2
masthead
V Praze, v pátek 12. listopadu 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se-
v Praze v administracio
na měsle
na čtvrt lsta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou
na měslc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle. . . . . .g
ns čtvrt ieta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
Da měsic,
Ba čtvrt ieta: . k so
Praha
5
article
V čeledníku.
V čeledníku.
Korutany jsou spolehlivý barometr, uka-
zující přesně, jaký vítr vane ve Vídni. Slo-
vincům korutanským nevede se dobře nikdy;
vede se jim někdy špatně a někdy velmi zle
Nyní ručička ukazuje na »velmi zle«. Hle,
několik zpráv z Korutan, sebraných za po-
slední dva, tři dni.
Na gymnasiu v Běláku uprázdnilo se
místo učitele filologie a jazyka slovinského.
Ačkoli mezi Slovinci je mnoho profesorů.
majících potřebnou kvalifikaci, místo na bě
láckém gymnasiu se nevypisuje a slovinšt
žáci tohoto gymnasia musejí postrádati před-
nášek o svém jazyku, poněvadž není na ten
čas německého učitele, který by mohl
vyučovati slovinštině, ovšem německy! Slo
vinec na bělácké gymnasium nesmí.
Korotanský zemský školní dozorce,
Benda, na všechny prosby slovinského lidu,
aby jim za učitele posílal Slovince, odpovídá
důsledně: Nemám slovinských učitelů. Letos
vyšlo z učitelského ústavu šest Slovinců.
Ale ani jeden z nich se nedostal do území
slovinského, nýbrž všichni umístěni v kraji
čistě německém. Učitelka Mara Mikulušova
byla původně přidělena slovinské obci, pa-
trně nedopatřením. Jakmile školní inspektor
nedopatření postřehl, dal ji převěsti do ně-
meckých hor. Na školách ve slovinských
obcích vyučují jen spolehliví Němci.
Slovinec chce jeti z Celovce do Lublaně
Na nádraží v Celovci žádá slovinsky u po
kladny jízdní listek. Slečna, prodávající lístky,
se naň podívá a dá se do smíchu. Občan
opětuje slušně svou žádost. Slečna se roze-
směje ještě více a zavře u pokladny okénko
Přiběhne vrátný a strážník, občan vypra-
vuje, co se přihodilo, legitimuje se, ale jízd
ního lístku na slovinskou žádost nedostal.
Benda
Němec
Korutany
Vídeň
Bělák
Celovec
Lublaň
6
article
Poněvadž jeti musil, dal si lístek koupit
svým známým.
Ostatně může mluviti o štěstí. Hůře po
chodil u téže celovecké železniční pokladny
Pavel Miklavič, starosta slovinské obce Blata
u Pliberka. Sotva slečně pokladní oznámil
slovinsky, kam chce jeti, slečna spustila
okénko. Starosta čekal, až se pokladní vrátí
Vrátila se, otevřela okénko a starosta zase
po slovinsky, že chce lístek do Pliberka.
Tentokráte slečna promluvila. Křikla na sta-
rostu německy: Mluvte německy, sice zavo-
lám strážníka. A už tu byl strážník. Poroučí
starostovi, aby mluvil německy, poněvadz
prý německy umí, a když neposlechl, od
vedl ho násilím od pokladny. Starosta na
to: Dobře, pojedu bez lístku. Dostal se s ob-
tížemi ke vlaku, sedl do vozu se svým zná
mým. Ale jen dosedl, už tu byli dva stráž-
níci, vytáhli starostu z vozu a odvedli ku
přednostovi stanice, jenž žádal na něm po-
kutu 6 korun, ačkoli se vlak ještě ani ne-
hnul. Starosta odepřel zaplatiti pokutu. Opět
se vložili do věci strážníci a počali starostu
vyslýchati. Když jim oznámil, že je starosta
z Blata, strážník namítl, že je to lež, sta
rostu spoutal a odvedl na radnici.
