Strana 4.

LIDOVÉ

NOVINY

V Brně, 19. července.

České město, když je přítomen arcivévoda. Včerejší Čas píše: »Dne 16. července objevilo se v Národních Listech poděkování městské rady Brandýsa nad Labem váženému ředitel- ství biografu Lucerny v Praze. Že prý kine- matografické představení Lucerny, pořádané ve prospěch ošacení chudé školní mládeže, pro- vedeno bylo se zdarem dokonalým, výběr snímků i předvedení jich prý bylo vzorné tak. že nemožno si pomysliti lepšího . . . Skvostné. slechetná nezištnost, nejvřelejší dík . . . Toto poděkování dává nám podnět k úvaze, jak se lse města baví. Mame náhodou také z Bran- dýsa zprávu o tom kinematografickém před- staveni. ktere 1.3. července městská radav Hrandýse pořádala. Leč zpravodaj náš mná do- konce jiné o něm mínění než městská rada. Byio pořácpo v tělocvičně měšťanské školy Největší přitažlivosti byla přítom no st arelvévody Karla Prantiska 1o- sefa s chotí Zitou. Program, jejž v Bran- dýse prováděla Lucerna, nebyl tak vzorný, aby se mělo řici, že nemožno si myslit lepšího. Nás zpravodaí praví, že mnohé obrazy byly obskur- ní a všeeky nečeské. Dlouho trvalo před- stavení s cisařem německým Vilémem II., jak spouští loď. meži jiným ukazoval snímek pád rote a jiné a jiné, ale nic. ce by souvi- selo s haším českým životem. A na- prosto nepřistojné jest, že program tohoto dvou- hodiného představení doprovázen byl na plát- je výhradně německým textem. Ko- neeně obevti se na plátně i doprovod a n- kllehý a talský, ale ani slůvk české. Ozvel se při produkci kdesí ze zadu hlos nejakeho mledika, který asi pětkráte coi ceskeho volal, což se však ztrácelo v tonec vjskajietho smvěcového orkestru. Většina pla- tleiho ohevenstva byli místní lidé z Brandý sa.

z niel nieivětsí cast. neznajíc německ veee necháta, co se předvádí, zvláště kdy ředvidějy selé nemecké dopisv pií pestedním, tak zv. jegračním čísle. Produk ntmco bylo ařcí asi tueet důstojníků, kteř vsak z větsí vásti česky rozumějí. Jednán mestskě redy sotva zasluhuje pochvaly, nebot den před přodakeí dala si od Lucerny předvěst olny progran produkce a tedy dobře věděla ci obeeenstvo překvapi. Nenašel se jediny nhe, nere by hel vyslovil rozpaky a pochyl- nosti ju takovču zábavou v českém městě co si tak ievslil o českém národé vynikající člen panujiei rodiny, který sám umí dobře če- sv. dy tepresentace peského Brandýsa, leží- ho temet u Prahv,ým nejsouc nucena. předváddí svým obeanom německé divad- o Poncky boljeme za český jazyk ve ve- řejných ařadech a v dáverných zábavách ue t- váme něměhu jaho jazvk Čechům běžný! Hi o- tovy svinal necitnost a poddanský trozek. Kdu má věřit v upřimnost našichi citů, hdvž sl lak zadaváme? Jsme přesvědčeni, že sreivěveda iaretvěvodkyně byli by se stej- né bavili ceslým testem a že by byli povděčni býval za nelaté čislo progtamu, jinž by se byli něceho dověděli z českého života a čes- kých dějin. Kdo je povolán přispivat k poučení o našich věcech členy panovnického rodu, ne-li mista, v nichž clenové ti sídlí?« — Snad nen ani třeha dodávat, že jde o městskou radu mla- dočesko u

