3
masthead
11. ledna 1905. Číslo 11.
4
article
se ochrana proti zneužití služební moci, dále ve-
řejnost vojenského soudního řízení, obmezení dů
stojniekých pensí a zlepšení poměrů vysloužilců
Společný program domáhá se též neztenče-
ného zachování státní autority na poli eírkevně-
politickém, jak toho žádá ústava a odražení
klerikálního zasahování zejmena ve školství, dále
by zabránilo se zneužívání náboženství k účelům
politickým. Dalším požadavkem je svoboda věde-
ekého bádání, vědy a umění, odvrácení konfesio-
nálního vlivu na vysoké školství, nový školský
zákon, sestátnění obecné školy, všeobecné za-
vedení simultanních škol a všeobecný odborný
dozor.
V oboru národohospodářském chce program
sjednocení dopravních prostředků, podporu př
odstraňování špatných poměrů zemědělství, za-
chování svobody živností, zajištění a vybudován
koaličního práva pro všecky dělníky, právní způ-
sobilost odborných spolků a pracovních komor.
zákonné stanovení desetihodinné maximální doby
praeovní a zaopatřování práce nezaměstnaným
dělníkům státem.
Kniha admirála Bienaiméa.
Nový opposiční poslanec pařížský admirál
Bienaimé, jenž byl zvolen v okresu Syvetonova.
kterýž zaujímal přední místo v čele námořnictva
francouzského, vydá v nejbližších dnech knihu
o stavu válečného loďstva francouzského pod ná
zvem: »Národní nebezpečí«. Dílo na-
psal za spolupracovnictví lodního poručíka Col
liarda. Není to ani pamílet, ani politický spis,
avšak odborná studie, v níž ostře kreslí autor
vady a slabosti dnešního stavu francouzského
námořnictva a zároveň navrhuje, jakých pro-
středků nutno uchopiti se, aby byla docilena
rychlá náprava. Admirál Bienaimé studuje ze-
jmena organisační práce posledních ministrů ná-
mořnictva. Vytýká jim nedostatek zásadního
a soustavného programu. Každý ministr obyčejně
Bienaimý
admirál Bienaimé
Cola liard
5
article
rušil dílo a disposice svého předchůdce. Marně
snažil se pan de Lanessan odstraniti tento zlo-
řád a ustanovil program pro sedm let. Jeho ná-
stupce program hodil do koše. Rovněž velkou
vadou námořnictva francouzského je nesoustředě-
nost různých odborů, jež si vzájemně často pře-
kážejí. Admirál Biensimé navrhuje plán věcné
a methodické organisace. Rovněž poukazuje na
úzkou spojitost loďstva vojenského a obchodního
a praví, že ministr námořnictva má míti na zřeleli
zdárný vývoj oboru. Tak se prospěje rozkvětu
vlasti, neboť, jak pravil List: »Národ bez ná-
mořnietva, je plákem bez křídel!e
Lanessan
Biensimý
6
article
Zákon proti cizím dělníkům v Anglii.
Přinesli jsme před nedávnem zprávu
velké reči, pronesené vůdcem oposice liberáln
Campbell-Borremannem proti zákonu o přistě-
hovalcích. Jménem svobodomyslných zásad pro-
testoval vůdce opposice proti všemu obmezování
přistéhovalců. Otázka zákona přistěhovaleckého
zaměstnává živě anglickou veřejnosť, neboť stala
se akutní následkem poměrů, způsobených
rusko-japonskou válkou. Do Londýna stěhují se
stále hojněji rušti vystěhovalci, zejmena židé.
Poněvadž v mnoha čtvrtích vázne práce — stávky
jsou na denním pořádku — jsou dělníci znepo-
kojeni přirůstáním židovského proletariátu ru
ského a polského. Několik dělnických syndikáte
podalo presidentu ministerstva Balfourovi petici
aby zamezilo se stěhování se ruských uprchlíků
do Anglie. Ministr slíbil, že se bude zabývati
otázkou tou po zahájení sněmovny.
Liberální listy staví se nepřátelsky proti
zákonu o přistěhovalcích. Prohlašují, že v Angli
má právo útulku každý cizinec nešťastný a chtějí,
aby byli vyloučeni z tohoto práva pouze zlo-
činci sprosti a nakažlivě nemoení. Příští týden
bude se konati volba v londýnské čivrti, jež je
nejvíce stižená přistěhovalectvím. Od výsledku
této zajímavé volby bude záviseti, jak se vláda
postaví vůči navrhovanému zákonu proti při-
stěhovalcům.
Campbell
Anglie
Londýn
Angl
7
article
Odpor proti zbrojení Spojených států.
Londýnský časopis »Daily Chronicle« ozna-
muje z Washingtonu ze dne 9. ledna: V sobotní
konferenci presidenta Roosevelta s předáky stran
obou sněmoven opřel se mluvčí sněmovny repre-
sentantů námořní předloze, vytýkaje jí, že finanční
síly země daleko překročuje a že výlohy na lod-
stvo válečné musí se o 3 až 4 mill. lib. šterlinků
snížili. President Rooseveit náhledu tomuto dů-
razně odporoval a pravil, že snížením nynějšího
celního tarifu a sesíleným lím dovozem se příjmy
celní zvýší a státní pokladna že tím získá.
Rozpočet německé říše.
