Periodikum ALTO Viewer

1

V Brně, 25. června.

Brno

2

LIDOVÉ

3

NOVINY

4

Strana 3.

5 article

Dětřichové, kam dosadil velmi čilého nadučitele Alschera, známého nacionála v Požaze, kde stoupl počet žáků z 39 na 51, v Jaktaři, kde počet dětí na německé škole stoupá tak, že Němci mají naději, že obecná škola brzy bude prázdná; tam dosazen přičlněním Nordmarky za nadučitele germanisator Wolí a jeho práce již vynesla Němcům letos ovoce: třetí sbor. V Hradci, v Kateřinkách. Něm. Lutyni, Dvo- řisku, Hlavnici, Držkovicích. Vlaštovičkách měla prsty v budování německých škol a agi- tacích pro jejich návštěvu, ve Vavrovicích,v Šibici: v Klimkovicích se postarala o němec- kou pokr. školu a celou řadu smíšených obcí chce ještě německými školami a školkami obla- žit. Netřeba podotýkat, že také schulvereinské školy na Těšínsku jsou prací Nordmarky: ta jim udělá půdu, nažene děti a pomůže penězi. Velkou péči věnuje Nordmarka řemeslni- ckému a živnost. dorostu. Pro ten zřizuje útul- ny; tak má jednu v Bílsku, druhou v Opavě; na tuto dostala dokonce 500 K subvence od ministerstva veřejných prací. Jednou z nejvíce nebezpečných činností Nordmarky je sprostředkování míst ve Slez- sku. A nejsou to jen místa soukromá, nýbrž a to hlavně místa u státních úřadů, u těšínské arciknížecí komory, jak ukázalo několik inser- tů v poslední době, vůbec místa nejdůležitější.

Dětřich Němec Požaha Jaktař Hradec Kateřinka Německo Lutyň Dvo Hlavnice Držkovice Klimkovice Těšínsko Bílsko Opava

6 article

Poštovní ředitelství v Opavě obsadila Nord- marka, soudy a hejtmanství, berní úřady, místa lékařů v nemocnicích, finanční stráže, u dráhy, vše má v evidenci a obsazuje Nordmarka. obyčejný 30kor. poštovní poslík na venkově dosahuie svého místa, obrátiv se dle insertu na ústř. výbor Nordmarky. A stále ještě naříká tento spolek na nedostatek advokátů, notářů, učitelů a stát. úředníků, plnokrevných Němců, kieří by znali buď česky nebo polsky. Jen pro- toze takových není, uvízl tu a tam u c. k. úřadu člověk náš. V příštím roce slibuje Nordmarka věnovat zviáštní péči bankovnictví: zasadit se všemi silami o to, aby dostala české lidi do obchodů s německými bankami. Zvlášť má namířeno na jiliálky českých bank v Opavě; tedy 10 mil. kapitálu uloženého českými lidmi v německých spořitelnách jí nestačí. Na tomto poli čeká žeské pracovníky ještě velká práce na záchra- nu českého kapitálu z německých rukou ve Slezsku. Nordmarka čítá nyní ve Slezsku 278 odbo- rů místních a kolem 30.000 členů; 9 odborů za- šlo, ale 11 nových s 581 členy bylo za to opět zřízeno. S t. zv. pozemkovým fondem se Nord- marka přec jen přepočetla: s největší jistotou tvrdila, že do konce r. 1911 sebere 2000 bau- stcinů po 100 K, ale sešlo se jich při největším úsilí jen 1024 a do polovice r. 1912 1094, tedy něco přes polovici. A proto rozvíří Nordmarka novou akci pro sbírky na všech stranách.

