2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. listopadu 1909. Číslo 312.
4
article
bylo možno dosící a polské kolo dopustilo se
chyby, že v této věci nepromluvilo. Žádný zem-
ský zákon nemá s: příčiti základním zákonům
státním, což se v tomto případě skutečně stalo.
Pisatel mluví dále o neochotě polského kola
k českým a jiným slovanským poslancům. Kolo
polské vůbec prý nemá v parlamentě rádo slo-
vanské otázky. Působíť mu potíže a nepříjem-
nosti z té prosté příčiny, že jim nerozumí, že
jsou mu čtvrtou dimensí. Naši (polští) poslanei
nevyznají se v těch otázkách, nevědí, co si s ni-
mi počít, nemohou tedy využiti situace, kterou
takové otázky působí, slovem, nemohou politicky
pracovat v živlu, ve kterém se nevyznají. Jest to
pro Poláky situace klopotná, ale bude ještě klo-
potnější, neboť to, co se děje nyní, je teprve po-
čátek. Jediná pro Poláky rada — končí „Sw.
Slow.“ — studovat pilné slovanské otázky. Ji-
nak polskému kolu hrozí smutný los: politick
passiv nost.
Polák
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 11. listopadu.
Praha
7
article
Rakonská a ruská diplomacie.
Tyto dni jsme se dočtli, že vláda Bie-
nerthova i Němci rakouští vůbec pokládají zábor
Bosny a Hercegoviny proto, že se jim tak snaduo
zdařil, za triumfi proti nám Čechům a považují
okamžik za vhodný, aby úspěch bosensko-
hercegovský vykořistili proti nám až do krajno-
sti, do všech důsledků. Nevíme, jaká je v tom
logika a kterak otázka bosensko-hercegovská
v souboru jiných otázek rakouských může zna-
menati škodu národa českého. Ale zasluhuje
pozornosti všech Čechů i všech Slovanůt fakt.
že Němci zábor Bosny a Hercegoviny pokládaj
za porážku slovanskou, jejíž následky pocítit
má i národ náš, od Bosny velmi vzdálený.
Ale akta o záboru ještě nejsou uzavřena,
jak vysvítá na novo z korrospondence mezi br-
Aehrenthalem a »Novým Vremenem«, jež v článku
»Diplomatické fixlování« píše:
Hr. Aehrenthalovi by slušelo, aby svoj
úspěch oslavoval při zavřených oknech a spu-
štěných záclonách. Avšak cosi ho nutí neustále
se ohlédati na vše strany a znovu a znovu
vraceti pozornost Evropy k otázce, která prý je
podle slov samého Aehrenthala odbyta navždy.
Rakouští officiosové při samém počátku popiachu
prohlásili, že hr. Aehrenthal připojil Bosnu
Hercegovinu nikoli z vlastního počinu, nýbrž na
přímý návrh Izvolského. Jestě více tvrdili :
Izvoleký prý Aehrenthala vybízel zabrat i Novo-
pazarsko, ale loyalný rakouský ministr prý se
zhrozil takové nezákonitosti a neučinil toho.
Němec
Čecho
Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Hradec
Evropa
8
article
Všechny tyto bájky ve spojení se schůzí
carovou a králem italským ohřívají se nyní
nanovo. Opět a opět se opakují narážky na ja-
kýsi úřadní dokument, doručený ruským mini-
sterstvem Rakousku a zmocňujícím je zabrat
Bosnu.
Následuje zmínka o známém článku ve
»Fortnightly Review«. List se domnívá, že kam-
paň proti Izvolskému přenesena z Vidně do
Londýna a že článek mohl býti sepsán pouze
po informaci, dané rak.-uh, vyslancem při an-
glickém dvoře. List vyčitá rak.-uh. diplomaci
že se tu dopustila nové nesvědomitosti, nesvě-
domitosti na kvadrát, neboť když se o něčem
jedná důvěrně, má býti stranami zachován
v tajnosti. (V telegrafické odpovědi redakci » No-
vého Vremene« Aehrenthal praví, že před zá-
borem byla důvěrná či přátelská »výměna ná-
zorů« mezi ním a Izvolským, ale více nepraví.
Od »výměny názorů« k snávrhu« a přimému
»vybídnuti«, o jakém mluví od mnoha měsíců
rak.-uh. ofleiosové, jest ohromný skok.)
Jaký však byl obsah »důvěrného memoárus
ze dne 19. č. 1908 — táže se »N. Vr. « —
na jehož výkladu hr. Aebrenthal buduje ospra
vedlnění záboru Bosny? Memoár týkal se ř ady
otázek, mezi jinými otázky o Besně, Herce-
govině a Novém Pazarsku a petrohradská
vláda rozhodným způsobem se
v něm vyslovila pro zachovánl
statu quo, a neměně rozhodně
jasně vyslovila, že tyto otázky
maji ne soukromý, nýbrž vše-
evropský charakter a proto ne
Rakousko
Londýn
Oda
Bosna
Nový Pazarsko
Fortnightnout Review
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Česká jednota pro orchestrální hudb
zahájila v úterý svůj osmý ročník. Za dirigenta získán
opětně Karel Kovařovic, a tím ohájena kon-
ceriům a priori jejich vyšší umělecká úroveň a no-
blessa. Prvý pořad byl úplně český a významněbo
obsahu. Nepřinesl sice žádné novinky, ale volba
osvěděila se tak vhodnou a šťastnou, že nebylo toho
postrádati. Nejdříve přišla Fibichova symfonická
báseň »Bouře« (z r. 1880), předchůdce stejnojmenne
jeho zpěvohry (z r. 1894), dílo poeticky utkané z
Sbakespearovy fantasijní říše, barvité a přirozené
v podání bouře, něžné ve vystihnutí vztahů milost-
ných. Oživilo v nás toubu, spatříti opět na jevišt
operu »Bouři«, jež, trvám, je z nejúčinnějších zpěvo-
berních děl mistrových. — Na prosincové jubileun
Jos. B. Foerstra pamatováno znovuuvedením
jeho symfonické suity »Cyrano de Bergerace
jež kreována v těchže koncertech pod taktovkou Osk.