V dnešní schůzi poslanecké sněmovny v Ber-
líně rozdán byl rozpočet na r. 1905 a miniskn
financi doprovodil jej výkladem, ve kterém pravil:
Nepříznivá závěrka účtu za r. 1901 přinutila
vládu při zhotovování rozpočtů příštích let ku
větší opatrnosti. Rozpočet na r. 1903 utvářil se
již mnohem příznivěji. Předvidaný výsledel
r. 1904 bude rovněž příznivějším, jelikož mi
byl zemi zachován. Lze očekávati, že také válkou
rusko-japonskou, která, jak možno doufati, brzy
již v zájmu lidskosti dospěje k svému zakončení
nijak neutrpí naše hospodářské zájmy. Účetn
závěrky z r. 1904 budou pravděpodobně vy-
kazovati na 40 mill. mk. úhrnného přebytku
a také pro r. 1905 možno další příznivý rozvo
čekati, ježto v tomto období dojde k obnově ob-
chodních smluv. Prvým úkolem obchodních smluv
jest ochrana zemědělství, které jest bezpodmí
nečně třeba, má-li se rolnický stav při životě za-
chovati. Rozpočet vykazuje na příjmech více
o 129 mill. mk., na výdajích pak o 104 mill.
mk. V mimořádném rozpočtu vzrostly výdaj-
o 25 mill. mk.
Roosevelt
Rooseveit
spojený stát
Washington
Daily Chronicle
poslanecký sněmovna
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Národní antonomie. Zdá se skutečně.
že Němci za to mají, v té tak zvané národní
autonomii, že nalezli »kámen mudreů«, po-
moci této jejich »autonomie«, že dá se vyléčit
tato říše z těžké choroby, na niž laboruje. Mi-
nulý týden byl to německo-nacionální poslanee
Chiari a v neděli známý professor Stein-
wender, té doby jako poslanec »divoký«, již
národní autonomii doporučovali jako universální
lék pro pacienta, jenž za pomoci různých poli-
tiských Aesculapů zvrácenou životosprávou zkazil
si žaludek. Každému národu v této říši mus
prý býti poskytnuta příležitost volně se vyvíjet
bez zřetele na to, kde žije, bez zřetele na »pro-
vinciální hranice« a na způsob, jakým ta která
země stala se kdys součástí této říše. Pan dr
Chiari netrvá sice na svém původním názoru,
že každý poplatník má se zanésti do zvláštního
katastru jako příslušník určité národnosti, on
spokojil by se po případě i teritoriálním podkladem
národní samosprávy, však dosavadní hranice krá-
lovství a zemí musily prý by zmizet a na jich místo
nastoupit ohraničené národní území. A rovněž
pan Steinwender horuje pro národní aufonomii,
jež by každému národu umožnila ze svých po-
něz opatřovat si potřeby kulturní, hospodářské
a vůbec všechno, co ku zdravému národnímu
vývoji nezbytně je zapotřebí. Rozumíme tomu,
co milí naši přátelé od věků tím chtějí. Speku-
lují prostě na svou domnělou a v jistých obo-
rech skutečnou převahu ekonomickou a finanční
a mají za to, že kdyby veškeré daně a dávky.
Němec
Stein
Chiari
Steinwender
Spek
9
article
jež Němci odváději do veřejných fondů, vý-
hradně jim zůstaly, za nedlouho by překonal
v každém ohledu všechny ostatní národy hospo-
dářsky slabší a stali se v době dozírné pány
v této říši. Na takové řešení národnostní olázky
my ovšem přistoupiti nemůžeme, jakkoli jsme
také zastanci zásady, že každému národu má
býti poskytnuta veškerá možnost ke zdárnému vý-
voji, především ale že každému národu má býti zaji-
štěna nerušená národní existence. Jsme odpůre
této národní autonomie, jak si ji představují Němci,
navzdor tomu, že bychom nepochodili špalně
kdybychom všechno neb určitou z toho kvotu-
dle stejného klíče pro všechny národy stanove
nou, věnovati mohli k účelům vlastním, zejmena
na povznesení národnosti své. Však my nikdy
ruky své nepodáme tomu, kdo domnívá se roz-
řešiti tak zvaný »rakouský problém« proradou
na historickém vývoji této říše a kdo by od-
vahu měl smazati s mapy Rakouska hraniee
jednotlivých jeho soustátí, kdo by z království
a zemí, z nichž v první řadě země koruny če-
ské mají ráz i povahu i právní podklad samo-
statného státu, nadělati chtěl departementy s c.k.
krajskými hejímany v čele. Proti takovémuto
attentátu vzepřel by se Šmahem národ český
jako jeden muž, a nemají-li Němci jiného re-
ceptu k oávrhům smíru, pak dovolíme si jim
oznámiti hned z předu, že upravení národnost
ních poměrů v zemích našich zůstane i na dále
otázkou nezodpověděnou. Teritoriální rozdělen
Němec
Rakousko
10
article
Rakouska na různá území jazyková nedá se vůbec
provésti, aniž by na všech stranách nepočetné
tisíce jiných národních příslušníkův nestaly se
oběti násili a křivdy při takovémto dělení. Snad
by se myšlenka ta jakž tak realisovati dala,
kdyby bylo skutečně v této říši nějakých opravdu
uzavřených národních či jazykových území. Ta-
kových krajů ale zde nikde není, i nechť Němei
sebe urputněji to dokazují. V území, jež Němei
v Čechách jako svůj majefek reklamují, žije
aspoň na 800.000 příslušníků národnosti našt
a byla by to lehkovážnost nejvyššího stupněa
neuvědomělost, kdybychom při svém skrovném
číselném počtu tolik příslušníků obělovati měli
ve své vlastní zemi. Ostatně bychom
rádi věděli, jak by provedli »národní autono-
misté« dělení na Moravě, kde oba národní živ-
lové se prostupují? Tím méně ale dů se usku-
tečniti myšlenka národnostní autonomie na zá-
kladě národního katastru poplatnictva. Bohatý
německý továrník, jehož záved nalezá
se v ryze českém kraji, neplatil by na
příklad ani haléře na české školy
naplněné dětmi jeho dělníků a český velkostat-
kář v německém kraji by ponechal péči o vzdě-
lání lidu a vůbec o jeho kulturní a jiné potřeby
svým šafářům, poklasným a oráčům! To by
by pěkný podklad národního smíru
Ostatně bychom rádi věděly, jak by se národně
a dle národního katastru odváděli daně nepřímé,
oproti nimž jsou, jak známo, daně přímě baga-
tellou. Jak by se na příklad zjistilo, mnoho-l
má z výnosu cel připadnouti nám a mnoho-li
Némeům? Jak by se dělil výnos daní potrav-
ních, výnos z monopolu, z loterie atd. Vždyt
na těchto příjmech státních participují také ne-
poplatníci, ba na mnohých státních dávkách
měrou mnohem větší než poplatníci? Řekne se
daně nepřímé by se ponechaly k uhražení výdajů
na potřeby všem národům společné. Děkujeme.
