V Brně, 5, července.

LIDOvÉ

NOVINY.

Birans k

týral, ale i peníze, jež sama mozolně vydělala. násilně od ní vymáhal a propíjel. Vražda ze žárlivosti. Z Florencie, 4. čer- vvence. (Tel.) Dcera zdejšíhe lékárníka Cata- niho, jedna z nejkrásnějších dívek města, byla dnes svým milencem, vrátivším se z Tripolisu, zastřelena ze žárlivosti. Vrah byl zatčen. Kurníky na střechách. Jestliže plán dojde v Londýně souhlasu, pak zavzní záhy s lon- dýnských střech veselé kdákání a uvede do všeobecné pouliční hudby pěknou změnu. Není to však pouze plánem budoucnosti, nýbrž na střechách některých londýnských domů existují již pravidelné kuří dvory. V Chaphamu, jedné části londýnské, chová jistý hostinský na střeše svého domu celé hejno slepic a v posledním létě snesly mu jediné tři slepice 200 vajec. Při- pravil jim však také tam nahoře mezi křovi- nami alpských růží rozkošný kouteček. V Min- cing Laneu, jedné z nejživějších obchodních ulic City, dlí taktéž na střeše jednoho domu za hrdé ochrany kohouta pět slepic, které při- nášejí svému majiteli denně pěknou dividendu vajec. Zahrada za 65 milionů. Samo sebou se roz- umí, že jen králi jest možno míti zahradu v ce- ně 65 mil. korun. Mnohý kníže by si rád opatřil jen nejnutnější potřeby, aby jeho zahrada mohla slouti zázračnou. To podařilo se pouze nekorunovanému tabákovému králi B. Du- kovi v Americe. Na místě nynější zázračné zahrady rozkládala se před časem veliká ne- úrodná rovina. Z této pustiny udělal Duke sad, jemuž do krásy není na světě rovného, a který i světonámé Versailleské zahrady zasti- ňuje. Nevezl hor, zařídil vodopády a vykopal jezera. Sad zaujímá prostoru 12 km2. Cesty měří 50 km. 40 mil. květin bylo třeba, aby o- zdobily park, jen křoví se odhaduje na milion.

Zvláštní lásku má Duke k vodním experimen- tum: zařídil na 200 vodopádů a vodotrysků. Spousty bronzových a mramorových soch, nej- vyšších cen, zdobí zákoutí zahrady. Tento zázračný, jistě na světě ojedinělý sad, jest dva- kráte v týdnu přístupen širšímu obecenstvu. Paedagog. Před časem přinesli jsme z péra odborníkova poznámku o latinských pře- kladech českých básní, jež uveřejnil prof. Fr. Palata v programu prostějovského gymnasia. Na to nám pan profesor Palata zaslal dopis,z něhož vyjímáme: ». . . naprosto toho nepotře- bujeme, aby se nám do našeho oboru drze vtíral a dokonce kritické (??!!) služby nám vnucoval — nějaký dotěrný, neomalený dl- lettant . . . Přečtouce »kritiku« takového »znal- ce« pomyslíme si něco o mamlasovství...« Tak píše člověk, jehož povoláním je výchova mlá- deže. Že tak píše o poznámce vynikajícího vě- deckého pracovníka, jemuž s veškerou svou chvástavou odborností nesahá po kotníky, je jen pikantní stránka trudného tohoto doku- mentu. Kult špíny. Zdá se, že ve Španělsku po- kládají špínu za svatou, neboť každý umyje-li si celé tělo důkladně vodou s mydlem, vrhá na sebe podezření, že jest kacířem. Duch Fi- lipa druhého, který v roku 1566 proti použí- vání lázní zakročil nejpřísnějšími peněžitými tresty a žalářováním, zdá se ještě tuto ne- šťastnou zemi obepínati. Udal se však nedáv- no případ, který dr. Arnošt Schulze ve svém časopisu pod záhlavím: »O koupání ve Španělsku«, uveřejňuje. Maria Maetzu, uči- telka na obecné škole v Bilbao, přednášelav pokrokovém kroužku »El Sitio« a byla od- měněna zvláštním peněžitým darem. Přednáš- ka týkala se jejích studijních cest po Anglil.

