ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 32c43450-78e7-11dc-aa18-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 107, place 66, org 12, work 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
14. ledna 1905. Čísto 14.
Čísto
4 article
Srbové a Kucovlaši, kteří uznávají patriarchát, a protože bulharský komitét nevraždí Rumunů, jest jasno, že i těch 377 zavražděných a v se- znamu patriaršije uvedených, jsou Srbové. To znamená, že bulharský povstalecký komiřét za posledních sedm let (1897—1904) povraždi 481 Srbů v jižním Starém Srbsku a v Ma- kedonii. Že to nejsou pověsti a povídačky, nýbrž pouhá pravda, dokážu zmíněnými seznamy, jež jak doufám, dostanou se mi do rukou, načež vám je pošlu. Bulharský povstalecký komitét kromě vra- ždění ještě jinak proti Srbům čínt. V bitolském vilajetě čety komitův obsadily srbské vsi Ly- solaj, Topličany, Vrbjany a Krivogaštany, jež násilím nuti obyvatele, aby odpadli od patri- aršie a dali se pod bulharský exarchát, t.j přiznali se za Bulhary. V Krivogaštanech zajal Srby Božu Koložeka a Vasu Karanfilovičea zmlátili je, šeredně nadávajíce Srbům a Srbsku. Vůdcem těchto komitů jsou Vančo z Lokvice Petr Oceda. Podobně je v Drimkolu.
Srba Kucovlaši Rumun solaj Topličana Vrbjana Krivogaštana Bulhar Boža Koložek Vasa Karanfiloviče Vanča Oceda Ma Srbsko
5 article
Zvláště spadeno má bulharský komitét na srbskou školu v Prilepu. Tam bulharští popové lapají srbské děti po ulicích a násilím je zavli- kají do školy bulharské. Jejich agenti chodí po domech a nařizují Srbům, aby vzali své děti ze srbské školy a dali je do bulharské. Který neuposlechne na dvojí razkaz, nad tím vyřknou ortel smrti. V djeodjelijském okresu v něklerých ško- lách srbských nelze pro bulbarský terror vy- učovati. Bulharský komitét mnohé váženější Srby tamní odsoudil na smrť. Odsouzení v úzko- stech musejí se zavírati doma a nesmějí se ukázati na dvoře ani na ulici, neboť hlava je- jich je v nebezpečí, jakmile vyjdou z úkrytu Totéž se děje v Maleši. V Kratoru je starý srbský chrám sv. Mi kuláše, jejž v den, tomuto světci zasvěcený, dosud navštěvovali i Bulhaři. To jim komité nyni zapověděl, ohlásiv jim, že každý z nich propadne hlavou, vejde-li do srbského chrámu.
Srba Bulhar
6 article
Agenti zomitétu obsadili v ten den kratorské ulice a násilím odháněli Bulhary, kteří přes zákaz komitů šli do srbského chrámu. Podobný terror je ve všech končinách Sta- rého Srbska a Makedonie, kde bydlí Srbové. Proti Srbům pozdvihli se všichni: i Rakousko, i Turei, i Bulhaři, i Řekové, i Arnauté. Arnauté vraždi Srby v Debru i v kosov- ském vilajetu (severním Starém Srbsku). V peč- ském sandžaku v posledních dnech zavraždil 6 Srbů a ranili 13. Ze vsi Istoku všichni Sr bové se rozutekli. Na to dojde i v ostatníeh srbských vesnicích v okolí Peči. Rakouští infor mátoři v kosovském vílajetu ničeho nečiní prol tomu. Naopak, jim se to hodi, neboť do opu- štěných od Srbů vsí ihned se usazují jejich mi láčkové, Arnauté. V Samokovu a Poreči turečtí vojáci, po- slaní, aby chránili Srby od komitů, pášou strašná násili. Ves Lokvici docela vydrancovali. Na srb- ského učitele Ceriče stříleli. Atd. Nelze vypsati a vylíčiti všechno hoře Srbo tureckých, na které i svobodní Srbové v krá- Dojčin. lovství, i sám bůh zapomenul.
