ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 31ac3d90-71f5-11dc-866e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 101, place 39, work 6, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. října 1904. Číslo 282.
4 article
všeobecnou daň výdělkovou a pro osobní daň z příjmů v okresu tře- boňském. Posl. Anýž a soudr. podávají na místodržitele dotaz pro souslavné nešetření ustano- vení zákonných a poškozování česk národnosti řadou okresních hejtmanství a obec- ních úřadů, zejmena v Ústí nad Labe m v Děčíně. Posl. Anýž a soudr. dolazují se místodržitele p soustavném nešetření zákonů u okres ních školních rad v okresích moste- ckém, duchcovském, teplickém, žate- ckém, libereckém aj. Posl. Josef Anýž a soudr, dotazují se místodržitel po nešetření jazykové rovnoprávnost při českých místních školních radách v některých místech národně smíšených a po zlořá- dech na českých veřejných školách. dozorů těchto místních školních ra podléhajících. Posl. Dostál a soudr. podávají na pana místo- držitele dotaz po vyškolení obce Nové Vsi na Litomyšlsku z německé obce Lilterbachu do české školní obce Pohodli.
Posl Anýž Dostál Ústí nad Labe Děčín Litomyšlsko
5 article
Německá obstrukce. Nejvyšší maršálek zemský sděluje potom, že jednací protokoly z 38., 39. a 40. schůze ze dne 20. 22. a 27. října 1903, jakož i první schůze druhého zasedání ze dne 14. června 1904 byly vyloženy k na- hlédnutí. Posl. Nowak opětuje tři své návrby z předešlé schůze, o nichž vytýkal, že nebylo vyloženo několik protokolů v předepsané lhůtě ke schválení. Po stránce formální navrhuje řečník, by o všech těchto třech návrzích bylo hlasováno po 10minutové přestávce dle jmen najednou, aby prý — jak řečník ironicky podotýká — nebyla schůze zbytečně prolahována (Veselosť na lavicích německých.) Formální návrh Nowakův byl Němci (počtem 6l. dostalečně podporován a hlasuje se po 10minutové přestávce dle jmen o meritu zmíněných již návrhu Nowakových Nejvyšší maršálek zemský konstatuje, že hlaso valo 120 poslanců záporně a jeden pouze kladně a že s ním (maršálkem) je přitomen dostatečný počel poslanců. Ježto jiný návrh nebyl podán, že protokoly jsou schváleny. Na to maršálek končí schůzi o 1. hod. 30 minu odpolední.
Posl Nowak Nowakův Němec
6 article
Příšti schůze v pálek o 11. hodině dopolední s tímže jednacím pořadem (volba komisí) Zástupcové všech českých stran na sněmě království českého, jakož i zástupce klubu konservativního velkostatku konali včera od- poledne po sezení sněmu společnou poradu které se zúčastnili za sdružení poslanců strany národní dr. Steidl, za klub strany agrární posl. Kubr, Prášek a Žďárský, za klub konser- vativního velkostatku kníže Ferdinand Lobkovie, za volné sdružení dr. Baxa a za klub sněmov- ních poslanců národní strany svobodomyslné poslanci Adámek, Anýž, dr. Blažek, dr. Čela- kovský, dr. Dvořák, dr. Fořt, dr. Fiedler, dr Engel, dr. Kramář, dr. Pacák, dr. Podlipný, dr- Škarda a Schwarz. — V této společné poradě pojednáno bylo o postupu v konferenci před- sedů všech klubů sněmovních u nejvyššíhe mar- šálka zemského. Po skončené poradě učiněno bylo jednomyslné usnesení. Společná schůze parlamentních komisí če ských poslaneckých klubů sněmovních koná se zejtra o 3. hod. odpol. v budově sněmovní. Třelí konference všech předsedů klubů po- slaneckých na sněmě království českého svolána jest nejvyšším maršálkem zemským na zejtřek 13. t. m. o 5. hod. odpol.
doktor Steidl Kubr Prášek Žďárský Ferdinand Lobkovie Baxa Adámek Anýž Blažek Dvořák Fořt Fiedler Engel Kramář Pacák Podlipná Schwarz
7 article
Klub zemských poslanců české strany agrárni měl včera o 9. hodině dopolední schůzi za předsednietví posl. Kubra. Ve sehůzí této byly vzaty na vědomí došlé přípisy a usneseno podati různé návrhy a dotazy ve sněmě. Ke slavnosti svěcení nové budovy Hospodářské aka- demie v Táboře delegováni byli za klub poslaneů strany agrární poslanci Prášek, Šťastný, dále zástupce obcí píseckých, polom posl. Biba, Sta- něk a Jilek. Na to posl. Kubr podal zprávu o schůzi předsedů klubů sněmovníeh, nejvyšším maršálkem zemským svolané. Po referátě jeho rozpředla se delší debata, na konec usneseno učiniti čeho třeba ke svolání společné sehůze parlamentních komisí všech českých stran sně movních.
