Číslo 77.

V Praze, dne 20. března 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepříjímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126.

KAl Slunce vychází v 6 hodin 6 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 11 minut večer.

UILKt

Sv. Joachim, otec Panny Marie.

Llo

Úterý: v chrámu Páně Čtyřicetihodinná pobožnost

U sv. Voršily ve Ferd. třídě od 17.—21. t.m Předplatné pro Prahu s donáškou do domu 2.80 čtvrtletně . .. 8.40 33.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. .. K 48.— po Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: 13.20 čtvrtletně . . . celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

měsíčně . . . ..

Komité pražské v příčině té zřízené ustanovilo odjezd zvláštního vlaku z Prahy na den 18. dubna mezi 7. a 8. hodinou ranní. K tomu cíli budou vydávány zvláštní jízdní lístky platící ku jízdě do Vídně i pak ku zpáteční jízdě na dobu 30 dnů, pro I. třídu za 52 K 40 h, pro II. třídu za 23 K 28 h, pro III. třídu za 12 K 60 h. Pro zpáteční jízdu platí však tyto lístky pouze pro osobní vlaky, pro rychlovlaky ustanovuje se přiměřené připlacení Z Vídně odjedou poutníci dne 19. dubna dopoledne zvláštním vlakem Cena za cestu, opatření (strava, byty, atd.) na cestě, za 10denní pobyt v Římě s celým zaopatřením (byt, strava, povozy, vstupné, průvodčí po Římě atd.) ustanovena v III. třídě na 125 zl. čili 250 K, v II. třídě na 190 zl. čili 380 K, a v I. třídě na 255 zl. čili 510 K. Po cestě bude po odjezdu z Vídně večeře ve Štýrském Hradci, sní- daně dne 20. dubna ve Videmu (Udine) a opatření po celý den za pobytu v Padově (oběd, večeře a nocleh) ze dne 20. na 21. dubna; následující oběd v Bologni, načež večeře, nocleh a snídaně dne 22. dubna v Lorettě. Odtud odjezd ráno, oběd ve Folignu nebo Assissi, též večeře. Odjezd do Říma v noci z 22. na 23. dubna, kteréhož dne ráno příjezd do Říma, kdež hned na nádraží budou poutníci snídati. Po té odeberou se poutníci povozy pro ně přichystanými do svých bytů. Odpůldne 23. dubna sejdou se všickni účastníci pouti na náměstí před chrámem sv. Petrským mezi 3.—4. hod., aby tam rozdělili se ve skupiny k návštěvám chrámů a pamětností římských.

Za cenu výše udanou obdrží k tomu cíli každý poutník: 1. úplný jízdní lístek objednané třídy vozu z Vídně přes Padovu, Loretto, Assissi do Říma a zpět přes Florenc, Bologni, Udine do Vídně. (Lístky z Prahy do Vídně a zpět k domovu jsou nahoře již zvláště uvedeny; 2. poukázku na večeři ve Štýrském Hradci; 3. poukázku na snídaní v Nabresině, v Gorici neb v Udine (které z těchto míst k tomu vyvolíme, bude ještě určitě udáno); 4. poukázku na oběd, večeři, byt a snídaní v Padově; 5. poukázku na oběd v Bologni; 6. poukázku na večeři, byt a snídaní v Lorettě; 7. poukázku na oběd a večeři buď ve Foligno nebo v Assissi; 8. poukázku na byt s úplným zaopatřením (snídaní, oběd a večeři) pro celých deset dní v Římě; 9. zvláštní poukázky pro jízdy vozem v Lorettě od nádraží a k ná- draží, v Římě od nádraží a k nádraží a ku společným projížďkám při ná- vštěvě kostelů a pamětností římských a kupony dávající oprávněnost ku shlédnutí těchto pamětností; 10. poukázku na oběd neb večeři při zpáteční cestě v Bologni neb v Udine; 11. zvláštní knížečku cestovní s rozvrhem jízdním a krátkým pro- gramem cestovním. Vedle toho obdrží, kdož pojedou do Neapole, zvláštní knížečku s urči- tým počtem útržků čili kuponů pro tuto cestu. Třeba cestujícím poutníkům co nejbedlivěji toho šetřiti, by žádné z těchto poukázek neztratili. Bylo by to tolikyjako ztráta peněz, an by si musil každý novou poukázku znovu zaplatiti.