Kovařovic
Fibichův
B Foerstr
Cyrano Bergerace
Osk
10
article
Nedbala r. 1905 a za nedlouho na to došla velikého
úspěchu za hranicemi, rovněž Nedbalovou zásluhou
v Turině. Byl jsem svědkem znamenitého provedení
toho, a zůstane mi nezapomenutelným. Foester roze-
plál italské obecenstvo jako elektrickou jiskrou. Z de
Foerstrových jest také tato suila životně nejradost-
nější, nejzářivější. Snad jinde cit skladateiův jes
intimně hřejivější, hlubší; tam, kde vypráví své boly
a ztráty, svá zklamání a tužby. Ale tak jásavě a
sytě, tak líbezně a melodicky květnatě, tak bumorně
a filosaficky usmířeně, s lehkým nádechem ironie.
nepromluvil dosud, jako v tomto díle, kde béře si
masku Cyrana, aby vyslovil se o lásce a jejich vzta-
zích k duševnímu svému životu. Ještě některé rysy
neprávem odstrkované »Jessiky« pokračují v tom
směru dále. Talent Foersterův, jemný a básnický.
vidíme na této cestě dosahovati zralé plnosti, poled-
ního slunečna. Úspěch díla byl opět veliký. — Kon-
cert ukončen byl prvními symfonickými básněmi
Nedbalův
Foerstrův
Cyrano
Jessika
Foersterův
Turin
Kon
11
article
Smetanovými, z nichž »Richard III.« svým
rázem je dramatickou rapsodií, »Hakon Jarls
epickou zkazkou odumírajícího pobanstva, »Vald-
štýnův tábor« obrazem. Všechny tři čerpány
jsou z dramat: ze Shakespeara, z Ohlenschlögra, ze
Schillera. V prvé jest hlavní věcí charakteristika je-
diné osoby, a z podrobností vyniká líčení hrůzných
vidění Richardových; ve druhé, mohntně jako ru-
nami tesané, kontrast mezi Hakonem a Olafem, mezi
pohanstvím a křesťanstvím; ve třetí přicházejí k řeči
massy, život a ruch, šum a ryk vojenského ležení.
Smetana prozrazuje již všude budoucího mistra in
strumentace, zároveň skladatele silně dramatické
představivosti. Zvukem je místy přímo hýřeno. —
Sesílený orchestr České Filharmonie podjal
se úkolu s nadšením a stačil sledovati produševňují
cího vůdce svého do všech jeho bo hatých nnancí.
Nedělní symfonické koncerty České filharmonie
postoupily v kultu Beethovenově od prvé sym-
fonie C-dur ke čtvrté symfonii B dur. mezí jichž pře-
mohou býti rozřešeny oddílnou
dohodou Rakouska s Ruskem.
List vybízí Izvolského, aby učinil konee
Aehrenthalovu »fixlování« a uveřejnil všecky
dokumenty, věci se týkající, a zavírá článek
slovy: »Otázka o záboru dosud ni
klerak není rozřešena.«
Není-li otázka záboru dosud rozřešena, ne-
může býti řeči ani o tom, že by znamenala
takové ohromné vítězství němectví, jehož ná-
sledky můžeme pocítit i my Čechové.
Smetanův
Richard
Jarls
Shakespeare
Schiller
Richardová
Hakon
Olaf
Smetan
Beethovenův
Izvolský
Čecho
Rakousko
Rusko
Český filharmonie
Ohlenschlögra
Cdur
12
article
K zahájení saského sněmu.
Saský sněm, v němž socialisté nabyli no-
vými volbami dosti silné posice, byl včera za-
hájen. O 1 hod. odpoledne zahájil jej král
trůnní řečí, v níž činí se především zmink
o složení druhé sněmovny na základě nového
zákona volebního, jenž má sloužiti míru v zemi
a blahobytu národa. Státní rozpočet, praví se
v trůnní řeči dále, byl přes zvýšené výdaje bez
nových daní uveden v rovnováhu. Trůnní řeč
ohlašuje pak osnovy zákonné a to ve příčině
dozoru v dolech, vykonávaného zvolenými hor-
níky, jakož i osnovy o pojišťování. Jelikož
sociální demokraté odepřeli jíti ke dvoru sklá-
dati králi obvyklé poklony, nevolila sněmovna
socialistu na místo II. místopředsedy, které mu
původně nabídla a zvolila předsedou nár. libe-
rála, I. náměstkem jeho konservativce a Ii
náměsíkem poslance svobodomyslného
Změny ve vysokých úřadech německých.
(Opět nový kanelér německý.)
»Daily Mail« tvrdl, že nedávno nastoupivšl
kaneléř německý Bethmann- Holl w eg
bude odmítnutím volební předlohy v pruském
sněmu záhy donucen odstoupiti, načež že se
nástupcem jeho stane nynější vyslanec německý
v Cařihradě, svob. p. Marscha!I. Vyslanee
londýnský hr. Wolff-Metternich má záhy
jaksi z nemilosti býti odvolán a nahražen ny-
néjším vyslancem tokijským Mummen.
Zrušení tělesných trestů.
Nové radikální ministerstvo danské roz-
hodlo se žádati na sněmovně zrušení zákona o
tělesných trestech. Již nyní ale nový ministr
spravedinosti udilí milosti všude tam, kde byly
tělesné tresty vyměřeny jako »vedlejší« tresty.
I Vyslanee
Wolff
Metternich
Cařihrad
Daily Maila
13
article
Briandova taktika.
