ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 31a95040-8ea5-11dc-8ff8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 174, place 89, work 12, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. listopadu 1909. Číslo 312.
4 article
bylo možno dosící a polské kolo dopustilo se chyby, že v této věci nepromluvilo. Žádný zem- ský zákon nemá s: příčiti základním zákonům státním, což se v tomto případě skutečně stalo. Pisatel mluví dále o neochotě polského kola k českým a jiným slovanským poslancům. Kolo polské vůbec prý nemá v parlamentě rádo slo- vanské otázky. Působíť mu potíže a nepříjem- nosti z té prosté příčiny, že jim nerozumí, že jsou mu čtvrtou dimensí. Naši (polští) poslanei nevyznají se v těch otázkách, nevědí, co si s ni- mi počít, nemohou tedy využiti situace, kterou takové otázky působí, slovem, nemohou politicky pracovat v živlu, ve kterém se nevyznají. Jest to pro Poláky situace klopotná, ale bude ještě klo- potnější, neboť to, co se děje nyní, je teprve po- čátek. Jediná pro Poláky rada — končí „Sw. Slow.“ — studovat pilné slovanské otázky. Ji- nak polskému kolu hrozí smutný los: politick passiv nost.
Polák
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 11. listopadu.
Praha
7 article
Rakonská a ruská diplomacie. Tyto dni jsme se dočtli, že vláda Bie- nerthova i Němci rakouští vůbec pokládají zábor Bosny a Hercegoviny proto, že se jim tak snaduo zdařil, za triumfi proti nám Čechům a považují okamžik za vhodný, aby úspěch bosensko- hercegovský vykořistili proti nám až do krajno- sti, do všech důsledků. Nevíme, jaká je v tom logika a kterak otázka bosensko-hercegovská v souboru jiných otázek rakouských může zna- menati škodu národa českého. Ale zasluhuje pozornosti všech Čechů i všech Slovanůt fakt. že Němci zábor Bosny a Hercegoviny pokládaj za porážku slovanskou, jejíž následky pocítit má i národ náš, od Bosny velmi vzdálený. Ale akta o záboru ještě nejsou uzavřena, jak vysvítá na novo z korrospondence mezi br- Aehrenthalem a »Novým Vremenem«, jež v článku »Diplomatické fixlování« píše: Hr. Aehrenthalovi by slušelo, aby svoj úspěch oslavoval při zavřených oknech a spu- štěných záclonách. Avšak cosi ho nutí neustále se ohlédati na vše strany a znovu a znovu vraceti pozornost Evropy k otázce, která prý je podle slov samého Aehrenthala odbyta navždy. Rakouští officiosové při samém počátku popiachu prohlásili, že hr. Aehrenthal připojil Bosnu Hercegovinu nikoli z vlastního počinu, nýbrž na přímý návrh Izvolského. Jestě více tvrdili : Izvoleký prý Aehrenthala vybízel zabrat i Novo- pazarsko, ale loyalný rakouský ministr prý se zhrozil takové nezákonitosti a neučinil toho.
Němec Čecho Hercegovina Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Hradec Evropa
8 article
Všechny tyto bájky ve spojení se schůzí carovou a králem italským ohřívají se nyní nanovo. Opět a opět se opakují narážky na ja- kýsi úřadní dokument, doručený ruským mini- sterstvem Rakousku a zmocňujícím je zabrat Bosnu. Následuje zmínka o známém článku ve »Fortnightly Review«. List se domnívá, že kam- paň proti Izvolskému přenesena z Vidně do Londýna a že článek mohl býti sepsán pouze po informaci, dané rak.-uh, vyslancem při an- glickém dvoře. List vyčitá rak.-uh. diplomaci že se tu dopustila nové nesvědomitosti, nesvě- domitosti na kvadrát, neboť když se o něčem jedná důvěrně, má býti stranami zachován v tajnosti. (V telegrafické odpovědi redakci » No- vého Vremene« Aehrenthal praví, že před zá- borem byla důvěrná či přátelská »výměna ná- zorů« mezi ním a Izvolským, ale více nepraví. Od »výměny názorů« k snávrhu« a přimému »vybídnuti«, o jakém mluví od mnoha měsíců rak.-uh. ofleiosové, jest ohromný skok.) Jaký však byl obsah »důvěrného memoárus ze dne 19. č. 1908 — táže se »N. Vr. « — na jehož výkladu hr. Aebrenthal buduje ospra vedlnění záboru Bosny? Memoár týkal se ř ady otázek, mezi jinými otázky o Besně, Herce- govině a Novém Pazarsku a petrohradská vláda rozhodným způsobem se v něm vyslovila pro zachovánl statu quo, a neměně rozhodně jasně vyslovila, že tyto otázky maji ne soukromý, nýbrž vše- evropský charakter a proto ne
Rakousko Londýn Oda Bosna Nový Pazarsko Fortnightnout Review
9 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Česká jednota pro orchestrální hudb zahájila v úterý svůj osmý ročník. Za dirigenta získán opětně Karel Kovařovic, a tím ohájena kon- ceriům a priori jejich vyšší umělecká úroveň a no- blessa. Prvý pořad byl úplně český a významněbo obsahu. Nepřinesl sice žádné novinky, ale volba osvěděila se tak vhodnou a šťastnou, že nebylo toho postrádati. Nejdříve přišla Fibichova symfonická báseň »Bouře« (z r. 1880), předchůdce stejnojmenne jeho zpěvohry (z r. 1894), dílo poeticky utkané z Sbakespearovy fantasijní říše, barvité a přirozené v podání bouře, něžné ve vystihnutí vztahů milost- ných. Oživilo v nás toubu, spatříti opět na jevišt operu »Bouři«, jež, trvám, je z nejúčinnějších zpěvo- berních děl mistrových. — Na prosincové jubileun Jos. B. Foerstra pamatováno znovuuvedením jeho symfonické suity »Cyrano de Bergerace jež kreována v těchže koncertech pod taktovkou Osk.
