ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 32755100-78e7-11dc-8b25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 18, person 37, work 3, org 2
1 masthead
Ročník XXXXV,
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. ledna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 12.
4 article
Na ranní a odpol. listy před, lácí ne v Praze v sdnishstraei na měsíe . . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvojí čonák“3 K na měsíe na čtvrt lcha . . . . 7 K 50h ve flialkách na měsíc . . . . . . 2 K S0 h Poštent na měsl kai na čtrrt leis“ . . . . s dvojí zisilken na něst nk čtvrt leta . . . 11 K d0n
Praha
5 article V očekávání.
V očekávání. Nový předseda ministerstva nemůže si příliš zakládati na politické pozůstalosti, kte- rouž převzal po svém předchůdci. Zejmena po- měr stran na říšské radě k náčelníku vlády po- dobal se houslím, na nichž všecky struny byly spřetrhány. Vzníkla všeobecná nedůvěra jed- něch ke druhým a všech k dru. Körbrovi. Nástupce jeho, baron Gautseh, počal proto svou činnost sestavováním jakéhosi inventáře — stran a straniček. Od okamžiku, kdy svůj úřad nastoupil, střídají se u něho zástupci předáci stran velkých i malých a veřejnost na- pjatě naslouchá zprávám o výsledku těchto roz- prav a porad. Vedle poslanců přicházejí již i zástupci různých zájmů, počátek učinili, jak obyčejně, průmyslníci. Doposud tato přehlídka minula bez jakých- koliv zvláště vzrušujících episod; poslanci vy- slovují tu zřejměji, tam opatrněji dojem, jaký v nich způsobilo první setkání s baronem Gaut- schem, a zástupce obchodní komory vídeňské jest přímo nadšen poznáním, že nynější p. před seda ministerstva bude pokračovati na dráze svého předchůdce, a věnuje ještě větší pozor nost zájmům hospodářským. Podobnou politickou jistotou se ovšem vůd cové politických stran pochlubiti nemohou, a vy čkávajíce činů barona Gautscho, zachovávaj celkem stanovisko reservované.
Gautseh Gaut Gautscho
6 article
Ovšem jest snáze uspokojiti naděje ho- spodářské, než politické, již z toho prostého dů vodu, že přání hospodářská jsou všeobecná. kdežto přání politická jsou určitá a různá, na mnoze i protichůdná. Páni z průmyslové a obchodní komory vi- deňské ovšem již za dra. Körbra bývali úplně uspokojeni sliby, kteréž zůstaly nesplněny,a proto není s podívením, budou-li i nyní potěšeni sliby zvýšenými — vždyť jest přece všeobecně známo, že hospodářské fantasie bývají nej- milejší. Páni vůdcové politických síran měli sice také sliby předchůdce nynějšího předsedy mini- sterstva, ale nebývali spokojeni, že se neplnily sliby ty právě tak, jako se neplnily sliby hospo- děřské. Proto má na př. spokojenost průmyslníků se slíby pánů předsedů ministerstva menší cenu než spokojenost opravdových politiků; připomí- náme to již dnes proto, že za dra. Körbra se po- mocí různých hospodářských ústředí konal ne správný nátlak na politické strany a jejich sta noviska v zájmu určité národní nadvlády ovšem že marně, a protože by to nepro- spělo ozdravení parlamentních poměrů, kdyby ťéhož, všestranně již prohlédnutého prostředku chtěl ve stejném směru a smyslu užívati i baron Gautsch.
