2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. října 1904. Číslo 282.
4
article
všeobecnou daň výdělkovou a pro
osobní daň z příjmů v okresu tře-
boňském.
Posl. Anýž a soudr. podávají na místodržitele
dotaz pro souslavné nešetření ustano-
vení zákonných a poškozování česk
národnosti řadou okresních hejtmanství a obec-
ních úřadů, zejmena v Ústí nad Labe m
v Děčíně.
Posl. Anýž a soudr. dolazují se místodržitele p
soustavném nešetření zákonů u okres
ních školních rad v okresích moste-
ckém, duchcovském, teplickém, žate-
ckém, libereckém aj.
Posl. Josef Anýž a soudr, dotazují se místodržitel
po nešetření jazykové rovnoprávnost
při českých místních školních radách v některých
místech národně smíšených a po zlořá-
dech na českých veřejných školách.
dozorů těchto místních školních ra
podléhajících.
Posl. Dostál a soudr. podávají na pana místo-
držitele dotaz po vyškolení obce Nové Vsi na
Litomyšlsku z německé obce Lilterbachu do české
školní obce Pohodli.
Posl
Anýž
Dostál
Ústí nad Labe
Děčín
Litomyšlsko
5
article
Německá obstrukce.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje potom, že
jednací protokoly z 38., 39. a 40. schůze ze dne 20.
22. a 27. října 1903, jakož i první schůze druhého
zasedání ze dne 14. června 1904 byly vyloženy k na-
hlédnutí.
Posl. Nowak opětuje tři své návrby z předešlé
schůze, o nichž vytýkal, že nebylo vyloženo několik
protokolů v předepsané lhůtě ke schválení. Po stránce
formální navrhuje řečník, by o všech těchto třech
návrzích bylo hlasováno po 10minutové přestávce
dle jmen najednou, aby prý — jak řečník ironicky
podotýká — nebyla schůze zbytečně prolahována
(Veselosť na lavicích německých.)
Formální návrh Nowakův byl Němci (počtem 6l.
dostalečně podporován a hlasuje se po 10minutové
přestávce dle jmen o meritu zmíněných již návrhu
Nowakových
Nejvyšší maršálek zemský konstatuje, že hlaso
valo 120 poslanců záporně a jeden pouze kladně
a že s ním (maršálkem) je přitomen dostatečný počel
poslanců. Ježto jiný návrh nebyl podán, že protokoly
jsou schváleny.
Na to maršálek končí schůzi o 1. hod. 30 minu
odpolední.
Posl
Nowak
Nowakův
Němec
6
article
Příšti schůze v pálek o 11. hodině dopolední
s tímže jednacím pořadem (volba komisí)
Zástupcové všech českých stran na sněmě
království českého, jakož i zástupce klubu
konservativního velkostatku konali včera od-
poledne po sezení sněmu společnou poradu
které se zúčastnili za sdružení poslanců strany
národní dr. Steidl, za klub strany agrární
posl. Kubr, Prášek a Žďárský, za klub konser-
vativního velkostatku kníže Ferdinand Lobkovie,
za volné sdružení dr. Baxa a za klub sněmov-
ních poslanců národní strany svobodomyslné
poslanci Adámek, Anýž, dr. Blažek, dr. Čela-
kovský, dr. Dvořák, dr. Fořt, dr. Fiedler, dr
Engel, dr. Kramář, dr. Pacák, dr. Podlipný, dr-
Škarda a Schwarz. — V této společné poradě
pojednáno bylo o postupu v konferenci před-
sedů všech klubů sněmovních u nejvyššíhe mar-
šálka zemského. Po skončené poradě učiněno
bylo jednomyslné usnesení.
Společná schůze parlamentních komisí če
ských poslaneckých klubů sněmovních koná se
zejtra o 3. hod. odpol. v budově sněmovní.
Třelí konference všech předsedů klubů po-
slaneckých na sněmě království českého svolána
jest nejvyšším maršálkem zemským na zejtřek
13. t. m. o 5. hod. odpol.
doktor
Steidl
Kubr
Prášek
Žďárský
Ferdinand Lobkovie
Baxa
Adámek
Anýž
Blažek
Dvořák
Fořt
Fiedler
Engel
Kramář
Pacák
Podlipná
Schwarz
7
article
Klub zemských poslanců české strany
agrárni měl včera o 9. hodině dopolední schůzi
za předsednietví posl. Kubra. Ve sehůzí této
byly vzaty na vědomí došlé přípisy a usneseno
podati různé návrhy a dotazy ve sněmě. Ke
slavnosti svěcení nové budovy Hospodářské aka-
demie v Táboře delegováni byli za klub poslaneů
strany agrární poslanci Prášek, Šťastný, dále
zástupce obcí píseckých, polom posl. Biba, Sta-
něk a Jilek. Na to posl. Kubr podal zprávu
o schůzi předsedů klubů sněmovníeh, nejvyšším
maršálkem zemským svolané. Po referátě jeho
rozpředla se delší debata, na konec usneseno
učiniti čeho třeba ke svolání společné sehůze
parlamentních komisí všech českých stran sně
movních.
