2
masthead
V Praze, dne 26. června 1900.
Praha
4
article
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
fetrankoväné dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamnace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
pondělí a po svátku
Praha
Pštrossův
5
article
NAl
NAl
vzd o dvanácté ho-
dině polední.
jednotlivé číslo za 8 h.
Telefon redakce č. 1126
Nal
6
article
UCKt
UCKt
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
2.80
8.40
čtvrtletně . ..
celoročně. . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně.. .. K 86.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.. .. K 18.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
ie, Belgie a Anglie:
čtvrtletně ... K 18.20
celoročně . .. K 52.80
Telef. administrace 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belgie
Anglie
ita
8
article
Slunce vychází ve 3 hodiny 53 minuty ráno.
Slunce zapadá v 8 hodin 11 minut večer.
10
article
S v. Jana a Pavla.
S v. Jana a Pavla.
Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně
ve Vršovicích od 26. až do 29. června.
Jan
Pavel
Vršovice
11
article
Slovanské rozhledy.
Slovanské rozhledy.
V Praze, 25. června.
Stále se tvrdilo, že prý veliký kolos ruský stojí
na slabých základech, které se mohou každé chvíle
abortiti právě pro rozsáhlost území a jeho nehybnost.
Avšak jsou na omylu, kdo takto myslí, neboť beze
vší pochyby a odporu možno právem tvrditi, že Rusku
náleží budoucnost. To má zvláště platnost na dalekém
východě, kam nýní se obracejí zraky všeho politického
světa. Proto se vláda řuská již zavčas postarala o roz-
množení svého loďstva, aby byla připravena každého
okamžiku hájiti svých přáv. Veškero loďstvo ruské
skládá se tam ze tří pancéřníků, 11 křižáků, 6 lodí
dělostřeleckých, dvou kontrtorpédových, 30 lodí tor-
pédových a tří přenosných. Na poloostrově Kvantuř-
ském (Port Arthur a Ta-lien-van) stojí 8 brigád
střelců východosibířských, které čítají po osmi ba-
taillonech po 1000 mužích, dále 1 pluk kozáků za-
bajkalských (900 koní), tři baterie polní (24 děl a
700 mužů), setnina 200 mužů, dva pluky pevnostní
(2000 lidí) a dva batalliony dělostřelectva pevnostního
(2000 lidí). Kromě toho jest rozloženo v kraji usu-
ryjském a nadamurském 40 batallionů střelců, vojska
řadového, pevnostního i záložního, 29 setnin kozáků
a 14 bateřií dělostřeleckých s 68 děly. V samém
Mandžursku nachází se přes 1000 kozáků, chránících
nově zřízené železné dráhy. Je tam tedy přes 48.000
lidí a přidá-li se k tomu záloha Port Arthuru a Ta-
lien-vanu, celkem 63.000 mužů, což dlužno zajisté po-
važovati za dostatečný počet, aby zájmy ruské byly
s přospěchem za nynějších rozháraných poměrů obhá-
jeny. Sluší ještě dodati, že vzdálenost Port Arthuru
od Taku činí 13 až 15 hodin, parníky pak potřebují
necelých 5 hodin. To jest tím důležitější, poněvadž
z Taku se vedou ocbranná opatření evropských vel-
mocí vůči Pekingu.
Arthur
Praha
Rusko
Kvantuř
Peking
12
article
— Národ rusínský v Haliči jest stále po-
pelkou ve věcech národních, politických i hospodář-
ských. Polský živel, zapomínaje na své poslání slo-
vanské vžájemnosti, vidí v Rusínech nepřátely a od-
půrce svých snah, který se staví na odpor jeho pa-
hovačnosti a řozpínavosti. Zajímavo jest pověděti, že
Polák nikteřak neužnává za katolíky sjednocených
Rusínů, kteří prý jsou srdcem přavoslavným, a to
hlavně proto, že užívají při službách Božích jazyka
staroslovanského jako Rusové.
Proto postavení tohoto prohásledovaného národa
jest velmi obtížným, neboť také na poli nářodohospo-
dářském se doposud pracovalo ne soustavně, nýbrž
ojediněle, avšak s dosti dobrým výsledkem, tak že
možno se oddati naději, že právě národohospodářská
zdatnost tohoto národa přispěje k tomu, aby Rusíni
byli upevněni ve své existenci národní. Národ bez-
zemců a žebráků zajisté nemá pražádné budoucnosti.