Körbr Gautsch
7 article
Účinek tohoto prostředku ostatně není zá- vislým jenom na poměrech vnitřních, působi- vost jeho jest mnohem více závislá na poměru k Uhrám a na nových obchodních smlouvách zahraničních. A v tomto ohledu, jak všeobecně známo, nemůže dnes ještě arci předseda mini- sterstva baron Gautsch dáti lepší sliby než dr. Körber. Do konce ledna, neb jak se praví, do 26. ledna, kdy dle posavadních zpráv se opět sejde rada říšská, bude se asi dále pokračo- vati v sestavování politickéno inventáře, budou se pořádati další rozpravy s činnými politiky, budou se psáti dohody a kombinace o politie barona Gautsche, ale nechce se nám věřiti, že v tétéž lhůtě se dočkáme vlastního jeho pro- gramu. Program ten uzraje až po skončené volebn kampani v Uhrách, a jak uherské volby do- padnou, neodváží se v tomto okamžiku nikdo předpovídati. Spojená opposice uherská jest pevně přesvědčena, že se vrátí, ne-li vítězně, tož aspoň s dostatečnou silou, aby mohla úspěšně mařiti program vlády hr. Tiszy. Hr. Tisza sám, pokud se týče časopisy mu slou- žící hrozí pro ten případ opětným rozpuštěním nově zvolené sněmovny, a tak může se stav ne- jistoty prodloužiti ještě o několik dlouhých mě- síců, než nastane jasno v Uhrách. Není však vyloučeno, že vráti se opposice do uherské sně- movny sesílena, vždyť ještě stále odpadávají po- slanci vládní strany, a někteří, aby uhájili svůj mandát, prohlašují na schůzích voličských, že se postaví mimo strany nynější.
Gautsch doktor Körber Tisza Uhry Hradec
8 article
Značnější volební úspěch spojené opposice pokládati však sluší za počátek konce vyrovnání Deákova, za pokus o úplnou změnu posavadního poměru Uher k této polovině soustátí. Bude tedy přirozeno, když nejen vláda, po- kud se týče předseda její, baron Gautsch, ale i politické strany zdejší vyčkají se svým ko- nečným rozhodnutím, až jak dopadnou věc v Uhrách. Co by také bylo platno dřívější nějaké od hodlání, když by nadešlými později událostm stalo se bezpředmětným? Ovšem jsou někteří politikové, kteří maj za to, že osoba bar. Gautsche jest sama sebou nositelem určitého a jasného programu. Praví- pro osobní nazírání barona Gautsche jest důle- žito, že vyrostl v německé, úřadnické rodině, že vssál do sebe přísné tradice německé byro- kracie a jako odchovanec a později ředitel vo- jenského ústavu teresianského úplně si osvoji vojensko-centralistické názory na stát. Dle toho by pokládali barona Gautsche za ztrnulého předbojníka starorakouských tradic předpovídají již nyní, že se dá úplně ve vlek ideálů dra. Luegra. To by byl ovšem program jasný nujen oproti Uhrám, ale i oproti neněme- ckým národnostem, jimž před léty dr. Lueger slíbil, že „je před sebou požene Nelze však neviděti, že i rakouští před sedové mnoho musí zapomínati ze svého vycho- vání a vzdáti se mnohého vlastního zamilova- ného názoru, chtějí-li ovládnouti poměry tak jak ve skutečnosti jsou.
Deákův Gautsch doktor Lueger Uhry
9 article
Domníváme se proto, že konají baron Gautschovi medvědí úsluhu, kdož tak nápadně jeho byrokraticko-centralistické a vojenské ná- zory staví v popředí a ještě je přiostřují známým stanoviskem luegrovců. Na této cestě dospělo by se sice k novým ještě tužším zápasům, ale kde by zůstal mo- derní státní rozvoj, kde slibované úspěchy ho- spodářské? Nad to má stát ku provedení nového vojenského programu zapotřebí vydatných f- nančních úspěchů, a ty se na takovéto dráze dosíci nedají. Německý starorakouský centra- lism odžil svůj věk navždy na bojištích v r. 1859 a 1866, žel, že zůstaven byl na živu německý byrokratism, od těch čas naprosto neoprávněný a pro stát a poměry národnostní stejně otravný S tímto programem není možné ani hospo- dářské vyrovnání s Uhrami, ani se nedají ob- noviti smlouvy obchodní s cizinou. Tento pro- gram byl by zároveň ohrožením středoevropské státní rovnováhy, a tudíž hrozivým nebezpečím politickým.
