1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 12. října 1904.
Praha
4
article
5a ranní a odpol. Histy
předelácí set
v Praze v administraci
a něne
nřivst leta . . . . 6 K —h
s dvoji čonšškou
B nis
něnt leta . . . . 7 K 50 h
ve dliskách: 2 K 3o
ua něsle.
Peštout
na prěste
n: . : k o
s dvojí zásilkou
n něs
::: Rdi
nHvrt leta
Praha
5
article
Obrat na bojišti rusko. japonském
Obrat na bojišti rusko. japonském
Kuropatkinův armádní rozkaz ze dne
2. října jest čin významu světoděj-
ného.
Přátelé Japoncův v Evropě nemohou vzpa-
malovati se z ohromujícího překvapení, jež jim
zpásobil. Měli už na den a na hodinu přesně
vypočítáno, kdy předně Port Artur padne, za
druhé kdy Kuropatkin bude u Mukdenu nebo na
některém jiném, Japoncům vhodném místěv
Mandžursku tak sevřen, že mu nezbude, než bud
sby s celým vojskem svým se vzdal, nebo aby
na bojišti zahynul, a za třetí, jaké podminky
míru Rüsko poražené na celé čáře od vítězného
Japonska bude musit přijmouti.
Třeba jen připomenouti si v největší struč-
nosti, jak po sedm měsícův Japoncům na vodě
i na pevnině všechny podniky se dařily, aby
žlutý tisk v Evropě ve svých nadějíchna koneč-
nou, neodvratitelnou záhubu velmoci slovanské
postupoval až k záviatné výši. Těch sedm mě
sícův, minulých od února tohoto roku, přineslo
Rusku jasné poznání, kde nalezají se ve světě
jeho přátelé a kde škůdci, přineslo mu naučení
o mezinárodních poměrech bezpečnější a pravdi-
vější, než jaké mu dodávali jeho diplomaté ze
všech dílův světa; ale přineslo mu i věrný obraz
jeho vlastních nedostatkův a chyb.
Ruska
Kuropatkinův
Japoncův
Artur
Japonec
Evropa
Mukden
Japonsko
Rusko
6
article
Zkušenosti, jichž Rusko nabylo na bojišt
východoasijském, z nejmenší části jsou rázu
vojenského, většinou náležejí do oboru politiky
zahraničné a domácí. V tom ohledu byly mu
výbornou školou, třeba až posud pohltily
ohromné oběti životův lidských, státního jměn
a národního blahobytu. Dle pravdy lze dnes říci,
že dějiny světové neznají zkoušky, jen z da-
leka podobné k oné, jíž bylo projíti Rusku o
polovice měsíce února tohoto roku. V té době
neminul zajisté ani den, aby nepřátelé jeho v
Asii a ještě více v Evropě nebyli zaplesali nad
nějakou novou pohromou v boji s Japonci. Úplná
porážka na bojišti, finanční bankrot, vnitřní so-
ciální revoluce, nejpotupnější mír, ztráta roz-
sáhlého území v Asii, nezhojitelný úpadek dů-
stojnosti velmocenské v Evropě, zmar všelikého
dalšího vlivu v rozvoji budoucích událostí svě-
tových: to byly tak přední a nejbližší následky.
jež nepřátelé všeho Slovanstva z nepřetržitých
až posud vítězství japonských pro Rusko už měl
zcela jisté!
Rusko
Asie
Evropa
7
article
Všechny tyto výpočly a naděje jejieh
dlužno míti na mysli, aby byl pochopen zdreujíeí
účinek armádního rozkazu Kuropatkinovase
dne 2. t. m. na rozpálené mozky jejich. Blesk
z modré oblohy jest hračkou v poroxnání s tímie
vlým činem generála ruského na krvav ých
pahareích mandžurských.
I přátelé Ruska jsou jím překvapeni a vzru
šeni tím radostněji, čím méně nadáli se ho právě
v těchlo dnech. Vždyť na základě ústupu hlavn
branné moci ruské od Ljaojanu pokládalo se už
po celém světě za věc úplně jistou, že pro le-
tšek válka jest skončena, že ani s té ani s one
sírany nepodnikne se nic nového a většího, leda
až z jara, poněvadž strany obě mají nezbytně
potřebí delšího odpočinku po ohromnér napjetí
všech sil svých zvláště u Ljaojanu, a delší doby
ku přípravám na nový zápas.
O generálu Kuropatkinu tvrdilo se obecně,
že pro letošek spokojí se šťastným ústupem do
Mukdenu, kde v měsících zimních bude míti
práce dost, aby doplnil valně prořídlé řady svého
mužstva novými posilami, které z Evropy mohou
dostati se k němu jen překonáváním nejstrast-
nějších překážek, spojených s dopravou po
jednokolejné dráze sibiřské.