Němei
Rakousko
Čechy
Morava
11
article
Na to »společné« by Němci se »znamenitou
svou silou berní« platili tedy průměrně zrovna
tolik, jako némeckými vládami od
věkův soustavně zanedbávaní oby-
vatelé chudštch krajů neněme-
ckých, věak na své vlatní po-
třeby by sebrali Němei všeck
co na přímých daních do veřej-
ných fondů odvedli. A při tom by si
ponechali správu státní všude ve svých rukou.
Vídeň zůstala by Vídni. Pěkně by se potom
dařilo národům neněmeckým, zrovna tak jako
neněmeckým národním teritoriím. Jen si před-
stavme, jak by při takověto národní »autonomii«
pochodili Neněmci a neněmecká teritoria př
stavbě železnic! Podivili bychom se jak by
potom Němci tloustli z té své národní »auto-
nomie«. — Nic snadnějšího, než uvésti tentc
chytrý německý plán ad absurdum. Tém, jimž
uloženo mysliti za národní naše odpůrce, ne-
zbude nic jiného, než utvořiti nějaký jiný pro-
jekt. Projekt národní autonomie, dle německého
výkladu, je příliš naivní, než abychom se i př
své důvěřivosti na něj chytli.
Němec
Vídeň
12
article
— Pan dr. Richard Batka radí nám v
včerejší večerni »Bohemii«, abychom jeho lis
dříve četli, než jej budeme obviňovati, že igno
roval případ Weisův. Proti panu dru. Batkov
nacházíme se v záviděníhodné výhodě, že skute-
čně umíme německy číst, kdežto on, jak se zdá
česky čte velmi nuzně. Sice by nemohl napsati
že jsme obvinili »Bohemii« z ignorován
Weisova případu. Nemůžeme jinak, leč zase
ovšem jen po česku, říci, že jsme neobviňovali
»Bohemii« ze zamlčení případu Weisova, nýbrž
spíše ze zamlčení případu Neumanno va,
totiž z toho, že si dal líbiti od vídeňského »Zeitu«
a »Pilsner Tagblattu« obvinění, že škrtl podlituln
řádek z Weisových »Die Dorfmusikanten«, na-
značující český původ textu k této tak zv. opeře
a že o tom mlčí »Bohemia« a »Tagblatt«. Uvedl-li
ovšem dr. Batka dále, že už a opětovně 3. ledna
poukázal na nepříslušnost zamlčení toho, že text
Weisových »Dorfmusikanten« jest doslovným pře-
kladem Tylova »Strakonického dudáka« a uvedl-li,
že za to učinil zodpovědným výslovně p. Weisa.
eti ho to, t. j. dra. Batku, nemálo, ale málo
je to platno. Neboť teprve třetiho dne, t. j. dne
doktor
Batek
Weisův
Batkov
Dorfmusikanten
Tylův
Bohemia
Pilsner Tagblatt
die Dorfmusikanten
strakonický dudák
13
article
5. t. m., na to přinesla »Zeit« shora dotčené
obvinění ředitelství něm. divadla a na toto
obvinění, které je zároveň odpovědí panu dru.
Batkovi, mlčela i »Bohemia« i ředitelství, ačkol
lehtivější ředitelé bývají na takové invektivy
velice dochvilní. Avšak nejenom to; táž »Bohe-
mia«, ve kteréž pan dr. Batka, jak dí, dosadií
starého Tyla v jeho práva už dne 3., přinesl
ještě v pondělí dne 9. t. m. přes to vše násle-
dující divadelní ceduli:
»DIE DORFNUSIKANTEN.
Ein heiteres Volksmärchen mit Gesang und Tanz in
3 Anízügen und neun Bildern. Nach einer Sage mit
Benützung eines älteren Stoffes von Karl Weis.«
Vesničtí muzikanti.
Veselá báchorka z lidu se zpěvy a tanci. Podle po
věsti s použitím starší látky od Karla Weisa.
Nebylo tedy všechno dosazováni Tyla p. drem.
Batkou nie platno, což všechno dokazuje tlustou
kůži ředitele něm. divadla in duplo.
— Rozkolem v německém turnéřstvu, jehož
následkem bylo odtržení všech nacionálních tur-
néřských spolků v Rakousku od společné organi
sace německo-rakouské proto, že dopřála ně
mecko-židovským spolkům z bývalého »Xv
okruhu« (rakouského) utvoření samostatného
»XV. b) okruhu«, bylo nepřátelství mezi ně-
mecko-nacionálními turnéry a ústředním vedením
všeho ostatního »Německého Turnerschaftu« te-
prve jak náleží prohloubeno. Nemine prý ani
jediného čísla řišsko-německého »D. Turnzigu«
nařikají dissidenti, aby v něm předseda »Něm
Turn.«, dr. Götz, neulevoval svému starému
záští proti »Německo-rakouskému Turnerschaftu«,
v němž zahrnuty jsou vystouplé spolky. V po-
sledním čísle říšsko-německého orgánu turnéř
ského vyčítá jim dr. G5tz vše, co od »Něm.
