1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v pátek 12. listopadu 1909.
Praha
4
article
Ma ranni avečerní liety
předplácí se-
V Praze v administracit
na měsic. . . . . .
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s čvojí donáškoui
na měsle. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
vo filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K. 80
Poštou
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K 50h
s dvoji zásilkou
Da měste.
Ra čtvrt iota : . . . k oo
Ma
Praha
5
article
Večerní
Večerní
dání.
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 b
Ve filiálkách na venkovět
ranní čislo . . . . . . . 10
vočerni
. . . . . . 5 k
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrnce v Marianské ul., 5.
Tam nacházeji se těš
ředakce, tiskárna a expedice
„Národních Listů-
Rukopisy se novraceji.
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Poláci donfají, že bude docílena shoda se
Slovanskou jednofou.
Z Vídně, 12. listopadu. »N. Wr. Tgbtt.
znamuje o včerejší poradě sv. p. Bienerth
s parlamentní komisí kola polského ještě tyic
podrobnosti: S veškerým důrazem naléháno
zase a opět, že nastati musi změna v
v ládě. Nejprudšími akcenty mluvili posl. dr.
Kozlowski a Stapiňski. Skupina dra.
Glombiňského a ministra dra. Dulemby, která
do předvčerejška považovala všelíkou změnu
v kabinetě za naprosto vyloučenou, neměla už
včera vedení. Pozoruhodným jest konečně, že
sv. p. Bienerth ukazoval k tomu, že bylo by
třeba dostati od slovanské opo
sice určité návrhy v ten smysl, že opo-
sice učiní některé závazky ve smyslu řešení
krise. Smýšlení nebylo pessimistické. Polšt
vůdcové všichni oddávají se naději, že možno
dojiti k positivnímu výsledku, bude-li jednání
obnoveno rázně ve smyslu rozprav, mezi sv. p.
Bienerthem a Poláky včera konaných. Několik
řečníků mínilo, že Němci musí v zájmu zacho-
vání parlamentu osvědčiti povolnost. Vzmáhá se
minění, že hrozbý odročením ríšské rady
vládou mimo zákon na konec budou míti úspěch
Z Vídně, 12. listopadu. Podle »N. W
Tgbttu.« po včerejší poradě sv. p. Bienertha
s Poláky prohlásil posl. Stapiňski: »Dle mého
zdání situace dokonce není bezna
dějnou. Mám pevné přesvědčení, že vyblou-
díme z labyrintu a zachováme parlamentní tri
bunu. Není žádné příčiny k přilišnému pessi
mismu. Jsme na cestě k jednacím
pořadu.«
Polák
N Wr
Bienerth
doktor
Kozlowski
Stapiňski
Dulemba
Němec
N W
Vídeň
7
article
Dozvuky audience dra. Dulemby.
Z Vídně, 12. listopadu. Ministerský před-
seda sv. p. Bienerth byl včera cí sa-
řem o polednách přijat ve slyše nl
které trvalo 1 a čtvrt hodiny. . V parlamentních
kruzích uvádl se audience ta v souvislost s
zprávou, jež uveřejněna byla předevčírem o
slyšení polského ministra dr a. Du-
lemby. Jest faktum, že v publikaci té nebylo
pověděno všechno, co panovník dru. Dulembov
povéděl. Nastává tedy otázka, co býlo zamlčeno
a potlačeno a druhá ještě důležiſější, proč a na
či prospěch bylo zamičeno a poltačeno. Podobá
se, že neúplnost zprávy té učinila netoliko
v kole polském, neloliko ve Slovanské jednotě.
ale laké na místech rozhodujících dojem velm
nemilý.
Z polského kola.
Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) O dnešní
schůzi polského klubu sděluje „Poln. Korresp.“
Posl. dr. Glabiňski zalájil schůzi zprávou
o politické situaci a o stavu vyjednává-
ni pro uvolnění parlamentu. Před-
seda vysvětlil, jaké stanovisko zaujímá k jeho
akci vláda, Slovanská jednota, křesťansko-soci-
ální strana a německo-svobodomy slné strany. Ob
tíže, které maří sblížení se stran, spočívají jed-
nak v dlouholetém nárednostním boji Němců
Bienerth
Poln
Posl
doktor
Glabiňski
Němec
Vídeň
8
article
* Čechy a Jihoslovany, jednak v taktice parla-
mentních stran. Každý přítel ústavy a parlamen-
tu musí si přáti nejrychlejšího rozřešení krise
a musí podporovati podminky klidné a úspěšné
práce parlamentu. Takové sblížení stran a zři-
zeni pracovní většiny zcela určitě se stane bě-
hem doby. Všichni, kdož chtějí zachovati parla-
ment a ústavu, musí spolupůsobiti, aby tento
okamžik co nejdříve nastal. Potřeby státu a ze
mi vyžadují totéž. Proto bude přes mnohé roz-
pory a překážky předsednictvo polského kola
pokračuvati ve svém úsili po zavedení normál
ních poměrů v parlamentě. Předseda prohlási
dále, že pozval ministerského před-
sedu svob. p. Bienertha ke schůzi parla-
mentní komise, aby mu dal příležitost poznati
názory a nálady různých frakcí polského kola.