Gautsch Uhry
10 article
Potom by to ovšem dopadlo divně i s my- šlenkou, již vládní noviny snaží se namluvit širší veřejnosti, že nynější ministerstvo chce býti pokládáno především za ministerstvo ho spodářské. Takovým právě chtělo byt i ministerstvo dra. Körbra, a pětiletá zkušenost s ním dokázala, že zůstavila stát ve stavu na prosto nežádoucím. Po těchto stopách pokračovati nelze; dobrá hospodářská politika jest nemožná, nepodaří-li se předsedovi ministerstva zjednati spravedlivé základy pro shodu národnostní, pro vnitřní uklid- nění. To jest hlavní a nejprvnější podmínk vnitřního ozdravení; jinak se nedá poříditi dělný parlament, a všecky konference, byť se jich konalo sebe více, zůstanou neplodny. Na- lehavým, ano bezodkladným se stane tento po- žadavek, jakmile bude jasno v Uhrách. Do té doby bude s to vláda barona Gautsche vyčká- vati; déle však to tentokráte již nepůjde. Bude míti do té doby p. baron Gautsch svů. politický inventář v pořádku?
Gautsch Uhry
11 article Proti veřejnému tisku.
Proti veřejnému tisku. Nejvyšší soud učinil těchto dnů rozhodnuti jež je veřejnému tisku novoročním nadělením, z něhož sotva bude míti potěšení. Jde tu o starou sice otázku, na niž s od- povědí nejvyšši soudní instance dost dlouho váhala, až konečně se přece odhodlala ji vy- řiditi, ovšem způsobem, jenž sice při tendenefch, jímž nejvyšší soud té doby hovi, nikoho ne- překvapil, jenž ale se strany interessovaných jen tak zhola a bez odmluvy akceptován býti nemůže. Nejvyšší soud prohlásil totiž, že redaktor periodické tiskovi ny může býti zákonnými prostředky donucen, prozraditi původce t
12 article
či oné zprávy. Omluva, že slíbi diskretnost neb že by jmenováním pisatele zprávy neb sdělení inkri- movaného utrpěl škodu na majetku a na cti, prý tu neplatí. Kdyby prý byl zákonodárce chtěl učini výjimku pro redaktory periodických tiskopisů byl by to byl na jisto naznačil v § 151. tr.ř. rovněž nelze prý se v každém případ dovolávati ustanovení téhož řádu, v němž po vinnosti svědčiti je zproštěn, kdo by svědectvím svým u velké míře poškodil své zájmy hmotné neb uvalil na sebe hanbu. Ztráta abonentů nebo spolupracovníka nen prý poškozením, jež by redaktora zbavilo po- vinnosti svědecké, a pojem hanby třeba v tomto případě prý rovněž vykládati jinak než se sta- noviska zjemnělého názoru o speciální cti, nýbrž v širokém a obvyklém toho slova smyslu. Nelze prý přece za hanlivé jednání pokládati, jme- nuje-li redaktor, byv k tomu soudem vyzván, původce zprávy, kterouž se osoba třetí na své cti poškozenou eítila. Takové je stanovisko nejvyššího soudu jež vytkl ve svých důvodech k rozhodnutí, jež týkalo se tiskové pře olomouckého »Pozora« jehož redaktor odepřel jmenovati zasílatele jisté zprávy. Instance první uznala, že redaktor ke zradě redakčního tajemství nemůže býti ani soudem donucen, avšak kasační soud zruši rozhodnutí první stolice a rozhodl ve smyslu opačném a sice z důvodů, jež stručně jsme byli uvedli. Kdyby toto rozhodnutí nejvyššího soudu zaujaté v tomto speciálním připadě stalo se judikátem a dle něho ustálila se praxe soudn naproti respektované dosud čestné povinnosti redaktorově neprozraditi zasílatele, pak ovšem by tím publicistice zásazena byla rána ještě nebezpečnější než chystaným attentátem novébo tiskového zákona, dle něhož mají býti urážky na cti vyloučeny z právomocnosti porotníeh soudů.