Přátelé Ruska byli nemálo uspokojeni, že
Kuropatkinovi se podařilo, výváznouti bez nej-
menší pohromy z japonského železného kruhu,
už už svírajícím se kolem něho u Ljaojanu,a
nepřáli si ničeho toužebněji, než by u Mukdenu
se uzavřel v opevněném táboře. Další průběh
války pro nejbližší budoucnost nikdo neodvážil
se prorokovati. Zima měla přinésti štěstí zbra-
ním ruským.
Blesk
Kuropatkin
Rusko
Mukden
Evropa
8
article
Však generál Kuropatkin zimy nevyčkal.
Armádní rozkaz jeho, vydaný dne 2. t. m., způ-
sobil na bojišti obrat rovněž náhlý, jako ve-
liký, obrat, k jehožto prohlášení přátelé i ne-
přátelé Ruska pohlížejí s dojmem nejhlubšího
obdivu. Čtenáři naši znají doslovné znění Kuro-
patkinova neočekávaného rozhodnutť. Hlavní
jádro jeho obsaženo jest ve slovech: offen-
siva ruská.
Kuropatkin zajisté velmi dobře tušil, co
v těchto slovech skryto jest, jak veliké překva-
pení jimi způsobí po celém. světě, hlavně pak
mezi svými vojáky. Pronesl je a největším kli-
dem, jenž svědčí o dlouhém uvažování a silném
rozhodnutí. Věděl, jak všechna ruská moc branná
svěřena vedení a také odpovědnosti jeho, těmi
slovy okřeje. Nemohl zapříti sobě samému
trapný dojem, jejž stálé ustupování před útoč-
nými Japonci na hrdinskou mysl ruského muž-
stva způsobovalo a byl přesvědčen, že od-
hodlání, jež vyslovil dne 2. t. m. v armádním
rozkaze svém s radostí uvítají všechny pluky,
shromážděné v táboře jeho.
Vzdálenější pozorovatelé posavadních zá-
pasův na bojišti mandžurském, podle sympati
svých, klonicích se k té či oné straně, zajisté
shledávali věcí pochopitelnou, že vojsko ruské
ustupující před Japonci po sedm měsícův, jen
stěží odolávalo trapnému pocitu slabosti, je
jímžto výsledkem takové nepřetržité opouštěn
válečného pole na venek se jevilo.
Proto bude také v celém světě pochopeno
že armádní rozkaz Kuropatkinův, ohlašujíeí
přechod od obřany k útoku ruskému, na voje
ruské měl účinek osvěžující a posilující a že
povznesl jejich vědomí o vlastní schopnost
k vítězství, o vlastní neodolatelné statečnosti
která dovede nejen nepřítele odrážet, ale tak
jej porážet.
Kuropatkin
Japonec
Rusko
9
article
Kuropatkin v armádním rozkaze svém v ně
kolika stručných větách podal jasný přehle
všeho posavadního válčení. Mužnými slovy vy
značil pravdu, že Rusko války s Japonci sob
nepřálo, ale že k ní bylo donuceno způsobem
zákeřným a věrolomným. Tuto pravdu bylo opě
potřebí veřejně konstatovati před soudem dějin
i před oběma tábory válčícími. Zvláštní důraz
Kuropatkin položil na svůj ústup od Ljaojanu,
jehožto strategický význam sám nyní před veřej-
ností objasnil. Že tento ústup ruský na Mukden
byl vykonán způsobem obdivuhodným a v ději-
nách válečnictví neslýchaným, Kuropatkin ve
své skromnosti přisuzuje hlavně hrdinské oběta-
vosti a nadlidskému napjelí sil svého mužstva.
Však tento ústup před Japonci ruský nejvyšší
velitel v Mandžursku prohlašuje slavnostně za
ústup poslední. Odtud prapory ruské mají brti
neseny jen cestou v před.
Kuropatkin od 2. t. m. už nechce podrobo-
vati se vůli Japoncův, ale jest pevně odhodlán
vnucovati jim vůli svou, praví, že má k tomu
již dosti sil a oznamuje vojákům, že chce v čele
jejich naplniti nezviklatelnou vůli carovu, která
zní, že Japonci musejí býti poraženi.
Tento konečný cíl celé nynější války Kuro
patkin vytkl s odhodlaností tak Jemonstrativní,
že armádní rozkaz jeho ze dne 2. t. m. už
zřejmě naznačuje, kdy nynější válka se strany
ruské bude pokládána za skončenov. Posudv
žádné válce světa konečný cíl její nebyl vysloven
veřejně s takovou určitostí.
