ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31a9a580-71f5-11dc-b8b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 54, person 97, org 5, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 12. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 282.
4 article
5a ranní a odpol. Histy předelácí set v Praze v administraci a něne nřivst leta . . . . 6 K —h s dvoji čonšškou B nis něnt leta . . . . 7 K 50 h ve dliskách: 2 K 3o ua něsle. Peštout na prěste n: . : k o s dvojí zásilkou n něs ::: Rdi nHvrt leta
Praha
5 article Obrat na bojišti rusko. japonském
Obrat na bojišti rusko. japonském Kuropatkinův armádní rozkaz ze dne 2. října jest čin významu světoděj- ného. Přátelé Japoncův v Evropě nemohou vzpa- malovati se z ohromujícího překvapení, jež jim zpásobil. Měli už na den a na hodinu přesně vypočítáno, kdy předně Port Artur padne, za druhé kdy Kuropatkin bude u Mukdenu nebo na některém jiném, Japoncům vhodném místěv Mandžursku tak sevřen, že mu nezbude, než bud sby s celým vojskem svým se vzdal, nebo aby na bojišti zahynul, a za třetí, jaké podminky míru Rüsko poražené na celé čáře od vítězného Japonska bude musit přijmouti. Třeba jen připomenouti si v největší struč- nosti, jak po sedm měsícův Japoncům na vodě i na pevnině všechny podniky se dařily, aby žlutý tisk v Evropě ve svých nadějíchna koneč- nou, neodvratitelnou záhubu velmoci slovanské postupoval až k záviatné výši. Těch sedm mě sícův, minulých od února tohoto roku, přineslo Rusku jasné poznání, kde nalezají se ve světě jeho přátelé a kde škůdci, přineslo mu naučení o mezinárodních poměrech bezpečnější a pravdi- vější, než jaké mu dodávali jeho diplomaté ze všech dílův světa; ale přineslo mu i věrný obraz jeho vlastních nedostatkův a chyb.
Ruska Kuropatkinův Japoncův Artur Japonec Evropa Mukden Japonsko Rusko
6 article
Zkušenosti, jichž Rusko nabylo na bojišt východoasijském, z nejmenší části jsou rázu vojenského, většinou náležejí do oboru politiky zahraničné a domácí. V tom ohledu byly mu výbornou školou, třeba až posud pohltily ohromné oběti životův lidských, státního jměn a národního blahobytu. Dle pravdy lze dnes říci, že dějiny světové neznají zkoušky, jen z da- leka podobné k oné, jíž bylo projíti Rusku o polovice měsíce února tohoto roku. V té době neminul zajisté ani den, aby nepřátelé jeho v Asii a ještě více v Evropě nebyli zaplesali nad nějakou novou pohromou v boji s Japonci. Úplná porážka na bojišti, finanční bankrot, vnitřní so- ciální revoluce, nejpotupnější mír, ztráta roz- sáhlého území v Asii, nezhojitelný úpadek dů- stojnosti velmocenské v Evropě, zmar všelikého dalšího vlivu v rozvoji budoucích událostí svě- tových: to byly tak přední a nejbližší následky. jež nepřátelé všeho Slovanstva z nepřetržitých až posud vítězství japonských pro Rusko už měl zcela jisté!
Rusko Asie Evropa
7 article
Všechny tyto výpočly a naděje jejieh dlužno míti na mysli, aby byl pochopen zdreujíeí účinek armádního rozkazu Kuropatkinovase dne 2. t. m. na rozpálené mozky jejich. Blesk z modré oblohy jest hračkou v poroxnání s tímie vlým činem generála ruského na krvav ých pahareích mandžurských. I přátelé Ruska jsou jím překvapeni a vzru šeni tím radostněji, čím méně nadáli se ho právě v těchlo dnech. Vždyť na základě ústupu hlavn branné moci ruské od Ljaojanu pokládalo se už po celém světě za věc úplně jistou, že pro le- tšek válka jest skončena, že ani s té ani s one sírany nepodnikne se nic nového a většího, leda až z jara, poněvadž strany obě mají nezbytně potřebí delšího odpočinku po ohromnér napjetí všech sil svých zvláště u Ljaojanu, a delší doby ku přípravám na nový zápas. O generálu Kuropatkinu tvrdilo se obecně, že pro letošek spokojí se šťastným ústupem do Mukdenu, kde v měsících zimních bude míti práce dost, aby doplnil valně prořídlé řady svého mužstva novými posilami, které z Evropy mohou dostati se k němu jen překonáváním nejstrast- nějších překážek, spojených s dopravou po jednokolejné dráze sibiřské. Přátelé Ruska byli nemálo uspokojeni, že Kuropatkinovi se podařilo, výváznouti bez nej- menší pohromy z japonského železného kruhu, už už svírajícím se kolem něho u Ljaojanu,a nepřáli si ničeho toužebněji, než by u Mukdenu se uzavřel v opevněném táboře. Další průběh války pro nejbližší budoucnost nikdo neodvážil se prorokovati. Zima měla přinésti štěstí zbra- ním ruským.
