3
masthead
10. března 1900.
5
article
Nemohu uznati a neuznávám nic — pravil Szeli
— co by mohlo ztenčiti absolutní suverenitu
absolutní právomoc uherského zákonodárstv
vzhledem k Rěce a aby někdo, ať už v Rěce
nebo jinde (rozuměj v Chorvatsku) mohl brát
v pochybnost něco, na čem se usnesl parlament
a co se stalo zákonem. Uherský stát jesť dosti
silný, aby své prorogativě a tomuto svému po-
žadavku, této své potřebě a nezbytnému dů-
sledku uherské státní idey zjednal skutečně tak
platnost.« V další řeči oznámil deputaci,ž
uherské zákonodárství dbá zvláštních potřel
rěckých, nemůže však připustiti, aby provedent
zákona činilo se závislým od svolení obecní rady
rěcké. Jinak slíbil deputaci, že Uhry budou vše-
možně dbáti dalšího rozkvětu svého jediného
mořského přístavu.
Odpověď Széllova byla rozhodně maďarská
Ale má svou slabou stránku. Szell má provi
sorium z r. 1868 za definitivně platný zákon.
Toho však neuznávají v Chorvatsku, tvrdíce, že
sněm chorvatský nikdy ústavně neprojednal
tedy také neschválil uslanovení, jehož se Szel
dovolává. Před vyrovnáním však Rěka byla nade
všechnu pochybnost součástkou království chor
vatského a to si dosud k ní. činí právo.
so
Uher
Széllův
Chorvatsko
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nikifor Dučič t.
V Bělehradě zemřel dne 5. t. m. mitro
nosný archimandrit Nikifor Dučič, jenž si jakc
spisovatel i jako bojovník za svobodu doby
velkých zásluh.
Bře
Nespokojenost mohamedánů
v okupovaných zemích.
Z Mostaru píšou: Okupace rozdělila moha
medány v Bosně a Hercegovině na dva tábory
jeden, nečetný, častěji nazývaný »Mladoturky«.
je pro vládu, a druhý, zahrnující všecko ostatn
mohamedánstvo, je proti vládě od počátku v tuhé
opposici; přívrženci jeho bývají nazýváni » Staro-
turky«. Mezi oběma tábory vzniklo prodlenín
doby takové nepřátelství, že jedni s druhým
neobcují, nemluví, ano ani v džamiji společně
se nemodlí. Nedávno v Mostaru pochovával
nebožlíka mohamedána. Na pohřeb sešlo se as
80 jeho souvěrců. Hodža Míladoturek začal ko-
nati smulečnou modlitbu, a zněnáhla se všichn
od něho vytralili a jen dva zůsťali, což byl
měně, než bylo zapotřebí k odnesení mrtvoly
do hrobu.
V náhoženských záležifostech Staroture
projevují svou opposici podobným způsobem
jako pravoslavní: nechodí do džamijí, které ob
sluhují vládní hodžové, a do škol, kde učí
neposílají svých dítek. Vláda činí vše možné
aby představila toto hnutí jako dílo několik
fanatiků. Nařídila, aby z měst hercegovských
byly vyslány k ní deputace a přinesly jí adresy
důvěry.
Dučič
Míladoturek
Staroture
Bělehrad
Mostar
Boseň a Hercegovina
7
article
Deputace přišly a dne 14. m. m. shro-
mážděným byla oznámena nejvyšší nelibostza
známé memorandum a zároveň prohlášeno,že
bude s nimi naloženo jako s velezrádci, učiní-
ještě krok dále. Dne 26. m. m. byla v Mostaru
zavřena mohamedánská čítárna, kde mohame-
dáni konávali schůzky. Dne 27. m. m. mo-
starský predstojník povolal k sobě všecky kavár
níky a přikázal jim, aby ve svých místnosteel
netrpěli mohamedánům ničeho, co by se podo-
balo schůzkám a dohovorům. Ano vláda již
zapověděla i všecka »sijela« (táčky) a nařídila
četnickým hlídkám, aby zavřely každou společ
nost, kterou zastihne po 10. hodině večern
na ulici.
Donášečství nabylo ohromných rozměrů.
Dávají se na ně už i mohamedánské ženy. Ně-
kolik mohamedánských předáků zavřeno, ne-
vědomo proč.
Po úřadním zavčení mohamedánské čítárn
v Mostaru mnozl žádali, aby byli přijati za člený
srbské čítárny. Srbské čítárně vláda pohrozila
podobným osudem, vyhoví-li přihláškám moha-
medánů. Je to po prvé, co srbští mohamedán
hromadně se přiznávají za Srby.
Srba
Mostar
8
article
Rusko a Balkán.
»HonocT« píšíce o jitření na Balkáno
praví, že Rusko má nyní na Balkáně mnohem
menší zájem, než dříve. Nejde mu o nie víe,
než aby od berlínské smlouvy
stal se návrat k míru svatoštěpán
skému. Tím bylo by jeho osvoboditelského
úkolu dosaženo. Rakousko-Uhersko, s nímžse
dohovořilo o zachování pokoje na Balkáně, bude
v tom zajisté jeho věrným spolupracovníkem.
Prvé výšlehy požáru na Balkáně.
Jak píše cařihradský dopisovatel »Poccin«
albánské hnutí způsobilo na Vysoké. Port
ohromný poplach. Vláda nejprve chtěla rázně
je udusit a kosovský valija Hafuz paša ručil je
za úspěch, dá-li mu plnou moc a zaručí mu
bezodpovědnost. Vyjednáväní dálo se telegra-
fieky. Také albanšlí povstalci obrátili se telegra-
ficky do Cařihradu, a to přímo na sultana.