Kovařovic Fibichův B Foerstr Cyrano Bergerace Osk
10 article
Nedbala r. 1905 a za nedlouho na to došla velikého úspěchu za hranicemi, rovněž Nedbalovou zásluhou v Turině. Byl jsem svědkem znamenitého provedení toho, a zůstane mi nezapomenutelným. Foester roze- plál italské obecenstvo jako elektrickou jiskrou. Z de Foerstrových jest také tato suila životně nejradost- nější, nejzářivější. Snad jinde cit skladateiův jes intimně hřejivější, hlubší; tam, kde vypráví své boly a ztráty, svá zklamání a tužby. Ale tak jásavě a sytě, tak líbezně a melodicky květnatě, tak bumorně a filosaficky usmířeně, s lehkým nádechem ironie. nepromluvil dosud, jako v tomto díle, kde béře si masku Cyrana, aby vyslovil se o lásce a jejich vzta- zích k duševnímu svému životu. Ještě některé rysy neprávem odstrkované »Jessiky« pokračují v tom směru dále. Talent Foersterův, jemný a básnický. vidíme na této cestě dosahovati zralé plnosti, poled- ního slunečna. Úspěch díla byl opět veliký. — Kon- cert ukončen byl prvními symfonickými básněmi
Nedbalův Foerstrův Cyrano Jessika Foersterův Turin Kon
11 article
Smetanovými, z nichž »Richard III.« svým rázem je dramatickou rapsodií, »Hakon Jarls epickou zkazkou odumírajícího pobanstva, »Vald- štýnův tábor« obrazem. Všechny tři čerpány jsou z dramat: ze Shakespeara, z Ohlenschlögra, ze Schillera. V prvé jest hlavní věcí charakteristika je- diné osoby, a z podrobností vyniká líčení hrůzných vidění Richardových; ve druhé, mohntně jako ru- nami tesané, kontrast mezi Hakonem a Olafem, mezi pohanstvím a křesťanstvím; ve třetí přicházejí k řeči massy, život a ruch, šum a ryk vojenského ležení. Smetana prozrazuje již všude budoucího mistra in strumentace, zároveň skladatele silně dramatické představivosti. Zvukem je místy přímo hýřeno. — Sesílený orchestr České Filharmonie podjal se úkolu s nadšením a stačil sledovati produševňují cího vůdce svého do všech jeho bo hatých nnancí. Nedělní symfonické koncerty České filharmonie postoupily v kultu Beethovenově od prvé sym- fonie C-dur ke čtvrté symfonii B dur. mezí jichž pře- mohou býti rozřešeny oddílnou dohodou Rakouska s Ruskem. List vybízí Izvolského, aby učinil konee Aehrenthalovu »fixlování« a uveřejnil všecky dokumenty, věci se týkající, a zavírá článek slovy: »Otázka o záboru dosud ni klerak není rozřešena.« Není-li otázka záboru dosud rozřešena, ne- může býti řeči ani o tom, že by znamenala takové ohromné vítězství němectví, jehož ná- sledky můžeme pocítit i my Čechové.
Smetanův Richard Jarls Shakespeare Schiller Richardová Hakon Olaf Smetan Beethovenův Izvolský Čecho Rakousko Rusko Český filharmonie Ohlenschlögra Cdur
12 article
K zahájení saského sněmu. Saský sněm, v němž socialisté nabyli no- vými volbami dosti silné posice, byl včera za- hájen. O 1 hod. odpoledne zahájil jej král trůnní řečí, v níž činí se především zmink o složení druhé sněmovny na základě nového zákona volebního, jenž má sloužiti míru v zemi a blahobytu národa. Státní rozpočet, praví se v trůnní řeči dále, byl přes zvýšené výdaje bez nových daní uveden v rovnováhu. Trůnní řeč ohlašuje pak osnovy zákonné a to ve příčině dozoru v dolech, vykonávaného zvolenými hor- níky, jakož i osnovy o pojišťování. Jelikož sociální demokraté odepřeli jíti ke dvoru sklá- dati králi obvyklé poklony, nevolila sněmovna socialistu na místo II. místopředsedy, které mu původně nabídla a zvolila předsedou nár. libe- rála, I. náměstkem jeho konservativce a Ii náměsíkem poslance svobodomyslného Změny ve vysokých úřadech německých. (Opět nový kanelér německý.) »Daily Mail« tvrdl, že nedávno nastoupivšl kaneléř německý Bethmann- Holl w eg bude odmítnutím volební předlohy v pruském sněmu záhy donucen odstoupiti, načež že se nástupcem jeho stane nynější vyslanec německý v Cařihradě, svob. p. Marscha!I. Vyslanee londýnský hr. Wolff-Metternich má záhy jaksi z nemilosti býti odvolán a nahražen ny- néjším vyslancem tokijským Mummen. Zrušení tělesných trestů. Nové radikální ministerstvo danské roz- hodlo se žádati na sněmovně zrušení zákona o tělesných trestech. Již nyní ale nový ministr spravedinosti udilí milosti všude tam, kde byly tělesné tresty vyměřeny jako »vedlejší« tresty.