současně aby vláda mohla svoje mínění sděliti
polskému kolu. Dr. Glabiňski tlumočil dále s dí-
kem slova císařova, která mocnář pronesl vůči
ministru dru. Dulebovi. Tato slova jsou velmí
uznalá pro polský klub, prc Halič a snahy pol
ského klubu. Oficiální eommuniqué, které bylo
uveřejněno po audienci ministra Duleby, bylo
nepřesné a vznikla tudíž četná nedorozumění.
Jihoslovan
Bienerth
doktor
Glabiňski
Duleba
Čechy
Halič
9
article
Se zřetelem k tomu, že jednání se stranami do-
sud nebylo zkoncováno, činí poslanec dr. Gla-
biňski jménem parlamentní komise návrh, a b
politická diskuse byla odročen
do příšťíschůze v příštím týdnu.
Na to ujal se slova ministr dr. Duleb
a prohlásil: Dovolte, vážení páni kolegové, abych
k doplněni zprávy váženého pana předsedy opa-
koval v plenární schůzi, co jsem již řekl o prů-
běhu své audience u Jeho Veličenstva v parla-
mentní komisi polskéhc klubu. Podrobně a vše-
stranně jsem vylíčil Jeho Veličenstvu stanovisko
které polský klub zaujímá v politické situaci,
nyní tak obtížné. Jeho Veličenstvo vyslovil se
velmi uznale o dosavadní sprostředkovací akci
polského kola a jeho vůdců a při tom zejména
uznal horlivou a nestrannou působnost váženého
pana předsedy polského klubu. Jeho Veličenstvo
ještě prohlásil, což jsem také v parlamentní ko
misi zvlášť prohlásil, že výtky, jakoby vlá
da chovala se nepřátelsky prot
Slovanům, jsou naprosto bezdu-
vodny a že Jeho Veličenstvo chová se se
stejnou blahovůlí ke všem náro-
dům, které jsou pod Jeho žezlem. Jeho Veli-
čenstvo také zvlášť důrazně prohlásil, že by ni-
kdy nepřipustil, aby Jeho vláda provozoval
protislovanskou politiku.
Po tomto prohlášení předsedy dra. Glabin
ského a ministra dra. Duleby usnesl se pol
ský klub odrcčiti politicko u diskus
dle návrhu předsednictva a zahájil pak rokován
o běžných záležitostech.
doktor
Gl
Duleb
Slovan
Veli
10
article
Slovanský den v parlamentni budově.
Z Vídně, 12. listopadu. Dnes jest slovan-
ský den v poslanecké sněmo vně.
O 10. hodině sešel se polský klub a v tu-
též hodinu začala rokovati parlamentní ko-
mise Slovanské jednoty. Před tím mě
dr. Glabiňski dlouhou rozmluvu s drem
Kramářem a drem. Šustersičem. Schů
ze kola polského přinesla překvapení potud, že
politická debata byla k návrhu předsedy dra.
Glabiňského odročena.
Glabiňski
Vídeň
11
article
Očekávaný projev Slovanské jednoly.
Z Vídně, 12. listopadu. Parlamentní komi
Slovanské jednoty sestoupila se o 10. hodině ku
poradě, které předsodal dr. Šusteršič. Trvala
do 1/2 hodiny odpoledne. Na to byla přerušena
do 4. hodiny. Jest úmyslem vydati dne
projev, který naváže na slova panovníkova,
pronesená dru. Dulebovi a konstatovati na jedno-
tlivostech i skutečnostech, kterak a že vlá d
sv. p. Bienertha opravdu vládne prot
Slovanů m.
Rekonstrukce ministerstva opět na pořadu.
