3
masthead
14. ledna 1905. Čísto 14.
Čísto
4
article
Srbové a Kucovlaši, kteří uznávají patriarchát,
a protože bulharský komitét nevraždí Rumunů,
jest jasno, že i těch 377 zavražděných a v se-
znamu patriaršije uvedených, jsou Srbové. To
znamená, že bulharský povstalecký komiřét za
posledních sedm let (1897—1904) povraždi
481 Srbů v jižním Starém Srbsku a v Ma-
kedonii.
Že to nejsou pověsti a povídačky, nýbrž
pouhá pravda, dokážu zmíněnými seznamy, jež
jak doufám, dostanou se mi do rukou, načež
vám je pošlu.
Bulharský povstalecký komitét kromě vra-
ždění ještě jinak proti Srbům čínt. V bitolském
vilajetě čety komitův obsadily srbské vsi Ly-
solaj, Topličany, Vrbjany a Krivogaštany, jež
násilím nuti obyvatele, aby odpadli od patri-
aršie a dali se pod bulharský exarchát, t.j
přiznali se za Bulhary. V Krivogaštanech zajal
Srby Božu Koložeka a Vasu Karanfilovičea
zmlátili je, šeredně nadávajíce Srbům a Srbsku.
Vůdcem těchto komitů jsou Vančo z Lokvice
Petr Oceda. Podobně je v Drimkolu.
Srba
Kucovlaši
Rumun
solaj
Topličana
Vrbjana
Krivogaštana
Bulhar
Boža Koložek
Vasa
Karanfiloviče
Vanča
Oceda
Ma
Srbsko
5
article
Zvláště spadeno má bulharský komitét na
srbskou školu v Prilepu. Tam bulharští popové
lapají srbské děti po ulicích a násilím je zavli-
kají do školy bulharské. Jejich agenti chodí po
domech a nařizují Srbům, aby vzali své děti
ze srbské školy a dali je do bulharské. Který
neuposlechne na dvojí razkaz, nad tím vyřknou
ortel smrti.
V djeodjelijském okresu v něklerých ško-
lách srbských nelze pro bulbarský terror vy-
učovati. Bulharský komitét mnohé váženější
Srby tamní odsoudil na smrť. Odsouzení v úzko-
stech musejí se zavírati doma a nesmějí se
ukázati na dvoře ani na ulici, neboť hlava je-
jich je v nebezpečí, jakmile vyjdou z úkrytu
Totéž se děje v Maleši.
V Kratoru je starý srbský chrám sv. Mi
kuláše, jejž v den, tomuto světci zasvěcený,
dosud navštěvovali i Bulhaři. To jim komité
nyni zapověděl, ohlásiv jim, že každý z nich
propadne hlavou, vejde-li do srbského chrámu.
Srba
Bulhar
6
article
Agenti zomitétu obsadili v ten den kratorské
ulice a násilím odháněli Bulhary, kteří přes
zákaz komitů šli do srbského chrámu.
Podobný terror je ve všech končinách Sta-
rého Srbska a Makedonie, kde bydlí Srbové.
Proti Srbům pozdvihli se všichni: i Rakousko,
i Turei, i Bulhaři, i Řekové, i Arnauté.
Arnauté vraždi Srby v Debru i v kosov-
ském vilajetu (severním Starém Srbsku). V peč-
ském sandžaku v posledních dnech zavraždil
6 Srbů a ranili 13. Ze vsi Istoku všichni Sr
bové se rozutekli. Na to dojde i v ostatníeh
srbských vesnicích v okolí Peči. Rakouští infor
mátoři v kosovském vílajetu ničeho nečiní prol
tomu. Naopak, jim se to hodi, neboť do opu-
štěných od Srbů vsí ihned se usazují jejich mi
láčkové, Arnauté.
V Samokovu a Poreči turečtí vojáci, po-
slaní, aby chránili Srby od komitů, pášou strašná
násili. Ves Lokvici docela vydrancovali. Na srb-
ského učitele Ceriče stříleli. Atd.
Nelze vypsati a vylíčiti všechno hoře Srbo
tureckých, na které i svobodní Srbové v krá-
Dojčin.
lovství, i sám bůh zapomenul.
Bulhar
Srba
Řek
Cerič
Srbsko
Makedonie
Rakousko
Starý Srbsko
Peč
Poreč
7
article
Baliour o ochraně Anglie.
Ministerský předseda Balfour promluvil 12.
t. m. v Glasgově o vojenské moci anglické.