Batek
doktor
Eina
Stoffes
Weis
Weiso
Batka
Götz
Rakousko
Německo turn
Německo
Bohemia
Gesang und Tanz in 3 Anízügen
14
article
Turnerschaftu« obdržely, zapomíná prý však na
to, že XV. okruh každoročně odváděl pokladně
»Turnerschaftu« na 3000 marek a že placení
jízdného zástupcům a rakouským členům vý
boru nebylo žádným darem, nýbrž povinností
na jakou mělo nárok také všech ostatních 17
okruhů. »Deutsche Turnersehaft« za to nikdy
prý neměla peníze na stavební podpory pro tur-
něřské těloevičny, všechny příslušné žádost
z jazykového pomezí v Čechách
byly odmítány. Za to bylo dost peněz, tak po-
kračují trpké výtky německo-nacionálních listů
v Čechách, na návštévy maďarských a italských
tělocvičných sjezdů, na dary střibrných věnců
pro ně, na výpravu vzorného družstva na ame-
rieký těloevičný sjezd do Indianopolis atd. atd.
Čechy
Indianopolis
Deutsche Turnersehaft
15
article
Jak vidět, propírá se špinavé černo-červeno-zlaté
prádlo mezi zdejšími a zahraničnými turněř-
skými spolky statečně a vesele i tak důkladně.
že i barva poušti
— Vöerejší »Politik«, komentujíc v úvod-
ním svém článku řeči, pronesené na krajském
sjezdu v Jičíně, dospívá k náhledu, že prý
posl. dr. Pantůček v otázce eventuálního smíru
národnostního v odporu stojí s projevy předsed-
nictva kluhovního. Při veškeré snaze vyšetřiti,
kde by bylo odporu mezi výroky dra. Pantůčka,
v Jičíně pronesenými a tvrzením poslanců ji-
ných, odvolávajících se na potřebu brzké do-
hody, není nám možno ničeho nalézti. Posl.
dr. Pantůček nemluvil pro futuro, nýbrž
chtěje a maje odůvodniti potřebu lepší národní
kázně a pevnějšího sevření všech obranných
českých řad, konstatoval přítomné, dojista
nepopíratelné faktum, že nelze dosud na blízkost
dohody pevné a úplné počítati, když ještě ani
o obsahu výrazu »dohoda« není dohody. Pan
dr. Pantůček ukázal dále i k tomu, že i kdyby
všechny přítomné otázky se vyrovnaly, jest nulno
zachovati sílu i pevnost posice pro otázky, které
běh života v budouenosti vyvolá a jež budou
snad předmětem nových půtek a rozporů
doktor
Pantůček
Posl
Jičín
16
article
V řeči této, která jest v podstatě variacina
thema »si vis pacem, para bellum« (chceš-li mle
připravuj válku), nemůže tedy nikterak spatřo-
váno býti potírání myšlenky dohody národnostn
a nestojí tudíž nikterak v odporu s jakýmikol
projevy, v tom smyslu učiněnými.
— Germanisační úsili ústecko - teplické
dráhy. Sděluje se nám: Svého času zaslal jistý
učitel ze stanico Buštěhradu koš knih, šatstva
atd. na svoji vlastní adresu do Schönfeldu
u Ústí n. Lab., stanice to dráhy ústecko-teplické.
Samo sebou se rozumí, že vyholovil příslušný
nákladní list jazykem českým. Stanice v Schön-
feldě vrátila nákladní list stanici buštěhradské
s neslýchanou výzvou, by na nákladní list při
pojíla německý překlad, ačkoli mimochodem ře-
čeno, dle průvodního listu, podací stanicí ně-
mecky vyhotoveného, nemohlo o obsahu náklad-
ního listu býti nejmenší pochybnosti. Úřadník
stanice buštěhradské odmitl právem tento na-
prosto nesprávný požadavek s podotknutím, že
dle platných zákonů je čeština v celém králov-
ství českém jazykem v zemi obvyklým a že
tudíž stanice schönfeldská povinna jest nákladní
list, česky vyplněný, přijati. Odpověď ta pobou-
řila správní radu ústecko-teplické dráhy tak, že
obrátila se na ředitelství dráhy buštěhradské se
zvláštním přípisem, ve kterém popírá, že čeština
je v Schönfeldu „landesüblich“ i žádá, aby ve-
škeré stanice dráhy buštěhradské byly pouká-
zány, aby nákladní listy do stanic dráhy ústecko-
teplické vypravované byly vyplňovány jazykem
německým. Snad se správní rada dráhy ústecko-
teplické nedomnívá, že její trati již probíhají
územím k německé říši přivtěleným? Bylo by
jistě záhodno, aby povolanými kruhy byla správa
dráhy ústecko-teplické poučena, co jest její po-
vinností!
Buštěhrad
Schönfeld
Ústí
Schön
17
article
— Česká škola v Dombrové ve Slezsku.
vydobytá jednomyslným a houževnalým odporem
tamních českých rodičů, kteří neváhali zahájit
školní stávku, aby zachránili dítky před německo
polským mrzačením na trojjazyčné dříve škole
stala se přece už jenom skutkem. Jak »0. D
oznamuje, započalo na nové, samostatné, ryze
české čtyřtřídce v Dombrové vyučování v plném
rozsshu již 8. ledna. Prozatimným správcen
školy jmenován učitel Tomek. Radost a zadost-
učinění dombrovských Čechů představí si lehce.
kdo zná lásku našeho lidu k české škole
útrapy, jaké snáší křivdou, na poli školském
mu páchanou.