Blesk Kuropatkin Rusko Mukden Evropa
8 article
Však generál Kuropatkin zimy nevyčkal. Armádní rozkaz jeho, vydaný dne 2. t. m., způ- sobil na bojišti obrat rovněž náhlý, jako ve- liký, obrat, k jehožto prohlášení přátelé i ne- přátelé Ruska pohlížejí s dojmem nejhlubšího obdivu. Čtenáři naši znají doslovné znění Kuro- patkinova neočekávaného rozhodnutť. Hlavní jádro jeho obsaženo jest ve slovech: offen- siva ruská. Kuropatkin zajisté velmi dobře tušil, co v těchto slovech skryto jest, jak veliké překva- pení jimi způsobí po celém. světě, hlavně pak mezi svými vojáky. Pronesl je a největším kli- dem, jenž svědčí o dlouhém uvažování a silném rozhodnutí. Věděl, jak všechna ruská moc branná svěřena vedení a také odpovědnosti jeho, těmi slovy okřeje. Nemohl zapříti sobě samému trapný dojem, jejž stálé ustupování před útoč- nými Japonci na hrdinskou mysl ruského muž- stva způsobovalo a byl přesvědčen, že od- hodlání, jež vyslovil dne 2. t. m. v armádním rozkaze svém s radostí uvítají všechny pluky, shromážděné v táboře jeho. Vzdálenější pozorovatelé posavadních zá- pasův na bojišti mandžurském, podle sympati svých, klonicích se k té či oné straně, zajisté shledávali věcí pochopitelnou, že vojsko ruské ustupující před Japonci po sedm měsícův, jen stěží odolávalo trapnému pocitu slabosti, je jímžto výsledkem takové nepřetržité opouštěn válečného pole na venek se jevilo. Proto bude také v celém světě pochopeno že armádní rozkaz Kuropatkinův, ohlašujíeí přechod od obřany k útoku ruskému, na voje ruské měl účinek osvěžující a posilující a že povznesl jejich vědomí o vlastní schopnost k vítězství, o vlastní neodolatelné statečnosti která dovede nejen nepřítele odrážet, ale tak jej porážet.
Kuropatkin Japonec Rusko
9 article
Kuropatkin v armádním rozkaze svém v ně kolika stručných větách podal jasný přehle všeho posavadního válčení. Mužnými slovy vy značil pravdu, že Rusko války s Japonci sob nepřálo, ale že k ní bylo donuceno způsobem zákeřným a věrolomným. Tuto pravdu bylo opě potřebí veřejně konstatovati před soudem dějin i před oběma tábory válčícími. Zvláštní důraz Kuropatkin položil na svůj ústup od Ljaojanu, jehožto strategický význam sám nyní před veřej- ností objasnil. Že tento ústup ruský na Mukden byl vykonán způsobem obdivuhodným a v ději- nách válečnictví neslýchaným, Kuropatkin ve své skromnosti přisuzuje hlavně hrdinské oběta- vosti a nadlidskému napjelí sil svého mužstva. Však tento ústup před Japonci ruský nejvyšší velitel v Mandžursku prohlašuje slavnostně za ústup poslední. Odtud prapory ruské mají brti neseny jen cestou v před. Kuropatkin od 2. t. m. už nechce podrobo- vati se vůli Japoncův, ale jest pevně odhodlán vnucovati jim vůli svou, praví, že má k tomu již dosti sil a oznamuje vojákům, že chce v čele jejich naplniti nezviklatelnou vůli carovu, která zní, že Japonci musejí býti poraženi. Tento konečný cíl celé nynější války Kuro patkin vytkl s odhodlaností tak Jemonstrativní, že armádní rozkaz jeho ze dne 2. t. m. už zřejmě naznačuje, kdy nynější válka se strany ruské bude pokládána za skončenov. Posudv žádné válce světa konečný cíl její nebyl vysloven veřejně s takovou určitostí. Všechno, co Kuropatkin na pojišti man- džurském posud byl vykonal, jest zárukou, že dosáhne i toho eíle, jehož Rusko ještě v první polovici měsíce února t. r. nebylo vyhledávalo, ale jehožto dosažení se stale podmínkou jeho státní samostatnosti a velmocenské důstojnostil V tom ohledu armádní rozkaz Kuropatkinův jest dokumentem důležitosti světodějné.
