Strana 2

LIDOvÉ

NOVINY

V Brně, 5. července.

ve sněmovně. Výjevy ty jsou dokladem beznadějné sitvace vodocestné novely. Rusím i Slovinci byli odhodláni všemi pro- středky uzákonění této přediohy zmařiti a kdyby novela na krásně se byta dostala v tomto zasedání ještě do plena, nebylo by tam nomyšlení na její schválení v ny- nější době. Rustnům i Slovincům je tato přejoha příležitostí k vetikému politické- ma pychu, ba vyděračství, a oběma těmto stranám jsou lhostejny kompensace, které jim vláda nabízí v oboru vodních cest. Jejich cíle jdou mnohem dále. Za mimi pak stojí Němci z Čech, kteří sami se neexpo- nuji tak rvavě jako Slovinci nebo Rusíni, ale s neskonalým potěšením sledují, jak jsou Češi, dík vládní pomoci jejich větši- ny, připravováni o vodní cesty, které již krvavě politicky zaplatili. Jevištěm obstrukčních kravalů dneš- ních byl salon presidenta sněmovny, kam posl. Udržal jako předseda vodocestné- ho výboru v nevyčítatelné své chytrosti schůze přeložil. Prý proto, že do jiných větších místností nahrnují se vždy po- slanci, kteří nejsou členy výboru a po- vzburzují oposici. Jaký nerozum to byl. se dnes ukázalo a obstrukčníci měli o argu- ment více právě v tomto přeložení výbo- rové místnosti. Třeba připomenout, že byly obstrukce v rozpočtovém výboru, při kterých se rozhodovalo o osudu celé- ho parlamentu a vlády, ale nikdy nen- padlo předsedovi sahat k takovým trikůmm. jako panu Udržalovi, jehož neschop- nost pro tento úřad byla zjevna od první schůze důležitého tohoto výboru. Při tom je neschopnost tohoto poslance úměrna k jeho nadutosti. Za dnešní řeči Kalino- vy, který dobře posvítil na to, kam za- táhly vodocestnou otázku v Čechách i na Moravě vládní české strany, a který také odhall komedi, jakou vláda s vodními cestamí provozuje, dělal pan Udržala s ním pan Maštálka »vtipy« k umření.

Jen kdyby iiž vládně-jednotný klub zvolil státníka Udržala za vůdce, ten tu vlád- ní politiku dobije! Posl. Kalina právem na něho volal, když posl. Udržal »vtip- koval«, že jenom na Čechy nemůže se vláda spoléhat: »Jste sice předsedou nej- většího počtu poslanců — a nemluvímo tom, že nemáte ani všechny jejich hlasy vždycky k disposici — hlavní věcí je však. že nezáleží na tom, jak moho je hlasů, nýbrž na tom, jak je dovedete hodit ve vhodnou chvíli na váhu!« To ovšem by se žádalo od vůdce Udržala příliš mnoho! Ten dělá prostě to, co si přeje dr. K ra- mář. Udržal a Maštálka jsou ty- pičtí představitelé oné žebrácké politiky bez rozhedu, bez rozmyslu a bez rozumu a v otázce vodocestné se oba sešli. Vý- prask, který jim dal dnes ve své řeči posl. Kalina, byl u obou svorně zasloužený. Ostatně dostal pan Maštálka dnes svůj dil také od polského poslance dra. Koli- schera, který si vzal na mušku páně Maštálkovy vavříny v otázce smlouvy duajsko-paroplavební společnosti. Sněmovna měla dnes předposlední schůzi a kromě dunajsko-regulační předlo- hy, ke které posl. Kalina za velkého zájmu promluvil, byla vyřízena celá řada nepolitických předloh. Tak předloha o zří- zení inženýrských komor. o níž byl refe- rent mladočeský posl. Hráský jako in- ženýr. Tento poslanec však vůbec se ani nedostavil, tak že referát musel převzíti předseda výboru medik dr. E ll e n- bogen. Také předloha o zřízení náhrad- ního průmyslu pro Příbram byla dnes skončena. Když pak bylo jednání přeruše- no, navrhl posl. dr. Adler, aby na dení