Chválil zásluhy nynější vlády o zvelebení ar-
mády a námořní moci. Vláda se starala o velké
vojenské otázky, při čemž ji nešlo pouze
o ozbrojení Anglie. Malá poměrně pravidelná
armáda s ostatními sbory stačí na vlastní hájení
Anglie, neboť její síla leží zvláště v loďstvu,
které dostačuje úplně ke chránění země. Vlastní
problém leží v místě, kde by snad byl možný
konflikt s velkou vojenskou mocí. Timto pro-
blémem je obhájení Afganistanu. Změny prove-
deně ministrem vojenství jsou tak vydatnéa
znamenitě, že Anglie může býti klidna a nemusí
se obávati nijakého útoku na severozápadní
hranici Indie. Kitchener provedl v Indii ener-
gickou reorganisaci armády, tak že indická vá-
lečná moc v posledních letech neobyčejně zmo-
hutněla. Jedná se teď o nové ozbrojení dělo-
střelectva, jež musí býti provedeno s největší
důkladností. Asi ve dvou letech bude anglická
armáda opatřena novými děly a v tomto směru
předčí mnohé národy jiné. Dělům angliekým
nevyrovnají se žádná jiná. Anglie nerozmnožuje
svá děla z Evropy následkem zkušeností učině-
ných v jihoafrické válce. Bude velmi zajímavé
věděti, zda-li jiné státy budou následovati to-
hoto příkladu. Výsledkem velkolepé námořní
reformy je, že válečná síla anglického loďstva
může býti v prvních 24 hodinách konfliktu
strojnásobena.
Balfour
Anglie
Glasgov
Afghánistán
Indie
Kitchener
Evropa
8
article
Úspěchy vlády o zachování míru byly ještě
větší. Anglie při uzavirání smírčích smluv pře-
vzala vedení. Smlouvy mají ovšem cenu jen do
určité míry. Nebezpečí pro mír spočívá mimo
Evropu v krajinách, v nichž jest menší civili-
sace a v nichž civilisované velké národy zápasí
o nadvládu. Kdyby podobné smlouvy, jakou je
dohoda mezi Anglií a Francil, uskutečnily se
také mezi všemi evropskými národy, mohla by
se možnost srážky považovati téměř za od-
straněnou.
Anglie
Evropa
9
article
Gomhesova vláda.
Dnešního dne prodělává Combesova vláda
těžkou zkoušku, jejíž výsledek bude míti velký
a snad i rozhodný vliv na její existenci. Te
legramy ostatně ještě dnes nám oznámí, jak
francouzská vláda ve dnešní schůzi sněmovny
poslanců pochodl.
Vyhlídky k ní po zvolení Doumera presi
dentem sněmovny nebyly příznivé a do dnešního
dne se ještě více zhoršily. Všechny čtyři sku-
piny republikánského »blocu« měly ve středu
sehůze, v nichž právě největší přátelé Combe-
sovi dovozovali, že skupiny musí Combesa vy-
zvati, by odstoupil, protože provedení reform-
ního programu možným je jen za nového
ministerstva. Ve skupině socialistické učinil
tento návrh posl. Briaud, původce projektu na
odloučení církve od státu, v radikálně-sociali-
stické skupině posl. Brisson, předseda komise,
zvolené ku projednávání eírkevně-politických
otázek, v radikální skupině posl. Cruppia
v demokratické unii posl. Siegfried. Prvě
tři skupiny se také usnesly, že v dnešní schůzi
poslanecké sněmovny hlasovati budou ještě pro
vládu, ale dohoda o společném postupu všech
čtyř skupin pro dnešní schůzi sněmovní již do-
eílena býti nemohla.
Přání, aby Combes odstoupil, vyčísti bylo
lze také z orgánů republikánské levice, které
i olevřeně je včera otiskly. Listy tyto žádaly.
by Combesova vláda odstoupila i tehdy, kdyby
v dnešní schůzi vyslovila se ji ve sněmovně
důvěra. V »Petite République« psal včera sociali-
stický poslanec Gerault Richard: Co
záleží nám na 20 mizerných hlasích, kterých
můžeme v pátek ještě získati? Prodloužily by
jen existenci ministerstva o několik dnů, několik
neděl, snad o několik měsíců, ale nedospějeme
již více k žádnému positivnímu výsledku«.
Gomhesův
Combesův
Brisson
Siegfried
Combes
V Petit République
Gerault
Richard
demokratický unie
poslanecký sněmovna
10
article
Také Clémenceau, který již před ně-
kolika nedělemi Combesa opustil a také jeho
největšího obrance Jaurěsa prudce napadáa
obviňuje jej ze stagnace nynější politiky vládní,
žádá přímo, by Combes postoupil své míslo
jinému. Jediný téměř Jaures jest pevně pře-
svědčen, že Combesův kabinet, vysloví-li se mu
dnes ve sněmovně důvěra, zjedná si znovu
vážnosť a že bude schopným, aby velké re-
formy provedl. Tento poslanec navrhne tak
ve dnešní schůzi při dotazu po vládní politice
jednací pořad, vyslovující Combesově vládě
plnou důvěru.
Ve dnešní ministerské radě Combes pro-
hlásil, že odpoví na zmíněnou interpellaci o po-
litice vlády jen v hlavních rysech. Ze schvá-
lení Jaursova jednacího pořadu, který Combe
schválil a v němž vyslovuje se vládě na-
prostá důvěra, »protože ona jediná má autoritu
k provedení republikánských reforem potřebnou«,
učiní předseda ministerstva kabinetní otázku.
Clémenceau
Combesa
Combes
Combesův
Jaursův
Combe
11
article
Vatikán a Combes.