Sullan dostal strach. Tajemník sultanův Taxim
beg odlpověděl povstdeům, že sultanovi nebylo
možno telegram hned odevzdati, protože došel
v noci a sultan právě meškal v haremu, kde
nesmí býti znepokojován. Určité odpovědi ne-
dostalo se ani Hafuzu pašovi, ani povstalcům:
Dosud žádných srážek s vojskem nebylo, ale
položení pokládá se zu obzv lášté váž né,
protože z Makedonie přicházejí samé poplašné
zprávy. V diplomatických kruzích cařihradských
dávají tomu všemu velmi velký význam, neb
jsou si vědomi, nebude-li albanské hnutí rychle
uduseno, že na Balkánském poloostrově rozhoří
se takový požár, který celá Evropa neulije.
HonocT
Hafuza
Rusko
Balkán
RakouskoUhersko
Cařihrad
Makedonie
Evropa
9
article
Občanský klub Praha Vll.
Občanský klub Praha Vll.
svolal na včerejšek večer do hotelu »u Kutilků-
v Bubnech schůzi voličů, na jejiž program položi
otázku: »Hospodářské záležitbsti«, které
nebyly však předním jejím účelem. Svědčíla o tom
okolnost, že dostavili se do ní také obecní starší z
Nového města pp. dr. Černohorský, Frant
Sokol a dr. Frič. Ráz a průběh schůze to tako
plnou měrou potvrdil, neboť schůze, kter
ohlášena veřejnosti ve formě nevinné bez udání pro-
gramu, byla jenom jaksi pokračováním čtvrteční
schůze »Klubu novoměstských voličů« — se změnou
předsednictva a účastníků — protože i na ní kulmi-
načním bodem bvl nedávný boj o primatorský slole
král. hl. města Prahy: býv. starosta p. dr. Podlipný,
výkonný výbor národní strany svobodomyslné a jeho
usnesení, by přívrženci strany této, vyslaní do obec-
ního zastupitelstva, nepřijímali v obecní správě žád
ného místa v presidiu, ani v městské radě, ani žád
ného místa placeného, jež dopřáno by jim bylo bene
volenci Staročechů.
Schůze scházela se jen zvolna a zahájena byla
ač ohlášena na půl 8. hod. več., teprve o půl 9. hod.
ale účastenství přes to nebylo příliš četné
Proč schůze svolána, naznačil hned na jejím
počátku předseda ob. starší p. Nenbert, řka při
zahájení, že program její nebyl sice přítomným
znám, ale že jej každý vycítil.
Vytýká, že p. Varvažovský svolal o své újm
schůzi a pozval do ní p. dra. Podlipného a soudr
a že nepozval je do středu klubu. Program schůze
jest, aby dala se důstojná odpověď na to, co se
v této schůzi dělo, označiti další průběh událostí
na radnici a aby voliči dali direktivu, jak se jejich
zástupci v obecním zástupitelstvu mají zachovati a
konečně, by odrazily se útoky, učiněné na schůzi p
Varvažovským svolané.
doktor
Černohorský
Sokol
Frič
Podlipná
Varvažovský
Podlipný
Bubno
Praha
občanský klub
Praha Vll
národní strana
10
article
Obecní starší pan Schiller prohlašuje, že zá
stupci VII. části nechtějí na radníci pěstovati žádné
vysoké politiky aneb jiné, ať jest rázu jakéhokoli,
neboť ta politika náleží na sněm neb na říšskou
radu, nýbrž jen lhospodářský vývoj Prahy vůbec
zvláště VII. části Prahy. Zástupcové částí této ne
měli smyslu pro malichernou neb jinou politiku
která zanáší se na radnici uměle a z důvodů těchto
hlavně nemohli připustiti, aby přijala se kandidatur
dra. Podlipného s nadšením, jaké bylo očekáváno
poněvadž dle jejich mínění nekonal povinnost vůč
VII. části, jak ji měl konati. Osobních příčin prot
panu dru. Podlipnému nemají.
Řecník výtýká p. Varvažovskému, že vnáší do
klubu svár a dovozuje pak z otázky mostu přes
Štvanici správnost nynějšího stanoviska zástupců Ho-
lešovic-Buben. Vždyť staroměstští zástupci s drem.
Podlipným stavěli se na stanovisko právě proli-
chůdné.
Iašold eoq jebov
Aby národní dělnictvo seznalo poměry, uvád
řečník, že rozvadění ve straně svobodomyslné nn
radnici nastalo jenom tím, že když rostly náklady na
poptavárnu, činil dr. Podlipný tak ohromné výčitky
vrchnímu ředíteli chudinského úřadu p. Vendulákovi,
že tomuto nezbylo, nežli resignovati a utéci z rad-
nice. Od té doby datuje se roztrpčení ve straně
svobodomyslné na radnici.
Dále uvádí řečník, jak se dostala věe před vý-
konný výbor strany svobodomyslné. Pan dr. Chu-
doba, jemuž učinil několik poklon, stal se řízením
osudu předsedou správní rady elektrických podniků,
samozvaným předsedou, ale když viděl, že to ne-
hraje, vyžádal si pomoci výkonného výboru; jemu
však nemohl nikdo hůře postoužiti. (Hlas: To bylo
jeho povinnostio)
Zmíniv se o schůzi výkonného výboru po volb
starosty, vytýká, že p. dr. Podlipný ostře vystupoval.
Schiller
Podlipný
Buben
Podlipná
doktor
Chu
Hlas
Praha
11
article
Vyiknuv mu několik věcí, přešel řečník k politic
a tázal se, jsouli Staročeší zrádcové nebo Němci.
kteří by pracovali na neprospěch království českého?
Vždyť mají stejně stáfopravní snahy, rovněž i strana
radikální jako Mladočeši. Proč máme se mezi sebou
rváti a dávati obrázek na venek, jak vypadáme
uvnitř.