Přísaha s překážkami. Ve středu stála před čtyřelenným senátem zemského trestního sou- du v Praze bývalá cídička přiborů v Národním domě smíchovském. 29letá provdaná žena, ob- žalovaná pro krádež 47 kusů příborů a 28 ká- vových lžiček. Svědkem byl vrchní číšník Frant. Tománek. Když měl přisahat, vysko- čila obžalovaná a lomíc rukama, dala se do pláče a volala, aby nepřisahal. Byla tak roze- chvěna, že třásla se na celém těle. Jelikož bylo zřejmo, že by přísaha svědkova na vzru- šenou ženu mohla míti osudné následky, upustil soud v dohodě s veřejným žalobcem od přísa- by svědkovy a spokojil se slibem. Vrchní číš- ník vypovidal pro ni příznivě, takze byla ob- žaloby sproštěna Nesnáze vzducholodi „Parseval«. Vojen- ská řiditelná vzducholoď „Parseval« podniká nyní každodenně instrukční jízdy k zaučení důstojníků, kteří mají býti přidělení kursu pro vzduchoplavce. Též včera o 8. hod. ráno vzne- sla se vzducholoď k okružnímu letu. Let byl do 10 hod. nanejvýš uspokojivým. Pojednou nastal sykot, jakoby ucházela pára. Zjistilo se, že nějakým způsobem uraženo bylo kormidlo. čímž se stala vzducholoď k letu nepotřebnou.

Důstojníci ihned poplašnými signály přivolali blízké vojenské automobilvé oddělení. Po chvíli vzducholoď se klidně snesla. Neobvyklá nehoda zaviněná automobilem. Pod Vídeňským vrchem po terstské silnici smě- rem k Vídni jel automobil. Pojednou odpoutalo se u automobilu reservní kolo a jelo samo po silnici k železniční stanici, kde stála žena hli- dače Tomschitzová, matka pěti malých ditek. Nešťastná žena byla sražena kolemk zemi a utrpěla zlomeninu klíční kosti a tří že- ber, těžké otřesení mozku a několik otevřených ran na hlavě. Boj mezi nebem a zemí. Sluha František Hlatschek v jedné kavárně ve Vídni byl včera stížen záchvatem zuřivosti a demoloval zařízení celé kavárny. Ohrožoval i majitele kavárny a jeho syna, a srazil k zemi několik hostí. Nebylo snadno siláka se zmocniti, zvláště

když vyběhl na střechu pětipatrového domu. kde se úplně svlékl a šaty házel na ulici. Po- volanému strážníku podařilo se vtáhnouti o- tvorem střechy Hlatschka opět dovnitř domu. kde šílenec byl spoután a odtud odvezen na komisařství. Policejní pes hlavním svědkem. Z Velsu. 18. července. (Tel.) Před zdejším krajským soudem zodpovídal se včera strojní zámečník Jan Motz pro mnohonásobné vloupání. Obža- lovaný popíral vinu. Na to vyžádal si soud od městské bezpečnostní policie policejního psa »Luttiho«. Obžalovaného odvedli do jednoho pokoje, od soudní síně dost vzdáleného, a ne- chali v soudní síni psa očichat šatstvo, aby po- znal stopu. Pes hnal se hned k pokoji, v němž byl Motz. Protože také četní svědci vinu ob- žalovaného potvrzovali, soud uznal Motze vin- ným a odsoudil ho na dva roky do žaláře. Krvavě se pomstil. Domovník Ondř Stockhammer slyšel předevčírem v noci zvonění. Když vyšel ku dveřím, neviděl přede dveřmi nikoho, proto se vrátil, aniž vrata otev- vřel. Za chvíli se zvonek rozezvoněl znova.

Vyšel tedy na ulici se svítilnou, v tom však okamžiku skočila po něm tmavá postava scho- vaná za rohem a s výkřikem »Tu máš, padou- chu« mu vrazila nůž do těla. Domovník vykřikl a klesl. Na jeho výkřik přispěchali chodcia pronásledovali útočníka. Když se k nim přidru- žil jízdní policista byl dohoněn a zatčen. Je to 19letý Karel Wollner. Čin svůj spáchalz pomsty za to, že domovník dal matce výpověd, když tato byla si ztěžovala na domovníkau majitele domu. Její excellence — operetní pěvkyni. Z Pe- šti se oznamuje: Vznešená maďarská společ- nost, pokud jestě dlí v Uhrách, baví se sen- sační událostí: Tajný rada hr. Akusius Beldy oženil se s operetní pěvkyní Gabrielou Bardi- Zay. Jako operetní pěvkyně neměla Gabriela Bardi mnoho štěstí, ačkoliv byla hezčí než jiné maďarské divadelní hvězdy a dokoncei lépe snad zpívala a hrála, než proslavené její kolegyně, které dosáhly velkých úspěchův