Kubr
Prášek
Tábor
8
article
Společná schůze všech německých poslaneů
sněmu království českého konala se včera o
3. hodině odpoledne v německém kasině. Zu-
častnili se jí dle zprávy předsednictva skoro
všickni němečtí poslanci. Předsedal dr. Eppin-
ger, který přečetl návrh německého prohlášení,
jež dřive již bylo předsedy německých klubů
poslaneckých projednáno a po provedení někte-
rých změn schváleno. O projevu tomto prove-
dena byla rozprava, ve které promluveno bylo
obšírně také o následeích toho, kdyby Němei
nyní upustili od obstrukce, jakož i o spojitosti
zemské akce nouzové s obdobnou akcí státní. Při
tom poukázáno na přání obyvatelstva, nouzí (rpí
cího. Po skončené rozpravě byl návrh prohlášení
všemi účastníky porady jednohlasně schválen.
Prohlášení německých agrárníků, že i oni sou-
hlasí s návrhem projevu německých stran, bylo
s povděkem a zadostučiněním vzato na vědomí.
— V dalším průběhu schůze byl dán proje
stížnosti na předčasné uveřejňování zpráv o prů-
běku porad rázu docela důvěrného, a byl dán
výraz rozhořčení, že se tak děje v Alldeutsche
Correspondenz. Konečně byla poskytnuta před-
sedům jednotlivých klubů německých volnost
pro další jich jednání ve smyslu společné
schůze v konferenci všech předsedů klub
sněmovníoh.
Eppin
9
article
Druhá konference u nejvyššího
maršálka zemského.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Včera o šesté hodině večerní konala se
v zasedaei síni zemského výboru král. českého
druhá konference předsedů všech klubů a sdru
žení poslaneckých na sněmě království českého
svolaná nejvyšším maršálkem zemským kníž
Jiřím Lobkovicem.
V této konferenci postupovali všicbni zá
stupcové klubů českých jednolitě a stejně
také zástupeové němečtí. Usnešení o společném
postupu zástupců českých stalo se na společné
jich poradě, bezprostředně před konferencí ve
sněmě konané. Vyznělo v ten smysl, že má
vysloven býti společný požadavek, aby očeká-
vané prohlášení německé bylo jim odevzdáno
s tím, aby o něm mohli podati zprávu klubům,
jež zastupují, a jim zůstaviti usnešení.
V konferenci samé předsedající nejvy šš
maršálek zemský zahájiv jednání, po
žádal zástupce klubů, kteři chtějí podati pro
hlášení, aby tak ve smyslu první konference
učinili.
Na to ujal se slova předseda klubu po-
slanců německo pokrokových, dr. Eppinge
a přečell toto prohlášení:
»Zástupcové německých stran ve sněmě
českém vzali při konferenci předsedů klubů sně-
movních, konané dne 7. října 1904 na pozván
a za předsednietví J. J. pana nejvyššího mar-
šálka zemského, na vědomi podnět, dle něhož
má býti zahájena zemská akce k částečnému
zmírnění nouze následkem letošních a loňských
živelních nehod a za tím účelem sněm má být
učiněn dělným vůči zdržování sněmovního jed
nání, prováděnému se strany německé v posled
nější době.
Lobkovic
doktor
Eppinge
10
article
Němci uznávají, že vzhledem ke zcela ne
obyčejným a dalekosáhlým škodám, jež zmíněné
živelní nehody měly v zápětí, jest zakročen
státu a země ve prospěch všech kruhů oby
vatelstva, vzniklou tísní postiženého, žádoueno
účelno. Němci však neuzavírají se také poznání
že taková akce nikterak nesmí býti obmezena
na zastupitelstvo země a na prostředky, jež má
země po ruce, nýbrž že předpokladem
jejím je velmi vydatná součinnost státu.
K takovému pojímání věcí nutí známý ža
lostný stav zemských financí, který podslatné
větší napjetí síly daňové kategoricky zapovidá
K tomu vede však také úvaha, že právě nejna
lehavější pomocná opatření, jimiž má nouzi jed
notlivých krajin vzhledem k nedostatku potravin
býti učiněna přítrž již pro nastávající zimu, sa
mozřejmě očekávají se od státu, kdežto dosu
seznaný plán zemské akce zabývá se stavbam
z nouze, zemědělskými melioracemi, subvencemi
a podobnými opatřeními, které svůj pomocný
účinek přirozeně projeviti mohou teprve v bu
douenosti.