pořádek poslední schůze, a sice na první místo, byl dán zákon na potírání nakažli- vých nemocí. Návrh byl přijat většinou hlasů. Protože Rusíni hlasovali proti ná- vrhu, došlo mezi nini a sociálími demo- kraty k prudké srážce, Polský poslanec sociálně-demokratický Reger zvolal na Rusiny: Rutensczi chruní (chrapouni)! Ru- sínský posl. Petryckyi vrhl se na něj a bylo by uprostřed všeobecné vřavy do- šlo mezi nimi k úplné rvačce, kdyby je ne- byli někteří poslanci od sebe odtrhli. Když byla smlouva s dunajskou paro- plavební společností ve druhém čtení schválena, dal ji sociálně-demokratický vicepresident Pernerstorfer od- hlasovat hned také ve třetím čtení, ačko- liv pro ně nebyla naprosto potřebná dvou- třetinová většina. Sami sociální demokraté němečtí pokřikovali na svého vicepresi- denta; ten se však nedal vyrušiti ze svého a prohlásil předlohu, kterou se dává schválení nekalým obchodům křesťansko- sociálního ministra Weiskirchner a, za schválenou. V zítřejší schůzi budou vy- řízeny ještě záležitosti legitimační a imu- nitní a předloha o výdělkových druž- stvech. Sněmovna byla již dnes velmi slabě navštívena, poněvadž velká část poslanců odejela. (Dokončení z večerního listu.) Po referátu dra. Bugatta byly zprá- vy výboru pro námořní plavbu a rybářství beze změny přijaty. Zpravodaj Lang referuje o předloze o re- gulaci Dunaje. Dokazuje, že předloha směřuje k ochraně Vídně a Moravského Pole před povodněmi a odporučuje ji. Dr. Ellenbogen (soc. dem.) dokazuje, že předloha chrání velmi slabě zájmy Vídně. Posl. Grafenauer (Slovinec) stěžuje si na stálé překročování rozpočtu při veřejných stavbách. Posl. Friedmann (něm. lib.) vytýká. že předloha ukládá Vídni a Dol. Rakousům pří- lišná břemena.

Po řeči posl. Denka (něm. lib.) byla po- tom debata skončena. Posl. Kalina, generální řečník kontra. dovozuje, že neodvislí poslanci varovali před politikou dra. Kramářc, stavějící na t. zv. hospodářských vymoženostech. Ukázalo se, že ani tentokráte nevedla tato politika k žádnému úspěchu. Je zjevno, že v celé sněmovně ne- přeje si nikdo horoucněji, aby celá vodocestná předloha padla, než vláda sama. Vládní české strany měly by choditi do školy k Polákům, a to do školy obecné. Poláci mají už v tom smyslu universitu. Také Češi neměli by vydá- vati vládě nic bez císařského listu. Positivní politika má smysl jen, provozuje-li se tak, jako ji provozuje polské kolo. Rečník kritisuje du- najskou regulační předlohu a ostře odmítá po- známky posl. Maštálky a Udržala. Po- ukazuje na to, že se tu povolují velké miliony, aniž by se vědělo, o jaký určitý projekt jde. Řečník zdůrazňuje vodocestné požadavky již- ních Čech a zejména energicky žádá splavnění Vltavy od Českých Budějovic do Štěchovic. Má-li vláda peníze na Vídeň, musí míti také pe- níze na tuto přirozenou a historickou vodní cestu Čech. Posl. dr. Lodzman žádá rozdělení in- ženýrské komory v Čechách podle národností. V tom smyslu navrhuje změnu předlohy. Vládní zástupce dvor. rada Perckha m- mer prohlašuje jménem vlády, že nemá se stát pražádná změna dosavadních poměrů po- kud se týče rovnoprávnosti soukromých tech- niků anebo živnostníků jakož i učitelů na vy- sokých a středních školách. Posl. Zieleniewski navrhuje tuto re- soluci: Vláda se vyzývá, aby inženýrským ko- morám při prováděcím nařízení poskytla mož- nost přijmout také osoby, které nemají sice vysokoškolská studia technická, ale vynikliv oboru technickém. Podmínkou je svolení mini- sterstva veřejných prací

Po řeči Ofnerově a Demšarově byla předloha schválena s pozměňovacím ná- vrhem posl. Londzina ve druhém a třetím čtení. Resoluce posl. Zieleniewského byla při- kázána výboru. Následovala zpráva o osnově zákona, tý- kající se obnovení smlouvy s Dunajskou paro- plavební společností. Zpravodaj dr. Steinwender prohlašu- je, že zakoupením akcií Jihoněmecké dunajské paroplavební společnosti ministrem drem. Weiskirchnerem nabyla státní správa prostředku, kterým může získati lepší podmín- ky u této společnosti. Odporučuje přijetí smlou- vy. Minoritní zpravodaj Glöckel odůvod- ňuje návrh na přechod k dennímu pořádku. Mluvili dále posl. Choc. Jedek, dr. Kollischer, Kotlář a Maštálka, načež po závěrečném slovu zpravodaje dra. Stein- wendra byl zákon o ponechání paroplavby na Dunaji a smlouvy se společností ve druhém a třetím čtení schválen. Všechny minoritní ná- vrhy byly pak zamítnuty. Na to byla vyřízena zpráva berního vý- boru o návrzích, týkajících se úlev při vymě- řování činžovní daně, jakož i předloha o zave- dení náhradního průmyslu v Příbrami. Potom bylo jednání přerušeno. Posl. dr. Adler navrhuje na denní pořá- dek příští schůze, aby byla pojata předloha zá- kona proti nakažlivým nemocem. Návrh se většinou hlasů příjímá. Mezí Rusíny a sociálními demokraty do- chází k ostré srážce, za které president schůzi končí.