Tam mu komisař prohledal kapsy a
když v jedné z nich nalezl honební lístek
na jméno starostovo a přesvědčil se, že
tedy na nádraží nelhal, dal ho rozvázatia
se slovy »Marseh hinaus!« vyhnal ho
z radnice Podotýkáme, že Celovec má sice
Pavel Miklavič
Blata
7
article
německou správu, ale okolí jeho je slovinské
a při posledních sněmovních volbách slovin-
ský kandidát Grafenauer obdržel v celove-
ckém okrese více hlasů, než celovecký sta-
rosta Metnic, který byl zvolen teprve v užší
volbě pomocí socialistických hlasů.
Připomeňme si, že u zemského soudu
v Celovci advokát Slovinec nesmí promlu-
viti slovinského slova, ani když obě sporné
strany jsou slovinské; že do okresu slovin-
ského nedostane se v Korutansku, stejně
jako ve Štyrsku, žádný soudní úřadník Slo-
vinec; že štyrský zemský hejtman osmělil se
letos ve veřejné sněmovní schůzi Slovince
přezývati urážlivým slovem »windische«,a
máme kusý sice, ale přece výmluvný obrázek,
jaký vítr zavanul letos z Vídně na slovanský
jih. O tom, jaký vítr zavanul z téže Vídně
do soudnic v poněmčených částech Čech a
do železničních úřadoven v Čechách a na
Moravě; o zavřených českých školách ve
Vídni a Dolních Rakousích; o jazykových
zákonech v alpských zemích netřeba se
rozpisovati. Vše to je v dobré paměti. České
a slovinské školství potlačuje se za patro-
nance ministra osvěty hr. Stürgkha; soud-
nictví se poněmčuje s vědomím ministra
spravedlnosti ryt. Hochenburgra; železnice
se poněmčují za odpovědnosti ministra že-
leznic Wrby; politická správa vede se na
úkor nás Čechů a Slovinců s vědomím mi
nistra vnitra bar. Härdtla, kteří všichni jsou
členy kabinetu, v jehož čele stojí baron
Bienerth.
Grafenauer
Slovinec
Čecho
Bienerth
Celovec
Korutansko
Štyrsko
Vídeň
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
8
article
Ve středu byl ve slyšení přijat polský
ministr krajan ryt. Duleba a podávaje v par-
lamentní komisi polského kola zprávu o svém
slyšení, podotkl dle úřadního komuniké, že
»panovník se zvláštní uznalostí vyslovil se
o korektním a přesně věcném spravování
záležitostí státních vládou za nynějších ob-
tížných poměrů... Dále vyslovil naději, že
polské kolo, věrno slavným a osvědčeným
politickým tradicím, podporovati bude vládu
a její účinnou politiku, i přičiní se svým
staroobvyklým způsobem o obnovu normál-
ních poměrů, ke které čelí námahy minister-
ského předsedy«.
Tento referát dán na veřejnost ovšem
s dovolením dra. Duleby a s vědomím bar
Bienertha a jest tedy projevem, za nějž je
ústavně zodpovědna nynější vláda. V pro-
jevu tom zajímají věci, které v něm jsou,
také věci, křeré v něm scházejí.
O věcech, které v projevu jsou, píše
včerejší »Arb. Zig «: »Pokud se týče panov-
níkova mínění o »korektním a přísně věc-
ném spravování záležitostí státních«, tu pa-
novník posuzuje státní správu přirozeně se
svého stanoviska, které dle okolností nemusí
býti totožné a stejné se stanoviskem lidu.
Také máme za to, že panovníku, jehož
úsudek spočívá v podstatě na referátech mi-
nisterského předsedy, jsou asi neznámy opo
siční časopisy, v nichž se uvádějí četná
fakta na posouzení věcnosti a korektnosti
vládní činnosti, tak že úsudek panovníkův
netřeba pokládati za úplně vyčerpávající.
Nemůžeme také rozhodnouti, jsou-li po-
známky panovnikovy v komuniké polského
kola přesně podány. Komuniké to ukazuje
přímo na svůj původ, Bienerthovu tiskovou
kancelář. Vždyť se v té zprávě mluví také
Bienerth
Bienerthův
Zig
9
article
o námahách ministerského předsedy, směřu
jících k obnovení dělnosti parlamentu (?.