Bylo usneseno obnos, který učitelka jako dar odmítla, na její návrh věnovati na zřízení kou- pelny při škole, v níž Maetzu vyučovala. By- la podána žádost k městské radě, aby koupelna při škole byla povolena. Ve schůzi městské ra- dy, když byla tato věc projednávána, člen za- stupitelstva Carretero vřele ujímal se ná- vrhu, ale klerikální členové zastupitelstva živě proti schválení návrhu protestovali. Karlista Acehal zuřivě volal: »Co jest to za nesmysl, chtíti přeměniti školu v koupelnu!« Ultramon- tánský zástupce Torse prudce řečnil proti návrhu, proti ztřeštěné učitelce Maetzové, proti pokrokovému spolku »El Sitio«, a přede- vším proti nekulturní vášni, koupati se. Nebot »koupání jest luxus a slouží jako každý luxus pouze k tomu, lidstvo zničiti.« Když na to ujal se slova starosta Elouezebal, předstihl všechny svoje předřečníky. Elguezebal lest advokát, vyšlý z jesuitské školy v Deusto. Ten prohlásil, že koupání se nesrovnávás mravností. »Lidé, kteří ve své rozpínavosti již tak dalece postoupili, že se myjí více než obli- čej a ruce, urážejí boha a samy sebe prostituují. Co jsem na světě ještě jsem se nekoupal, a jsem přesvědčen, že většina vy- soce etěného shromáždění totéž o sobě může říci!« Proč se koupati ve vodě, když se koupa- lí ve zbožnostil Zvláštní případ ze života mravenců sdě- luje »Svět zvířat«. Mravenec považuje se více za užitečného než škodlivého. Je to pilný niči- tel mnohého obtížného hmyzu, zvláště mšic.

Kromě toho zabraňuje znečišťování vzduchu zá- pachem zdechlých menších zvířat, neboť jev mraveništi sežírá na kost. Mravenci jsou v pří- bytcích lidských nepříjemni. Částo rádi mlsáva- lí na sladkých zralých hroznech. V minulých dnech způsobili však škodu zvláštního druhu. V zahradě tednoho statkáře měli na starém keři révy viné při zdi heizdo kosi s mláďaty. ještě holátky. Bylo radost pozorovati, jak vůči- hledě rostou. Jednoho dne z rána byla však holátka nalezena v hnízdě mrtva. Staří úzko- stlivě hnízdo obletovali. Jen jedno holátko je- vilo známky života. Tělíčka jejich a hnízdo bylo pokryto mravenci a červenými skvrnami, sto- pami to po štípnutí. Živé mládě pak štípáno jsouc mravenci, bezmocně občas křidélka roz- tahovalo a se zmítalo. Bohužel i to téhož dne zahynulo. Mnoho mravenců lezlo po révě od mraveniště nahoru. Je tedy jisto, že byla mlá- ďata usmrcena účinky štípnutí mravenci“ účinkem kyseliny mravenčí. Není bez zajíma- vosti, že ke zdolání svých obětí užívají mra- venci spojených sil svých.

Ukradené listiny v pařížském státním ar- chivu. Z Paříže se oznamuje: Francouzský kon- sul madridský prohlašuje, že historické doku- menty, které byly nalezeny v majetku Pran- couze Antolina, jsou skutečné originály, jež při nepozornosti a nedbalosti personálu byly uzmuty z pařížského státního archivu. Orville Wrigkt nebude již létat. Americké listy sdělují, že známý vzduchoplavec Orville Wright pevně se rozhodl, nikdy již nevstoupiti na aeroplán. Ředitelé společnosti, jíž bratři Wrightové prodali svoje patenty, jsou toho mi- nění, že Orville Wright po smrti svého bratra Wilbura samojediný zná tajemství, jež tajív sobě snad celou budoucnost vzduchové tech- niky, a že Orville nechce již jako pilet zahrá- vati si s životem, ježto jako theoretik daleko více pro aviatiku vykanati může. Toto poslední zavázal se plnitl.