Ústavní výbor vyřídil v dnešní schůzi novelu spolčovácího zá- kona. Referentem ustanoven byl posl. Per- nerstorfer. Jihoslované a vodocestný výbor. V dnešní schůzi chorvatsko-slovinského klubu na říšské radě jednáno bylo o událostech ve vodocestném výboru a usnesena resoluce, v níž se vyslovuje podiv nad jednáním před- sedy výboru vodocestného Udržala. Klub vyslovuje dále svým členům ve vodocestném výboru dru. Šusteršičovi, P. Koroše- covi a Gostinčarovi za energickou je- jich obranu dík a uznání. Klub je rozhodnut všemi parlamentárními prostředky hájiti práva chorvatsko-slovinské delegace. Poláci a rusínská universita. Presidium polského kola jednalo dneso rusínské universitní otázce a o novém návrhu vlastnoručního listu císařova. Protože ministr pro Halič Dlugosz nemohl se súčastniti, ne- stalo se rozhodnutí. Má se za to, že polské kolo v tomto zasedání již definitivní stanovisko ne- zaujme. Vzácný host v parlamentě. Na konci dnešní schůze odehrála se zaji- mavá scéna. Italský liberální poslanec za okres Motovun—Poveč—Rovigno Candussi Giardo, velkostatkář a velkoobchodník vínem a dře- vem, který právě proto je ve sněmovně říd- kým hostem, vešel do sněmovny s holí a klo- boukem na hlavě. Sluhové domnívajíce se, že se jedná o vetřelce, chtěli Candussiho vy- expedovati a tu se teprve ukázalo, že je to po- slanec. Byl poučen o nepatřičnosti takového jednání.

Carova schůzka s Vilémem. V Balském přístavu, nedaleko pamět- ného Revalu, kde král Eduard dovršil svot protiněmeckou politiku úplného osamocení na schůzce s carem, sešel se včera car Mikuláš s císařem Vilémem. Ke schůzce došlo dost neočekávaně. Když bylo ozná- meno, že francouzský ministerský předse- da Poincaré pojede do Petrohradu, ohlásll se najednou císař Vilém se žádosti, že by rád oplatil caru jeho návštěvu v Postupi- mi z roku 1910, tedy po dvou letech. Fran- couzská konkurence je v Rusku velkáa

proto si císař Vilém tak přispíšil s oplace- ním návštěvy. Předběhl francouzského mi- nisterského předsedu o celý měsíc, když před tím dva roky promarnil. Dle ujištění oficiosních kruhů má schůz- ka za účel dokumentovat t. zv. tradício- neiní přátelství mezi oběma státy, nic víc. Tomuto dokumentování předcházelo však velmi zajímavé preludium ve vzájemném zatýkání vyzvědačů. Ve chvíli docela má- lo vhodné přišly německé úřady na celou řadu ruských špehounů a pozatýkaly je. V odpověď zatkla ruská vláda několik ně- meckých vyzvědačů na ruské půdě a tak znemožnila snahu německých úřadů po u- tutlání aféry s ruským setníkem Kostěvi- čem. Přes tento rušivý tón bude v Balt- ském přistavu jistě jednáno o otázkách politicky důležitých; nasvědčuje tomu pří- tomnost zodpovědných ministrů Bethman- na-Hollwega, ruského ministerského před- sedy a ruského ministra zahraničního. Po- radního materiálu je ostatně dost. Také jiné kombinace spojují se se schůzkou, jak jsme se včera zmínili: zasnoubení mezi dětmi obou panovnických rodin. TTato zpráva však je doposud pouhým dohadem.