Z Vídně, 12. listopadu. „N. W. Abendbl.
oznamuje: „Když včera sv. p. Bienerth v parla-
mentní komisi kola polského meškal, bylo mu
důrazně dáno na srozuměnou, jak obtížnou byla
by posice kola polského, kdyby se nestala
žádná rozhodná změua. Sv. p. Biener-
thovi bylo raděno, aby pomýšlel na rekon-
strukei kabinetu. Sv. p. Bienerth odvětil,
že Poláci musí se ve věci té obrátiti na stra-
ny německé, že však jest také třeba, a b
strany obstrukční podaly určit
navrhy, které by mohly býti podkladem do-
hody.
Z Vídně, 12. listopadu. Křesťansko-sociáln
korespondence „Austria“ oznamuje: „Dovídáme
se z parlamentu, že kolo polské zamýšlí zná-
mou akci dra. Glabiňského změniti v ten rozum.
že kolo polské přistoupí k Němeům
a domluví jim, aby svolili k částeč-
né změně ministerstva a tím zjednali
možnost způsobiti v parlamentě situací, za které
bylo by lze parlamentně projednati nejpilnějš
potřeby státu a nejméně aspoň rozpočtové provi-
serium. V obou táborech na levicí i na pravici
považuje se tato chystaná akce za nadějnou
a myslí se, že na takovém podkladě dospěje
jednání dra. Glabíňského konečně
kvytouženě metě.
doktor
Šusteršič
Trval
Bienerth
N W Abendbl
Biener
Polák
Vídeň
Slovan
Austria
12
article
Susteršič a Glabiňski.
Z Vidně, 12. listopadu. Po poradé Slovan
ské jednoty měl dr. Šusteršíč opětně rozmluvu
s drem. Glabiňským.
Německé porady.
Z Vídně, 12. listopadu. O polednách sešl
se ve sněmovně němečtí vůdcové strany křesťan
sko-sociální a německých stran tak zvaných
svobodomyslných ku poradě, která však byl
velmi krátkou.
Němečti vůdcové k Bienerthovi.
Z Vidně, 12. listopadu. N. W. Abendbl.-
oznamuje: „Němečtí vůdeové ještě dnes odebe
rou se k sv. p. Bienerthovi.
Z úřadního věslniku
Z Vídně, 12. listopadu. (K. k.) » Wiener Ztge
oznamuje: První president nejvyššího a kasač-
ního soudu jmenoval soudce Rudolfa Pro
cházku v Rakovnice, který je přidělen nej
vyššímu soudu, radním sekretářem nejvyššího
soudu.
Následnik trůnu v Německu.
Z Obory u Postupimi, 12. listopadu. (K. k.
Císař Vilém odebral se s p. arcivévodou Fran
tiškem Ferdinandem a korunním princem dnes
o 9. hod. do Jevenic.
Mapjetí mezi Rakouskema
Ruskem.
Šusteršíč
Bienerth
N W Abendbl
Wiener Ztge
Rudolf
Vilém
Fran
Ferdinand
Vídeň
Německo
Postupim
Rusko
13
article
M. Z Kolína nad Rýnem, 12. listopadu
(Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) »Kölnische Zeitunge
oznamuje: Dle došlých sem zpráv z Petro
hradu nepovažuj! tamější vládn
kruhy východní krisi už za vyři-
zenou. Očekávají nanpak, že je šte
této zimy zároveň s propukajíc
mi tureckým potížemi hlavní ne
snáze teprve nastanon.
Jest prý zcela nepochybn
že veliké formální napjetí, jež tou
dobou mezi Vídní a Petrohradem
trvá, nesmírně ztěžuje řešení vše
liké skutečné kritické otázky
nechť se tato vyskytne kdekol
Hybnou a hnací silou, jež za Izvolským pra-
auje, jest dle obecního midšní na Něvě angli
cký velevyslanec v Petrohradě.
M. ž Kolína nad Rýnem, 12. listepadu
(Zvl. telegram »N. L.«) »Kölnisehe Zeitunge
oznamuje: Dle došlých sem zpráv z Petro-
hradu nepovažují tamější vládn
kruhy východní krisi již za překo
nanou, nýbrž očekávají spíše, že
zároveň s tureckými obtlže m
hiavní nesnáze teprve nastanou. Jest pr
nepochybno, že trvající veliké formáln
napjetí mezi Petrohradem a Vídni
nesmirně stíží řešení všeliké sku
tečné kritické otázky, nechť se tat
vyskytne kdekoli. Hybnou silou, jež za Izvol
ským pracuje, považuje se obecně petrohradský
velevyslanec anglický.