13 article
Jest pravda a my stojíme na stanovisku tom nepodmíněně, že nejen publicistika naproti jednotlivci, nýbrž také jednotlivec oproti publi- cistice musí býti chráněn a ze slušných novin a novinářů nikdo zajisté nebude se vzpírat sebe přísnějším ustanovením na ochranu osobní cti. Naopak, pravé noviny, jejichž moc je tak veliká a jež žádným dodatečným odvoláním opravou nedovedou zaceliti bolestnou ránu, jež zasazena býti může komukoli jedinou třebat- štěnou řádkou, mají povinnost svědomitě zkou- šeti původ i podstatu svých zpráv a nie prot tomu nemáme, aby použilo se proti nim celé přísnosti zákona, dotknou-li se bez důvodu cti kohokoli — však na druhé straně jsme dojista navzájem oprávněni žádati, aby respektováno bylo bez toho ne valně příjemné postavení ve- řejného tisku, zejmena aby nebyl redaktor s ním ostatní před trestním zákonem zodpovědní soudní mocí nucení dopouštěti se nehone ního jednání porušením povinn diskretnosti a daného čestnéh slova. Snad neupře po střízlivé úvaze an nejvyšší soud novinářům zásluhy, že pracuji ne pouze v zájmu vlastním, nýbrž také trochu v zájmu veřejnosti a jakkoli víme, že zásluh veřejného tisku o zlepšení poměrů veřejnýel uznává se až naposled, tolik dozná i ten, kd není zvláštním přítelem tištěného slova, že be něho by to smutně dopadalo právě s oněm statky, jež si sebevědomý občan cení nejvíce.
14 article
Kdyby ale každému, komu s zlíbí, bylo dovoleno s použitím moci soudní do veřejnosti zavlé e diskretní styky publicistiky, pak by tím nejzáslužnější její půso- bení úplně bylo paralysováno. Neché jen uváží, kdo v okamžitém návalu nevole na skutečnou či jen domnělou křivdou, která novi- nami tomu či onomu byla způsobena, schvaluje rozhodnutí nejvyššího soudu, mnoho-li těž- kých hříchů, ba zločinů na nejdů- ležitějších interesech veřejných zůstalo by utajeno, kdyby redakto mohl býti donucen jmenovati toho. kdo v zájmu obecném a v intene nejlepší a nejčistší na nešvary hříchy ty byl upozornil. Nejde tu o abonenty a inseráty, ale jde tu o význam publicistiky a o nejzá služnější její působení. Představme si věc jen v praksi a uveďme konkretní případ. Dalmatský místodržitel po- haněl před svými úřadníky paušálně obyvatele země, jež svěřena byla jeho správě. Tak aspoň se tvrdí. Redaktor Biankini přinesl o tom ve svém listu zprávu a vykonal tím jen, co bylo jeho svatou povinnosti. Kdyby redaktor ten ná- hodou nebyl též poslancem, byl by jej soud eventuálně tak dlouho mohl držeti ve vazbě, dokud by neprozradil, který úřadník mu učinil o hanlivých slovech místodržitelových sdělení .. A srovnává se to s pojmem spravedlnosti, aby byl redaktor soudním násilím donucen dopustiti se skutku, který by každým slušným člověkem musil býti nazván infámním?
15 article
Nepronesl-li, místodržitel onoho výroku, mohl žádati prostě zadostiučinění na zodpovédném redaktoru, který byl mu k úplné disposici a jenž prohlásil z předu hned, že v tomto případě ne- činí nárok na svou poslaneckou immunitu. Proč nestačí za novinářskou zprávu v jakém- koli ohledu poškozenému stíhati zodpovědného redaktora, když tomuto mravní povinnost diktuje neprozraditi původce zprávy? Vždyť instituce zodpovědného redaktora tomu nasvědčuje, koho zákonodárce zodpovědným či- niti chtěl za eventuální trestné skutky tiskem spáchané, proč nucen má býti tento redakton k eřektivně nečestnému jednání, když sám ochoten je nastaviti záda? Jestli ale dopustil se zasílatel zpráv mysti. fikace a zlomyslnosti, jestli vůbec se ukázalo. že mu šlo o úmysl nekalý, pak dojista nebude se zodpovědný redaktor zdráhati jmenovati tako- vého člověka, naopak bude pokládati za svou povinnost, přispěti k stihání a potrestání tako- vého člověka nectného. Jinak ale bylo by nej větší nespravedlivosti a bylo by zároveň podlo mením nejzáslužnějšího působení veřejného tisku kdyby soudy donutiti chtěly redaktora, aby po- rušením povinné diskretnosti dopustil se ne- ctného skutku. Proto máme za to, že zůstane stanovisko nejvyššího soudu ve případě olomouckém ojedi nělé, kdyby ale tak se nestalo, pak ovšem ne- zbylo by nic jiného, než domáhati se toho, aby cestou zákonodárnou tedy, příslušným doplňkem k trastnímu řádu a k zákonu tiskovému, by v zájmu obecném chráněn veřejný tisk před nebezpečím, jež mu hrozl.