Všechno, co Kuropatkin na pojišti man-
džurském posud byl vykonal, jest zárukou, že
dosáhne i toho eíle, jehož Rusko ještě v první
polovici měsíce února t. r. nebylo vyhledávalo,
ale jehožto dosažení se stale podmínkou jeho
státní samostatnosti a velmocenské důstojnostil
V tom ohledu armádní rozkaz Kuropatkinův jest
dokumentem důležitosti světodějné.
Ruska
Japonec
Japoncův
Kuropatkin
Rusko
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze 3.
V Praze, 11. října.
Sněm odumírající. Nálada, jakoby odněku
umíráčkem vyzváněli. Z klubů německých, jež
před sněmem zasedaly. V nich usnešeno, odzpí-
vati sněmu i tentokráte miserere. Ale zdá se,
že usnešení tísní vlastní jeho původce. Kdežto
ve středu sněmu vládne ruch dnes ještě živější
nežli minule, takže nelze sluchem, nýbrž leda
jen zrakem postihnouti, že sněmovní aktuan
Šafařovič vůbec čte, jest na německých lavicíeh
opět klid a zamlklosť. Před vlastním svědomín
nejsou páni zajisté hrdi na dílo, na své osvěd-
čení, jež dnes ve své laboratoři ukuli, slil
a svařili z elementův křivdy, přetvářky a lži
Jen málo proniklo v hodinách odpoledniel
ze zmíněného osvědčení, uchystaného pro mar
šálka zemského. Jen několik »mýšlenek«. Ale
co proniklo, stači, abychom nazvali nyní již
vyhražujíce si soud o detailech, až bude znám
text celý, slavné osvědčení všech velkých i ma
lých stran německých ubohým »kniffem«, za
jakýž by se styděla i lecjaká pokoutní kancelát
právní. Pánové boji se vlastního voličstva rolni
ckého, ale přes to nechtějí pustíti z ruky poli
lický »trumf« obstrukční. Prolo zrovna tak
jak vystrašení hošíci před maminkou sváděj
vše — na Čechy a na jejich obstrukci v parla
mentě centrálním. Však velmi nevhod jim porážeji
tento hlavní argument jejich sami Všeněmei
apartním projevem svým. Přiznávají v něm již
nepokrytě, že německá obstrukce na sněmu
českém byla zahájena bez souvislosti s obstruke
českou na radě říšské a doznávají před bratry
německými i před světem ostatním, že jedinou
příčinou obstrukce německé jest dychtění po
moci, pokusy o rozšíření državy německé i ve
správě zemské a hrabivosť po nových úřadeeh
pro německé synky. K čemu tedy ty školácké
omluvy a výmluvy na Čechy?
Praha
Čechy
11
article
Ještě ubožší však jest druhá vytáčka osvěd-
čení německého. Zase jen klička a sofisma
ukazující na německou školu staroliberální, jejíž
duševní prázdnotu zrovna tak jako morální pu
stutu zbičoval už leckterý slušnější Němec před
Sebätflem a po Schätſlovi. Třeba prý především
k nouzové akci položiti základ na řišské radě,
a polom teprv . . . Politika čistě körbrovská
Odklad na odklad. Pánové nemají na spěch
nčkoliv otevřené brázdy rolníka marně čekaj
Nuže dejme tomu — netvrdíme, jen mož
nost připouštíme — že by delegace českáv
souhlase se svým postupem dosavadním na
říšské radě propustila opět předlohu nouzovou
z obstrukce, ovšem jen a jen tuto. Dnešní jed
nání německé zbavuje ji ovšem i tohoto ohledu,
ale připustme možnost toho . . . Co potom, a
by tak položen byl onen »základ« i pro nouzo-
vou akci zemskou? Umožnil by německý šik
tedy aspoň potom skčí takou v královstvíe
Němec
12
article
Nikoli, zapřel by dnešní vlastní motiv svůj
zapřel by sama sebe, byť i pak autorové
dnešního osvědčení stáli tu jako političtí lháři: vy
nalezli by novou a novou záminku pro dalš
svévolnou, násilnou a útočnou obstrukci svoji
V tom jest právě jádro věci. Útočnou jes
obstrukce jejich! Příčinou její není obrana.