Pořádek pouti do Ríma. Jen pro mimořádné případy připouštějí se poutníci, kteří by přáli sobě pouze zaopatření po cestě a nežádali by zaopatření a byt pro desítidenní pobyt v Římě, a ti by pak obdrželi pro cestu z Vídně do Říma a zpět fístek III. třídy za 80 zl. čili 160 korun a lístek II. třídy za 105 zl. čili 210 K. Pouze jízdní lístky bez nároků na jakékoliv opatření se vydávati nebudou. Sazba tedy pro veškeré výlohy poutníků při společné jízdě do Říma se následkem předešlých udání takto utváří: 1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku) do Vídně: I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, III. tř. 12 K 60 n. Z Čáslavi do Vídně: I. třída 45 K 92 h, II. tř. 22 K 96 h, IIII. tř. I1 K 50 h. Z Německého Brodu do Vídně: I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19 K 14 h, III. tř. 9 K 58 h. Z Jihlavy do Vídně: I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III. tř. 7 K 66 n. Ze Znojma do Vídně: I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, III. tř. 3 K 84 h. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, zaopatření na cestě a při desítidenním pobytu v Římě: v I. třídě 255 zl. čili 510 K, v II. třídě 190 zl. čili 380 K v III. třídě 125 zl. čili 250 K.

Jen v mimořádných případech za jízdu bez opatření v Římě: v II. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl. čili 160 K. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty, kdož sobě toho výslovně přáti budou: v II. třídě 100 zl. čili 200 K, v III. třídě 85 zl. čili 170 K. Cesta ta bude trvati 4 až 5 dní a při ní vykonána bude návštěva Ve- suvu, Pompeji, Capri, Posilipu a Belvedere. Přihlásilo-li by se více účast- níků, aby zjednán byl zvláštní vlak, snížila by se značně cena. Kdo by nechtěl Čapri aneb Vesuv navštíviti, obdržel by přiměřenou náhradu. V zájmu věci a náležitého opatření zvláštních vlaků z Prahy do Vídně, z Vídně do Říma (a po případě z Říma do Neapole) a vyjednávání bytů a opatření na cestě a v Římě samém žádoucno, by účastníci pouti se co nejdříve přihlásili, nejpozději se však tyto přihlášky státi musí do 5. dubna b. r. s připojením obnosu za veškeré výlohy cesty. Zavazadel zbytečných nechť s sebou poutníci neberou, již k vůli sobě a k vůli spolucestujícím nechť obmezí se na věci nejpotřebnější. Nechť ohlásí každý ony osoby, s nimiž by chtěl cestu společně konati a společně bydliti, do 5. dubna. Přihlášky přijímá a všeliké dotazy zodpovídá »Poutní komité v Praze« č. p. 223-I., dům Šv.-Václavské záložny v Karlově ulici. Peníze rakouské za vlašské obstará též komité, jinak doporučuje smě- nárnu Živnostenské banky pro Čechy a Moravu na Příkopě.

Zakročení. Slovo to ozývá se bezděčně z úst všech soucit- ných lidí při pomýšlení, že Anglie hodlá na dobro zardousiti dvě co do počtu obyvatelstva malé re- publiky a že úmysl ten s cynickou přímostí před celým světem projevuje, jako by volala: kdo má kuráž, ať se opováží v cestu se mi postaviti! Lze na prstech vypočísti, k jakým důsledkům by zabrání obou republik vedlo. Celá jižní Afrika s územím, jež co do rozsahu rovná se skoro polo- vině Evropy, by upadla pod moc Anglie se vším svým bohatstvím, o němž málo kdo má pravého ponětí. Jediné roční výroba zlata v jižní Africe páčí se na 12 milionů liber šterlingů a jelikož Anglie odjinud ještě stejně tolik zlata těží, ocitla by se polovina ročního výtěžku zlata na celém světě v její rukou. Anglie by pak na peněžném trhu stala se paní světa a všecky říše její podda- nými. Ona by všem národům diktovala ažio na zlato, určovala by měnu. Nebezpečí to, o němž dnes ještě uvažuje málo kdo. Anglii je dnes dlužen celý svět, úroky ze státních dluhů, jež se ročně do kapes anglických věřitelů odvádějí, obnášejí miliardy. Svou nesmírnou nadvládu finanční by Anglie s toutéž bezcitností prováděla v obchodech, s jakou míní se zachovati vůči poraženým Boerům. Uváží-li se dále, že jižní Afrika je k země- dělství jako stvořena a že ke všemu má veliké množství vodní síly k nejširšímu rozvoji průmyslu,