— Infamie! V orgánu slezských Poláků
»Glosu lidu slezskiego« uveřejněna z larského
eukrovaru denunciace proti tamnímu vážnému
panu Poledníkovi — že sbírá příspěvky na
»Matici«. »Glos« vyzývá přímo ředitelství, aby
sbírky tyto Poledníkovi zakázalo! »Glose
je týž list, který svým i jmenem fryštátských
Poláků po pádu Port Arturu zaslal japonskému
vyslanectví ve Vídni blahopřejný telegram
Žlutá licl
Čecho
Polák
Poledník
Glos
Artur
Slezsko
Vídeň
Český škola v Dombrová
Matica
18
article
— Přípravy na jubileum Ústřední Matice
školské, jež byla založena na obranu českýel
dítek proti »Schulvereinu«, zaměstnávají nyn
výbor Ústřední Matice školské měrou nemalou
Kdežto odpůrcové matičního školství mají práe
velmi usnadněnou, jelikož »Schulverein« zřizuje
valnou většinou školy zbytečné a nejzhoubněj
působí ani ne tak svými školami, jako tím,ž
neuvědomělým českým obcím nabízí budovu
školní jednou pro vždy, když se budou domá-
hati německé školy veřejné a za souhlasu škol-
ních úřadů, tedy ve veřejných školách dává
poněmčovati slovanské děti — Ústřední Matice
školská musí otvírati školy své vlastní proto,
že častokráte sta českých dílek je bez českého
vyučování. Školní úřadové ovšem vykládají si
za zvláštní blahovůli k Ústřední Matici školské,
jestliže vůbec její školy povolují. Arci posledn
dobou již za spolupůsobení školních úřadů na-
lezen také prostředek, jak mařiti zřízení i ma-
tiční školy, která je vydržována z dobrovolnýe
příspěvků a na kterou naši odpůrcové nezaplat
ani haléře. A že by úřadové školní, i když
v nich zasedají čeští referenti, chystali Ústřední
19
article
Matici k jejímu jubileu nějaké příjemné překva-
pení, to netroufá si mysliti ani největší opti-
mista. Spíše jest očekávati, že Ústřední Matice
školská, jako již 24 léta bojuje, bude bojovat
i v 25. roce na tři strany. Předně proti odpůr-
cům českého školství, pak proti úřadům škol-
ním, pokud jsou slepí vůči faktu, že v něme-
ckých školách veřejných jsou tisíce a lisíce če-
ských dětí, neznajících jazyka vyučovacího,
konečně i proti těm, kdož v našem národním
zápase vyznamenávají se bezpříkladnou lhostej-
ností a kteří místo co by podporovati měli nej-
důležitější zájmy našeho národa, k jakýmž bez
odporu patří zachování školství Ústřední Matice
školské, spíše kde jakou dobrou věc kazl. Jest
tedy důslojná oslava jubilea matičního valně
stížena. Za to tím úsilovněji budiž pracováno
od těch, kdož správně pochopují význam Ústřední
Matice školské. V jubilejní rok matiční shro-
máždí se bohdá všichni vzdělanci českého ná-
roda v jediném svorném šiku nadšených a obě-
tavých zápasníků za práva českých dětl.
20
article
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských koná v pátek dne
13. ledna o 8. hodině večer v dolejším sále
restaurantu Chodérova ve Ferdinandově třídě
klubovní schůzi s tímto programem
Sdělení předsednietva, rozhovor »0 kanali
saci a zásobování vodou v Pařížis
jejž zahájí městský vrchní inženýn
pan Ludvík Čižek. Pan přednášejíceí jest
odborníkem, který delší čas otázky kanalisační
a zásobování vodou v Paříži sludoval a proto
bude přednáška jeho zajímati nejen kruhy od-
borné, ale i občanstvo pražské vůbec a to zvláště
nyní, kdy Praha stojí před rozřešením otázky
kanalisační i zásobování vodou. Hosté uvedení
jsou vítáni. Před schůzí přijímá předsednietv
přihlášky nových členů. — Občanský kl u
v Karlíně má dnes ve středu členskou
schůzi, na které mimo jiné důležité záležitosi
pojednáno bude též o blížících se obecních
volbách. — Občanský klub v Košířích
má v neděli dne 22. ledna o 3. hod. odpol.
výroční valnou hromadu v místnosti klubovní
v hostinci »u Píseckých« v Košířích.
— Úmrli. Dne 9. t. m. zemřel v Praze ve věku
62 let optik pan Josef Křtěn. Pohřeb kená se ve
čtvrtek 12. ledna o 3. hod. odpol. z ústřední kaple
na htbitově olšanském. — V Minicích u Kralup nad
Vlt. zesnula dne 9. t. m. po delší trapné nemoci ve
24. roce věku svého pí. Růžena Mlynářová roz.
Čižek
Josef
Mlynářová
Ferdinandov třída
Paříž
Praha
Karlín
Košíře
Olšanský
Minice
Kralupy nad Vltava
Chodérov
občanský klub
21
article
Točínova, choť učitele v Nuslích. Pohřeb koná se
ve čtvrtek o 2. hod odpol. na hřbítov v Minicích.
— Pohřbu místra Felim Jeneweina zúčastníl se
také pan JUDr. Vilém Novák v zastoupení starosty
města Chrudimi p. dr. Karla Havelky a položil na
katafalk palmový věnee-
— Z městské rady pražské. (Bourání domo)
v assanaci, na které bylo vypsáno offertní řízení, bylo
zadáno částečně firmě Vajshajil a Zima, částečně p
Košařovi. O zadání bourání domů čp. 59 a 105—107/1.
nebylo rozhodnuto, poněvadž jeden z offerentů opo-
menul offertu (k níž připojil vadium) podepsati a neni
známo, od koho pochází. Městská rada usnesla se ne-
známého offerenta vyzvati timlo, aby jméno své
ohlásil. — (Dar) Firma V. Svoboda a spol., velko-
obchod s uhlím v Praze, darovala pro místní chudé
půldruhého vagonu uhlí. Dárcům vysloveny díky. —
(O dodávkách masa.) Představensíva společen-
stev řezníků žádala, aby dodávka masa pro humanitní
ústavy byla vypisována každoročně. Rada městská
usnesla se však již dříve na základě nabytých zku-
šeností, aby se setrvalo při kupování z volné ruky
poněvadž tento způsob se osvědčil. Ve smyslu tom
bude žádosť zodpověděna. — (Malostranská
obecní kuchyně) Vrchní chudinský ředitel p.