Ruska Japonec Japoncův Kuropatkin Rusko
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze 3. V Praze, 11. října. Sněm odumírající. Nálada, jakoby odněku umíráčkem vyzváněli. Z klubů německých, jež před sněmem zasedaly. V nich usnešeno, odzpí- vati sněmu i tentokráte miserere. Ale zdá se, že usnešení tísní vlastní jeho původce. Kdežto ve středu sněmu vládne ruch dnes ještě živější nežli minule, takže nelze sluchem, nýbrž leda jen zrakem postihnouti, že sněmovní aktuan Šafařovič vůbec čte, jest na německých lavicíeh opět klid a zamlklosť. Před vlastním svědomín nejsou páni zajisté hrdi na dílo, na své osvěd- čení, jež dnes ve své laboratoři ukuli, slil a svařili z elementův křivdy, přetvářky a lži Jen málo proniklo v hodinách odpoledniel ze zmíněného osvědčení, uchystaného pro mar šálka zemského. Jen několik »mýšlenek«. Ale co proniklo, stači, abychom nazvali nyní již vyhražujíce si soud o detailech, až bude znám text celý, slavné osvědčení všech velkých i ma lých stran německých ubohým »kniffem«, za jakýž by se styděla i lecjaká pokoutní kancelát právní. Pánové boji se vlastního voličstva rolni ckého, ale přes to nechtějí pustíti z ruky poli lický »trumf« obstrukční. Prolo zrovna tak jak vystrašení hošíci před maminkou sváděj vše — na Čechy a na jejich obstrukci v parla mentě centrálním. Však velmi nevhod jim porážeji tento hlavní argument jejich sami Všeněmei apartním projevem svým. Přiznávají v něm již nepokrytě, že německá obstrukce na sněmu českém byla zahájena bez souvislosti s obstruke českou na radě říšské a doznávají před bratry německými i před světem ostatním, že jedinou příčinou obstrukce německé jest dychtění po moci, pokusy o rozšíření državy německé i ve správě zemské a hrabivosť po nových úřadeeh pro německé synky. K čemu tedy ty školácké omluvy a výmluvy na Čechy?
Praha Čechy
11 article
Ještě ubožší však jest druhá vytáčka osvěd- čení německého. Zase jen klička a sofisma ukazující na německou školu staroliberální, jejíž duševní prázdnotu zrovna tak jako morální pu stutu zbičoval už leckterý slušnější Němec před Sebätflem a po Schätſlovi. Třeba prý především k nouzové akci položiti základ na řišské radě, a polom teprv . . . Politika čistě körbrovská Odklad na odklad. Pánové nemají na spěch nčkoliv otevřené brázdy rolníka marně čekaj Nuže dejme tomu — netvrdíme, jen mož nost připouštíme — že by delegace českáv souhlase se svým postupem dosavadním na říšské radě propustila opět předlohu nouzovou z obstrukce, ovšem jen a jen tuto. Dnešní jed nání německé zbavuje ji ovšem i tohoto ohledu, ale připustme možnost toho . . . Co potom, a by tak položen byl onen »základ« i pro nouzo- vou akci zemskou? Umožnil by německý šik tedy aspoň potom skčí takou v královstvíe
Němec
12 article
Nikoli, zapřel by dnešní vlastní motiv svůj zapřel by sama sebe, byť i pak autorové dnešního osvědčení stáli tu jako političtí lháři: vy nalezli by novou a novou záminku pro dalš svévolnou, násilnou a útočnou obstrukci svoji V tom jest právě jádro věci. Útočnou jes obstrukce jejich! Příčinou její není obrana. úkolem jejím jest ještě větší rozpjetí moci. Po- litické jsou cíle této obstrukce. Pro tyto přináš německé vedení v oběť i nynější zájem svého rolníka. Moment politický zvítézil prostě nad momentem hospodářským. V té věci mohli by chom se ostatně i od Němeů učiti. Bez síly moci politické není rozvoje hospodářského Aspoň ne spolehlivého a trvalého. Okamžilý prospěch hospodářský, získaný za cenu ústup političkého, rozptýlí se záhy a vyváží se posí lením protivníka, jenž na konec při zpevnění své moci politické čerpá svými cly a tarify a roz- hodováním o nich i silu k hospodářskému opět zatlačení odpůrce národního, jakmile by se mu i jen hospodářská soutěž jeho stávala opět ne- příjemnou. Nejen příklady dějinné, nejen pří- klad, čím byly Belgie a Uhry na příklad ho spodářsky před politickou samostatností svou čím jsou dnes, nýbrž celá ta logická a vnitřní spojitost a neodlučnost podmínek politické hospodářské existence zároveň, dokazuje dnes. že marny jsou bez politické samostatnosti ná- zrnl!