I Vyslanee Wolff Metternich Cařihrad Daily Maila
13 article
Briandova taktika.
Briandův
14 article
Pařížské listy neustávají se zabývati sně- movní schůzi, v niž bylo hlasováno o volebním zákonu. Opakuje se otázka, proč Briand ne- zasáhl před blasováním do jednání o volebním zákonu. Starý člen parlamentu, blízký minister- skému předsedovi, prohlásil vůči několika žurna- listům: Briand byl svými přáteli dohnán ke vstoupení na tribunu. Neučinil to proto, poně- vadž pokládá za svou povinnost jako parla- mentní ministr ponechati sněmovně volnost vy- mluviti se o principu proportionální volby. Že on sám záviaí od tohoto principu, řekl jasněa překrucování jeho výroků je směšné. Když doznal princip, byla tu ještě otázka takti ky. Ministerský předseda pro příšti volby nechce připustiti nijaký experiment a jedná-li sněmí na proti jeho radě, musil složiti zodpovědnost. Za- kročil tedy a jeho úspěch byl značný. Před hodinou by dostal více hlasů, ale tak jednal jako státník, jenž zná dobře míru svých povin ností i svých sil.
Briand
15 article Asgailh o dohodě a Německem.
Asgailh o dohodě a Německem. Z řeči ministerského předsedy Asquitha, pronesené v londýnském Guildhallu, jejíž obsuh jame uvedli, zvláštní pozornost vzbudily nynější názory vedoucího státníka o sblížení Anglie s Německem. Vylíčiv pokojnější náladu na vý- ehodě vyslovil uspokojení nad blahodárným účinkem uzavřených dohod a přátelství a pravil: »Nic nestojí v cestě přátelské shodě s Německem, jež je zamilovaným cllem nejmodernějšího státnického umění a je cílem morálním a sociálním obou národů.« Tato řeč premierova byla uvítána s potě- šením liberálním tiskem. Souhlasu našly též jeho vážně jasnou náladou stojí vejkolepá »Eroica« jako první předzvěst moderního titanismu. Cyklu symfoni předeslána ouverlura k »Egmonto«, jež svým drama- tichým vyvrcholením nikdy nemíjí se hlubokébo účinu. V koncertu třetím sehrán Havdnův D-dun koncert pro violoncello s kadencemi Gevaertovými. které však příliš znatelně liší se od prosté nenucené mluvy originálu. Přednes p. Julia Junka vyznačo- val se solidnostf. Současně došlo k novému prove- dení symfonické básně Roobovy »Svatebn košile«, kterou jsme slyšeli o jednom novinkovém koncertě v Národním domě na Král. Vinohradech.
Asquith Eroica Havdnův Junek Roobův Německo Anglie národní dům na Královský Svatebn košile
16 article
Skladatel podrobil zatím dílo své některým změnám. takže nyní ještě výhodněji se presentuje. Roob kráčí v šlépějích Dvořákových, s nimž i v rázu invence po rythmické stránce a ve zvuku své orchestrac jeví spřízněnost, nad to však i v disposici vnitřní. sleduje ve své skladbě baladu Erbenovu verš z veršem, jak i Drořák ve svých symfonických bás- uích z »Kytice« činil. Krásný zvuk jest největší před- ností práce Roobovy, již ani případné charakteristiky. ani suggestivnosti v malbě nálad nelze upřiti. Do- plněk čtvrtého koncertu tvořily »básně v tónech- Richarda Strausse, zhavě smyslný »Don Juan«, mající za podklad báseň Lenanovu, vtipná Enšpiglova šibalství« a nejpřistupnějšl všech orchestrálních děl Straussových »Smrt a obrození«, k básni Alexandra Ritira.
Roob Dvořákův Erbenův Roobův Strauss Juan Enšpiglův Straussův Ritira
17 article
Reprodukční stránka nedělních koncertů podlehá různým okolnostem namahavého existenčního boje jejž České filharmonii — hobužel — stále jest bo- jovati. Udržuje se však vždy na určitém nivenu, dli péči dra. Víl. Zemánka. Z koncertů samostatných zaznamenati zbývá klavírní večer Konrada Ansorga. Ansorge mi v Praze svůj pevný kmen obecenstva a bude z ce- stujících virtuosů již skoro jediný, který beze zträty může se odvážiti tu vystoupit. Hrál opět svrchovan Beethovena, zabásnil si v Schumannových drobných obrázcích, s celou energil a oslnjvou vir- tuositou podal h-moll sonalu Lisztovu. Českým ctitelům svým zavděčil se přednesem skladeb Vik. Nováka (Triste, Inquieto z op. 6.) a Jos. Suka (z pohádek »O matince«). Vdechl do nich meoho + Jan Kubelík a Oskar Nedbal jako solisté v Vídni. Z Vídně, 11. listopadu. Jan Kubelik a Oskar Nedbal vystoupili dnes společně poprvé ve Vídni. Stalo se tak na prvním mimořádném koncertu orche- stru hudebních umělců, jehožto stálým dirigentem Oskar Nedbal je. Oba čeští umělci sehráli Mozartovu koncertní symionii pro housle a violu. Když objevili se na podiu, byli pozdravení jásotem posluchačstva, ve kterém viděli jsme arcikněžnu Marii Josefu se synem Mazem a bývalého ministra dra. Žáčka. Byly to vzácné výkony a byl to vzácný požitek. Po každe ze tří vět byli naši zdatní hudebníci-solisté odmě- něni dlouho trvajícím polleskem. Kubelik sehrál kromě toho známý těžký houslový koncert Čajkov- citu.
