ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3479fcb0-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: place 35, person 25, org 4, work 3
1 masthead
Číslo 173.
2 masthead
V Praze, dne 26. června 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. fetrankoväné dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamnace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. pondělí a po svátku
Praha Pštrossův
5 article NAl
NAl vzd o dvanácté ho- dině polední. jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126
Nal
6 article UCKt
UCKt Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně. . . .. 2.80 8.40 čtvrtletně . .. celoročně. . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 18.— Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně . .. K 52.80 Telef. administrace 1126.
Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Belgie Anglie ita
7 title
Llo
8 article
Slunce vychází ve 3 hodiny 53 minuty ráno. Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer.
9 title
Úterý:
10 article S v. Jana a Pavla.
S v. Jana a Pavla. Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně ve Vršovicích od 26. až do 29. června.
Jan Pavel Vršovice
11 article Slovanské rozhledy.
Slovanské rozhledy. V Praze, 25. června. Stále se tvrdilo, že prý veliký kolos ruský stojí na slabých základech, které se mohou každé chvíle abortiti právě pro rozsáhlost území a jeho nehybnost. Avšak jsou na omylu, kdo takto myslí, neboť beze vší pochyby a odporu možno právem tvrditi, že Rusku náleží budoucnost. To má zvláště platnost na dalekém východě, kam nýní se obracejí zraky všeho politického světa. Proto se vláda řuská již zavčas postarala o roz- množení svého loďstva, aby byla připravena každého okamžiku hájiti svých přáv. Veškero loďstvo ruské skládá se tam ze tří pancéřníků, 11 křižáků, 6 lodí dělostřeleckých, dvou kontrtorpédových, 30 lodí tor- pédových a tří přenosných. Na poloostrově Kvantuř- ském (Port Arthur a Ta-lien-van) stojí 8 brigád střelců východosibířských, které čítají po osmi ba- taillonech po 1000 mužích, dále 1 pluk kozáků za- bajkalských (900 koní), tři baterie polní (24 děl a 700 mužů), setnina 200 mužů, dva pluky pevnostní (2000 lidí) a dva batalliony dělostřelectva pevnostního (2000 lidí). Kromě toho jest rozloženo v kraji usu- ryjském a nadamurském 40 batallionů střelců, vojska řadového, pevnostního i záložního, 29 setnin kozáků a 14 bateřií dělostřeleckých s 68 děly. V samém Mandžursku nachází se přes 1000 kozáků, chránících nově zřízené železné dráhy. Je tam tedy přes 48.000 lidí a přidá-li se k tomu záloha Port Arthuru a Ta- lien-vanu, celkem 63.000 mužů, což dlužno zajisté po- važovati za dostatečný počet, aby zájmy ruské byly s přospěchem za nynějších rozháraných poměrů obhá- jeny. Sluší ještě dodati, že vzdálenost Port Arthuru od Taku činí 13 až 15 hodin, parníky pak potřebují necelých 5 hodin. To jest tím důležitější, poněvadž z Taku se vedou ocbranná opatření evropských vel- mocí vůči Pekingu.
Arthur Praha Rusko Kvantuř Peking
12 article
— Národ rusínský v Haliči jest stále po- pelkou ve věcech národních, politických i hospodář- ských. Polský živel, zapomínaje na své poslání slo- vanské vžájemnosti, vidí v Rusínech nepřátely a od- půrce svých snah, který se staví na odpor jeho pa- hovačnosti a řozpínavosti. Zajímavo jest pověděti, že Polák nikteřak neužnává za katolíky sjednocených Rusínů, kteří prý jsou srdcem přavoslavným, a to hlavně proto, že užívají při službách Božích jazyka staroslovanského jako Rusové. Proto postavení tohoto prohásledovaného národa jest velmi obtížným, neboť také na poli nářodohospo- dářském se doposud pracovalo ne soustavně, nýbrž ojediněle, avšak s dosti dobrým výsledkem, tak že možno se oddati naději, že právě národohospodářská zdatnost tohoto národa přispěje k tomu, aby Rusíni byli upevněni ve své existenci národní. Národ bez- zemců a žebráků zajisté nemá pražádné budoucnosti. Tento boj hospodářský se rozvinuje tím prudčeji, pro- tože musejí tu bojovati s prohnanou a úskočnou raffi- novaností židovských obchodníků, kteří mají kapitála vzdělání obchodní, tak že jsou v nemalé výhodě vůči málo vzdělanému lidu rusínskému.