Příjezd německého císaře. Tel. - Z Baltického přístavu, 4. července. Již hned časně ráno vztýčily ruské lodi na stožárech německou vlajku. Jach- ty »Standart« a »Polární Hvězda« kotví vedle sebe. Mezi nimi jest místo pro jach- tu »Hohenzollern«. K půl 10. hod. dopol. za slunného počasí a klidného moře objevily se obláčky kouře, které oznamovaly blíže- ní se německých lodí, které byly doprová- zeny ruskou divisí torpédových člunů. Nč- mecký velvyslanec hrabě Pourtales plul s vojenským a námořním attachem na jachtě ministra námořnictví »Něva« něme- ckému císaři naproti. Když se německé lo- di blížily, dala jachta »Standart« signál ku pozdravným výstřelům. Na to vypálily ruské lodí 33 ran. Německý křižník »Molt- ke« odpovídal. Když plula kolem jachta »Hohenzollern, zaznělo bouřlivé provolá- vání »hurá« německých a ruských námoř- níků. Když jachta »Hohenzollern« zakotvi- la, odplul car Mikuláš na parní barce k uví- tání císaře Viléma ku jachtě »Hohenzol- lern«. V družině cara Mikuláše byl dvorní ministr a vlajkový kapitán, jakož i páni ustanovení ku čestné službě německého císaře.

Ruský tisk o schůzce. Tel. - Z Moskvy, 4. července. Pokrokové Ruskoje Slovo píše c schůzce cara s císařem Vilémem: Mezi Rusy a Němci neexistuje žádné ná- rodní přátelství. V tomto roce bylo to 150 let, co uzavřen byl mír mezi Ruskem a Pruskem. S Německem nemáme co dě- liti. Hospodářsky jsme s ním úzce svá- záni. Přes tyto předpoklady mohly by však naše sousedské styky býti lepší. List o- značuje postup berlínského kabinetu na jaře r. 1909 za vyzývavý a praví, že německá politika na Bosporu je Rusku ne- přátelská. Poukazuje dále na tvoření nového armádního sboru na ruských hra- nicích, na reservní loďstvo německé pro Baltické moře a na poslední aféry vy- zvědačské. Postupimská schůzka byla pouze klidem zbraní. Nyní byl by nutnější upřínmý mír. Konservativní Moskev- skoje Vědomosti píší, že schůzka obou mocnářů není věnována rusko-ně- meckým stykům, které jsou přátelské, ný-

věděl: »První výsledek by byl ten, že by každý ztratil své přátele. Dále by mluve- ní pravdy mělo v zápětí celou řadu ob- chodních úpadků; různé obchody udržují se jen na základě takovém, že pravá jejich situace zůstává neznáma. Nejhůř by se vedlo různým politikům. Ctižádostivé je- jich snahy staly by se v den, kdy by by- la mluvena pravda, úplnou nemožností. A v otázkách lásky se týkajících byla by snadno a rychle rozuzlena tak mnohá zápletka, o které lze předem s jistotou ři- ci, že by bylo lépe, aby její vyjasnění při- nesl pozvolný proces manželských zkuše- ností a pokusů. Blázince musily by hostit mnohem víc osob, než by jim bylo možno. Zkrátka pravda vyvolala by sociální anar- chii nejhoršího druhu.« Apoštolem pravdy ukázal se být profesor columbijské uni- versity dr. Ouakenbos. Napsal: »Celý svět je jedinou velkou lží; vše, co jíme, pijeme, nosíme, skrývá v sobě velkou lež. Falšování potravin, nosení krásných šatů, to vše je postaveno na lži. Je známo, že jediný Nový York je do roka ošizen falšo- vaným zbožím za 600 milionů korun. Je těžko představit si. o kolik by bylo lepší mluvit vždy pravdu, ale kdybychom jí slyšeli jen po 24 hodin, bylo by to velkým požehnáním pro lidstvo.« Novoyorský bankéř Brown má za to, že pravda, po 24 hodin mluvená, měla by za následek eli- minování veškeré fantasie, která je však nejvýš potřebná jak v obchodě, tak v po- litice i v náboženství. »Představujemne si jisté věci a pak teprve jdeme za nimi.« Mr- Edison Moore, farář žádá ze stanoviska

ethického pravdu alespoň na 24 hodin. Pravda v jeden den řečená přispěla by dle něho k zocelení a vzdělání společnosti, po- něvadž faleš a lež ničí dobromyslnosta znemožňují dobrotu. Výsledek celé anke- ty je celkem vzato ten, že fanatismus pravdy nemá ani za oceánem mnoho ště- stí. Ani v Evropě ani v Americe nebudou tak brzo slaveny dny pravdy, jako se sla- ví na př. dny květnové. [Padesátníci mají vysoký kurs!] Pařížský statistik, který delší do- bu studoval zápisy o sňatcích, objevil za- jímavý fakt: V posledním desítiletí rozrů- stá ve francouzské metropoli rok od roku počet padesátníků, kteří si vodí domů mladé dívenky za manželky. Patrně s tím také souvisí zajímavý zjev, který lze sle- dovat u všech pařížských dramatiků, kte- ří svými kusy dobyli úspěchu. V jejich komediích je totiž hlavní osobou padesát- ník a pro něho hoří srdce mladé dívky láskou silnější než smrt. Takovou lásku