Bulhar Srba Řek Cerič Srbsko Makedonie Rakousko Starý Srbsko Peč Poreč
7 article
Baliour o ochraně Anglie. Ministerský předseda Balfour promluvil 12. t. m. v Glasgově o vojenské moci anglické. Chválil zásluhy nynější vlády o zvelebení ar- mády a námořní moci. Vláda se starala o velké vojenské otázky, při čemž ji nešlo pouze o ozbrojení Anglie. Malá poměrně pravidelná armáda s ostatními sbory stačí na vlastní hájení Anglie, neboť její síla leží zvláště v loďstvu, které dostačuje úplně ke chránění země. Vlastní problém leží v místě, kde by snad byl možný konflikt s velkou vojenskou mocí. Timto pro- blémem je obhájení Afganistanu. Změny prove- deně ministrem vojenství jsou tak vydatnéa znamenitě, že Anglie může býti klidna a nemusí se obávati nijakého útoku na severozápadní hranici Indie. Kitchener provedl v Indii ener- gickou reorganisaci armády, tak že indická vá- lečná moc v posledních letech neobyčejně zmo- hutněla. Jedná se teď o nové ozbrojení dělo- střelectva, jež musí býti provedeno s největší důkladností. Asi ve dvou letech bude anglická armáda opatřena novými děly a v tomto směru předčí mnohé národy jiné. Dělům angliekým nevyrovnají se žádná jiná. Anglie nerozmnožuje svá děla z Evropy následkem zkušeností učině- ných v jihoafrické válce. Bude velmi zajímavé věděti, zda-li jiné státy budou následovati to- hoto příkladu. Výsledkem velkolepé námořní reformy je, že válečná síla anglického loďstva může býti v prvních 24 hodinách konfliktu strojnásobena.
Balfour Anglie Glasgov Afghánistán Indie Kitchener Evropa
8 article
Úspěchy vlády o zachování míru byly ještě větší. Anglie při uzavirání smírčích smluv pře- vzala vedení. Smlouvy mají ovšem cenu jen do určité míry. Nebezpečí pro mír spočívá mimo Evropu v krajinách, v nichž jest menší civili- sace a v nichž civilisované velké národy zápasí o nadvládu. Kdyby podobné smlouvy, jakou je dohoda mezi Anglií a Francil, uskutečnily se také mezi všemi evropskými národy, mohla by se možnost srážky považovati téměř za od- straněnou.
Anglie Evropa
9 article
Gomhesova vláda. Dnešního dne prodělává Combesova vláda těžkou zkoušku, jejíž výsledek bude míti velký a snad i rozhodný vliv na její existenci. Te legramy ostatně ještě dnes nám oznámí, jak francouzská vláda ve dnešní schůzi sněmovny poslanců pochodl. Vyhlídky k ní po zvolení Doumera presi dentem sněmovny nebyly příznivé a do dnešního dne se ještě více zhoršily. Všechny čtyři sku- piny republikánského »blocu« měly ve středu sehůze, v nichž právě největší přátelé Combe- sovi dovozovali, že skupiny musí Combesa vy- zvati, by odstoupil, protože provedení reform- ního programu možným je jen za nového ministerstva. Ve skupině socialistické učinil tento návrh posl. Briaud, původce projektu na odloučení církve od státu, v radikálně-sociali- stické skupině posl. Brisson, předseda komise, zvolené ku projednávání eírkevně-politických otázek, v radikální skupině posl. Cruppia v demokratické unii posl. Siegfried. Prvě tři skupiny se také usnesly, že v dnešní schůzi poslanecké sněmovny hlasovati budou ještě pro vládu, ale dohoda o společném postupu všech čtyř skupin pro dnešní schůzi sněmovní již do- eílena býti nemohla. Přání, aby Combes odstoupil, vyčísti bylo lze také z orgánů republikánské levice, které i olevřeně je včera otiskly. Listy tyto žádaly. by Combesova vláda odstoupila i tehdy, kdyby v dnešní schůzi vyslovila se ji ve sněmovně důvěra. V »Petite République« psal včera sociali- stický poslanec Gerault Richard: Co záleží nám na 20 mizerných hlasích, kterých můžeme v pátek ještě získati? Prodloužily by jen existenci ministerstva o několik dnů, několik neděl, snad o několik měsíců, ale nedospějeme již více k žádnému positivnímu výsledku«.
Gomhesův Combesův Brisson Siegfried Combes V Petit République Gerault Richard demokratický unie poslanecký sněmovna
10 article
Také Clémenceau, který již před ně- kolika nedělemi Combesa opustil a také jeho největšího obrance Jaurěsa prudce napadáa obviňuje jej ze stagnace nynější politiky vládní, žádá přímo, by Combes postoupil své míslo jinému. Jediný téměř Jaures jest pevně pře- svědčen, že Combesův kabinet, vysloví-li se mu dnes ve sněmovně důvěra, zjedná si znovu vážnosť a že bude schopným, aby velké re- formy provedl. Tento poslanec navrhne tak ve dnešní schůzi při dotazu po vládní politice jednací pořad, vyslovující Combesově vládě plnou důvěru. Ve dnešní ministerské radě Combes pro- hlásil, že odpoví na zmíněnou interpellaci o po- litice vlády jen v hlavních rysech. Ze schvá- lení Jaursova jednacího pořadu, který Combe schválil a v němž vyslovuje se vládě na- prostá důvěra, »protože ona jediná má autoritu k provedení republikánských reforem potřebnou«, učiní předseda ministerstva kabinetní otázku.