Bylo by možno vypsati cenu pro toho, kdo
by vypátral jedinou z oněch námah. Nezískal
by jí nikdo. Chvála, která se v komuniké
uděluje Bienerthovi, zavání příliš sebe-
chválou«.
V projevu dra. Duleby není však ani
slova o dosavadní uklidňovací akci prof. Gl
biňského. Vyslovuje se pouze naděje, ze
polské kolo dle svých osvědčených politi-
ckých tradic bude podporovati vládu a její
účinnou politiku. Nad touto mezerou ve
vládním projevu panuje, jak se nám sděluje
z Vídně, v kole polském stísněnost a sklí-
čenost.
Účelem akce prof. Glabiňského, jenž
jednal v dorozumění s polským kolem, bylo
uvésti parlament do pravidelných kolejí do-
rozuměním mezi Čechy a Němci, ke kte-
rémužto dorozumění se mělo pracovati na
sněmě království českého. Polské kolo přeje
pravidelné práci říšské rady proto, aby ne-
bylo třeba sáhati opětně k § 14. a v ple-
nární schůzi polského kola, svolané na dne-
šek, měla se přijati resoluce, zrazující od
vlády s § 14. O akci prof. Glabiňského,
směřující k dorozumění česko-německému.
není ve vládním projevu řeči, patrně na dů-
kaz, že vláda tohoto dorozumění si už ne-
přeje. V projevu však se praví, že polské
kolo má podporovati vládní politiku, aby
bylo možno obnoviti normální poměry.
Bienerth
profesor
Gl
Glabiňský
Němec
Vídeň
Čechy
10
article
Normální poměry ve státě je možno
obnoviti také paragrafem čtrnáctým a proto
můžeme v souvislost s vládním projevem
uvésti výstrahu křesťansko-sociální korespon-
dence »Austria«, která připomíná Polákům,
že »demonstrace proti § 14. jest dnes ne-
místna«.
Polská smiřovací akce ve Vídni se tedy
zamítá; Polákům se důtklivě připomíná, že
nemají nyní brojiti ani proti § 14, nýbrž
jen dle osvědčených tradic podporovati pol-
tiku vládní. Není-li jim dosti srozumitelno
napomenutí »Austrie«, bude srozumitelnějším
hlas jiného vládního orgánu »Zeitu«. V něm
čteme: »Dokud vláda byla přízniva Čechům,
mohli si i vládní Poláci hráti na přátel
Čechů a na Všeslovany. Nyní to už nejde
Česká a vládě příznivá politika se dnes vy-
lučují. Poláci se musejí rozhodnouti«
My Čechové této vídeňské mluvě roz-
umíme už dávno. Jest to mluva, kterou mluv
vrchnost s těmi, kdo sedí v čeledníku.
Abychom nemusili mluvy takové poslouchati.
odešli jsme z čeledníku na volný vzduch.
v němž se již obejdeme i bez Vídně. Polákům
bude ta mluva však novou. Až dosud seděl
ve Vídní v jednom pokoji s vrchností. Dnes
už se octli v čeledníku. Kdyby byli rozumni.
snažili by se vyběhnout odtud také co nej-
rychleji na zdravý vzduch.
Polák
Čecho
Vídeň
Austria
11
article
Odraz vítězství rakouského na státy
dunajské a balkánské.
Odraz vítězství rakouského na státy
dunajské a balkánské.
Jaeques Doboranlz uveřejnil v politické
revui »Questions diplomatiques et colonialese
velmi zajímavé pojednání o poměrech, nasta-
lých na Balkáně po úspěchu rakouské politiky.
Dunajskými státy nazývá spisovatel ty, které se
nalezaji na svahu politiky vídeňské: Rumunsko.