Brož tlumočil radě městské díky komitétu pro lidovou
kuchyni na Malé straně za podporování této kuchyně.
Feli
JUDr
Novák
doktor
Havelka
Košař
V Svoboda
Představensív
Brož
Nusle
Minice
Chrudim
Praha
Vajshajit
22
article
— (Pro lidové přednášky.) Po návrhu hospo-
dářské komise bylo vyhověno žádosti výboru pro
pořádání lidových přednášek c. k. české university
za propůjčení školy v Bubnech čp. 370—VII. k po-
řádání přednášek. — (Osobní z německých
škol) Definitivním učitelem II. tř. na německé ob.
škole chlapecké u Matky boží Vítězné zvolen Tomáš
Poelsch, deí. učitelkou I. odboru na staroměstské něm.
škole Emilie Bienertova. — (Z ústředních ja-
tek.) Rada měslská schválila návrhy správní rady
ústředních jatek a trhu dobyíčího, aby požádáno byl
místodržitelství za povolení prozatímního trhu kon-
lumačního, který by se konal vždy ve středu v pro-
zatímních chlévech tržních v ústředním trhu dobytčím
Dále aby podána byla žádost k ministeriu vnitra o po-
volení, aby vepřový dobytek krmný z ústředního trhu
vídeňského směl být posílán i do ústředních jatek
pražských. — (Spor proli obci žižkovskč.
Poelsch
Bienertův
boží Vítězná
23
article
Městská rada žižkovská odepřela vydati obci pražské
stavební povolení ke stavbě ohradní zdi při rozšiřených
olšanských hřbitovech k silnici černokostelecké. Slíž-
nost pražské rady městské na toto rozhodnutí byla
okresním výborem zamílnuta, proto usneseno domá-
hati se meritorního rozhodnuti stížností k zemskému
výboru. — (Pro zlepšení dopravy.) Předse-
dajíci náměstek p. dr. Groš sdělil návrh, podaný mu
ob. st. p. Schröttrem, aby elektrické podníky pro
ranní a polední hodiny opatřovaly vělší množství
vozů. Dále aby lépe bylo vyhověno potřebám obe-
censtva po divadle a aby vozy na křižovatkách vy-
čkávaly přestupování. Návrhy odkázány správní radě
elektrických podniků.
— Nový starosta Měšťanské besedy pražské. Pan
dr. Vladimír Srb, starosta měst pražských, byl po-
žádán, aby přijal volbu starosty Měšťanské besedy
pražské, kteréž místo po řadu let zastával stav.p
Tereba. Pan dr. Srb přání tomu vyhověl. Valná hro-
mada Besedy, v níž starosta se zvolí, bude se konat-
v březnu
— Zálusky Němců na české obce. Ke zprávě
z čís. 4. se nám sděluje ze Zábřežska: Zpráva vaše
o zvolení 12 Němců do obecního zastupitelstva města
Loštic jest — bohužel — pravdiva. Tento skandalesn
výsledek obecních voleb jest pro ohroženou severn
Slíž
Groš
doktor
Vladimíra Srb
Tereba
Srb
Němec
Loštice
24
article
Moravu tím nebezpečnější, že Loštice jsou velmi dů
ležitou posicí národnostní, ležící takměř před bra
nami germánské Mohelnice, a zároveň poslední hrází
zastavující germanisační příval, od severu na jibs
valící. Tím dá se také vysvětliti radost Němeů v olo
mouckých a brněnských listech. Nejsmutnější jest
že tato mimořádná důležitost Loštic tamější vlád
noucí stranou nebyla pochopena a přičiněním osob
které dále nevidí, než kam až osobní ješitnost
prospěch sabá, zvoleni byli do obeeního výboru -
mimo skrovné výjimky — lidé národně vlažní, rene-
gáti a Němci, kdežto čeští uvědoměli a zasloužili
lidé byli opomenuti. V osvíceném 20. století kandi-
dovala a zvolila strana vládní analfabeta, jemuž
musil volební lístek býti předčítán, zvolen též jistý
renegát, člověk chatrného charakteru, mající často
»opletačky«, zvolen též člověk, který za časů ně-
mecké radniční vlády z volebních listin vyreklamoval
české učitele, a ten člověk tentokráte za to i někte-
rými českými učiteli volen byl. Pozoruhodno jest, že
známý vůdce klerikálů severomoravských s vládní
stranou také Němce volil. Vládní strana spojila se
s loštickou nepatrnou menšinou německou (117 mezi
Němec
Morava
Loštice
Mohelnice
25
article
2470 Čechy, ale Němci mohelničtí počítají »svých-
250) proto, aby měla vítězství nad opposici zajištěno
a z toho důvodu opposice, pokusivší se bezvýsledně
o smír, ustoupila. Pro osobní ctižádost a prospěch
zapomíná se i na společný zájem národní a ve-
řejný. Za dnešních poměrů hrozí Lošticím skutečně
nebezpečí nové německé okkupace. V létě vydali
mohelničtí Němci až do rajchu provolání ke sbírkám
na záchranu zdejší německé školy a německého
domu. Bylo tedy nejsvětější povinností obecního za-
stupitelstva státi co nejbedlivěji na stráži proti těmto
germanisačním snahám — a zatím zvolí si do obecní
representace lidi, kteří děti své do té školy posflají,
kteří jsou členy spolku pro postavení německého
domu! Jak bolestná to ironie! Není se konečně
čemu diviti, když sám starosta takovým přikladem
národní hrdosti svým spoluobčanům předcházíl
— Kancelář pro služhu dozorčí a výkonno
v okresích pražských vyvinula v roce 1904 tuto čin-
nost: K vyšetření obdržela 50.654 kusů. Okresů dozor-
čích jest 14 a tolikéž okresních dozorců a 14 vyko-
navatelů. Exekučních rozkazů obdržela kancelá
62.240; zájmů posilivních vykonáno 474, negativních
11.217, záznamů exekučního práva zástavních pro-
vedeno 10.682, dražeb nařízeno od berního úřadu
5928, dražeb a prodejů z volné ruky provedeno 34.