Clémenceau Combesa Combes Combesův Jaursův Combe
11 article
Vatikán a Combes. Největší radost z neúspěchů Combesovy vlády v posledních dnech má Vatikán, který jásá již nad jejím pádem, jejž pokládá za ne- odvratný. Vatikán byl o tom, co přinesou ny- nější poměry ve Francii, zpraven již předem francouzskými biskupy v Římě dlicími, ale přes to v kruzích vatikánských netají radost z po- rážek Combesových a jsou přesvědčeni, že dnes minulo již nebezpečí rozluky státu od clrkve, a doufají, že přerušené styky mezi Římem Paříží budou opět záhy zahájeny. Co však zpečetilo pád Combesův, nevěd ani v Paříži. Je to známo pouze redakci řím- ského klerikálního časopisu »Vera Roma«, jenž v úvodním svém článku ze dne 12. t. m. zcela vážně prozrazuje, že pád Combesův přivodily — modlitby k novému franeouzskému svatému Vianneyovi . . .. Z Říma se sděluje, že »Propaganda fides jmenovati bude v nejbližší době nového apoštol- ského delegáta pro Syrii a že na toto důležilé místo dosazen bude Ital, a nikoli již Francouz, jak tomu bylo dosud. Z toho je zřejmo, jak Vatikán sám se stará o — dobrou shodu s Francií.
Vianney Ital Francouz Vatikán Francie Řím Paříž Sýrie Vero Romo
12 article
Demonstrace nezaměstnaných v Mnichově. Včera uspořádány byly po celém Mnichově velké demonstrace nezaměstnaného dělnietva. V poledne shromáždíl se ho velký počet na náměstí Sendlingrově, ale policie nezaměstnaný lid záhy rozehnala a zmařila pak všechny další jeho pokusy, shromážditi se na jiných volnýeh prostorách. Tyto demonstrace budou se, jak se sděluje, opakovati denně. Anglie a Německo. Ke zprávě o chystaném založení anglicko- německého klubu v západním Londýně píše »Berliner Tagblatt«: »Stejný plán přetřásá se již delší dobu v Berlíně. Přední němečtí ob- chodníci a průmyslníci, chefredaktorové velkých listů, učenci a pod., jejichž jména jsou v Angli dobře zaznamenána, pozváni byli k součinnost ve spolku, jehož úkolem bude zlepšení německo- angliekých styků. V otázce předsednictví po- mýšlí se na některého knížete, mezi jinými na vévodu Arnošta Günthera šlesvik-holštýnského. Nyní, když na anglické straně dostala se tato záležitosť na veřejnosť, očekávati lze i s ně- mecké strany bližší zprávy.« »Nationalliber. Corresp.« sděluje, že posl. dr. Paasche opravil svůj výrok v Kreuznachu pronesený, že nedávné vážné zápletky mez Anglií a Německem jen dovedností německé diplomacie byly zažehnány. Učinil tak dne 10 t. m. v Quedlinburgu, kde prohlásil, že mu an nenapadlo, něco podobného tvrditi a že se pe- člivě vystříhá, něco podobného kdy vysloviti Chtěl prý spíše říci, že pro Německo spočivá větší nebezpeči v anglické otázce chlebové, nežl v tom, že by se Německo s Anglil utkalo zbraněmi.
Angl Arnošt Günther doktor Paasche Mnichov Anglie Německo Londýn Berlín Quedlinburg Anglit Berliner Tagblatt
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Realná politika. Známý prof. Pfersche přednášel předevčírem v teplickém »Německém spolku o realné politice«. Z referátu, jejž o schůzi té přináší »Bohemia«, jsme se sice nedozvěděli, jak si jmenovaný pán »realnou politiku« před- stavuje, zdali to druh politiky, jež provádí se v parlamentě s otevřenými kapesními noži v ruce, neb většího-li efektu lze docíliti touto politikou, užije-li se na místě nožů jako projektilů mini- sterských křesel a kovových kalamářů. Professor Pfersche je přesvědčen, že bar. Gantsch pokus Badenův opakovati nebude, také prý toho není zapotřebí. Jako »realný« politik uvažoval prý osi- tuaci i dospěl k názoru, že kýženého národního smíření, neb aspoň dočasného klidu zbraně lze u nás dociliti jedině tím, že sporné otázky dne, jejichž důležitost a význam byl agitacemi ne- obyčejně přehnán, uvedeny budou na pravou míru. A to prý snadno lze docíliti opravou na- šich nedokonalých administračních zařízení. Je- dině tim prý se učiní přítrž věčným bez- účelným národnostním třenicím a zabezpeč oběma kmenům nerušený národní vývoj- Professor Pfersehe měl při tom patrně na zře- teli známou studii dra. Körbra o reformě ve- řejné správy, od té patrně očekává nápravy, ta mu je zázračným lékem na vyléčení choroby, kterou poměry v této říši a zejmena v zemích českých trpí od té doby, kdy nešťastní státnici rakoušti, zradivše ideu tohoto státu, přijali za svou šílenou myšlenku terezianskou: z tohot soustáti učiniti jednotný stát německý. Krajské zřízení má vrátiti tomuto státu pokoj a mír a zabezpečiti mu klid a zdravý vývoj. Co sou
