ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31d409c0-8ea5-11dc-833b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 49, person 111, org 12, work 7
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v pátek 12. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 312.
4 article
Ma ranni avečerní liety předplácí se- V Praze v administracit na měsic. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 6 K — s čvojí donáškoui na měsle. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2h vo filiálkách na měsic. . . . . . 2 K. 80 Poštou na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K 50h s dvoji zásilkou Da měste. Ra čtvrt iota : . . . k oo
Ma Praha
5 article Večerní
Večerní dání. V drobném prodejle ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 b Ve filiálkách na venkovět ranní čislo . . . . . . . 10 vočerni . . . . . . 5 k Inseráty plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijíma administrnce v Marianské ul., 5. Tam nacházeji se těš ředakce, tiskárna a expedice „Národních Listů- Rukopisy se novraceji.
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Poláci donfají, že bude docílena shoda se Slovanskou jednofou. Z Vídně, 12. listopadu. »N. Wr. Tgbtt. znamuje o včerejší poradě sv. p. Bienerth s parlamentní komisí kola polského ještě tyic podrobnosti: S veškerým důrazem naléháno zase a opět, že nastati musi změna v v ládě. Nejprudšími akcenty mluvili posl. dr. Kozlowski a Stapiňski. Skupina dra. Glombiňského a ministra dra. Dulemby, která do předvčerejška považovala všelíkou změnu v kabinetě za naprosto vyloučenou, neměla už včera vedení. Pozoruhodným jest konečně, že sv. p. Bienerth ukazoval k tomu, že bylo by třeba dostati od slovanské opo sice určité návrhy v ten smysl, že opo- sice učiní některé závazky ve smyslu řešení krise. Smýšlení nebylo pessimistické. Polšt vůdcové všichni oddávají se naději, že možno dojiti k positivnímu výsledku, bude-li jednání obnoveno rázně ve smyslu rozprav, mezi sv. p. Bienerthem a Poláky včera konaných. Několik řečníků mínilo, že Němci musí v zájmu zacho- vání parlamentu osvědčiti povolnost. Vzmáhá se minění, že hrozbý odročením ríšské rady vládou mimo zákon na konec budou míti úspěch Z Vídně, 12. listopadu. Podle »N. W Tgbttu.« po včerejší poradě sv. p. Bienertha s Poláky prohlásil posl. Stapiňski: »Dle mého zdání situace dokonce není bezna dějnou. Mám pevné přesvědčení, že vyblou- díme z labyrintu a zachováme parlamentní tri bunu. Není žádné příčiny k přilišnému pessi mismu. Jsme na cestě k jednacím pořadu.«
Polák N Wr Bienerth doktor Kozlowski Stapiňski Dulemba Němec N W Vídeň
7 article
Dozvuky audience dra. Dulemby. Z Vídně, 12. listopadu. Ministerský před- seda sv. p. Bienerth byl včera cí sa- řem o polednách přijat ve slyše nl které trvalo 1 a čtvrt hodiny. . V parlamentních kruzích uvádl se audience ta v souvislost s zprávou, jež uveřejněna byla předevčírem o slyšení polského ministra dr a. Du- lemby. Jest faktum, že v publikaci té nebylo pověděno všechno, co panovník dru. Dulembov povéděl. Nastává tedy otázka, co býlo zamlčeno a potlačeno a druhá ještě důležiſější, proč a na či prospěch bylo zamičeno a poltačeno. Podobá se, že neúplnost zprávy té učinila netoliko v kole polském, neloliko ve Slovanské jednotě. ale laké na místech rozhodujících dojem velm nemilý. Z polského kola. Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) O dnešní schůzi polského klubu sděluje „Poln. Korresp.“ Posl. dr. Glabiňski zalájil schůzi zprávou o politické situaci a o stavu vyjednává- ni pro uvolnění parlamentu. Před- seda vysvětlil, jaké stanovisko zaujímá k jeho akci vláda, Slovanská jednota, křesťansko-soci- ální strana a německo-svobodomy slné strany. Ob tíže, které maří sblížení se stran, spočívají jed- nak v dlouholetém nárednostním boji Němců