Konečně pustil se řečník do poměrů svobodo-
myslné delegace ve Vídni a zabočil i do Ruska
Francie () a snažil se využitkovati jich ve prospěeh
svého a svých soudruhů jednání na — radnicio
(Hlasy: To jest všechno vinou Podlipného ?. Obecní
starší p. Sokol: To jest hloupé! Hlasy: Mluv
mnoho o politice! Hluk. Předseda zjednává klid
zvoncem)
O politice šíři se řečník i dále a dospívá k zá-
věrku v skutku pozoruhodnému, že třeba dokumen-
tovati jednotnost národa, proteže Vídni do Staro-
čechů, radikůlů neb strany svobodomyslné nic není.
Nic by bylo nevadilo, kdyby byl staroslou Prahy
býval zvolen klídnou volbou Štaročech pan dn.
Srb, neboť ve Vídni by byli řekli: ».. . tam jsou
jednetni!«, což by více imponovalo, než-li obrázek,
který se při volbě starosty presentoval na radinici.
Ze schůzí komisí dovozuje řečník, že Mladočeši
neprovozují na radnici nyní opposici, nýbrž komedi
a útočí pak prudce proti oheením starším pp. Filipu
a hlavně Varvažovskému a končí slovy, že běda
Praze a běda zejmena VIL. části, dostane-li se vláda
na radnici do rukou přívrženců dra. Podlipného.
Němec
Podlipný
Srb
Filip
Vídeň
Rusko
Francie
Praha
12
article
Obecní starší p. řed. Rašín praví, že ku skvěl
řeči pana Schillera (Různé hlasy.) chce dodatí jen
jedno faktum. Zmiňuje se pak o otázce řemeslnické
školy a dovozuje, že průtah ve zřízení řemeslnické
školy, pak měšťanské zavinil se na radnici.
Obecní starší pan Filžp. ujímá se vřele dra.
Podlipného, ač utkal se s ním několikráte, poněvadž
jest to muž, o němž bychom sí měli přati, aby jich
bylo více. (Hlas: Obo! Jiný hlas: Kdlo to kříčí?
Dr. Černohorský! Ob. st. p. Schiller: Chcete dělati
špicla ? Hluk.)
Rečník vytýká p. Sehilleroví, proč nedostavil se
do schůze p. Varvažovským svolané, tak jako do-
stavil se řečník a p. Varvažovský do dnešní.
Obecní starší p. dr. Frlě mluví o kompromisu
na mravních základech, pro který byl, aby zamezila
se nemravnost a ničení mezi stranami českého ná
roda, které pokládal za zbytečnost, a když dal slovo
dodržeí ho. Při volbě starosty zapjato stanovisko
nechť se rozešlve celý národ, jen když se jednomu
člověku prokáže úcta.
Rašín
Schiller
Filžp
Podlipný
Hlas
Obo
Černohorský
Sehillerový
doktor
Frl
Ob
13
article
Roztržce nynější jest řečník povděčen, poněvadn
nastane očista, neboť kdo není poctivý, bude vyloučen
Který purkmistr se chlubil, že byl nezištný, že nemě
nic za nelity?. Vždyť kdyby nebyl, byl by za 24 ho-
diny poražen. Dnes považuje se za ctnost, býti ne
zištným, ale to jest každého povinnostl. Míru na
roda českého volá řečník »Na zdar !«
Obecní starší pan Varvažovský rovněž na
zývá pana dra. Podlipného mužem ryzího charakteru
a upřímně smýšlejícího, který ve prospěch VII. čtvrt
přišel mu vstříc ve všem, v čem se na něm obrátil
Na schůzi poslední dr. Podlipný neprovinil se ni
kterak a nikoho nejmenoval
Obecní starší pan Seifert vytýká průtah zří-
zení pokračovací průmyslové školy v VII. části
poukázav na dluh pražské obce, táže se, co mají
míti zástupci voličů na radnici na zřeteli, zda vyššt
politiku, nebo čistě otázky hospodářské.
Varvažovský
Podlipný
doktor
Podlipná
Seifert
14
article
Obecní starší pan Varvažovvský odpovídá
na výtku, že místo pro schůzi, již svolal, bylo jen
v klubu, že souhlasil by s tím, kdyby v klubu voliči
se respektovall. Dnes se stalo, že o vstupenky do
schůze musili se voliči práti. Musí býti každy
volič členem klubu? Jak klub jest složen
s tím nesouhlasí mnoho poplatnictva a proto svola
schůzi jiný spolek. (Hlas: Poplatníci byli v klubu
lgnorováni. Musili o lístek prositi. Odpor a hluk.)
Předseda pan Neubert prohlašuje, že rozesláno
600 pozvánek na členy a poplatníky.
Slova ujímá se polom p. dr. Černohorský
a uvádí, co vše činil pro stranu svobodomyslnou
jak se za ni obětoval a jaké oběti přinesl. Bude-li
kamenován, pomyslí si, jak jest nevděčné působiti ve
veřejném životě a hájiti zásady a že lépe jest, ne
říditi se jimi, nýbrž vlastním okamžikem. (Hlas
Kapsáři!) Mně nemůže nikdo viniti z nejmenšího
do očí mně to nikdo neřekne.
Varvažovvský
Hlas
Neubert
Černohorský
15
article
Dovozuje dále, že kompromis, když se ujednal
měl se dodržeti. Dále zabývá se řečník dlouho oso-
bou p. dra. Podlipného a jeho činností na radnici
praví, že nedovedl si udržeti pro sebe původní na-
dšení. (Hlasy: V národě ano! Velký hluk. Hlasy
Vyhodíme vás! Vyhoďte jej! a pod. Hluk neutuchá.