»Rltuální« proces. Z Kijeva, 4. července. (Tel.) V záležitosti »rituální« vraždy usnesl se okresní soud na návrh státního zástupce požá- dati soudní komoru, aby upustily od žaloby proti Beilisovi a aby záležitost znovu byla vyšetřena. — Z Petrohradu, 4. července. (Tel.) Přes rozhodnutí ministerstva, vyšetřiti znovu aféru Juščinského, nebyl zatčený Beilis propuštěn. Jak možno státi se krásným. Zvláštní sou- těž uspořádalo město San Francisco za účelem dosažení modelu pro reklamový plakát světové výstavy, kterouž chce oslaviti v roce 1915 své znovuzrození. Malíř, jemuž bylo svěřeno vy- pracování výstavního plakátu, snažil se vše- možně nalézti ženu, která by mu mohla sloužiti jako ideální postava, znázorňující »ducha zá- padu«. Když se to nezdařilo, rozhodl se vý- stavní výbor přispěti umělci vypsáním soutěže krásy. Cena zavazuje vítězkyni zároveň slou- žiti malíři jako model. Mezi četnými uchazeč- kami soutěže byla také miss Annetta Keller- mannová, známá mistryně v plování, která se vyznamenala svými skvělými výkony při soutěži v plování v Londýně a Paříži, jakoži dvojnásobným pokusem přeplavati průplav La- manche. Po pečlivé zkoušce kandidátek sjed- notili se rozhodčí soudcové na tom, aby miss Kellermannová představovala »ducha západu«. Rozhodnutí jejich přimělo americké dámy obrá- titi se na slečnu Kellermannovou s prosbou, aby jim sdělila, jak lze dosáhnouti tělesné krásya bezvadných tvarů. Aby vyhověla této žádosti. zahájila mistryně v plování řadu přednášek, v nichž doporučuje mírný sport, na př. tennisa plování, jako nejbezpečnější prostředek získati ženskému tělu sílu a s ní zároveň soulad tvarů.

Jonáš v hřichu velryby. V bibli se vypra- vuje, že Jonáš byl pozřen velrybou, žil v ní a jednoho dne nalezen byl na břehu mořském zdráv a čilý. Je-li toto vyprávění pravdivé, měl Jonáš dosti prostranné bydliště, jak ameri- cké listy přinášejí. V Nov. Yerku byl vystaven totiž model ohromného břicha velryby, stejných rozměrů, jako jest velrybá, v délce 26 metrů. Jeden americký list přináší obraz této velryby, do něhož vkresleno jest bydliště Jonášovo. Skládá se ze čtyř světnic, kuchyně a koupelny. Každá místnost zaujímá plochu tři krát tří metrů a jest rovněž tak vysoká, jen koupelna má trochu nižší střechu. Obydli nepřesahuje však jistě polovici těla vedryby. Nejstarší loď světa. Austrálská vězeňská loď »Succes«, která byla vystavěna v r. 1790, a jest nejstarší lodí světa, jíž se dnes ještě po- užívá, odplula poslední neděli z Oueenstownu do Nového Yorku. Jest to poslední její cesta. Asi před 3 týdny byla v Severním moři částeč- ně poškozena, byla však pomecí bezdrátové telegrafie nalezena a do Oueenstownského pří- stavu dovlečena. V přístavu kotví už známá loď »Mauretania«. Obě lodi opustily společně přístav; porovnání mezi oběma loďmi bylo při- liš nápadné. »Mauretania« kryla svojí ohrom- nou kostrou nepatrnou obstarožní dřevěnou lo- dičku »Succes«. Co lodi byly v přístavu, při- cházely spousty lidu, aby přítomny byly od- jezdu památné lodi. Jest naděje, že za dobré pohody doplují lodi za 40 dní šťastně do Nov. Vorku.