Pro účast státu při akci pomocné, dle toho
nezbytnou a co do času i objemu v první řadé
v počtu zahrnutou, tvoři však dělnost říšsk
rady, v posledních letech zástupci českého lidu
zdržovaná, nulný předpoklad, ježto značné pe
něžní prostředky, k takovému účelu potřebné.
nebudou moci býti opatřeny z nedostačujíefeh
pokladničních hotovosti státní správy, nýbrž je
dině úvěrní operacf, která jeví se býti vázáne
na povolení zastupitelstva říšského, jež se nou
zovými nařízeními nabraditi nedá.
Záruka, že tento předpoklad nastane, ne
byla nám však — nehledě k otázce, kdo by
mohl býti pokládán za oprávněna k tomu —
ani poskytnuta, ani se o to nestal pokus, ježto
zástupcové českých stran sněmu zemského vý
slovně odmítli poskytnouti jakákoli závazná pro
hlášení o postupu zástupeů českého lidu na
říšské radě.
Němec
11
article
Za těchto poměrů litujeme, že v této době
nemůžeme přistoupiti na zmíněný z počátku
podnět a zůstavujeme si konečné
rozhodnutí o této také politicky
významné otázce, až předchozí
této věci se týkající usnešen
říšské rady ukáží, zda a poku
účast státu na nouzové akei,
kterou jde, objeví se zajištěnou.
Toto prohlášení klademe sí za čest podati
na základě jednohlasného usnesení zemskýeh
poslanců za německé volební okresy městské
i venkovské, jakož i za německé obchodní
živnostenské komory«.
Dr. Bedřich Pacák, přihlásiv se na zá-
kladě usnesení ve společné poradě zástupeů
českých ke slovu, pravil, že žádá, aby prohlá
šení, jež právě dr. Eppinger byl přečeti, bylo
mu odevzdáno za tím účelem, aby je mohi
předložiti klubu, tak aby klub mohl o něm uva-
žovati a učiniti pak konečné usnesení a prohlá-
šení. Dr. Pacák skončil těmito slovy: Češti
poslanci na radě říšské vyjímali vždy ze své
obstrukce veškeré záležitosti úlevy nouze se
týkající; byli jsme tudíž oprávněni očekávati,
že poslanci němečtí v nynějším okamžiku, kdy
oba národové jsou živelními nehodami stejně
postiženi, zachovají se stejně. Litujeme, žese
tak nestalo a vyhražujeme si v příští schůz
podati na písemné prohlášení dnešní svoji pí-
semnou konečnou odpověd.
Poslanci Kubr, dr. Steidl a dr. Baxa
připojili se ku prohlášení dra. Pacáka na zá-
kladě společného usnesení zástupců všech če-
ských stran. Dr. Eppinger odevzdal pak nejvyší
šímu maršálkovi zemskému a všem předsedům
českých klubů a sdružení opisy německého
prohlášení.
Na to sdělil nejvyšší maršálek zemský, že
příšti konference předsedů k ubů bude se konati
ve čtvrtek 13. t. m. o 5. hodině odpolední.
Tím byla druhá konference skončena.
doktor
Pacák
Eppinger
Kubr
Steidl
Baxa
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti, 11. října. (Schůze uher-
ského sněmu.) Zpravodaj Rosenberg
předložil dnes zprávu hospodářského výboru
o zatimné obchodní smlouvě s Ita-
lií. Předseda navrhl, aby se tato zpráva pro
svou důležitost položila již ve čtvrtek na jed
nací pořad.
Posl. Polonyi prolestuje proti úmyslu
předsedovu, tvrdě, že se příčí jednacímu řádu.
Vláda počítá patrně s tím, že sněmovna se pust
nepřipravena do projednání této předlohy. T
však by bylo nemužné, národu nedůstojné jed-
nání. Od 30. září nastalo beztoho vacuum v ob
chodním poměru s Italií a je lhostejno, potrvá-l
o den déle neb ne.
Předseda dovozuje z jednacího řádu
že v mimořádných případech není třeba (řídenn
mezery mezi podáním zprávy a jejim projed-
náním.
Min. předseda hr. Tisza sděluje
že právě se stanoviska odpůrců této předlohy
má za účelné, aby se projednala cc nejrychleji
aby se jim tak poskytla možnost, zmařiti svým
usnesením provedení této předlohy. Ostatně ne-
má nic proti tomu, přijme-li se návrh Polonyův.
Po odpovědi Polonyově ustanoveno, aby se
zpráva hospodářského výboru dala na jednae
pořad teprve v pátek.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadua
vyřizuje různé petice. Nejprvé žádost několika
municipií, aby se zřídilo samostatné celní území
uherské. Žádosti přikazují se dle návrhu petič-
ního výboru vládě a návrh Szatmarův, aby
vláda předložíla ihned autonomní uherský celn
tarifá, se zamítá.