Předseda p. inž. Neubert: Něklik pánů přišlc
sem čistě za účelem, aby schůzi rozbili. (Hlasy : T
není pravda! »Kapsáři!« Po výkřiku tomto nasta
všeobecný hluk a voláno: Zjištěte jej ! Vyhoďte jej
Předs, p. inž. Neubert žádá klid.
Pan dr. Černohorský (silným hlasem)
Jste-li svobodomyslní, prosím, byste dopřáli slova.
Předs. p. inž. Neubert: Jménem policejníh
komisaře žádám ponejprve o klid. (Hluk trvá dále.
Pan dr. Černohorský (pokračuje silným
hlasem) ve své řeči dále zabývá se stále drem. Pod-
lipným a vytýká mu, že nestaral se o Mladočechy
nýbrž staral se o přízeň Staročechů, že povolil 250
zl. na školu kuchařskou, dal příspěvek na pensioná
dívek bohatých rodičů, ale zastavil příspěvek Sokolu
malostranskému. (Různé hlasy, Pan Varvažov
ský: To se to hezky mluví, když není přítomen.)
Výkonný výbor byl by udělal lěpe, kdyby s
byl do věci neplstl.
Podlipný
Ing
Neubert
doktor
Černohorský
Sokol
Varvažov
Něklik pán
16
article
V Praze, 9. března.
Na to zabýval se řečník delší dobu p. drem.
Chudobou a vrátiv se znovu k p. dru. Podlipnému.
pravil, že prohlásil, že když mu strana nezjedná
při volbě průchodu, že z ní vystoupí a udělás
stranu vlastní. (Různé hlasy.)
Dále mluvili ještě pp. Louma, Fiala, Po-
spíšil, Sedláček, Adamec, jehož návrh na
konec debaty se zamítá, Kettner, načež pan
Vaňha navrhl resolucí:
»Občanský klub v Praze VII., pojednav o po-
sledních událostech na pražské radnici, a posoudiv
autoritativné zasahování výkonného výboru národn
strany svobodomyslné, projevuje úplný souhlas s re-
solucí Klubu novoměstských voličů schválenou na
schůzi dne 8. t. m. a projevuje přání, aby příště
naši zástupci na radnici řídili se jedině všeobecným
zájmy hospodářskými Prahy.«
Pro resoluci pozvedá ruku většina přílomných
Proti nehlasoval nikdo.
V dalším průběhu jednání pronášena ve volných
návrzích různá místní přání a návrhy, načež schůze
skončena.
Podlipný
Louma
Fiala
Sedláček
Adamec
Kettner
Vaňha
Praha
občanský klub v Praga
17
title
Stávky horníků a nedostatek uhl
v král. českém.
ra i
18
article
Nedostatek uhli v Praze
Nedostatek uhli v Praze
byl předmětem obšírné rozpravy ve včerejš
sehůzi městské rady pražské. Především mag
sekratář p. Schneider přečetl protokol o stř
deční schůzi »uhelné komise«. Tam bylo sdě
leno, že pro prípad dalšího nedostatku uhl
bude obci pražské umožnéno zakoupiti jakékoli
množství černého uhlí hornoslezského za cenu
2 zl. 35 kr. za 1 q. Dále nabízí filrma Nebeský
alspol. uhlí za cenu 2 zl. 50 kr. 1 q i saulo-
žením do sklépa. Také firmaD. Borl připově-
děla brzké dodání několika vagonů hnědého
uhli za mírnou cenu. Z místodržitelství ozná-
meno, že v nejbližších dnech větší počet va-
gonů uhli do Prahy bude dodán. V komisi
uhelné bylo s politováním konstatováno, že na
členy komise, kteří s napjetím všech sil drobný
prodej uhli obstarávají, neodůvodněné útokyse
dějí, na místo aby jim těžká jejich prácese
strany obecenstva, zvláště udržováním pořádku
přeď prodejnami, byla usnadňována.
Vměstské radě stav. p. Seifert refe-
roval o velmi kormutlivé siluaci, jaká nedo-
statkem uhlí zavládla v Holešovicích. Sdělil, že
v celých Holešovicích není k dostání ani trošek
uhlí ani koksu. Chudina nalezá se jíž na po-
kraji zoufalství a vyslovil obavu nejkážnějších
následků nedostatku topiva. Řečník připomenul.
že uhlí pro Prahu s trestuhodnou zúmyslnosti
se zdražuje. Hornoslezské uhlí v Turnově
v jiných městech v severovýchodní části krá-
lovství českého prodává se za ceny normální.
ale jakmile je uhlí objednáno pro Prahu
obralem je o 60 kr. na 1 q dražší.
Schneider
Borl
Seifert
Praha
Holešovice
Turnov
19
article
Tvrzení, že uhlí levné je dodáváno d
zmíněných měst následkem smluv, není správné.
V Praze jsou kontrahenti také smlouvami vá-
záni, ale pro ně smlouvy neplatí. Oni prostě
uhlí přestali dodávati anebo dodávají jeza
ceny velmi zvýšené. Má je za to stihnouti od-
veta v tom směru, že na příště má být ubl
objednáno pro obec přímo z některého dolu
aby dodávky nebyly zadávány pražským velko
obchodníkům s uhlím. Na lichvaření s cena mi
uhlí poukazovali dále pp. Storch, dr. Kül
a dr. Baštýř.
Městský rada p. Storch žádal starostu,
aby proti zdražování uhli zakročil u místo-
držitele. Dr. Baštýr výtýkal zejmena správám
dolů, že bez odůvodněné příčiny ceny uhlí pro
Prahu určeného lichvářsky zvyšují. K návrhup
Brože usneseno požádati telograficky klub českýeh
poslanců na radě říšské, aby u vlády energicky
zakročil proti dalšímu vykořisťování méně zá
možného obyvatelstva pražského,
Předsedovi klubu poslanců českýchv
Vídni, p. dru. Englovi, byl neprodleně zaslán
telegram následujíeího obsahu: »Žádámez
urychlenou intervenci u vlády ve věci nedo-
statku uhli v Praze. Rada král. hlav. města
Prahy.v
Národně sociální organisaci na Vyšehradě
jež žádala, aby na uhlí vydávány byly po
ukázky, sděleno, že obec i na dále, seč její
sily budou, prodávati bude uhlí jako dosud.