Němec Opava Nord Slezsko Nordmarka

7 article

Vidět sice, že v některých odborech ne- pracovala Nordmarka s plným zdarem, ale přes to učinila opět velký krok na poli germa- nisačním. Zvláště si dlužno všimnout směru, jaký dává do budoucna své činnosti: ovládnout pe- něžnictví, otevřít dokořán dvéře svým lidem na vlivná místa, při čemž se dle návrhu ředit. zem, nemocnice dra. Hinterstoissera nemá hle- dět na znalost druhé zemské řeči, nýbrž pro- sadit se má jen plnokrevný Němec, ať k stát- nímu nebo zemskému, nebo soukr. úřadu, který si pak již potřebnou znalost slovanské řeči zjedná, skupovat půdu od Slovanů, bovkotovat zboží české výroby a ani české služky nena- jímat do práce. Aspoň slovanský lid ve Slezsku i mimo ně ví, jaký boj podstupuje slovanský živel v této zemi s němectvím, hlavně v oHledu asimilač- Ale také viděti, že činnost Nordmarky, ne obranná, jak se předstirá, nýbrž čistě politická a germanisační má za ochránce samu vládu, je od ní subvencována a c. k. úředníci v Nord- narce působící nemají netoliko žádných potíži shora, nýbrž členství Nordmarky je jim nej- lepším doporučujícím dokumentem pro úřady ve Slezsku. ním.

Němec Slezsko Nord Slovan

8 article Politika domácí.

Politika domácí. Z projevů o rozchodu jednotného klubu. Starosta Židenic p. Jos. Kaláb za- slal jako předseda Občanské ho klubu l idovéstrany pokro- kové v Židenicích poslanci dru. Masarykovi vřelý projev sympatií klubu neodvislých poslanců a bezpodmí- nečného souhlasu s vystoupením tohoto klubu z jednotného klubu. Stejný projev zastal klubu neodvislých poslanců zemský poslanec dr. Jar. B udínský jménem Občanského klubu v Brně. K doplňovací volbě na Opavsku. Z Opavy, 24. června.

Kaláb doktor Masaryk Jar Židenice Brno Opavsko Opava

9 article

K doplňovací volbě dojde 7. října: oude-li třeba užší, jako že bude, vykoná se 16. října. Dosud jsou oficiálně ohlášeni tři kandidáti: agrární řed. Zika z Opa- vy, autonomista dr. Witt z Mor. Ostravy centralista Tetenko z Opavska. Kleri- kálové čekají na rozhodnutí stran o spo- lečném kandidátu; pak by stáli na tom. aby jím byl všestranný zemský poslanec Gudrych. Ten by však nemohl již vyhovovat stranám pokrokovým občan- škým. Jelikož však by se posice kandidáta pokrokového nemálo zhoršila, kdyby byli postaveni dva kandidáti, nezbude asi, než aby již strany pokrokové zůstaly při prvním rozhodnutí pro společného kandi- dáta řed. Ziku. Budou-li mít potom kle- rikálové odvahu vrážet do boje mezi so- ciální demokracií a pokrokovými strana- mi o tento mandát klín svým kandidátem, kterým by pak budiž spravedlivě kon- statováno, posl. Gudrych nebyt, mohou dosáhnouti snadno, že jejich přičmněním dojde ke ztrátě mandátu na dra. Witta, čili že se bude opakovat, co při hlavních volbách na Moravě; pomohli by tak k vítězství kandidátu sociálně-demokratické- mu vyznání žiovského proti svobodo- myslnému katolíkovi. Pokud se týče kan- didáta německého, nebylo o něm do- sud rozhodnuto, ale tvrdí se, že postaven nebude. Není to však jistým, ale jisto je, že Němci neradi upouští od příležitosti. kde se mohou uplatnit aspoň číselně. To dokázaly hlavní volby, v nichž kandido- vali starostu Manderlu z Kateřinek.

