1
masthead
10. března 1900. Číslo 68
2
masthead
NARODNÍ LISTY.
4
article
jej, by svoji resignaci odvolal. — Bourání domů
v Dlouhé třídě. Vzhledem ku stížnostem o obtě-
žování okolí bouráním domu č. p. 929 a části domu
č. p. 930 učinilo praesidium rady městské ihned opa-
tření, aby vytknuté závady byly odstraněny.
— Česká rodina ve vyhnanství. Smutný
obrázek utrpení české rodiny u zfanatisovaných od-
půrců našeho národa objevil se včera v poledních
hodinách v presidiální kanceláři staroměstské rad-
nice. Tam přišla utrápená žena s pětiletým dítkem
žádonila o podporu, aby po dvacítiletém pobytu
v Sasku mohla do rodně vlasti dopraviti muže, vy-
puzeného a vybnaného proto, že je české národnosti.
Zena vyprávěla a sdělení své písemnými doklady
prokázala. Václav Viček, obuvnický mistr, do Kosoře
u Zbraslavi příslušný, přes dvacet roků žil v Sasku
a v posledních dvou letech bydlil v Žandově. Z
lonský rok nemohl Víček zaplatiti daně, pročež
usnesli se opatrní otcové města zapověditi Vlěkovi
vstup do všech veřejných místností v městě. Po úsi-
lovné námaze mladistvý syn sehnal několik mareka
šel je splatiti na celkový obnos 17 marek 85 I. Ale
splátka nebyla přijata a obecní úřadník rozhorleně
zvolal: »Hinaus můsst, ihr Bemaken!« (Pryč musíte,
vy Češi !) Dne 26. února byl Vlčkovi doručen výměr,
jimž se jemu a jeho rodině na základě usnesení
představenstva obce nařizuje, aby do 14 dnů nejen
město, ale i zemi opustil. Vlček upoután jest nemocí
na lože a čtyři dítky octly se ve veliké bídě.
Zeno
Václav vička
Čech
Vlček
Sasko
Kosoř
Zbraslav
Žandov
staroměstský rada
5
article
Vlčková s pětiletým dítkem nastoupila cestu do
rodně vlasti, aby sehnala prostředky ku návratu. Do
Podmokel koupila si lístek a z Podmokel na přl-
mluvu okresního hejtmana povolena jí bezplatn
jízda do Prahy. Přijela sem ve středu a odebrala se
do Kosoře u Žbraslavi. Nebyla tam uvítána s ote-
vřenou náručí. V obci obávali se, že by vzrostly
obecní výdaje podporováním chudé rodiny a byli
rádi, když Vlčková domovskou obec opustila. Pak
odebrala se na místodržitelství. Kdo ji tam přijal,
není známo, ale Vlčková ani tam nepořídila. Nic ne-
spomohlo vyprávěti, že rodina byla vypuzena ze
země jen proto, že hlásila se ku českému původu.
»Do toho nám nic není,« odpověděl úřadníka
obrátil se k prosebnici zády. S bolestnými pocity
kráčela Vlčková z Malé strany na radnici a vyprávěla
tam podrobnosti ze své namáhavé pouti. Prosebnici
dostalo se na radnici podpory 10 zl., aby mohla
svého chorého muže a ostatní dítky, z nichž jedno
zlomilo nohu, do Čech dopravili.
Vlčková
Podmokly
Praha
Kosoř
Čechy
6
article
— Z Vídně. (Ze správního soudu.) Kdy
podlehají reservni fondy záložen
dani výdělkové? Valná hromada občanské zá-
ložny v Ústí nad Orlicí usnesla se, že se má z či-
stého zisku, docíleného za rok 1898, věnovati ve
smyslu 8 20. spolkových stanov 25 proc. reservnímu
fondu a 25 proc. fondu pro možné ztráty. Na zá-
kladě tohoto usnesení byl c. k. okresním hejtman-
slvím vypočten základ zdaňovací s připočtěním
obou obnosů po 25 proc. věnovaných těmto fondům,
dle toho daň výdělková vyměřena a také zemské
finanční ředitelství, zamítnuvší žádost záložny za
vyloučení obou těchto dotací ze základu zdaňova-
cího, potvrdilo vydaný platební rozkaz. Proti roz-
hodnutí tomu vedla záložna ústecká svým zástupcem
drem. Rieglem stížnost k správnímu soudu, o které
dne 8. t. m. jednáno před senátem správního soudu
za předsednictví senátního presidenta Lemayera.
Riegl
Lemayer
Vídeň
Ústí nad Orlice
7
article
Dr. Dyk jako zástupce stížnosti dovozoval, že
dlužno obnosy věnované oběma fondům ve smyslu
8 95. lit. I) zákona vyloučiti ze základu zdaňo-
vacího, jelikož nejedná se tu o fondy sloužící k hro-
madění přebytků správních, nýbrž o takové, které
dle zvláštního účelu jejich ve smyslu § 20. stanov
považovati se musí za reservní fondy, sloužící
zvláštnímu věnování, čemuž vládní zástupce dr.
Vlasák odporoval. Správní soud po delší debatě
stížnost jako bezdůvodnou zamíti, odvolávaje se
k doslovnému znění § 95. f), dle kterého sice způ-
sob provedení odepisů v knihách obchodních je lho-
stejným, avšak jen takové odepisy k fondům re-
servním možno ze základu zdaňovacího vyloučiti.
které slouží určitému věnování, oba fondy.
o které tu však jde, že dle doslovného znění stanov
(8 20.) nelze uznati za fondy speciální, jelikož
zvláštni věnování, pro které určeny býti mají,
uvedeno není. Rozhodnutí toto nutno všem našim
záložnám vzlti v náležilou úvahu, aby případnou
změnou stanov a určením přesného účelu věno-
vacího zbaviti se mohly značného břemena
zdanění.