16 article Professor dr. Jaromír Čelakovský o spisu dra. Alberta Schäffla.
Professor dr. Jaromír Čelakovský o spisu dra. Alberta Schäffla. V Hlídce literární musejního časopisu čteme vysoce zajímavou úvahu z péra prof. dra. Jaro- míra Čelakovského o spisu dra. Alb. Schäffla. »Aus meinem Leben«. Berlin, 1905. I.—Il Pro mimořádnou politickou důležitost těto úvahy alespoň některé ukázky: Dávno neměli jsme v rukou spis německého učence a politika — píše prof. Čelakovský — který by i v kruzích českých mohl zanechati tak silný dojem a upřímné účastenství, jako po- smrtné dílo slavného národního hospodáře a bý- valého ministra obchodu v kabinetu Hohenwar- tově, Alberta Schäffla. V době, kdy i ve spisech předních německých vědátorů potkáváme s s brutálním učením o pěstním právu silnějšího a s přímo šílenou nenávistí proti všemu slovan- skému; v době, kdy po projevech velkého Mommsena o rozbíjení lebek nám Čechům směšné výroky na př. nějakého zdejšího malého Lechera o isolaci Čechů vyháněním českých po- sluchačů z německých universit nemohou ni koho z nás více ani překvapiti, ani rozčiliti. dvojnásobně mile musí na nás působiti kniha. která provanuta je tak veskrze osvíceným, hu- manním duchem a jež může v nás vzbuditi zase víru, že Německo ušlechtilých duchů Göthea. Herdera, Fichta a mnohých jiných, kteří měli dalekosáhlý vliv též na naše národní obrození nevzalo přece ještě docela za své pod nájezdem násilníků, kteří dnes jeho jménem namnoze mluví a jednají. A nejenom to. Duchaplně psaná kniha Schäfflova vydává po všechny časy slavné svědectví o pravosti, o spravedlivosti na šich decentralisačníeh a národ- ních snah, o nichž ve vlastním národě mu- síme, bohužel, časem slyšeti názory zarmucující. ona neméně může poskytnouti nám mnohéh
doktor Čelakovský Schäffl Mommsen Čecho Lecher Herder Ficht Schäfflův Berlín Německo Aus mein Leben
17 article
V drobném prodejii ranní čísle o sobě . . . za 8h . . . ua z odpolední . Ve flialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 8h Inserá t platí se hotově zapřed placení a inserty přijímá zdmíni- strace v Marlanské ulini č. a Tam nachárejí se téš rrčakce. tiskárna s expedice „Národnich Liste“ Rukopisy se novracejí.