Rosenberg
Posl
Polonyův
Szatmarův
Pešť
Italia
13
article
Při jednání o peticích, týkajících se vy-
stěhovalacké otázky, posl. Košuta
Ratkay žádají, aby se vystěhovalectví ztížilo.
Při peticích, týkajících se převezení o statků
Rákoczyových posl. Košut táze se ministerského
předsedy, v jakém stadiu nachází se tato »tázka.
Hr. Tisza odpovídá, že vláda, aby ukázala.
že tu jde o podnět koruny, vzala celou akci do
svých rukou. Bylo ustanovenc, že se převezou
do vlasti netoliko ostatky Rákoczyovy, nýbrž
také ostatky všech jiných velikých historických
osobnosti, pohřbených v cizině. Popel Ráko-
czyův bude uložen v košickém hlavním chrámě
a zřídi se mu tam důstojný náhrobek. Ostatky
Tökölyovy budou dle jeho poslední vůle pocho-
vány v evangelickém chrámě kežmarském
Ostatky obou těehto velikánů budou převezeny
do vlasti po vodě a na hranicích budou slav-
nostně uvítány. V Pešti bude církevní a národní
slavnost, načež v Košici a v Kežmarku bude
pohřeb. Pokud se týče času, řečník má za to
že slavnost bude možno uspořádati na jaře
r. 1905. Posl. Košut bere tufo zprávu na vě-
domi. Petice přikazují se vládě; ostatní peti ce
vyřízeny bez debaty a sehůze skončena pře
11. hodinou.
Košut Ratkay
Košut
Popel
Košik
Posl
Hradec
Pešť
Kežmarok
Tisza
14
article
Příští schůze zejtra. Na jednacím pořadu
jsou různé drobné předlohy, mimo jiné i stan
vení dvou posledních kvot.
Z Inšpruku, 8. řijna. (Vlašská práv
nická fakulta.) Poněvadž budova v před
městí Willenu, v níž bude zatímně umístěna
vlašská právnická fakulta, není ještě pro potřeby
vyučovací náležitě upravena, odloženo otevřen
fakulty na dobu neurčitou. Prozatím prodloužen
zápis vlašských posluchačů až do 31. října.
Posluchači vlašské fakulty budou však nucen
navštěvovati jako mimořádní posluchači některé
přednášky také na universitě německé. Zejmena
není na vlašské fakultě po odehodu prof. Pae-
chiona obsazena stolice římského práva a Vla
chové budou nuceni tuto závaznou přednášku
poslouchati na fakultě německé. Také některé
jiné stolice nejsou dosud obsazeny ani docenty-
ani supplenty. Sama německá universita nebude
letos ještě čístě německá, ponávadž na fakultě
filosofické budou se některé přednášky konati
také ještě vlašsky.
Z Bolzána, 8. října. (Doplňo v ae
volba sněmovní.) Obchodní komora bol-
zánská vykonala dnes doplňovací volbu poslance
do zemského sněmu. Zvolen byl člen komory
dr. Theodor Christomanos z Meranu, jenž
po volbě prohlásil, že za nynějších poměrů n
značnější politickou činnost na sněmu není
ani pomyšlení a že tedy nezbude jiného, než
rozvinouti činnost po výtce hospodářskou, hlavně
pak se snažiti o zvýšení cizinecké návštěvy
v Tyrolsku.
Willena
profesor
Pae
doktor
Christomanos
Zvolen
Merano
Tyrolsko
nická fakulta
vlašský právnický
Inšpruk
Bolzat
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 11. října.
Pamětný spis „vnitřní makedonské organisace“
„Vnitřní makedonská organisace“ vydala
v Sofii ve francouzském a bulharském jazyku
pamětný spis o Makedonii, doplněný velikými
mapami. Všechen bulharský tisk o něm píše.
Pamětný spis tvoři silný svazek hustého
tisku s massou číselných a dokumentalných dat,
dobře illustrujících hlavně turecké pořádky v
Makedonii a Drinopolsku. Ostře kreslí také ho-
spodářské položení, mravy a psychologii kře-
sťanských národností i makedonských povstale-
ckých čet a vše to, ce vyvolalo „vnitřní make-
denskou organisaci“, jejímž základným účelem
jest mobilisace křesťanských národností k mas-
sovému ozbrojenému boji s tureckým režimem.
Pamětný spis objímá periodu posledního de-
setiletí, po niž vnitřní makedonská organisaee
trvá. V historiekém poučení se praví, že před
tím makedonské otázky nebylo; ona byla části
velké otázky východní. Dvacet šest tomu let,
makedonská olázka stkvěle byla rozřešena ví-
těznou válkou Ruska s Tureckem, po níž Make-
donie spolu s Bulharskem byla úplně osvobo-
zena. Ale necitelná diplomacie ze závisti a ne-
odůvodněného strachu před Ruskem vrátila
Makedonii Turecku paragrafem o reformách.