Srbsko, Černá Hora, kdežto balkánskými státy
Balkán
Rumunsko
Srbsko
Černá Hora
12
article
míní Turecko, Bulharsko a Řecko, postavené na
svahu politiky cařihradské
V listopadu 1908, vypravuje autor o účinku
vítězství rakouského v březnu 1909 na tyto státy
byla skoro celá Fvropa nespokojena s postupem
diplomacie Aehrenthalovy. Rumunsko protesto
valo důrazněji nejen proti násilnostem madar-
ským, ale zahrnovalo i Rakousko ve velikých
manifestacích žalobami. Někteří politikové usilo-
vali, aby se dal jiný směr rumunské politice
zahraniční. Ale výsledek dalších události uklidni
hnutí rumunské. Vláda Sturdzova dala se uchlá-
choliti, byla povolena smlouva obchodní,- Rakou-
skem dávno vymahaná. Srbsko odneslo všechny
výlohy boje a Německo i Rakousko osvědčovaly Ru
munsku své přátelství, vzájemné návštěvy oficiální
a stavovské učinily ukonejšující dojem. V Ru-
munsku je tedy zase pořádek a nikdo nebrojí
proti bloku německo-rakouskému a rok 190
způsobil, že stát krále Carola úžeji přilnul k Ra
kousku i Německu.
Francii se vytýkalo, že nechala seslábnouti
svůj vliv v zemi tak proniknuté francouzskou
kulturou. Rumunům imponuje jenom síla. Proto
se obrátili k těm, kteří r. 1909 zvítězili. Ru
muni obdivují Francii, ale kupují od Němeů
kteři u nich provozují nejvydatnější propsgandu
finanční.
O Srbsku se v posledních šesti měsícíeh
skoro nemluví. Srbsko samo rychle vychladlo
ze svého rozohnění v zimě a na jaře. Ani ra
kouský tisk nepokračuje ve svých perfidních
zuřivých útocfeh na Srbsko, krále Petra a ko-
runního prince.
Carola
Rumun
Petro
Turecko
Bulharsko
Řecko
Rumunsko
Rakousko
Srbsko
Německo
Francie
Sturdzov
13
article
Rozhodující strany srbské, mlado- a staro
radikálové, pohližely za Sávu, pozorovaly Chor-
vaty, kteří jsou ze stejné racy. S počátku s
horlilo pro právo národů, disponovati sebou
Staroradikálové jsou přívrženci Ruska. V Běle-
hradě se říká, že ministerstvo zahraničních věcl
páchne někdy ruskou juchtou a někdy maďar-
skou voňavkou. Rozhořčenost politických kruhů
srbských naznačují četné interviewy ministra
Milovanoviče, který tvrdil, že styky Srbska
k Rakousku jsou teď dobré a správně. Je na-
děje v brzké uzavření smlouvy obehodní. Srbsko
si přeje jen dohodu s Rakouskem. Milovanovič
dovolává se opětně otázky konfederace balkán-
ské, jež má být v přátelském styku s Ture-
ekem, jež pak malým státům balkánským by
zaručila bezpečnost.
Co se tkne Černé Hory, uznává antor,ž
poslední krise mnohem méně ublížila Čern
lroře nežli Srbsku. Knížectví obdrželo značné
výhody, dosáhlo zrušení článků berlínské smlouvy.
jež obmezovaly volnost jeho činnosti.
Je zbaveno také dozoru rakouského na
svém malém pobřeží a může pokračovati v
stavbě své dráhy až k přístavu Antivari. Je za-
jímavé, že Rakousko učinilo nejvíce koncest
odpůrci, kterého nejvíce nenávidělo. Rakouský
konsulát v Antivari byl zahrnut urážlivými pro-
jevy, proti nimž povykování bělehradských ulie
bylo maličkostí. Ale Černá Hora mohla po-
bouřiti obyvatelstvo hercegovské, jež je výboj-
nější nežli bosenské. Kníže Nikola za krise
obratně dovedl Rusko ujistit svou oddaností
těžil ze sítuace.
Rakousko celkem posílilo své postavení vůči
dunajským státům, kromě Černé Hory. Udrželo
svůj vliv v Rumunsku, v Srbsku získalo živly
smiřující se s podrobenosti politickov i hospo-
dářskou.