Největší radost z neúspěchů Combesovy
vlády v posledních dnech má Vatikán, který
jásá již nad jejím pádem, jejž pokládá za ne-
odvratný. Vatikán byl o tom, co přinesou ny-
nější poměry ve Francii, zpraven již předem
francouzskými biskupy v Římě dlicími, ale přes
to v kruzích vatikánských netají radost z po-
rážek Combesových a jsou přesvědčeni, že dnes
minulo již nebezpečí rozluky státu od clrkve,
a doufají, že přerušené styky mezi Římem
Paříží budou opět záhy zahájeny.
Co však zpečetilo pád Combesův, nevěd
ani v Paříži. Je to známo pouze redakci řím-
ského klerikálního časopisu »Vera Roma«, jenž
v úvodním svém článku ze dne 12. t. m. zcela
vážně prozrazuje, že pád Combesův přivodily —
modlitby k novému franeouzskému svatému
Vianneyovi . . ..
Z Říma se sděluje, že »Propaganda fides
jmenovati bude v nejbližší době nového apoštol-
ského delegáta pro Syrii a že na toto důležilé
místo dosazen bude Ital, a nikoli již Francouz,
jak tomu bylo dosud. Z toho je zřejmo, jak
Vatikán sám se stará o — dobrou shodu
s Francií.
Vianney
Ital
Francouz
Vatikán
Francie
Řím
Paříž
Sýrie
Vero Romo
12
article
Demonstrace nezaměstnaných v Mnichově.
Včera uspořádány byly po celém Mnichově
velké demonstrace nezaměstnaného dělnietva.
V poledne shromáždíl se ho velký počet na
náměstí Sendlingrově, ale policie nezaměstnaný
lid záhy rozehnala a zmařila pak všechny další
jeho pokusy, shromážditi se na jiných volnýeh
prostorách. Tyto demonstrace budou se, jak
se sděluje, opakovati denně.
Anglie a Německo.
Ke zprávě o chystaném založení anglicko-
německého klubu v západním Londýně píše
»Berliner Tagblatt«: »Stejný plán přetřásá se
již delší dobu v Berlíně. Přední němečtí ob-
chodníci a průmyslníci, chefredaktorové velkých
listů, učenci a pod., jejichž jména jsou v Angli
dobře zaznamenána, pozváni byli k součinnost
ve spolku, jehož úkolem bude zlepšení německo-
angliekých styků. V otázce předsednictví po-
mýšlí se na některého knížete, mezi jinými na
vévodu Arnošta Günthera šlesvik-holštýnského.
Nyní, když na anglické straně dostala se tato
záležitosť na veřejnosť, očekávati lze i s ně-
mecké strany bližší zprávy.«
»Nationalliber. Corresp.« sděluje, že posl.
dr. Paasche opravil svůj výrok v Kreuznachu
pronesený, že nedávné vážné zápletky mez
Anglií a Německem jen dovedností německé
diplomacie byly zažehnány. Učinil tak dne 10
t. m. v Quedlinburgu, kde prohlásil, že mu an
nenapadlo, něco podobného tvrditi a že se pe-
člivě vystříhá, něco podobného kdy vysloviti
Chtěl prý spíše říci, že pro Německo spočivá
větší nebezpeči v anglické otázce chlebové, nežl
v tom, že by se Německo s Anglil utkalo
zbraněmi.
Angl
Arnošt Günther
doktor
Paasche
Mnichov
Anglie
Německo
Londýn
Berlín
Quedlinburg
Anglit
Berliner Tagblatt
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Realná politika. Známý prof. Pfersche
přednášel předevčírem v teplickém »Německém
spolku o realné politice«. Z referátu, jejž o schůzi
té přináší »Bohemia«, jsme se sice nedozvěděli,
jak si jmenovaný pán »realnou politiku« před-
stavuje, zdali to druh politiky, jež provádí se
v parlamentě s otevřenými kapesními noži v ruce,
neb většího-li efektu lze docíliti touto politikou,
užije-li se na místě nožů jako projektilů mini-
sterských křesel a kovových kalamářů. Professor
Pfersche je přesvědčen, že bar. Gantsch pokus
Badenův opakovati nebude, také prý toho není
zapotřebí. Jako »realný« politik uvažoval prý osi-
tuaci i dospěl k názoru, že kýženého národního
smíření, neb aspoň dočasného klidu zbraně lze
u nás dociliti jedině tím, že sporné otázky dne,
jejichž důležitost a význam byl agitacemi ne-
obyčejně přehnán, uvedeny budou na pravou
míru. A to prý snadno lze docíliti opravou na-
šich nedokonalých administračních zařízení. Je-
dině tim prý se učiní přítrž věčným bez-
účelným národnostním třenicím a zabezpeč
oběma kmenům nerušený národní vývoj-
Professor Pfersehe měl při tom patrně na zře-
teli známou studii dra. Körbra o reformě ve-
řejné správy, od té patrně očekává nápravy, ta
mu je zázračným lékem na vyléčení choroby,
kterou poměry v této říši a zejmena v zemích
českých trpí od té doby, kdy nešťastní státnici
rakoušti, zradivše ideu tohoto státu, přijali za
svou šílenou myšlenku terezianskou: z tohot
soustáti učiniti jednotný stát německý. Krajské
zřízení má vrátiti tomuto státu pokoj a mír a
zabezpečiti mu klid a zdravý vývoj. Co sou
Pfersch
Badenův
Pferseh
doktor
Bohemia
14
article
dime o zmíněně Körbrově opravě, o tom již
jsme se vyslovili a není třeba opakovati na novo
důvody, ze kterých s největší rozhodností vze
přeme se pokusu, jehož eilem není oprava ad
ministrace, kterou i my za nezbylnou uznáváme
ani odklizení národních sporů, nýbrž nový ne
bezpečný attentát na zbytek autonomie králov-
ství a zemí, nový pokus utužiti ještě více
dosavadní směr centralistický. A proto myšlenka,
že by oprava veřejné správy mohla se státi
v duchu návrhu Körbrova, je přímo absurdní.