Hostina na čestné slovo propuštěných lupičů. Když byl v novoyorských státech schválen zákon, který dával soudci právomoc. dle vlastního zdání propustiti lupiče, který se zavázal čestným slovem, že až bude volán do- staví se k soudu, na svobodu, byli velmi mnozí, kteří tomuto zavedení předvídali časné a smut- né fiasko. Jak správně počínal si soudce Grain, duševní otec tohoto zákona, důvěřuje v čestné slovo lupiče, ukazuje nejlépe před ně- kolika dny banket, pořádaný na počest na čest- né slovo propuštěných lupičů. Více než sto lidí súčastnilo se slavnesti, jen dva lupiči, kteří též Grainem na závazek čestného sleva byli pu- štěni na svobedu, chyběli. Za večera poslali však oba omluvné dopisy. Dále se mluví o těch- to lupičích, že otcovským jednáním soudce Graina, který ve svých řečích apeloval vždy na jich cit, stala se veliká většina bývalých lupičů řádnými a pracovitými lidmi, zaujímají- cími čestné společenské postavení. Potografovaná hudba. Fotegrafovati hudbu. zní právě tak paradoxně, jako slyšeti obraz; ale přece nalezl se aparát, jimž mežno hudbu fotografovati. Jde o nový vynález amerického stavitele pian Melville Clarka v Chicagu, který po desítileté námaze vynalezl stroj, který přesně kreslí všechny toniny klavíru, aniž by ten nejmenší odstín tonu zpronevířil. Stroj koná ještě více: dá-li se »efotografovaná hudba do jakéhosi klavírového aparátu, -reprodukuje ji klavír přesně dle snímku«. Dle zprávy časopisu »Technical World Magazine« předvedl vyná- lezce svůj aparát jednomu virtuosu na klavír. Umělec improvisoval jakousl skladbu a k nej- většímu svému úžasu slyšel po chvíli improvi- sovaný kus hráti zázračný aparát. Jak aparát pracuje, o tom americké listy mlčí a prozrazují pouze jednotlivé součástky Člarkova vynálezu.

Továrna na kachný. Nejsou tím míněny kachny novinářské, je- jichž velkovýroba již dávno se provozuje, nýbrž skutečné kachny, tito chutní ptáci, bohužel vzácní za nynější drahoty i v měšťanské ku- chyni. Velkoprůmysl vrhl se také na výnosný chov drůbeže, a z bývalého idylického kůrníku a helubníku isou v Americe obrovské farmy,a také v Anglii provozuie se nyni již chov drů- beže ve velkém; všechny vymoženosti moder- ního průmyslu jsou i zde uplatněny. Tate tevárna na kachny je v Anglii v Harrow-Wealdu nedaleko nádraží Stammor- ského. Za padesát minut dopraví automobily zbeží do Londýna na Smíthíjeldský trh, kde nejvíce se prodávají potraviny. Nebude nemíst- no, popišeme-li trochu tuto továrnu na kachny. která zásobuje Londýn dobrou drůbeží. Ná- klady na tento podnik činí 250.000 kor. Parma rozkládá se na pozemcích, které před nedávnem ležely ještě ladem, a zaujimají plochu jedenácti akrů, z nichž sedm akrů je zastaveno továrními budovami. Tyto budovy mají šest oddělení. V prvním jsou hnízda. Jest to velký sál, v něm je 70 přístrojů k lihnutí, v nichž může býti umí- stěno 20.000 vajec. Tento obrovský počet ka- čátek může přijíti na svět bez nejmenší pomoci starých kachen. Vylíhnutá kačáta dopravují se do celé řady sálů jiných, kde je teplota pomocí topení teplou vodou udrževána na 26 až 31° Č. Starší kachničky jsou dopravovány do míst- ností studenějších. O stáří ptáků vedou se zá- znamy, místnosti, kde právě jsou chovány, řídí se dle počtu dní jak jsou káčata stará.