Pfersch Badenův Pferseh doktor Bohemia
14 article
dime o zmíněně Körbrově opravě, o tom již jsme se vyslovili a není třeba opakovati na novo důvody, ze kterých s největší rozhodností vze přeme se pokusu, jehož eilem není oprava ad ministrace, kterou i my za nezbylnou uznáváme ani odklizení národních sporů, nýbrž nový ne bezpečný attentát na zbytek autonomie králov- ství a zemí, nový pokus utužiti ještě více dosavadní směr centralistický. A proto myšlenka, že by oprava veřejné správy mohla se státi v duchu návrhu Körbrova, je přímo absurdní. Dr. Körber vyslovil se na přímý dotaz na něho učiněný, zdali s ním, jako s min. předsedou, pocho- vána bude též zahájená opravní akce, že asi sotva Zřídí prý výslovně k účelu tomu zvláštní kan- celář v ministerstvu vnitra i má za to, že re- forma veřejné správy s jednacího pořadu již nezmizí. Při tom vyslovil své politování na tím, jak prvý jeho dobře míněný pokus byl se strany české bez milosti strhán a všechino, co v návrzích jeho obsaženo, šmahem odsouzeno i to, co s otázkou autonomie a jazykovou nijak nesouvisí. Obdivujeme se i nyní ještě — řek- něme že »naivnosti« bývalého předsedy mini- sterstva, jenž patrně se domníval, že my, již stojíme na stanovisku českého státního práva, s nadšením vítati budeme centralistický jeho návrh. Že Němci se proň ihned rozehřáli a že professor Pfersche dokonce jej vyhlašuje za arkanum pro neduh choré Cislajtanie, velmi dobře chápeme. Bude-li baron Gautsch opako- vati experiment Körbrův, neb odhodlá-li se ku pokusu jinému, nevíme, ale tolik víme, že by zrovna tak ztroskotal jako dr. Körber, kdyby mu napadlo pokračovati v duchu politiky, jejíž nepodařeným dítkem je právě tiskovina, kterouž jaksi na rozloučenou oblažil bývalý premier poslance a v níž uloženy zásady a myšlenky. na jichž základě měl úmysl veřejnou správu zreformovati.
doktor Körber Němec Gautsch Körbrův český státní práv
15 article
— »Michle, kde je tvůj bratr?« Jedním z nejhysteričtějších representantů všeněmeckého šilenství jest časopis »Tůrmer« (»Pověžný«) vydávaný v Stutígartě baronem Jeannotem ( Grotthuszem, pověslným svým sklonem k pieli- stickému fanatismu nejhoršího druhu. V posled- ním čísle svém srovnává Jeannot Grolthusz ob německé bratry, rakouského Němce a říšsko- německého s Abelem a Kainem i pokračuje v následujícím tonu: »Zdaž jsi mne učinil strážcem mého bratra Tak nepochybně odpověděl by říšský Michl kdyby jednou tázán byl: »Michle, kde je tvůj bratr?« Myslím naše bratry v cizině. zejmena v Rakousku, kteří vedou zoufalý a jak se zdá trvale bezvýsledný boj za svou nacionální bytnosť. Budou-li se věci dále tak vyvíjeti, jak v druhé polovině minulého století, kdy němectv v Rakousku bylo krok za krokem tisknuto zpě Maďary, Slovany, Romány, jenom záštím proti n šemu národu sjednocenými, pak se musí dostav t den, kdy ohron ující pravda postaví olázku : »Mi chle, kde je tvůj bratr?
Tůrmer Jeannot Grotthusz Němec Abele Kain Michl Maďar Román Michle Rakousko Slovan
16 article
Článek, z něhož vyjat odstaveček, charak- terisující způsob, jakým všeněmect v nejodpornějšího odstínu leptá nervy německého Michla, obírá se ještě inšpru- ckými událostmi a smrti bodákem probodeného maliře Pezzeie, který z Vlacha Němcem učiněn snad až právě po smrti, za tím účelem, aby mohl figurovati jako německý mučedník. Ně- meckému národu a německé říši čini se v něm prudké výčitky, že nekonaly po inšpruekýeh událostech svou povinnost a k nim se zacho- valy se stupidní lhostejnosti a nevnukly Ra- kousku příslušný respekt před ně- meckou říší jakožto národnostn velmocl, na důkaz, že německá krev v I- špruku nebyla marně prolita.« Při tom nutno uvážiti, že se v Německu »Türmer« vycházejíeí ve skvělé úpravě typografické, nepočítá nijal mezi škváry honici se po souhlasu a nadšení filištínů z vysloužileckých a turnérských spolků v nálevnách, nýbrž že jest orgánem kruhů velmi vysokých, zakládajících si na svém vo- jenském i náboženském cítění. Jak vidět,t jistá propaganda pracuje v Německu všemi pro- středky, všemi pomůckami, i těmi nejopovržitel- nějšími, k okamžiku, o němž vědí i zcela ole- vřeně mluví oba němečtí bratři, »zdejší« i ten spřespolní«.