Tento boj hospodářský se rozvinuje tím prudčeji, pro-
tože musejí tu bojovati s prohnanou a úskočnou raffi-
novaností židovských obchodníků, kteří mají kapitála
vzdělání obchodní, tak že jsou v nemalé výhodě vůči
málo vzdělanému lidu rusínskému.
Rusín
Polák
Rus
Halič
13
article
Lvovské »Dilo« uveřejnilo právě soupis
»ruských tovarystev kreditových«, který nám po-
dává jakýsi pojem o národohospodářské organisaci ru-
sínského lidu. Po úpadku ruské banky zavládla mezi
lidem nedůvěra ve vlastní finanční zdatnost, nebot
tato rolnická banka byla prvním pokusem peněžní
organisace, která takto utrpěla převelikou ránu. Avšak
tu začala se utěšeně rozvíjeti »Narodna Torhovlja«
(tržnice) a kromě toho též pojišťovací společnost
»Dnister«. Tyto ústavy byly vedeny pouze rusín-
skými silami, tak že důvěra na vlastní síly se opět
pomalu postavovala.
Dila
Narodno Torhovlja
14
article
R. 1894 se počaly podle příkladu Polákůa
židů zakládati okresní ústavy úvěrní. Počátek učiněn
byl v Přemyšli založením »Viry«, pak ve Stryjia
Kolomyji. Příštího roku se pak osnovaly zemské
filialký pojišťovacího ústavu »Dnistru«. K tomu se
družily pak ústavy okresní a místní, tak že koncem
r. 1899 bylo v rejstříku zaneseno již 18 rusínských
peněžních spolků, které k vůli vzájemné pomoci si
založily »Krajevyj sojuz kreditovyj« — zemský svaz
úvěrný. Mezi nimi byly tři spolky zemské ve Lvově,
12 okresních, 2 místní a 1 bukovinský (Ruská kasa
v Černovicích). Jsou založeny na členských podílech,
ručení členů, většinou obmezeném, a na vkladech
úsporných, které úrokují 4—5.5 proc. Půjčky se dá-
vají na 7 proc., což v Haliči jest nepatrná míra úro-
ková, až 10—20 i více proc. jest na denním po-
řádku. »Sojuz« půjčuje spojeným ústavům peníze na
5 proc. V 16 spolcích, které »Sojuzu« podaly vý-
roční zprávy, bylo minulého roku 6539 členů s po-
díly 225 500 kor., vkladů 1,493.500 kor., tedy cel-
kem 1,719.000 kor., půjček pak 1,548.000 korun.
Tyto číslice se nám sice budou zdáti doposud nepa-
trnými, avšak dlužno uvážiti zanedbanost tohoto od-
boru a nepatrné peněžní prostředky rusínského lidu,
jakož i značně silné podniky finanční polské
hlavně židovské. Takto národo-hospodářská orga-
nisace utešeně rozkvétá u národa rusínského.
Přemyšl
Lvov
Černovice
Halič
Stryjia Kolomýt
15
article
Polákům v Poznaňsku nastává nové
pronásledování ze strany hakatistů německých. Dosud
úspěchy těchto nebyly tak veliké přes mocné peněžní
prostředky i vládní podporu, poněvadž tlak působí
protitlak. Jeden svobodomyslný list dokonce zoufale
volá: »Recepty, jakých užíval doposud p. Miquel na
oslabení polského živlu, spíše přispěly k jeho posile,
nikoli k oslabení jeho.« Jiný list vybízí k rozhod-
nému boji proti polonismu, neboť německý sedlák
jest prý jim utiskován, neboť polský živel se šíří na
hranice Braniborska, Slezska i Pomořan. Některá
města jako Zduny, Krotoszyn, Ostrów, Srem se po-
polštila. Tím jsou prý vinni polští úředníci, které
dlužno přesaditi do nejvzdálenějších končin. Prote-
stantské pastory dlužno mezi Poláky posílati jako ná-
stroj k poněmčení a podporovati německé hospodáře
na východě. Kdo by uvěřil těmto žalostným nářkům
německým. Tak pracuje německá svobodomyslnost.