— Slavnost Prešernova ve Vídni. Dne
3. prosince t. r. bude tomu sto let, co narodil se
Frant. Prešern, přední básník národa slovinskélfo
Zdejší Slovinci oslavili ročníci tu krásným večerem,
který se co nejdůstojněji druží ke slavnostem Kolla-
rově, Mickiewicze a Puškina. Účastenství celé slo-
vanské obce vídeňské bylo neobyčejně hojné. Skor
všichni slovinští a chorvatští poslanci se dostavili
Z českých: Čelakovský, Špindler, Kramář, Udržal.
doktor
Dyk
Vlasák
Prešernov
František
Mickiewicz
Puškin
Čelakovský
Špindler
Kramář
Udržal
Vídeň
Kollo
8
article
Hořica, Šílený, Skála, z velkostatkářských hr. Deym,
z panské sněmovny hr. Harrach, který byl protek-
torem slavnosti, a prof. Jagič. Umělecká beseda
Praze vyslala pí. Gabrielu Preisovou. Večer vyplněn
byl hudebně-pěveckou akademií, ve ktoré vynik
zvláště lyrický tenor vídeňské opery pan Pogačnik-
Naval. Vděčné obecenstvo uspořádalo mu nejsrdeč-
nější ovace.
Přednášky. Lidové přednášky
české university. Dnes v sobotu přednáš
assistent dr. Václav Švambera: »O polárních
krajích a jejich výzkumu« (s demonstracemi) s po-
sluchárně přírodovědeckých ústavů české university
na Karlově náměstí č. 21 (druhá přednáška). Začáteí
o půl 8. hodině večerní. Zápis do tohoto šesti
hodinového kursu koná se hodinu před započetím
v místě přednášky. Vstupenka pro celý kurs prodáv
se po 1 koruně. — Dnes o 4. hodině odpolední jest
v síni č. VII. ve drubém poschodí české techniky
druhá z cyklu přednášek pořádaných odbornými
spolky na české technice. Přednáší inženýr chemie
pan Josef Hanuš: »Několik statí z potravní chemie.
— Dary. Pan Josef Štor, moravský zemský
vrchní inženýr v. v. v Praze, štědrý podporovate
národních podniků, věnoval družstvu Českého náro
ního domu v Trutnově na stavbu vlastního domu
40 korun (20 zl.) s přáním, aby za tento obnos za
koupen byl jeden podíl, který družstvo věnovati má
jednomu chudému, hodnému žákovi tamější česk
školy.
— Zpráva časopisecká. Následkem porot-
ního líčení s red. Em. Loskotem, jež trvalo tři dny
totiž do pátku večera, vyjde 10. číslo »Jič. Obzoru
teprve v pondělí.
— Konflskace. Včerejší číslo »České De
mokracie« bylo zabaveno pro úvodní článek
»Práci a uhlí« a zprávu, nadepsanou »Černožluti
realisté«.
Hořica
Deym
Harrach
profesor
Jagič
Preisův
Pogačnik
doktor
Švambera
Josef Hanuš
Štor
Loskot
Praha
Karlov náměstí
Trutnov
Český jít mokracie
panská sněmovna
ústav český univerzita
9
article
— Assekurační úřadníci pražští konal
včera valnou schůzi. Spolek úřadníků assekuračních
čítá 342 členy, a sice 7 čestných, 35 zakládajících,
16 dárců, 30 přispívajících a 254 činné. Celkem roz-
dáno na podporách 1662 zl. Spolek assekuračních
úřadníků staral se též o uplatnění klidu nedělního
a bylo v tom ohledu pracováno společně se Zem-
skou jednotou soukromých úřadníků v král. českém.
Při volbách zvolení pánové: předsedou Pospíšil, mí-
stopředsedou Nový. Do výboru zvoleni pp.: Cerha,
Čujan, Grussl, Guhry, Jech, Ješka, Kotrlík, Příborský.
Šíma, Bašta, Ulrlich. Wagner, Waněk a Ziegert. Z
náhradníky pp.: Kalenský, Suk, Neigelt a Voděra.
Revisory pp.: Bartoň a Vokračka.
— Spolek ku povznesení návštěvy ci
zinců v Praze, jemuž laskavostí pražských českých
knihkupců byio umožněno obeslání pařížské výstavy,
vystavovati bude své publikace a pohledy na Prahu
a vydá společně s knihkupci illustrovaný francouzský
reklamní spisek as v půl millionu výtiscích, v němž
podány budou stručné dějiny Čech, vytčení pražských
památek a znamenitostí, stručné pojednání o lite:
ratuře, umění a průmyslu našem. Spisek ten, jehož
seslavení svěřeno vynikající literární síle a jehož
umělecká výzdoba bude provedena od přednlch
umělců našich, rozdáván bude úplně zdarma. Spolek
doufá, že nákladný tento podnik celou naší ve-
řejností sympaticky bude přijat a že se mu vše-
síranné podpory dostane.
— Akademický výlet do Krakova. Pr
účastníky výletu bude zahájen v nejbližších dnech
bezplatý kurs polštiny. Kdo se chce účastniti,
nechí přihlásí se u koll. V. Šimona ve spolkových
místnostech v Praze II, ve Skolské ulici č. 34.
Pražské útulky. V sobotu dne 3. března
t. r. sešly se vychovatelky pražských útulků k ob-
vyklé poradě, ve které mimo jiné promluvilasl
Pospíšil
Cerha
Čujan
Grussl
Guhry
Jech
Ješek
Kotrlík
Příborský
Šíma
Bašta
Ulrlich
Wagner
Waněk
Ziegert
Kalenský
Suk
Neigelt
Voděra
Bartoň
Vokraček
Šimon
Praha
Čechy
Krakov
Skolský ulice
10
article
Federhanzove o časovém thematě, jak získati útul-
kům přátel a obliby. Vděčně konstatováno, že důle-
žitost útulku povolané kruhy stále více uznávají
že jeví se to i v obětavosti, se kterou naše dámy se
péči o ně věnují.
— V nouzi o práci a výživu. Včera dopo-
ledne shromáždil se opět zástup nezaměstnaného
dělnictva před starou rychtou v Rytířské ulici. Tř
sta devadesát nezaměstnaných dělníků, a sice v Praze
bydlících bez rozdílu příslušnosti obdrželo známky
na oběd.
— Vyjíždka hasičů na plano. Šotek telefo
nický způsobil včera před polednem značný poplach
a velké shromáždění zvědavců, vyrušených z klidu
signály hasičských trubek. Počátek měla tato příhoda
na Karlově náměstí. Po 11. hodině dopolední u mo-
torového vozu elektrické dráhy č. 66 vzňata se po-
jislka a vagon stal se k další jízdě nezpůsobilým.