Michl Pezzeie Vlach Němec Německo Türmer
17 article
— České kvilance na celních úřadech. Posledních dnů docházeji nás z různých stran Čech i ze samě Prahy žádosti o bližší vysvětlení v záležitostech českého úřadování na celních úřadech a tu opatřivše si spolehlivou informae na kompetentních místech sdělujeme následující; Rozhodnutí říšského soudu, které kromě jiných zvláště způsobil český obchodník se suknem pan Čeněk Baštecký v Lazarské ulici, zni v tom smyslu, že nevydáváním celní kvitance v řeči české byl porušen § 19. st. zákl, zák., jelikož se jednalo o styk se stranami. Na zá- kladě tohoto rozhodnutí bylo samozřejmo, že finanční ministerstvo rozkáže, aby se všude tam, kde úřad se stranou ve styk přichází, tedy při všech deklaracích, průvodních i záznamných listech atd. úřadovalo v řeči české, leč německé ministerstvo mělo náhled jiný a ustanovilo, že se jenom kvilance mají vydávati po česku. Jelikož zákon o statistických oznámeních žádné ustano- vení neobsahuje o řeči, ve které se mají podá- vati, jest nad světlo jasnější, že se nemůže nikdo, třeba sebe zarytější úřadnik německý. zpečovali přijímati česky vyhotovená statistická oznámení. Důsledek rozhodnutí jest, že byly veškeré celní úřady v Čechách poděleny českými tarify i kvitancemi a že tedy jest možno dnes jak v Praze, Kolině a v Plzni tak i v Liberci, Podmoklech, Chebu atd. žádati kvitance české
Baštecký Čechy Praha lazarský ulice Plzeň Liberec Podmokly Cheb Kolina
18 article
Leč ještě dalekosáhlejším jeví se toto rozhodnuti pro ostatní země české Moravu a Slezsko, kde se nikdo dosud rovnoprávnosti na celních úřa- dech nemohl dovolati. Však také Slovinci, Chor- vaté, Srbové i Rusíni mohou z tohoto směro- datného rozhodnuti čerpati prospěch, neboť ono zní pro celé Rakousko, a doufáme pevně, že použijí naši bratří této příležitosti, aby udělali průlom do německé řeči, která je železným kruhem obepiná. U nás v Čechách však jmeno- vitě musíme býti na stráži, neboť máme proti sobě mocné a dobře vyškolené protivníky a ne- smíme tedy ustoupiti ani na krok a všude žá- dati jen české kvitance a předkládati jen česká statistická oznámení, ani k tomu nehledíce, zda úřadníci jsou řeči české mocní či nic. Poslední dobou za laskavé součinnosti vrchního fin. rady Lauermanna přijímá se takřka výhradně dorost německý, takže není žádnou vzáeností natrefti u pražského celního úřadu praktikanty, kteří bud česky naprosto neznají nebo tu naši mateřštinu lámou až žalostno. To se snad děje proto, že je v Čechách téměř dvě třetiny Čechů ! — Na konec připomínáme, jak se s námi s jině strany sděluje, že bude v krátkém čase přivoděno též zásadní rozhodnuti o písemních deklaracích, průvodních a záznamných listech atd., aby mini sterstvo financi konečně vědělo, na čem jest.
Srba Rusín Lauermann Čecho Morava Slezsko Rakousko Čechy
19 article
Protož nepovolme, ať sebe více zuři německý tisk nad českým právem, a buďme na stráži — Nezákonné konkursy. C. k. okresní škol. rada v Domažlicích vypsala právě konkurs na učitelská místa při obecných školách v Doma- žlicích, Staňkově a Nové Kdýni s tímto doslov- ným dodatkem: „Na tato místa jest způsobilost pro vyučování jazyku německému žá- douci.“ K tomu třoba přičiniti toto: V poslední době některé okr. škol. rady rozepisují kon- kursy na učítelská místa s rozmanitými, nepří- pustnými přídavky: že dá se přednost těm, kdo jsou vkoušeni z němčiny, frančiny a pod. Kon- kursy s podobnými dodatky jsou nezákon- né, neboť dle § 2. zemského zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86 má rozepsání konkursu pojmenovat kategorii a místo, má vyznačiti roční služné a doklady, které se maji předložit a ucha- zeče vyzývat, aby žádosti podali. O nějakém dodatku v konkurse není řeči. Je na přísluš- ných činitelích, aby se důrazně ohradili proti podobnému vypisování konkursů s nezákoni- tými dodatky, které často bývají vypisovány pro určité osoby.