Něme Belgie Uhry
13 article
běhy k rozmachu hospodářskému. Bývají záhy zaraženy. Nejzdravější, nejen nejvolnější poby skýtá vlastní dům, vlastní střecha. V politickém područi kyne jen hospodářské živoření. Ten motiv u Němců zajisté zvítězil i tento kráte. Nepodružnost momentu politického. A opa- kujeme, měl by nám vždy a ve všem vodítkem být, abychom nejen ochotně, ale s dobrým roz myslem nesli všelikou oběť hospodářskou, kterou bude žádati na nás po případě ještě politický zápas náš. Ztráta, třeba té chvíle citelná, jež ale nahradí se desateronásobně národu až stane také u politiekých cílů svých, až bude mít i politické rozhodování o základech pev ného života hospodářského v růkou svých, aneh aspoň především v rukou svých. Zatím co bezděčně se nám vnucují, kdy shlížíme na oba tábory sněmovní, reflexe tyto, dole pomalu ryk a vřava hlasů utichají. Většina poslanců smiřuje se u Pecolda s kritickou situaeí a jen jako jednotvárné zurčení potůčku ozývá se hlas sněmovního aktuára, předčitajícího ne- konečný opět počet nekonečných návrhů. Jsou dnes hlavně rázu hospodářského stačí odkázati v té věci na referát. Vážný mo- ment politický vznesl do této ouvertury sně- movní posl. Anýž řadou svých dotazů, v nichž odhalil drasticky celé to příkré a dvojaké cho- vání se státních orgánů vůči menšinám českým.
Němec Pecold Anýž
14 article
Té chvíle rozezvučely se bolestně a hněvivě nejeitlivější struny duší českých — — ale pak zase záplava jakés nevyličitelné lhostejnosti apatie rozlila se síní. Nezaplašil ji ani poslane Ansorge šprýmem svým Návrhem na překlá- dání českých řečí sněmovních do němčiny Však v této sněmovně jsou i šprýmy bez vtipu dovoleny. Soudí tak nepochybně i poslanec Nowak Opakoval dnes za podnětu formálně přípust nějšího návrh svůj proti opozděnému vykládán protokolů sněmovních a připojil k tomu rovněz šprým: připustil velkomyslně, aby návrh jeho byl pochován jen jedním jmenovitým hlasováním místo hlasováním trojím, aby prý neprodlužova živola tomuto sněmu. A dospělí a plno letí soudruzi pana apatykáře skutečněs tomuto »vtipu« smáli. Aby pak dodali reliefu ještě pregnantnějšího šprýmu tomu, opustili zase dací síň při hlasování o vlastním návrhu svém Doufali učiniti sněm nekompetentním. A sku- tečně byla by jim pomohla k levnému vílězstv nepřitomnost některých poslanců českých. Třeba neběželo při hlasování takém o moment světo- borný, jest zde praesence v také vážné době, kdy lze se nadíti každé chvíle nenadálého úkladua úskoku nepřátelského, nezbytně žádoucí. Pro splnění podmínky té, bude-li nutno, zřekneme se příště třeba i ohledův k personálilm.