Bienerth Poln Posl doktor Glabiňski Němec Vídeň
8 article
* Čechy a Jihoslovany, jednak v taktice parla- mentních stran. Každý přítel ústavy a parlamen- tu musí si přáti nejrychlejšího rozřešení krise a musí podporovati podminky klidné a úspěšné práce parlamentu. Takové sblížení stran a zři- zeni pracovní většiny zcela určitě se stane bě- hem doby. Všichni, kdož chtějí zachovati parla- ment a ústavu, musí spolupůsobiti, aby tento okamžik co nejdříve nastal. Potřeby státu a ze mi vyžadují totéž. Proto bude přes mnohé roz- pory a překážky předsednictvo polského kola pokračuvati ve svém úsili po zavedení normál ních poměrů v parlamentě. Předseda prohlási dále, že pozval ministerského před- sedu svob. p. Bienertha ke schůzi parla- mentní komise, aby mu dal příležitost poznati názory a nálady různých frakcí polského kola. současně aby vláda mohla svoje mínění sděliti polskému kolu. Dr. Glabiňski tlumočil dále s dí- kem slova císařova, která mocnář pronesl vůči ministru dru. Dulebovi. Tato slova jsou velmí uznalá pro polský klub, prc Halič a snahy pol ského klubu. Oficiální eommuniqué, které bylo uveřejněno po audienci ministra Duleby, bylo nepřesné a vznikla tudíž četná nedorozumění.
Jihoslovan Bienerth doktor Glabiňski Duleba Čechy Halič
9 article
Se zřetelem k tomu, že jednání se stranami do- sud nebylo zkoncováno, činí poslanec dr. Gla- biňski jménem parlamentní komise návrh, a b politická diskuse byla odročen do příšťíschůze v příštím týdnu. Na to ujal se slova ministr dr. Duleb a prohlásil: Dovolte, vážení páni kolegové, abych k doplněni zprávy váženého pana předsedy opa- koval v plenární schůzi, co jsem již řekl o prů- běhu své audience u Jeho Veličenstva v parla- mentní komisi polskéhc klubu. Podrobně a vše- stranně jsem vylíčil Jeho Veličenstvu stanovisko které polský klub zaujímá v politické situaci, nyní tak obtížné. Jeho Veličenstvo vyslovil se velmi uznale o dosavadní sprostředkovací akci polského kola a jeho vůdců a při tom zejména uznal horlivou a nestrannou působnost váženého pana předsedy polského klubu. Jeho Veličenstvo ještě prohlásil, což jsem také v parlamentní ko misi zvlášť prohlásil, že výtky, jakoby vlá da chovala se nepřátelsky prot Slovanům, jsou naprosto bezdu- vodny a že Jeho Veličenstvo chová se se stejnou blahovůlí ke všem náro- dům, které jsou pod Jeho žezlem. Jeho Veli- čenstvo také zvlášť důrazně prohlásil, že by ni- kdy nepřipustil, aby Jeho vláda provozoval protislovanskou politiku. Po tomto prohlášení předsedy dra. Glabin ského a ministra dra. Duleby usnesl se pol ský klub odrcčiti politicko u diskus dle návrhu předsednictva a zahájil pak rokován o běžných záležitostech.
doktor Gl Duleb Slovan Veli
10 article
Slovanský den v parlamentni budově. Z Vídně, 12. listopadu. Dnes jest slovan- ský den v poslanecké sněmo vně. O 10. hodině sešel se polský klub a v tu- též hodinu začala rokovati parlamentní ko- mise Slovanské jednoty. Před tím mě dr. Glabiňski dlouhou rozmluvu s drem Kramářem a drem. Šustersičem. Schů ze kola polského přinesla překvapení potud, že politická debata byla k návrhu předsedy dra. Glabiňského odročena.