Zemánek Ansorg Ansorge Beethoven Schumannův Lisztův Vik Novák Triste Inquieto Suk Kubelík Nedbal Mozartův Marie Josef Praha Jos Vídeň Čajkov Český filharmonie
18 article
vývody o konžské otázce, jež je zejména tím cennu, že se Německo připojuje k anglickému stanovisku. »Daily Chronicle « uznává, že nej- důležitější části Asquitovy řeči je vytknutí ně- mecko-anglického dorozumění. Konservativní listy nesdíli zcela optimistické názory premisrovy zahraniční politice. Ale nepíší proti jeho pro- hlášení o shodě s Německem. »Times«, oby- čejně protiněmecké, doufají, že národ s radost uzná uskutečnění krásné myšlenky shody s Ně- meckem. Trochu peluňku ukápl londýnský žurnál do poháru míru tvrzením, že v Německu jsou mocní činitelé, o nichž se musí předpokládat, že by jim podobné dohodnuti nebylo příjemné »Daily Expresse míní, že s výrokem premiera o vyjasněném obzoru nad Némeckem se těžko dá srovnati horečný spůch, s nimž Germani stavi své loďstvo! »Daily Graphic« těší se ze včasného a zdravého vyzvání ke sblížení s Německem, na němž nejlepšl živly obou států pracujt. »Daily Mail«, jehož majitel North eliffe nedávno se vsadil s lordem Greyem, že dojde k nepřátelství Anglie a Německem v Kanadé, plše vyhýbavě o otázce dohodnutí a pravl :, to jsou slova, jež se neobyčejně hodí do ovzduši bankelu lordmayorského. Mnohé konservativní listy opakují stále, že přílišné stavby lodí v Německu budou překážkou dohody. »Daily Telegraph« staví vedle suchého uvedení výroků Asquitových obraz ohromného rozmachu německých loděnic a panceřových to- váren. »Morningpost« soudí, že liberálové an- gliču budou sklamáni, že Asqníth zároveň ne ohlašuje obmezení zbrojení v Německu.
German North Grey Asquitový Německo Anglie Kanadý Daily Express Daily Graphic Asquitův Daily Maila
19 title
Řecká krise.
20 article Ohrožená dynastie.
Ohrožená dynastie. Řecký princ Alexandr přijat byl do svazku německé armády, aby v ni nabyl vojenského výcviku. Tuké tato maličkost dokazuje, jak málo řecký král spoléhá na armádu svoji. Dojem z oficiálních stran neustává se ko- nejšiti. Tak píše dnes i »Fremdenblatte orgán rakouského ministra vnějších záležitostí Zdejší časopisy uveřejňují od nějaké doby zne pokojující zprávy z Athén o poměrech v Řecku a o sitnaci královské rodiny, kteréžto zprávy jsou částečně vzaty také z orgánů zahraničních. Tskovými pověstmi, které tendenčně přehánějí jisté události z posledních měsíců a vyzdobuj je zcela smyšlenými zprávami, uvádí se nejen evropské obecenstvo v omyl, nýbrž způsobuje se jimi také v Řecku samotném nejepatnější dojem. Při vřelých sympatiích, které se tu o dávna eítí pro národ a dynastii Helenů, jest to nanejvýš politováníhodno. Vůči tomuto pessi- mistickému ličení můžeme poukázati jenom na zprávy našeho listu, které, opírajíce se o auten- tické informace, podávají mnohem klidnější ná zor směrodatných kruhů, které jsou ovšem vzdá- leny nepravdivých zmíněných zpráv.
Atény Řecko
21 article Otázka krétská.
Otázka krétská. Pojednávajíce o notě, kterou Turecko za slalo velmocem a která týká se Kréty, prav »Tímes«: Jest jisto, že za nynějšího stavu věcí v Evropě a na blizkém Východě žádná z vel- mocí nemůže souhlasiti s přáním, obsaženým v notě, které spíše jest koncesí ministrů, uči něnou požadavkům národa, než výrazem nadějí. jichž splnění sami by očekávali. Rozvinouti poznovu krétskou otásku, bylo by nej- větším nebezpečím pro mír na blíz- kém Východě a jest si jen přáti, aby. mi tento byl zachován, jako poslední důsledek »moudré a vlastenscké« turecké politiky, jejíž »osvicenost« »Times« velebí vřelými slovy. Cařihradský »Ikdame oznamuje, že v po- slanecké sněmovně turecké bude podán dotaz. namířený proti krétské politice ministra zahra- ničních záležitostí.
Turecko Kréta Tímes Evropa
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.) Při zahájení dnešní schůze ústavního výboru předsedou drem. Čelakovským dr. Adler vyslovi přání, by výbor zaujal stanovisko proti hrozícímu použití § 14 Posl. Pernerstorfer souhlasil; — dr Skedl konstatoval, že valná sehůze německých ského. Oskar Nedbal dirigoval na večeru tom také novou symfonii dra. Oberleitnera, synovce poslance téhož jména, která byla přijata sympaticky a Beetho- venovu Třetí ouverturu „Leonora“. Mimořádný tento koncert navštíven byl obecenstvem neobyčejně hoj- ným, svědectví a důkaz to, že orchestr, Oskarem Nedbalem umělecky a statečně řízený, těší se v Vídni stále větší oblibě. + Z Českého spolku pro komorní hudbu v Prans Druhý mimořádný koncart koná se již dnes v pátek o 7. hod. več. v Rudolfině. Účinkují španělský umě- lec Pablo Casala a ruský klavírní virtuns Leonic Kreutzer.