Zika doktor Witt Mor Tetenko Gudrych Němec Manderla Ostrava Opavsko Morava Kateřinka

10 article

Nepostaví-li však žádného, je jisto, že hlasy rolníků z jejich tábora připadnou řed. Zikovi z větší části, bez zvláštního přičinění a jednání, jako hospodářskému pracovníkovi: část by pro svého získali páteři agitacemi. Také se tvrdí, že vystu- pování dra. Witta při porotě v Těšíněv případu Prokeš proti Skýpalovi, jímž se snažil zhnusit německým porotcům Ský- palu jako národního pracovníka, mělo za účel, získat si podpory Němců a sympatie jejich voličstva k volbě na Opavsku. Do- cilil však pravého opaku. K česko-polské dohodě ve Slezsku. Z Pol. Ostravy, 24. června. Zdá se, že toto dohodování rozplyne bublinou. Napřed se tvrdilo, že úrady, týkající se ho, budou svolávány častěji, ale dojde k tomu sotva; neboť již při prvé poradě bylo vidět málo ochoty, hlavně se strany Poláků. Chování dra. Michejdyk dohodování je mírně řečeno podivné; ne- účastní se ho oficielně vůbec, ač by na př. dru. Stratilovi, kdyby se jednalo o dohodu za jeho doby, nic nevadilo, aby tak učinil, třeba zasedal také v zemském výboře. Názor, že by Poláci, i k pora- dám vysílaní, jako na př. Kunicki nebo P. Londzin, nabyli k Čechům náhle sympatií, není správným; nevede jich k dohodování s Čechy starost o slezské Slovany, nýbrž jen o prospěch slezských Poláků a nutnost společné obrany proti útokům na ně. S tím se také jejich mluvčí nikterak netají a z toho stanoviska nutno též t. zv. dobodu cenit. Kdyby se na př. dala k podzimnímu zasedání chystaná předloha školského zá- kona, čelícího k urakvisaci a pak poněm- čení slovanského školství upravit tak, aly se polského netýkala, shledali bychom se se svými spojenci sotva. To není pesimis- mus, nýbrž skutečnost.

Zika Witt Prokeš Skýpal Ský Němec Polák doktor Stratil P Londzin Čecho Opavsko Slezsko Pola . Ostrava

11 article

Výkonný výbor strany státoprávně- pokrokové. Tel. - Z Prahy, 24. června. Plenární schůze výkonného výboru strany státoprávně-pokrokové, vyslech- nuvši zprávu posl. Kaliny, vyslovila je- mu i všem poslancům neodvislého sdružení dík a důvěru. Vzhledem k jednání bosen ského výboru odpírá se kompetence říšské radě ku projednávání těchto otázek a zvláště k rozšíření práv, plynoucíchz pragmatické sankce. Otázky tyto patří ře- šiti zemským sněmům. Jihoslovanům pře- je výkonný výbor plného zdaru a vytýká, že jednání o reorganisaci vzájemného po- měru Čech, Moravy a Slezska k ostatním zemán musí býti postaveno na stejný zá- klad jak jednání o poměru Bosny a Herce- goviny k říši. Otázku jihoslovanskou lze řešiti pouze v souvislosti s otázkou české- ho státního práva. Vůči opětované zprávě, že otázka jazyková u státních úřadů v na- šem království má býti řešena na říšské radě, trvá výkonný výbor na známém svém odmitavém stanovisku vůči smiřo- vačkám. Jakékoli pokusy v tomto směru byly by porušováním státních zákonůa porušováním práv českého národa. Je to ostatně stanovisko, které hájila a vyslo- vila i Národní rada česká. K německému vítězství v Bělé u Bezděze. Tel. - Z Prahy, 24. června. Na obhajobu německého vítězstvív Bělé vydala městská rada prohlášení, kte- ré otiskly Národní Listy s výpadem prot časopisům, které odsuzovaly mladočeské dajčfrajndlišství. Nyní dochází zajímavá podrobnost o hlasování o tomto »projevu«. Většinu v městské radě mají dajčfrajndliši a ti odhlasovali ovšem prohlášení na okla- mání české veřejnosti. Národně uvědomělá čásť městské rady hlasovala proti a sta- rosta města Jeřábek odmít podepsati prolhané prohlášení. Demonstrace proti dru. Kramářovi a Ná- rodním Listům. Tel. - Z Prahy, 24. června.