Briandův
14
article
Pařížské listy neustávají se zabývati sně-
movní schůzi, v niž bylo hlasováno o volebním
zákonu. Opakuje se otázka, proč Briand ne-
zasáhl před blasováním do jednání o volebním
zákonu. Starý člen parlamentu, blízký minister-
skému předsedovi, prohlásil vůči několika žurna-
listům: Briand byl svými přáteli dohnán ke
vstoupení na tribunu. Neučinil to proto, poně-
vadž pokládá za svou povinnost jako parla-
mentní ministr ponechati sněmovně volnost vy-
mluviti se o principu proportionální volby. Že
on sám záviaí od tohoto principu, řekl jasněa
překrucování jeho výroků je směšné. Když
doznal princip, byla tu ještě otázka takti ky.
Ministerský předseda pro příšti volby nechce
připustiti nijaký experiment a jedná-li sněmí na
proti jeho radě, musil složiti zodpovědnost. Za-
kročil tedy a jeho úspěch byl značný. Před
hodinou by dostal více hlasů, ale tak jednal
jako státník, jenž zná dobře míru svých povin
ností i svých sil.
Briand
15
article
Asgailh o dohodě a Německem.
Asgailh o dohodě a Německem.
Z řeči ministerského předsedy Asquitha,
pronesené v londýnském Guildhallu, jejíž obsuh
jame uvedli, zvláštní pozornost vzbudily nynější
názory vedoucího státníka o sblížení Anglie
s Německem. Vylíčiv pokojnější náladu na vý-
ehodě vyslovil uspokojení nad blahodárným
účinkem uzavřených dohod a přátelství a pravil:
»Nic nestojí v cestě přátelské shodě
s Německem, jež je zamilovaným
cllem nejmodernějšího státnického
umění a je cílem morálním a sociálním obou
národů.«
Tato řeč premierova byla uvítána s potě-
šením liberálním tiskem. Souhlasu našly též jeho
vážně jasnou náladou stojí vejkolepá »Eroica« jako
první předzvěst moderního titanismu. Cyklu symfoni
předeslána ouverlura k »Egmonto«, jež svým drama-
tichým vyvrcholením nikdy nemíjí se hlubokébo
účinu. V koncertu třetím sehrán Havdnův D-dun
koncert pro violoncello s kadencemi Gevaertovými.
které však příliš znatelně liší se od prosté nenucené
mluvy originálu. Přednes p. Julia Junka vyznačo-
val se solidnostf. Současně došlo k novému prove-
dení symfonické básně Roobovy »Svatebn
košile«, kterou jsme slyšeli o jednom novinkovém
koncertě v Národním domě na Král. Vinohradech.
Asquith
Eroica
Havdnův
Junek
Roobův
Německo
Anglie
národní dům na Královský
Svatebn košile
16
article
Skladatel podrobil zatím dílo své některým změnám.
takže nyní ještě výhodněji se presentuje. Roob kráčí
v šlépějích Dvořákových, s nimž i v rázu invence
po rythmické stránce a ve zvuku své orchestrac
jeví spřízněnost, nad to však i v disposici vnitřní.
sleduje ve své skladbě baladu Erbenovu verš z
veršem, jak i Drořák ve svých symfonických bás-
uích z »Kytice« činil. Krásný zvuk jest největší před-
ností práce Roobovy, již ani případné charakteristiky.
ani suggestivnosti v malbě nálad nelze upřiti. Do-
plněk čtvrtého koncertu tvořily »básně v tónech-
Richarda Strausse, zhavě smyslný »Don
Juan«, mající za podklad báseň Lenanovu, vtipná
Enšpiglova šibalství« a nejpřistupnějšl
všech orchestrálních děl Straussových »Smrt a
obrození«, k básni Alexandra Ritira.
Roob
Dvořákův
Erbenův
Roobův
Strauss
Juan
Enšpiglův
Straussův
Ritira
17
article
Reprodukční stránka nedělních koncertů podlehá
různým okolnostem namahavého existenčního boje
jejž České filharmonii — hobužel — stále jest bo-
jovati. Udržuje se však vždy na určitém nivenu, dli
péči dra. Víl. Zemánka.
Z koncertů samostatných zaznamenati zbývá
klavírní večer Konrada Ansorga. Ansorge mi
v Praze svůj pevný kmen obecenstva a bude z ce-
stujících virtuosů již skoro jediný, který beze zträty
může se odvážiti tu vystoupit. Hrál opět svrchovan
Beethovena, zabásnil si v Schumannových
drobných obrázcích, s celou energil a oslnjvou vir-
tuositou podal h-moll sonalu Lisztovu. Českým
ctitelům svým zavděčil se přednesem skladeb Vik.
Nováka (Triste, Inquieto z op. 6.) a Jos. Suka
(z pohádek »O matince«). Vdechl do nich meoho
+ Jan Kubelík a Oskar Nedbal jako solisté v
Vídni. Z Vídně, 11. listopadu. Jan Kubelik a Oskar
Nedbal vystoupili dnes společně poprvé ve Vídni.
Stalo se tak na prvním mimořádném koncertu orche-
stru hudebních umělců, jehožto stálým dirigentem
Oskar Nedbal je. Oba čeští umělci sehráli Mozartovu
koncertní symionii pro housle a violu. Když objevili
se na podiu, byli pozdravení jásotem posluchačstva,
ve kterém viděli jsme arcikněžnu Marii Josefu se
synem Mazem a bývalého ministra dra. Žáčka. Byly
to vzácné výkony a byl to vzácný požitek. Po každe
ze tří vět byli naši zdatní hudebníci-solisté odmě-
něni dlouho trvajícím polleskem. Kubelik sehrál
kromě toho známý těžký houslový koncert Čajkov-
citu.