doktor Čelakovský Adler Nedbal Leonora Casal Kreutzer Vídeň Pran Český spolek pro komorní hudba
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Kopnický kouzek v Berlíně. Jeden z podvod- níků, kteří v soudcovských talárech „úřadovali“v zemském soudě v Berlíně, byl zatčen ve Vídni. Je to 20letý Lothar Lüdeke a bylo u něho nalezeno ra- zítko zmíněného soudu. Do Vídně přijel přes Prahu. Na telografický dotaz bylo z Berlína sděleno, že Lüdeke je stíhán zatykačem pro krádež, padělání listin, osobování si úřadního charakteru a podvod. Na to učinil zatčený doznání, že v říjnu s přítelem Homburgem ukradl ze skříně v úřadovně zemského soudu I. v Berlíně úřadní razítko a formuláře na účty výloh, z listin pak si vypsal, kde se mají vy- brati peníze. Formuláře byly vyplněny a opatřeny mazítkem, načež přítel jeho jako domnělý soudní vykonavatel vybral od stran asi 300 marek. Z Ber- lína uprchli s 20letou dívkou jménem Conabierovou do Prahy, kdež bydleli pod nepravým jménem Zde prý přítel a dívka Lüdeka cpustili a v domnění. že je nalezne ve Vídni, odjel tam. Lůkcke byl do- praven k zemskému soudu ve Vídni. — Žalezniční neštěsti. Z Říma, 11. listopadu (K. k.) Při oznámeném železničním neštěstí u Mon- tecelia sřítilo se s náspu 5 vagonů. Bylo raněno asi 30 osob, mezi nimi 10 těžce. = Nzhoda při převozu. Z Bukurešti, 11 listopadu. (K. k.) Do pramice, na níž bylo 16 oso a 12 nákladních vozů a jež plula včera naproti Bra- jilovu přes Dunaj, vnikla voda a pramice se pře- vrhla. Tři osoby zahynuly. = Neštěstí na olektrické dráze. Z Vancou- veru, 10. listopadu. Na elektrické dráze udála se srážka, při níž bylo 14 osob usmrceno a 7 zraněno.
Kopnický Lothar Lüdeke Lüdeke Homburg Lůkcke Bro Berlín Vídeň Praha Řím Bukurešť Dunaj Vanca
24 article
= Výbuoh sopky na Kamčatce. Z Petropavlov- ska sděluje se petrohradským listům, že na Kam- čatce se událo několik otřesů země a sopka Avač počala chrliti lávu a popel. Popel dolétá až do Pe- tropavlovska. = 17karalový diamani nalezen. Z Berlína. 11. listopadu. Německé společnosti pro těžení dia- mantů bylo dnes z její odbočky v Lüderitzově zá- livu telegraficky sděleno, že v dlamantových polích společnosti byl nalezen diamant více než 17kará- toxý, Kurs stoupl následkem toho o 90 9. svobodomyslných stran již výslovně profestovala proti zneužití § 14. a vyslovil přání, aby věci v parla- mentě nenutily k použití § 14. anebo by nastal stav mimozákonný; — dr. Damm svaloval mnoho viny na strany, dojde-li k použití § 14. a je z politických důvodů proti podobnému projevu v nynější době. — Silberer považuje okamžik za vhodný k projed- nání této otázky: — Miklas souhlasí s názory dra. Damma. Posl. Němec připisuje hlavní vinu vládě, křerá postlá parlament vždycky dumů, když není povolným. Posl. šl. Guggenberg nechce dopustiti na vládu, apíše prý jsou vinny sněmovní strany: — dru. Heilingerovi by stačila rázná resoluce pro § 14, neboť nelze vládě jan tak dovoliti, aby po- slala pariament domů. Posi. dr. Adler připomíná někdejší návrh ně meckých stran z 20. prosince 1899, v němž tyto také nynější ministr spravedlnosti odporují použit § 14. k vyřízení zatímného rozpočtu a vyrovnání.
Popel Damm Miklas Posl Němec Pos doktor Adler Kamčatka Petropavlov Kama Berlín
25 article
Obnovuje onen návrh, poukazuje k tomu, že 1. čáae jeho byla dostovně v zata z návrhu Hoch en- burgrova. »1. Ústavní výbor prohlašuje, že zatímný roz počet může býti povolen pouze za souhlasu obou sněmoven, a použití § 14. k vyřízení tohoto pro- visoria je dle ústavy bezpodmínečně, vyloučeno. 2. Ústavní výbor vyslovuje dále přesvědčení, že vláda, která sábne k § 14., aby vybnula se poli- tickým obtížím, a strany, které tomu dovolí aneb svojí politikou k toma vládu donucují, berou na s -plnou zodpovědnost za toto porušení ústavy. Posl. Pernerstorfer přimlouval se za tento návrh. Posl. Kaiina prohlásil, že návrh podporuje, ač je se svou stranou zásadně proti nynější ústavě vůbec. Nynějšími špatnými poměry jest jedmněa pouze vláda vinna, která v poslední době skrývá se dokonse za korunu. Zde může pomoci pouze změna systému. Posl. Sülberer navrhl k odst. 2, aby mísťo slov »strany, které k tomu dovolí«, má se říci »strany. které svým jednáním jsou spoluvinny na tom, že se používá tohoto východiska.e Posl. dr. Bugatlo přimlouval se, aby návr Adlerův byl vyřízen ve formě dotazu ke vládě dr. Heilinger odporoval; dr. Damm je přesvěd- čen, že § 14. lze použíti k vyřízení zatímného, al ne definitivního rozpočtu a navrhl, aby v odst.2 po slovech »Vláda, klerá« vřaděno »bez naléhavé nutnosti«. Pesl. dr. Adler přimlouval se za schválení svého návrhu beze změby a vytýkal Kalinově straně, že svým jednáním je mnohem více spoluvinna na po- užití § 14. než strany jině.