Ansorge Nowak
15 article
Maršálek konstatuje při hlasování přítom- nost 121 členů. Schází tedy jeden ke způsobi- losti sněmu se usnášeti. Radostný šum na plnýeh opět lavicích německých. Maršálek dodává, že on, jenž nehlasoval, jest členem 122tým a že tudíž sněm jest k usnášení přece způsobilým. Výsměch teď z lavic českých. Konečně vyhla- šuje maršálek do třetice, že přes to končí schůzi. A spokojenost teď na lavicích všech. Zdá se jakoby nikdo ani nekladl váhy na trvání další jakoby nikdo již ve sněmu samém nevěřil v ži- votnost tohoto organismu. Jakoby nevěřil nikdo v životní sílu a plodnost jeho, dokud kořeny své nerozloží šíř a hlouběji v prsť svěžejší, z níž čerpati bude mízu novou. Mízu, jakéž mu nemohla skytati půda panská, ni vypráhlý úhor centralismul Začátek schůze o 11. hodině 35 minut dopoledne Na vládních křuslech: Místodržitel hr. Couden- hove a dvorní rada Vojáček. Tiskem byly rozdány: Závěrka údtů Hypoleč banky, dále nouzové návrhy, podané v minule schůzi sněmovní, z českých pak zejmena návrh po slanců: dra. Fiedlera, Práška, dra. Pacá ka Kubra, dra. Steidla, dra. Baxy, Kaliny a soudr., stran podpory obyvatelstvu poškozenému živelními pohromami, kromě toho návrhy dra. H. Ja- novského a soudr. na opatření širšího základu pro
Fiedler Prášek Kubr Steidl Baxa Hypoleč banka
16 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobě . . . za 8h oúpolední . . . na z Ve alislkách na venkově zanní čílo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inserá t plati se hotově např Předplacení a inuarty přijíná sdmlai- strace v Marinnské ulici č.a Tam nacházejí se těž rrdakee tiskárna a erpedice „ Nárednich Listů“. Rukopisy se novracsji.
Marinnský ulice
17 article
hospodářství samosprávné, na ochranu řepařů proti řepnímu rayonu a na snížení daně cukerní, návrh dra. Fiedlera stran přechodního poplatku a cukerní daně, jakož i návrh téhož poslance na zřízení evan- gelické bohoslovecké fakulty v Praze, návrh poslanc dra. Karla Baxy a soudr. na všeobecné rovné, přímé právo hlasovací pro volby na sněm král. českého. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že při usta- vení kurií byli zvoleni: z kurie velkých statků předsedou hr. Buquoy, místopředsedou kn. Rohan, zapisovateli dr. Damm a Mixa, z kurie měst a míst průmyslových předsedou dr. Nit sche, místopředsedou dr. Blažek, zapisovateli dr. Pin- kas a dr. Malý, z kurie venkovských obe předsedou Hodys, místopředsedou Walter, zapi- sovateli Barták, Kasper a Jílek. Verlfiká- tory byli zvoleni z kurie velkých statků svob. pán Hrubý z Geleny, Kokeš a Milner, z kurie měst a míst průmyslových dr. Hackel, J. Hof- mann a Müller, z kurie venkovských obcí Kryí, Štolc a dr. Zimmer. Mandátu se vzdali: člen volební skupiny velkých statků nesvěřenských dr. Rudolf Cic várek.
Fiedler Baxa Buquoy Rohan doktor Damm Mixa sch Blažek Pin Malá Walter Barták Kasper Jílek Hrubá Gelit Kokeš Milner Hackel J Hof Müller Krye Štolc Zimmer Cic Praha
18 article
Nouzové návrhy. Posl. Kasper a soudr. podávají návrh na vydat- nou státní a zemskou podporu rolnictvu letošním suchem postiženému v okresích: Hostinné, Vrchlabí, Král. Dvůr. Žacléř, Smržovka a Trutnov Posl. Nowak a soudruzi domáhají se zvláštním návrhem téhož pro okresy šluknovský a hanš pašský. Posl. Štole a soudr, podávají návrh na udělení podpory z prostředků zemských pohořelým v Ře- píně v okresu mělnickém. Posl. Kaftan a soudr. podávají návrh ve příčině stavby místní dráhy domažlickosta- chovské. Posl. Papoušek a soudr. podávají návrh na po- moc obyvatelstvu obce Těšic v okresu mladobole- slavském, postiženým požárem Posl. Papoušek a soudr. podávají návrh na po skylnuti pomoci obyvatelstvu obce Nosákova v okresu bělském, postiženému krutým požárem. Posl. Blahovec a soudr. podávají návrh na zří- zení státního fondu k úhradě cen poraže- ných kusů dobytka hovězího a vepřo- vého, který z rozkazu úřadního bylo nutno po- raziti. Týž poslanec a soudr. podávají další návrh na zřízení zemské pokladny pro léčení čeledi. Posl. Mareš a soudr. podávají návrh na ode- psání nezúročitelné státní půjčkyz roku 1872, poskytnuté rolnictvu okresu hořovi- ckého a zbirovského. Návrhy nouzové podali dále poslanci: Müller a soudr. na podporu rolnictva v Rokelnici; Walier a soudr. na podporu rolnictva v Chebu a Vildštejně Harbiu a soudr. na podporu rolnictva okresu friedlandského Möse a soudr. na podporu rolnictva okresu Ja blonné a Chrastava; Ungermann a soudr. na podporu pohořelého oby- vatelstva obce gastorfské a obce čišovické, poško zené smrští; Týž poslanec podává ještě dva návrhy na pod pory prorolnictvo v okresu dubském a štětském Bösomüller obdobný návrh ve prospěch volební skupiny Liberec—Jablonec—Tannwald; Feuerfeil podobný návrh ve prospěch okresů Tachova a Přimdy.