pak naprosté opanování jižní Afriky poskytlo by Anglii nesmírný přírůstek moci. Co by pak naproti území anglickému tam vážilo rozsáhlé území ně- mecké na pobřeží východním a západním, o němž zeměznalci tvrdí, že jen částečně hodí se ke kul- tuře pro příliš horké ponebí a pro mnohé pouště? Německo ze svého afrického území má do- posud veliké škody, polonahý černoch má jen skrové životní potřeby, kdežto na jihu Afriky již dnes zkvétají obchod a průmysl. Opanováním celé jižní Afriky utrpěly by nej- větší škodu Německo a Francie. Ani Německo, ani Francie na jihoafrickém území (ostrov Madagaskar) nemohou dobře ku předu. Zejména na ostrově tomto Anglicko dělá Francii velikou konkurenci. Je totiž zjištěno, že anglikánská církev má tam do dneška ještě převahu nad katolickou — díky proti- církevní politice nynější Francie. Bude poškozeno i Rusko, proti němuž Anglie získá v jižní Africe velikou strategickou stanici při hájení své državy v obou Indiích. Konečně byla by velice poškozen i severní Amerika, v níž do dneška boj monome- talismu s bimetalismem není rozhodnut. Dosavadní president Mac Kinley, jenž opět kandiduje, bude míti těžký boj s O'Bryanem, přívržencem bimeta- lismu, jemuž přátel v Americe vždy více při- bývá. Slovem Anglie nemá teď na celém světě přátel. Jiná je otázka: bylo-li by zakročení proti An- glii možné, čili úspěšné. A odpověď zní rozhodně kladně. Anglicko má mnoho achilových pat. Je zranitelno skoro na všech místech.

Napoleon I. vystihl nejlépe jeho nejslabší stránky. Anglicko činí si celou Evropu poplatnou svým vý- vozem. Napoleon boykotem od moře severního až do Adriatického poškodil nejvydatněji zájmy Anglie, jež mu proto byla nepřítelkyní nesmířitelnou. On dále svou expedicí do Egypta provedl důkaz, že lze i proti veliké převaze anglického loďstva mocnou armádu z Francie do Egypta přepraviti. Kdyby Napoleon I. dnes žil, byl by zajisté války Anglie v jižní Africe využil. Kdyby si Francie vzala na starost vyklizení Angličanů z Egypta, Rusko ohro- žení jejich v Indii a Amerika Kanadu, Anglie by nepostačila brániti se na všech stranách. Evropské velmoci trpí dnes na chudokrevnost, každá z nich se před tou mořskou krysou krčí, že až bědno na to se dívat. Proto si Anglie troufá na celý svět houkat a zuby naň cenit. Ten pověstný koncert Evropy vůči Anglii je prohnilý, zbahnělý, ničemný, je skvrnou 19. věku. Dnes stejně jako za dob starých Římanů platí právo silnějšího. Boerové před lakotností Anglie již dvakráte opustili své území, jejich potem zúrodněné. A dnes, kdyby štěstí válečné jim nepřálo, jsou ho- tovi opustili je potřetí. Je to zrovna jako za sta- rých Římanů. Tehdy obyvatelé vydobytých měst musili nazí se svázanýma rukama opouštěti svůj domov, dnes Anglie chová se k poraženým se stejnou brutálností. Možno, že Anglie nechá se přece k ně- jakému milosrdenství pohnouti a že Boerům na cestu do vyhnanství pošle několik tisíc — exem- plářů bible.