Rídič, aby zabránil delšímu přerušení vozby, spěchal
k nejbližší telefonické stanici a telefonoval s lako-
nickou stručností do elektrické stanice v Sokolské
třídě: »Střecha č. 66 shořela, pošlete pro výpomoc.e
Kdyby bylo oznámení přišlo na pravou adresu,
věděli by ihned, co se stalo a co se má státi, že
totiž mají opatřit jiný vůz, který měl číslo 66 vy-
táhnouti do remisy. Podivnou náhodou stalo se však,
že řídič místo s elektrickon stanicí mluvil s číšníkem
v kavárně »Sport« na Komenského náměstí, který
v domnění, že vypukl oheň na střeše domu čís. 66.
oznámil to hasičské centrále. A za ned'ouho již
ujížděli hasiči ze staroměstského i novoměstského
obecního dvora ke Karlovu, kde ovšem nebylo po
ohni ani potuchy. Potom teprve vysvětlilo se, kdo
klamný poplach způsobil.
Šotek
rytířský ulice
Praha
Karlov náměstí
Komenský náměstí
Karlov
obecní dvůr
11
article
— Změny držebností. Majitelé továrny firmy
Federer a Piesen koupili od choti velkostatkáře
Karlíně pí. Lucie Kallbergové dům č. 380—VII vedle
hostince »u města Prahy« na Letné s pozemky čís.
kat. 567/6, 567/9 a 567/10 za 120.000 kor., kde vy-
staví továrnu. — Pan Jan Očenášek koupil společně
s manželkou svou Olgou od dědiců Weinertových a
od p. Jana Kreisla stavební pozemek č. 525/15
526/38 na Král. Vinohradech za 22.000 kor. a vy-
staví na něm třípatrový dům. Dilovedoucí p. Václ
Munzar koupil od majitele tesařského závodu p. Ant.
Kunze pozemek č. kat. 581/9 »u Feslové« na Král.
Federer
Piesen
Lucius Kallbergová
Očenášek
Weinertův
Kreisl
Král
Václ Munzar
Kunz
Fesl
Karlín
Praha
Letná
12
article
Vinohradech za 20.000 kor. a vystaví na něm tří-
patrový dům. Poštovní úřadník p. Jos. Marhan
koupll společně s chotí svou Annou od p. Aug, a
Františky Kusých dům č. 258 v Nuslích za 26.500
korun. Pan Fr. Bartoš koupil od pí. Vinc. Černé
pozemek č. kat. 416 v Michli za 3812 kor. Páni
Josef a Anna Langrovi koupili od p. Frant. a Aloisie
Duškových dům č. 120 v Podolí za 10.000 kor
— Na cestě za uprchlým synkem. Deseti-
letý synek železničního zřízence Jan Krejnický v Ra-
tajich u Benešova po delší dobu již tajně střádal si
krejcárky a nikomu se o pokladu svém nezmínil.
V mysli jeho uzrával plán na výlet do dalekého
světa, prozatím třeba jen k dědečkovi do Kasejovic
u Plzně. Když pak v pokladničce malého náruživého
cestovatele nahromadilo se 168 krejcarů, nemohl více
odolati. Předevčírem ráno před 8. hodinou odešel
z domova a pustil se do Divišova. Rodiče domnívali
se, že hošík je ve škole, ale on zatím statně kráčel
do čtyři hodiny vzdáleného města. V Divišově vy-
prosil si bezplatný dovoz v poštovním voze do Be-
nešova a odtud jel vlakem do Prahy. Na zdejším
nádraží srdnatý hošík vyptával se vrátného na od
jezd vlaku do Plzně. Policista povšiml si ho, zavedl
hošíka na strážnici, kde ho prohlédl a výslechu pod-
robil. Poněvadž ale častěji podobní cestovatelé jezdí
na dráze, pominulo podezření a školák byl pro-
puštěn. U spolucestujících vzbudil hošík takový sou-
cit, že mu lístek koupili. Včera večer pojednou přijel
do Prahy otec uprchlíka a dozvěděv se od policej-
ních zřízenců kam jel, nejbližším vlakem pustil se
za ním.
Marhan
Aug
Kusá
Bartoš
Vinc
Josef
Langr
František
Duškův
Jan
Nusle
Francie
Michle
Podolí
Ra
Benešov
Kasejovice
Plzeň
Divišov
Be
Praha
krejcar
13
article
— Otravou zemřela. Minulé úterý byla do
všeobecné nemocníce k ošetřování dopravena služku
Františka Krákorova z Dlouhé třídy číslo 20, která
v sebevražedném úmyslu požila značnou dávku
kostíku. Navzdor pečlivému lékařskému ošetřování
včera služka zemřela. Mrtvola její byla odnesena do
pathologického ústavu.
— Postřelil se v sebevražedném úmyslu
V hostinci v čís. 729—1. v Dlouhé třídě ubytoval se
předvčírem 18letý obchodní příručí Arnošt Werner
do Bělé u Děčína příslušný. Včera dopoledne roz
lehla se v pokoji, v němž byl Werner ubytován
střelná rána a když zřízenci hostince přichvátali
nalezli mladíka v kaluži krve. Werner v sebovra
žedném úmyslu vypálil si kulku z revolveru do leve
strany prsou, ale způsobil si jen lehké zranění
Zoufalý mladík odvezen byl k léčení do nemocnice
Milosrdných bratří. Rodiče mladíka bydlí ve Franti-
škánské ulici čís. 1 v Plzni. Sebevražedný poku
spáchal následkem domácích rozbrojů.
Krákorův
Werner
Bělá
Děčín
Plzeň
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Ku požáru »Thěátre Francais-
v Paříži.
Z Paříže oznamují se ještě následujíe
další podrobnosti: V kruzích divadelních vy
pravuje se následující episoda. Herec Falconie
měl ve své garderobě uloženo 25.000 fr. Zvěděv
o požáru, spěchal do divadla, vnikl navzdo
zákazu policejního prefekta do hořící budovy
avšak pro dým a plameny nemohl se dosta
až ku garderobě. Večer bylo zjištěno, že garde-
roba jeho zůstala nedotknuta.