Dr. Körber vyslovil se na přímý dotaz na něho
učiněný, zdali s ním, jako s min. předsedou, pocho-
vána bude též zahájená opravní akce, že asi sotva
Zřídí prý výslovně k účelu tomu zvláštní kan-
celář v ministerstvu vnitra i má za to, že re-
forma veřejné správy s jednacího pořadu již
nezmizí. Při tom vyslovil své politování na
tím, jak prvý jeho dobře míněný pokus byl se
strany české bez milosti strhán a všechino, co
v návrzích jeho obsaženo, šmahem odsouzeno
i to, co s otázkou autonomie a jazykovou nijak
nesouvisí. Obdivujeme se i nyní ještě — řek-
něme že »naivnosti« bývalého předsedy mini-
sterstva, jenž patrně se domníval, že my, již
stojíme na stanovisku českého státního práva,
s nadšením vítati budeme centralistický jeho
návrh. Že Němci se proň ihned rozehřáli a že
professor Pfersche dokonce jej vyhlašuje za
arkanum pro neduh choré Cislajtanie, velmi
dobře chápeme. Bude-li baron Gautsch opako-
vati experiment Körbrův, neb odhodlá-li se ku
pokusu jinému, nevíme, ale tolik víme, že by
zrovna tak ztroskotal jako dr. Körber, kdyby
mu napadlo pokračovati v duchu politiky, jejíž
nepodařeným dítkem je právě tiskovina, kterouž
jaksi na rozloučenou oblažil bývalý premier
poslance a v níž uloženy zásady a myšlenky.
na jichž základě měl úmysl veřejnou správu
zreformovati.
doktor
Körber
Němec
Gautsch
Körbrův
český státní práv
15
article
— »Michle, kde je tvůj bratr?« Jedním
z nejhysteričtějších representantů všeněmeckého
šilenství jest časopis »Tůrmer« (»Pověžný«)
vydávaný v Stutígartě baronem Jeannotem (
Grotthuszem, pověslným svým sklonem k pieli-
stickému fanatismu nejhoršího druhu. V posled-
ním čísle svém srovnává Jeannot Grolthusz ob
německé bratry, rakouského Němce a říšsko-
německého s Abelem a Kainem i pokračuje
v následujícím tonu:
»Zdaž jsi mne učinil strážcem mého bratra
Tak nepochybně odpověděl by říšský Michl
kdyby jednou tázán byl: »Michle, kde
je tvůj bratr?« Myslím naše bratry v cizině.
zejmena v Rakousku, kteří vedou zoufalý a jak
se zdá trvale bezvýsledný boj za svou nacionální
bytnosť. Budou-li se věci dále tak vyvíjeti, jak
v druhé polovině minulého století, kdy němectv
v Rakousku bylo krok za krokem tisknuto zpě
Maďary, Slovany, Romány, jenom záštím proti n
šemu národu sjednocenými, pak se musí dostav t
den, kdy ohron ující pravda postaví olázku : »Mi
chle, kde je tvůj bratr?
Tůrmer
Jeannot
Grotthusz
Němec
Abele
Kain
Michl
Maďar
Román
Michle
Rakousko
Slovan
16
article
Článek, z něhož vyjat odstaveček, charak-
terisující způsob, jakým všeněmect v
nejodpornějšího odstínu leptá
nervy německého Michla, obírá se ještě inšpru-
ckými událostmi a smrti bodákem probodeného
maliře Pezzeie, který z Vlacha Němcem učiněn
snad až právě po smrti, za tím účelem, aby
mohl figurovati jako německý mučedník. Ně-
meckému národu a německé říši čini se v něm
prudké výčitky, že nekonaly po inšpruekýeh
událostech svou povinnost a k nim se zacho-
valy se stupidní lhostejnosti a nevnukly Ra-
kousku příslušný respekt před ně-
meckou říší jakožto národnostn
velmocl, na důkaz, že německá krev v I-
špruku nebyla marně prolita.« Při tom nutno
uvážiti, že se v Německu »Türmer« vycházejíeí
ve skvělé úpravě typografické, nepočítá nijal
mezi škváry honici se po souhlasu a nadšení
filištínů z vysloužileckých a turnérských spolků
v nálevnách, nýbrž že jest orgánem kruhů
velmi vysokých, zakládajících si na svém vo-
jenském i náboženském cítění. Jak vidět,t
jistá propaganda pracuje v Německu všemi pro-
středky, všemi pomůckami, i těmi nejopovržitel-
nějšími, k okamžiku, o němž vědí i zcela ole-
vřeně mluví oba němečtí bratři, »zdejší« i ten
spřespolní«.