Polák
Pomořan
Ostrów
Poznaňsko
Braniborsko
Slezsko
Zduna
Krotoszyn
16
article
— »Katholski Posol«, orgán katolických Srbů
lužických v Budyšíně, pojednává na úvodním místě
o posledním kulturním boji v Sasku, kde vláda za-
kázala katolickému hraběti Schönburgovi ve Wechsel-
burgu, aby nedovolil do své kaple přístupu všem ka-
tolíkům, kteří nepřísluší do jeho rodiny neb služeb-
nictva pod pokutou 100 marek za osobu. To vše
stalo se na žádost protestantského
místního pastora, který takto dokázal svoji
náboženskou nesnášenlivost způsobem ohyzdným. (
posledních svatodušních svátcích bylo tam přítomno
na 300 lidí v kapli hraběcí, což nemálo rozmrzelo
pastora, jehož svědomí protestantské prý tím bylo
těžce uraženo! Na Boží Tělo bylo zakázáno účastniti
se venkovským katolíkům průvodu. Na tuto slavnost
bylc povoláno pět četníků, z nichž první přišel již
ve tři čtvrtě na 6 h. Obsadili všecky přístupy k hradu
a tázali se každého příchozího, zdali přísluší do hradu
a zapsali si jeho jméno. Mnoho lidí bylo nuceno se-
navrátiti beze mše sv. a průvodu, mezi nimi 8 děvčat
školních, které chtěly býti družičkami při průvodu;
při odchodu hořce plakaly. Venku stálo na 50
dělníků, kteří chtěli se pomodliti aspoň po mši sv.
k svému Spasiteli. Také mezi nimi mnozí ronili hojné
slzy. Buď pastor nebo jeho pomocník jáhen dávají
pozor na věži, aby žádný katolík proti
rozkazu se neúčastnil služeb Božích.
V neděli po Božím Těle opět tři četníci byli na stráži
a zapisovali si cizí příchozí ke kapli nebo odtud vy-
cházející. Zmíněný list právem horlí: »Každý se táže,
co chce vrchnost dokázati takovým postupem? Chce
pomáhati, aby převedla katolíky na protestantismus,
anebo chce je tím, že jim bere možnost žíti podle své
Katholski
Srba
Schönburg
Bož
Budyšín
Sasko
Wechsel
17
article
Vzpomínky
z pobytu Jeho kníž. Milosti nejdůstojnějšího pána
Leona svob. pána Skrbenského
ve věčném městě a v jižní Italii o letošní
jubilejní pouti.
(Pokračování.)
Natale nebyl zlý společník. Cesta zatím ubíhala
a než jsme se nadáli, byli jsme v rybářském pří-
stavu. Natale již z daleka něco křičel na rybáře na
břehu zaměstnané, čemuž jsme nerozuměli. Ale vý-
sledek volání byl, že několik mužů odhodivše z ruky
sítě, jimiž se právě zabývali, a vyhrnuvše vysoko své
spodky, běželi pro dřevěný můstek, přivlekli ku břehu
a hodili jej do vody, očekávajíce, až přirazí »Michela«.
Nyní teprve poznali, kdo k nim přichází. Všichni
hned sňali své čapky, a aby jim nepřckáželi, strčili
je do kapsy anebo pod paždí a pak pomáhali našemu
arcipastýři při vystupování z bárky na břeh mírného
sklonu, jelikož příboj na bárku brzo narazí, brzo zase
zpět strhuje. To věděli naši rybáři. Mezitím kluci
a děti na břehu hlomozící ztichli; vše se sbíhalo sem
k můstku podívati se na příchozí.
Náš arcipastýř pozdraviv a poděkovav se za
ochotnou pomoc, tázal se rybářů: »Vidím, že máte
zde pěkný kostelíček! Komu je zasvěcen?«
»Alla Madonna delle Grazie.« (Panně Marii, Matce
božské Milosti), odpověděl jeden rybář sluncem opá-
lený, jehož silná postava, hranatá totiž, šedý na
bradě rozdělený vous a dobrácké oko pod vráskovi-
tým vysokým čelem nápadně nám připomínaly po-
dobu rybáře genezaretského, Šimona.