Glabiňski Vídeň
11 article
Očekávaný projev Slovanské jednoly. Z Vídně, 12. listopadu. Parlamentní komi Slovanské jednoty sestoupila se o 10. hodině ku poradě, které předsodal dr. Šusteršič. Trvala do 1/2 hodiny odpoledne. Na to byla přerušena do 4. hodiny. Jest úmyslem vydati dne projev, který naváže na slova panovníkova, pronesená dru. Dulebovi a konstatovati na jedno- tlivostech i skutečnostech, kterak a že vlá d sv. p. Bienertha opravdu vládne prot Slovanů m. Rekonstrukce ministerstva opět na pořadu. Z Vídně, 12. listopadu. „N. W. Abendbl. oznamuje: „Když včera sv. p. Bienerth v parla- mentní komisi kola polského meškal, bylo mu důrazně dáno na srozuměnou, jak obtížnou byla by posice kola polského, kdyby se nestala žádná rozhodná změua. Sv. p. Biener- thovi bylo raděno, aby pomýšlel na rekon- strukei kabinetu. Sv. p. Bienerth odvětil, že Poláci musí se ve věci té obrátiti na stra- ny německé, že však jest také třeba, a b strany obstrukční podaly určit navrhy, které by mohly býti podkladem do- hody. Z Vídně, 12. listopadu. Křesťansko-sociáln korespondence „Austria“ oznamuje: „Dovídáme se z parlamentu, že kolo polské zamýšlí zná- mou akci dra. Glabiňského změniti v ten rozum. že kolo polské přistoupí k Němeům a domluví jim, aby svolili k částeč- né změně ministerstva a tím zjednali možnost způsobiti v parlamentě situací, za které bylo by lze parlamentně projednati nejpilnějš potřeby státu a nejméně aspoň rozpočtové provi- serium. V obou táborech na levicí i na pravici považuje se tato chystaná akce za nadějnou a myslí se, že na takovém podkladě dospěje jednání dra. Glabíňského konečně kvytouženě metě.
doktor Šusteršič Trval Bienerth N W Abendbl Biener Polák Vídeň Slovan Austria
12 article
Susteršič a Glabiňski. Z Vidně, 12. listopadu. Po poradé Slovan ské jednoty měl dr. Šusteršíč opětně rozmluvu s drem. Glabiňským. Německé porady. Z Vídně, 12. listopadu. O polednách sešl se ve sněmovně němečtí vůdcové strany křesťan sko-sociální a německých stran tak zvaných svobodomyslných ku poradě, která však byl velmi krátkou. Němečti vůdcové k Bienerthovi. Z Vidně, 12. listopadu. N. W. Abendbl.- oznamuje: „Němečtí vůdeové ještě dnes odebe rou se k sv. p. Bienerthovi. Z úřadního věslniku Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) » Wiener Ztge oznamuje: První president nejvyššího a kasač- ního soudu jmenoval soudce Rudolfa Pro cházku v Rakovnice, který je přidělen nej vyššímu soudu, radním sekretářem nejvyššího soudu. Následnik trůnu v Německu. Z Obory u Postupimi, 12. listopadu. (K. k. Císař Vilém odebral se s p. arcivévodou Fran tiškem Ferdinandem a korunním princem dnes o 9. hod. do Jevenic. Mapjetí mezi Rakouskema Ruskem.
Šusteršíč Bienerth N W Abendbl Wiener Ztge Rudolf Vilém Fran Ferdinand Vídeň Německo Postupim Rusko
13 article
M. Z Kolína nad Rýnem, 12. listopadu (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) »Kölnische Zeitunge oznamuje: Dle došlých sem zpráv z Petro hradu nepovažuj! tamější vládn kruhy východní krisi už za vyři- zenou. Očekávají nanpak, že je šte této zimy zároveň s propukajíc mi tureckým potížemi hlavní ne snáze teprve nastanon. Jest prý zcela nepochybn že veliké formální napjetí, jež tou dobou mezi Vídní a Petrohradem trvá, nesmírně ztěžuje řešení vše liké skutečné kritické otázky nechť se tato vyskytne kdekol Hybnou a hnací silou, jež za Izvolským pra- auje, jest dle obecního midšní na Něvě angli cký velevyslanec v Petrohradě. M. ž Kolína nad Rýnem, 12. listepadu (Zvl. telegram »N. L.«) »Kölnisehe Zeitunge oznamuje: Dle došlých sem zpráv z Petro- hradu nepovažují tamější vládn kruhy východní krisi již za překo nanou, nýbrž očekávají spíše, že zároveň s tureckými obtlže m hiavní nesnáze teprve nastanou. Jest pr nepochybno, že trvající veliké formáln napjetí mezi Petrohradem a Vídni nesmirně stíží řešení všeliké sku tečné kritické otázky, nechť se tat vyskytne kdekoli. Hybnou silou, jež za Izvol ským pracuje, považuje se obecně petrohradský velevyslanec anglický.