sekvestrací nařízeno 179 a vykonány 8. Kancelál
exekučně vymohla obnos 503.335 K 57 h. Přednosteu
výkonné kanceláře jest p. Jos. Hlavlik
— Ze Zenského klubu českého. Čtvrtou před-
nášku o zajímavém cyklu „Žena a právo“ prosloví
pan JUDr. Bouček v pátek dne 13. t. m. o 7. hod. večer.
Čecho
Němec
Jos
JUDr
Bouček
Zenský klub
Hlavlik
26
article
Přednášky tyto těšily se zaslouženému zájmu. Vstup
volný a každý jest zván. V neděli dne 15. t. m. po-
řádá Ženský klub český na paměť prvého výročí svého
trvání slavnostní večer, při kterémž doufá, že bude
míti to potěšení uvítati nejenom všecky své členy,
ale i četné příznivce a přátele. Za tím účelem připra-
vuje program umělecký, kterýž slibuje býti vzácným
požitkem. Účinkovati laskavě budou vynikající členove
Národního divadla pí. Marie Laudová-Hořicová, slč.
Amalie Bobkova, pp. V. Viktorin a Karel Želenský:
dále slč. Rosických, virtuoska na housle, slč. L. Vo-
jáčkova a pan Chmelíček, virtuosové na klavír. Po
programu bude volná zábava, při níž podáván bude
čaj a zákusky. Začátek o 7. hod. večerní. Členové mají
vstup volný, hosté pak na pozvánky, jež možno vy-
zvednouti v místnostech klubovních, Jungmannova
tř. č. 7 a sice od 9—12 a od 2—7 hod
— Slovanská beseda, pořádaná Slovanským klu-
bem v Praze v pondělí dne 23. ledna o 8. hodině
yečer ve dvoranách hotelu »Central«, vzdá poctu
posmrtnou velikému slovanskému umělci Rusu V. v.
Laudová
Hořicová
Bobkův
V Viktorin
Želenský
Rosický
Chmelíček
Jungmannův
Rus
Praha
národní divadlo
Central
27
article
Vereščaginu, jehož tragická smrt na obrněnci »Pe-
tropavlovsk« vzbudila všude živý ohlas. Přednášku
c V. V. Vereščaginu pronese pan JUDr. K. Pippich
z Chrudimi. V ostatní program se uvázali: sl. A.
Bobkova a pí. Laudova Hořicová, členové Národního
divadla, sl. Sedláčkova a p. K. Březina. Přihlášky
ke Slovanské besedě přijímá sekretariát Slovanského
klubu v hotelu »u anglického dvora« na Poříčí od
3- 6. hodin kromě neděle.
— C. k. veřejná a viversitn! Euslovnía v Praze
byla v r. 1904 navštívena 77.718 čtenáři, kteří použili
ke svým pracím 96.936 svazků. Domů vypů jčeno
27.303 sv., na venek a do ciziny půjčeno 1982 sv.
z ostatních a zahraničních knihoven pro zdejší obe-
censtvo vypůjčeno 1848 sv. Čítárnu časopisů na-
vštívilo 10.262 čtenářů; mimo to bylo použito 3355
rukopisů.
Vereščagin
V V Vereščagin
JUDr
K Pippich
A Bobkův
Laudův
Hořicová
Sedláčkův
K Březina
Chrudim
Praha
národní divadlo
28
article
— Na vzdělání českýchi dířak Ústř. Matici školské
dne 31. prosince 1904 přispěli: (Pokračování.) Obec
Rataje 2.50, odbor Ú. M. Š. ve Lnářích 85.—, obecní
úřad v Oujezdě 3.78, odbor v Brandýse n. D. 156.50,
okres. výbor v Čes. Brodě 1000.—, obec Smrčí 10.—,
odbor Ú. M. Š. „Amos“ ve Vys. Veselí 40.60, z pokl.
č. 863 v Bestvině 35.18, obec Milovice 10.—, z pokl.
v Předměřicích n. L. 10.—, z pokl. č. 489 v Nedělištích
16.95, obec Svinary 4.—, obec Nové Město u Chlumce
n. C. 4.—, ředitelství král. čes, zem. střed. hosp. školy
v Chrudimi 25.—, obec Cerekvice u Vys. Mýla 10.40.
obec Desná 2.—, obec Kotelsko 2.—, odbor Ú. MI. S.
v Lounech 2000.—, obec Mostek 4.—, obec Lubno
2.—, obec Třebosice z pokl. č. 816 10.30, stolní spo-
lečnost „Utahanina“ v Křimicích 10.—, odbor v Bo-
čátkách 88.—, obec Rymburk 2.—, okresní odbor
Ú.. M. Š. v Přešticích obec Bříza 90.—, obec Kra-
lovice 11.20, odbor v Bavorově 71.10, okres. výbor
ve Vodňanech 300.—, odbor v Žamberku 252..55, Be-
seda v Uh. Ostrohu 99—, odbor v Brodku u Ne-
zamyslic 20.—, odbor v Ústíně 58.60, damský odbo.
v Prostějově 363.90, obec Hostouň v. d. 45.—, obecní
úřad v Držkově 52.90, odbor v Nepomuku 80.60,
muž. odbor v Náchodě 550.—, pěvecký spolek „Sme-
tana“ v Plzni 100.—, Měšťanská beseda v Prostějově
20.—, odbor Ú. M. Š. ve Zbraslavicích 10.—, v Kame-
nici n. L. 67.—, občané městyse Kněževsi 15.70.