úkolem jejím jest ještě větší rozpjetí moci. Po-
litické jsou cíle této obstrukce. Pro tyto přináš
německé vedení v oběť i nynější zájem svého
rolníka. Moment politický zvítézil prostě nad
momentem hospodářským. V té věci mohli by
chom se ostatně i od Němeů učiti. Bez síly
moci politické není rozvoje hospodářského
Aspoň ne spolehlivého a trvalého. Okamžilý
prospěch hospodářský, získaný za cenu ústup
političkého, rozptýlí se záhy a vyváží se posí
lením protivníka, jenž na konec při zpevnění své
moci politické čerpá svými cly a tarify a roz-
hodováním o nich i silu k hospodářskému opět
zatlačení odpůrce národního, jakmile by se mu
i jen hospodářská soutěž jeho stávala opět ne-
příjemnou. Nejen příklady dějinné, nejen pří-
klad, čím byly Belgie a Uhry na příklad ho
spodářsky před politickou samostatností svou
čím jsou dnes, nýbrž celá ta logická a vnitřní
spojitost a neodlučnost podmínek politické
hospodářské existence zároveň, dokazuje dnes.
že marny jsou bez politické samostatnosti ná-
zrnl!
Něme
Belgie
Uhry
13
article
běhy k rozmachu hospodářskému. Bývají záhy
zaraženy. Nejzdravější, nejen nejvolnější poby
skýtá vlastní dům, vlastní střecha. V politickém
područi kyne jen hospodářské živoření.
Ten motiv u Němců zajisté zvítězil i tento
kráte. Nepodružnost momentu politického. A opa-
kujeme, měl by nám vždy a ve všem vodítkem
být, abychom nejen ochotně, ale s dobrým roz
myslem nesli všelikou oběť hospodářskou, kterou
bude žádati na nás po případě ještě politický
zápas náš. Ztráta, třeba té chvíle citelná, jež
ale nahradí se desateronásobně národu až stane
také u politiekých cílů svých, až bude mít
i politické rozhodování o základech pev
ného života hospodářského v růkou svých, aneh
aspoň především v rukou svých.
Zatím co bezděčně se nám vnucují, kdy
shlížíme na oba tábory sněmovní, reflexe tyto,
dole pomalu ryk a vřava hlasů utichají. Většina
poslanců smiřuje se u Pecolda s kritickou situaeí
a jen jako jednotvárné zurčení potůčku ozývá
se hlas sněmovního aktuára, předčitajícího ne-
konečný opět počet nekonečných návrhů.
Jsou dnes hlavně rázu hospodářského
stačí odkázati v té věci na referát. Vážný mo-
ment politický vznesl do této ouvertury sně-
movní posl. Anýž řadou svých dotazů, v nichž
odhalil drasticky celé to příkré a dvojaké cho-
vání se státních orgánů vůči menšinám českým.
Němec
Pecold
Anýž
14
article
Té chvíle rozezvučely se bolestně a hněvivě
nejeitlivější struny duší českých — — ale pak
zase záplava jakés nevyličitelné lhostejnosti
apatie rozlila se síní. Nezaplašil ji ani poslane
Ansorge šprýmem svým Návrhem na překlá-
dání českých řečí sněmovních do němčiny
Však v této sněmovně jsou i šprýmy bez
vtipu dovoleny.
Soudí tak nepochybně i poslanec Nowak
Opakoval dnes za podnětu formálně přípust
nějšího návrh svůj proti opozděnému vykládán
protokolů sněmovních a připojil k tomu rovněz
šprým: připustil velkomyslně, aby návrh jeho
byl pochován jen jedním jmenovitým hlasováním
místo hlasováním trojím, aby prý neprodlužova
živola tomuto sněmu. A dospělí a plno
letí soudruzi pana apatykáře skutečněs
tomuto »vtipu« smáli. Aby pak dodali reliefu
ještě pregnantnějšího šprýmu tomu, opustili zase
dací síň při hlasování o vlastním návrhu svém
Doufali učiniti sněm nekompetentním. A sku-
tečně byla by jim pomohla k levnému vílězstv
nepřitomnost některých poslanců českých. Třeba
neběželo při hlasování takém o moment světo-
borný, jest zde praesence v také vážné době, kdy
lze se nadíti každé chvíle nenadálého úkladua
úskoku nepřátelského, nezbytně žádoucí. Pro
splnění podmínky té, bude-li nutno, zřekneme
se příště třeba i ohledův k personálilm.
Ansorge
Nowak
15
article
Maršálek konstatuje při hlasování přítom-
nost 121 členů. Schází tedy jeden ke způsobi-
losti sněmu se usnášeti. Radostný šum na plnýeh
opět lavicích německých. Maršálek dodává, že
on, jenž nehlasoval, jest členem 122tým a že
tudíž sněm jest k usnášení přece způsobilým.
Výsměch teď z lavic českých. Konečně vyhla-
šuje maršálek do třetice, že přes to končí schůzi.