Michl
Pezzeie
Vlach
Němec
Německo
Türmer
17
article
— České kvilance na celních úřadech.
Posledních dnů docházeji nás z různých stran
Čech i ze samě Prahy žádosti o bližší vysvětlení
v záležitostech českého úřadování na celních
úřadech a tu opatřivše si spolehlivou informae
na kompetentních místech sdělujeme následující;
Rozhodnutí říšského soudu, které kromě jiných
zvláště způsobil český obchodník se suknem pan
Čeněk Baštecký v Lazarské ulici, zni
v tom smyslu, že nevydáváním celní kvitance
v řeči české byl porušen § 19. st. zákl, zák.,
jelikož se jednalo o styk se stranami. Na zá-
kladě tohoto rozhodnutí bylo samozřejmo, že
finanční ministerstvo rozkáže, aby se všude tam,
kde úřad se stranou ve styk přichází, tedy při
všech deklaracích, průvodních i záznamných
listech atd. úřadovalo v řeči české, leč německé
ministerstvo mělo náhled jiný a ustanovilo, že
se jenom kvilance mají vydávati po česku. Jelikož
zákon o statistických oznámeních žádné ustano-
vení neobsahuje o řeči, ve které se mají podá-
vati, jest nad světlo jasnější, že se nemůže
nikdo, třeba sebe zarytější úřadnik německý.
zpečovali přijímati česky vyhotovená statistická
oznámení. Důsledek rozhodnutí jest, že byly
veškeré celní úřady v Čechách poděleny českými
tarify i kvitancemi a že tedy jest možno dnes
jak v Praze, Kolině a v Plzni tak i v Liberci,
Podmoklech, Chebu atd. žádati kvitance české
Baštecký
Čechy
Praha
lazarský ulice
Plzeň
Liberec
Podmokly
Cheb
Kolina
18
article
Leč ještě dalekosáhlejším jeví se toto rozhodnuti
pro ostatní země české Moravu a Slezsko, kde
se nikdo dosud rovnoprávnosti na celních úřa-
dech nemohl dovolati. Však také Slovinci, Chor-
vaté, Srbové i Rusíni mohou z tohoto směro-
datného rozhodnuti čerpati prospěch, neboť ono
zní pro celé Rakousko, a doufáme pevně, že
použijí naši bratří této příležitosti, aby udělali
průlom do německé řeči, která je železným
kruhem obepiná. U nás v Čechách však jmeno-
vitě musíme býti na stráži, neboť máme proti
sobě mocné a dobře vyškolené protivníky a ne-
smíme tedy ustoupiti ani na krok a všude žá-
dati jen české kvitance a předkládati jen česká
statistická oznámení, ani k tomu nehledíce, zda
úřadníci jsou řeči české mocní či nic. Poslední
dobou za laskavé součinnosti vrchního fin. rady
Lauermanna přijímá se takřka výhradně dorost
německý, takže není žádnou vzáeností natrefti
u pražského celního úřadu praktikanty, kteří bud
česky naprosto neznají nebo tu naši mateřštinu
lámou až žalostno. To se snad děje proto, že
je v Čechách téměř dvě třetiny Čechů ! — Na
konec připomínáme, jak se s námi s jině strany
sděluje, že bude v krátkém čase přivoděno též
zásadní rozhodnuti o písemních deklaracích,
průvodních a záznamných listech atd., aby mini
sterstvo financi konečně vědělo, na čem jest.
Srba
Rusín
Lauermann
Čecho
Morava
Slezsko
Rakousko
Čechy
19
article
Protož nepovolme, ať sebe více zuři německý
tisk nad českým právem, a buďme na stráži
— Nezákonné konkursy. C. k. okresní škol.
rada v Domažlicích vypsala právě konkurs na
učitelská místa při obecných školách v Doma-
žlicích, Staňkově a Nové Kdýni s tímto doslov-
ným dodatkem: „Na tato místa jest způsobilost
pro vyučování jazyku německému žá-
douci.“ K tomu třoba přičiniti toto: V poslední
době některé okr. škol. rady rozepisují kon-
kursy na učítelská místa s rozmanitými, nepří-
pustnými přídavky: že dá se přednost těm, kdo
jsou vkoušeni z němčiny, frančiny a pod. Kon-
kursy s podobnými dodatky jsou nezákon-
né, neboť dle § 2. zemského zákona ze dne
19. prosince 1875 č. 86 má rozepsání konkursu
pojmenovat kategorii a místo, má vyznačiti roční
služné a doklady, které se maji předložit a ucha-
zeče vyzývat, aby žádosti podali. O nějakém
dodatku v konkurse není řeči. Je na přísluš-
ných činitelích, aby se důrazně ohradili proti
podobnému vypisování konkursů s nezákoni-
tými dodatky, které často bývají vypisovány pro
určité osoby.