Kalina Jihoslovan List Jeřábek Kramář Ná Praha Čechy Morava Slezsko Bělá u Bezděz český národ

12 article

Včera konali sociální demokraté tá- bor lidu proti branným předlohám. Mluvili dr. Soukup a posl. dr. Šmeral, kteří nejostřejším způsobem odsoudili vládní strany české a protestovali proti milita- rismu. Po táboru uspořádalo někoilk set dělníků velkou demonstraci proti Národ- ním Listům a dru. Kramářovi. Před re- dakcí Kramářova orgánu uspořádána »ko- čičina«. Bouřtivě prorestováno proti mla- dočeské vládní straně, voláno Pereat Kra- mář. lmanba koupené redakci atd. Když se- kretář Kouša chtěl k zástupům promiu- vit, vyrazila policie a známým svým způ- sobem zahnala demonstranty. Dělník Kraj z Karlína byl při tom povalen a zraněn. Policajti pak hlídali asi dvě hodiny Kramářovu redakci.

Soukup doktor Šmeral List Kouša Karlín

13 article

Proti slavnostní řeči Kramářově při odha- lení pomníku Palackého. Tel. - Z Prahy, 24. června. Militaristická Kramářova řeč vzbu- dila v oposičních kruzích tím větší odpor, že dovolával se pro černožlutou svoji po- litiku Palackého. Protože Kramář, kte- rý tak zneuctil památku vůdce státoprávní oposice z let sedmdesátých, má mluviti ja- ko politický řečník při odhalení pomníku Palackého, ozývají se z oposiční veřejno- sti české hlasy, by proti tomu bylo prote- stováno a zahájena za tím účelem vhodná akce. Černožlutý plakát — sesměšňováním rakouských barev. Tel. - Z Prahy, 24. června. Policejní ředitel Kříkava nepovolil plakatování dnešní státoprávní pokrokové schůze proti militaristické řeči Kramářově, na níž mluví posl. Kalina. Zákaz odů- vodnil tím, že piakáty jsou černožlu- té, což prý je sesměšňováním rakouských barev. Sociálně-demokratická internaclonála v Rakousku pro české centralisty. Tel. - Z Vídně, 24. června. Arbeiter-Ztg. oznamuje, že na ne- dělní schůzi zastupitelstva rakouské so- ciální demokracie bylo vysloveno uzrání české (centralistické) sociálně-demokrati- cké straně. Ve smyslu usnešení německé, polské, slovinské, ukrajinské a italské orga- nisace byli centralisté uznáni za čl eny soc.-demokratické stra- ny a byl jim přiznán také hlas místo v říšském zastupitel- stvu. Rakouskál internacionála měla přijít dřív. Teď už centralistům na nohy nepo- může.

Kramářův Palacký Kalina Arbeiter Praha Rakousko Vídeň Kříkava

14 article

Uherská sněmovna. Tel. - Z Pešti. 24. června. Sněmovna dnes skončila své porady před letními prázdninami. Zítra koná se jen krátká formální schůze, věnovaná třetímu čtení různých předloh. Minister- ská rada zabývala se dnes večer disposi- cemi pro nastávající odročení parlamen- tu, které potrvá až do konce září. Mohou oposiční poslanci do uherské sně- movny? Tel. - Z Pešti. 24. června. Jménem nevyloučených oposičních poslanců uveřejňují hr. A ppony i, hr. Michae! K a roly i, dvorní rada Föl- des, Putnoky a hr. Aladar Zichy prohřášení na nedávný výrok hr. Tiszy, že velká část oposice může se schůze súčastnit a že svévolně nechodí do schů- ze. Jmenovaní poslanci prohlašují, že vy- loučení poslanců od 4. června bylo bez- právné. Parlament je obkíčen násilnou mocí, policejní úředníci vybírají mezi po- slanci ty, které mají vpustit a které vpustit nemají. Za takových okolností ne- může vstoupiti do sněmovny poslanec, protože by vstoupil do ní na základě po- licejního povolení, což by znamenalo, že schvaluje pužití násilné moci. Biliáského bosenské trampoty. Tel. - Ze Sarajeva, 24. června. Protože vyjednávání za účelem uvol- nění zemského sněmu není dosud skonče- no, odložil ministr Biliňski svůj odjezd do Mostaru na středu.