Tento paragraf berlínské smlouvy způsobi
nyní svým původcům nesnesitelné položení, ne
boť z něho vzešla makedonská otázka, jež nyn
visí nad hlavami evropské diplomacie jako Da-
moklův meč.
Praha
Sofie
Makedonie
Rusko
Turecko
Bulharsko
16
article
Pamětný spis konstatuje, že všechny dě
jiny Turecka dokazují nedostatek jeho vůle
zlepšiti osud svých křesťanských poddaných
bez branného zakročení států. Jen vnější zakro
čení, hlavně Ruska, dokázalo, že Řecko, Srbsko
Rumunsko a Bulharsko žijou nyni svobodným
životem. Ve svých osvoboditelných snahách Ru
sko potkávalo se vždy s cnergickým protiven
stvím Anglie, jež z egoismu vždycky obhajo
vala v Turecku status quo.
Anglie nyní snad se bude káti, ale už je
pozdě. Egoistická její politika byla příčinou
neštěstí všech neštěstí Makedonců.
Nás by zajímalo, kdyby v pamětném spise
byl také vytčen poměr Rakousko-Uherska, na
nějž právě vrženo křiklavé osvětlení odhalením
našeho bělehradského dopisovatele ve včerejším
odpoledníku.
Vážné pro Němce zprávy z Atriky.
Sobotní depeše sdělily již, že k povstání
Hererů v německé osadě jihoafrické připojili se
nyní i Vitbojově, kmen, jenž dosud pokládán
byl za »nejvěrnější«. V Berlíně vzbudila depeše
ta obavu, že kyne nyní nedohledně dlouhá, ve-
lice krvavá a nákladná válka osadní, proti níž
dosavadní boje byly hračkou. Říšský sněm ně-
mecký bude musit nepochybně povolit nové
značné úvěry. Osadní úřad zadržoval prý zprávu
o povstání Vitbojů po tři dny; konečně dal to
do veřejnosti s dodatkem, že za to povstání
Hererů lze pokládati prý za potlačené. Tomu s
ale nikde skorem ani nevěři. Naopak i sobotní
na př. »Local-Anzeiger« podotýká, že zprávy
z Afriky předstihují obavy všech pessimistůa
že kynou nepochybně věci ještě horší. Nynější
branná moc v Africe, soudi list, nestačí, aby
čelila i Vitbojům a nově posily vypraviti nebude
tak snadno.
Makedonec
Němec
Herero
Turecko
Rusko
Řecko
Srbsko
Rumunsko
Bulharsko
Anglie
Rakousko
Uhersko
Berlín
Afrika
LocalAnzeiger
Vitboj
17
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Klub sněmovních poslanců národní
strany svobodomyslné konal včera o 1/28. hod-
večer schůzi za předsednictví dra. Pacáka v klu-
bovních místnostech v domě Měšťanské besedy.
Předseda dr. Pacák podal nejprvé zprávu o spo
lečné poradě parlamentních komisí všech če
ských klubů a sdruženi sněmovních, jež se za
bývala otázkou společného postupu v konfe-
renci všech předsedů klubů sněmovních, nej-
vyšším maršálkem zemským svolané. Dále podal
zprávu o průběhu této konference, načež pře-
četl prohlášení, jménem německých klubů tam
učiněné. O obsahu prohlášení toho konala se
delší rozprava, po níž bylo usneseno, odkázati
je výkonnému výboru strany, aby sestavil od
pověď na ně. Na konec usneseno konati příští
schůzi klubovní zejtra o 10. hodině dopoledn
v klubovní místnosti v Měšťanské besedě
pražské.
— Výkonný výbor národní strany svobo-
domyslné má schůzi dnes o 4. hodině odpo
lední ve své místnosti v domě Měšťanské be
sedy pražské.
— Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné má sehůzí ve čtvrtek
dne 13. t. m. o 10. hodině dopolední v klu-
bovních místnostech Měšťanské besedy pražské. —
Druhá schůze klubu koná se rovněž ve čtvrlek
dne 13. t. m. o 6. hodině večerní v téže míst-
nosti. Vzhledem k důležitosti obou schůzí jest
žádoueno, by všickní členové klubu se obou
schůzí zúčastnili.
— Klub mladší generace národní stran
svobodomyslné má ve čtvrtek dne 13. t. m.
o 128. hodině večerní v klubovní místnosti ve
II. patře domu Měšťanské besedy pražské svoji
první členskou schůzi, ve které »o vlivu císa
ského titulu na ústavní poměry Rakonska« před-
nášeti bude pan JUDr. Bohumil Baxa. Potom
provedena bude rozprava »O naši organisaci«.
kterou zahájí odb. uč. p. Jos. Frydrych.