Milovanovič
Antivari
Sáva
Rusko
Běla
Srbsko
Rakousko
Antivari
Rumunsko
14
article
i drobném prodejí:
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve Gliálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10 h
večerní . . . . . . . . 5 h
Snseráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., s.
Tam nacházejí se tan
redakce, tiskárna a expedine
„Národních Láistů“
Rukopisy se nevracejí
národní Láistus
15
article
Mladoturci nedávají se získat pro nijaké
kombinace mezinárodní a zůstávají zeela eklektiky.
Jsou stejně zdvořilí k Němcům jako k Fran-
couzům. Ve Francii hledala nová turecká vláda
finanční podpory. Převaha francouzských financí
v Turecku je teď zajištěna a dva tajemníci tu-
rečti, kteří dříve znali jen cestu do Pruska,
chodí teď častěji do Francie na studia.
V Bulharsku zaniklo veškeré bojovné roze-
chvění. Hlavní starosti státu bylo zhostiti s
obtižného dluhu. Požádán byl opět o pomoe
světový bankéř Francie. Dosud není nic uza-
vřeno. Francie zajišťuje si svůj kapitál objed-
návkami průmyslovými. Tak pomáhá exportu
svého průmyslu. Lze doufati, že Bulharsko,
získané Francií, přikloní se k dalším sdru-
ženým státům Anglii a Rusku. Jisto je, že s
kloní zřejmě k Rusku.
Řecké nepokoje přisuzuje autor vlivu mlado-
turecké revoluce. Řekové doufali, že z ní budou
těžit. Zklamali se. Ale chtěli též svůj podil na
kořisti, když Rakousko si připojilo Bosnu
Hercegovinu — Kretu pokládali za svůj opráv-
něný podil. Jistý stát podporoval Řecko v jeho
záměrech. Nepořádky řecké mohly vésti k válce,
kdyby ji nezabránila rozvaha a umirněnos
králova.
Autor dochází k závěrku, že podnikavá
politika Aehrenthalova rozšířila vliv rakouský ve
státech dunajských, ale seslabila jej v balkán-
ských. Ve hře špatně pochodilo Německo, jež
skvěle sekundovalo svému spojenci rakouskému.
Nezáleží mu mnoho na moci spojencově v Ru-
munsku a Srbsku, když samo ochablo ve svém
postupu na Balkán. Z Berlína pohlížejí přes
Bělehrad dále k Cař hradu a Bagdadu. A na
tétu straně je teď polled méně utěšenější nežli
byl před rokem.
Němec
Fran
Řek
Hercegovina
Kret
Francie
Turecko
Prusko
Bulharsko
Anglie
Rusko
Rakousko
Bosna
Řecko
Německo
Srbsko
Balkán
Berlín
Bělehrad
Cař hrad
Bagdád
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. listopadu. (Polský list
proti německé hegemonii.) Až dosud
všechny polské časopisy, až na „Nov. Reformu“,
hájily protislovanského usnesení čtyř německých
sněmů. Proti jazykovým zákonům německých
sněmů vyslovuje se nyní také krakovský měsíč-
ník „Swiat slowiaňski“, redigovaný prof. Feli-
xem Koneczným. Zákony ty nazývají se v
„Sw. Slow.“ útokem německých hegemonů n
rovnoprávnost národů. V Dolních Rakousích
jsou české vesnice a Vídeň jest město jazykově
smíšené. Slušelo se tedy připustiti v zákonech
výjimky. Kdyby se polské kolo bylo chopilo té
věci, mohlo si svým prostřednictvím mezi Če-
chy a Němci zabezpečiti na dlouhou dobu vyni-
kající postavení v parlamentě. Zákon dolno-
rakouský by byl přípustný, kdyby se týkal pouze
veřejných škol; ale on nedopouští ani soukro-
mých škol, poněvadž také učiteli soukromých
škol mohou býti nyní jen odchovanci německých
učitelských ústavů. Zákon pohřbívá nejen školy
české, nýbrž i polské ve Vídni, o které se z pol-
ských politiků nikdo nestará. Německé zákony
otáčejí se aureolou idey autonomistické. Němci
prý, utíkajíce se do zemských sněmů, uznávají
zásadu autonomistickou, což prý je veliké ví-
tězství zásadní. To vše je však sofistika, fikce a
naivnost. Němci nikdy se nebudou v politice ří-
díti doktrinou; hru s doktrinami ponechávají Po-
lákům. Sami budou pro autonomii jen tehdy,
když jim to bude na prospěch. V zákonech
měly se státi změny co do škol soukromýcha
měla se z jich právomoci vyňati Vídeň. Toho
profesor
Fel
Němec
Praha
Dolní Rakousy
Vídeň
19
article
N aše knih y.