Kölniseh Zeitunge
Kolín nad Rýn
Petra hrad
Vídeň
Petrohrad
Něva
Petrahrad
Kölnische Zeitunge
14
article
Z francouzského parlamentu.
Z Paříže, 11. listopadu. (K. k.) (Senát
Za dalšího rokování o dělnickém pojišťování
vytkl ministr praci Viviani systému, schvá-
lenému komisí, že přiliš zvyšuje příspěvky za-
městnavatelů a nepřipouští, aby příspěvky děl-
níků byly zaměstnavateli sráženy při vyplácení
mzdy. Tak je jakákoliv účinná kontrola vylou-
čena a ponenáhlu vzniká schodek, který by
musili hraditi poplatníci. Vivianí prohlásil, že je
stoupencem nuceného pojištění, placení kapitálu
a trojnásobného placení přispěvku státem, za
městnavateli a dělníky.
Krolská otázka.
Z Londýna, 11. listopadu. (K. k.) Z dotazů, kter
učinila Reuterova kancelář v různých diplomat-
ckých krůzích v Londýně, vysvitá, že byť i dosu
Viviani
Reuterův
Paříž
Londýn
15
article
nobyla odeslána odpověď na tureckou nótu o Krétě
není všeobecně mínění nyní nakloně-
no takovému jednání, jaké žádáno jev
nótě a že ochranné mocnosti, pokud s
dalo zjistiti, naprosto si nepřejí, aby se ně
eo změnilo na dosavadním stavu. Má s
za to, že turecké vládě dostane se odpovědi v tomu
smyslu. Není známo, zdali již je vypracována odpo-
věď Ruska na nótu. Soudí se však v některých kru-
zích, že ministr zahraničních záležitostí Izvolský
který dle všeho obdržel první tureckou nótu, mohl
by býti mluvčím čtyř mocností. Rozhodně musí se
projeviti, že mezi zůčastněnými mocnostmi jest úpl
ná shoda.
Nové opatření pro americkou marinu.
Z Washingtonu, 11. listopadu. (K. k.) Presiden
Taft vyslovil souhlas s návrhem vojenského a ná-
mořního ministerstva, aby přístav pearlský na Ha-
vají byl vybudeván jako operační base pro loďstvo
v Tichém oceáně. Dále rozhodl president, aby se
upustilo od navrženého zlopšení přístavu v Manile.
ježto obrana Filipin má býti ponechána vojsku.
Presiden Taft
Kréta
Rusko
Washington
Filipíny
16
article
Turecký parlament.
17
article
Z Calihradu, 11 listopadu. (K. k.) Listy uveřei-
ňují iradě, kterým Said paša je jmenován předsedou
senátu také pro druhé parlamentní zasedání, jež
počne 14. listopadu. Dle stanoveného nyní programu
zabájí sultán 14. listopadu parlament trůnní řečí.
Said paša
18
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Skupina Juslhova.
Z Pešti, 12 listopadu. (K k.) Uher. tel
kor. kane. oznamuje: Tak zvsná Justhova sku-
pina odebrala se po schůzi v Royal klubud
restaurace Gambrinovy, kde bylo proneseno ně
kolik politických řečí. Justh pronesl připitek
v němž děkoval za projevenou mu důvěru a po-
vzbuzoval své stoupence k další vytrvalosti
Mluvili ještě poslanci Hollo, Hlock a Fřied.
Z Košutovy skupiny.
Z Pešti, 11. listopadu. (K. k.) Uher. tel.
kor. kanc. oznamuje: Ve schůzi Košutovy strany
odmíti Emií N agy, který byl zvolen kvestorem,
tuto hodnost. Byl za něj zvolen poslanee
Zlinszky kvestorem a poslanec H a la sz
zapisovatelem. Dále bylo sděleno, že byl v ho-
telu »Pannonia« prozatím najat sál pro účely
klubu. Schůze se usnesla vydati manife st
k národu, jehož vypracování svě
řeno Kočutovi. V tomto manifsstě má být
zdůrazněno, že Košutova strana neodvislých ne
ochvějně trvá na programu strany neodvislých
Ve schůzi pronesli Kosut a státní tajemník Toth
delší řečl.
Hlasy o rozstupu neodvislých skupin.
Z Pešti, 12. listopadu. (K. k.) Dnešní ranní listy
vozjímají o rozkolu, provodeném včera na konferen
ci strany neodvislých.