Storch
doktor
Kül
Baštýř
Brož
Engl
Praha
Vídeň
Vyšehrad
20
article
Z pánve severočeské.
Z pánve severočeské.
Z Ústí. 9. března. (C.- B.) Vypraveno 228 va
gonů uhlí. Schůze konaná v Bohusudově proběhla
klidně, schůze v Modlanech byla rozpuštěna pro kri-
tiku jednání vlády.
Z Mostu, 9, března. (C.-B.) Včera vytěženy
494 vagony uhlí. Ze zdejší stanice a ze stanice Tře
bušice ústecko-teplické dráhy vypraveno ve dnech
a 8. L. m. 300 vagonů uuhlí a ze zdejšího nádraž
c. k. státních drah vypraveny 7. t. m. 22 vagony.
Z Chomutova, 9. března. (C.-B.) Včera v
praveno 170 vagonů uhlí.
Z Duchcova, 9. března. (C. B.) Dne 7. t. m
vypraveno 1366 vagonů uhlí, o 18 vagonů více než
v den předchozí. Včera z 30 dolů vypraveno 468
vagonů uhlí.
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 9. března. (C.-B.) V západočeském re-
víru kamennouhelném se poměry nezměnily
Z Falknova, 9. března. (C.-B.) Stav věcí se
nezměnil. Včera natoženo 213 vagonů uhlí.
Ústí
Modlany
Most
Chomutov
Duchcov
Plzeň
Falknov
21
article
Z pánve moravsko-slezské.
Z pánve moravsko-slezské.
Z Opavy, 9. března. (C.-B.) V uhelné pánv
ostravsko-karvínské stávkuje, jak správy dolů sdělují,
21.700 dělníků, t. j. 65% dělniciva. Dělnictvo vede
ni klidně.
Opava
22
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Německý učitel o českém jazyku
Mužský odbor německého Schulvereinu v Karlo-
vých Varech měl těchto dnů valnou schůzi. Že
by rozvíjel v tomto bohatém lázeňském městě
zvlášť bohatou činnost, nedá se říci. Do valné
schůze dostavilo se celkem čtrnáct lidí
i bylo konstatováno, že odvedeno bylo vídeňské
centrále 1644 zl. 87 kr. Ze slavností schul-
vereinských, pořádaných v saisoně, skončily dvě
značným delicitem. Leč to jsou pro nás věci
vedlejší. Zajímavěji působí jednatelská zpráva,
v níž učitel Fleissner dokazuje, že kdyby
obětavost naproti Schulvereinu ochabla, týz
nucen bybyl zavříti německé
školy na pomezí jazykovém a ně-
mecké děti odkázat na školy s ci-
zou řečí vyučovací. A na to vzorný
tento učitel mládeže pokračuje: »A myšlenk
tato neměla by nás rozčiliti? Což nedove-
deme se vpraviti v city takového
malého Němečka, jenž se svou poe-
tickou, nevyrovmatelně krásnou
německou dušinkou a se svým
statečným srdéčkem přece je
nerad nastupuje costu do školy
Fleissner
Němeček
Karla
23
article
a což když tam slyší výhradně je
ošklivé, nesrozumitelné zvuky
cizí a když slova, pronesená j a zy
kem, kterému se od matky a o
otce naučil, provázena jsou po
hledy nenávisti a záště? Kdo by ne-
dovedl porozuměti citům německých rodičů,
kdyz nuceni jsou svě dítě svěřiti národně cizím
názorům a cizímu světu myšlenkovému? Když
vidí, jak se dítěti z duše tam ztrácí německá
pohádka, německé průpovídky a jak dítě z
cítění némecké je nuceno vymě-
niti projevy cizího, mnohem niž-
šího, jmíeziornějšího duševníh
ži vota. Vždyť přece dobře víme, s jak žra-
vými zuby slavismus ohlodává posici, do níž
se byl vedral, jak ji podrývá a pěí m
potkanovým množstvím svých lidí
ji zaplavuje.« — Tak mluví učitel. T
jsou slova člověka, jemuž svěřena je výchova
mládeže v zemi, kde žijí bez mála dvé třetiny
těch duševně inferiornějších če-
ských potkanů. Když pražští Němci
ze vzleku, že obec neudčlala jim zrovna před
německým divadlem stanici, denuncují, nyn
den co den v novinách a úřadům elek-
trickou tramway, že jezdí u tohoto divadl
příliš rychle, byl sem na zvláštní žádost místo-
držitelstva ihned vyslán z ministerstva želez
ničního úřadník, aby rychlost tramwayové jízdy
v těchto místech tajně kontroloval a o výsledku
pozorování referoval. Zdali pak pan ministr
Hartel s takovou rychlostí vyšle do Karlových
Varů důvěrníka, aby tam pozoroval, co tropí
na této škole učitel Fleissner a bozpochyby též
ostatní, neboť v ohledu tomto v pravém slova
toho smyslu jeden »dělá školu«. Kdyby tako-
vým tonem ozval se někde ve veřejném shro-
máždění něktorý český učitel o němčině! Tím
by pan Zabusch zatočil jinak. Ale Němee
v této vlasti smí si dovoliti všechino.