Domažlice
Staňkov
Nová Kdýně
Kon
20
article
— Královská česká společnost náuk mi-
nulou středu dne 11. t. m. konala svou letošn
první schůzi, ve které po vyřízení běžných zá-
ležitostí správních předloženy byly práce, po-
dané k soutěži jubilejního fondu za rok 1904.
Jsou to dva obsáhlé spisy historické a to: 1. Če-
ská vojna 1618—1648. Přispěvek k životopisu
a rodopisu českých válečníků, vojáků a vojen-
ských úřadníků z třieotileté války s heslem
„Vřelou upominkou obživují mrtví zase“
2. M. Matěj z Janova, jeho život, spisy a učení
s heslem „Na nové dráhy!“ Tato díla přidělena
jsou každé dvěma odborníkům ku posouzení.
Rozhodnuto bude o nich, až přislušné posudky
dojdou. Na rok běžný vypsána soutěž nová, je-
jížto lhůta dopadne dne 31. prosince o 5. hod.
odpol. — Dále bylo ustanoveno konati obvyklou
výroční slavnostní schůzi dne 28. ledna o 5. ho-
dině odpolední. Přednášeti bude v této schůzi
prof. dr. Jindřich Barvíř „Z dějin českého hor-
nietví“. — Posléze vykonány jsou volby nových
členů dle návrhů, podaných v listopadu a v pro-
sinci. Zvoleno bylo, vesměs jednomyslně, 10
členů různých kategoril. Jména jejich vyhlášena
budou ve slavnostní schůzi v sobotu dne
28. ledna.
profesor
doktor
Barvíř
Janov
21
article
— Volba starosly a městské rady v Tre-
boni. V polovici prosince konaly se volby do
obecního zastupitelstva města Třeboně, při nichž
dosavadní na radnici vládnoucí strana, vedená
zasloužilým a ve všech vrstvách oblíbeným sta-
rostou Josefem Buzkem dosáhla skvělého vítěz-
ství. Opposice, seskupená ze živlů různorodých.
ba protichůdných (na př. národní dělníci a so-
ciální demokraté, kteří si nemohli dřív na jméno
přijiti), vedená advokátem drem. Brožem a re-
presentovaná mistním „žurnálem“, „Volnosti“
utrpěla zdreující porážku, navzdor své stálé
chloubě, že vítězství ve III. i II. sboru má za-
jištěno. Kandidáti strany radniční při volbách
obdrželi ve III. sboru přes 500 hlasů (opposiee
60), ve II. sboru přes 100 hlasů (opposice
5—11), v I. sboru přes 20 hlasů (opposiee
1—2). Dne 5. ledna byla volba starosty a měst-
ské rady. Starostou zvolen jednomyslně dosa-
vadní všeobecně oblíbený starosta, proti němuž
v průběhu voleh ani opposiční strana ničeho na-
mítati si netroufala, pan Josef Buzek
osvědčený národovec, horlivý muž práce a po-
kroku, věrný přivrženec národní strany svobodo-
myslně. Za městské radní byli zvolení pp.
Otto Anthon, majitel domu, Václav Körner,
majitel domu, Alexandr Dorotka, vrch. berní na
odpočinku, Karel Miltenberger, lékárník, Václav
Smutný, kožešník, Josef Sovák, hospodářa
obuvník.
— Ze Spolku českých žurnalistů. V pon-
dělí dne 16. t. m. o 11. hodině dopolední koná
se v restauraci Choděrově velká schůze členstva,
v niž rokováno bude »O svědecké povin-
nosti redaktorů«. Pro neobyčejnou důle-
žitosť předmětu očekáváme bezpečně, že veškeři
členové spolku se dostaví. Výbor.