Kölniseh Zeitunge Kolín nad Rýn Petra hrad Vídeň Petrohrad Něva Petrahrad Kölnische Zeitunge
14 article
Z francouzského parlamentu. Z Paříže, 11. listopadu. (K. k.) (Senát Za dalšího rokování o dělnickém pojišťování vytkl ministr praci Viviani systému, schvá- lenému komisí, že přiliš zvyšuje příspěvky za- městnavatelů a nepřipouští, aby příspěvky děl- níků byly zaměstnavateli sráženy při vyplácení mzdy. Tak je jakákoliv účinná kontrola vylou- čena a ponenáhlu vzniká schodek, který by musili hraditi poplatníci. Vivianí prohlásil, že je stoupencem nuceného pojištění, placení kapitálu a trojnásobného placení přispěvku státem, za městnavateli a dělníky. Krolská otázka. Z Londýna, 11. listopadu. (K. k.) Z dotazů, kter učinila Reuterova kancelář v různých diplomat- ckých krůzích v Londýně, vysvitá, že byť i dosu
Viviani Reuterův Paříž Londýn
15 article
nobyla odeslána odpověď na tureckou nótu o Krétě není všeobecně mínění nyní nakloně- no takovému jednání, jaké žádáno jev nótě a že ochranné mocnosti, pokud s dalo zjistiti, naprosto si nepřejí, aby se ně eo změnilo na dosavadním stavu. Má s za to, že turecké vládě dostane se odpovědi v tomu smyslu. Není známo, zdali již je vypracována odpo- věď Ruska na nótu. Soudí se však v některých kru- zích, že ministr zahraničních záležitostí Izvolský který dle všeho obdržel první tureckou nótu, mohl by býti mluvčím čtyř mocností. Rozhodně musí se projeviti, že mezi zůčastněnými mocnostmi jest úpl ná shoda. Nové opatření pro americkou marinu. Z Washingtonu, 11. listopadu. (K. k.) Presiden Taft vyslovil souhlas s návrhem vojenského a ná- mořního ministerstva, aby přístav pearlský na Ha- vají byl vybudeván jako operační base pro loďstvo v Tichém oceáně. Dále rozhodl president, aby se upustilo od navrženého zlopšení přístavu v Manile. ježto obrana Filipin má býti ponechána vojsku.
Presiden Taft Kréta Rusko Washington Filipíny
16 article
Turecký parlament.
17 article
Z Calihradu, 11 listopadu. (K. k.) Listy uveřei- ňují iradě, kterým Said paša je jmenován předsedou senátu také pro druhé parlamentní zasedání, jež počne 14. listopadu. Dle stanoveného nyní programu zabájí sultán 14. listopadu parlament trůnní řečí.
Said paša
18 article Uherská krise.
Uherská krise. Skupina Juslhova. Z Pešti, 12 listopadu. (K k.) Uher. tel kor. kane. oznamuje: Tak zvsná Justhova sku- pina odebrala se po schůzi v Royal klubud restaurace Gambrinovy, kde bylo proneseno ně kolik politických řečí. Justh pronesl připitek v němž děkoval za projevenou mu důvěru a po- vzbuzoval své stoupence k další vytrvalosti Mluvili ještě poslanci Hollo, Hlock a Fřied. Z Košutovy skupiny. Z Pešti, 11. listopadu. (K. k.) Uher. tel. kor. kanc. oznamuje: Ve schůzi Košutovy strany odmíti Emií N agy, který byl zvolen kvestorem, tuto hodnost. Byl za něj zvolen poslanee Zlinszky kvestorem a poslanec H a la sz zapisovatelem. Dále bylo sděleno, že byl v ho- telu »Pannonia« prozatím najat sál pro účely klubu. Schůze se usnesla vydati manife st k národu, jehož vypracování svě řeno Kočutovi. V tomto manifsstě má být zdůrazněno, že Košutova strana neodvislých ne ochvějně trvá na programu strany neodvislých Ve schůzi pronesli Kosut a státní tajemník Toth delší řečl. Hlasy o rozstupu neodvislých skupin. Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) Dnešní ranní listy vozjímají o rozkolu, provodeném včera na konferen ci strany neodvislých. „Budapesti Hirlap“ praví: Včerejší roz tržkou ve straně neodvislých pominul vlastně vše chen rozdíl mezi stranou osmačtyřicátníků a sedm ašedesálniků. Název strany osmačtyřicátníků nemůže býti známkou rozlišení mezi Košutem a Justhem aje patrno, že seskupení strany nemůže se již díti na tomto rozlišování. „Pester Lloyd“ soudi: Majorita strany neodvis- lých se rozpadla a tim pomíjí také její ústavní, na- prosto oprávněný nárok, aby vláda byla utvořena z jejího středu.