18 article
poučení o hodnotě veliké řady moderních ide politických a národohospodářských, jež ze zá- padní Evropy k nám docházejí a i u nás platnosti se domáhají. Budiž její čtení našincům proto vřele doporučeno. Potom pojednává prof. Čela- kovský o osobních přednostech dra. Schäffla, o jeho stanovisku, příznivém rakouské politice, jakož i rostoucím jeho věhlase vědeckém. Když v dubnu r. 1870 povolán byl k vládě hr. Potocki, nechtěl do jeho kabinetu vstoupiti hr. Hohenwart, poněvadž jej měl za bojácného poli- tika bez řádného programu. Dnes víme, že to byla osudná chyba a že bezvýslednost jízdy hr. Potockého de Prahya přistoupení historické šlechty k deklaraci (16. května), nebyly ziskem české věci. Připravo- valať se už válka Pruska s Francií a Rakousk stálo na rozcestí. Upokojení národů žádala státní raisona. Každý den, marně prošlý, byl velkou ztrátou. Koncem července 1870 vypovězena také Napoleonem válka a současně rozpuštěn úslavácký sněm český, aby učinil místo novému sněmu s většinou federalistickou. Bar. Helfer odeslán s vědomím císaře do Čech, aby nabídl přetvoření ministerstva na ministerstve vyrov- návací s ministrem krajanem a s korunovací po vyrovnání, jež ústavní cestou mělo se předse- vzíti. Čeští politikové formulovali už tehdy státoprávní požadavky, ale celá akce se úmyslně zdržovala, až prý — jak to Hohenwart 18. října napsal — „bezmyšlenkovitý liberalismus se do- cela diskredituje“. Ovšem hrahě sám měl už
Hohenwart Potocki Prahya Prusek Helfer Evropa Francie Čechy
19 article
tebdy pochybnosti, „zdali koleso dějir světových zůstane státi, až nová vláda na podzim na- stoupí.“ Ale ani na podzim nedošlo ještě ku pře- tvoření neb utvoření nového vyrovnávacího kabi- netu, ač hr. Potocki, s nímž se nedohodnuto, po- dal koncem listopadu 1870 demissi, což zůstá- valo po tři měsíce tajno. Čekáno stále, jak vy- kládá Schäfíle, až strana ústavověrná, jež měla za sebou Vídeň, „dohospodaří“, a teprve po pro- hlášení německého císařství ve Versaillu (dne 18. ledna 1871), dne 7. února nastoupilo mini- sterstvo Hohenwartovo, jehož sestavení činilo desti obtíží. Schäffle sám z přednášky univer- sitní povolán byl už 29. října 1870 k císaři, jemuž musil podrobně vyložiti své názory a kde mu sděleno, že má se zříditi vláda ve smyslu jeho zásad. Byl proto vyzván, aby se s hr. Hohenwartem dohodl, při čemž císař podotkl, že „nechce dále lháti vůči svým národům“. Na to oba státníci vypracovali program, jejž císař schválil. Ani obsahu svých zásad, ani znění tc hoto programu Schäffle nám nesděluje, nýbrž pouze je v hlavních rysech naznačuje, ač by uveřejnění právě těchto aktů bylo velmi důle- žité. Schäfíle stál na stanovisku, že třeba udržeti jednotu stáiní vě všem nutném (unitasin necessariis), ale že netřeba hájiti „unitarismu, jenž chtěje jednotu říšskou nad potřebu roz- šířiti, potlačuje zemskou a obecní svobodu“. Mezi centralismem a federalismem třeba voliti střední cestu, aniž je možno vrátiti se „k staro- stavovskému territorialismu nebo-li feuda- lismu“, ani „k bureaukratickému absolutismu“.