Zemánek
Ansorg
Ansorge
Beethoven
Schumannův
Lisztův
Vik
Novák
Triste
Inquieto
Suk
Kubelík
Nedbal
Mozartův
Marie Josef
Praha
Jos
Vídeň
Čajkov
Český filharmonie
18
article
vývody o konžské otázce, jež je zejména tím
cennu, že se Německo připojuje k anglickému
stanovisku. »Daily Chronicle « uznává, že nej-
důležitější části Asquitovy řeči je vytknutí ně-
mecko-anglického dorozumění. Konservativní listy
nesdíli zcela optimistické názory premisrovy
zahraniční politice. Ale nepíší proti jeho pro-
hlášení o shodě s Německem. »Times«, oby-
čejně protiněmecké, doufají, že národ s radost
uzná uskutečnění krásné myšlenky shody s Ně-
meckem. Trochu peluňku ukápl londýnský žurnál
do poháru míru tvrzením, že v Německu jsou
mocní činitelé, o nichž se musí předpokládat,
že by jim podobné dohodnuti nebylo příjemné
»Daily Expresse míní, že s výrokem premiera
o vyjasněném obzoru nad Némeckem se těžko
dá srovnati horečný spůch, s nimž Germani
stavi své loďstvo! »Daily Graphic« těší se ze
včasného a zdravého vyzvání ke sblížení
s Německem, na němž nejlepšl živly obou států
pracujt. »Daily Mail«, jehož majitel North eliffe
nedávno se vsadil s lordem Greyem, že dojde
k nepřátelství Anglie a Německem v Kanadé,
plše vyhýbavě o otázce dohodnutí a pravl :, to
jsou slova, jež se neobyčejně hodí do ovzduši
bankelu lordmayorského.
Mnohé konservativní listy opakují stále, že
přílišné stavby lodí v Německu budou překážkou
dohody. »Daily Telegraph« staví vedle suchého
uvedení výroků Asquitových obraz ohromného
rozmachu německých loděnic a panceřových to-
váren. »Morningpost« soudí, že liberálové an-
gliču budou sklamáni, že Asqníth zároveň ne
ohlašuje obmezení zbrojení v Německu.
German
North
Grey
Asquitový
Německo
Anglie
Kanadý
Daily Express
Daily Graphic
Asquitův
Daily Maila
20
article
Ohrožená dynastie.
Ohrožená dynastie.
Řecký princ Alexandr přijat byl do svazku
německé armády, aby v ni nabyl vojenského
výcviku. Tuké tato maličkost dokazuje, jak málo
řecký král spoléhá na armádu svoji.
Dojem z oficiálních stran neustává se ko-
nejšiti. Tak píše dnes i »Fremdenblatte
orgán rakouského ministra vnějších záležitostí
Zdejší časopisy uveřejňují od nějaké doby zne
pokojující zprávy z Athén o poměrech v Řecku
a o sitnaci královské rodiny, kteréžto zprávy
jsou částečně vzaty také z orgánů zahraničních.
Tskovými pověstmi, které tendenčně přehánějí
jisté události z posledních měsíců a vyzdobuj
je zcela smyšlenými zprávami, uvádí se nejen
evropské obecenstvo v omyl, nýbrž způsobuje
se jimi také v Řecku samotném nejepatnější
dojem. Při vřelých sympatiích, které se tu o
dávna eítí pro národ a dynastii Helenů, jest to
nanejvýš politováníhodno. Vůči tomuto pessi-
mistickému ličení můžeme poukázati jenom na
zprávy našeho listu, které, opírajíce se o auten-
tické informace, podávají mnohem klidnější ná
zor směrodatných kruhů, které jsou ovšem vzdá-
leny nepravdivých zmíněných zpráv.
Atény
Řecko
21
article
Otázka krétská.
Otázka krétská.
Pojednávajíce o notě, kterou Turecko za
slalo velmocem a která týká se Kréty, prav
»Tímes«: Jest jisto, že za nynějšího stavu věcí
v Evropě a na blizkém Východě žádná z vel-
mocí nemůže souhlasiti s přáním, obsaženým
v notě, které spíše jest koncesí ministrů, uči
něnou požadavkům národa, než výrazem nadějí.
jichž splnění sami by očekávali. Rozvinouti
poznovu krétskou otásku, bylo by nej-
větším nebezpečím pro mír na blíz-
kém Východě a jest si jen přáti, aby. mi
tento byl zachován, jako poslední důsledek
»moudré a vlastenscké« turecké politiky, jejíž
»osvicenost« »Times« velebí vřelými slovy.
Cařihradský »Ikdame oznamuje, že v po-
slanecké sněmovně turecké bude podán dotaz.
namířený proti krétské politice ministra zahra-
ničních záležitostí.
Turecko
Kréta
Tímes
Evropa
22
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.)
Při zahájení dnešní schůze ústavního výboru
předsedou drem. Čelakovským dr. Adler vyslovi
přání, by výbor zaujal stanovisko
proti hrozícímu použití § 14
Posl. Pernerstorfer souhlasil; — dr
Skedl konstatoval, že valná sehůze německých
ského. Oskar Nedbal dirigoval na večeru tom také
novou symfonii dra. Oberleitnera, synovce poslance
téhož jména, která byla přijata sympaticky a Beetho-
venovu Třetí ouverturu „Leonora“. Mimořádný tento
koncert navštíven byl obecenstvem neobyčejně hoj-
ným, svědectví a důkaz to, že orchestr, Oskarem
Nedbalem umělecky a statečně řízený, těší se v
Vídni stále větší oblibě.