Rusín Polák Rus Halič
13 article
Lvovské »Dilo« uveřejnilo právě soupis »ruských tovarystev kreditových«, který nám po- dává jakýsi pojem o národohospodářské organisaci ru- sínského lidu. Po úpadku ruské banky zavládla mezi lidem nedůvěra ve vlastní finanční zdatnost, nebot tato rolnická banka byla prvním pokusem peněžní organisace, která takto utrpěla převelikou ránu. Avšak tu začala se utěšeně rozvíjeti »Narodna Torhovlja« (tržnice) a kromě toho též pojišťovací společnost »Dnister«. Tyto ústavy byly vedeny pouze rusín- skými silami, tak že důvěra na vlastní síly se opět pomalu postavovala.
Dila Narodno Torhovlja
14 article
R. 1894 se počaly podle příkladu Polákůa židů zakládati okresní ústavy úvěrní. Počátek učiněn byl v Přemyšli založením »Viry«, pak ve Stryjia Kolomyji. Příštího roku se pak osnovaly zemské filialký pojišťovacího ústavu »Dnistru«. K tomu se družily pak ústavy okresní a místní, tak že koncem r. 1899 bylo v rejstříku zaneseno již 18 rusínských peněžních spolků, které k vůli vzájemné pomoci si založily »Krajevyj sojuz kreditovyj« — zemský svaz úvěrný. Mezi nimi byly tři spolky zemské ve Lvově, 12 okresních, 2 místní a 1 bukovinský (Ruská kasa v Černovicích). Jsou založeny na členských podílech, ručení členů, většinou obmezeném, a na vkladech úsporných, které úrokují 4—5.5 proc. Půjčky se dá- vají na 7 proc., což v Haliči jest nepatrná míra úro- ková, až 10—20 i více proc. jest na denním po- řádku. »Sojuz« půjčuje spojeným ústavům peníze na 5 proc. V 16 spolcích, které »Sojuzu« podaly vý- roční zprávy, bylo minulého roku 6539 členů s po- díly 225 500 kor., vkladů 1,493.500 kor., tedy cel- kem 1,719.000 kor., půjček pak 1,548.000 korun. Tyto číslice se nám sice budou zdáti doposud nepa- trnými, avšak dlužno uvážiti zanedbanost tohoto od- boru a nepatrné peněžní prostředky rusínského lidu, jakož i značně silné podniky finanční polské hlavně židovské. Takto národo-hospodářská orga- nisace utešeně rozkvétá u národa rusínského.
Přemyšl Lvov Černovice Halič Stryjia Kolomýt
15 article
Polákům v Poznaňsku nastává nové pronásledování ze strany hakatistů německých. Dosud úspěchy těchto nebyly tak veliké přes mocné peněžní prostředky i vládní podporu, poněvadž tlak působí protitlak. Jeden svobodomyslný list dokonce zoufale volá: »Recepty, jakých užíval doposud p. Miquel na oslabení polského živlu, spíše přispěly k jeho posile, nikoli k oslabení jeho.« Jiný list vybízí k rozhod- nému boji proti polonismu, neboť německý sedlák jest prý jim utiskován, neboť polský živel se šíří na hranice Braniborska, Slezska i Pomořan. Některá města jako Zduny, Krotoszyn, Ostrów, Srem se po- polštila. Tím jsou prý vinni polští úředníci, které dlužno přesaditi do nejvzdálenějších končin. Prote- stantské pastory dlužno mezi Poláky posílati jako ná- stroj k poněmčení a podporovati německé hospodáře na východě. Kdo by uvěřil těmto žalostným nářkům německým. Tak pracuje německá svobodomyslnost.