Potocki Hohenwartův Hohenwart Schäfíle Vídeň obecní svoboda
20 article
Vojenství, dopravní prostředky a moderní právo hospodářské měly nutně zůstati společny. Pro- sincová ústava zašla v směru centralisačním daleko a zdála se mu neudržitelnou. Centrali- sační politiku zejmena ve věcech kultu a vy- učování měl za nepřirozenou, když v samém Německu do nedohledné doby je nemožnou. Moc „národně vyšňořené a kapitalisticky bureau- kratické menšiny“ po jeho názoru nedala se věeně udržeti. Volební řády byly mu velkou ústavní lží a aby učiněn byl konec panství kapi- talistické menšiny, navrhoval, aby bylo roz- šířeno volební právo, zejmena v kuriích městské a venkovské ve smyslu obecného práva hlaso- vacího. Při tom panskou sněmovnu chtěl proměniti v státní radu, její členové by byli částečně císařem jmenováni, částečně sněmy voleni a jež by poskytovala zá- ruku šetření národních práv. Kompetence po- zději zřízených nejvyšších soudních dvorů říš- ského a správního měla celkem jí připadnouti. Národy i vyznání nutno bylo smířiti poskytnutím úplně rovnoprávnosti. Pro Čechy a Moravu uznával za nezbytny zákony národ- nostní, v jichž duchu i v jiných zemích by se pak pokračovalo. Co se otázky státního práva českého týče, císař odmítal uznání jeho, ale připouštěl kaneléře českého a korunovaci. Schäffle v této věci nevyslovuje se dosti určitě, stoje toliko na federalistickém stanovisku přeje si, aby prosincová ústava v tomto směru
Německo Čechy Morava
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. ledna. H. (Ze společnosti.) Šedesát dní bude trvati letošní masopustní veseli. Vlastně šedesát nocí, jak správně uvedl náš kronikář masopustní a válečný zpravodaj z veselé vřavy plesové. Dva měsíce tance a mumraje je mnoho pro naši melancholickou Prahu. Již jsme tak zvykli ji viděti. Básníci opěvují její vznešený smutek a jsou zaníceni pro tu hrdou, zasmuši- lou krásu pokořené velikosti, zmlklého věhlasu uhaslé moci. Slyšeli jste někdy něco o veselé Praze? Není divu, že nás přechází amích. Každý rok před masopustem se uzavírají účty od jich číslic závisí nálada karnevalová. Naše bilance nepovzbuzují přiliš k humoru a spoko- jenosti. Pořád máme k vyrovnávání všelijaké schodky a položku našich pověstných »vymo- žeností« nemůžeme s nimi přivésti do rovno- Ale pryč s takovými mrzoutskými reflexemi a vykročme si do veselého reje s blahým smí- chem na tváři a pohřbeme v hlubinách srdce všecky žaly ! Je to tak nejinteresantnější. Ta- ková romantická posa jinocha s blahým smí- chem ve tváři a v srdci s hlubokým žalem docela dobře sluší dlouhým. načechraným vl- váhy.
Praha
22 article
sům a vysokým límcům a la žirafa, jež jsou teď v modě Oblékněme frak, a hedvábnou ovšem pod- šívkou, s náprsenkou hladkou a lesklou, pravý to krunýř bálového rytíře beze všech ornamentů a výšivek, vestu ovšem bilou — kdo má více fantasie a odvahy, vezme si třeba vestu same- tovou oranžové barvy dekadentního stylu nebo atlasovou s výložkami á la Robespiěrre — v pantalonech přilehavých, dole zvonovitě rozší- řených dle příkazu nejnovějšího vkusu, v leh- kých střevicích lakovaných, v pravých escarpi nech vejděme s elegantní nenuceností na parkety žofinského sálu. Především potlačíme naparfumovaným šá- tečkem nonchalantní a trochu blaseované zivnutí. jež vlastně zcela nestrojeně tlumoči základn stav naší duše na velkém, elitním, represen- tačním, národním atd. . . . bále. A pak se dáme oslnit a okouzlit pohledem na tu všechnu nádheru a distingovanost od ob- vyklé čalounické a zahradnické dekorace aj k obvyklé vybranosti panstva na estrádě. Ach, kolikráte již jsme opakovali tento prvn kritický pohled a toto první zívnutí — jež však nebylo posledním — na prahu zářivého sálu plesovéhol Veliký svět se rozevíral před našimi jinoš- skými zraky před léty a s tlukoucím srdcem jsme se odvažovali v před, očarováni toaletami, diamanty, leskem řádů a uniforem. a libeznost
23 article
němčiny nejauthentičtějších českých comtess baroness a princezen. Ano, veliký svět. Krása žen, tituly mužů nádhera, bohatství, urozenost a po půl noe bouchající láhve Mum Dry neb Irroy ... Vzpomínám s pohnutím na tyto dojmy Konal jsem tu své první studie ze společnosti Byl to jediný »velký svět«, otevřený podnika- vému mladikovi, který chtěl poznat všechen živo jako Balzae a ženy jako Turgeněv a Stendhal Seznal jsem hned, že na takovém velkém plesu není vhodná půda pro nějaké intimnějš studium psychologické, k němuž úvodem bývá roztomilý flirt, neboť místo tance vládne tlače- nice a nikde není útulného koutku pro několik důvěrných slov mimo dosah slídivých pohledo gardedamských. Tak jsem se věnoval jen pozo- rování. Bylo to též zábavná.