N aše knih y.
* Kare! Rožek: Čeští spisovatelé novodobi
na škole národní. Nákladem J. Smrtky, redaktora
vydavateie časopisu „Škola našeho venkova.“ Cena
5 K 30 k.
V uznání hodné snaze soustřediti také pozornost
učitelů obecných a měšťanských škol na záslužné
zjevy moderní literatury české, p. K. Rožek vydává
svoji knihu, výslovně určenou jako příručku k vý-
kladům učitelovým.
Celkem můžeme být autorovi vděčni za totc
pracné a svědomité dílko, třeba že mnohé s hledisk
p. Rožkových na jednotlivé spisovatele zcela vždy
nekryjí se s ustáleným reliefem vykládaného spiso-
vatele a třeba že předpokladný obzor literárně bi-
storických vědomostí celkově u stavu učitelského ne-
bude asi tak hluboký a všestranný, jak ho autor
Č. S. N. předpokládá
Ale tu zašli bychom již na choulostivě pole ne-
rozřešených dosud otázek o rozmnožení studií učitel-
ských, mimo jiné zvláště volným přístupem na vy-
soké školy, problémy to, jež zajisté spravedlivě
k touženému prospěchu vyluští pokroková doba
čase nejbližším.
Při publikuci p. Rožkove nutno tedy počílai
s danými předpoklady a ty-li odpovídají skulečnosti.
pak kniha čilého našeho spisovatele zajisté zdárně
uplatní svoje poslání, zvláště v kruzích, jimž je
určena.
Kare
J Smrtka
K Rožek
Rožkův
Rožkov
Č . S
Rožek
20
article
Pan Rožek u každého autora předesílá stručný
přesný životopis, načež zařazuje některé ukázky z je-
ho prací, pokud jsou ovšem vhodný pro jednotlivě
stupně školní výchovy. Nutno po pravdě uznati, že
při lěchto výborech, pečlivě glossovaných, kde toho
polřeba, autor zachovává vždy pokrokové a svo-
bodomyslzé stanovisko. Č. S. N. počínají
J. Kollárem a vypracovány jsou až k J. Arbesovi. Ob-
sahují tudíž téměř colou novodobou literaturu če-
skou, kromě periody nejmladší, jež patrně znstoupena
bude v díle II. Pro naše učitelstvo i žactvo středních
škol je tu hojně maferiálu, jenž bude také vždy ví-
taným přispěvkem pro uměleckou výchovu a zdatně
bude čeliti suchopárným výkladům našich čítanek.
jež po stránce moderní úkolům svým naprosto ne-
vyhovují.
Z téhož důvodu nutno také příručku p. Rožka
vítati jaku vážný pokus o reformu a pokrok na poli
výkladů titerárních, jimž dosud na obecných a mě-
šfanských čkolách bylo věnováno tak málo času
pozornosti. Pečlivě uspořádané toto dílo doporučuje-
me vřelel
* N. V. Gegol: Ženitba. Zcela neuvěřitelná
příhoda ve 2 jednáních. Přeložil dr. Bořivoj Prusík.
Rožek
J Kollár
J Arbes
N V Gegol
doktor
Prusík
Č . S . N
Ob
21
article
Vyšlo jako 45. svazek Divadelní knihovny „Máje“
Redakcí JUDra. Jos. Štolby v Praze. Cena 1 K 20 h.