Němec
Hartel
Fleissner
Zabusch
Karlová Vary
24
article
— Ředitel německého divadla Angelo
Neumann uchází se, jak známo, též o nájem
vídeňského divadla »An der Wien«, které dosud
řídila slečna Schönererova, sestra pověstného
německonacionálního předáka. Pan Neumann
sám o věci v ten smysl se vyslovil, že by se
obě divadla doplňovala, že by personál vídeňský
hrál střidavě v Praze a pražskýl opět ve Vídni,
jinými slovy, že by to bylo vlastně divadlo jedno,
jez ate hrato by na dvou jevistích.— Jde prý
pouze o to, zda vídeňští finnněníci, kteří z
tímto projektem stoji, odhodlají se ku přestavbě
zmíněného divadla ve Vídni, jež v pravdě je
ošklivou rüinou a zdali dá zemský výbor schvá-
lení své k tomu, aby Neumann uskutečnil ideu
svou tak, jak si ji předslavuje. Kdyby zemský
výbor k lomu svolil, přestalo by být ovšem
německé divadlo zdejší naprosto »královským
divadlem zemským«, kterým beztohio dnes už
není, poněvadž činnost svou přeneslo z 80 pro-
cent do budovy soukromé, na niž země nemá
nejmenší ingerence. Leč to není příčina, proč
věci té se dotýkáme. Nás interesuje zvlást
jedna stať z páně Neumannova vysvětlení o věci.
Schönererův
Neumann
Praha
Vídeň
pán Neumannův
Angela Neumann
královský divadlo zemský
Ana der Wien
25
article
Praví v něm totiž, že myšlenku, aby on se stal
ředitelem divadla na Vídeňce, pojali vlastně jeho
známí a přátelé z Prahy, kteří zde z bo-
hatnuvše, přestěhovali se d
Vídně. A u tohoto zjevu, u těchto »známých
kapitalistů páně Neumannových« chtěli jsme s
zastaviti. Je to zvláštní zjev. Na venkově začne
obchod s kůžíčkami jako Čech. Aspoň Čechem
se staví. Když poněkud finančně sesílí, pře-
stěhuje se do Prahy a zde dělá »neutrála«
ktorý ale v podvečer se zálibou navštěvuje ně-
mecké kasino. Toť se vi, že v německém i-
vadle je předplacen. Když shrne statisíce, o-
mění se Praze a zemi, v níž se narodil a kde
zbohatnul, tím že se odtud vystěhuje a jíde
peníze utrácet jinam — do
Vídně. Takovýmito pražskými parvenuy se Víden
jen jen hemží. Setkáváte se s nimi všudeu
pořád sama sebe se tážete, kde jste tohoči
onoho pána v drahém kožiše byli spatřili. Jen
do Vídně! je heslem našich domáelch vyko-
řisťovatelů. Nedivíme se těm, kterým pražská
bursa nestačí ku spekulaci, ale do Vídně za-
lézají i ti, kteři nie jiného nemají na práci,
než přemýšleti o tom, jak by za přebytečné
v Čechách nahrabané peníze co nejpříjemněj
se pobavili. A tito lidé se statisíci a milliony
činí z peněz našich Vídeň bohatou, pyšnou
naproti nám nadutou a tím zároveň politicky
nebezpečnou.
Neumannová
Vídeňka
Praha
Vídeň
Čechy
26
article
— O valné hromadě novoměstského
klubu píše také včerejší večerní vydání staro-
českého »Hlasu Národa«. Nepřináší sice věe-
ného referátu o průběhu schůze, ale způsobem,
který upomíná na neblahé doby, kdy se bojo-
valo jen lží a podezříváním, kdy osobní útoky
slavily své orgie, vrhá se na dra. Chudobu
a vytýká mu, že s několika svými spojenei
chtěl prý diktovati klubu a když se mu to ne-
podařilo, ze shromáždění odešel. Mimo to usi-
luje prý dr. Chudoba státi se — náměstkem
starosty měst pražských! Kdyby počestný pi-
sateltéto staročeské zprávy měl dokázati
v čem spočívá toto úsilí dra. Chudoby, musil
by zahanben doznati, že nemá po ruce ani je-
diného dokladu. Kdo zná dra. Chudobu a sle-
duje jeho veřejnou činnost, kdo zná jeho po-
vahu, s odporem musí se odvrátiti od zjevného
úmyslu vrhnouti na počestného muže podezření,
jakoby v odporu s usnesením své strany do-
moci se chtěl nějaké hodnosti nebo placené
doktor
Chudoba
27
article
funkce. Proto jsme přesvědčeni, že takovéto
manévry nemohou míti vlivu ani na veřejnost,
ani na jisté kruhy, na jichž neprohlédavost jsou
nastrojeny. Ostatně je radost staročeského tisku
z předvčerejší valné hromady novoměstského
klubu poněkud předčasnou. Oznamuje se nám,
že pánové, kteří chtěli demonstrovati proti vý-
konnému výboru a sezvali si za tou příčinou
do valné hromady řadu nečlenů a nevolíčů,
aby jim všechno tak pěkně odhlasovali, chytli
se do vlastní sílě. Rozhodnutí, dle kterého
mladočeští členové sboru mají přijmouti funkce
městských radů jen v těch čtvrtích, kde mlado-
češti členové sboru jsou ve většině, neučini
totiž výkonný výbor, nýbrž sdružení s vo-
bodomyslných členů sboru obec-
nieh staršlích. Členové výkonného výboru,
tehdejší schůzí přítomní, o t mto návrhu vůbec
neblasovali. Protest valné hromady musí tedy
býti správně adresován i těm pánům, kleři ve
28
article
sdružení pro dotě ný návrh hlasovali av
valně hromadě proti němu mluvili a jednali.