A spokojenost teď na lavicích všech. Zdá se
jakoby nikdo ani nekladl váhy na trvání další
jakoby nikdo již ve sněmu samém nevěřil v ži-
votnost tohoto organismu. Jakoby nevěřil nikdo
v životní sílu a plodnost jeho, dokud kořeny
své nerozloží šíř a hlouběji v prsť svěžejší,
z níž čerpati bude mízu novou. Mízu, jakéž mu
nemohla skytati půda panská, ni vypráhlý úhor
centralismul
Začátek schůze o 11. hodině 35 minut dopoledne
Na vládních křuslech: Místodržitel hr. Couden-
hove a dvorní rada Vojáček.
Tiskem byly rozdány: Závěrka údtů Hypoleč
banky, dále nouzové návrhy, podané v minule
schůzi sněmovní, z českých pak zejmena návrh po
slanců: dra. Fiedlera, Práška, dra. Pacá ka
Kubra, dra. Steidla, dra. Baxy, Kaliny
a soudr., stran podpory obyvatelstvu poškozenému
živelními pohromami, kromě toho návrhy dra. H. Ja-
novského a soudr. na opatření širšího základu pro
Fiedler
Prášek
Kubr
Steidl
Baxa
Hypoleč banka
16
article
V drobném prodejí:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
oúpolední
. . . na z
Ve alislkách na venkově
zanní čílo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hotově např
Předplacení a inuarty přijíná sdmlai-
strace v Marinnské ulici č.a
Tam nacházejí se těž rrdakee
tiskárna a erpedice „ Nárednich Listů“.
Rukopisy se novracsji.
Marinnský ulice
17
article
hospodářství samosprávné, na ochranu řepařů proti
řepnímu rayonu a na snížení daně cukerní, návrh
dra. Fiedlera stran přechodního poplatku a cukerní
daně, jakož i návrh téhož poslance na zřízení evan-
gelické bohoslovecké fakulty v Praze, návrh poslanc
dra. Karla Baxy a soudr. na všeobecné rovné, přímé
právo hlasovací pro volby na sněm král. českého.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že při usta-
vení kurií byli zvoleni: z kurie velkých statků
předsedou hr. Buquoy, místopředsedou kn. Rohan,
zapisovateli dr. Damm a Mixa, z kurie měst
a míst průmyslových předsedou dr. Nit sche,
místopředsedou dr. Blažek, zapisovateli dr. Pin-
kas a dr. Malý, z kurie venkovských obe
předsedou Hodys, místopředsedou Walter, zapi-
sovateli Barták, Kasper a Jílek. Verlfiká-
tory byli zvoleni z kurie velkých statků svob. pán
Hrubý z Geleny, Kokeš a Milner, z kurie
měst a míst průmyslových dr. Hackel, J. Hof-
mann a Müller, z kurie venkovských obcí Kryí,
Štolc a dr. Zimmer. Mandátu se vzdali: člen
volební skupiny velkých statků nesvěřenských dr.
Rudolf Cic várek.
Fiedler
Baxa
Buquoy
Rohan
doktor
Damm
Mixa
sch
Blažek
Pin
Malá
Walter
Barták
Kasper
Jílek
Hrubá
Gelit
Kokeš
Milner
Hackel
J Hof
Müller
Krye
Štolc
Zimmer
Cic
Praha
18
article
Nouzové návrhy.
Posl. Kasper a soudr. podávají návrh na vydat-
nou státní a zemskou podporu rolnictvu letošním
suchem postiženému v okresích: Hostinné, Vrchlabí,
Král. Dvůr. Žacléř, Smržovka a Trutnov
Posl. Nowak a soudruzi domáhají se zvláštním
návrhem téhož pro okresy šluknovský a hanš
pašský.
Posl. Štole a soudr, podávají návrh na udělení
podpory z prostředků zemských pohořelým v Ře-
píně v okresu mělnickém.
Posl. Kaftan a soudr. podávají návrh ve příčině
stavby místní dráhy domažlickosta-
chovské.
Posl. Papoušek a soudr. podávají návrh na po-
moc obyvatelstvu obce Těšic v okresu mladobole-
slavském, postiženým požárem
Posl. Papoušek a soudr. podávají návrh na po
skylnuti pomoci obyvatelstvu obce Nosákova v
okresu bělském, postiženému krutým požárem.
Posl. Blahovec a soudr. podávají návrh na zří-
zení státního fondu k úhradě cen poraže-
ných kusů dobytka hovězího a vepřo-
vého, který z rozkazu úřadního bylo nutno po-
raziti.
Týž poslanec a soudr. podávají další návrh na
zřízení zemské pokladny pro léčení čeledi.
Posl. Mareš a soudr. podávají návrh na ode-
psání nezúročitelné státní půjčkyz
roku 1872, poskytnuté rolnictvu okresu hořovi-
ckého a zbirovského.