Kubr Prášek Tábor
8 article
Společná schůze všech německých poslaneů sněmu království českého konala se včera o 3. hodině odpoledne v německém kasině. Zu- častnili se jí dle zprávy předsednictva skoro všickni němečtí poslanci. Předsedal dr. Eppin- ger, který přečetl návrh německého prohlášení, jež dřive již bylo předsedy německých klubů poslaneckých projednáno a po provedení někte- rých změn schváleno. O projevu tomto prove- dena byla rozprava, ve které promluveno bylo obšírně také o následeích toho, kdyby Němei nyní upustili od obstrukce, jakož i o spojitosti zemské akce nouzové s obdobnou akcí státní. Při tom poukázáno na přání obyvatelstva, nouzí (rpí cího. Po skončené rozpravě byl návrh prohlášení všemi účastníky porady jednohlasně schválen. Prohlášení německých agrárníků, že i oni sou- hlasí s návrhem projevu německých stran, bylo s povděkem a zadostučiněním vzato na vědomí. — V dalším průběhu schůze byl dán proje stížnosti na předčasné uveřejňování zpráv o prů- běku porad rázu docela důvěrného, a byl dán výraz rozhořčení, že se tak děje v Alldeutsche Correspondenz. Konečně byla poskytnuta před- sedům jednotlivých klubů německých volnost pro další jich jednání ve smyslu společné schůze v konferenci všech předsedů klub sněmovníoh.
Eppin
9 article
Druhá konference u nejvyššího maršálka zemského. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Včera o šesté hodině večerní konala se v zasedaei síni zemského výboru král. českého druhá konference předsedů všech klubů a sdru žení poslaneckých na sněmě království českého svolaná nejvyšším maršálkem zemským kníž Jiřím Lobkovicem. V této konferenci postupovali všicbni zá stupcové klubů českých jednolitě a stejně také zástupeové němečtí. Usnešení o společném postupu zástupců českých stalo se na společné jich poradě, bezprostředně před konferencí ve sněmě konané. Vyznělo v ten smysl, že má vysloven býti společný požadavek, aby očeká- vané prohlášení německé bylo jim odevzdáno s tím, aby o něm mohli podati zprávu klubům, jež zastupují, a jim zůstaviti usnešení. V konferenci samé předsedající nejvy šš maršálek zemský zahájiv jednání, po žádal zástupce klubů, kteři chtějí podati pro hlášení, aby tak ve smyslu první konference učinili. Na to ujal se slova předseda klubu po- slanců německo pokrokových, dr. Eppinge a přečell toto prohlášení: »Zástupcové německých stran ve sněmě českém vzali při konferenci předsedů klubů sně- movních, konané dne 7. října 1904 na pozván a za předsednietví J. J. pana nejvyššího mar- šálka zemského, na vědomi podnět, dle něhož má býti zahájena zemská akce k částečnému zmírnění nouze následkem letošních a loňských živelních nehod a za tím účelem sněm má být učiněn dělným vůči zdržování sněmovního jed nání, prováděnému se strany německé v posled nější době.
Lobkovic doktor Eppinge
10 article
Němci uznávají, že vzhledem ke zcela ne obyčejným a dalekosáhlým škodám, jež zmíněné živelní nehody měly v zápětí, jest zakročen státu a země ve prospěch všech kruhů oby vatelstva, vzniklou tísní postiženého, žádoueno účelno. Němci však neuzavírají se také poznání že taková akce nikterak nesmí býti obmezena na zastupitelstvo země a na prostředky, jež má země po ruce, nýbrž že předpokladem jejím je velmi vydatná součinnost státu. K takovému pojímání věcí nutí známý ža lostný stav zemských financí, který podslatné větší napjetí síly daňové kategoricky zapovidá K tomu vede však také úvaha, že právě nejna lehavější pomocná opatření, jimiž má nouzi jed notlivých krajin vzhledem k nedostatku potravin býti učiněna přítrž již pro nastávající zimu, sa mozřejmě očekávají se od státu, kdežto dosu seznaný plán zemské akce zabývá se stavbam z nouze, zemědělskými melioracemi, subvencemi a podobnými opatřeními, které svůj pomocný účinek přirozeně projeviti mohou teprve v bu douenosti. Pro účast státu při akci pomocné, dle toho nezbytnou a co do času i objemu v první řadé v počtu zahrnutou, tvoři však dělnost říšsk rady, v posledních letech zástupci českého lidu zdržovaná, nulný předpoklad, ježto značné pe něžní prostředky, k takovému účelu potřebné. nebudou moci býti opatřeny z nedostačujíefeh pokladničních hotovosti státní správy, nýbrž je dině úvěrní operacf, která jeví se býti vázáne na povolení zastupitelstva říšského, jež se nou zovými nařízeními nabraditi nedá. Záruka, že tento předpoklad nastane, ne byla nám však — nehledě k otázce, kdo by mohl býti pokládán za oprávněna k tomu — ani poskytnuta, ani se o to nestal pokus, ježto zástupcové českých stran sněmu zemského vý slovně odmítli poskytnouti jakákoli závazná pro hlášení o postupu zástupeů českého lidu na říšské radě.