O zahynutí slč. Henriotovy se oznamuje
Mladá herečka byla se svou garderobierkou
v šatně, když pojednou vnikl do šatny dým.
Vyběhly ze šatny, ale pro dým nemohly ničeho
viděti a proto držely se za ruce. Jedva všal
učinily několik kroků na jevišti, vyrazili pla-
meny. Zděšeně sebou trhly, pustily se a více
se nenalezly. Garderobierka, jež místnosti lépe
znala, dovedla se zachrániti, kdežto slč. Hlen-
riotova zahynula.
Že oheň se tak rychle rozšířil, připisuje
policejní prefektura okolnosti, že proti předpisu
nebyla spuštěna železná opona, jež má býti vy-
tažena toliko při zkouškách a při představení.
Náčelník městského stavebního úřadu, pan
Girard, jenž se setníkem hasičů Cordierem
několikráte s nebezpečím živola vnikl do hořieí
budovy, prohlašuje, že jedna roura topícího pří-
strojí byla přetopena a nalezala se ve vadném
stavu. Tím povstal pod jevištěm výbuch. Ohen
rozšířil se mžikem na dekorace a dřevěnou
konstrukci jeviště tak rychle; že nebylo lze
spustit železnou oponu. Tak rozšiřily se plameny
ihned do hlediště, zachvátily křesla, záclony
koberce v ložích a ozdoby stropu. Kohoutek
velké vodní nádržky byl ihned otevřen a spousty
vod řítily se na jeviště. Ale nadarmo! V ohromném
žáru vypařovala se voda, pára mísila se s hustým
dýmem, jenž hrozil zadušením všem, kdož se
snažili oheň uhasit.
Thěátre Francais
Falconie
Girard
Paříž
15
article
Ze všech zpráv o požáru vysvítá, že rychlé
rozšíření požáru, způsobeno bylo skutečne
hroznou nedbalostí. Nejnutnější opatření bezpeč-
nosti byla opomenuta, hasiči, konající stráž,
nebyli na svých místech. Také přítok vody
nebyl správou hasičskou náležitě kontrolován.
Kterak jinak bylo by bývalo možno, aby v roz
hodném okamžiku byl nedostatečný tlak vody
pro střikačky? Kdyby hasičská hlídka byl
bývala na místě, mohl býti oheň v zárodku
uhašen. Takto však z počátku nestal se nijaký
pokus, utlumit požár v zárodku, poněvadž
hasičská hlídka nebyla na místě.
Horlivost a obětavost hasičského sboru,
když přibyl na místo, zasluhuje ovšem veškeré
chvály. Celkem pozorována tatáž opomenutí jako
při požáru bazaru v ulici Jeana Goujona, ačkol
Goujon
16
article
dne 4. května budou tomu tři léta, a různé po
vážlivé úkazy byly výstrahou.
Roku 1890 vypukl v divadle při před-
stavení »Hamleta« oheň, jenž byl uhašen. Pr
požárním poplachu dne 22. února t. r. př
představení »Andromachy« byl konstatován
chatrný stav topicího zařízení. Správce divadla
p. Clárétie nesčíslněkráte poukazoval dotýčným
úřadům na nebezpečí, jež vzniká z tohoto
chatrného stavu topicího zařízení. Ještě před
týdnem, po posledním poplachu, žádal p. Cla-
rétic, aby byly provedeny změny v ústředním
topení a na žádost jeho doporučil architek
policejní prefektury p. Bunel odborné komis
pro bezpečnost v divadlech úplné znovůzřízení
ústředního topení a poukázal na přímo hrozivý
stav věcí.
Ministr osvěty, velitel hasičského sboru
několik státních architektů prohlédli dnes do-
poledne Théátre Francais. Bylo zjištěno, že ně-
které části, tak zejmena foyer uměleů, damská
garderoba, mimo jiné též garderoba sl. Hen-
riotovy a skladiště dekoraci, zůstaly- takřka bez
pohromy. Nalezeno též několik rukopisů, mimo
jiné též původní listina Ludvíka XIV., již roz-
kázal ministru Colbertovi, aby bylo divadlo vy-
stavěno, dále rukopis Hugova dramatu »Hernani«.
Andromacha
Francais
Ludvík XIV
Colbert
Hugův
Hernani
17
article
Ředitel p. Clarétie soudí vzhledem k tomu, že
základy divadla jsou neporušeny, že bude lze
divadlo za dva měsíce opět postavit.
Ministerská rada, jež konána dnes v paláci
Elysejském, radila se o opatřenfeh, kterak za-
brániti přerušení her v Théatre Frangais. Bez-
pochyby bude možno umístiti společnost v di-
vadle Odéonu, kdežto herci z Odéonu by po-
řádali představení v jiném divadle. K nové stavbě
divadla přikročí se co možná nejdříve. — Ně-
kolik poslanců hodlá učinit návrh, aby v sadech
Palais Rovalu vystavěno bylo prozatímní divadlo
železné, aby tam společnost Comédie FranGaise
mohla pořádati představení v době výstavy.
= Sňatek arcivévodkyně vdovy Ště
pánky. Z Miramare telegrafují: Arcivévodkyné
Štěpánka pěijela sem s dcerou arcikněžnou Alžbětou
a s družinou dnes dopoledne a byla na nádraž
uvítána místodržitelém hr. Goessem.
= Hr. Zdenko Sternberg zemřel včera v po
ledne ve Vídni ve věku 87 let. Jeho mrtvola bude po
výkropu dnes odpoledne převezena do Čech.
= Oheň v budové gen štábu ruského.
Z Petrohradu telegrafují: Škoda způsobená včerejším
požárem v budově gen. štabu obmezuje se, diky
energickému zakročení hasičů, na část knihovny, při
čemž hlavně jen vazby byly poškozeny. Skříně
dokumenty a archiv zůstaly neporušeny.
= Nešičstí na mořl. Parník »Cuvier« potopií
se včera ráno na cestě z Antwerp do Brasilie, sraziv
se s neznámým parníkem. Parník »Windsor Leithe
zachránil 2. kormidelníka a 2 námořníky. Ostatek
mužstva se nejspíš utopil.