Návrhy nouzové podali dále poslanci:
Müller a soudr. na podporu rolnictva v Rokelnici;
Walier a soudr. na podporu rolnictva v Chebu
a Vildštejně
Harbiu a soudr. na podporu rolnictva okresu
friedlandského
Möse a soudr. na podporu rolnictva okresu Ja
blonné a Chrastava;
Ungermann a soudr. na podporu pohořelého oby-
vatelstva obce gastorfské a obce čišovické, poško
zené smrští;
Týž poslanec podává ještě dva návrhy na pod
pory prorolnictvo v okresu dubském a štětském
Bösomüller obdobný návrh ve prospěch volební
skupiny Liberec—Jablonec—Tannwald;
Feuerfeil podobný návrh ve prospěch okresů
Tachova a Přimdy.
Posl
Kasper
Král
Nowak
Štol
Kaftan
Papoušek
Nosákův
Mareš
Müller
Walier
Ungermann
Feuerfeil
Vrchlabí
Žacléř
Smržovka
Trutnov
Těšice
Blahovec
Cheb
Chrastava
Liberec
Jablonec
Tannwald
Tachov
Přimda
Vildštejn Harbio
19
article
Posl. Heinzel a soudr. navrhují změnu zákona
z 9. července 1868 o kontribučních fondech.
Posl. Srdinko a soudr. podávají návrh na
zvýšení zemské a státní subvence ho-
spodářským školám, při nichž jsou zřízeny
internáty.
Týž poslanec podává návrh na zemskou i státní
subvenci a nezúročitelné zápůjčky obci lasenické
v okresu jindřichohradeckém.
Poslanec Papoušek a soudr. podávají obdobný
návrh ve prospěch obce Otročic v okresu dolno-
kralovickém.
Co by ještě scházelo.
Posl. Ansorge podává návrh na tlumočen
českých řečí a návrhů do němčiny (l).
Dotazy
Posl. Klndermann a soudr. podávají na místo-
držitele dotaz po postupu zemského výboru a praž-
ského ředitelství c. k. státních dráh v záležitosti
místní dráhy z Mikulášovic do Rumburka.
Poslanec Vincenc Hofmann a soudr. interpelují
místodržitele, že mezi zastávkami Chotěšany a Plzeň-
Řišské předměsti nevydávají se jízdní lístky.
Posl. Blahovec a soudr. činí na místodržitele
království českého dotaz stran sta vby drá h
Strakonice- Volyně až na bavorské
hranice.
Posl. Bob. Novák a soudr. táží se místodržitele
chceli vláda rozhodným způsobem zakročiti proti
řádění kartelu rayonového a je-li ochotna
proti kartelu rayonovému vydati zákon.
Posl. Staněk a soudr. činí dotaz na místodržitele
v příčině přikrého jednání komise pro
Posl
Heinzel
Hofmann
Bob
Novák
Staněk
Otročice
Mikulášovice
Rumburk
Plzeň
Blahovec
Strakonice
Volyň
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Otázka židovská na jevišti.
(K premiéře »Návratu z Jerusalema«.)
Na jevišti Národního divadla uzříme jedno
z nejpozoruhodnějších děl nového dramatu fran-
couzského. Autora již známe. Je to duchaplný
s ostrovtipný Maurice Donnay, který začal svou
literární dráhu nezbednými popěvky v eabaretech
na Montmartru, kde zaznivá divoký a hořký
smích moderních poetů, který často utajuje krá-
sný výron lyrický nebo výbuch revoltující duše
Ten smích doprovázel Donnaye když sestoupl n
boulevardy, do velkých divadel a když v kome
diich svých líčil společnost a mravy pařížské
Ostal poetou a někdy si na to vzpomene. Ně
kleré partie »Milenců« to dokazují. Tím líšís
od Brieuxe, Lavedana, Hervieua, kteří jsou jen
dramalickými autory.
»Milenci« jsou Donnayovým chef d'oeuvrem
a patři mezi nejkrásnější moderní veselohry
Téžkopádnost a prudernost jisté naší kritiky byla
pobouřena lehkou a kypivou komedií francouz
skou a onen kantorský esprit komandovaný ně
meckou modou, jenž se ze strachu před výtkou
zpátečnictví nutí do nadšení i pro nejsmělejš
neb nejzbrklejší díla moderny, byl nemilosrdný
k »Milencům«, jež jsou komedií tak pravdivou
i poetickou. Nová komedie Donnayova nebude
mít u téže instance lepší osud, neboť je pode-
zřelá z antisemitismu a všechen židovský tisk
němnecký, od pana Nordaua počinaje, ji dal
v klatbu.