Posl Kasper Král Nowak Štol Kaftan Papoušek Nosákův Mareš Müller Walier Ungermann Feuerfeil Vrchlabí Žacléř Smržovka Trutnov Těšice Blahovec Cheb Chrastava Liberec Jablonec Tannwald Tachov Přimda Vildštejn Harbio
19 article
Posl. Heinzel a soudr. navrhují změnu zákona z 9. července 1868 o kontribučních fondech. Posl. Srdinko a soudr. podávají návrh na zvýšení zemské a státní subvence ho- spodářským školám, při nichž jsou zřízeny internáty. Týž poslanec podává návrh na zemskou i státní subvenci a nezúročitelné zápůjčky obci lasenické v okresu jindřichohradeckém. Poslanec Papoušek a soudr. podávají obdobný návrh ve prospěch obce Otročic v okresu dolno- kralovickém. Co by ještě scházelo. Posl. Ansorge podává návrh na tlumočen českých řečí a návrhů do němčiny (l). Dotazy Posl. Klndermann a soudr. podávají na místo- držitele dotaz po postupu zemského výboru a praž- ského ředitelství c. k. státních dráh v záležitosti místní dráhy z Mikulášovic do Rumburka. Poslanec Vincenc Hofmann a soudr. interpelují místodržitele, že mezi zastávkami Chotěšany a Plzeň- Řišské předměsti nevydávají se jízdní lístky. Posl. Blahovec a soudr. činí na místodržitele království českého dotaz stran sta vby drá h Strakonice- Volyně až na bavorské hranice. Posl. Bob. Novák a soudr. táží se místodržitele chceli vláda rozhodným způsobem zakročiti proti řádění kartelu rayonového a je-li ochotna proti kartelu rayonovému vydati zákon. Posl. Staněk a soudr. činí dotaz na místodržitele v příčině přikrého jednání komise pro
Posl Heinzel Hofmann Bob Novák Staněk Otročice Mikulášovice Rumburk Plzeň Blahovec Strakonice Volyň
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Otázka židovská na jevišti. (K premiéře »Návratu z Jerusalema«.) Na jevišti Národního divadla uzříme jedno z nejpozoruhodnějších děl nového dramatu fran- couzského. Autora již známe. Je to duchaplný s ostrovtipný Maurice Donnay, který začal svou literární dráhu nezbednými popěvky v eabaretech na Montmartru, kde zaznivá divoký a hořký smích moderních poetů, který často utajuje krá- sný výron lyrický nebo výbuch revoltující duše Ten smích doprovázel Donnaye když sestoupl n boulevardy, do velkých divadel a když v kome diich svých líčil společnost a mravy pařížské Ostal poetou a někdy si na to vzpomene. Ně kleré partie »Milenců« to dokazují. Tím líšís od Brieuxe, Lavedana, Hervieua, kteří jsou jen dramalickými autory. »Milenci« jsou Donnayovým chef d'oeuvrem a patři mezi nejkrásnější moderní veselohry Téžkopádnost a prudernost jisté naší kritiky byla pobouřena lehkou a kypivou komedií francouz skou a onen kantorský esprit komandovaný ně meckou modou, jenž se ze strachu před výtkou zpátečnictví nutí do nadšení i pro nejsmělejš neb nejzbrklejší díla moderny, byl nemilosrdný k »Milencům«, jež jsou komedií tak pravdivou i poetickou. Nová komedie Donnayova nebude mít u téže instance lepší osud, neboť je pode- zřelá z antisemitismu a všechen židovský tisk němnecký, od pana Nordaua počinaje, ji dal v klatbu. »Návrat z Jerusalema«, o jehož literární a divadelní hodnotě nám nepřísluší teď uvažo- vati, zaměstnává nás zatím svou ideovou a so- eiální stránkou. Maurice Donnay odvážně voli
Mauric Donnay Hervieu Donnayův Nordau Jeruzalém Montmartre Brieux národní divadlo Donnayov
21 article