Uher Justhův Justh Hollo Hlock Fřied Košutův Emie Pannonius Kosut Toth Pešť Juslhov Gambrinův Budapest Hirlap Pester Lloyd
19 article
Pohnutá zchůze řišského sněmu Z Pošti, 12. listopadu. (K. k.) Již dlouho před 10. hod., kdy měla býti zahájena schůze, rokovali poslanci v kuloárech o průběhu nastávající schůze. Proslýchá se, že většina neodvislé le- vice se přidá ke skupině Justhově, Přesně v 10 hod. oznámil zvonek ředitele kan- celáře poslanecké sněmovny, že schůze započíná. Sněmovna je neobyčejně četně navštívena. Za hlu- ku sděluje kvestor, že předseda a oba ná- městkové vzdali se svých hodností. (Bouřlivý souhlas a volání „Eljen Justh!“ u stoupen- ců Justhových.) Přizvukují také stoupenci Košutovi a členové ústavní strany a strany lidové. Zatim vstoupil ministr Košut do zasedací síně. Sněmovna vyjma stouponce Justhovy nadšeně ho vítá, k čemuž
Justhův Eljen Justh Košut Pošť poslanecký sněmovna
20 article
odpovídají Justhovci ironickým vo- láním slávy. Kvestor může teprve po delší době pokračovati. Žádá nejstaršího z poslanců, totiž posl. Alexia P a- pa, aby se ujal předsednictví dle stáří Posl. Pap ujímá se předsednictví, proti čemuž protestuje většina sněmovny, namítajie, že Pap není nejstarším přítomným poslancem. Když se hluk utišil, dal předseda dle stáří pře- čísti listy Justhův a obou místopředsedů, kterými s vzdávají svých funkci. List Justhův zní: „Slavná poslanecká sněmov- nol Poněvadž strana neodvislých, která mne kan- didovala za předsedu, není dnes již všeobecnou většinou poslanecké sněmovny, oznamuji poslanecké sněmovně v úctě, že se vzdávám předsednického místa. (Dlouhotrvající volání Justhovců: „At žije Justh!“) Čině tak, vyslovuji současně díky za blaho- vůli a shovívavost, které jsem se vždy těšil.“ List, podepsaný oběma místopředsedy, hr. Theo- dorem Batthyanem a Ludvíkem Meröve m, zní: „Poněvadž strana neodvislých, jejíž důvěrou byli jsme zvoleni místopředsedy, nemá již většiny v poslanecké sněmovně, vzdáváme se místa náměst- ků sněmovního předsedy.
Alexius P Posl Justhův Justh Theo Batthyan Meröve Pap poslanecký sněmovna
21 article
Čtení těchto přípisů bylo skupinou Justhovou vyslechnuto s hlučným souhlasem Předseda dle stáří prohlašuje, že sněmovna ber tyto demise na vědomí. V tom objevil se někdejší předseda Justh v zasedací sini. Jeho stoupenci povstá- vají s mist a provolávají nepřetržitě „Eljen!“ Jeden poslanec strany ústavní volá: „Fuj!“ Justhovci odpovídají k tomu posměchem. Předseda dle stáří navrhuje, aby volby před- sedy a obou místopředsedů byly vykonány 18. listo- padu. (Ilučný odpor na pravici a volání: „Zejtra!“) Posl. Štěpán Rakovszky (str. lid.), který neustále je přerušován posměšnými pokřiky Justhov- ců, připomíná že dle jednacího řádu je nejdůležitěi- ším úkolem sněmovny volba presidia. Navrhuj tudíž, aby se volba vykonala již zejtra- Posl. František Nagy (str. úst.) přídává se k návrhu Rakovszkého Posl. hr. Theodor Batthyany (skupina Ju- sthova) prohlašuje za velkého hluku, že kooperační majorita domáhala se dosud stále odročení (Po- směch a hluk na pravici.), chce-li však pracovati. rád přidává se ku přání, aby schůze se konala zejtra. Přeiseda dle stáří chce nyní dáti hlasovati. Za hluku není ho však sly- šeti a proto přerušuje sehůzi na 5 mi- nut. Po opětném zahájení schůze prohlašuje předse- da, že pozoruje, že celá sněmovna přeje si zejtra vykonati volbu předsednictva Považuje to tudíž za usnesení sněmovny Schůze končí se v 11 hodin. Příští schůze zejtn v 11 hod. dopol.