Němec
11 article
Za těchto poměrů litujeme, že v této době nemůžeme přistoupiti na zmíněný z počátku podnět a zůstavujeme si konečné rozhodnutí o této také politicky významné otázce, až předchozí této věci se týkající usnešen říšské rady ukáží, zda a poku účast státu na nouzové akei, kterou jde, objeví se zajištěnou. Toto prohlášení klademe sí za čest podati na základě jednohlasného usnesení zemskýeh poslanců za německé volební okresy městské i venkovské, jakož i za německé obchodní živnostenské komory«. Dr. Bedřich Pacák, přihlásiv se na zá- kladě usnesení ve společné poradě zástupeů českých ke slovu, pravil, že žádá, aby prohlá šení, jež právě dr. Eppinger byl přečeti, bylo mu odevzdáno za tím účelem, aby je mohi předložiti klubu, tak aby klub mohl o něm uva- žovati a učiniti pak konečné usnesení a prohlá- šení. Dr. Pacák skončil těmito slovy: Češti poslanci na radě říšské vyjímali vždy ze své obstrukce veškeré záležitosti úlevy nouze se týkající; byli jsme tudíž oprávněni očekávati, že poslanci němečtí v nynějším okamžiku, kdy oba národové jsou živelními nehodami stejně postiženi, zachovají se stejně. Litujeme, žese tak nestalo a vyhražujeme si v příští schůz podati na písemné prohlášení dnešní svoji pí- semnou konečnou odpověd. Poslanci Kubr, dr. Steidl a dr. Baxa připojili se ku prohlášení dra. Pacáka na zá- kladě společného usnesení zástupců všech če- ských stran. Dr. Eppinger odevzdal pak nejvyší šímu maršálkovi zemskému a všem předsedům českých klubů a sdružení opisy německého prohlášení. Na to sdělil nejvyšší maršálek zemský, že příšti konference předsedů k ubů bude se konati ve čtvrtek 13. t. m. o 5. hodině odpolední. Tím byla druhá konference skončena.
doktor Pacák Eppinger Kubr Steidl Baxa
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Pešti, 11. října. (Schůze uher- ského sněmu.) Zpravodaj Rosenberg předložil dnes zprávu hospodářského výboru o zatimné obchodní smlouvě s Ita- lií. Předseda navrhl, aby se tato zpráva pro svou důležitost položila již ve čtvrtek na jed nací pořad. Posl. Polonyi prolestuje proti úmyslu předsedovu, tvrdě, že se příčí jednacímu řádu. Vláda počítá patrně s tím, že sněmovna se pust nepřipravena do projednání této předlohy. T však by bylo nemužné, národu nedůstojné jed- nání. Od 30. září nastalo beztoho vacuum v ob chodním poměru s Italií a je lhostejno, potrvá-l o den déle neb ne. Předseda dovozuje z jednacího řádu že v mimořádných případech není třeba (řídenn mezery mezi podáním zprávy a jejim projed- náním. Min. předseda hr. Tisza sděluje že právě se stanoviska odpůrců této předlohy má za účelné, aby se projednala cc nejrychleji aby se jim tak poskytla možnost, zmařiti svým usnesením provedení této předlohy. Ostatně ne- má nic proti tomu, přijme-li se návrh Polonyův. Po odpovědi Polonyově ustanoveno, aby se zpráva hospodářského výboru dala na jednae pořad teprve v pátek. Sněmovna přechází k jednacímu pořadua vyřizuje různé petice. Nejprvé žádost několika municipií, aby se zřídilo samostatné celní území uherské. Žádosti přikazují se dle návrhu petič- ního výboru vládě a návrh Szatmarův, aby vláda předložíla ihned autonomní uherský celn tarifá, se zamítá.