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu v Prans
Druhý mimořádný koncart koná se již dnes v pátek
o 7. hod. več. v Rudolfině. Účinkují španělský umě-
lec Pablo Casala a ruský klavírní virtuns Leonic
Kreutzer.
doktor
Čelakovský
Adler
Nedbal
Leonora
Casal
Kreutzer
Vídeň
Pran
Český spolek pro komorní hudba
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kopnický kouzek v Berlíně. Jeden z podvod-
níků, kteří v soudcovských talárech „úřadovali“v
zemském soudě v Berlíně, byl zatčen ve Vídni. Je to
20letý Lothar Lüdeke a bylo u něho nalezeno ra-
zítko zmíněného soudu. Do Vídně přijel přes Prahu.
Na telografický dotaz bylo z Berlína sděleno, že
Lüdeke je stíhán zatykačem pro krádež, padělání
listin, osobování si úřadního charakteru a podvod.
Na to učinil zatčený doznání, že v říjnu s přítelem
Homburgem ukradl ze skříně v úřadovně zemského
soudu I. v Berlíně úřadní razítko a formuláře na
účty výloh, z listin pak si vypsal, kde se mají vy-
brati peníze. Formuláře byly vyplněny a opatřeny
mazítkem, načež přítel jeho jako domnělý soudní
vykonavatel vybral od stran asi 300 marek. Z Ber-
lína uprchli s 20letou dívkou jménem Conabierovou
do Prahy, kdež bydleli pod nepravým jménem
Zde prý přítel a dívka Lüdeka cpustili a v domnění.
že je nalezne ve Vídni, odjel tam. Lůkcke byl do-
praven k zemskému soudu ve Vídni.
— Žalezniční neštěsti. Z Říma, 11. listopadu
(K. k.) Při oznámeném železničním neštěstí u Mon-
tecelia sřítilo se s náspu 5 vagonů. Bylo raněno asi
30 osob, mezi nimi 10 těžce.
= Nzhoda při převozu. Z Bukurešti, 11
listopadu. (K. k.) Do pramice, na níž bylo 16 oso
a 12 nákladních vozů a jež plula včera naproti Bra-
jilovu přes Dunaj, vnikla voda a pramice se pře-
vrhla. Tři osoby zahynuly.
= Neštěstí na olektrické dráze. Z Vancou-
veru, 10. listopadu. Na elektrické dráze udála se
srážka, při níž bylo 14 osob usmrceno a 7 zraněno.
Kopnický
Lothar Lüdeke
Lüdeke
Homburg
Lůkcke
Bro
Berlín
Vídeň
Praha
Řím
Bukurešť
Dunaj
Vanca
24
article
= Výbuoh sopky na Kamčatce. Z Petropavlov-
ska sděluje se petrohradským listům, že na Kam-
čatce se událo několik otřesů země a sopka Avač
počala chrliti lávu a popel. Popel dolétá až do Pe-
tropavlovska.
= 17karalový diamani nalezen. Z Berlína.
11. listopadu. Německé společnosti pro těžení dia-
mantů bylo dnes z její odbočky v Lüderitzově zá-
livu telegraficky sděleno, že v dlamantových polích
společnosti byl nalezen diamant více než 17kará-
toxý, Kurs stoupl následkem toho o 90 9.
svobodomyslných stran již výslovně profestovala
proti zneužití § 14. a vyslovil přání, aby věci v parla-
mentě nenutily k použití § 14. anebo by nastal stav
mimozákonný; — dr. Damm svaloval mnoho viny
na strany, dojde-li k použití § 14. a je z politických
důvodů proti podobnému projevu v nynější době. —
Silberer považuje okamžik za vhodný k projed-
nání této otázky: — Miklas souhlasí s názory
dra. Damma.
Posl. Němec připisuje hlavní vinu vládě, křerá
postlá parlament vždycky dumů, když není povolným.
Posl. šl. Guggenberg nechce dopustiti na
vládu, apíše prý jsou vinny sněmovní strany: — dru.
Heilingerovi by stačila rázná resoluce pro
§ 14, neboť nelze vládě jan tak dovoliti, aby po-
slala pariament domů.
Posi. dr. Adler připomíná někdejší návrh ně
meckých stran z 20. prosince 1899, v němž tyto
také nynější ministr spravedlnosti odporují použit
§ 14. k vyřízení zatímného rozpočtu a vyrovnání.
Popel
Damm
Miklas
Posl
Němec
Pos
doktor
Adler
Kamčatka
Petropavlov
Kama
Berlín
25
article
Obnovuje onen návrh, poukazuje k tomu, že 1. čáae
jeho byla dostovně v zata z návrhu Hoch en-
burgrova.
»1. Ústavní výbor prohlašuje, že zatímný roz
počet může býti povolen pouze za souhlasu obou
sněmoven, a použití § 14. k vyřízení tohoto pro-
visoria je dle ústavy bezpodmínečně, vyloučeno.
2. Ústavní výbor vyslovuje dále přesvědčení, že
vláda, která sábne k § 14., aby vybnula se poli-
tickým obtížím, a strany, které tomu dovolí aneb
svojí politikou k toma vládu donucují, berou na s
-plnou zodpovědnost za toto porušení ústavy.
Posl. Pernerstorfer přimlouval se za tento návrh.
Posl. Kaiina prohlásil, že návrh podporuje, ač
je se svou stranou zásadně proti nynější ústavě
vůbec. Nynějšími špatnými poměry jest jedmněa
pouze vláda vinna, která v poslední době skrývá se
dokonse za korunu. Zde může pomoci pouze změna
systému.
Posl. Sülberer navrhl k odst. 2, aby mísťo slov
»strany, které k tomu dovolí«, má se říci »strany.
které svým jednáním jsou spoluvinny na tom, že se
používá tohoto východiska.e
Posl. dr. Bugatlo přimlouval se, aby návr
Adlerův byl vyřízen ve formě dotazu ke vládě
dr. Heilinger odporoval; dr. Damm je přesvěd-
čen, že § 14. lze použíti k vyřízení zatímného, al
ne definitivního rozpočtu a navrhl, aby v odst.2
po slovech »Vláda, klerá« vřaděno »bez naléhavé
nutnosti«.