Když povyrostou, přijdou na čerstvý vzduch. A zde se krmí až docílí určité váhy, načež skončí svůj život v továrních jatkácha dopravují se na trh velkoměsta, aby nasytily žaludky jeho obyvatelů. Jejich životní pouť šesti oddíly továrny je rozpočtena přesně na devět neděl, když váží každá průměrně 61/4 libry. Druhá část podniku, oddělená ode dvora pro výkrm kachen, je věnována »výrobě« va- jec. Tam jsou chování »rodiče« celého kachního velkopodniku, káčeři a kačky, a těší se pečli- vému ošetřování a svobodě. Na jednoho káčera přijde pět kachen, a tyto kachny, jejichž úkolem je snášet vejce, jsou krmeny zcela zvláštním způsobem. Celá továrna je řízena přesně dle vědeckých zásad, a nebylo právě lehko vybrati nejvhodnější druh k chovu a umělému líhnutí. Po dlouhých studiích vybrány byly bílé kachny pekingské. Samičky jsou velmi plodné, vyni- kají nade všechny své evropské spolusestry. neboť snášejí ročně průměrně 135 vajec, kdežto nejplodnější anglické plemeno, kachny aybes- buryské, snášejí jen 90 vajec. Ředitel této to- várny čítá, že při tisíci pekingských kachnách je 100.000 vajec ročně a z těch vylíhne se prů- měrně 80.000 káčat. Po devítinedělním chovu má každá kachna cenu asi 4 šilinky a poněvadž chov stojí jen asi půl druhého šilinku, je výnos- nost továrny velmi značná. »Výroba kachen« je tudíž velmi výnosná a ukazuje, že bychom mohli míti i laciné kachní maso, kdyby bylo náležité nodnikavosti v tomto směru u nás.

Město speditérů. Městem tím jsou dle »Českého Lloydu« Eydtkulmy, ležící na hranicích Ruska a Ně- mecka, na železniční linii mezi hlavními městy Lisabonem a Petrohradem, jedné z nejživějších kemunikací v Evropě. Město čítá asi 5000 oby- vatelů. Zmíněný list vypravuje zajímavou hi- storii tohoto města. Do nedávna byly Eydt- kulmy ještě vesnicí. Dle pověsti lidu byla při- čina toho, proč Eydtkulmy zůstávaly vsí, tate: Jednoho dne k večeru přijel na tamější stanici německý princ Bedřich, potomní císař německý. Pro neznámou již příčinu nemohl vlak hned ze stanice odjeti a vznešený pasažér sestoupil tedy do nádražní budovy. Zde musel projíti pokojem. v němž eydtkulmští špeditéři seděli u stolů s vínem a statečně popíjeli. Jsouce již v náladě velmi »povznesené«, neuznali toho potřebu před korunním princem povstati a ve své zábavě se nějak omeziti. Princ prý byl nad tím tak roz- hořčen, že se vyjádřil, pokud on bude živ, Eydt- kulmy nikdy městem se nestanou.