— Úmrtí. Včera po poledni ve všeobecné ne
mocnici zdejší zemřel major v. v. p. Jan Vodvářka
ve stáří 52 let. — Ve Sv. Kateřině (v okr. kulno
horském) zemřel dne 8. t. m. p. Jos. Lacina, po
sluhač mnženýrství III. roč. české techniky v Praze,
odkud nedávno s vražednou chorobou v prsou —
tuberkulosou — přijel a více nepovstal. Mladík tenl
byl neobyčejně nadán a jsa synem chudé vdovy, ve
studiích na vlastní přičinění odkázán byl; nyní pa
téměž u cíle své námahy, náhle klesl. Pohřeb koni
se v neděli dne 11. března o 2. hod. odpol.
— Jubiloum 25leté činnosti u firmy Novál
a Jahn slavil dne 7. března pan inženýr Augustia
Páv. professor při škole lihovarnické. Firma Novák
a Jahn zaměstnává řadu dlouholetých spolupracon
níků, tak že v krátké době následovala jubilea 25
tého působení p. Zillmanna, p. inž. Perneckra
p. vrchního účetního Šimáně a nyní p. inž. Ang
Páva. Po hostině, jež zahájena byla uvítacím pro
slovem p. inž. Parneckra v restauračních sálech plzeš-
ské pivnice Choděrovy, ujal se slova c. rada pan tni.
Vodvářka
Kateřina
Jos
Lacina
Jahn
Novák
Ing
Choděrův
Praha
Novát
29
article
Richard Jahn poukázav na některé momentya
života oslavence, na jeho vynikající činnost v obor
lihovarnickém a při škole lihovarnické, kde za dva-
náctiletého působení odchoval řadu odborníků liho-
varnických. Se slovy díků a uznání za dlouholetos
činnost v zájmu firmy vylovil pan rada laké své p
těšení nad přátelskou shodou a zdalností svých úřa
níků. Na to v delší řeči oslavenec p. inženýr Páv
akcentoval zejmena okolaost, že firma úřadnicira
svému vždy přicházela přátelsky vstříe a to že právě
bylo moenou vzpruhou k intensivní a s chutí prová-
děné práci. Nakonec přál zdaru a stálého rozkvětu
továrně firmy Novák a Jahn. Pan vrchní inžený
archit. J. Herain, zemský konservátor, jenž k firmě
nastoupil o rok později než p. inž. Páv, promlouval
o činnosti oslavence, oceniv svědomitost a přesnost,
s jakou vždy pracoval a uvádí, že týž nastoupi
roku 1875 po absolvování českých vysokých škol
technických do technické kanceláře p. inž. Richard
Jahna, odkud v krátké době přestoupil k firmě Novák
a Jahn, jež povstala splynutím kanceláře p. inženýr
Rích. Jahna s továrnou a technickou kanceláří pana
inž. J. V. Nováka. Pozdravici p. inž. Lad. Nováka,
jenž jmenem svého otce oslavenci rovněž vyslovuje
dík a uznání, zároveň s přáním, aby ještě dlouh
léta závodu byl zachován a po rozmarných episo
dách z mladistvých let, jež živými slovy líčil p. inž
Perneckr, rozvinula se srdečná zábava, při níž účast-
níci setrvali až do bodin ranních.
Jahn
rada
Novák
J Herain
Ing
J V Novák
Perneckr
úřadniciro
30
article
— Pohřeb pí. Karly Kolárové, vdovy po
vrchním režiséru Národního divadla, konal se včer
odpoledne za přehojného účastenství z domu smutku
v Resslově ulici na Novém městě. V saloně, snu-
lečním rouchem zastřeném, na katafalku spočíval
rakev s tělesnými ostatky zesnulé, obklapená svěži
zelení četných věnců a kytic, jež darovali: Národní
divadlo (»Pokoj a mír«), rodiny Feitzova. Karla Ko
lára. Vettrová, Císařovských, Laughansova, Lukesova,
Tůmova a Tumlířova, pí. Růžena Grégrová, Tom.
Pacholík, Jobanna Stausová, sbor učitelský Ženskébo
výrobního spolku, Ella Taschnerová, manželé Sei-
fertovi, Boža Erbenova, sbor IV. divčí školy na Žit-
kově, Marie Čechova a Ema Kadlecova, Jos. Fran-
kovský, J. Seifert, Marie z Purkyňův a Růžena, ro-
dina Pacákova, slečny Fričovy, Staniček Havelský.
Kolár
Pokoj
Feitzův
ko
Vettrová
Císařovská
Laughansův
Lukesův
Tůmův
Tumlířův
Grégrová
Tom
Jobann Stausová
Taschnerová
Boža Erbenův
Čechův
Kadlecův
Jos
Fran
J Seifert
Marie
Purkyňův
Růžena
Pacákův
Fričův
Resslův ulice
národní divadlo
31
article
Eda a Hana (»Milovaně matce«), red. K. Tdma, J. K
Vilímek, dále věnce a kylice od přibuzných a j. Z
zpěvu smutečních sborů, které zapěli členové Národ-
ního divadla, vykonal pohřební obřady faráž P. ví-
šek, načež byla rakev snesena do pohřebního vozu.
V konduktu ubírali se ředite! Nár. divadla pan
Šubert, členové družstva Nár. divadla, přemnozí so-
listé, pensišté Nár. divadla, četní přátelě a příbuzní
zesnulé atd. Zesnulá byla pobřbena v rodinné
hrobce na olšanském hřbitově. — Pan Havelský.
zeť zesnulé paní, obdržel značné množství soustrast-
ných projevů
— Z městské rady pražské. Schůze v pátek
dne 9. března. (Soukromá zpráva.) (O státní
subvenci pro Prahu nebude žádáne.)
Loni na podzim připravena byla petice za uděleni
státní podpory 10 míll. zlat. na nákladné podniky
obecní. Rada městská, přihlížejíc k nynější situac
politické, usnesla se petici tuto vládě nepodávati.