Rosenberg Posl Polonyův Szatmarův Pešť Italia
13 article
Při jednání o peticích, týkajících se vy- stěhovalacké otázky, posl. Košuta Ratkay žádají, aby se vystěhovalectví ztížilo. Při peticích, týkajících se převezení o statků Rákoczyových posl. Košut táze se ministerského předsedy, v jakém stadiu nachází se tato »tázka. Hr. Tisza odpovídá, že vláda, aby ukázala. že tu jde o podnět koruny, vzala celou akci do svých rukou. Bylo ustanovenc, že se převezou do vlasti netoliko ostatky Rákoczyovy, nýbrž také ostatky všech jiných velikých historických osobnosti, pohřbených v cizině. Popel Ráko- czyův bude uložen v košickém hlavním chrámě a zřídi se mu tam důstojný náhrobek. Ostatky Tökölyovy budou dle jeho poslední vůle pocho- vány v evangelickém chrámě kežmarském Ostatky obou těehto velikánů budou převezeny do vlasti po vodě a na hranicích budou slav- nostně uvítány. V Pešti bude církevní a národní slavnost, načež v Košici a v Kežmarku bude pohřeb. Pokud se týče času, řečník má za to že slavnost bude možno uspořádati na jaře r. 1905. Posl. Košut bere tufo zprávu na vě- domi. Petice přikazují se vládě; ostatní peti ce vyřízeny bez debaty a sehůze skončena pře 11. hodinou.
Košut Ratkay Košut Popel Košik Posl Hradec Pešť Kežmarok Tisza
14 article
Příští schůze zejtra. Na jednacím pořadu jsou různé drobné předlohy, mimo jiné i stan vení dvou posledních kvot. Z Inšpruku, 8. řijna. (Vlašská práv nická fakulta.) Poněvadž budova v před městí Willenu, v níž bude zatímně umístěna vlašská právnická fakulta, není ještě pro potřeby vyučovací náležitě upravena, odloženo otevřen fakulty na dobu neurčitou. Prozatím prodloužen zápis vlašských posluchačů až do 31. října. Posluchači vlašské fakulty budou však nucen navštěvovati jako mimořádní posluchači některé přednášky také na universitě německé. Zejmena není na vlašské fakultě po odehodu prof. Pae- chiona obsazena stolice římského práva a Vla chové budou nuceni tuto závaznou přednášku poslouchati na fakultě německé. Také některé jiné stolice nejsou dosud obsazeny ani docenty- ani supplenty. Sama německá universita nebude letos ještě čístě německá, ponávadž na fakultě filosofické budou se některé přednášky konati také ještě vlašsky. Z Bolzána, 8. října. (Doplňo v ae volba sněmovní.) Obchodní komora bol- zánská vykonala dnes doplňovací volbu poslance do zemského sněmu. Zvolen byl člen komory dr. Theodor Christomanos z Meranu, jenž po volbě prohlásil, že za nynějších poměrů n značnější politickou činnost na sněmu není ani pomyšlení a že tedy nezbude jiného, než rozvinouti činnost po výtce hospodářskou, hlavně pak se snažiti o zvýšení cizinecké návštěvy v Tyrolsku.
Willena profesor Pae doktor Christomanos Zvolen Merano Tyrolsko nická fakulta vlašský právnický Inšpruk Bolzat
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 11. října. Pamětný spis „vnitřní makedonské organisace“ „Vnitřní makedonská organisace“ vydala v Sofii ve francouzském a bulharském jazyku pamětný spis o Makedonii, doplněný velikými mapami. Všechen bulharský tisk o něm píše. Pamětný spis tvoři silný svazek hustého tisku s massou číselných a dokumentalných dat, dobře illustrujících hlavně turecké pořádky v Makedonii a Drinopolsku. Ostře kreslí také ho- spodářské položení, mravy a psychologii kře- sťanských národností i makedonských povstale- ckých čet a vše to, ce vyvolalo „vnitřní make- denskou organisaci“, jejímž základným účelem jest mobilisace křesťanských národností k mas- sovému ozbrojenému boji s tureckým režimem. Pamětný spis objímá periodu posledního de- setiletí, po niž vnitřní makedonská organisaee trvá. V historiekém poučení se praví, že před tím makedonské otázky nebylo; ona byla části velké otázky východní. Dvacet šest tomu let, makedonská olázka stkvěle byla rozřešena ví- těznou válkou Ruska s Tureckem, po níž Make- donie spolu s Bulharskem byla úplně osvobo- zena. Ale necitelná diplomacie ze závisti a ne- odůvodněného strachu před Ruskem vrátila Makedonii Turecku paragrafem o reformách. Tento paragraf berlínské smlouvy způsobi nyní svým původcům nesnesitelné položení, ne boť z něho vzešla makedonská otázka, jež nyn visí nad hlavami evropské diplomacie jako Da- moklův meč.