„Budapesti Hirlap“ praví: Včerejší roz
tržkou ve straně neodvislých pominul vlastně vše
chen rozdíl mezi stranou osmačtyřicátníků a sedm
ašedesálniků. Název strany osmačtyřicátníků nemůže
býti známkou rozlišení mezi Košutem a Justhem aje
patrno, že seskupení strany nemůže se již díti na
tomto rozlišování.
„Pester Lloyd“ soudi: Majorita strany neodvis-
lých se rozpadla a tim pomíjí také její ústavní, na-
prosto oprávněný nárok, aby vláda byla utvořena
z jejího středu.
Uher
Justhův
Justh
Hollo
Hlock
Fřied
Košutův
Emie
Pannonius
Kosut
Toth
Pešť
Juslhov
Gambrinův
Budapest Hirlap
Pester Lloyd
19
article
Pohnutá zchůze řišského sněmu
Z Pošti, 12. listopadu. (K. k.) Již dlouho před
10. hod., kdy měla býti zahájena schůze, rokovali
poslanci v kuloárech o průběhu nastávající schůze.
Proslýchá se, že většina neodvislé le-
vice se přidá ke skupině Justhově,
Přesně v 10 hod. oznámil zvonek ředitele kan-
celáře poslanecké sněmovny, že schůze započíná.
Sněmovna je neobyčejně četně navštívena. Za hlu-
ku sděluje kvestor, že předseda a oba ná-
městkové vzdali se svých hodností.
(Bouřlivý souhlas a volání „Eljen Justh!“ u stoupen-
ců Justhových.) Přizvukují také stoupenci Košutovi
a členové ústavní strany a strany lidové. Zatim
vstoupil ministr Košut do zasedací síně. Sněmovna
vyjma stouponce Justhovy nadšeně ho vítá, k čemuž
Justhův
Eljen Justh
Košut
Pošť
poslanecký sněmovna
20
article
odpovídají Justhovci ironickým vo-
láním slávy.
Kvestor může teprve po delší době pokračovati.
Žádá nejstaršího z poslanců, totiž posl. Alexia P a-
pa, aby se ujal předsednictví dle stáří
Posl. Pap ujímá se předsednictví, proti čemuž
protestuje většina sněmovny, namítajie,
že Pap není nejstarším přítomným poslancem.
Když se hluk utišil, dal předseda dle stáří pře-
čísti listy Justhův a obou místopředsedů, kterými s
vzdávají svých funkci.
List Justhův zní: „Slavná poslanecká sněmov-
nol Poněvadž strana neodvislých, která mne kan-
didovala za předsedu, není dnes již všeobecnou
většinou poslanecké sněmovny, oznamuji poslanecké
sněmovně v úctě, že se vzdávám předsednického
místa. (Dlouhotrvající volání Justhovců: „At žije
Justh!“) Čině tak, vyslovuji současně díky za blaho-
vůli a shovívavost, které jsem se vždy těšil.“
List, podepsaný oběma místopředsedy, hr. Theo-
dorem Batthyanem a Ludvíkem Meröve m,
zní: „Poněvadž strana neodvislých, jejíž důvěrou
byli jsme zvoleni místopředsedy, nemá již většiny
v poslanecké sněmovně, vzdáváme se místa náměst-
ků sněmovního předsedy.
Alexius P
Posl
Justhův
Justh
Theo
Batthyan
Meröve
Pap
poslanecký sněmovna
21
article
Čtení těchto přípisů bylo skupinou Justhovou
vyslechnuto s hlučným souhlasem
Předseda dle stáří prohlašuje, že sněmovna ber
tyto demise na vědomí.
V tom objevil se někdejší předseda Justh
v zasedací sini. Jeho stoupenci povstá-
vají s mist a provolávají nepřetržitě
„Eljen!“ Jeden poslanec strany ústavní volá:
„Fuj!“ Justhovci odpovídají k tomu posměchem.
Předseda dle stáří navrhuje, aby volby před-
sedy a obou místopředsedů byly vykonány 18. listo-
padu. (Ilučný odpor na pravici a volání: „Zejtra!“)
Posl. Štěpán Rakovszky (str. lid.), který
neustále je přerušován posměšnými pokřiky Justhov-
ců, připomíná že dle jednacího řádu je nejdůležitěi-
ším úkolem sněmovny volba presidia. Navrhuj
tudíž, aby se volba vykonala již zejtra-
Posl. František Nagy (str. úst.) přídává se
k návrhu Rakovszkého
Posl. hr. Theodor Batthyany (skupina Ju-
sthova) prohlašuje za velkého hluku, že kooperační
majorita domáhala se dosud stále odročení (Po-
směch a hluk na pravici.), chce-li však pracovati.
rád přidává se ku přání, aby schůze se konala
zejtra.