Posl doktor Bugatnout Adlerův Heilinger Damm Pesl Adler Kalinův
26 article
Posl. Bukvaj spatřuje v druhé částí Adlerova návrhu hrot proti Slovanské jednotě, čemuž posl Němec odporuje. Posl. Skedl přál si, by se o chou návrzieh Adierových společně hlasovalo a vyčítal, že prý zdržování parlamentních prucí samotnou sněmovnou, resp. jednotlivými stranamt je právě tak velikým po- rušením ústavy, jako zneužití § 14. Při hlasování přijímaji se jednomy s ln oba návrhy Adlerovy. Dodatečný návrh Dammův propadl jedním proti 3 hlasům. (Damm, Skedi, Miklas). Při hlasování o Silbererově změně byla rovnost hlasů (7 proti 7) a předsedu dr. Čelakovský rozhodl svým hlasem prot návrhu posl. Silberera. V berním výhorn referoval poslanec Telt sch i o návrhu Wagnerově na změnu zákona z roku 190 o odpisech pozemkové daně při živel- ních pohromách a přijat jeho návrh, kterým roz- šiřuje se zákon o živelních pohromách na vešker druhy živelních škod. Výbor pro seclální pojislění dopoledne i odpo ledne rokoval o 8§ 5. a 6. (výjimky z povin- ného invalidního a sťarobního poji šťování a sproštění těto povinnosti.) Referent dr. Drexel upozornil na nesnán přechodních ustanovení.; posl. Černý, Elderseh dr. Winter a Muchitseh navrhovali, aby se lu jednalo dle německého zákona z roku 1889, dále aby počáteční hranica stáří byla při povinném poji šťování snížena se 16 na 14 let a aby od 60. roku zrušena byla nejzazší branice stáří. S různých stran bylo též poukazováno k tomu že vzhledem na okolnost, dle níž osoby, samostatně se živíci, s ročním příjmem přes 2400 K nepadléhají ani dle zákona o pensijním pojišťování snukromýci zřízenců povinnému pojišťování, postrádaly by tyto osoby vůbec každého invalidního pojištění.
Posl Bukvaj Adlerův Němec Skedl Dammův Damm Skedi Miklas Silbererův doktor Čelakovský Telt Wagnerův Drexel Černá Winter Muchitseh
27 article
Posl. Kuuschak, Kratochvíh, Albrech Pink, šl. Stransky a Ptaš vysloviti se proto- zmíněnému návrhu o přechodních ustanoveních, žá dajíce příznivější. Posl. dr. Licht považuje hranici 2400 K pro osoby samostatně se živící za přiná vysokou, při mlouval se za Pabstův návrb, aby zemská zastupi- telstva vymezila přesnější ustanovení o této hranici Poslanec dr. Zahradník pravil, že mnohým rolníkům vede se hůř, než průmyslovému dělnictvu pročež zasluhují, aby se na ně při pojištění brai aspoň stejný z řetel. Odborný chef ryt. Wolf přimlouval se za vládní předlohu. Referent dr. Drexel vytkl, že nutno vstoupiti ve spojení se širokými vrstvami obyvatelstva, aby se- znaly z bezprostředního pramene obtíže i tendenei zákona. Poslanec Fink podal návrh: Užšímu výbor se ukládá, aby L. čásť zákona o sociá ním pojišťování (88 1 až 15.) znovu projednal a po skončení anket o § 3. odst. 1. a § 5. odst. 3, přihlížeje k návrhům a podnětům ve výboru, předložil také slovně uprave- nou osnovu § 1. až 15. Tentu navch byl přijat a současně bylo doporu- čeno užšímu výboru, aby v souvislosti s již usne- senými anketami svolal anketu rolníků, živnostníku a průmyslníků o otázce povinného pojišťování. Anketa, která svolána bude výborem, bude s konati v úterý.
