře olšan- ského oživl dávný požadavek farářů po upravení po- měrů při pohřbech osadníků pražských z ústřední úmrtní síně v Olšanech. K tomu přistupuje dále i ta okolnost, že tento- kráte chtějí prý se hlásiti o uprázdněné beneficium na patronátě pražském i někteří katecheti z měšťan- ských škol pražských, aby prý přivedli k rozhodnutí otázku, zdaž oni patří do počtu duchovenstva praž- ského, mají-li práva na beneficia téhož patronátu? Ku 24 kaplanům pražským na 14 farách přibylo by 10 nových kompetentů z měšťanských škol pražských. Věci to zajisté velmi důležité, které zasluhují po- všímnutí. Co se nejprve týká poměru patronátního
Praha Olšany
13 article
duchovenstva k Libni, nemůže to býti lhostejno ob- zvláště starším kaplanům pražským, aby zvěděli, zda-li dosazením na beneficium v Libni pozbývají právo na patronátě pražském čili nic. Kdo pamatuje, jakých svízelů a postrkávání a odstrkávání zakusil bývalý exposita libeňský P. Ant. Tichovský, a co ho to stálo namáhání, než se zase dostal na venkovskou faru patronátu pražského, ten se nebude diviti starším ka- planům pražským, že se rozmýšlejí do Libně žádati. Almanach král. hlavního města, vydaný nákladem města Prahy kapli libeňskou mezi patronátní kostely pražské nepočítá a exposity libeňského nevřaďuje též mezi patronátní duchovenstvo pražské, ač cata- logus kleri při beneficium libeňském za patrona uvádí obec pražskou. Podobně jako expositu libeňského tak i katechetů měšťanských škol pražských řečený almanach mezi patronátní duchovenstvo pražské nepo- čítá, zajisté i z toho důvodu, že novými školními zá- kony poměr patronů ku školám přestal, pak že ka- techety ani obec pražská jako patron, ani arcibiskup nevolí ani neplatí, vyjma jediné výjimky. Než, v té věci nechceme a nemůžeme také rozhodovati. Chceme poukázati jen na to, ce by temu asi pražští kaplané říkali — a kdo by pak chtěl býti aneb státi se v Praze kaplanem, když by po 20 až 25 letech ka- planování při platu 400 zl. a většinou při prabídné štole měl býti odstrčen.
Tichovský Libeň Praha
14 article
Co se konečně poměru farářů pražských k fa- ráři olšanskému dotýče, přiřknul již zemřelý ndp. arcibiskup kardinál Schönborn v zásadě farářům praž- ským právo, že mohou osadníky své z ústřední kaple olšanské pochovávati, avšak pro některé stávající ještě překážky bylo okamžité a úplné provedení řečeného práva na neurčitou dobu odloženo, a faráři pražští mohli jen tehdy přiřknuté jim právo, t. j. osad- níky své z ústřední olšanské kaple pochovávati, vy- konávati, byli-li od příbuzných zemřelého o to požá- dáni a oznámili-li to v čas faráři olšanskému. Neur- čitou dobou, na kterou bylo úplné provedení řečeného práva farářů pražských odloženo, byla, jak samo sebou zřejmo, doba žití tehdejšího faráře Františka Kareše. Že vsd. kníž. arc. konsistoř sama rozhodnutí toto jen za prozatímné a nedostatečné pokládala vysvítá mimo jiné i z toho, že dne 18. listopadu 1894 žádala městskou radu pražskou, aby nařídila úřadu zádušnímu, aby nedovoloval odvážeti mrtvoly do ústřední kaple olšanské dříve, než se výkrop v domě vykoná, aneb zajištěno bude, že se vykoná, a že štola příslušnému faráři zapravena a pohřební výkon do matriky zanesen jest. Slavná rada městská odpověděla však 18. března 1895, že v tom nemůže ničeho či- niti, leč nanejvýš naříditi úřadu zádušnímu, aby lístky úmrtní nepřijal, dokud nejsou od faráře stvrzeny.
Schönborn Olšanský Kareš Olšanský
15 article
Nyní, když jest beneficium olšanské uprázdněno, na- skytuje se vhodná příležitost, aby tato záležitost řádně a nesrovnalost, kterou J. Em. zemřelý p. kardinál Schönborn i nejd. k. a. konsistoř uznali, spravedlivě upravena byla. Či mají farářové pražští a také vsd. konsistoř lhostejně na to pohlížeti, jak mrtvoly chud- ších osadníků pražských pod záminkou, že budou v Olšanech vykropeny, beze všeho vykropení v Praze i na Olšanech pochovány bývají? A má při bohatších pohřbech osadníků pražských farář pražský se svým právem i nadále na libovůli příbuzných zemřelého, anebo majitele ústavu pohřebního odkázán býti? Zá- ležitost tato nabývá tím větší důležitosti, poněvadž se nyní o to jedná, aby veškeré dosud stávající úmrtní kaple v Praze zrušeny a pohřební průvody v Praze odstraněny a veškeré pohřby osadníků pražských z ústřední kaple olšanské konány byly. Jest nyní tedy na duchovenstvu pražském, zvlástě pak na farářích, aby neopomenuli použíti vhodné pří- ležitosti a učinili potřebné kroky, které by ke koneč- nému a spravedlivému vyřízení zmíněných záležitostí vedly. Zajisté, že nynější pan generální vikář, který dlouhá leta v Praze kaplanoval a tudíž i poměry pražské zná, duchovenstvo pražské účinně podporovati bude, tak aby co za jeho předchůdce, vsdp. gen. vi- káře dr. Hrádka, šťastně započalo, za Jeho úřadování také šťastně a spravedlivě vyřízeno bylo.
J em Schönborn doktor Hrádek Olšanský Olšany Praha Olšanský
16 article Zprávy denní.
Zprávy denní. * Řiditel Národního divadla p. Fr. A. Šubert, byv naposledy přítomen v divadle v neděli, rozloučil se se členstvem divadla listem tohoto znění: »Sevřelo by mne, kdybych se mel osobně loučiti se členstvem, s kterým jsem více než sedmnácte let pra- coval o rozkvět Národního divadla. Proto těm, kteří mně byli upřímni, dokud jsem byl řiditelem Národ- ního divadla, a budou mně upřímni, když jím nebudu, tisknu v duchu ruku. Všem pak děkuju vřele za je- jich pomoc a společnou práci a všem jim i jejich nej- bližším přeju z celého srdce zdar a štěstí pro celý život jejich. V Praze, 24. června 1900. F. A. Šubert.« * Hnutí »křesťanské demokracie«. Měli jsme již několikráie příčinu mluviti v našem listu o hnutí křesťanské demokracie v Belgii, které se úzce váže s osobou nešťastného kněze Daense. Hnutí to
A Šubert Šubert Praha Belgie národní divadlo