Domažlice Staňkov Nová Kdýně Kon
20 article
— Královská česká společnost náuk mi- nulou středu dne 11. t. m. konala svou letošn první schůzi, ve které po vyřízení běžných zá- ležitostí správních předloženy byly práce, po- dané k soutěži jubilejního fondu za rok 1904. Jsou to dva obsáhlé spisy historické a to: 1. Če- ská vojna 1618—1648. Přispěvek k životopisu a rodopisu českých válečníků, vojáků a vojen- ských úřadníků z třieotileté války s heslem „Vřelou upominkou obživují mrtví zase“ 2. M. Matěj z Janova, jeho život, spisy a učení s heslem „Na nové dráhy!“ Tato díla přidělena jsou každé dvěma odborníkům ku posouzení. Rozhodnuto bude o nich, až přislušné posudky dojdou. Na rok běžný vypsána soutěž nová, je- jížto lhůta dopadne dne 31. prosince o 5. hod. odpol. — Dále bylo ustanoveno konati obvyklou výroční slavnostní schůzi dne 28. ledna o 5. ho- dině odpolední. Přednášeti bude v této schůzi prof. dr. Jindřich Barvíř „Z dějin českého hor- nietví“. — Posléze vykonány jsou volby nových členů dle návrhů, podaných v listopadu a v pro- sinci. Zvoleno bylo, vesměs jednomyslně, 10 členů různých kategoril. Jména jejich vyhlášena budou ve slavnostní schůzi v sobotu dne 28. ledna.
profesor doktor Barvíř Janov
21 article
— Volba starosly a městské rady v Tre- boni. V polovici prosince konaly se volby do obecního zastupitelstva města Třeboně, při nichž dosavadní na radnici vládnoucí strana, vedená zasloužilým a ve všech vrstvách oblíbeným sta- rostou Josefem Buzkem dosáhla skvělého vítěz- ství. Opposice, seskupená ze živlů různorodých. ba protichůdných (na př. národní dělníci a so- ciální demokraté, kteří si nemohli dřív na jméno přijiti), vedená advokátem drem. Brožem a re- presentovaná mistním „žurnálem“, „Volnosti“ utrpěla zdreující porážku, navzdor své stálé chloubě, že vítězství ve III. i II. sboru má za- jištěno. Kandidáti strany radniční při volbách obdrželi ve III. sboru přes 500 hlasů (opposiee 60), ve II. sboru přes 100 hlasů (opposice 5—11), v I. sboru přes 20 hlasů (opposiee 1—2). Dne 5. ledna byla volba starosty a měst- ské rady. Starostou zvolen jednomyslně dosa- vadní všeobecně oblíbený starosta, proti němuž v průběhu voleh ani opposiční strana ničeho na- mítati si netroufala, pan Josef Buzek osvědčený národovec, horlivý muž práce a po- kroku, věrný přivrženec národní strany svobodo- myslně. Za městské radní byli zvolení pp. Otto Anthon, majitel domu, Václav Körner, majitel domu, Alexandr Dorotka, vrch. berní na odpočinku, Karel Miltenberger, lékárník, Václav Smutný, kožešník, Josef Sovák, hospodářa obuvník. — Ze Spolku českých žurnalistů. V pon- dělí dne 16. t. m. o 11. hodině dopolední koná se v restauraci Choděrově velká schůze členstva, v niž rokováno bude »O svědecké povin- nosti redaktorů«. Pro neobyčejnou důle- žitosť předmětu očekáváme bezpečně, že veškeři členové spolku se dostaví. Výbor.