Michae Putnok Aladar Zich Pešť Sarajevo Mostar

15 article Ta hranicemi.

Ta hranicemi. Nový velevyslanec ruský v Berlíně. Tel. - Z Petrohradu, 24. června. Oficielně se oznamuje jmenován ruského vyslance v Athénách Šverbe- jeva velevyslancem v Berlíně. Dolní sněmovna anglická. Tel. - Z Londýna, 24. června. V dnešní schůzi dolní sněmovny o- známil kancléř pokladu Lloyd George, že z přebytku 61/4 milionů věnuje jeden milion na úhradu doplnění loďstva, kte- roužto předlohu Churchill co nejdří- ve sněmovně předloží Samospráva ostrovů Archipelu Tel. - Z Cařihradu, 24. června. Proslýchá se, že Portě dostalo se informací, že mocnosti memorandum oby- vatelstva ostrovů Archipelu pokládají za neplatné. Anghe, Francie a Rusko naproti tomu vzaly v úvahu memorandum obyva- telstva ostrova Samu proti přítomnosti tureckého vojska na ostrově. Italie a ostrovy v Egejském moři. Tel. - Z Turinu, 24. června. Stampa oznamuje, že italská vláda v každém případě dostane ostrov Stampalia jakožto východisko lodních operací v Egej- ském moři. Zdali Rodos dostane se do ru- kou italských, není prý ještě jisto. Ostat- ní ostrovy prý se od Turecka odtrhnou a dostanou samosprávu.

Lloyd George Sam Stamp Berlín Petrohrad Atény Londýn Cařihrad Francie Rusko Turin Egej Turecko dolní sněmovna Dolní sněmovna Anghe

16 article Zemská školní rada.

Zemská školní rada. Ve včerejší schůzi zemské školní rady bylo konečně po dlouhých průtazích povo- leno zříditi veřejnou školu obecnou v No- vých Černovicích. Nic tedy nepomohlv intriky, osnované známým Hansem Saidou, škola bude již po prázdninách zveřejněna a jak se dá očekávati při známé agilnosti III. odboru Národní jednoty, bude se i zdárně rozvíjeti. V poslední schůzi zemské školní rady navrhl dr. Budínský, aby ministr kultu a vyučování požádán byl prostřednictvím místodržitele, by se déle neodkládalo se stavbou budovy pro II. české gymnasium na Starém Brně a pro ústav učitelek. Vče- ra bylo sděleno, že ministr dr. Hussarek projevil souhlas se stavbou budovy pro II. gymnasium a budou ihned učiněny pří- pravné kroky. Důležité je rozhodnutí zemské školní rady, že členům stálého výboru okresních učitelských konferencí má býti poukazo- váno cestné. Pro stravné není prý zákoni- tého důvodu. Dosud nedostávali ani cest- ného ani stravného a nutno se jen diviti zemskému výboru, že tomuto spravedli- vému požadavku učitelskému se až dosud bránil. Učitel mohl býti několikráte do roka úředně velán do porad stálého vý- boru, ale výlohy musel si platit sám. Školní rok 1911/12 ukončen bude tam, kde je feriální den sobota, již v sobotu 13. července, kde je jiný feriální den, až v neděli 14. července. Klerikálové před významnými dny Vl. sletu všesokolského štvou a denuncují jed- noty sokolské za jejich ušlechtilé snahy o tělesnou výchovu mládeže. Farní úřadv Šumvaldě ohlásil školním úřadům, že tamní jednota nemá povolení zemské škol- ni rady ke cvičení školského dorostu a úřady školní proto cvičení mládeže zaká- Prof. Frant. Dlouhý, známý iv široké české veřejnosti jako redaktor Vesny, Literární Hlídky a Učitele, byl jmenován školním radou. zaly.