Praha Sofie Makedonie Rusko Turecko Bulharsko
16 article
Pamětný spis konstatuje, že všechny dě jiny Turecka dokazují nedostatek jeho vůle zlepšiti osud svých křesťanských poddaných bez branného zakročení států. Jen vnější zakro čení, hlavně Ruska, dokázalo, že Řecko, Srbsko Rumunsko a Bulharsko žijou nyni svobodným životem. Ve svých osvoboditelných snahách Ru sko potkávalo se vždy s cnergickým protiven stvím Anglie, jež z egoismu vždycky obhajo vala v Turecku status quo. Anglie nyní snad se bude káti, ale už je pozdě. Egoistická její politika byla příčinou neštěstí všech neštěstí Makedonců. Nás by zajímalo, kdyby v pamětném spise byl také vytčen poměr Rakousko-Uherska, na nějž právě vrženo křiklavé osvětlení odhalením našeho bělehradského dopisovatele ve včerejším odpoledníku. Vážné pro Němce zprávy z Atriky. Sobotní depeše sdělily již, že k povstání Hererů v německé osadě jihoafrické připojili se nyní i Vitbojově, kmen, jenž dosud pokládán byl za »nejvěrnější«. V Berlíně vzbudila depeše ta obavu, že kyne nyní nedohledně dlouhá, ve- lice krvavá a nákladná válka osadní, proti níž dosavadní boje byly hračkou. Říšský sněm ně- mecký bude musit nepochybně povolit nové značné úvěry. Osadní úřad zadržoval prý zprávu o povstání Vitbojů po tři dny; konečně dal to do veřejnosti s dodatkem, že za to povstání Hererů lze pokládati prý za potlačené. Tomu s ale nikde skorem ani nevěři. Naopak i sobotní na př. »Local-Anzeiger« podotýká, že zprávy z Afriky předstihují obavy všech pessimistůa že kynou nepochybně věci ještě horší. Nynější branná moc v Africe, soudi list, nestačí, aby čelila i Vitbojům a nově posily vypraviti nebude tak snadno.
Makedonec Němec Herero Turecko Rusko Řecko Srbsko Rumunsko Bulharsko Anglie Rakousko Uhersko Berlín Afrika LocalAnzeiger Vitboj
17 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal včera o 1/28. hod- večer schůzi za předsednictví dra. Pacáka v klu- bovních místnostech v domě Měšťanské besedy. Předseda dr. Pacák podal nejprvé zprávu o spo lečné poradě parlamentních komisí všech če ských klubů a sdruženi sněmovních, jež se za bývala otázkou společného postupu v konfe- renci všech předsedů klubů sněmovních, nej- vyšším maršálkem zemským svolané. Dále podal zprávu o průběhu této konference, načež pře- četl prohlášení, jménem německých klubů tam učiněné. O obsahu prohlášení toho konala se delší rozprava, po níž bylo usneseno, odkázati je výkonnému výboru strany, aby sestavil od pověď na ně. Na konec usneseno konati příští schůzi klubovní zejtra o 10. hodině dopoledn v klubovní místnosti v Měšťanské besedě pražské. — Výkonný výbor národní strany svobo- domyslné má schůzi dnes o 4. hodině odpo lední ve své místnosti v domě Měšťanské be sedy pražské. — Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má sehůzí ve čtvrtek dne 13. t. m. o 10. hodině dopolední v klu- bovních místnostech Měšťanské besedy pražské. — Druhá schůze klubu koná se rovněž ve čtvrlek dne 13. t. m. o 6. hodině večerní v téže míst- nosti. Vzhledem k důležitosti obou schůzí jest žádoueno, by všickní členové klubu se obou schůzí zúčastnili. — Klub mladší generace národní stran svobodomyslné má ve čtvrtek dne 13. t. m. o 128. hodině večerní v klubovní místnosti ve II. patře domu Měšťanské besedy pražské svoji první členskou schůzi, ve které »o vlivu císa ského titulu na ústavní poměry Rakonska« před- nášeti bude pan JUDr. Bohumil Baxa. Potom provedena bude rozprava »O naši organisaci«. kterou zahájí odb. uč. p. Jos. Frydrych.