Krása Turgeněv Stendhal Mum dra Irroy
24 article
Chodil jsem studovat »velký svět« na estrádu. Je to jakýsi vrchol Prahy společenské. Ovzduší svrchované distingovanosti. Hruď se svírá jako v řidnoucím vzduchu na vrcholích velehor. Cítíte se velmi vysoko, až závrať vás pojímá. Hle, zde český člověk může se docela dostati až do styku s českým šlechticem. Jaká to blaženost zahřívá naše demokratické srdce, když jednou nebo dvakráte za rok takový český kavalír příjde mezi nás podívat se, jak tančí naše děvčata a jak se samou úclou pletou nohy a jazyk našich bálových výborů, uvádějíeích takovou Jasnost nebo Excellenei či Urozenos na estrádu. Zde se tory blahosklonně sklání k mě šťákovi a oficiální svět ve svých uniformách sbližuje se na půl hodiny s národní společnosti. Každý zná obsažnost a duchaplnost t. zv. bálových hovorů. Paní Kunětická je ve svém »Copu« rozmarně karikovala. Ale hovory n estrádě jsou neměně zajímavé. Celý štáb výborů přivádi za fanfár ochestru nějakou knížecí urozenost, jež vlídně hovoř s výbory, vyslechne oslovení strémovaného hiodno- stáře plesu, jemuž se málokdy podaří mluvit s tak velkým pánem, a dá si představiti různé vynikající osobnosti, které ovšem musí se cíti nanejvýše povýšenými a oblaženými takovou ct »Kolik dam zvete?« táže se vznešený pán jednoho z výborů. »Máte velmi pěkný taneční pořádek !« vece vznešený pán k jinému. »Těší mne velice, že je návštěva tak ve- liká, « řekne třellmu. Atd. ald. Rok před tím přišel tentýž vznešený pán na tentýž ples. Byl uváděn na estrádu. Štáb výborů, fanfáry, slavnostní nálada a strémované oslovení. »Kolik dam zvete?« tázal se vznešený pán »Máte pěkný taneční pořádek !« Atd. atd. Zastavil jsem jednoho z plesových poř datelů.
Cop Praha
25 article
»Uváděl jste též hraběte R. ? »Ovšem !« »A neptal se vás, kolik metrů je dlouhý a široký Žofinský sál ?« »Ano! Jak to víta ?« »Zrovna tutéž památnou otázku prohodil v loni a před loním. Mám též zkušenosti bý- valého výboru. Takoví velcí páni mají myšlenky spočítané a očíslované a vědí, kde a v které chvili pro jakou číslici nutno sáhnouti.« Obdivoval jsem trpělivost, s jakou někteří naši toryové ve chvíli výročního bálového sbl- žení s českým národem provozovali tělocvik v naší mateřštině. Již ta nezvyklost českého slova dokazovala, jak jsou vzdáleni českému citu a české myšlénce. Ovšem jsou výjimky. Vzácné a potěši- Ale zdá se, že bezvýjimečná je zněmčilosl našich dam aristokratických. Jsou zcela cizí českému životu. Jejich fideikomisní diamanty a pařižské toalety nezaskvěji se nikdy v lóžich Národního divadla a nikdy neuzříte je v jakémsi styku s českou společnosti, leda jako ojedinělé kuriósní zjevy na estrádě největšího plesu če- ského, k jehož zvláštnímu charakteristickému rysu patří již vídeňský žargon českých šlech- tičen. Není to povznášející poznání, ovšem lze je lecjak vysvětliti, ale téžko bylo by je omlouvat. telné.
národní divadlo