Přeiseda dle stáří chce nyní dáti
hlasovati. Za hluku není ho však sly-
šeti a proto přerušuje sehůzi na 5 mi-
nut.
Po opětném zahájení schůze prohlašuje předse-
da, že pozoruje, že celá sněmovna přeje si
zejtra vykonati volbu předsednictva
Považuje to tudíž za usnesení sněmovny
Schůze končí se v 11 hodin. Příští schůze zejtn
v 11 hod. dopol.
Justhův
Justhovec
Posl
Rakovszky
Nagy
Rakovszký Posl
Theodor Batthyana
Justhovec
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Agrární poslanec o Bienerlhově stát-
nické postavě. Ve »Venkově« uveřejnil dnes
nejmenovaný agrární poslanec vzpominkovoua
kritickou úvahu o státnické postavě bar. Bienertha,
ale vložil do ní také dalekosáhlý projekt poli-
tický. Nejprvé vzpominá, že baron Bienerth,
chystaje se loni převzíti dědictví po bar. Be-
ckovi, »ujišťoval Čechy všestrannou blahoválí
přízní.« Ale hned v památné konferenci, na ni
se měla státi dohoda o rázu složení nového mi-
nisterstva, došel míněný agrární poslanec
k úsudku, že bar. Bienerth »strojenou nevin-
ností zakrývá vychytralost a úskočnost. Dále
pravi:
»Jeho Excellence tvářil se sice, jakoby stál nad
stranami a ubezpečoval, že bude akceplovati ka-
ždou dohodu, na níž se Češi a Němci smluví, ale
jedním dechem také žádal, aby dlouholetý česko-
německý spor byl definitivně za jedinou noc beze
všech předcházejících příprav vyřízen, neboť v ran-
ních hodinách — jak tvrdil — musí prý k císaři
přijíti s určitým návrhem. Nápadná konferenční
krátkodobost byla hlavně příčinou bezvýslednosti
tehdejších smiřovacích pokusů. (Častokráte, jmeno-
vitě v klubovních listech, vytýkané nepřátelství
stran agrární a mladočeské vůči tehdejšímu vstupu
dra Hrubana do kabinetu — neudpovídá pravdě
a je jen způsobilým poškozovat důvěru a jednolu
českých řad na říšské radě.)
V zápětí následovavší úřadnický kabinet Bienerthův
byl veden pádnou a jistou rukou — proti Čechům!
Bienerlhův
Bienerth
Čecho
Čech
Němec
Hruban
Bienerthův
Be
23
article
Bienerthův kabinet č. II. byl mnohem horší ka-
binetu č. I.; šlo se na celé čáře zase proti Če-
chům, při čemž českým ministrům dru. Žáčkovi a
dru. Bráfovi připadala smutná úloha sloužiti min.
předsedovi bar. Bienerthovi za umyvadlo, v němt
on po »popravách«, na českém národě páchaných,
ostentativně před celou veřejností umýval své ruce.
Konečně učinila německá nenasylnost Biener-
thově přetvářce sama konec.
Bienerthův
Žáček
Bráf
Bienerth
Biener
24
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V závěrečném sezení sjezdu polský ch
literárních historiků, jenž se konal
ve dnech 29. až 31. řijna ve Lvově, usne-
seno, dle možnosti instituci sjezdovou organiso
vati jako permanentní a svolávati další sjezdy
občasně dle speciálních potřeb polské literatury
a při zvlášť významných příležitostech. Přiští —
druhý — sjezd literárních historiků polských na
základě toho zamýšli se svolati v r. 1912 na
paměť Zygmunta Krasiúského.
Slavný ruský basista F. J. Šalj apin
začal psáti vzpomínky ze své téměř dvace-
tileté činnosti umělecké. Příští rok — 14. zář
1910 — bude tomu 20 let, co Šalj api
zpívá. Od umělce jeho pronikavé inteligence —
známo jest intimní přátelství jeho s přednímí
literáty a umělci ruskými — a jeho tvůrčí mo-
hutnosti očekává se ovšem dílo memoirové zcel
mimořádného významu a interesu. Na jaře při-
štího roku slíbil F. J. Šaljapin opět pohostinské
hry v Pařiži a Brusselu, 10 představení
za honorář 60.000 franků.