Posl Albry doktor Licht Pabstův Zahradník Wolf Drexel Fink
28 article Na milionový dar Ústřední Matie školské
Na milionový dar Ústřední Matie školské příspěli: Obec Vojslavice K 10.—, učitelský okrsel ve Svojanech 13.—, zpěvácký spolek »Čech« v Hn stouní 5.—, z představení B. Nováka v hostincip F. Grubnera v Bykoši 4.10, časopis »Rovnost« v Be rouně 9.10, obec Přepeře 10.—, obec Habry 69.20 společnost denních hostů su Vojtěchů« v Čistěvs 9.20, mužský odbor v Hradci Králové 60.—, odbor v Novém Hradci Králové 15.—, přebytek sbírky na věnec zemřelé manželce p. H. Kozla od dělnictva to- várny Hubálovské 6.72, MUDr. Radím Krejčí v Kar- lině 2.—, okresní výbor v Kostelci uad Orl. 300.— okr. výbor v Ledči 36.79, odbor v Litomyšli 13.52. obec Kamenice 4.—, obec Merklovice 12.—, odbor v Hndousích 20.—, odbor ve Slaném 7200.—, obec Řehtačkovice 10.—, P. V. Michka, farář ve Stálni 30.—, Spolek pro vzdělání a podporu ve Veltrusích 10.—, městský důchod na Král. Vinohradech 2000.— týž 2000.—, obec Blako-Pivkovice 17.10, učitel. sbor měšťanské školy ve Vršovicích 24.—, Spoř. a záložní spolek v Kameničné 2.—, městský důchod v Žižkově 800.—, Spoř. u zálož. spolek v Martinkově 8.—
Čo Novák Grubner Habr Vojtěch Hubálovský MUDr V Michka Král Vojslavice Bykoš Přepeře Hradec Králové Nový Hradec Králové Kara Kostelec Orlický Ledeč Litomyšl Slaný Veltrusy Vinohrady BlakoPivkovice Vršovice Kameničná 2 Žižkov Martinkův zpěvácký spolek obec Merklovice spolek pro vzdělání Řehtačkovice 10
29 article
O. Žák ve Zlechově 1.—, sběratel A. Žalák v Ivaní u Tovnčova 44.—, odbor v Jarohůovicích 66.—, obee Nové Dědiny 6280, odbor ve Skašticích 50.—, div. ochotníci v Dalečíně 5.65, obec Pršná 120.—, odbor ve Skrbeni 32.40, Fr. Vajda v Tověři 6.15, odbor v Kostelci u Prostějova 10.—, týž 500.—, obec Ro- ketnice 10.—, občanstva ve Zbejšově 15.—, obee Malestovice 14.40, Rolnická záložna v Třebíčí 10.— odbor ve Zdounkách 21.—, sdruženě spotky v Li- berci 84.—, lovecká společnost po honě v Mrzkách 12.10, prof. Popelka z Pardubic 12.50, akad. odbor Českoslovanské jednoty při večírku Macharově na Žofině 10.—, obec Battě 100.—, úřadníci účtáren Živnostenské banky v Praze přebytek sbírky 17.50 p. Artur Meixner v Praze 10.—, z domu čp. 129 na Král. Vinohradech 15.—, z domu č. 1319 na Král Vinohradech 8.—, pp. arch. Felix Kveting, Ant. Kotek a inž. Jar. Polivka v Praze 100.—, z pokl. č. 810 v Karlíně 20.—, p. chef a úřadníci firmy K. V. Kovál v Praze 25.—, úbrnem sehráno na milion do 10. listopadu 253.560 K 46 b.
O Žák A Žalák Vajda profesor Popelka Macharův Meixner Král Kveting Antonín Kotek Ing Kovál Zlechov 1 Ivanit Nová Dědina Skaštice Dalečín Francie Kostelec u Prostějov Třebíč Zdounky Pardubice Praha Královský Vinohrady Praha 100 Karlín živnostenský banka K . V Tovnčův Pršná 120 Skrbit 32.40 Batta 100
30 article
Kováři češlí na mafiční milion. Vzácného ohlasu došla výzva ku přispění na matiční milion mezi českým kovářstvem. V minulé středeční schůzi před- sednictva Zemské jednoty společenstev kovářů podkovářů v král. českém usneseno, aby v odb. časo- pise byla učiněna výzva k českému kovářstvu ku přispění na »Kovářský dar« na matiční milion, sou- časně pak aby provedena byla sbírka po všech praž- ských i předměstských kovárnách, v což s ochotou se uvázali pp. Veřtat, J. M. Horn a J. Blovský, čle- nové praesidia jednoty. Zakladem pro »Kovářský dare složeno v téže schůzi 100 K. Veškeré příspěvky, jež s označením »Na matiční milion« ode všech kulegů venkovských příjímá jednota (Praha, král. Vyšehrad č. 111) a je v »Kovářských Listech« kvituje, budnu hromadně jako »Kovářský dare na matiční milinn odevzdány. Upozorňujeme na tuto akci českých ko- vážů s tím přáním, aby nalezla v našem živnost“ nictvu podobných následovníků. V Karlíně na místní sbízku pro milionový dar Ústřední matici školské darovali: c. k. poštovní úřadníci a zřízenci K 60.—, p. František Suda, ma- jitel domu K 30.—. Po K 20.—: p. inž. Boh. Člunek, minist. stav. adjunkt, p. JUDr. Frant Lokay, advokát. Po K 10.—: pp. Hugo Demartini, ředitel hasičského sboru, rodina Ferklova, Blažena Ciíková, choť set- níka, Badřich Sabek, obchodník, Josef Gobler st. velkoobehodník s dřívím, Josef Gebler ml., spolu- majitel domu, MUDr. Luděk Fischer, c. k. okr. lékař, R. Weinmann obchodník. Pan František Stejskal.