Pacák
doktor
JUDr
Baxa
Jos
Frydrych
národní strana
18
article
— Rozbržení země. Není už dávno pravda.
že Němci by zastavili obstrukci na sněmu krá-
lovstvt českého, kdyby poslanci češti odhodlali
se učiniti dělnou říšskou radu. Okusivše sladkého
ovoce obstrukce, která v zemském našem parla-
mentě jim učiněna až přiliš snadnou, vytasili by
se s ní ihned zase, kdyby čeští poslanci za
případné pomoci velkostatkářů v některé otázce,
jež by se Němcům nelibila, dčinili rozhodnutí
proti nim. Dokud jednací řád obstrukci připusti,
zůstane zbraň ta v německém arsenále připra-
vena pro strýce přihodu a je marná domněnka,
že by nadobro byla odklizena a z parlamentního
repertoiru definitivně zmizela, kdyby zástupei
národa českého od obstrukce na říšské radě
ustoupili. Naopak, Němci odhalivše cípek opony,
jíž zakryt je jejich plán, prozradili, za jakým
cilem svou sněmovní obstrukcí se ženou.
Chtějí touto taktikou vymoci roztržení země
a zřízení zvláštního, administrativně úplně
samostatného územi německého v Čechách.
Němec
Čechy
Rozbržení země
19
article
Národnostní ohraničení okresů, jak za ně play-
doval Herbst, Plener a Schlesinger, již jim ne-
stačí. Pan dr. Eppinger žádá dnes mnohem vi
a roztomilé panstvo, jež kupí se na jedné straně
kolem pana Wolfa a na druhé kolem pana Ir
žádá ještě více. Páni liberálové a němečtí na-
cionálové žádají vlastní své místodržitelství.
— neboť ničím jiným nebylo by to jejich »samo
statné německé oddělení správní« — žádají svů.
zvláštní sněm, své německé finanční ředitelství,
své poštovní a dvě výhradně německá železniční
ředitelství a ostatní attributy naprosté samostat
nosti. Jen za tuto cenu prý od sněmovní ob
strukce upustí. Nedá se popřiti, že skrovní páni
nejsou; řídí se patrně zásadou, chceme-li již
jednou něco, ať to za to stojí. Tvrdí se ovšem,
že by pání jistě ze svého požadavku nějaké
procento slevili a vyrovnali se snad na padesát
procent anebo ještě s menší kvotou se spokojili.
Herbst
Plener
Schlesinger
doktor
Eppinger
Wolf
Ir
20
article
Věříme, že by tak učinili zejmena němečtí selstí
poslanci, však dnes komanduje Némectvo v Če-
chách někdo jiný než před desíti a dvaceti lely
dnes je komanduje — strach před Všeněmei.
A tento strach je příčinou, proč to s otázkou
jazykovou v Čechách nijak nejde ku předu. Za-
sazují-li se němečtí liberálové a ostatní Němci o to,
rozděliti toto království a etablovati na jeho
pomezí z brusu novou »provincii« s rázem na-
prosto německým, odmítají Všeněmci tento způsob
něm.-českého »vyrovnání«. Chtějí miti celé Čechy.
chtějí spolknouti nás všechny do jednoho od Němeů
neoddělené, neboť pohlížejí na celou tuto zem
jako na dobrou kořisť. Rozumí se ovšem, že by
neodmlouvali, kdyby se těm ostatním podařilo
zříditi v Čechách německou »provincii«. Však
se již vyslovil jeden jejich list, že Všeněmci
by to pokládali za splátku. Tak se věci mají a
proto je sladké evrlikání officiosů o fom, jak
rázem by se všechno změnilo a jak by potom
tato krásná a bohatá země vzkvétala a jak
šťastní by se v ní eítili oba zdatní, vysoce vy-
spěli národové, kdyby Čechové zřekli se ošklivé
své obstrukce vídeňské, anachronismem. A proto
nemůže a nebude míti tohoto druhu laskání a
lákání nijakého výsledku. Němci dobře pozorují,
že vrba, na níž sedí té doby, jest plna mízy,
proč by tedy neotloukali píšťaly. Byli by také
pošetilei, aby nevykořistili vhodného okamžiku,
aneb neučinili aspoň pokus s uskutečněním svých
nejsmělejších tužeb, když vidí, jak se vláda
před nimi třese, jak ze strachu před nimi
způsobem neslýchaným poškodila státní autoritu
a jak ochotně a bez odmluvy plní, co si Němei
diktují, třeba že na venek to popírala a před-
stírala, že o národní štěstí všech národů stejným
pečuje způsobem. Ať se vysloví pan dr. Körber,
Němec
Čecho
Němei
doktor
Körber
Čechy
21
article
jak soudí o požadavku Němců po administrativ-
ním roztržení království českého a o úmyslu
jejich v příčině zřízení přímo od Vídně odvi-
slého »Čechoněmecka«? Aneb chee také oproti
těmto snahám opásati se svou »vášně prostou
vytrvalosti« a čekati, až se plány tyto Němcům
z hlavy vykouři? Nikoli. Pan dr. Körber je
stoupencem Němeů v této věci, dokladem k tomu
jsou jeho již ku realisaci připravená »Krajská
zastupitelstva«, jimiž by stará historická jednota
tohoto království byla protržena, naproti tomu
ale sesílena myšlenka centralisace, neboť nitky,
jimiž by tato zastupitelstva s Vídní souvi-
sela, nevedly by přes Prahu, nýbrž přímo
do kanceláři ministerských. A to se vi, že
Němci s tímto plánem nejen souhlasí, nýbrž
s nedočkavosti čekají na jeho uskutečnění.