Saida doktor Budínský Hussarek profesor František Dlouhý východ Černovice Brno Šumvald

17 article

Český odbor c. k. zemské školní rady moravské usnesl se v sezení konaném dne 24. června za předsednictví c. k. místodržitel- ského vicepresidenta Viktora Houdka, mimo jiné na tomto: Ustanoveni byli při školách obecnýclr učiteli příp. učitelkami 1. třídy: Le- onhard Roháč ve Vizovicích, Václav Jaša v Morasicích, Karel Tůma v Budkově, Božena Vinklárková v Loukově a Františka Zajíčková při dívčí škole obecné v Měšťanské ulici v Brně; učiteli příp. učitelkami 2. třídy: Anna Filipovská při dívčí škole obecné v Hut- terské ulici v Brně. Frant. Fučík v Sedici, Ma- rie Komárková v Maloměřicích. Josef Kunčar v Podhradní Lhotě, Antonín Matuška v Komár- ném, Jan Mikl v Kněždubě, Anna Nápravníková při divčí škole obecné v Giskrové třídě v Brně. Josef Noháček v Pyšelu, Hubert Přibyl v Teči- cích, Jan Rambousek v Lesonicích a Mař- Suchá při dívčí škole obecné v Židenicích ne Táborské třídě; učitelkami ručních prací: Fran- tiška Česneková při obecných školách v Lipní- ku a Dol. Vilímovicích, Anna Dvořáčková při obecných školách v Březolupech a Šárově, Klotilda Egerlová při obecných školách v Šit- bořicích a Nykolčicích, Aloisie Kolářová při školách obecných v Panských Dubenkách, Kla- tovci a Horní Olešné, a Amelie Nerudová při dívčí škole obecné ve Strážnici. 45 osobám učitelským přiznáno bylo zvý- šení služného.

Houdek Roháč Jaša Tůma Vinklárková Zajíčková Filipovská František Fučík Komárková Kunčar Matušek Mikl Nápravníková Noháček Přibyl Rambousek Fran Dvořáčková Šárův Egerlová Kolářová Nerudová Vizovice Morasice Budkov Loukov Brno Hut terský ulice Sedica Ma Maloměřice podhradní Lhota Komár Kněždub Giskrová třída Pyšel Lesonice Židenice Dolo Březolupy Horní Olešná Strážnice Český odbor c

18 article

Nadučitel Alois Hrdlička v Uhřicích dán byl na odpočinek. Zároveň bylo usneseno vysloviti nadučiteli Aloisu Hrdličkovi v Uhřicích uznání c. k. zem- ské rady školní za dlouholeté a úspěšné půso- bení ve službách školních. Zásadně povoleno bylo zříditi samostatnou školu obecnou pro školní obvod černovický v Nových Černovicích, venkovský školní okres brněnský. Povoleno bylo otevříti počátkem škol. roku 1912-13 3. třídu dívčí školy měšťanské v Ko- přivnici. Zrušeny byly všeobecné úlevy v návštěvě školní v Bilovicích, Říkovicích a Velešovicích. Povoleno bylo zříditi tělocvičný běh učeb- ný pro dítky školou povinné tělocvičné jednotě »Sokol« ve Staré Bělé. 000.0.000.0.0.0.0.00000.0.000.0 Polní stojany, stoličky, makřská plát- na belgická, natírané lepenky pro olejo- malbu, barvy olejové, vodové, skřínky na barvy atd. ve velkoobchodě papírem, kan- celářskými a technickými potřebami Ant. Bohanes, Brno, Rudolfská ukce 19. Telefon 1323. 0.000000000.0.0000000.00000000

Hrdlička Antonín Bohanes Uhřice Nová Černovice ko Říkovice Velešovice Stará Bělá Brno Sokol