Pesl. dr. Adler přimlouval se za schválení svého
návrhu beze změby a vytýkal Kalinově straně, že
svým jednáním je mnohem více spoluvinna na po-
užití § 14. než strany jině.
Posl
doktor
Bugatnout
Adlerův
Heilinger
Damm
Pesl
Adler
Kalinův
26
article
Posl. Bukvaj spatřuje v druhé částí Adlerova
návrhu hrot proti Slovanské jednotě, čemuž posl
Němec odporuje.
Posl. Skedl přál si, by se o chou návrzieh
Adierových společně hlasovalo a vyčítal, že prý
zdržování parlamentních prucí samotnou sněmovnou,
resp. jednotlivými stranamt je právě tak velikým po-
rušením ústavy, jako zneužití § 14.
Při hlasování přijímaji se jednomy s ln
oba návrhy Adlerovy.
Dodatečný návrh Dammův propadl jedním proti
3 hlasům. (Damm, Skedi, Miklas). Při hlasování o
Silbererově změně byla rovnost hlasů (7 proti 7) a
předsedu dr. Čelakovský rozhodl svým hlasem prot
návrhu posl. Silberera.
V berním výhorn referoval poslanec Telt sch i
o návrhu Wagnerově na změnu zákona z roku 190
o odpisech pozemkové daně při živel-
ních pohromách a přijat jeho návrh, kterým roz-
šiřuje se zákon o živelních pohromách na vešker
druhy živelních škod.
Výbor pro seclální pojislění dopoledne i odpo
ledne rokoval o 8§ 5. a 6. (výjimky z povin-
ného invalidního a sťarobního poji
šťování a sproštění těto povinnosti.)
Referent dr. Drexel upozornil na nesnán
přechodních ustanovení.; posl. Černý, Elderseh
dr. Winter a Muchitseh navrhovali, aby se lu
jednalo dle německého zákona z roku 1889, dále
aby počáteční hranica stáří byla při povinném poji
šťování snížena se 16 na 14 let a aby od 60. roku
zrušena byla nejzazší branice stáří.
S různých stran bylo též poukazováno k tomu
že vzhledem na okolnost, dle níž osoby, samostatně
se živíci, s ročním příjmem přes 2400 K nepadléhají
ani dle zákona o pensijním pojišťování snukromýci
zřízenců povinnému pojišťování, postrádaly by tyto
osoby vůbec každého invalidního pojištění.
Posl
Bukvaj
Adlerův
Němec
Skedl
Dammův
Damm
Skedi
Miklas
Silbererův
doktor
Čelakovský
Telt
Wagnerův
Drexel
Černá
Winter
Muchitseh
27
article
Posl. Kuuschak, Kratochvíh, Albrech
Pink, šl. Stransky a Ptaš vysloviti se proto-
zmíněnému návrhu o přechodních ustanoveních, žá
dajíce příznivější.
Posl. dr. Licht považuje hranici 2400 K pro
osoby samostatně se živící za přiná vysokou, při
mlouval se za Pabstův návrb, aby zemská zastupi-
telstva vymezila přesnější ustanovení o této hranici
Poslanec dr. Zahradník pravil, že mnohým
rolníkům vede se hůř, než průmyslovému dělnictvu
pročež zasluhují, aby se na ně při pojištění brai
aspoň stejný z řetel.
Odborný chef ryt. Wolf přimlouval se za vládní
předlohu.
Referent dr. Drexel vytkl, že nutno vstoupiti
ve spojení se širokými vrstvami obyvatelstva, aby se-
znaly z bezprostředního pramene obtíže i tendenei
zákona.
Poslanec Fink podal návrh: Užšímu výbor
se ukládá, aby L. čásť zákona o sociá ním pojišťování
(88 1 až 15.) znovu projednal a po skončení anket
o § 3. odst. 1. a § 5. odst. 3, přihlížeje k návrhům
a podnětům ve výboru, předložil také slovně uprave-
nou osnovu § 1. až 15.
Tentu navch byl přijat a současně bylo doporu-
čeno užšímu výboru, aby v souvislosti s již usne-
senými anketami svolal anketu rolníků, živnostníku
a průmyslníků o otázce povinného pojišťování.
Anketa, která svolána bude výborem, bude s
konati v úterý.
Posl
Albry
doktor
Licht
Pabstův
Zahradník
Wolf
Drexel
Fink
28
article
Na milionový dar Ústřední Matie
školské
Na milionový dar Ústřední Matie
školské
příspěli: Obec Vojslavice K 10.—, učitelský okrsel
ve Svojanech 13.—, zpěvácký spolek »Čech« v Hn
stouní 5.—, z představení B. Nováka v hostincip
F. Grubnera v Bykoši 4.10, časopis »Rovnost« v Be
rouně 9.10, obec Přepeře 10.—, obec Habry 69.20
společnost denních hostů su Vojtěchů« v Čistěvs
9.20, mužský odbor v Hradci Králové 60.—, odbor
v Novém Hradci Králové 15.—, přebytek sbírky na
věnec zemřelé manželce p. H. Kozla od dělnictva to-
várny Hubálovské 6.72, MUDr. Radím Krejčí v Kar-
lině 2.—, okresní výbor v Kostelci uad Orl. 300.—
okr. výbor v Ledči 36.79, odbor v Litomyšli 13.52.