Rakousku i v Německu. Ježto krásná Gabriela neměla v Pešti pravých úspěchů, obrátila se do Kluže, neboť raději chtěla býti v provincii první, než v hlavním městě druhou neb dokon- ce třetí. Ale také v Kluži nekvetly pěvkyni va- vříny. Vráthla se zpět do Pešti, kde se uchá- zel o její přízeň starý hrabě Zay, již mu i vě- novala, ovšem s tím tajným přesvědčením, že se jí nyní lehčeji půjde ke kýžené slávě. Ale . opět se zklamala. Dokonce se pokusila dostati se na německé jeviště, ale po prvním svém vystoupení ve Vídeňském divadle vrátila se zklamána zpět do Uher a žila vzdáleně dři- vějšího žití. Nyní, když zpráva o její svatbě s hrabětem Beldy pronikla na veřejnost, pro- slýchalo se, že touto svatbou dospěl román k svému zakončení. Hrabě Beldy, který svého času byl klužským nadžupanem a intendantem tamního národního divadla, zadal prý již před rokem krásné operetní pěvkyni své srdce, Ga- briela dala se se svým prvním mužem rozvé- sti, nějaký čas neklidně putovala po divadel- ních prknech, až teprve nyní věc byla roz- uziena a pěvkyně nepochybně vzdá se své dráhy. Hrabě Beldy jest šestašedesátníkems provdanými již deerami. Tak stala se Gabriela Bardi také excellencí. Snad je to první pěvky- ně, která se tak vznešeným titulem může po- chlubiti. Jistě ale zastíní tímto své kolegyně.

Blahová jest pouze městskou hejtmankou. Ko- pacsy paní ředitelovou. Dirkensová baronkou, Palmayová hraběnkou, ale o Bardi může se ří- kati: Její excellence — operetní pěvkyně. Poslanec Magdič odsouzen. Bývalý staro- sta varaždinský a koaliční poslanec na zem- ském saboru dr. Magdič byl odsouzen pro u- trhání na cti a lehké ublížení na těle. Trest měsičního vězení byl nu změněn v pokutu 300 korun. Proces byl činem msty bána proti ráz- němu oposičnímu Magdičovi. Četník zastřeli! jednou ranou dva lidi. Slo- venský Dennik píse: Nedaleko obce Horních Risnovic v Nitranské stolici setkala se četni- cká hlídka s dvěma podnapilými mladiky. Vzni- kla hádka a jeden z mladíků udeřil četníka ka- menem do prsou. Četník střelil a náboj zasáhl jistého Zimu, který klesi mrtev k zemi, ale kulka proletěla jeho tělem a zasáhla opodál stojícího Šalomouna Adlera a těžce ho zranila. Adier byl odvezen do nemocnice v Nitře, kde zápasí se smrtí. Neštěstí při mlácení. Ze Solnoku, 18. čer- vence. (Tel.) V Turkevě vybuchl dnes, kotel parní mlátičky, při čemž byl rolník Toth, jeho manželka a l4letý syn na mí- stě zabiti. Sedm osob bylo těžce zraněno, Požár mlýna. Z Tolny, 18. července. (Tel.) Zdejší parní mlýn dnes v noci do základu vy- hořel. Třicet vagonů pšenice a mouky, knihy a mnoho peněz padlo požáru za oběť. Škoda obnáší 200.000 K.

Farář padělal poslední vůli. Z Lublaně, 18. července. (Tel.) Státní návladnictví zavedlos farářem Josefem Zagarem ze Zeče vyšetřová- ní pro zločin podvodu. Farář jest obviněn, že falsoval poslední vůli zemřelého majitele rea- lit Josefa Stenko ve prospěch kostela, čímž připravil dědice o 800 korun. Neštěsti v Alpách. Včera spadl se srázné skalní stěny v sousedních horách u Inšpruku štábní lékař dr. Richard Geige z Berlína. Byl hned mrtev. Týž osud potkal rektora dra. Ol- bricha z Kamenice, který téhož dne se sřítil se skály a zabil se. Bohatá služka. „Riečki Novi List« přináší zprávu, že Chorvatka Leposlava Putušková, jež sloužila v Curychu, dostala zprávu, že v Ame- rice zemřel její příbuzný, který zanechal jmě- ní 25 milionů korun. V závěti odkázal Putuš- kové 5 milionů koru Zemřela steskem po domovině. »Hrvatsk Pokret« oznamuje, že v Záhřebě bydlící man- želka dělníka Žofie Dvořáková nalezena byla ve svém bytě oběšena. V zanechaném dopise uvádí příčinou zoufalého činu stesk po své české vlasti. Nehoda při námořnických manévrechv Pulji. Z Pulie, 18. července. (Tel.) Při jednom útočném cvičení torpédové flotily při vjezdu do puljského přístavu udála se v noci z úterka na středu veliteli válečného přistavu puljského admirálu Juliovi šl. Ripperovi nehoda. Mo- torová barkara, na níž admirál vyplul, aby cvičení sledoval, uvázla nedaleko Brionských ostrovů na mělčině a nemohla býti uvolněna. Teprve ve středu v poledne podařilo se vy- prostiti barkaru z nepříjemného zajetí. Ovšem, že admirál byl nucen vzdát se kontroly vojen- ského cvičení.