Alžběta
Zdenko Sternberg
Cuvier
Miramar
Hradec
Vídeň
Čechy
Petrohrad
Antverpy
Brasilia
Windsor
Elysejský
Palais Roval
Comédie FranGais
Škoda
Théatre Frangais
Arcivévodkyný Štěpánek
18
article
Z literatury.
Z literatury.
Spisovate l.
22— Není tomu dávno co se professoři
ujali svého titulu, a žádali, aby byl chráněn.
Úsilí techníků o ochranu jich titulů architekt.
inženýr, dosud neakademických, trvá dále
setká se snad s konečným příznivým výsled-
kem. Společnost naše vyžaduje pro každého
svého člena učitý relief, pevné označent. Fran
couzi, Angličané, nemají takových starosti jak
my, kteří pečlivě musíme dbáti při každém se
známení, který z těch běžných, vyzkoušených
titulů, »rada, doktor, professor, ředitel, tajemník.
redaktor« atd. se naší nově známosti nejlépe
Bývají to někdy dosti problematičtí radové
hospodářšti, ředitelé pokoutních kanceláří, dok
toři bez diplomů, professoři vyšší magie, tajem-
níci neznámých pánů, redaktoři insertních části
pokoutních listů, s nimiž se setkáváte ve spo
lečnosti co chvíli, ale každý, kdo jen trochu
zavadí o společnost, musí se starat, aby siat
již jakkoliv opatřil zdání nějakého takového
osvědčeného titulu, aby své známé neuvádě
v rozpaky, když by mu musili říkat pane ob-
chodníku, obuvníku, příručí atd. Je ještě serie
méně cenných titulů, poclivě zasloužených.
které připouští náš společenský mrav, ale o ty
se nikdo nedere. Avšak ani k těm ještě ne-
patří » spisovatel«.
Na dopisových adresách, v denních zprá-
vách listů a pod různými prohlášeními i ohra-
ženími hemží se to sice spisovately všeho druhu.
také při osobním představování seznáte často
zajimavé spisovately, o kterých jste co živi ne-
slyšeli, ale v oslovení nemá tento titul žádné
ceny, tak že někteří pečliví strážei společen-
ského bezúhonného mravu mají někdy dosti
práce, aby se vyhnuli tomuto oslovení, svede-li
je náhoda s některým »pouze spisovatelem«.
Fran
Angličan
19
article
Kdo je spisovatel? Máme jich pěknou
sbírku přerozmanitých druhů, tak že je opravdu
těžko najít mez, kde končí dilettant a počíná
spisovatel..
Znám staré pány, kteří po celý život pečlivě
robili v úřadě svá akta, postupovali svědomitě
dle řady po vytčeném žebříčku hodnostních
třid, až na konec odebrali se na zasloužený
odpočinek. Po celý ten čas nenapadlo jim, aby
užívali svého inkoustu a času k jinému účelu
než k úřadní práci. Ale k stáru, když již ne
mohou vyplnit celý den kancelářskou prací
zželí se jim prázdného času, a oddají se spiso-
vatelství.
Ve feuilletonech venkovských listů počn
se objevovati jich jmeno pod zábavnými stu-
diemi »o původu kouření«, »0 muži se že-
leznou maskou«, »o původu čtverylky«, s0 ne-
mocech kanárů«, »o významu pošťovních' známeke
a p. A od té chvíle počne se šťastný autor
blahosklonně usmívati, když k večeru zapadá
do své společnosti, a jeho druzi u hostinského
stolu, kteří příjemně dělí den na úřadní hodiny.
procházku a večerní šístku, počínají vážným
šeptem vyslovovati tajemné slovo: »spiso-
vatel«.
Jsou však spisovatelé jiní, jichž jmeno
snad nikdy nečtete otištěno v listech. V mlátí
plni ideálních cílů, vstoupí do venkovského žur
nálu, píší do úpadu denní zprávy, politicko
přehledy, nedělní besídky, marně hledí se vy-
šinouti, za bídný plat se moří po celý život
aby se uchytili, aby uplatnili všechny ty na-
dšené myšlenky, jež je svedly na tuto trpkou
trnitou dráhu, až vysíleni, upsání, hynou před-
časně bez uznání a bez vzpomínky čtenářů
jimž po léta opatřovali denní duševní potravu
Oč veseleji je jinému druhu, mladým
lidem, jimž opatrní tatinkové opatřili tolik bu-
douciho dědictví, že nemusi uživatí svého pera
21
article
k dobývání denního chleba. Jedni pěstují kolo
druzí sbírají pohlednice a poštovní známky, jiní
cestují po všech evropských i mimocvropských
hotelích, a nejnověji s oblibou část jich vrhá
se na literaturu. Mají maturitu, snad i jiné
zkoušky nějaké, mají životní zkušenost zlaté
mládeže, znají společnost, jak snadno tu posadio
se k mahagonovému stolku ve stylu moderní
secesse, pokrytému fotografiemi, bibeloty a pěkně
vázanými knížkami a vyrábět novelly, básně,
dramata, kritiky, jichž otištění obstarají již ta-
tinkovy styky a tatinkova tobolka. Je to tak
pěkné, když mladý muž, jemuž na kolo scház
vytrvalost, k šermu obratnost, k obchodu chut
a k studiu píle, může nechat si na promenádě
gratulovat k své poslední sbírce básní, vypra
vovat o novém románu, k němuž právě koná
praktické studie a plnit památníky svými du-
ševními plody
Jak blahosklonně a útrpně pohlíží šťastný
takový spisovatel na své méně šťastné druhy.
kteří větší část dne protráví u svých praktikant-
ských stolků v kancelářích a pozdě večer chvatně
píší své práce a pilují na objednaných článcích,
jichž chudým honorářem rozmnožují své hubené
příjmy. Kolik z nich opravdu se propracuje
prorazí svým talentem, přes duchamornou kan
celářskou práci a vyšine se po bok tém vy
voleným, kteří ovládají náš Parnas ?
22
article
A což teprve spisovatelé vědečtí ! Od těch.
kteři při své denní práci čas od času, v dlouhýc
pausách, pro zábavu a pro čest robí v prázdných
chvílích několikastránkové stadie o těch nej
podrobnějších podrobnostech té které vědy, až
k energiekým zákopníkům vědy, kteří od počátku
své literární dráhy jdou pevně za, vytknutým
eílem, hromadi spousty vědomosti a s mravenčí
píli vydávají obsáhlé, vzácné knihy, bez naděje
na přiměřený honorář a často i bez uznání
bez vděku.