»Návrat z Jerusalema«, o jehož literární
a divadelní hodnotě nám nepřísluší teď uvažo-
vati, zaměstnává nás zatím svou ideovou a so-
eiální stránkou. Maurice Donnay odvážně voli
Mauric Donnay
Hervieu
Donnayův
Nordau
Jeruzalém
Montmartre
Brieux
národní divadlo
Donnayov
21
article
jeden z nejtrudnějších konfliktů současné spo
lečnosti, projednávaný zejmena v velkou pří
krostí ve Francii.
Elegantní a ironický pozorovatel veselého
a frivolního světa, jenž se baví, zastavil seu
vážného problému, zaměstnávajícího a rozčilu
jieího naši dobu. Položil otázku židovskou na
scénu.
Moderní autoři francouzští snaží se po
vznésti drama k velkým otázkám lidstva. Tvoři
vážné a ideové drama a satirickou komedii
Vycházejí z tradice, která okupovala francouzská
jeviště obscéními vaudevilly, dvojsmyslnými ko-
mediemi, boulevardní duchaplnosti a fešáckým
cynismem. Pracují na vývoji francouzského
dramatu vyššího slohu, jež od Dumasa synaa
Augiera, kteří byli dramatiekými moralisty, kaza-
teli a pamíletisty, a od Henri Beegua, kte
líčil společnost ostře, suše, nervosně, pokračuje
na cestě proražené Ibsenem.
Augier
Beegua
Ibsen
Francie
22
article
A. Guinona »Déeadence«, Lavedanův » Prine
d' Aurec«, Mirbenuovy »Mauvais bergers«, Bar
rěsova komedie »Une journée parlamentaire«,
Auceyova komedie »Ces Messieurs« jsou drama-
tickými výklady, polemikami, plaidoyery otázek
sociálních, politických i náboženských. Tendence
těchto her má většinou převahu nad dramatickou
životnosti a jejich úspěch nebyl následkem toho
značný. Pouze v některých případech měl efe-
merní život sensace dne.
Donnayova komedie »Návrat z Jerusalema
neměla jen tento úspěch sensace, vyhnala jej
až do výše skandálu a když se bouře utišila.
udržela si trvalý úspěch zajímavé a vzrušující,
napínavé hry, který trval po 300 večerů. Pre
miera komedie »Retour du Jérusalem« byla nad
míru hlučná. Objevila se tu celá rozvášněnost
dvou stran, které si vypověděly válku od afféry
Dreyfussovy-
Donnayova komedie dotkla se žhavě bo
lavé rány francouzské společnosti a tak v di-
vadle se strhla velká mela, která se proměnila
v hlučnou demonstraci antisemitskou. Ohla
bouře zuřil druhého dne i v kritikách, jež po
suzovaly »Návrat z Jerusalema« spíše jako či
ugitace a politiky nežli čin literárni.
A Guinon
Déeadence
Lavedanův
Mirbenuův
Mauvais
Auceyův
Donnayův
Jeruzalém
Prine d ' Aurec
Ces Messieurs
Retour jít Jérusal
23
article
Donnay postavil ve své komedii proti sobě
dva světy, vlastně dvě racy. »La vieille France«.
jak s pohnutím říká vlastenecký básník Francois
Coppée, Francie křesťanská, tradicionální a na-
cionalistická a proti ní Francie židovská, nej-
modernější, kosmopolitická i revoluční. Obě raey
jsou representovány význačnými charakterya
dramatická demonstrace velkého problémuje
Donnayem obratně a effektně předvedena
držena ve svědomité nestrannosti.
Ano, to nutno konstatovat, že Donnayovo
drama není antisemitickým pamfletem. Neníto
zdramatisovaný Drumont. Židé mají mnoho ne-
přátel ve francouzské literatuře. Nejstrašnější
byl výmluvný, vášnivý, útočný autor »Sežidov-
štělé Francie«, nynější chefredaktor »La libre
parole«, Drumont, jenž vyvola! prudký a náhlý
záchvat antisemitismu. Ostatní političtí a publi
cističtí antisemité byli méně nebezpeční, ať to
byl dobrodružný markýz de Morés nebo politický
idealista Max Régis. Jinou odrůdu tvoří literární
a umělečtí antisemité, kteří pronásledují zejmen
bohatého žida, naboba, bankéře a nynějšího
vládce Paříže svými posměšky, satirami a
karikaturami. Velmi uštěpačnou anti semitkou je
Madame Gyp, která líčí vpád židů do aristo-
kracie a Léon Daudet, syn autora »Nume Rou-
mestana« — klerikál a monarchista — pěstuje
tež tento salonní a elegantní antisemitismus,
jehož Hogarthem je modní karikaturista Forain.