Kněz modernista vystoupil z církve. Z Va- rese se oznamuje: Známý italský modernista kněz profesor Domenico Battaini odevzdal kněžský šat a vystoupil z církve. Svoje vy- stoupení oznámil veřejným dopisem v listě Gazzetta Picinese. Battaini jest redak- torem modernistické revue Cultura mo- derna. Rozvod princezny Eulalie. Z Paříže, 18. července. (Tel.) Rozvod princezny Eulalie s jejím manželem vévodou Antonínem Monte- pesierem jest hotovou věcí. Oba jsouv úzkém přibuzenství s královskou rodinou špa- nělskou. Ježto však ve Španělsku není žádné- ho rozvodu, žádal vévoda Montepesier o fran- couzské občanství. Král Alfons jest prýs úmyslem své příbuzné úplně srozuměn. Zemětřesení v Srbsku. Z Bělehradu, 18. července. (Tel.) V Moravatle pocítěno bylo v poslednich dnech silné zemětřesení. Obyvatel- stva zmocnil se velký nepokoj.

Sebevražda srbského herce. Z Petrohradu se sděluje: Srbský dvorní herec Tomašič, kte- rý již rok dli v Petrohradě za účelem studií. na nejživějším místě města, na Hěvském pro- spektu, se zastřelil. Motiv, který mladého a nadaného herce dohnal k zoufalému činu, není znám. Sebevražedný pokus hraběte Karla Hohen- thala. Z Paříže, 18. července. (Tel.) Německý hrabě Karel Hohenthal pokusil se včera v Paříži o sebevraždu. Hrabě Hohenthal, který se před několika roky dal rozvésti se svoji manželkou, herečkou Pridon Wagenovou, nyní manželkou Harrího Waldensa, zdržuje se poslední čas v Enghienu. Včera odpoledne navštívil svého přítele, tlumočníka u holand- ského vyslanectví. Když jeho přítel na okamžik odešel z místnosti, vrhl se Hohenthal k oknu a vyskočil na ulici, kdež zůstal s těžkými vnitř- ními poraněními ležet v bezvědomi. Motivem činu jsou dle jedné verse velké peněžní ztráty, které hrabě utrpěl ve hře, dle druhé trudno- myslnost, takže není vyloučeno, že Hohenthal spáchal sebevraždu v návalu choromy slnosti.

Oheň v Polenkově restauraci v Brně. Včera večer zavzněl kolem 8. hod. ve vnitřním městě v Brně poplašný hasičský sig- nál a záhy se roznesla zpráva, že hoří známá česká Polenkova restaurace na Rudolfově ulici. Skutečně zvedal se už za jízdy hasičů nad městem vysoký sloup kouře, neboť po posled- ních parnech byl krov silně proschlý a oheň šířil se velmi rychle. Ohcň vznikl na půdě nad čelní stranouz neznámé dosud příčiny; ježto kuchyně jsou na zvláštním zahradním traktu, má se za to, že od odletujících jisker chyti uschlý mech, usa- zený v trhlinách břidlicové střechy. Na místo dostavily se oba brněnské hasičské sbory. Po- dařilo se oheň brzo lokalisovat a zachránit sousední ohrožený dům p. Dukáta. Na restau- raci p. Polenky shořel jen krov, ani stropyv prvním poschodí neprohořely. Ovšem spousty vody na malém poměrně objektu také udělaly mnoho škod. V největším kvapu podařilo se domácím lidem za přispění obecenstva a později hasičů zachránit nábytek z prvního poschodi do ho- stinských místnosti v přízemí. Škoda, kterou p. Polenka utrpěl, je značná a to tím více, že teprve nedávno dům značným nákladem adop- toval. Doufejme však, že brzo bude restaurace opět zřízena a že mu zvýšená návštěva ztrátu nahradí.