A poněvadž dobře vědí, že cestou platného
zákona asi by se sotva dodělali takového upra-
vení poměrů, po jakém touží, proto by rádi,
kdyby vídeňský jejich patron dal se do té »in
tensivní« práce, kterouž onehdy hrozil, jinými
slovy, aby »reformu správy v Čechách, jak po
ní Němci touží, provedl ze své vůle jako kura-
tor« tohoto státu. Jak šťastně by se potom Něm
Němec
doktor
Körber
Vídeň
Praha
Čechy
Německo
22
article
cům v Čechách žilo. V jejich »provinciic b
se nesmělo české slovo ozvati, kdežto v té nali
zaujímala by němčina místo první. Neboť pr-
hlášení její, že jazyk státní je druhý rovně
»principiální« požadavek Němců, jenž splně
býti musí, mají-li na českém sněmu vzdáti
obstrukce. Hlásaly to onehdy německé listy
vyslovil se v tomto směru též autor této ob-
strukce a novopečený lajtnant trutnovských ost-
střelců dr. Bachmann. A co zbude ochotnému
strážei německé národní državy, než německém
diktátu vyhovět. Jenom že bychom se polon
také my pustili »intensivně« do toho.
Němec
doktor
Bachmann
Čechy
23
article
— Povolaný znalec. Před týdnem přines
pan Kuh ve svém »Montagsblattu«, německén
to pondělníčku pražském, v širších kruzích zn
mějším svými občasnými výbuchy protičeské zášt
v německo-židovských kruzích pražských takty
pické, článek, který byl pro okolí Týnské uličky
sídlo německého pondělníku, sensačním překva
pením. Nadepsán byl: »Učte se česky !« (tsche
chisch) a vybízel Němce ke všemožnému osvo
jení si češtiny z důvodů z části jen sobeckých,
z části však přímo špinavých, jak jsou známy
z podobných německých vývodů, poslední dobon
zase poslancem Albrechtem osvěžených. » Rrst
prag. Lokalkorr.«, vydávaná souvěrcem p. Kuha,
zachytila jednu z vět jeho úvahy o užitečnost
češtiny pro Němce a připojila k ní pozoruhodnj
výklad. Věta zní takto: »Tak jako se nestane
nikdo Francouzem, kdo se naučí francouzsky.
anebo Angličanem, naučí-li se anglicky, tak tak
nevzplane pro český lid žádný Němec, musill
si dopřáti potěšení, že prodral se hložím trnitého
oplotí české gramatiky.« »E. prag. L. C « praví
že toto doznání sluší zachytiti, a vydávajíc panu
Kuhovi vysvědčení, že není žádným »pseudo-
židem«, dokazuje mu, že pro slabou hlavu jes
hložím nejen každá gramatika, ale konečně vše,
co se musí člověk učiti. Poučení, jehož setu
dostává od žida, jenž výslovně prohlašuje
o sobě, že není povolán k reklamaci nadšen
pro český lid, židu, který je představitelem pražské
německo židovské smrtelné nenávisti Čechů, jest
zajímavé. »Tak jako se stane někdo Francouzem,
Kuh
Němec
Albrecht osvěžený
Francouz
Angličan
L C
Kuhův
Čecho
Rrst prag
24
article
Angličanem, naučí-li se francouzsky neb anglicky,
právě tak málo stane se žid, nauči-
se německy, francouzsky, anglicky, vlašsky
anebo čínsky příslušníkem národů
těchto, a to ani v tom případu, jestliže vinon
svých otců nejenom vlastní svůj jazyk zapo-
mněl, nýbrž i vlastní přináležitost ke kmeni
všemi prostředky, jež poskytuje nyní bezzásai-
nost a bezeharakternost, od sebe odvrci se snaž
V dějinách poslední doby ukázalo se, že příro-
zený pud různých národů konečně naleal
správnou cestu, a že renegát, nechť si dal
sebe větší námahu, konečně vyvržen byl od
svého okolí, jako škvára z litiny. Žid jako žid,
jen když se poctivě a slušně žívi, je-li poetivcem
v obchodě a jednání, nekořistí-li ze svého okol,
skromně drží se v pozadí tam, kde ho míti ne-
chtějí v prvních řadách, nezklame-li důvěru
v něj kladenou, takový žid v pravdě jest př-
telem i od židožrouta uznaným!« Potud ortho-
doxně židovská »E. pr. Lok. Corr.«, jejíž vy-
davatel pro mnohé trpké pravďy, pražským
židům pověděné, byl z náboženského společen-
stva jich vyloučen! Její erfovaný výrok dfotýk
se otázky německosti židů v Praze a v Čecháck
řízněji než vše, co až dosud v té příčiněn
židovské strany napsáno.