obec Kamenice 4.—, obec Merklovice 12.—, odbor
v Hndousích 20.—, odbor ve Slaném 7200.—, obec
Řehtačkovice 10.—, P. V. Michka, farář ve Stálni
30.—, Spolek pro vzdělání a podporu ve Veltrusích
10.—, městský důchod na Král. Vinohradech 2000.—
týž 2000.—, obec Blako-Pivkovice 17.10, učitel. sbor
měšťanské školy ve Vršovicích 24.—, Spoř. a záložní
spolek v Kameničné 2.—, městský důchod v Žižkově
800.—, Spoř. u zálož. spolek v Martinkově 8.—
Čo
Novák
Grubner
Habr
Vojtěch
Hubálovský
MUDr
V Michka
Král
Vojslavice
Bykoš
Přepeře
Hradec Králové
Nový Hradec Králové
Kara
Kostelec
Orlický
Ledeč
Litomyšl
Slaný
Veltrusy
Vinohrady
BlakoPivkovice
Vršovice
Kameničná 2
Žižkov
Martinkův
zpěvácký spolek
obec Merklovice
spolek pro vzdělání
Řehtačkovice 10
29
article
O. Žák ve Zlechově 1.—, sběratel A. Žalák v Ivaní
u Tovnčova 44.—, odbor v Jarohůovicích 66.—, obee
Nové Dědiny 6280, odbor ve Skašticích 50.—, div.
ochotníci v Dalečíně 5.65, obec Pršná 120.—, odbor
ve Skrbeni 32.40, Fr. Vajda v Tověři 6.15, odbor
v Kostelci u Prostějova 10.—, týž 500.—, obec Ro-
ketnice 10.—, občanstva ve Zbejšově 15.—, obee
Malestovice 14.40, Rolnická záložna v Třebíčí 10.—
odbor ve Zdounkách 21.—, sdruženě spotky v Li-
berci 84.—, lovecká společnost po honě v Mrzkách
12.10, prof. Popelka z Pardubic 12.50, akad. odbor
Českoslovanské jednoty při večírku Macharově na
Žofině 10.—, obec Battě 100.—, úřadníci účtáren
Živnostenské banky v Praze přebytek sbírky 17.50
p. Artur Meixner v Praze 10.—, z domu čp. 129
na Král. Vinohradech 15.—, z domu č. 1319 na Král
Vinohradech 8.—, pp. arch. Felix Kveting, Ant. Kotek
a inž. Jar. Polivka v Praze 100.—, z pokl. č. 810
v Karlíně 20.—, p. chef a úřadníci firmy K. V. Kovál
v Praze 25.—, úbrnem sehráno na milion do 10.
listopadu 253.560 K 46 b.
O Žák
A Žalák
Vajda
profesor
Popelka
Macharův
Meixner
Král
Kveting
Antonín
Kotek
Ing
Kovál
Zlechov 1
Ivanit
Nová Dědina
Skaštice
Dalečín
Francie
Kostelec u Prostějov
Třebíč
Zdounky
Pardubice
Praha
Královský Vinohrady
Praha 100
Karlín
živnostenský banka
K . V
Tovnčův
Pršná 120
Skrbit 32.40
Batta 100
30
article
Kováři češlí na mafiční milion. Vzácného ohlasu
došla výzva ku přispění na matiční milion mezi
českým kovářstvem. V minulé středeční schůzi před-
sednictva Zemské jednoty společenstev kovářů
podkovářů v král. českém usneseno, aby v odb. časo-
pise byla učiněna výzva k českému kovářstvu ku
přispění na »Kovářský dar« na matiční milion, sou-
časně pak aby provedena byla sbírka po všech praž-
ských i předměstských kovárnách, v což s ochotou
se uvázali pp. Veřtat, J. M. Horn a J. Blovský, čle-
nové praesidia jednoty. Zakladem pro »Kovářský dare
složeno v téže schůzi 100 K. Veškeré příspěvky, jež
s označením »Na matiční milion« ode všech kulegů
venkovských příjímá jednota (Praha, král. Vyšehrad
č. 111) a je v »Kovářských Listech« kvituje, budnu
hromadně jako »Kovářský dare na matiční milinn
odevzdány. Upozorňujeme na tuto akci českých ko-
vážů s tím přáním, aby nalezla v našem živnost“
nictvu podobných následovníků.
V Karlíně na místní sbízku pro milionový dar
Ústřední matici školské darovali: c. k. poštovní
úřadníci a zřízenci K 60.—, p. František Suda, ma-
jitel domu K 30.—. Po K 20.—: p. inž. Boh. Člunek,
minist. stav. adjunkt, p. JUDr. Frant Lokay, advokát.
Po K 10.—: pp. Hugo Demartini, ředitel hasičského
sboru, rodina Ferklova, Blažena Ciíková, choť set-
níka, Badřich Sabek, obchodník, Josef Gobler st.
velkoobehodník s dřívím, Josef Gebler ml., spolu-
majitel domu, MUDr. Luděk Fischer, c. k. okr. lékař,
R. Weinmann obchodník. Pan František Stejskal.
Kovář
Horn
J Blovská
Sud
Ing
JUDr
Lokay
Hugo Demartini
Ferklův
Ciíková
Gobler
Gebler
MUDr
Fischer
R Weinmann
Stejskal
Praha
Vyšehrad
Karlín
Badřich Sabek
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z myšlenkového světa rakouských Vše-
němců. V městečku Krýrách na Zatecku pořádal
lrův rolnický a středoslavovský Bund schůzi, na
níž řečnil pověstný všeněmecký žurnalista M.