Justhův Justhovec Posl Rakovszky Nagy Rakovszký Posl Theodor Batthyana Justhovec
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Agrární poslanec o Bienerlhově stát- nické postavě. Ve »Venkově« uveřejnil dnes nejmenovaný agrární poslanec vzpominkovoua kritickou úvahu o státnické postavě bar. Bienertha, ale vložil do ní také dalekosáhlý projekt poli- tický. Nejprvé vzpominá, že baron Bienerth, chystaje se loni převzíti dědictví po bar. Be- ckovi, »ujišťoval Čechy všestrannou blahoválí přízní.« Ale hned v památné konferenci, na ni se měla státi dohoda o rázu složení nového mi- nisterstva, došel míněný agrární poslanec k úsudku, že bar. Bienerth »strojenou nevin- ností zakrývá vychytralost a úskočnost. Dále pravi: »Jeho Excellence tvářil se sice, jakoby stál nad stranami a ubezpečoval, že bude akceplovati ka- ždou dohodu, na níž se Češi a Němci smluví, ale jedním dechem také žádal, aby dlouholetý česko- německý spor byl definitivně za jedinou noc beze všech předcházejících příprav vyřízen, neboť v ran- ních hodinách — jak tvrdil — musí prý k císaři přijíti s určitým návrhem. Nápadná konferenční krátkodobost byla hlavně příčinou bezvýslednosti tehdejších smiřovacích pokusů. (Častokráte, jmeno- vitě v klubovních listech, vytýkané nepřátelství stran agrární a mladočeské vůči tehdejšímu vstupu dra Hrubana do kabinetu — neudpovídá pravdě a je jen způsobilým poškozovat důvěru a jednolu českých řad na říšské radě.) V zápětí následovavší úřadnický kabinet Bienerthův byl veden pádnou a jistou rukou — proti Čechům!
Bienerlhův Bienerth Čecho Čech Němec Hruban Bienerthův Be
23 article
Bienerthův kabinet č. II. byl mnohem horší ka- binetu č. I.; šlo se na celé čáře zase proti Če- chům, při čemž českým ministrům dru. Žáčkovi a dru. Bráfovi připadala smutná úloha sloužiti min. předsedovi bar. Bienerthovi za umyvadlo, v němt on po »popravách«, na českém národě páchaných, ostentativně před celou veřejností umýval své ruce. Konečně učinila německá nenasylnost Biener- thově přetvářce sama konec.