jeden z nejtrudnějších konfliktů současné spo lečnosti, projednávaný zejmena v velkou pří krostí ve Francii. Elegantní a ironický pozorovatel veselého a frivolního světa, jenž se baví, zastavil seu vážného problému, zaměstnávajícího a rozčilu jieího naši dobu. Položil otázku židovskou na scénu. Moderní autoři francouzští snaží se po vznésti drama k velkým otázkám lidstva. Tvoři vážné a ideové drama a satirickou komedii Vycházejí z tradice, která okupovala francouzská jeviště obscéními vaudevilly, dvojsmyslnými ko- mediemi, boulevardní duchaplnosti a fešáckým cynismem. Pracují na vývoji francouzského dramatu vyššího slohu, jež od Dumasa synaa Augiera, kteří byli dramatiekými moralisty, kaza- teli a pamíletisty, a od Henri Beegua, kte líčil společnost ostře, suše, nervosně, pokračuje na cestě proražené Ibsenem.
Augier Beegua Ibsen Francie
22 article
A. Guinona »Déeadence«, Lavedanův » Prine d' Aurec«, Mirbenuovy »Mauvais bergers«, Bar rěsova komedie »Une journée parlamentaire«, Auceyova komedie »Ces Messieurs« jsou drama- tickými výklady, polemikami, plaidoyery otázek sociálních, politických i náboženských. Tendence těchto her má většinou převahu nad dramatickou životnosti a jejich úspěch nebyl následkem toho značný. Pouze v některých případech měl efe- merní život sensace dne. Donnayova komedie »Návrat z Jerusalema neměla jen tento úspěch sensace, vyhnala jej až do výše skandálu a když se bouře utišila. udržela si trvalý úspěch zajímavé a vzrušující, napínavé hry, který trval po 300 večerů. Pre miera komedie »Retour du Jérusalem« byla nad míru hlučná. Objevila se tu celá rozvášněnost dvou stran, které si vypověděly válku od afféry Dreyfussovy- Donnayova komedie dotkla se žhavě bo lavé rány francouzské společnosti a tak v di- vadle se strhla velká mela, která se proměnila v hlučnou demonstraci antisemitskou. Ohla bouře zuřil druhého dne i v kritikách, jež po suzovaly »Návrat z Jerusalema« spíše jako či ugitace a politiky nežli čin literárni.
A Guinon Déeadence Lavedanův Mirbenuův Mauvais Auceyův Donnayův Jeruzalém Prine d ' Aurec Ces Messieurs Retour jít Jérusal
23 article
Donnay postavil ve své komedii proti sobě dva světy, vlastně dvě racy. »La vieille France«. jak s pohnutím říká vlastenecký básník Francois Coppée, Francie křesťanská, tradicionální a na- cionalistická a proti ní Francie židovská, nej- modernější, kosmopolitická i revoluční. Obě raey jsou representovány význačnými charakterya dramatická demonstrace velkého problémuje Donnayem obratně a effektně předvedena držena ve svědomité nestrannosti. Ano, to nutno konstatovat, že Donnayovo drama není antisemitickým pamfletem. Neníto zdramatisovaný Drumont. Židé mají mnoho ne- přátel ve francouzské literatuře. Nejstrašnější byl výmluvný, vášnivý, útočný autor »Sežidov- štělé Francie«, nynější chefredaktor »La libre parole«, Drumont, jenž vyvola! prudký a náhlý záchvat antisemitismu. Ostatní političtí a publi cističtí antisemité byli méně nebezpeční, ať to byl dobrodružný markýz de Morés nebo politický idealista Max Régis. Jinou odrůdu tvoří literární a umělečtí antisemité, kteří pronásledují zejmen bohatého žida, naboba, bankéře a nynějšího vládce Paříže svými posměšky, satirami a karikaturami. Velmi uštěpačnou anti semitkou je Madame Gyp, která líčí vpád židů do aristo- kracie a Léon Daudet, syn autora »Nume Rou- mestana« — klerikál a monarchista — pěstuje tež tento salonní a elegantní antisemitismus, jehož Hogarthem je modní karikaturista Forain. Paříž je velice ovládána vlivem semitů Pracovitá, podnikavá, houževnatá a solidárn
Francois Coppée Donnayův Drumont Morés Régis Gyp Léon Daudet Hogarth Forain Francie Paříž Le vieille Franca Num Roa