»Journal de Généve« přináší zajl-
mavou podrobnost z protestní schůze vlašských
socialistů, která se nedávno konala v Ženevě,
o případu Ferrerově. Jeden z temperamentních
řečníků prý srovnával poměry ruské a španělské
načež mu jiný řečník namitl: »Kdyby Tolsto
žil ve Španělích, byl by už dávno zastřelen.
A v Rusku se ho nikdo ani nedotkne a nechaj
ho psát, co se mu líbl.«
Přiský
Krasiúský
Šalj
J Šaljapin
Généve
Ferrerův
Španěl
Lvov
Pařiž
Brusel
Ženeva
Rusko
25
article
V Veresajevovy »Zápisky o voj
V Veresajevovy »Zápisky o voj
ně japonské«, upřílišněně chmurné a fa-
lešně protimililaristické odmítla vážná kritik
ruská (i hodně liberální) zrovna tak, jako dřiv
jeho sensační »Zápisky lékařovy«. N
Rusi ku podivu také neměly úspěchu tak val-
ného, jak by se bylo dalo očekávati při známé
sebeflagellantské vášni ruského čtenářstva. Ku
podivu je, že kniha v militaristickém Německu
našla velmi silný odbyt. Lulzovo nakladatelství
ve Štutgartě vydalo v těchto dnech již šeste
vydání.
V Turině vydána poslední studie nedávno
zesnulého Cesare Lombrosa s názvem
»Nuovi fenomeni ipnotici e spiri-
tici« (Nové zjevy hypnotické a spiritistické).
Lombroso obíral se studiem otázek spiritistických
na podkladě domněle vědecko-medicinských již
dlouhá leta a vedl o nich rozsáhlé debaty
s učenci domácími i zahraničními — tak s astro-
nomem Schaparellim, s Flamma-
rionem a ruským spiritistou N. M. A k sa-
kove m.
Veresajevův
Lulzův
Lombroso
Flamme
N Rus
Německo
Nu
26
article
Telegramy přinesly zprávu o tom, že na
cestě z Cařihradu do Erzerumu byla Kurdy pře-
padena a povražděna skupina Arménů. Nyníse
shledalo, že mezi nimi zahynul také vynikající
arménský spisovatel a publicista E. T. Top-
čian, který se v době pronásledování armen
ské inteligence se strany ruské vlády vystěhoval
do Turecka a tam, v Erzerumu, polodivokém
kraji, vydával denník »Vpered« (ku předu)
Zesnulý Topčian byl člověk evropského vycho-
vání. V Berlině absolvoval universitu a žurna-
listickou školu a vrátil se do vlasti, v Tiflise
bral účast na všech podnicích tiskových (dennik
»M s a ke). Před několika lety vydal společně
s V. Totomiancem v Berlině objemný spi
»Die socialökonomische Türkeie.
který vzbudil mnoho pozornosti.
V Moskvě zemřel 2. listopadu umělee
V. V. Sterligov, který byl téměr 40l
režisěrem tamní earské opery (Bolšoj těatr).
Letošní Puškinova cena, kterou udě-
luje každoročně (etos po 18.) petrohradská
Akademie nauk, nebyla přidělena nikomu celá
Summa 1000 rublů rozdělena mezi A. J. Ku-
prina (za tři svazky novel) a J A. Bunin
(za třetí a čtvrlý svazek jeho veršů — S ti cho-
tvorenija) Celkem se o cenu ucházelo 36
autorů s 52 knihami.
Armén
E T
Vpered
V Totomianc
V V Sterligov
Puškinův
prin
A Bunin
Cařihrad
Erzerum
Turecko
Berlín
Tiflis
Moskva
Bolšoj
akademie nauka
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Z lidumilnosti katem.
Jistý americký list uveřejňuje životopis
zvláštního lidumila, kata Franka E. Johnstona
z Nového Orleansu, jenž po osmnáct let koná
v jižních státech Unie katovské řemeslo. Živo
topis podává obraz zvláštní osobnosti, která
z lásky k lidem byla přivedena ku povoláni
jehož výkony naplnují lidi příšernou hrůzou.
Johnston je z dobré rodiny; v osmnáeti
letech vstoupil na universitu, aby studoval theo
logii, hodlaje se věnovati kněžskému stavu,
v 21. roce však jej podivný osud strhl s této
dráhy. Návšlěvníku, který jej vyhledal v jeho
malé, útulné domácnosti u Wavelandu v Mis-
sissippi, vylíčil kat životní dráhu.