Polák Pomořan Ostrów Poznaňsko Braniborsko Slezsko Zduna Krotoszyn
16 article
— »Katholski Posol«, orgán katolických Srbů lužických v Budyšíně, pojednává na úvodním místě o posledním kulturním boji v Sasku, kde vláda za- kázala katolickému hraběti Schönburgovi ve Wechsel- burgu, aby nedovolil do své kaple přístupu všem ka- tolíkům, kteří nepřísluší do jeho rodiny neb služeb- nictva pod pokutou 100 marek za osobu. To vše stalo se na žádost protestantského místního pastora, který takto dokázal svoji náboženskou nesnášenlivost způsobem ohyzdným. ( posledních svatodušních svátcích bylo tam přítomno na 300 lidí v kapli hraběcí, což nemálo rozmrzelo pastora, jehož svědomí protestantské prý tím bylo těžce uraženo! Na Boží Tělo bylo zakázáno účastniti se venkovským katolíkům průvodu. Na tuto slavnost bylc povoláno pět četníků, z nichž první přišel již ve tři čtvrtě na 6 h. Obsadili všecky přístupy k hradu a tázali se každého příchozího, zdali přísluší do hradu a zapsali si jeho jméno. Mnoho lidí bylo nuceno se- navrátiti beze mše sv. a průvodu, mezi nimi 8 děvčat školních, které chtěly býti družičkami při průvodu; při odchodu hořce plakaly. Venku stálo na 50 dělníků, kteří chtěli se pomodliti aspoň po mši sv. k svému Spasiteli. Také mezi nimi mnozí ronili hojné slzy. Buď pastor nebo jeho pomocník jáhen dávají pozor na věži, aby žádný katolík proti rozkazu se neúčastnil služeb Božích. V neděli po Božím Těle opět tři četníci byli na stráži a zapisovali si cizí příchozí ke kapli nebo odtud vy- cházející. Zmíněný list právem horlí: »Každý se táže, co chce vrchnost dokázati takovým postupem? Chce pomáhati, aby převedla katolíky na protestantismus, anebo chce je tím, že jim bere možnost žíti podle své
Katholski Srba Schönburg Bož Budyšín Sasko Wechsel
17 article
Vzpomínky z pobytu Jeho kníž. Milosti nejdůstojnějšího pána Leona svob. pána Skrbenského ve věčném městě a v jižní Italii o letošní jubilejní pouti. (Pokračování.) Natale nebyl zlý společník. Cesta zatím ubíhala a než jsme se nadáli, byli jsme v rybářském pří- stavu. Natale již z daleka něco křičel na rybáře na břehu zaměstnané, čemuž jsme nerozuměli. Ale vý- sledek volání byl, že několik mužů odhodivše z ruky sítě, jimiž se právě zabývali, a vyhrnuvše vysoko své spodky, běželi pro dřevěný můstek, přivlekli ku břehu a hodili jej do vody, očekávajíce, až přirazí »Michela«. Nyní teprve poznali, kdo k nim přichází. Všichni hned sňali své čapky, a aby jim nepřckáželi, strčili je do kapsy anebo pod paždí a pak pomáhali našemu arcipastýři při vystupování z bárky na břeh mírného sklonu, jelikož příboj na bárku brzo narazí, brzo zase zpět strhuje. To věděli naši rybáři. Mezitím kluci a děti na břehu hlomozící ztichli; vše se sbíhalo sem k můstku podívati se na příchozí. Náš arcipastýř pozdraviv a poděkovav se za ochotnou pomoc, tázal se rybářů: »Vidím, že máte zde pěkný kostelíček! Komu je zasvěcen?« »Alla Madonna delle Grazie.« (Panně Marii, Matce božské Milosti), odpověděl jeden rybář sluncem opá- lený, jehož silná postava, hranatá totiž, šedý na bradě rozdělený vous a dobrácké oko pod vráskovi- tým vysokým čelem nápadně nám připomínaly po- dobu rybáře genezaretského, Šimona.