Buzek
Brož
Anthon
Körner
Alexandr Dorotka
Miltenberger
Smutná
Sovák
Choděrův
Tre
Třeboň
obecní zastupitelstvo
národní strana svoboda
spolek český žurnalista
22
article
— O kanalisaci a zásobováni vodou
v Praze a Paříži. Klub voličů novoměstských
pořádal včera večer v zahradním sále Chodě-
rova restaurantu klubovní schůzi, v níž probráno
poutavé théma o kanalisaci a zásobování vodou
v Paříži. Četné shromáždění vřelými slovy uví-
tal předseda Klubu, náměstek starosty měst
pražských pan dr. Karel Groš a pravil dále;
Naše hlavní město, nadáno překrásnou přírodní
polohou, bylo v minulých stoletích jako středi-
sko významného kulturního národa opatřeno
celou řadou znamenitých budov, malebně zalo-
žených ulic a náměsti, takže vybudováno tu
bylo město krásné, jež ovšem i plně odpovidalo
tehdejším požadavkům estebekým, komunikačním
i zdravotním. Doba slávy našeho města po válee
třicetileté zašla a po celá dvě a půl století ne-
věnována Praze pozornost se strany činitelů
státních, ale ani od Pražanů samých. Teprve
když odstraněna byla německá správa obecnía
representace města přešla na zvolence českého
obyvatelstva Prahy, nastaly těmto vážné starosti,
aby opatřili Praze to, co jinde ponenáhlým vý-
vojem, bez zvláštní námahy a jako samo sebou
doktor
Groš
Pražan
Praha
Paříž
Praga
23
article
bylo pořizeno. (Souhlas.) Nová správa města
převzala město posud sice krásné, ale schudlé
a postrádající všech institucí, jichž dnešní dob
nutně vyžaduje pro zdravé město moderní. Ka-
nalisace a opatření zdravé vody jest jednou
z hlavních péčí nynější správy městské a oba
tyto podniky postupují rázně v před a není da-
leka doba, kdy oba budou dokončeny a stanou
se zajisté základem plného zdokonalení zdra-
votních poměrů tohoto města. (Pochvala.) Pri
zjednávání potřebných zkušeností rádo se po-
užilo i zkušeností, jichž se nabylo v cizině
zejmena Pařiž, jež se vyznamenávala vždy nej-
větší ochotou, kdykoli byla námi požádána, byla
předmělem častých významných cest našich od-
borníků. Pan vrchní inž. Čížek, vynikající od-
borník, byl požádán výborem našeho Klubu,
aby přednášel o svých zkušenostech v Paříži
získaných, neboť měl výbor právem za to, že
tato látka, jež předmětem svým má tolik zají-
mavosti pro naše město, kdež právě velkým
nákladem kanalisace i vodovod se zřizují, bude
se zájmem sledována členstvem Klubu, jež otázkám
Ka
Paříž
24
article
těmto vždy věnovalo napjatou pozornost. (Souhlas.)
Poutavým způsebem přednášel pak vrch. inž.
p. Čižek o uvedeném thematu. Opatřit městu,
jakým jest Paříž, zdravou vodu a dobrou kana-
lisaci, jest úkolem obrovským. Úkol ten převzala
Paříž před 50 lety, kdy měla přes million oby-
vatelů. Zdravotní poměry byly tehdá hrozné,
neboť úmrtnost obnášela 33 z tisíce za rok.
Zavedením soustavné kanalisace a zdravé vody
sníženo procento až na 18.3. Kanalisace Paříže
jest dílem epochálním a jejím hlavním projektan-
tem byl inž. Belgrand. Týž především založil
dva hlavní sběrače podél obou břehů Seiny
zaústil výtok splašků z města u Clichy do řeky.
Soustava kanalisace pařížské jest jednoduchá
splachovaci, jakou i Praha zvolila a vykazuje
siť stok podzemních. Tyto mají ráz podzemních
tunelů, které slouží nejen pro odvádění splašků
a vod srážkových, nýbrž i k umístění potrubí
s vodou říčnou a pitnou se stlačeným vzduehem,
pošty pneumatické a kabelů telegrafních i tele-
fonických. Úhrnné množství splašků za rok sto-
kami pařížskými vyvedených, páčí se na 200
millionů krychl. metrů. Hlavní sběrače jsou ti
a sice byl prvý zbudován v letech 1857 —1861
v délce 4900 m. nákladem 3.7 mil. franků,
druhý v letech 1860—1867 v délce 10.3 km
nákladem 6,712.000 fr. a třelí v lelech 1895
až 1899 v délce 4300 m. a nákladem 4 mil. fr.
Ing
Clichy
Paříž
Seina
Praha
million
km
25
article
Pod řekou Seinou v Paříži provedeny jsou
4 shybky. Celková dělka pařížských stok činí
1421 km. a náklad jich dosáhl výše 150 mil.
franků. Všeobecná povinnost připojiti domovní
kanalisaci k síti veřejných stok byla uložena
teprve r. 1894. Postup v připojování jest po-
zvolný a nyní teprve asi čtvrtý díl ze všech
83.000 domů jest na novou kanalisaci připojen.
Dosud většina domů má žumpy, soudky a se-
parátory. Žump je přes 30.000, soudků přes
12.000, separatorů na 26.000. Výkaly se od-
vážejí a upotřebí se jich k výrobě hnojiva
salmiaku. Sběrač jest 40 km. dlouhý a stál
přes 30 mill. franků. Na celé této trati může
se zavlažovati 10.000 ha půdy k závlaze způ-
sobilé. Po stránce technické vykazuje kanalisace
pařížská mnoho velkolepých objektů a důmysl-
ných zařízení, z nichž zvláště vynikají práce
z cementového, železem armovaného betonu na
sběrači. Předními spolupracovníky na projektu
a provádění kanalisace pařížské byli kromě
Seina
Paříž
km
ha
26
article
Belgranda inženýři Durand-Clay, Mille, Bech-
mann a Launsy. Od 8. července 1899 jest
Seina prosta znečištění ze stok pařižských,
v ten den oslavena apotheosa ukončené práce
a dosažen její ell: očista řeky. — Řečník pře-
chází pak k pojednání o zásobení Paříže vodou,
které jest rovněž obstaráno obrovskou instalaei
vodovodní, v níž je dosud investován kapitál
300 mill. fr. V Paříži jest dvojí rozváděcí sit
vodovodní, jedna pro vodu užitkovou, druhá
pro vodu pitnou. Pro tuto jsou čtyři hlavní
prameny a sice Dhuis je 131 km. dlouhý (ná-
klad 18 mill. fr.), Vaune 173 km. (náklad 43
mill. fr.), Avre 102 km. (36 mill. fr.), vodovod
Loing Lunain stál 24 mill. fr. Za normálních pomě-
rů dodávají denně 290.000 mě a dva filtry řičné
vody denně 60.000 m3. Za sucha je pramenité vody
méně, as 210.000 m3. Průměrně se v létě spo-
třebuje 220.000 m3 vody pramenité a 16.000 m-
filtrované. Užitkové vody přivádí se do Paříže
denně v množství 537.000 mě, tedy množstvi
ohromné. Spotřeba obnáší průměrně 364 500 m3.