Pacák doktor JUDr Baxa Jos Frydrych národní strana
18 article
— Rozbržení země. Není už dávno pravda. že Němci by zastavili obstrukci na sněmu krá- lovstvt českého, kdyby poslanci češti odhodlali se učiniti dělnou říšskou radu. Okusivše sladkého ovoce obstrukce, která v zemském našem parla- mentě jim učiněna až přiliš snadnou, vytasili by se s ní ihned zase, kdyby čeští poslanci za případné pomoci velkostatkářů v některé otázce, jež by se Němcům nelibila, dčinili rozhodnutí proti nim. Dokud jednací řád obstrukci připusti, zůstane zbraň ta v německém arsenále připra- vena pro strýce přihodu a je marná domněnka, že by nadobro byla odklizena a z parlamentního repertoiru definitivně zmizela, kdyby zástupei národa českého od obstrukce na říšské radě ustoupili. Naopak, Němci odhalivše cípek opony, jíž zakryt je jejich plán, prozradili, za jakým cilem svou sněmovní obstrukcí se ženou. Chtějí touto taktikou vymoci roztržení země a zřízení zvláštního, administrativně úplně samostatného územi německého v Čechách.
Němec Čechy Rozbržení země
19 article
Národnostní ohraničení okresů, jak za ně play- doval Herbst, Plener a Schlesinger, již jim ne- stačí. Pan dr. Eppinger žádá dnes mnohem vi a roztomilé panstvo, jež kupí se na jedné straně kolem pana Wolfa a na druhé kolem pana Ir žádá ještě více. Páni liberálové a němečtí na- cionálové žádají vlastní své místodržitelství. — neboť ničím jiným nebylo by to jejich »samo statné německé oddělení správní« — žádají svů. zvláštní sněm, své německé finanční ředitelství, své poštovní a dvě výhradně německá železniční ředitelství a ostatní attributy naprosté samostat nosti. Jen za tuto cenu prý od sněmovní ob strukce upustí. Nedá se popřiti, že skrovní páni nejsou; řídí se patrně zásadou, chceme-li již jednou něco, ať to za to stojí. Tvrdí se ovšem, že by pání jistě ze svého požadavku nějaké procento slevili a vyrovnali se snad na padesát procent anebo ještě s menší kvotou se spokojili.
Herbst Plener Schlesinger doktor Eppinger Wolf Ir
20 article
Věříme, že by tak učinili zejmena němečtí selstí poslanci, však dnes komanduje Némectvo v Če- chách někdo jiný než před desíti a dvaceti lely dnes je komanduje — strach před Všeněmei. A tento strach je příčinou, proč to s otázkou jazykovou v Čechách nijak nejde ku předu. Za- sazují-li se němečtí liberálové a ostatní Němci o to, rozděliti toto království a etablovati na jeho pomezí z brusu novou »provincii« s rázem na- prosto německým, odmítají Všeněmci tento způsob něm.-českého »vyrovnání«. Chtějí miti celé Čechy. chtějí spolknouti nás všechny do jednoho od Němeů neoddělené, neboť pohlížejí na celou tuto zem jako na dobrou kořisť. Rozumí se ovšem, že by neodmlouvali, kdyby se těm ostatním podařilo zříditi v Čechách německou »provincii«. Však se již vyslovil jeden jejich list, že Všeněmci by to pokládali za splátku. Tak se věci mají a proto je sladké evrlikání officiosů o fom, jak rázem by se všechno změnilo a jak by potom tato krásná a bohatá země vzkvétala a jak šťastní by se v ní eítili oba zdatní, vysoce vy- spěli národové, kdyby Čechové zřekli se ošklivé své obstrukce vídeňské, anachronismem. A proto nemůže a nebude míti tohoto druhu laskání a lákání nijakého výsledku. Němci dobře pozorují, že vrba, na níž sedí té doby, jest plna mízy, proč by tedy neotloukali píšťaly. Byli by také pošetilei, aby nevykořistili vhodného okamžiku, aneb neučinili aspoň pokus s uskutečněním svých nejsmělejších tužeb, když vidí, jak se vláda před nimi třese, jak ze strachu před nimi způsobem neslýchaným poškodila státní autoritu a jak ochotně a bez odmluvy plní, co si Němei diktují, třeba že na venek to popírala a před- stírala, že o národní štěstí všech národů stejným pečuje způsobem. Ať se vysloví pan dr. Körber,
Němec Čecho Němei doktor Körber Čechy
21 article