K návrhu p. dra. Baštýře schváleno, aby bylo usi
lováno o zahájení výdatné akce českými poslanci
na radě říšské za účelem trvalého příkazování při-
měřené kvoty daně činžovní důchodům obecním
k uhražování nákladů obecních na podníky všeuži-
tečné, rok od roku stoupajících, čímž mízí naděje n
zjednání rovnováby v obecním hospodářství.
K Tdma
Vilímek
Šubert
Baštýř
Olšanský hřbitov
Praha
národní . divadlo
32
article
(Úpravení poplatků za jízdu drožkář
a fiakristů.) Společnost »Pražský taxametre
předložila radě městské ku schválení sazby, ve Vídni
zavedené, za používání drožek a fiakrů, také pro
Prahu. Poněvadž tyto sazby jsou vyšší, než v Ber-
líně, usneseno schváliti je pouze prozatimně na dobu
jednoho roku a snížiti některé neodůvodněné pří-
platky. — (Maleriál pro spor obecního
staršího.) Okrešní soud pro přestupky v Praze
žádal radu městskou za zaslání opisu onoho usne-
sení, dle něhož nemají být obecní dodávky zadávány
obecním starším. Bylo psneseno soudu zaslati ve-
škerá příslušná usnesení a cirkuláře. Těchto po-
můcek má býti použito při líčení o žalobě pan
Sehillera na pana Křikavu pro urážku na cli. —
(Zpronevěření v úřadě). Bývalý magislrátnl
oficiál Zdenko Scitz, jenž u magistrátu zadržoval s
peníze, pro všeobecnou nemocnici skládané jakožto
výlohy léčební a vybírané hlavně od nemocenských
pokladen, způsobil obci pražské škodu dosud obno-
sem 1828 zl. 85 kr. zjištěnou. Není však vyloučeno,
že číslice tato bude ještě větší. Škoda uhražena
bude z položky »nepředvídaná vydání«. — V kapli
kostela u sv. Jindřicha stal se před třemi dny
mrzutý omyl. Vinou hlídače mrtvol byly mrtvoly
dvou dítek zaměněny a přehmat objeven tehdy.
když rodiče zemřelého dítka Karla Rumticha rakvičku
otevřeli. Příhoda tato stala se včera předmětem in-
terpellace v radě městské. Pan starosta odvětil, že
dal případ přísně vyšetřiti a shledav, že hlídaě
mrtvol dopuslil se trestuhodné nedbalosti, suspen-
doval jej ihned a zavedeno proli němu disciplinární
vyšetřování. — Pro pražský hasičský sbor bude ná-
kfadem 6000 K zakoupen vůz na kyselinu uhličitou
k účelům hasičským, ježto kyselina uhličitá, jsoue
těžší vzduchu, hodí se výborně ku hasení
ohně v uzavřených sklepích, skladištích ald
Sehiller
Křikava
Zdenko Scitz
Jindřich
Rumtich
Příhoda
Vídeň
Praha
33
article
— Kašna u hříště na Karlové náměstí naprot
budově trestního soudu bude opravena nákladen
1621 korun. Práce svěřena br. Ducháčkovým. —
Sakristie při chrámu týnském, jejíž zevnějšek kř-
klavě kontrastuje s ostatní zevní úpravou chrámu,
bude zevně restaurována nákladem 12.320 K. Nákla
bude uhražen z pokladní hotovosti, zbylé z rok
1899. — Místo kostelníka u sv. Haštala zadáno Jan
Brettschneidrovi; zároveň povolen potřebný náklnl
na znovuzřízení jeho obydlí. — Obchodníkům, kte
zřídí své stánky na Velkém náměstí pro pouť jos
skou, oznámeno, že se stavěním bud a slánii
možno započiti v sobotu dne 17. t. m. teprve oe
poledne, poněvadž dopoledne musí být náměsí
prázdné za příčinou instalace nového starosty. —
Pan Rus poukazoval, že v rentabilité lanové dráhy
a rozhledny na Petříně nenastane příznivější obn
do té doby, dokud nebude zřízena cesta pro pěší
Ducháčkův
Haštala
Brettschneidr
Rus
Karlová náměstí
Petřín
34
article
Strahova na Petřín. Pan Brož přimlouval se u
rychlou úpravu petřínských schodů. — Spolek maj-
telů domů na Novém městě žádal, aby rada měststi
se připojila k petici, by zákon o poplatcích z pl
vodu nedošel schválení legislativního. Usnesen
učiniti návrh sboru obecních starších na podání po
dobné petice. — Zámecké hejtmanství bylo žádáne
za svolení, aby mohla Jelením příkopem vedena bjt
silnice, s odůvodněním, že nutno tamtéž kan-
lisovati a že by též tamní sad mohl býti upraven
a odevzdán pak veřejné promenádě. Zámecké
hejimanství sdělilo, že nejvyšší hofmistrovský úbaa
zamítl tuto žádost vzhledem k tomu, že Jelení
příkop jest majetkem dvorního eráru a že v sou
běžném směru vede silnice na Marianských hradbách
čímž o kommunikaci jest dostatečně postaráno. —
Mostného vybráno v týdnu od 25. února do 3. březnn
na mostě u Národního divadla K 3284.42, na most
Františka Josefa K 44318.04, na mostě Palackéh
K 3586.86 a na mostě Žofínském K 152.88. — Dollo
pozvání města Neapole k obeslání výstavy hygie
nické. — Vyhověno bylo žádosti České průmyslov
banky, aby její úpisy (41/2%) byly připouštěny n
jistoty při obci pražské, pokud se nežádá úpisů, po
žívajících pupilární jistoty.— Ke konci schůze sděles
byl přípis městského rady p. Lady, kterým tento n
hodnost měslského rady resignuje. Usneseno požidn
Brož
František Josef
Dollo
Strahov
Petřín
Neapol
národní divadlo
Žofínský K 152.88