24 article
raga židovská soustředila ve skvělém a svo- bodném městě republiky svůj výkvět obchodn a intelektnální a nyní ta hrstka millionářů, po litiku a žurnalistů židovských vede Francii. Drumont vidi Francii vykořistěnou a zotro čenou Israelem. Židé mají skutečně ohromnou moc v nepoměru s jejich počtem. Je jich ast 100.000 ve Francii. Od pádu císařství mají rozhodující slovo o osudech Francie. Nestranný pozorovatel francouzského života musí však uznati, že židé se stotožnili se zájmy Francie a sloužili republice a nejpokročilejším myšlenkám. Jejich místo buď instinktem vyhle- dané, neb obratnou strategií velkého veden určené, je vždy v avant-gardě nových hnutí. Antisemitismus franeouzský nepronik!do širokých mass. Hnuti toto, pokud znamená bo náboženský a racovní, je zpátečnické a nemohlo se mocněji vyvinouti jinde nežli ve Vídni Sociální význam antisemitského boje proti vel- kému kapitálu, proti vyděračství a brutální nad- vládě velké banky, byl dosud jen neurčítě na- značen a obyčejně organisován živly, vzdáleným mysli a citu demokracie. V Paříži následkem všech těchto okolnost jeví se sujet dramatu, dotýkající se židovske otázky, svrchovaně zajímavým i vděčným. Donnay počinal si dosti šťastně — drama mělo velký úspěch — i s jakousi nestranností. Poněvadž jeho práce způsobila množství polemik a útoků napsal obšírnou předmluvu k »Návratu z Jeru- saléma«, kde vysvětluje a hájí své stanovisko. Donnay míní, že již proto přiblížil se k pravdě, k jádru věci, poněvadž jeho komedie způsobila zmatek předpojatých a že s jedné strany byla označována za antisemitickoua s druhé za filosemitickou a praví: »Pravím, že jsem napsal tuto hru s upřím nou touhou po nestrannosti a když jsem ji čeu
Francie Izrael Vídeň Paříž Jer
25 article
osobám z obou opačných polů minění — jsou poctivci v obou táborech — shledali ji sprave- dlivou, umírněnou a pravdivou«. Donnay protestuje proti obvinění, že chtěl podněcovat mysli proti židům. Jako umělec myslitel stojí příliš vysoko nad podobným úmy- slem. Chtěl jen dramaticky využitkovati náraz povahy židovské a arijské ve společnosti fra- couzské. Hrdiny jeho dramatu jsou svůdná, vzdělaná, prohnaná a ctižádostivá Judita a počestný, přímý, svobodomyslný Michel Aubier. Michel je repu- blikán, ze staré měšťanské rodiny, má přibuzné v armádě, snad i v kněžstvu. K vůli krásné židovce opustí svou ženu a eele se dává vésti tou neklidnou, intelektuální ženou, která miluje jen své ctižádosti a svou ragu. Michel je arijský snilek, někdy váhavý a citlivý. Judita je semitka, u níž rozum a cit jsou v úplném souladu. Není nikdy v rozpacích, nezná předsudků ani ohledů, jde za svým cilem a věří v převahu a pový- šenost Israele. Donnay vylíčil velmi živě v III. jednání srážku židovského moderního svěla se »starou Francií«. Mladý, »secessní« štrébr židovský po- smívá se myšlénce vlastenectví. Michalu Aubie- sovi je vlasť více jak geografickým pojmem vysloví své myšlenky, vlastně spíše city vlaste- necké. S obou stran mluví se též o armádě. Tyto věci jsou méně přístupny českému člověku, jemuž je militarismus cizím, nesympatickým. Celkem nelze vytknouti Donnayovi nějakou předpojatost. Jeho komedie nebojuje křiklavými prostředky zůmyslné tendence pro určitou ideu. Jako pouhý dramatik odhrnuje jen oponu nad konfliktem naší společnosti a okazuje obraz dosti výstižný, jímž však nechce nic propagovat, nio dokazovat V. H.
Judita Aubier Michel Aubie Izrael Francie