Joksch o přičinách — zatlačování němectví
v Rakousku. Podle fantasmagorií tohoto nej-
ztřeštěnějšího šriftlajtra pod sluncem pracuje
prý se v Rakousku s největší energií na tom,
aby celému státu byl dodán — slova nský
karakter! Vidí prý to každé ditě, ale něme-
cké vládní strany ve svém snažilství minister-
ském a jezovitském poddanství nechtějí to při-
znati právě tak, jako berlínská spojene-
eká politika se svou nibelungskou věrností, kte-
ráž prý při delším trvání musí přivoditi zá-
nik deseti milionů rakouských
Němců. Nynější politika v Rakousku děje prý
se v zájmu světové politiky vatikánské, která
směřuje k založení svaté římské říše — s lo-
vanské národnostil Tato slovanská zá-
padní říše, jež pod vedením habsbursko-lotrin-
ského rodu utvořena býti má, stojí prý dnes
v pozadí myšlenky rakouské státní politiky. Za-
jímavo jest, dí Joksch, k jehož fixním předsta-
vám náleži „svatá řimsko-slovanská říše!“ — že
tvůrce této myšlenky není s to, dílo sám doko-
nati, nýbrž k tomu zapotřebí má přispění něme-
cké říše a německých stran v Rakousku, věren
historieky doložené větě: „Němci mohou býti
jenom od Němců přemoženi. Rakousko-
německé spojenectví přineslo až dosu
M Joksch
Němec
Krýry
Rakousko
32
article
Němcům v Rakousku jenom zkázu, neboť uza-
vřením tohoto spolku započal útisk Němců v Ra-
kouska. Spolek ten přinesl užitek jenom Slova-
nům, poněvadž nacionální síly německé říše
oproti Rakousku jenom ochromuje. Toho důka-
zem jest řeč budoucího mocného spolkového
knížete německého prince Ludvíka bavorského
a při té příležitosti přečetl Joksch zajímavý prý
dopis princi Ludvíku pe jeho reči z Brém za-
slaný — obsah dopisu listu, z něhož čerpáme,
vídeňský „Alid. Tagbl.“ — jak s důrazem při-
pomináme, nekonfiskovaný, neuvádí. Po-
tom láteří Joksch na — počešťovací politiku
správy a soudnictví v Rakousku a na německé
poslance, že jim dosud nenapadlo žádati na vlá-
dě bezpodmínečné odvolání Stremayrových jazy-
kových nařízení. Taková šíbalství předkládají
se dnes Němcům v Čechách k věření, a ti odpo-
vídají na taková poselství hromovým „hajl!“
a potleskem bez konce. Ministerstvo Bienerth-
Hechenburg-Haerdtl-Schreiner nasazuje vše, aby
vtisklo Rakousku slovanský ráz! „Věrnost říš-
sko-německých Nibelungů“, na kterou vedle
daně z kontingentované krve a strmě vzrůstají-
cích válečných nákladů připláci se ještě státo-
občanskými a národními právy slovanských ná-
rodů, především pak Čechů, bude stát život
10 milionům Němců v Rakousku! Poněvadz
prý německá říše „nemůže využitkovati svých
nacionálních sil proti Rakousku“. Dobrý muži,
utěš se, i na to dojde ...
Němec
Ludvík bavorský
Ludvík pe
Stremayrový
Hechenburg Haerdtl
Schreiner
Čecho
Rakousko
Brémy
Čechy
ministerstvo Bienerth
33
article
— Franz Křepek pro oktroy rozdělení
Čech! Bývalý říšský a zemský poslanec Fr. Kře-
pek uveřejňuje v „Bohemii“ „Upřímné slovo“,
ve kterémž pojednává o neschopnosti vídeňského
parlamentu, jehož hlavní příčinou jest „hlavní
zřídlo vnitřní horečky v Čechách“. Českoněme-
cká otázka až dosud marně byla řešena všemí
vládami, a jako německou otázku r. 1870 nebylo
možno jinak řešiti, leč mocí, takž také česko-
německou otázku nelze řešiti prý jinak, než
mocným výrokem. Trvání státu a kulturní vývoj
jeho národů má veškeré právo, žádati prý na
vládě a na koruně osvoboditelský čin. Že Češi
nechtějí nic věděti o administrativním dělení
Čech, proto prý nesmí zdáti se nemožným. Šlo
to se zemskou školní a se zemědělskou radou.
Křepek
Čech
Čechy
Francie
Kře
Bohemia
34
article
Křepek prý se dobře pamatuje na výrok místo-
držitele hr. F. Thuna, jejž slyšel z největší blíz-
kosti, když Češi na zemském sněmu útočili na
snömovní předsednictvo: To, co zde činíte, hra-
niči na velezradu. Od té doby šlo prý to stále
hůře, až Češí dovršili svou nesnášelivost útokem
na císařské město Vídeň. Než, kterak fam bylo
zakročeno na obranu, jest historickou událostí
pro Němce v Rakousku. Když muž, významu
Luegrova, jde k císaři, aby mu jménem milionů
Němeů děkoval za ochranné zákony a když cí-
sař prohlásí, že rád tuto sankci vykonal, potom
je to mezníkem v dějinách Rakouska. Právě tato
událost žádá jakožto konsekvenci sankce, již cí-
sař rád provedl, národnostní rozdělení Čech ja-
kožto opatření v zájmu ústavního trvání státu.
Dodatečné parlamentní schválení bude prý for-
mální, snadno dosažitelnou včeí, fakt státní nut-
nosti musí však prý býti jednou konečně pro-
vedon. Což prý je ještě někdo tak naivní, aby
se domníval, že jest možno dosáhnouti řešení
jednáním mezi poslanci obou stran? Což obvod
moci císařské vlády, kteráž ve Vídni „Slovanské
jednotě“ odolává, nesahá až do severních Čech?
táže se Křepek. Starý invalida protičeské zášti,
jehož některý předek vešel do blaha německého
ovšem snáž, než velbloud uchem jehličím, byl
na zemském sněmu svědkem obrany zemské
jednoty a nedotknutelnosti království českého.
Jaké pak příběhy a okolnosti z doby potomní
opravňují jej k domněnce, že možno dnes, kdyz
ne jinak, mimoparlamentně a protiústavně roz-
Křepek
F Thun
Čech
Češit
Němec
Vídeň
Rakousko
Čechy