Durand
Clay
Mill
Bech
Launsa
Seina
Paříž
km
27
article
Zajímavo jest, že jsou v Paříži 4 artérské
studny. Veškerá voda pro potřebu města svádí
se do vodojemů, jichž jest 21. Poplatky z
vodu pitnou vyměřují se dle spotřeby; 1 m2
stojí 35 etm. Nyni se vybere ročně za vodu
přes 19 mill. fr., kapitál se zúročuje 4.49.
Na nové vodovody a vodojemy jest nově roz-
počteno na 120 mill. fr. Na zásobení Paříže
vodou z jezer alpských sotva dojde pro finanční
obtíže a pro možné svízele z ohledů mezi-
národních a strategických. — Za poutavou před-
nášku byly panu vrch. inž. Čížkovi vysloveny
předsedajícím p. drem. Grošem vřelé díky,
k nímž se shromáždění s hlučným souhlasem
připojili. — Zdravotní rada městský fysik pan
dr. Záhoř navázal na přednášku a pravil, že
nejen kanalisace a voda, ale ještě serie jiných
okolností zmenšuje úmrtnost. Jest to také
vzduch, potraviny, okolnosti, jak bydlíme, jak
se chráníme proti nemocem, jaká je organisace
zdravotní ve školách, v továrnách, v pohřbívání
a pod. V Praze před 20 léty byla úmrtnost 36
pro mille, nyní 21 ! Souhlasí s tou zásadou:
vše do stoky! poněvadž tím se zdravotní po-
měry ovšem velice zlepší. Ve příčině opatření
pitné vody pro Prahu uvádí, že systém jednolný
bude nejlepší ve směru zdravotním a sice
proto, že je levnější — ovšem když je
dostatek vody. Systém dvojí vody je dražši
a nejnezdravější. Bude největším dobrodiním
pro naše město, jakmile dostaneme pitnou vodu.
Ing
Čížek
Groš
doktor
Záhoř
Paříž
Praha
28
article
(Souhlas.) — Pan řed. Prokop pravil, že
v Paříži projekt kanalisační pos kytuje výdělek
velkému množství dělníků a bylo by zajímavo
vědět, zda také projekt jednotné kanalisace
pražské bude mít nějaký výtěžek. — Ob. st.
pan Prášek obšírně tlumočil své názory o
projektu opatření vody pro Prahu a vyslovil se
proti jednotnému systému opatření vody pitné
a užitkové. Poněvadž s postupem správní rady
společné vodárny nesouhlasil, raději z ní vy-
stoupil, aby nepřevzal vinu z následků, jež na-
stanou z uskutečnění tohoto jednotného systému.
Při získávání pozemků na Brandýssku a Bená-
tecku došlo k neshodám mezi zástupci Prahy
a rolníky. K tomu nemělo dojít, ale ono to už
je takové. Na radnici pražské jsou tři druhy
členů: nejvyšší, prostřední a nejnižší. (Veselost)
Kdo tam není 10—15 let a nemá titul inženýra
nebo doktora, tak tam je považován za nie.
Pan dr. Růžička, člen správní rady vodárny,
přišel na venkov mezi rolníky velmi z prudka,
dupnul si na ně a tím mnoho pokazil. Řečník
dále odůvodňoval požadavek zavedení dvojí
vody do Prahy. — Předseda p. dr. Groš od-
pověděl pak k dotazu p. řed. Prokopa a do-
slovem ukončil sehůzi.
— Osobní. Ministr železniční jmenoval inženýra
a inspektora státních dráh pana Ant. Schindlera
v Plzni přednostou oddělení při ředitelství v Plzni.
— Jubilenm 25lelé úřadní činnosti slaviti bude
zejtra v neděli dne 15. t. m. p. Alois Skarlický,
inženýr a vrchní inspektor pojišťovny »Franco-
Hongroise« v Praze, známý z mladších let svou
horlivou činností v pražských kruzích spolkovýcha
společenských. Také na českém venkově je p. Alois
Skarlický osobností dobře známou a oblíbenou.
— Rodinné zprávy. Sl. Josefa Špringrovaa
pan Vojtěch Burgex, měsíský tajemník v Novém
Prášek
doktor
Růžička
Groš
Antonín
Schindler
Skarlický
Franco
Hongrois
Špringrovaa
Vojtěch Burgex
Paříž
Ob
Praha
Plzeň