z pokl. č. 598 a 50 v Ústí n. L. 6.20, okresní výbor
ve Zbraslavi 200.—, odbor v Nákle 97.54, odbor ve
Rataj
Ú M Š
Amos
Veselý
M Š
Oujezd
Brandýs
Čes . Brod
Bestvina
Neděliště
Nová město
Chlumec
Chrudim
Cerekvice u Vys
Louny
Třebosice
Křimice
Bo
Přeštice
Bříza
Bavorov
Vodňany
Žamberk
Brodek
Ústín
Prostějov
Držkov
Nepomuk
Náchod
Plzeň
Zbraslavice
Kame
Kněževes
Ústí
Zbraslav
Náklo
obecní úřad
obec Milovice
obec Svinary
obec Lubno
obec Hostouň
Sme
obec Desná
Kotelský 2
Rymburk 2
29
article
Svinově 100— obec Hudlice 32.20, spolek stavilelů
a kandidátů stavitelství v Praze 25.30, z pokl. v Stálci
10.—, obec Velké Nehvizdy 12.—, občanská beseda
„Komenský“ v Kostelci n. L. 43.60, kuřácký kroužek
„Obec Švihov“ v Bruchu 42.86, odbor ve Zdhielh
116.—, odbor v Třebechovicích 31.34, Hospodářská
besídka v Krakovanech 15.—, obec Zbečno 10.—,
okresní výbor v Kouřimi 3000. —, odbor v Nepomuku
10.—, okresní výbor v Nelolicích 50.—, odbor v Ne-
tvořicích 33.—, odbor v Lečicích 69.12, odbor v So-
bolce 40.—, odbor v Třešti 84.90, odbor v Kostelci
u Prostějova 25.—, společnost denních hostí v akcio-
vém piv. v Přerově 200—, stol. spol. „Dalibor“ v Brně
70.—, odbor v Brodku 191.32, odbor ve Slaré Vsi 56. —
odbor ve Vilimově 77.—, odbor v Březolupech 125.—
Kondiční odbor Stuleniských kolejí českých
vysokých škol pražských v Praze. Správa ústavu
upozorňuje, že v ústavu spolkovém jest 209 výborných
a velmi nemajetných studujících českých vysokých
škol pražských ze všech oborů studijních, kteří jsou
způsobili býti dokonalými učiteli domácími pro školy
obecné a střední i školy vysoké. Veškery dolazy zod-
povídá ústně i písemně správa ústavu (Praha II., Jen
štejnská ul. 1. n.), která ručí za způsobilost a svědo-
mitost doporučených
— Spolek pro české feriální osady města Prahya
jeho předměstí v Praze. Ředitelem spolkové kanceláře
jest pan Jaroslav Švestka, řidící učitel I. obec. div
školy na Král. Vinohradech.
Dalibor
Švestka
Král
Svinov
Hudlice
Praha
Stálec 10
Velká Nehvizdy
Kostelec můj
Bruchu
Třebechovice
Kouřim
Lečice
so
Třešť
Kostelec u Prostějov
Přerov
Brno
Brodek
Vilimův
Březolupy
Praha II
občanský beseda
Komenský
obec Švihov
obec Zbečno
30
article
— Domáci učitele pro žáky všech škol a před-
mětů, mundanty, kresliče, opisovače do všech kance
láří zdarma, překlady ze všech a do všech cizích
jazyků obstará za mírný poplatek »Svépomoc«, spo
lek pro opatřování zaměstnání nemajetným studují
cím českých vysokých škol pražských v Praze—II.
78., Spálená ul. č. 20. Zároveň se žádají p. t. pro
najímatelé bytů studentských, by oznámili své
prázdné byty pro studenty (vys. škol) v kanceláři
»Svépomoci«, jelikož po svátcích vánočních budou
se studující po nich hojně poptávati.
— Zastavení dopravy na trati Protivice-Bochov.
Z Plzně, 10. ledna. Následkem sněhových vánie
byla prozatím na dva dny zastavena veškerá do-
prava na trati Protivice Bochov. — Na trati Ostrov
Jáchymov byla dnes doprava opět zahájena.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechv
Praze. V prvním týdnu t. r. od 1. do 7. listopadu bylo
městskému fysikátu oznámeno 96 případů nakažii-
vých onemocnění a sice 6 případů planých neštovie,
65 spalniček (19 v Libni, 23 na hoř. Novém měslě,
10 na dol. Novém městě), 8 spály, 2 kašle dusivého,
3 záškrtu, 1 chřipky, 10 tuberkulí, 1 případ trachomu.
Na Vyšehradě v tomto týdnu nevyskytl se žádný pří-
pad nakažlivého onemocnění. Rovněž nevyskytl se
ani jediný připad tyfu střevního v celé Praze.
— Změny držebností. Obec král. hl. města Prahy
koupila od paní Anny a Marie Parůžkových a spol
dům č. 974 na Janském náměstí za 46.000 X a odp.
Frani. Alberta dům č. 797—I. „U nílé labutě“ U obec-
ního dvora za 51.800 K, od paní V. Schiffnerovéa
Anny Libschové a od nezlelilých dítek Tausscho-
vých dílec domu č. 57—V. v Úzké ul. za 2700 K.
Dv. r. dr. Vilém Gintl koupil od paní Kamily Fuchsové
roz. Bláhovy a spol. dům č. 717—II. „U dvou bílýci
Anna
Marie Parůžkový
Fraňo
Albert dům
V Schiffnerové
Libschová
Tausscho
K Dv
doktor
Gintl
Fuchs
Bláhův
Praha
Protivice
Bochov
Plzeň
Jáchymov
Libeň
Janský náměstí
II . 78
Protivice Bochov