— Krvavé demonstrace v Brně. Z Brna,
11. října. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Jak posul
bylo lze zjistiti, bylo celkem zraněno 75 osob.
Angličan
Žid
Praha
Brno
25
article
Jen několik jich hledalo pomoci lékařskéu
ochranné stanice, celá řada jich, také dámy
nepřihlásila se nikde. Ze strážníků ra
něno bylo 17, z nichž čtyři těžee a sic
strážníci Kizling, Martinek, Wonka a Potsch,
všichni na hlavě. Sekretář Haslinger zraněn
byl kamenem na spánku. Kolik dragounů bylo
zraněno, není jisto. Dva důstojníci však jejich,
kteří hnali se vždy v čele, byli zraněni, jeden
z nich těžce, jak včera jsme se zmínili.
Z pěchoty zraněn byl vážněji kamenem n
hlavě pěšák Fr. Willert, jemuž přiložil
ochranná stanice obvaz. Pouličních svítilen
celkem vytlučeno 78. Zatčeno bylo při vče-
rejší krvavé demonstraci celkem 21 o sob,
z nichž dvanáct dodáno dnes k zemskému
soudu do vazby. Ostatní po zjištění propuštěni
zase na svobodu.
— Kluby občanské. Klub voličů
novoměstských koná v pátek dne 14.
října t. r. v dolejších sálech restaurantu Chodě-
rova ve Ferdinandově třídě v 8 hodin večer
klubovní členskou schůzi, na jejít
program položen časový rozhovor »o nynějším
právním a hospodářském sta vu
středního obchodu«, jejž zaháji ná-
městek sekretáře Nového obchodního gremia pan
JUDr. Emil Hoffer. Uvedení hosté budou
vítáni.
Kizling
Martinek
Wonka
Potsch
Haslinger
Willert
JUDr
Hoffer
Francie
Ferdinandov třída
26
article
— Sebrané spisy Ignáta Herrmanna. I
terární dílo dosavadního života Ignáta Herrmann
položeno bude souhrnem v ruce českého čte-
nářstva — okolnost dosti významná, aby na ni
veřejnost naše byla mimořádným způsobem
upozorněna. Dnešním dnem rozeslán z expedie
Herrmannova nakladatele F. Topiče první sešio
prvního dílu spisů, nadezvaného »Blednoucími
obrázky«, jež zahájeny »několika stránkami
z rodinné kroniky« — zkazkou, jež uvede čtenáře
hned do prostřed svěžího proudu Herrmannova
vypravování ... Leč — literární posudek Hen
mannovy tvorby není účelem těchto řádeka
také jest tak hotovým a příliš ustálenýmv
čtoucím našem obecenstvu, než aby bylo dlužn
k němu něco přičiňovati. Úsudek ten jest tak
lichotivým pro autora kroniky historie rodt
Kondelikova po přeslici, poprvé v naší neděln
příloze otištěné, že směle možno říci, že ozná-
mení prvního sešitu sobraných spisů Herrman-
nových bude přijato velikým počtem jeho etitelo
jako milá zvěsť, jakouž netřeba obzvlášť vřel
podškrtávati, neboť vřelosť, dýšící z výtvorl
Herrmannova péra, dávno podmanila si obee
čtenářstva našeho, i jest nejvýmluvnějším dop-
ručením knih spisovatele, který náleží mei
současnými tříbiteli krásné prosy české k nej-
populárnějším. Sebrané spisy Herrmannovy př
nášejí řadu knih nejryzejší českosti
v každém a zvláště v uměleckém ohledu
mezi nimi jsou to dary jeho svěžího humoru,
které budou uvítány s největším zadostučiněním
českého světa ve chvílích, kdy trud jeho stán
se stále citelnějším.
Herrmann
Herrmannův
Herrman