Bienerthův Žáček Bráf Bienerth Biener
24 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. V závěrečném sezení sjezdu polský ch literárních historiků, jenž se konal ve dnech 29. až 31. řijna ve Lvově, usne- seno, dle možnosti instituci sjezdovou organiso vati jako permanentní a svolávati další sjezdy občasně dle speciálních potřeb polské literatury a při zvlášť významných příležitostech. Přiští — druhý — sjezd literárních historiků polských na základě toho zamýšli se svolati v r. 1912 na paměť Zygmunta Krasiúského. Slavný ruský basista F. J. Šalj apin začal psáti vzpomínky ze své téměř dvace- tileté činnosti umělecké. Příští rok — 14. zář 1910 — bude tomu 20 let, co Šalj api zpívá. Od umělce jeho pronikavé inteligence — známo jest intimní přátelství jeho s přednímí literáty a umělci ruskými — a jeho tvůrčí mo- hutnosti očekává se ovšem dílo memoirové zcel mimořádného významu a interesu. Na jaře při- štího roku slíbil F. J. Šaljapin opět pohostinské hry v Pařiži a Brusselu, 10 představení za honorář 60.000 franků. »Journal de Généve« přináší zajl- mavou podrobnost z protestní schůze vlašských socialistů, která se nedávno konala v Ženevě, o případu Ferrerově. Jeden z temperamentních řečníků prý srovnával poměry ruské a španělské načež mu jiný řečník namitl: »Kdyby Tolsto žil ve Španělích, byl by už dávno zastřelen. A v Rusku se ho nikdo ani nedotkne a nechaj ho psát, co se mu líbl.«
Přiský Krasiúský Šalj J Šaljapin Généve Ferrerův Španěl Lvov Pařiž Brusel Ženeva Rusko
25 article V Veresajevovy »Zápisky o voj
V Veresajevovy »Zápisky o voj ně japonské«, upřílišněně chmurné a fa- lešně protimililaristické odmítla vážná kritik ruská (i hodně liberální) zrovna tak, jako dřiv jeho sensační »Zápisky lékařovy«. N Rusi ku podivu také neměly úspěchu tak val- ného, jak by se bylo dalo očekávati při známé sebeflagellantské vášni ruského čtenářstva. Ku podivu je, že kniha v militaristickém Německu našla velmi silný odbyt. Lulzovo nakladatelství ve Štutgartě vydalo v těchto dnech již šeste vydání. V Turině vydána poslední studie nedávno zesnulého Cesare Lombrosa s názvem »Nuovi fenomeni ipnotici e spiri- tici« (Nové zjevy hypnotické a spiritistické). Lombroso obíral se studiem otázek spiritistických na podkladě domněle vědecko-medicinských již dlouhá leta a vedl o nich rozsáhlé debaty s učenci domácími i zahraničními — tak s astro- nomem Schaparellim, s Flamma- rionem a ruským spiritistou N. M. A k sa- kove m.
Veresajevův Lulzův Lombroso Flamme N Rus Německo Nu
26 article
Telegramy přinesly zprávu o tom, že na cestě z Cařihradu do Erzerumu byla Kurdy pře- padena a povražděna skupina Arménů. Nyníse shledalo, že mezi nimi zahynul také vynikající arménský spisovatel a publicista E. T. Top- čian, který se v době pronásledování armen ské inteligence se strany ruské vlády vystěhoval do Turecka a tam, v Erzerumu, polodivokém kraji, vydával denník »Vpered« (ku předu) Zesnulý Topčian byl člověk evropského vycho- vání. V Berlině absolvoval universitu a žurna- listickou školu a vrátil se do vlasti, v Tiflise bral účast na všech podnicích tiskových (dennik »M s a ke). Před několika lety vydal společně s V. Totomiancem v Berlině objemný spi »Die socialökonomische Türkeie. který vzbudil mnoho pozornosti. V Moskvě zemřel 2. listopadu umělee V. V. Sterligov, který byl téměr 40l režisěrem tamní earské opery (Bolšoj těatr). Letošní Puškinova cena, kterou udě- luje každoročně (etos po 18.) petrohradská Akademie nauk, nebyla přidělena nikomu celá Summa 1000 rublů rozdělena mezi A. J. Ku- prina (za tři svazky novel) a J A. Bunin (za třetí a čtvrlý svazek jeho veršů — S ti cho- tvorenija) Celkem se o cenu ucházelo 36 autorů s 52 knihami.