A na konec spisovatelé, jimž Osud byl při-
zniv, jimž Přiroda dala věnem talent, jiskro
genia. Prorážejí hned na počátku své literárn
karriéry, předstihují méně šťastné druhy, strhují
za sebou celý duševní život svého národa, vy-
kazují literatuře nové dráhy a tráví, vítězíce, celý
život v blahobytu, štastní svými úspěchý, pyšn
na dorest, jenž kráčí v jich šlépějích. Kolik se
jich zrodí v naši české literatute?
České spisy-
* Josef Pešek: Přehled české literatury
doby nové. V Táboře. Nákl. K. Janského 1899.
60 kr.
Jest to v jeden sešit složených pět archových
tabulek, z nichž I. zobrazuje přehled doby vzkřísení
(1774—1820), II. dobu obnovy (1820—1850), III
dobu rozkvětu (od r. 1850). IV. moderní proudy
v české literatuře (od r. 1880), V. vědeckou literaturu
českou nové doby.
Tabulka IV., podávající přehled moderních
proudů, je dobrá a cenná. TOstatní tabulky však da-
leko nejsou tím, čím je dobrá vůle vydavatelov
míti chtěla. Jsou totiž plny zaviněných i snad ná-
hodných chyb a omylů a nesprávností.
Pešek
K Janský
Tábor
Voda
23
article
Tabulce I. uškodilo, že se p. autor nepřesvědčil
sám o tom, co vlastně sepsal Puchmajer. Ten »kruh
Puchmajerův« by vypadal potom jinak. A dolejší
charakteristika Puchmajerova by vypadala také
jinak. S tím přízvukem »dle zásad Dobrovského sta-
noveným« se to mělo vlastně trochu jinak, nebo
Puchmajer jednoduché zásady Dobrovského konečně
všelijak popleti a pokazil.
A veliká chyba je, když se tu praví, že »Se-
brané spisy jeho vydal Vojt. Nejedlý v V svazcích
1795—18144. V těchto letech vyšlo, jak známo, pět
Puchmajerových sborníků, jakýchsi almanachů (Še-
brání básní a zpěvů atd.) a ty představují právě
činnost onoho kruhu Puchmajerova. V. Nejedlý vy-
dal t. ř. Fialky (vlastnl Puchmajerovy básně) a chrám
Gnidský, nikoli Guidský, jak na tabulce dvakráte
vytištěno.
Na tabulce II. se autor držel Výboru Truhlářova
a zase nedržel. Kollár je ve Výboru »náčelníkem
obnovy«, zcela správně, na tabulce Peškově se z něho
stal epik! A řadu českých epiků vedou Slováci
Hollý. Chalůpka a Sládkovič. Jakým právem si je
přivlastňujeme? Žactvo české má ználi básníky slo-
venské. Ale proč se to potom nejmenuje Výbor
nebo Přehled literatury československé? Vždyť psal
nářečím a máme i překlady z nich. A jak to vypadá
s pojmy slovesnými, když zní přehled epiků dale
J. J. Marek, Frant. Pravda (l), Jos. Jar. Langer (,
J. Kollár (!), B. Némcová (!) atd. Novellistíka je sic
umění výpravné, ale každému žáku je novellistaa
povídkář něčím jiným, než prostě »epikem«. Tru-
hlářův Výbor podává ukázky a z těch už se roze-
zná, oč běží, ale v přehledu se bez oddílu novelli-
stického neobejdeme
Erbenova charakteristika dole je sdělána dle
Vrchlického (Česká poesie I.), ale velice chybně.
Puchmajer
Puchmajerův
Dobrovský
Nejedlá
V Nejedlá
Fialka
Gnidský
Truhlářův
Kollár
Peškův
Slovák
Hollá
Chalůpka
Sládkovič
Marek
František
Langer
J Kollár
Erbenův
Vrchlický
Jos
24
article
Kylice jest prý »ůhlednou« knihou (m. úbelnou)a
»způsob umělecké práce bude ji dále doporučovati
k studiu českého smýšlení, jež hledá
formu uměleckou a moderní«. To praví
Vrchlický zcela jinak. Věc je tu slohem úplně po
pletena.
»Lyrikům doby obnovy (jsa ovšem též epi-
kem) vévodí Fr. L. Čelakovský«. Co je ťo »jsa
ovšem () též epikem?« »Forma básní jeho, ne-
bývá vždy (!) bezvadná.« Co je to? Ouis (Česká
poesie I.) praví, že Čelakovský přijal obě prosodie
přizvučnou i časomérnou, a to že formě jeho vadí.
To je jiná! Veršová úprava není forma vůbec.
O Klieperovi se praví, že »sbírka (!) spis
jeho vydána v Praze 1862 v 9 dílech«. A dost?
Tabulka III. a V. jsou nepřehledný chaos. Ale
to byly obtíže stěží překonatelné. Přehledy jsou to
přece. Škoda zase, že tu tolik nemilých nedopatření.
U Rud. Mayera připsáno: »V poledne (báseň.« Co
to? ptáme se. Vždyť jsou od něho Básně? U Friče
je »Redaktor Lady Nioly, Upír. Paměti « A dostl
Václav Šole prý složil Prvosenky a Dědů
odkaz (1I). Ant. Klášterský zase prý »Tmavé růže
a Výbor básní (Lev.)« Co je to »Lev«? To je
nejspíše Výbor básní z Lenaua (překlady). Od Jar.
Vrchlický
L Čelakovský
Čelakovský
Mayer
Frič
Niola
Upír
Šole
Francie
Praha
Ouis
Lenau
25
article
Kvapila je prý »Libra aurea« (1!) (m. Liber
anreus).
K charakteristice Vrchlického použil autor Dějin
Bačkovského, to mu zde byl dobrý, ale v předml uvě
ho neuvádí. A při tabulce I. měl použiti Bačkov-
ského, byl by ji pořídil lépe.