Buzek Brož Anthon Körner Alexandr Dorotka Miltenberger Smutná Sovák Choděrův Tre Třeboň obecní zastupitelstvo národní strana svoboda spolek český žurnalista
22 article
— O kanalisaci a zásobováni vodou v Praze a Paříži. Klub voličů novoměstských pořádal včera večer v zahradním sále Chodě- rova restaurantu klubovní schůzi, v níž probráno poutavé théma o kanalisaci a zásobování vodou v Paříži. Četné shromáždění vřelými slovy uví- tal předseda Klubu, náměstek starosty měst pražských pan dr. Karel Groš a pravil dále; Naše hlavní město, nadáno překrásnou přírodní polohou, bylo v minulých stoletích jako středi- sko významného kulturního národa opatřeno celou řadou znamenitých budov, malebně zalo- žených ulic a náměsti, takže vybudováno tu bylo město krásné, jež ovšem i plně odpovidalo tehdejším požadavkům estebekým, komunikačním i zdravotním. Doba slávy našeho města po válee třicetileté zašla a po celá dvě a půl století ne- věnována Praze pozornost se strany činitelů státních, ale ani od Pražanů samých. Teprve když odstraněna byla německá správa obecnía representace města přešla na zvolence českého obyvatelstva Prahy, nastaly těmto vážné starosti, aby opatřili Praze to, co jinde ponenáhlým vý- vojem, bez zvláštní námahy a jako samo sebou
doktor Groš Pražan Praha Paříž Praga
23 article
bylo pořizeno. (Souhlas.) Nová správa města převzala město posud sice krásné, ale schudlé a postrádající všech institucí, jichž dnešní dob nutně vyžaduje pro zdravé město moderní. Ka- nalisace a opatření zdravé vody jest jednou z hlavních péčí nynější správy městské a oba tyto podniky postupují rázně v před a není da- leka doba, kdy oba budou dokončeny a stanou se zajisté základem plného zdokonalení zdra- votních poměrů tohoto města. (Pochvala.) Pri zjednávání potřebných zkušeností rádo se po- užilo i zkušeností, jichž se nabylo v cizině zejmena Pařiž, jež se vyznamenávala vždy nej- větší ochotou, kdykoli byla námi požádána, byla předmělem častých významných cest našich od- borníků. Pan vrchní inž. Čížek, vynikající od- borník, byl požádán výborem našeho Klubu, aby přednášel o svých zkušenostech v Paříži získaných, neboť měl výbor právem za to, že tato látka, jež předmětem svým má tolik zají- mavosti pro naše město, kdež právě velkým nákladem kanalisace i vodovod se zřizují, bude se zájmem sledována členstvem Klubu, jež otázkám
Ka Paříž
24 article
těmto vždy věnovalo napjatou pozornost. (Souhlas.) Poutavým způsebem přednášel pak vrch. inž. p. Čižek o uvedeném thematu. Opatřit městu, jakým jest Paříž, zdravou vodu a dobrou kana- lisaci, jest úkolem obrovským. Úkol ten převzala Paříž před 50 lety, kdy měla přes million oby- vatelů. Zdravotní poměry byly tehdá hrozné, neboť úmrtnost obnášela 33 z tisíce za rok. Zavedením soustavné kanalisace a zdravé vody sníženo procento až na 18.3. Kanalisace Paříže jest dílem epochálním a jejím hlavním projektan- tem byl inž. Belgrand. Týž především založil dva hlavní sběrače podél obou břehů Seiny zaústil výtok splašků z města u Clichy do řeky. Soustava kanalisace pařížské jest jednoduchá splachovaci, jakou i Praha zvolila a vykazuje siť stok podzemních. Tyto mají ráz podzemních tunelů, které slouží nejen pro odvádění splašků a vod srážkových, nýbrž i k umístění potrubí s vodou říčnou a pitnou se stlačeným vzduehem, pošty pneumatické a kabelů telegrafních i tele- fonických. Úhrnné množství splašků za rok sto- kami pařížskými vyvedených, páčí se na 200 millionů krychl. metrů. Hlavní sběrače jsou ti a sice byl prvý zbudován v letech 1857 —1861 v délce 4900 m. nákladem 3.7 mil. franků, druhý v letech 1860—1867 v délce 10.3 km nákladem 6,712.000 fr. a třelí v lelech 1895 až 1899 v délce 4300 m. a nákladem 4 mil. fr.
Ing Clichy Paříž Seina Praha million km
25 article
Pod řekou Seinou v Paříži provedeny jsou 4 shybky. Celková dělka pařížských stok činí 1421 km. a náklad jich dosáhl výše 150 mil. franků. Všeobecná povinnost připojiti domovní kanalisaci k síti veřejných stok byla uložena teprve r. 1894. Postup v připojování jest po- zvolný a nyní teprve asi čtvrtý díl ze všech 83.000 domů jest na novou kanalisaci připojen. Dosud většina domů má žumpy, soudky a se- parátory. Žump je přes 30.000, soudků přes 12.000, separatorů na 26.000. Výkaly se od- vážejí a upotřebí se jich k výrobě hnojiva salmiaku. Sběrač jest 40 km. dlouhý a stál přes 30 mill. franků. Na celé této trati může se zavlažovati 10.000 ha půdy k závlaze způ- sobilé. Po stránce technické vykazuje kanalisace pařížská mnoho velkolepých objektů a důmysl- ných zařízení, z nichž zvláště vynikají práce z cementového, železem armovaného betonu na sběrači. Předními spolupracovníky na projektu a provádění kanalisace pařížské byli kromě
Seina Paříž km ha
26 article
Belgranda inženýři Durand-Clay, Mille, Bech- mann a Launsy. Od 8. července 1899 jest Seina prosta znečištění ze stok pařižských, v ten den oslavena apotheosa ukončené práce a dosažen její ell: očista řeky. — Řečník pře- chází pak k pojednání o zásobení Paříže vodou, které jest rovněž obstaráno obrovskou instalaei vodovodní, v níž je dosud investován kapitál 300 mill. fr. V Paříži jest dvojí rozváděcí sit vodovodní, jedna pro vodu užitkovou, druhá pro vodu pitnou. Pro tuto jsou čtyři hlavní prameny a sice Dhuis je 131 km. dlouhý (ná- klad 18 mill. fr.), Vaune 173 km. (náklad 43 mill. fr.), Avre 102 km. (36 mill. fr.), vodovod Loing Lunain stál 24 mill. fr. Za normálních pomě- rů dodávají denně 290.000 mě a dva filtry řičné vody denně 60.000 m3. Za sucha je pramenité vody méně, as 210.000 m3. Průměrně se v létě spo- třebuje 220.000 m3 vody pramenité a 16.000 m- filtrované. Užitkové vody přivádí se do Paříže denně v množství 537.000 mě, tedy množstvi ohromné. Spotřeba obnáší průměrně 364 500 m3.