jak soudí o požadavku Němců po administrativ- ním roztržení království českého a o úmyslu jejich v příčině zřízení přímo od Vídně odvi- slého »Čechoněmecka«? Aneb chee také oproti těmto snahám opásati se svou »vášně prostou vytrvalosti« a čekati, až se plány tyto Němcům z hlavy vykouři? Nikoli. Pan dr. Körber je stoupencem Němeů v této věci, dokladem k tomu jsou jeho již ku realisaci připravená »Krajská zastupitelstva«, jimiž by stará historická jednota tohoto království byla protržena, naproti tomu ale sesílena myšlenka centralisace, neboť nitky, jimiž by tato zastupitelstva s Vídní souvi- sela, nevedly by přes Prahu, nýbrž přímo do kanceláři ministerských. A to se vi, že Němci s tímto plánem nejen souhlasí, nýbrž s nedočkavosti čekají na jeho uskutečnění. A poněvadž dobře vědí, že cestou platného zákona asi by se sotva dodělali takového upra- vení poměrů, po jakém touží, proto by rádi, kdyby vídeňský jejich patron dal se do té »in tensivní« práce, kterouž onehdy hrozil, jinými slovy, aby »reformu správy v Čechách, jak po ní Němci touží, provedl ze své vůle jako kura- tor« tohoto státu. Jak šťastně by se potom Něm
Němec doktor Körber Vídeň Praha Čechy Německo
22 article
cům v Čechách žilo. V jejich »provinciic b se nesmělo české slovo ozvati, kdežto v té nali zaujímala by němčina místo první. Neboť pr- hlášení její, že jazyk státní je druhý rovně »principiální« požadavek Němců, jenž splně býti musí, mají-li na českém sněmu vzdáti obstrukce. Hlásaly to onehdy německé listy vyslovil se v tomto směru též autor této ob- strukce a novopečený lajtnant trutnovských ost- střelců dr. Bachmann. A co zbude ochotnému strážei německé národní državy, než německém diktátu vyhovět. Jenom že bychom se polon také my pustili »intensivně« do toho.
Němec doktor Bachmann Čechy
23 article
— Povolaný znalec. Před týdnem přines pan Kuh ve svém »Montagsblattu«, německén to pondělníčku pražském, v širších kruzích zn mějším svými občasnými výbuchy protičeské zášt v německo-židovských kruzích pražských takty pické, článek, který byl pro okolí Týnské uličky sídlo německého pondělníku, sensačním překva pením. Nadepsán byl: »Učte se česky !« (tsche chisch) a vybízel Němce ke všemožnému osvo jení si češtiny z důvodů z části jen sobeckých, z části však přímo špinavých, jak jsou známy z podobných německých vývodů, poslední dobon zase poslancem Albrechtem osvěžených. » Rrst prag. Lokalkorr.«, vydávaná souvěrcem p. Kuha, zachytila jednu z vět jeho úvahy o užitečnost češtiny pro Němce a připojila k ní pozoruhodnj výklad. Věta zní takto: »Tak jako se nestane nikdo Francouzem, kdo se naučí francouzsky. anebo Angličanem, naučí-li se anglicky, tak tak nevzplane pro český lid žádný Němec, musill si dopřáti potěšení, že prodral se hložím trnitého oplotí české gramatiky.« »E. prag. L. C « praví že toto doznání sluší zachytiti, a vydávajíc panu Kuhovi vysvědčení, že není žádným »pseudo- židem«, dokazuje mu, že pro slabou hlavu jes hložím nejen každá gramatika, ale konečně vše, co se musí člověk učiti. Poučení, jehož setu dostává od žida, jenž výslovně prohlašuje o sobě, že není povolán k reklamaci nadšen pro český lid, židu, který je představitelem pražské německo židovské smrtelné nenávisti Čechů, jest zajímavé. »Tak jako se stane někdo Francouzem,
Kuh Němec Albrecht osvěžený Francouz Angličan L C Kuhův Čecho Rrst prag
24 article
Angličanem, naučí-li se francouzsky neb anglicky, právě tak málo stane se žid, nauči- se německy, francouzsky, anglicky, vlašsky anebo čínsky příslušníkem národů těchto, a to ani v tom případu, jestliže vinon svých otců nejenom vlastní svůj jazyk zapo- mněl, nýbrž i vlastní přináležitost ke kmeni všemi prostředky, jež poskytuje nyní bezzásai- nost a bezeharakternost, od sebe odvrci se snaž V dějinách poslední doby ukázalo se, že příro- zený pud různých národů konečně naleal správnou cestu, a že renegát, nechť si dal sebe větší námahu, konečně vyvržen byl od svého okolí, jako škvára z litiny. Žid jako žid, jen když se poctivě a slušně žívi, je-li poetivcem v obchodě a jednání, nekořistí-li ze svého okol, skromně drží se v pozadí tam, kde ho míti ne- chtějí v prvních řadách, nezklame-li důvěru v něj kladenou, takový žid v pravdě jest př- telem i od židožrouta uznaným!« Potud ortho- doxně židovská »E. pr. Lok. Corr.«, jejíž vy- davatel pro mnohé trpké pravďy, pražským židům pověděné, byl z náboženského společen- stva jich vyloučen! Její erfovaný výrok dfotýk se otázky německosti židů v Praze a v Čecháck řízněji než vše, co až dosud v té příčiněn židovské strany napsáno. — Krvavé demonstrace v Brně. Z Brna, 11. října. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Jak posul bylo lze zjistiti, bylo celkem zraněno 75 osob.