Uherský pelicejní skandál. Zlovolné zatčení dívky ve Vel. Varadině. TTel. - Z Pešti, 18. července. Z Velkého Varadínu se oznamuje: Město Velký Varadin je od včerejška ve veli- kém napětí, způsobeném zvláštní policejní libo- vůlí. Jistá slečna, deera váženého to- várníka obuví a nevěsta jednoho obchodníka byla na ulici zadržena a odvedena na státní návladnictví, kde jich chtěl úředník Arpad Vas dáti pro- hlédnouti policejním lékařem. Sleč- na vyžádala si. aby o jejím zadržení byl uvč- doměn její ženich, který ovšem proti lékařské prohlidce zakročil a vymohl propuštění své ne- věsty. Když pak dostavily se na policii rodiče dívky, kteří o případu zatím zvěděli, aby při- měli Vasa k zodpovídání, prohlásil tento, že není povinnen s nikým mluviti a že dá slečnu znovu zatknouti. V pří- tomnosti rodičů a ženicha dal pak s kut eč- ně slečnu odvésti do cely a její pří- buzné z policejní místnosti vykázal. Rodiče dívky intervenovali prostřednictvím advokáta Roszmanyho u vrchního měst- ského heitmana Deröho, který zavedl ihned přísné vyšetřování. Proti Vasovi bylo po- dáno trestní ozná me ní.

Korapce v novavorské policil. Tel. - Z Nov. Yorku, 18. července. Ze zavraždění hráče Rosenthala po- vstává veliký skandál. Státní návladní Whit- mann znovu veřejně prohlašuje, že v oka- mžiku vraždy byl jeden policejní poručík jen 20 kroků vzdálen od místa činu. Šest jiných policistů bylo vzdá- leno 30 až 50 kroků. Nikdo z nich ne- pokusil se o zadržení vrahů, nebo o pronásledování automobilu,v němž vrazi přchali. Redakce jednoho časopisu byla půl hodiny před vraž- dou telefonicky tázána, zdali byl Rosen- thal již zavražděn. Je zjištěno, že do kapes policejních úředníků plynulo ročněz hráčského brlohu 20 milionů korun. Zají- mavo je, že bývalý člen kongresu, nynější se- nátor a vůdce Tammany-Holl Sullivan, varoval Rosenthala před spiklen- ci, kteřího chtěli zavražditi a připo- mínal Rosenthalovi, aby tomu zabránil. Vdova po zavražděném Rosenthalovi podala státnímu návladnímu bohatý materiál, z něhož lzezřejmě poznati a sledovati styk policie s hráčskými brlohy a jiný- mi jejími podniky. Paní Rosenthalová je ve dne v noci hlídána tajnými policisty, ježto jsou obávány další útoky. Policejní důstojník Becker, jeden z »tichých« společníků Rosen- thalových, který byl zavražděným nařčenz vydírání, byl dnes zbaven úřadu. Mimo to byla podniknuta další opatřeni

Eugenlka. První mezinárodní sjezd eugenický. Jak jsme v sobotním čísle oznámili, sejde se koncem tohoto měsíce v Londýně první mezi- národní sjezd eugenický, na kterém se shro- máždí vyznavači zcela nově vzniklé vědy eu- zeniky zvané. Eugenika není myšlenka zcela nová, jak pozná každý sám po hližším vytče- ní úkolů, jimiž se zabývá: bádáním po opatře- ních, jimiž by se zlepšil lidský rod tělesně i du- ševně co nejvíc. Myšlenka sama o sobě nová není; již staří Sparťané uskutečňovali zásadu výběru tím, že dle zcela nemilosrdného svého systému zabíjeli všechny děti, které se jim ne- zdály dost života schopné, aby z nich vznikli dosti statní občané. Přes toto úctyhodné stáří pokusů o zlepšení lidské rasy nenašel se žádný stát, který by ve prospěch toho principu cokoliv nčinil. Před několika lety povstal tomuto nové- mu učení nadšený apoštol. francouzský milionář v Rouenu, který se snažil zlepšení lidské rasy prakticky docílit tím, že hleděl vychovat řád- ný kmen lidský. Tak podporoval sňatky mezi lidmi vysokého vzrůstu a silné tělesné konstruk- ce tím, že nevěstám dával bohatou výbavu. Byla-li methoda Sparťanů poněkud brutál- ní, zdá se methoda milionáře z Rouenu poně- kud naivní. Dle dnešního stavu vědy nedá se totiž s jistotou říci, zdali nově zrozené dítě bu- de později nějak platným činitelem lidské spo- lečnosti, a také je pochybno, zda-li právě ob- rovšti lidé představují zrovna zvláštní výhodu pro rasu lidskou. Známe všichni ze zkušenosti, že osoby drobné postavy, ba dokonce slabouč- ké mají zcela zvláštní velkou energii a duševní schopnosti, kdežto velcí a hrubě konstruovaní kostnatí lidé zhusta bývají prostí, ba stupidní.