Byl kdysi svědkem popravy v Mississippi,
při níž kat nemohl překonati své nervosní roz-
čilení. Třesoucíma se rukama marně snažil se
Franco E Johnston
Živa
Johnston
Návšlěvník
Nový Orleans
Mississippi
28
article
vykonati svůj úkol a Johnston, jenž viděl hrozná
muka nešťastné oběti, nabídl se, jat nesmírným
soucitem, že utrpaní odsouzence krátce skonči.
»Oběsil jsem černocha a myslím, že jsem mu
tím prokázal nejlepší službu.«
Pozoroval pak výkony katů, působlele
v jižních státech, kteři následkem nedostatečné
znalosti svého řemesla působili popravovaným
odsouzencům trojnásobné utrpení a počal syste-
maticky sludovati methody poprav, překonav že-
leznou vůli hrůzu a odpor, jež se ho z počátku
zmoeňovaly. Krátkou dobu prodlel Johnston
v Costa Rica, kdež byl zaměstnán při stavbě
dráhy, procestoval Evropu a usadil se pak ve
své vlasti.
Jeho úsudky o způsobu popravy a zakro-
čení při popravě onoho černocha v Mississipp
učinily jeho jméno známým na jihu Unie a do-
stával četné nabídky soudních úřadů, aby převz
popravy.
»Dlouho jsem se rozmýšlel, ale konečne
přemohl jsem svůj odpor a rozhodl se přijat
tento úřad v zájmu ubožáků, kteři musej
zemřiti násilnou smrtí.«
Od té doby vykonal Johnston 43 popravy
provazem, několik ve Floridě, většinu všai
v Louisianě a Mississippi.
»Mohu řici, že jsem skoro vždy provedí
svůj úkol s úspěchem; jen jednou se odsou-
zenci hned nezlomil vaz. Byl to černoch Jaek
Pierre, vůdce společnosti fanatických černocho
z Nového Orleansu, kteří se nazývali »rada
boží«. Jack Pierre prořízl policistovi hrdlo
zavraždil také malého hocha, pročež byl odsou-
zen k smrti provazem. Byla to jeho vlastní vina.
neměla li poprava pravidelný průběh, neboť když
Johnston
Moha
Jaek
Jack Pierre
jižní stát
Evropa
Florida
Louisiana
Mississippi
Nový Orleans
rada boží
Costa Rico
29
article
jsem mu kladl na krk smyčku, napomenul jsem
ho dvakrát, aby se nehýbal. V posledním
okamžiku však se pohnul přece a oprátka smekla
se s šíje k zadní části hlavy. Ostatně netrpěl,
neboť byl hned bez vědoml.
Za každou popravu dostává Johnston ho-
norář 400—2000 korun dle délky cesty a roz-
sahu práce při zřizování popraviště, nikdy však
nepoužil ani centu z těchto příšerně vydělaných
peněz pro sebe. Svůj katovský výdělek věnuje
celý dobročinným nadacím a potřebným. »Při-
jimámli vůbec honorář, děje se to jsn proto,
abych hradil své vlastní výlohy a čas, ztracený
ve vlastním povolání.«
Johnston uvádí totiž výslovně, že svůj ka-
tovský úřad nepokládá za své povolání; má
mnoho koní a vozů, jichž pronájem mu zaji-
sťuje dostatečný příjem pro jeho rodinu. V prázd-
ných chvílích zabývá se filosofickou čelbou
vynalezl také automatickou šibenici, při níž kat
pouze nařídí hodinový stroj, takže způsobuje
smrt své oběti jen jaksi nepřímo.
Přes to však, že Johnston pokládá smrt
provazem za nejmirnější a nejméně bolestnou,
nechtěje o popravě elektřinou ani slyšeti, je
přece pro zavedení jiného způsobu popravy, který
by odsouzenci ušetřil hrůzu poslední hodinky.
V rozsáhlých přípravách k popravě, ve forma-
litách a obřadech toliž vidí jen zbytek barbar-
ských dob a zbytečná muka pro nešťastníky, kteří
mají dle výroku soudu zemřiti násilnou smrtí.
Sestrojil celu, jež může býti nenápadně na-
plněna plynem a za ideál popravy pokládí
způsob, při němž odsouzenci umírají ve spánku.
bez bolesti a bez vědomi.
Johnston