Leon Skrbenský Michel delle Šimon Natal panna Marie
18 article »Uschovává se zde také Nejsvětější Švátost ol-
»Uschovává se zde také Nejsvětější Švátost ol- tářní?« »Ano,« odpovídal týž rybář, »i mši sv. mám zde každý den.« »Mohl bych váš kostel viděti a v něm se po- modliti ?« Sotva dořekl náš arcipastýř, již běželi otevříti kostelíček. — Vkročili jsme. Kostel byl sice malý, jako ta obec rybářská, ale čistý a běloučký jako ho- lubička. Oltář byl z krásného pestrého mramoru.- Týž starý rybář s ohrnutými ještě spodkami v horli- vosti běžel za oltář, zdrhnul záslonku, jež zakrývala milostnou sochu Panny Marie a hned se zase vzdáiil ukázav při tom dvéře několika zvědavým klukům, kteří vnikli do kostela. Socha Madonny stála tam bez květin, bez kytic. Překvapilo nás, ale nedivili jsme se; odkud by vzali květin ubozí rybáři tam na holém písku mezi ska- lami? Za to ale u nohou bylo zavěseno několik zá- slibných darů. Náš arcipastýř nevytrhován modlil se nešpory; byloť již po dvanácté s poledne. Do- končiv vyšel ven. Žástup zvědavých se zatím před kostelíčkem zdvojnásobil. Náš arcipastýř promlouvaje tu s dětmi, tam s matkami, zde rozdávaje obrázky, onde zase soldy, bral se pomalu k můstku a vstoupil do bárky k odjezdu. V tom zahlaholil ve štítě ko- stela malý zvonek slavnostním tónem dávaje s Bo- hem hosti odjíždějícímu. Bělavé skály zazvučely ozvě- nou. Arcipastýř byl již daleko na moři a rybáři stáli ještě nepohnutě na břehu dívajíce se za »Mi- chelou«.
Marie Madonna svatý Švátost ol
19 article
Na Capri. Není krásnějšího a vděčnějšího výletu nad ostrov Capri. Lid italský, jenž v mluvě rád přesmykuje souhlásku »r« nazývá jej »Crapi«. Leží vzdálen od Sorrenta 15 kilometrů, jakoby na stráži u vjezdu do zálivu neapolského. Příroda snesla tam své divy a krásy, a smělá ruka lidská učinila je přístupnými. Pro pohodlí cizinců jezdí sem z Neapole přes Sor- rento denně (do konce května) veliký parník severo- německého Lloydu a vrací se téhož dne, tak že výlet na Capri lze za jeden den vykonati. Páni Gargiulové z Cocumelly, vděk svým roz- sáhlým svazkům příbuzenským, vykonávají i na tomto parníku jakousi právomoc v osobě svého zetě resp. švakra, který je vrchním inspektorem »Nixe« (tak se jmenovala paroloď) a jakmile zvěděli o úmyslu na- šeho arcipastýře zavítati na Capri, nemeškali učiniti oznámení panu inspektoru lodi. Leč i sklepnický personál nezůstal pozadu svou ochotou pečuje o to, aby náš arcipastýř byl jak náleží na Capri pohostěn v odporučeném hotelu »Bristel«. Příbuzenstvo hrálo i zde velikou úlohu. »Prosím, Excellence,« zde odporučení na mého bratrance v hotelu »Bristol,« pravil jeden sklepník, podávaje našemu arcipastýři otevřený lístek. Na lístku stálo: Ca Cugino — Ti raccomando caldamente di servire bene a questo arcivescovo. Saluto. Cugino Gennarino, t. j. Drahý bratranče, doporučuji ti vřele, abys dobře obsloužil tohoto arcibiskupa. Zdravím Tě. Bratranec Gennarino. Náš arcipastýř s úsměvem přijal a uschoval po- divnou tuto protekční listinu, chtěje tak odměniti pro-
Lloyd Gargiulová Nix Gennarino Capri Sorrento Neapol Sor Bristol Ca Cugino