Obec tato ještě před padesáti lety sestá- vala jenom ze čtyř stavení; když pak roku 1859 byla tu vystavěna dráha a s dráhou dostavilo se do Ruska jdoucí podloudnictví, ležely peníze pro každého, kdo tomu rozuměl, takřka na ulici. Přede vším pro špeditéry. Jeden z nich, pů- vodně krejčovský synek — odhaduje nyní svoje jmění na 100 milionů marek. Z mnoha prevede- ných kousků, které se o tamějších špeditérech mezi lidem vypravují, uvádíme tento: Jeden špeditér, který posílal do Ruska mnoho sirek, propašoval pokaždé se sirkami ve srozuměnís ruskými úředníky taky kus hedvábí. To jej tak povzbudilo, že odeslal jednou celý vlak, dekla- rovaný nákladem sirek a podle předpisu plom- bovaný, který však nevezl sirky, nýbrž samé hedvábí. Ještě toho večera, když vlak šťastně přes hranice přejel, oslavil to tento důvtipný špeditér slavnou hestinou, na kteréž jeho »ruští přátelé« úředníci zaujímali čestná místa. Tento kousek byl posledním jeho špeditérským výko- nem: měl už dost peněz a odstěhoval se.

Dnešní Eydtkulmy vyznačují se zvláště ži- vým pohraničním obchodem a ruchem. Jelikož hned v sousedství, ale již na ruské půdě, leží ruské město Virbaly, jest zde na ulicích, v ob- chodech, restauracích a hotelích plno ruských důstojníků a úředníků v uniformách, všeckov bílých čepicích. Přicházejí sem nakupovat, pro- tože německé výrobky jsou zde lacinější než ruské. A kromě toho jest v Eydtkulmech asl tucet restaurantů s dámskou obsluhou. V do- mácnostech a restauracích viděti jest samý ruský samovar. Obzvláštní pozornosti zasluhují však eydt- kulmské spediční obchody, jichž je zde asi pět- advacet. Mladým špeditérským pomocníkům slouží tyto obchody jaksi za vysokou školu, a je spojena s tím ta výhoda, že majitelé jejich platí vysoké služné. V obchodech těchto zde na hranicích lze pozorovati mnoho zvláštního. Tak ku příkladu projelo Eydtkulmy před několika lety sedm vozů, na nichž Anglie posílala perské vládě zlato v těžkých hrudách, v pytlích za- šitých. Podloudnictví kvete zde ještě stále, ale poněvadž již hranice u města jsou pilně střeže- ny, vede se po polích. Nejhlavnějším předmě- tem podloudnictví jest čaj, jenž přichází z Ham- burku, vlastně přes Hamburk až z Číny, načež se v Rusku prodává co »ruský čaj«. Kromě toho prochází přes hranice stále silný proud vystěhovalců z Ruska do Německa nebo až de Ameriky, a proud vracejících se zase vystěho- valců z Ameriky do Ruska.

Srážka vlaků v Anavlce- Tel. - Z Corningu, 4. burvence. Rychlovlak přijížážjící de stanice narazil na osobní vlak lacavantské dráhy, stoscl ve stanici, při čemž dva vagony osobního vlaku byly rozbity. Většina osob v těchta vagonech se nalézajících byla z trosek vytažena mrtva. Má se za to, že při neštěstí bylo 30 oseh zs- hito, 50 zraněno. Tel. - Z Nového Yorku. 4. července. Mezi mrtvými a raněnými je mnoho mě- šťanů corningských. Z Nového Yorku vyslány byly na místo neštěstí pamocné vlaky s lé- kaři. Dle dalších zpráv je katastrofa rázu da- leko horšího, než se zprvu myslilo. Mluví se dokonce o 50 mstvých a více než 100 osohách zraněných. lediné slatinné lázně na ke ženský lékai

Dr. Haše, Luhačavice. Francouz- ský a , kona jemné likéry, vína v láhvich levně nabízí

JAN SOUČEK BRNO, KOBLIŽNÁ ULICE čÍsLO 22. Telefon 3298-VIII.

Sport a hry.