Angličan Žid Praha Brno
25 article
Jen několik jich hledalo pomoci lékařskéu ochranné stanice, celá řada jich, také dámy nepřihlásila se nikde. Ze strážníků ra něno bylo 17, z nichž čtyři těžee a sic strážníci Kizling, Martinek, Wonka a Potsch, všichni na hlavě. Sekretář Haslinger zraněn byl kamenem na spánku. Kolik dragounů bylo zraněno, není jisto. Dva důstojníci však jejich, kteří hnali se vždy v čele, byli zraněni, jeden z nich těžce, jak včera jsme se zmínili. Z pěchoty zraněn byl vážněji kamenem n hlavě pěšák Fr. Willert, jemuž přiložil ochranná stanice obvaz. Pouličních svítilen celkem vytlučeno 78. Zatčeno bylo při vče- rejší krvavé demonstraci celkem 21 o sob, z nichž dvanáct dodáno dnes k zemskému soudu do vazby. Ostatní po zjištění propuštěni zase na svobodu. — Kluby občanské. Klub voličů novoměstských koná v pátek dne 14. října t. r. v dolejších sálech restaurantu Chodě- rova ve Ferdinandově třídě v 8 hodin večer klubovní členskou schůzi, na jejít program položen časový rozhovor »o nynějším právním a hospodářském sta vu středního obchodu«, jejž zaháji ná- městek sekretáře Nového obchodního gremia pan JUDr. Emil Hoffer. Uvedení hosté budou vítáni.
Kizling Martinek Wonka Potsch Haslinger Willert JUDr Hoffer Francie Ferdinandov třída
26 article
— Sebrané spisy Ignáta Herrmanna. I terární dílo dosavadního života Ignáta Herrmann položeno bude souhrnem v ruce českého čte- nářstva — okolnost dosti významná, aby na ni veřejnost naše byla mimořádným způsobem upozorněna. Dnešním dnem rozeslán z expedie Herrmannova nakladatele F. Topiče první sešio prvního dílu spisů, nadezvaného »Blednoucími obrázky«, jež zahájeny »několika stránkami z rodinné kroniky« — zkazkou, jež uvede čtenáře hned do prostřed svěžího proudu Herrmannova vypravování ... Leč — literární posudek Hen mannovy tvorby není účelem těchto řádeka také jest tak hotovým a příliš ustálenýmv čtoucím našem obecenstvu, než aby bylo dlužn k němu něco přičiňovati. Úsudek ten jest tak lichotivým pro autora kroniky historie rodt Kondelikova po přeslici, poprvé v naší neděln příloze otištěné, že směle možno říci, že ozná- mení prvního sešitu sobraných spisů Herrman- nových bude přijato velikým počtem jeho etitelo jako milá zvěsť, jakouž netřeba obzvlášť vřel podškrtávati, neboť vřelosť, dýšící z výtvorl Herrmannova péra, dávno podmanila si obee čtenářstva našeho, i jest nejvýmluvnějším dop- ručením knih spisovatele, který náleží mei současnými tříbiteli krásné prosy české k nej- populárnějším. Sebrané spisy Herrmannovy př nášejí řadu knih nejryzejší českosti v každém a zvláště v uměleckém ohledu mezi nimi jsou to dary jeho svěžího humoru, které budou uvítány s největším zadostučiněním českého světa ve chvílích, kdy trud jeho stán se stále citelnějším.
Herrmann Herrmannův Herrman