ličí na příklad Bataille v »Pošetilé panně«, kde hrdinka miluje muže, staršího o 30 let. Známá dvojice spisovatelská Cavail- let a Flers ukazují ve svém kuse »Papa«, jak mladá dívka, majíc se rozhodnout mezi otcem a synem, dává přednost prokvet- lému stáří před černovlasým mládím. A podobnou píseň zpívá Bernstein ve svém kuse »L'Assaut«, kde mladá dívka rov- něž miluje padesátníka a béře si ho za manžela. Padesátníci mají tedy vysoký kurs! Tentýž padesátník, který dříve na jevišti představoval směšnou figuru, touží- cí po lásce a zamilovaného kocoura, v nej- lepším případě snad dobromyslného strý- ce, s kterým ve věcech erotických se vů- bec nepočítá! Jeho životní úkol spočíval v tom, že otevřel svůj měšec a založil tak manželské štěstí mladého párečku. Od- kud v našich dobách citelná haussa pade- sátníků? Odkud ona gloriola, jíž mámní očí a srdce dívek? Co znamená tajemná si- la, která dívky nutí na prsa padesátníků?

V prvé řadě jsou to rozhodně hospodář- ské momenty, které způsobily, že cena padesátníků stoupala. Žijeme v době stále rostoucí drahoty, boj o život stává se čím dál tím tužším, podmínky existenční se zhoršují a ke všemu tomu naše nároky na život se stále stupňují. Odtud je stále ro- stoucí počet dívek, které se nemohly do- stat pod čepec. Jinak se také všude bud“ tajně nebo i veřejně káže malthusianismus, systém jednoho nebo nanejvýš dvou dí- tek a v případechi možného dědičného za- tížení vůbec bezdětnost. Vše to zamlouvá se moderní dívce, která umí už hospodář- sky a fysiologicky myslet. Jednoho dne přiblíží se k ní padesátník, který začne se ucházet o její ruku. Takový padesátník,v němž se pozdě probudí touha po ženění, obyčejně zavede svou ovečku pod stře- chu; je osoba respektuhodná, poskytuje bezstarostnou domácnost, dokonce snadi naději na život v blahobytu a jeho pro- kvetlé vlasy jsou zárukou, že mu nebude obůžno poslouchat rad malthusianismu. To vše vytvoří atmosférů, ve které mezi dívkou a padesátce se blížícím mužem vzniká náklonnost. K tomu ke všemu dlužno ještě připočíst fysiologický, moment

zcela moderní a při tom přece poněkud do romantismu zabihající. Za nynějších dob vládnou diferencované city, které mají jistou přitažlivost i tehdy, když je objímá nádech čehosi chorobného. Láska padc- sátníkova má něco z takového chorobné- ho kouzla v sobě. Při veškeré vnitřní u- přímnosti je diskretní, spočívá jako by na temném základě melancholie, je tesklivá, nemá samozřejmosti a odvahy mladého muže. A především má zvlášť sugestivní vlastnost: je po slední láskou a za- ručuje nezměnitelnou věrnst. To vábí, to je vzácné a působí neodolatelnou silou na mladou dívku. Něco sympatie, něco soucitu, trochu vděčnosti, te jsou tři prvky, že kterých v jejím sraai vzniká láska k padesátníkovi, vyzname-ává-li se takový muž tím, čemu říká Francouz »l'espriť de sou áge«, onen takt. který mu zabraňuje, aby se vychlaubal falešnou mladičkostí. Kdo dovede ocenit něžné ci- tové hodnoty, dovede také v padesátníko- vi a v mladé dívce, která k němu zahoří uvědomělou láskou, vidět obraz zvláštně tklivý. Haussa padesátníků na trhu ne- věst pozbývá v tomto osvětlení své zvláštní tvrdosti, kterou by jí jinak zřete- le čistě hospodářské propůjčovaly. V té- to hausse, jakkoliv má svůj původ v ne- přízni doby a v nedostatku ženění schov- ných mladých lidí, je přec jistá dose poe- sie, která umožňuje básníkům zachytit pro jeviště obrazy nerovného manželství, plné lidského obsahu.