Olymniiské hry. S dosavadními úspěchy, jichž docílili češt tennisté na štokholmské Olympiadě, musí být spokojeni nejen oni sami, nýbrž i celá česká veřejnost sportovní. Nikdo nepočítal jistě na vítězství Čechů v tennise a každý dohadoval pouze na čestné umístění. Toho Češí dosáhli též v plné míře. Tak Žemla po svén krásném vítězství nad Müllerem (Německo) probil se v dvouhře až do semiti- nale, kdež po vysoce napínavé a rozčilující hře podlehl Kritsonovi (Již. Afrika) 2 :6, 6:3, 6:2. 4:6, 6:4! Ve čtyřhře zvítězili Žeml a- dr. Just, jak jsme již oznámili nad Spise m- Heydenem (Némecko) 6:0, 8:6, 6:4 a dostali se tím až do finale! Ve jeotballovém turnaji porazila Anglie Finsko 4:1 a Dánsko zvítězile nad Holandskem rovněž 4:1. Ve finale ulká se tudíž Anglies Dánskem, což ostatně zcela dobře odpovídlá footballové výkonnosti súčastněných mužstev. V turnaji o pohár na útěchu zvítězilo Rakousko nad Italií 5:1 (2:0). Účast athletů na Olympiadě, Účast závodníků při jednotlivých číslech athle- tických závodů bude dle dosavadních přihlá- šek opravdu úctyhodná. Tak má startovati na 100 m 95 závodníků, na 200 m 100, na 400 muu 98, na 800 m 72, na 1500 m 88. na 5000 m 80, na 10.000 m 82, na překážky 60, na Marathon 72. Skoku vysokého má se súčastniti 65 závod- níků, skoku dalekého 89. trojskoku 57. skoku o tyči 47, vrhu oštěpem 65 (ohouruč 32), vrhu diskem 71 (56), vrhu koulí 62 (27), vrhu kladi- vem 28, pětihoje 51 a desítiboje 55 závodníků!

Lawn-Tennis. Ve hře jednotlivců pánů o bronzovou medaili zvítězil Kreutzer (Nč- mecko) proti Žemlovi (Čechy) 6:2, 3 :6, 6 :3, 6:1. — Pinale hry párů: Kitson-Winslow (Již. Afrika) proti Pipes-Zhoři! (Rusko) zvítězili první 4:6, 6:1, 6:2, 6:1. — V dámském závodu jednotlivém Brogedsová (Francie) proti Göhringové (Německo) zvítězila 4:6. 6:3, 6:4. Střelba z revolverů a pistolí. V konkurenci jednotlivců na 50 metrů vyhrál první cenu Hird (Spoj. státy) 194.—, druhou cenu Milne (Anglie) 193.—, třetí Burd (An- glie) 192.— Kopaná. Zvítězili Nizozemci a dobyli bronzové medaile. Střelba na běžícího jelena. V ke- nečné konkurenci první Švédsko se 151.—, druhé Spojené státy se 132.— a třetí Finsko se 123.—, na te Rakousko a Rusko. Vední sporty. Závody maňásků pořádá dnes Český Veslařský Klub Brno na své vodě v Obřanech. Závody, které poskytnou jistě veškerému obe- censtvu již svou novotou velmi zajímavou pe- dívanou, pečnou za příznivého počasí o 4 hod. odpol. a přihlášeno jest k nim 16 závodníků. Nejpříhodnější pravidelný vlak odjíždí z Brna v 1.35 odpol., kromě toho však odjíždí pak je- ště v půlhodinových přestávkách řada vlaků záhavných. zlatá pára na cesty, do- pisní papíry v krabiefch e nrí r he tašky, tebolky na peníze, doutníky a bankovky, rámce, slba a veškeré ozdobné zboží. F. Svěntý, velkoebchod papírem, Brno, Rudelfova ul. 13. Největší sklad mnlířských potřeb- mslry v každém prove- Panské prádlé ta. r. V. Dreslar, Brne, Kobilžná 24-20. Modní zboží ve velkém výběrv. nei

u firmy n ulě závodsuknen, prno, husolove ul. se.