Všeobecná pravidla nedají se tedy v tomto smě- ru stanovit i když nelze popřit, že obě zmíněné zásady pro výběr rasy jsou celkem velmi správně. Anglický učenec, příbuzný slavného Dar- vina, Francis Galton, obírá se už delší dobu problémem zlepšení lidské rasy. Poblíž londýn- ské university založil zvláštní ústav, který se zabývá studiem všech otázek problému zlep- šení lidské rasy se týkajících. Tak snaží se Galtou zjistit vliv spotřeby alkoholu na počet porodů, dále jakost dětí, které v takovém »vin- ném roce« byly zplozeny, oproti dětem jiným. Pro studium toto jsou důležity také kriminali- stické sklony jednotlivých rodin, jakož vůbec celý komplex hygienických, sociálních a ho- spodářských momentů, které od pokolení k po- kolení působí na jedince určitého národa. Dále zjistil Galton na základě statistik zajímavý vliv sociálně-politického zákonodárství na stav porodů. Ciíra porodů klesala jakmile bylo zá- konem znemožněno používání dětí v továrnách. Sjezd bude se zabývat nejen naznačenými problémy rasové hygieny, ale také otázkou umělé sterilisace (neplodnosti) takových indi- vidní, která chtějí vejít ve sňatek, ačkoliv dle své fysické zdatnosti nemohou zaručit, že by zplodila dobré potomstvo. (Lidé s dědičnou chorobou, pijáci ze zvyku a t. p.) Sjezd bude navštiven celou řadou odborných učenců, lé- kaři, sociology, právníky a jeho jednání bude jistě velmi zajímavé. Sjezd vypracuje různá dobrozdání o tom, jak by bylo možno dosáh- nout zlepšení a zušlechtění lidské rasy. Tyto návrhy budou předloženy vládám jednotlivých kuiturních států, aby je dle své vůle uvedly v platnost.

O americké žurnalistice. William Wille, dopisovatel listu »London Daily Mail« a »New York Times« přednášel v těchto dnech v Berlině o americkém žurnalismu. Některé z jeho vývodů podáváme: »Pravý žur- nalista,« pravil Wille, »nepracuje k vůli peně- zům. Kdyby věnoval tutéž energii jiným povolá- ním, byl by finaněně daleko lépe. Mnohý žurna- lista má talent stát se milionářem nebo voje- vůdcem, ale nechal povolání, jež mu slibovalo kariéru a šel raději sloužit idei. Materialismus ve stavu žurnalistickém není na štěstí na prv- ním místě, nýbrž na velmi podřízeném. O pod- mínkách úspěšné činnosti žurnalistické vyslovil se Wille: Žurnalista musí míti nezbytně »žur- nalistický čich«, smysl pro novinky, jež dove- dou upoutati. Žurnalistickou obratnost, která dovede bleskurychle chytit věc za pravý ko- nec. najíti zajímavost tam, kde by ji nikdo ne- hledal, pronikavý pohled do věci a vědět si. hned rady. Wille vyprávěl komickou anekdotu: Jistý neschopný člověk byl vyslán svým listem z Chicaga do sousedního města. Jeho první telegram zněl: »Přijel jsem zrovna k požáru. prosím, co mám dělat?« Chefredaktor poznal, že z takového bezradného člověka žurnalista nikdy nebude a odpověděl mu ironicky: »Vy- hledejte si místečko, které je nejteplejší a skoč- te tam!« Žurnalista může také býti mocným činite- lem v hospodářských a politických událostech.