Leon
Skrbenský
Michel
delle
Šimon
Natal
panna Marie
18
article
»Uschovává se zde také Nejsvětější Švátost ol-
»Uschovává se zde také Nejsvětější Švátost ol-
tářní?«
»Ano,« odpovídal týž rybář, »i mši sv. mám
zde každý den.«
»Mohl bych váš kostel viděti a v něm se po-
modliti ?«
Sotva dořekl náš arcipastýř, již běželi otevříti
kostelíček. — Vkročili jsme. Kostel byl sice malý,
jako ta obec rybářská, ale čistý a běloučký jako ho-
lubička. Oltář byl z krásného pestrého mramoru.-
Týž starý rybář s ohrnutými ještě spodkami v horli-
vosti běžel za oltář, zdrhnul záslonku, jež zakrývala
milostnou sochu Panny Marie a hned se zase vzdáiil
ukázav při tom dvéře několika zvědavým klukům,
kteří vnikli do kostela.
Socha Madonny stála tam bez květin, bez kytic.
Překvapilo nás, ale nedivili jsme se; odkud by vzali
květin ubozí rybáři tam na holém písku mezi ska-
lami? Za to ale u nohou bylo zavěseno několik zá-
slibných darů. Náš arcipastýř nevytrhován modlil
se nešpory; byloť již po dvanácté s poledne. Do-
končiv vyšel ven. Žástup zvědavých se zatím před
kostelíčkem zdvojnásobil. Náš arcipastýř promlouvaje
tu s dětmi, tam s matkami, zde rozdávaje obrázky,
onde zase soldy, bral se pomalu k můstku a vstoupil
do bárky k odjezdu. V tom zahlaholil ve štítě ko-
stela malý zvonek slavnostním tónem dávaje s Bo-
hem hosti odjíždějícímu. Bělavé skály zazvučely ozvě-
nou. Arcipastýř byl již daleko na moři a rybáři
stáli ještě nepohnutě na břehu dívajíce se za »Mi-
chelou«.
Marie
Madonna
svatý Švátost ol
19
article
Na Capri.
Není krásnějšího a vděčnějšího výletu nad ostrov
Capri. Lid italský, jenž v mluvě rád přesmykuje
souhlásku »r« nazývá jej »Crapi«. Leží vzdálen od
Sorrenta 15 kilometrů, jakoby na stráži u vjezdu do
zálivu neapolského. Příroda snesla tam své divy a
krásy, a smělá ruka lidská učinila je přístupnými.
Pro pohodlí cizinců jezdí sem z Neapole přes Sor-
rento denně (do konce května) veliký parník severo-
německého Lloydu a vrací se téhož dne, tak že výlet
na Capri lze za jeden den vykonati.
Páni Gargiulové z Cocumelly, vděk svým roz-
sáhlým svazkům příbuzenským, vykonávají i na tomto
parníku jakousi právomoc v osobě svého zetě resp.
švakra, který je vrchním inspektorem »Nixe« (tak se
jmenovala paroloď) a jakmile zvěděli o úmyslu na-
šeho arcipastýře zavítati na Capri, nemeškali učiniti
oznámení panu inspektoru lodi. Leč i sklepnický
personál nezůstal pozadu svou ochotou pečuje o to,
aby náš arcipastýř byl jak náleží na Capri pohostěn
v odporučeném hotelu »Bristel«. Příbuzenstvo hrálo
i zde velikou úlohu.
»Prosím, Excellence,« zde odporučení na mého
bratrance v hotelu »Bristol,« pravil jeden sklepník,
podávaje našemu arcipastýři otevřený lístek. Na lístku
stálo: Ca Cugino — Ti raccomando caldamente di
servire bene a questo arcivescovo. Saluto. Cugino
Gennarino, t. j. Drahý bratranče, doporučuji ti vřele,
abys dobře obsloužil tohoto arcibiskupa. Zdravím Tě.
Bratranec Gennarino.
Náš arcipastýř s úsměvem přijal a uschoval po-
divnou tuto protekční listinu, chtěje tak odměniti pro-
Lloyd
Gargiulová
Nix
Gennarino
Capri
Sorrento
Neapol
Sor
Bristol
Ca Cugino