Na tabulce V. strčil Bačkovského mezi filology
ale o jeho Zevrubných dějinách ani muk. A toje
přece hlavní jeho dílo. Tato tabulka vědecké litera
tury je vůbec chybná celá nedoslatečným rozděle
ním. A zase podivná nedopatření. Dr. Jos. Král by
se podivil, kdyby doslechl, že sepsal dílo »O tane
anglickéme (m. antickém) atd.
Jak praveno, tabulka IV. je praktická, ale ostt
ních nelze upotřebiti. A pak jaký to v předinluv
náhled! Těch tabulek prý mají uživati hlavně stu
dující škol středních, neb jest určen Přehled prý
předem těm, kteří teprve do literatury vnikají, ktet
za čínají čístí () To by si chudáci dali! Pře-
hledy se dělají vždycky na konec, nikoli předem
sic jinak vede vše k planému papouškování a k ne
Vbk.
Kvapil
Libra
Vrchlický
Bačkovský
doktor
Jos
Bačkov
26
article
* Bibliografe české historie. Díl prv
I. Knihověda a část všeobecna. II. Pomocné vědy
Sestavil Čeněk Zíbrt. V Praze, nákladem České
Akademie, v. 8°, str. XVI + 674.
Tíše, skoro mimo vše očekávání — a také nade
vše očekávání — zjevil se nedávno prvý dli velko-
lepého díla Zibrtova. Pan dr. Zibrt nenáleží k mužům
kteří píší dvacet let velkolepé rozvrhy děl a praci
budoucích, kteří určují programy, methody a cíle.
kteří — jedním slovem řečeno — předpisují, co dě-
lati se má — kteří však také ke všem svým před-
pisům, programům, rozvrhům . . . ohráti se zády
vyberou si poslední zrovna událost kypících vl
smyslům.
dneška, aby na ní plýtvali a mařili své síly. Vý-
sledkem takové »programmatické práce« jsou pak
zžíravé články novinárské nebo časopisecké a otisky
jejichv tenkých brošurkách. Také věda, dokonce
přísná věda, chcete-li.
Jak praveno, Zíbrt k takovým programoveům
rozvrhovatelům nenáleží. Svůj program, důkladnýa
přesný, mnohem širší než program Dahlmanna-
Waitze, mnohem přesnější nežli kterýkoli podobný
rozvrh francouzský nebo angiický — a při tom
přece svrchovaně praktický a pohodiný, prováděl —
a místo co by se pouštěl do polemik a »řešil otázky«,
co přijmouti a co nepřijmouti, podal rozluštění nej-
jednodušší, práci samotnu.
Čeněk Zíbrt
Zibrtův
doktor
Zibrt
Dahlmann
Waitz
Praha
Český akademie
27
article
Je to práce ohromná: čtenář ať uváží laskavě,
že na málem sedmi stech velikých dvousloupcových
stran zpracova! Zibrt téměř čtyřiadvacet tisíc (na
vons 23.871) čisel bibliografických — t. j. referoval
o tolika též knihách a článcích, týkajících se české
historie. Jen fysická práce — pouhého napsání —
representuje slušné kvantum času, jež v tomto díle
redaktor »Českého Lidu« pochoval; a jakou práci
dalo shledávání, excerpování a třídění tohoto
ohromného materialu — o tom sotva si udělů pojem,
kdo aspoň poněkud sám podobnou prací se neza-
býval.
Historic, literatura a filologie — to jsou asi tři
odbory, které počítají mezi obecenstvem nejvíce dile-
tantů: a z nich zase historie má — a zasluhuje —
diletanlů nejvíce. Jsou to diletanti, kteří všímají si
dějinmístních, dějin rodových, dějin rodinných; kteří
zahrabávají se brzo do archivů městských, klášterních
nebo zemských, brzo do foliantů knihoven soukromých
a veřejných. Ti všichni — velmi užiteční a nezbytní
průkopníci vědy — většinou bývají neznalí literatury
svého předmětu; zejmena, vyšla-li v cizině anebo
v nějakých časopisech. Těm dílo Zíbrtovo prokazuje
služba neocenitelnou; reguluje a doceluje činnost
těchto pilných včeliček — jím teprve dostávají pro
práci svou náležité půdy a pozadl.
Zíbrtův
28
article
Ale i historie cechovní, ze řemesla, objevuje
v díle Zibrtově tisíce knih a článků, až dosud ne-
známých. Zíbrtovo dílo právě zase odbornému histo-
rikovi přivádí skatalogisovanou a srovnanou tu práci
diletantskou, ukazuje, jak nesmírně mnoho látky jest
uloženo v těch Otavanech a Polabanech, Hlasecha
Strážích; zregistrováno je téměř vše a nic není vy-
necháno, aspoň důležitějšího.
Mohlo by se naopak namítati, že práce je za-
ložena příliš široce. Ten objemný svazek podává jen
úvod práce samé, jen prolegomena a parerga — aje
tak ohromný! Zíbrt do plánu své práce pojal i historii
literární, geografii a demografii, heraldiku a genealogii,
krátce bistorii v nejširším slova smyslu. Výtka ob-
širnosti by snad v cizích literaturách byla opráv-
něna; u nás však, kde jenom historie má dosud
svého Zibrta, musíme býti jen vděčni, když látka
vyčerpána a zpracována šíře — kdo ví, kdy bychom
se dočkali zpracování od vlastních odborníků!
Dílo Zibrtovo je vědecký čin: čin prvního řádu,
jako málo jiných v naší nynější literatuře. Ale dílo
Zibrtovo je zároveň nezbytnou pomůckou každému
českému badateli v oboru historie, každému milov-
níku dávnověkosti národa. Proto zasluhuje i této
zmínky pro širší obecenstvo. Vivat sequens!
V. Flajšhans.
Zíbrtův
Zíbrt
V Flajšhans
Otavan
Polaban
Hlasech
29
article
* Karolina Světlá: Kantůrčiče. Z pod-
horského zákouí. Sebraných spisů svazek 5. Nakl.