Armén E T Vpered V Totomianc V V Sterligov Puškinův prin A Bunin Cařihrad Erzerum Turecko Berlín Tiflis Moskva Bolšoj akademie nauka
27 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Z lidumilnosti katem. Jistý americký list uveřejňuje životopis zvláštního lidumila, kata Franka E. Johnstona z Nového Orleansu, jenž po osmnáct let koná v jižních státech Unie katovské řemeslo. Živo topis podává obraz zvláštní osobnosti, která z lásky k lidem byla přivedena ku povoláni jehož výkony naplnují lidi příšernou hrůzou. Johnston je z dobré rodiny; v osmnáeti letech vstoupil na universitu, aby studoval theo logii, hodlaje se věnovati kněžskému stavu, v 21. roce však jej podivný osud strhl s této dráhy. Návšlěvníku, který jej vyhledal v jeho malé, útulné domácnosti u Wavelandu v Mis- sissippi, vylíčil kat životní dráhu. Byl kdysi svědkem popravy v Mississippi, při níž kat nemohl překonati své nervosní roz- čilení. Třesoucíma se rukama marně snažil se
Franco E Johnston Živa Johnston Návšlěvník Nový Orleans Mississippi
28 article
vykonati svůj úkol a Johnston, jenž viděl hrozná muka nešťastné oběti, nabídl se, jat nesmírným soucitem, že utrpaní odsouzence krátce skonči. »Oběsil jsem černocha a myslím, že jsem mu tím prokázal nejlepší službu.« Pozoroval pak výkony katů, působlele v jižních státech, kteři následkem nedostatečné znalosti svého řemesla působili popravovaným odsouzencům trojnásobné utrpení a počal syste- maticky sludovati methody poprav, překonav že- leznou vůli hrůzu a odpor, jež se ho z počátku zmoeňovaly. Krátkou dobu prodlel Johnston v Costa Rica, kdež byl zaměstnán při stavbě dráhy, procestoval Evropu a usadil se pak ve své vlasti. Jeho úsudky o způsobu popravy a zakro- čení při popravě onoho černocha v Mississipp učinily jeho jméno známým na jihu Unie a do- stával četné nabídky soudních úřadů, aby převz popravy. »Dlouho jsem se rozmýšlel, ale konečne přemohl jsem svůj odpor a rozhodl se přijat tento úřad v zájmu ubožáků, kteři musej zemřiti násilnou smrtí.« Od té doby vykonal Johnston 43 popravy provazem, několik ve Floridě, většinu všai v Louisianě a Mississippi. »Mohu řici, že jsem skoro vždy provedí svůj úkol s úspěchem; jen jednou se odsou- zenci hned nezlomil vaz. Byl to černoch Jaek Pierre, vůdce společnosti fanatických černocho z Nového Orleansu, kteří se nazývali »rada boží«. Jack Pierre prořízl policistovi hrdlo zavraždil také malého hocha, pročež byl odsou- zen k smrti provazem. Byla to jeho vlastní vina. neměla li poprava pravidelný průběh, neboť když
Johnston Moha Jaek Jack Pierre jižní stát Evropa Florida Louisiana Mississippi Nový Orleans rada boží Costa Rico
29 article
jsem mu kladl na krk smyčku, napomenul jsem ho dvakrát, aby se nehýbal. V posledním okamžiku však se pohnul přece a oprátka smekla se s šíje k zadní části hlavy. Ostatně netrpěl, neboť byl hned bez vědoml. Za každou popravu dostává Johnston ho- norář 400—2000 korun dle délky cesty a roz- sahu práce při zřizování popraviště, nikdy však nepoužil ani centu z těchto příšerně vydělaných peněz pro sebe. Svůj katovský výdělek věnuje celý dobročinným nadacím a potřebným. »Při- jimámli vůbec honorář, děje se to jsn proto, abych hradil své vlastní výlohy a čas, ztracený ve vlastním povolání.« Johnston uvádí totiž výslovně, že svůj ka- tovský úřad nepokládá za své povolání; má mnoho koní a vozů, jichž pronájem mu zaji- sťuje dostatečný příjem pro jeho rodinu. V prázd- ných chvílích zabývá se filosofickou čelbou vynalezl také automatickou šibenici, při níž kat pouze nařídí hodinový stroj, takže způsobuje smrt své oběti jen jaksi nepřímo. Přes to však, že Johnston pokládá smrt provazem za nejmirnější a nejméně bolestnou, nechtěje o popravě elektřinou ani slyšeti, je přece pro zavedení jiného způsobu popravy, který by odsouzenci ušetřil hrůzu poslední hodinky. V rozsáhlých přípravách k popravě, ve forma- litách a obřadech toliž vidí jen zbytek barbar- ských dob a zbytečná muka pro nešťastníky, kteří mají dle výroku soudu zemřiti násilnou smrtí. Sestrojil celu, jež může býti nenápadně na- plněna plynem a za ideál popravy pokládí způsob, při němž odsouzenci umírají ve spánku. bez bolesti a bez vědomi.
Johnston