Kovář Horn J Blovská Sud Ing JUDr Lokay Hugo Demartini Ferklův Ciíková Gobler Gebler MUDr Fischer R Weinmann Stejskal Praha Vyšehrad Karlín Badřich Sabek
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z myšlenkového světa rakouských Vše- němců. V městečku Krýrách na Zatecku pořádal lrův rolnický a středoslavovský Bund schůzi, na níž řečnil pověstný všeněmecký žurnalista M. Joksch o přičinách — zatlačování němectví v Rakousku. Podle fantasmagorií tohoto nej- ztřeštěnějšího šriftlajtra pod sluncem pracuje prý se v Rakousku s největší energií na tom, aby celému státu byl dodán — slova nský karakter! Vidí prý to každé ditě, ale něme- cké vládní strany ve svém snažilství minister- ském a jezovitském poddanství nechtějí to při- znati právě tak, jako berlínská spojene- eká politika se svou nibelungskou věrností, kte- ráž prý při delším trvání musí přivoditi zá- nik deseti milionů rakouských Němců. Nynější politika v Rakousku děje prý se v zájmu světové politiky vatikánské, která směřuje k založení svaté římské říše — s lo- vanské národnostil Tato slovanská zá- padní říše, jež pod vedením habsbursko-lotrin- ského rodu utvořena býti má, stojí prý dnes v pozadí myšlenky rakouské státní politiky. Za- jímavo jest, dí Joksch, k jehož fixním předsta- vám náleži „svatá řimsko-slovanská říše!“ — že tvůrce této myšlenky není s to, dílo sám doko- nati, nýbrž k tomu zapotřebí má přispění něme- cké říše a německých stran v Rakousku, věren historieky doložené větě: „Němci mohou býti jenom od Němců přemoženi. Rakousko- německé spojenectví přineslo až dosu
M Joksch Němec Krýry Rakousko
32 article
Němcům v Rakousku jenom zkázu, neboť uza- vřením tohoto spolku započal útisk Němců v Ra- kouska. Spolek ten přinesl užitek jenom Slova- nům, poněvadž nacionální síly německé říše oproti Rakousku jenom ochromuje. Toho důka- zem jest řeč budoucího mocného spolkového knížete německého prince Ludvíka bavorského a při té příležitosti přečetl Joksch zajímavý prý dopis princi Ludvíku pe jeho reči z Brém za- slaný — obsah dopisu listu, z něhož čerpáme, vídeňský „Alid. Tagbl.“ — jak s důrazem při- pomináme, nekonfiskovaný, neuvádí. Po- tom láteří Joksch na — počešťovací politiku správy a soudnictví v Rakousku a na německé poslance, že jim dosud nenapadlo žádati na vlá- dě bezpodmínečné odvolání Stremayrových jazy- kových nařízení. Taková šíbalství předkládají se dnes Němcům v Čechách k věření, a ti odpo- vídají na taková poselství hromovým „hajl!“ a potleskem bez konce. Ministerstvo Bienerth- Hechenburg-Haerdtl-Schreiner nasazuje vše, aby vtisklo Rakousku slovanský ráz! „Věrnost říš- sko-německých Nibelungů“, na kterou vedle daně z kontingentované krve a strmě vzrůstají- cích válečných nákladů připláci se ještě státo- občanskými a národními právy slovanských ná- rodů, především pak Čechů, bude stát život 10 milionům Němců v Rakousku! Poněvadz prý německá říše „nemůže využitkovati svých nacionálních sil proti Rakousku“. Dobrý muži, utěš se, i na to dojde ...
Němec Ludvík bavorský Ludvík pe Stremayrový Hechenburg Haerdtl Schreiner Čecho Rakousko Brémy Čechy ministerstvo Bienerth
33 article
— Franz Křepek pro oktroy rozdělení Čech! Bývalý říšský a zemský poslanec Fr. Kře- pek uveřejňuje v „Bohemii“ „Upřímné slovo“, ve kterémž pojednává o neschopnosti vídeňského parlamentu, jehož hlavní příčinou jest „hlavní zřídlo vnitřní horečky v Čechách“. Českoněme- cká otázka až dosud marně byla řešena všemí vládami, a jako německou otázku r. 1870 nebylo možno jinak řešiti, leč mocí, takž také česko- německou otázku nelze řešiti prý jinak, než mocným výrokem. Trvání státu a kulturní vývoj jeho národů má veškeré právo, žádati prý na vládě a na koruně osvoboditelský čin. Že Češi nechtějí nic věděti o administrativním dělení Čech, proto prý nesmí zdáti se nemožným. Šlo to se zemskou školní a se zemědělskou radou.
Křepek Čech Čechy Francie Kře Bohemia
34 article
Křepek prý se dobře pamatuje na výrok místo- držitele hr. F. Thuna, jejž slyšel z největší blíz- kosti, když Češi na zemském sněmu útočili na snömovní předsednictvo: To, co zde činíte, hra- niči na velezradu. Od té doby šlo prý to stále hůře, až Češí dovršili svou nesnášelivost útokem na císařské město Vídeň. Než, kterak fam bylo zakročeno na obranu, jest historickou událostí pro Němce v Rakousku. Když muž, významu Luegrova, jde k císaři, aby mu jménem milionů Němeů děkoval za ochranné zákony a když cí- sař prohlásí, že rád tuto sankci vykonal, potom je to mezníkem v dějinách Rakouska. Právě tato událost žádá jakožto konsekvenci sankce, již cí- sař rád provedl, národnostní rozdělení Čech ja- kožto opatření v zájmu ústavního trvání státu. Dodatečné parlamentní schválení bude prý for- mální, snadno dosažitelnou včeí, fakt státní nut- nosti musí však prý býti jednou konečně pro- vedon. Což prý je ještě někdo tak naivní, aby se domníval, že jest možno dosáhnouti řešení jednáním mezi poslanci obou stran? Což obvod moci císařské vlády, kteráž ve Vídni „Slovanské jednotě“ odolává, nesahá až do severních Čech? táže se Křepek. Starý invalida protičeské zášti, jehož některý předek vešel do blaha německého ovšem snáž, než velbloud uchem jehličím, byl na zemském sněmu svědkem obrany zemské jednoty a nedotknutelnosti království českého. Jaké pak příběhy a okolnosti z doby potomní opravňují jej k domněnce, že možno dnes, kdyz ne jinak, mimoparlamentně a protiústavně roz-
Křepek F Thun Čech Češit Němec Vídeň Rakousko Čechy