J. Otto. Jedna z oblibených postav autorčiných,
dcera starého písmáka, sama čtenářka, sama dumavá
a důmyslná, dopracovavší se vlastních názorů na
život, ale neoddávající se zahálčivému snění, nýbrž
pilná, pracovitá, energická. Spor povah, hrdinky ro-
mánu s pražským studentem, jenž jest v podstatě
své sice dobrý, ale také dosti lehkomyslný a jenž
nemá z počátku ani potuchy o hlubokém duševním
fondu prostého venkovského děvčete, podán velmi
zajímavě. Ponenáhlu, po tuhých sporech, pozná
Otik vzácnou povahu divčinu a teprve mění se jeho
chvilková záliba v lásku, již dívka opětuje, poznavši
dobré jeho srdce.
* John Ruskin: Koruna z plané olivy.
Práce. — Obchod. — Válka. Z angličiny přeložil Jan
Váňa. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, č. 145.
Nakl. J. Otto. Zajímavá ukázka ze spisů slavného
anglického myslitele, nedávno zesnulého, jenž mimo
jiné měl tak mocný vliv na vývoj moderního umění.
Slavný tento myslitel, tak dlouho zneuznávaný právě
pro smělost a originalitu svých myšlének, doved
svoje názory vtělovati ve formu tak ladnou, proná-
šeti velkolepé svoje myšlénky způsobem tak prostým
a snadno pochopitelným, že čténí jeho způsobuje
skutečný požitek. Jako opravdový křesťanský ducn,
jímž prodchnuty jsou jeho spisy, má mnoho společ-
ného se slavným ruským myslitelem hr. Lvem Niko-
lajevičem Tolstým.
Karolina Světlá
Otta
Ruskin
Válek
Váňa
Kvapil
Tolstá
Koruna
Lev Niko
30
article
* Bedřich Mach: Ornamentika, přehled
dějin rozvoje a rázovilých forem umění okrasného
všech dob. S četnými původními illustracemi. Nakl.
I. L. Kober. Příručná kniha pro mládež studující,
pro stavitele a přátele umění, jakožto doplněk »Pří-
ručné knihy dějin umění« téhož autora. Autor způ-
sobem populárním podává historii vývoje ornámen-
tiky za různých období. Náležitá pozornost věnována
též ornamentu českému a slovanskému. Vhodně vo-
lené illustrace podávají charakteristické ukázky orna-
mentů různých slohů. Kniha svým rázem může při-
spěti ke zlepšení vkusu, zejmena při umělecké vý-
zdobě prací řemeslných.
Miroslav Oehm: Zámečnictví. Příruční
kniha pro zámečníky slavební a umělecké, jakoži
jiných odvětví. S deseti tabulkami a více než 150
vyobrazeními v textu. Nakl. I. L. Kober. Autor,
dílovedoucí odborné školy pro umělé zámečnictví
v Hradci Králové, sestavil svůj spis se zvláštním
zřetelem ku praktické potřebě zámečníků všech od-
borů, žáků odborných a řemeslnických škol. Způso-
bem snadno pochopitelným poučuje autor čtenáře
o zpracování nejen železa, ale i jiných kovů, podává
potřebné poučky mathematické a geometrické a po-
ukazuje též velmi poučným způsobem k tomu, v ja-
kých oborech může ruční výroba zámečnická s úspě-
chem závodit s výrobou tovární
Mach
I L Kober
Oehm
Hradec Králové
31
article
Z českých listů.
32
article
V bibliografických zprávách »Véstníku České
Akademie« skládá kustos veřejné knihovny pražské,
J. Truhlář, účet z práce, počaté před dvěma léty. již
jsme svým časem oznámili. Podnikl zevruhnou kala-
logisaci rukopisů pražské veřejné knihovny a popsal
dnes již na 1300 kodexů. Žkušenosti, jichž nabyl
mezi prací, jsou velmi zajímavé a ukazují, až velké
jeho dílo bude hotovo, že pro naše studium literární
vynese mnoho nového a důležitého na světlo. Také
pro naše historiky umění bude tento katalog vílanou
pomůckou. Autor všímá si pílně nejen rukopisného
obsahu, ale též úpravy vazeb, vlepených dřevorytů,
starých tisků a p. Je vskutku škoda, že o těchto vě-
cech u nás dosud jen málo bylo psáno a naše ruko-
pisy po stránce umělecké málo prohlédnuty. Sou-
stavná práce taková (pěkné ukázky má též o ní ne-
dávná kniha Chytilova) rozmnožila by značně naše
vědomosti o staročeském uměleckém průmyslu.
J Truhlář
Chytilův
Véstník Český akademie
33
article
»Posel z Budče« referuje o »lidové sim«, kterou
zřídila městská rada ve Winterthuru u Curychu, pro
vzdělání vrstev nejširších. Je v ní čítárna, pořádají
se přednášky, knihy, materialie, psací potřeby, hry
atd., vše, čeho bude potřebí, má býti dáváno lidu
zdarma a pořídí se z příspěvků veřejnosti. Nase
veřejné čitárny a spolky starají se sice hojně o vzdě-
lání lidu, ale soustředění práce v jednom ústředním
podniku jistě by přineslo značný užitek.
V Anglii zakládají od let sedmdesátých dětské
spolky na ochranu zvířat a výsledek jich je opravdu
utěšený. Podobně v Holandsku a pak ve Francii,
kde je spolků takových na 4000! »Beseda učitelská«
referuje o zprávách těchto spolků a doporučuje je
vřele i u nás. Trýznění zvířat dětmi je opravdu
jedna z nejtěžších překážek zdárné výchovy dětské-
Přemoci ničivý pud a náklonnost k ukrutnosti, zvláště
u dětí čilých a podnikavých, bývá velmi obtížno.
Dříve bývalo oblíbeným prostředkem slavnostní bil
malých škůdníků, vykonávané před očima celé třídy
městským strážníkem — pamatuji se ještě sám na
takové exekuce z dětských let, ale pamatují se též,
že tato surovost vzbouzela v nás jen ošklivostk
učiteli, ne však ke spolužáku. Methoda nynější,
spolčit děti na ochranu zvířat a tím vzbudit v nich
snahu po vyniknutí chráněním týraných tvorů, jistě
zcela jinak dosáhne svého účelu a nad to probouzí
v dětech smysl pro sdružování k ušlechtilým cílům,
Nie není snazšího, než proměnit naše jednotřídky
neb dvojířídky na venkově ve spolek takový, a ne-
Budeč
Winterthur
Curych
Anglie
Holandsko
Francie