Durand Clay Mill Bech Launsa Seina Paříž km
27 article
Zajímavo jest, že jsou v Paříži 4 artérské studny. Veškerá voda pro potřebu města svádí se do vodojemů, jichž jest 21. Poplatky z vodu pitnou vyměřují se dle spotřeby; 1 m2 stojí 35 etm. Nyni se vybere ročně za vodu přes 19 mill. fr., kapitál se zúročuje 4.49. Na nové vodovody a vodojemy jest nově roz- počteno na 120 mill. fr. Na zásobení Paříže vodou z jezer alpských sotva dojde pro finanční obtíže a pro možné svízele z ohledů mezi- národních a strategických. — Za poutavou před- nášku byly panu vrch. inž. Čížkovi vysloveny předsedajícím p. drem. Grošem vřelé díky, k nímž se shromáždění s hlučným souhlasem připojili. — Zdravotní rada městský fysik pan dr. Záhoř navázal na přednášku a pravil, že nejen kanalisace a voda, ale ještě serie jiných okolností zmenšuje úmrtnost. Jest to také vzduch, potraviny, okolnosti, jak bydlíme, jak se chráníme proti nemocem, jaká je organisace zdravotní ve školách, v továrnách, v pohřbívání a pod. V Praze před 20 léty byla úmrtnost 36 pro mille, nyní 21 ! Souhlasí s tou zásadou: vše do stoky! poněvadž tím se zdravotní po- měry ovšem velice zlepší. Ve příčině opatření pitné vody pro Prahu uvádí, že systém jednolný bude nejlepší ve směru zdravotním a sice proto, že je levnější — ovšem když je dostatek vody. Systém dvojí vody je dražši a nejnezdravější. Bude největším dobrodiním pro naše město, jakmile dostaneme pitnou vodu.
Ing Čížek Groš doktor Záhoř Paříž Praha
28 article
(Souhlas.) — Pan řed. Prokop pravil, že v Paříži projekt kanalisační pos kytuje výdělek velkému množství dělníků a bylo by zajímavo vědět, zda také projekt jednotné kanalisace pražské bude mít nějaký výtěžek. — Ob. st. pan Prášek obšírně tlumočil své názory o projektu opatření vody pro Prahu a vyslovil se proti jednotnému systému opatření vody pitné a užitkové. Poněvadž s postupem správní rady společné vodárny nesouhlasil, raději z ní vy- stoupil, aby nepřevzal vinu z následků, jež na- stanou z uskutečnění tohoto jednotného systému. Při získávání pozemků na Brandýssku a Bená- tecku došlo k neshodám mezi zástupci Prahy a rolníky. K tomu nemělo dojít, ale ono to už je takové. Na radnici pražské jsou tři druhy členů: nejvyšší, prostřední a nejnižší. (Veselost) Kdo tam není 10—15 let a nemá titul inženýra nebo doktora, tak tam je považován za nie. Pan dr. Růžička, člen správní rady vodárny, přišel na venkov mezi rolníky velmi z prudka, dupnul si na ně a tím mnoho pokazil. Řečník dále odůvodňoval požadavek zavedení dvojí vody do Prahy. — Předseda p. dr. Groš od- pověděl pak k dotazu p. řed. Prokopa a do- slovem ukončil sehůzi. — Osobní. Ministr železniční jmenoval inženýra a inspektora státních dráh pana Ant. Schindlera v Plzni přednostou oddělení při ředitelství v Plzni. — Jubilenm 25lelé úřadní činnosti slaviti bude zejtra v neděli dne 15. t. m. p. Alois Skarlický, inženýr a vrchní inspektor pojišťovny »Franco- Hongroise« v Praze, známý z mladších let svou horlivou činností v pražských kruzích spolkovýcha společenských. Také na českém venkově je p. Alois Skarlický osobností dobře známou a oblíbenou. — Rodinné zprávy. Sl. Josefa Špringrovaa pan Vojtěch Burgex, měsíský tajemník v Novém
Prášek doktor Růžička Groš Antonín Schindler Skarlický Franco Hongrois Špringrovaa Vojtěch Burgex Paříž Ob Praha Plzeň