Paříž je velice ovládána vlivem semitů
Pracovitá, podnikavá, houževnatá a solidárn
Francois Coppée
Donnayův
Drumont
Morés
Régis
Gyp
Léon Daudet
Hogarth
Forain
Francie
Paříž
Le vieille Franca
Num Roa
24
article
raga židovská soustředila ve skvělém a svo-
bodném městě republiky svůj výkvět obchodn
a intelektnální a nyní ta hrstka millionářů, po
litiku a žurnalistů židovských vede Francii.
Drumont vidi Francii vykořistěnou a zotro
čenou Israelem. Židé mají skutečně ohromnou
moc v nepoměru s jejich počtem. Je jich ast
100.000 ve Francii. Od pádu císařství mají
rozhodující slovo o osudech Francie.
Nestranný pozorovatel francouzského života
musí však uznati, že židé se stotožnili se zájmy
Francie a sloužili republice a nejpokročilejším
myšlenkám. Jejich místo buď instinktem vyhle-
dané, neb obratnou strategií velkého veden
určené, je vždy v avant-gardě nových hnutí.
Antisemitismus franeouzský nepronik!do
širokých mass. Hnuti toto, pokud znamená bo
náboženský a racovní, je zpátečnické a nemohlo
se mocněji vyvinouti jinde nežli ve Vídni
Sociální význam antisemitského boje proti vel-
kému kapitálu, proti vyděračství a brutální nad-
vládě velké banky, byl dosud jen neurčítě na-
značen a obyčejně organisován živly, vzdáleným
mysli a citu demokracie.
V Paříži následkem všech těchto okolnost
jeví se sujet dramatu, dotýkající se židovske
otázky, svrchovaně zajímavým i vděčným. Donnay
počinal si dosti šťastně — drama mělo velký
úspěch — i s jakousi nestranností. Poněvadž
jeho práce způsobila množství polemik a útoků
napsal obšírnou předmluvu k »Návratu z Jeru-
saléma«, kde vysvětluje a hájí své stanovisko.
Donnay míní, že již proto přiblížil se
k pravdě, k jádru věci, poněvadž jeho komedie
způsobila zmatek předpojatých a že s jedné
strany byla označována za antisemitickoua
s druhé za filosemitickou a praví:
»Pravím, že jsem napsal tuto hru s upřím
nou touhou po nestrannosti a když jsem ji čeu
Francie
Izrael
Vídeň
Paříž
Jer
25
article
osobám z obou opačných polů minění — jsou
poctivci v obou táborech — shledali ji sprave-
dlivou, umírněnou a pravdivou«.
Donnay protestuje proti obvinění, že chtěl
podněcovat mysli proti židům. Jako umělec
myslitel stojí příliš vysoko nad podobným úmy-
slem. Chtěl jen dramaticky využitkovati náraz
povahy židovské a arijské ve společnosti fra-
couzské.
Hrdiny jeho dramatu jsou svůdná, vzdělaná,
prohnaná a ctižádostivá Judita a počestný, přímý,
svobodomyslný Michel Aubier. Michel je repu-
blikán, ze staré měšťanské rodiny, má přibuzné
v armádě, snad i v kněžstvu. K vůli krásné
židovce opustí svou ženu a eele se dává vésti
tou neklidnou, intelektuální ženou, která miluje
jen své ctižádosti a svou ragu. Michel je arijský
snilek, někdy váhavý a citlivý. Judita je semitka,
u níž rozum a cit jsou v úplném souladu. Není
nikdy v rozpacích, nezná předsudků ani ohledů,
jde za svým cilem a věří v převahu a pový-
šenost Israele.
Donnay vylíčil velmi živě v III. jednání
srážku židovského moderního svěla se »starou
Francií«. Mladý, »secessní« štrébr židovský po-
smívá se myšlénce vlastenectví. Michalu Aubie-
sovi je vlasť více jak geografickým pojmem
vysloví své myšlenky, vlastně spíše city vlaste-
necké. S obou stran mluví se též o armádě.
Tyto věci jsou méně přístupny českému člověku,
jemuž je militarismus cizím, nesympatickým.
Celkem nelze vytknouti Donnayovi nějakou
předpojatost. Jeho komedie nebojuje křiklavými
prostředky zůmyslné tendence pro určitou ideu.
Jako pouhý dramatik odhrnuje jen oponu nad
konfliktem naší společnosti a okazuje obraz dosti
výstižný, jímž však nechce nic propagovat, nio
dokazovat
V. H.
Judita
Aubier
Michel
Aubie
Izrael
Francie