Tato „zcela neuvéřitelná přihoda“ je veselohra.
výtečná veselohra, která má tu neocenitelnou vlast-
nost, že je vskutku veselá. Kdo měl příležitost vidět
její provozování při nedávné oslavě autora na scéně
smíchovského nebo vinohradského divadla, jistě to
dosvědčí. — Prostá osnova hry, nesmělá nevěsta.
nápadníci s nesmělým Podbolesinem v čele, prohnaná
dohazovačka — vše pojí se v neobyčejně vtipněa
účinně stavěnou veselohru. Humor, pravý ruský hu-
mor, nehledaný a neurážející, rázem si zaujme po-
sluchače. Čím to je, že právě ruský hiumor nás tak
dojímá a je nám tak blízký?
Není třeba se rozepisovati o jednotlivých bodech
hry: nejlepší rada je, aby se šel. každý podívat na
provozování této veselohry. Úspěchy, kterých docilo-
vala na smíchovské i vinohradské scéně, jsou jistě
dobrým doporučením. A konečně — potřebuje Gogol
doporučení?
JUDr
Gogol
Praha
vinohradský divadlo
dobrý rada
22
article
Jarka N.
* Ricarda Huchová: Z vitězné ulice. Črty
ze života. Přeložila Zd. Hostinská. Nákladem
J. Otty v Praze
Vzácná, v přísněm a pečlivém překladě Zd. Ho-
stinské právě vydaná románová skladba německé
spisovatelky R. Huchové „Z vítězné ulice“, ne-
najde hned tak sobě rovné, jak námětem, tak pro-
vedením, Autorka podepsala ji jako „črty ze života“
ale v pravdě je to spíše denník jemného psychologa
jenž z dojmů na pohled všedních a každodenních.
setkává před očima čtenářovýma úžasný obraz lid-
ské bídy, jejíž jediným pokladem jsou klamné sny
o štěstí a marná důvěra v budoucnost.
V staré římské čtvrti odehrává se tklivé to dra
ma dětské, jehož středem je umírající mrzáčei
Riccardo, hoch křehké tělesnosti, ale zvláštního jas-
novidu, jehož každé slovo, sen, příběh či zkušenost
jakoby vyzařovalo světlo jiného světa — a jeho
matka, obdivuhodná Farfalla, jež celý život obětuje
lásce svých dětí a naději v jejich spokojenost. Ale
kromě těchto dvou osob stěžejních, i všechny ostnt-
ní s tak uměleckou seriosností jsou propracovány,
že čtenář znovu a znovu vrací se k milé této knize,
aby ve vlastních myšlenkách rozpředl steré ty ro-
mány, jež jsou v ní jen napovězeny, jen načrtnuty.
Takovými knihami, jako je R. Hluchové „Z ví-
tězné ulice“ skutečně platně přispívá se ke
všelidskému snažení uměleckému a my neváháme
proto publikaci tuto přiřaditi k nejcennějším, jež
objevily se na našem knižním předvánočním trhu.
Ricardo Huchová
Zdeněk
J Ott
R Huchová
Riccardo
R Hluchová
vitězný ulice
Praha
23
article
Vkl
* Problém podzemních toků Punkvy v dějinném
vývoji od století XVII. do let 80. minulého stolelí.
Napsal PhDr. Karel Absolon, docent geografie
při c. k. české universitě, kustos mor. musea zem-
ského. Nákladem Klubu přírodovědeckého v Pro-
stějově.
Dr. K. Absolon je jedním z oněch badatelů, kteří
známi jsou svou literární i objevitelskou praci na
poli řešení záhad Mor. Krasu. Od XVII. století vy-
střídala se jich celá řada. Byli to mužové neobyčejné
pile a energie a obohatili literaturu odbornou o dra-
hocenná díla. Dr. Absolon znám je již řadu let v Mor.
Krasu a česká žurnalistika přinesla z jeho péra
sta a sta úvah a pojednání o tomto čarokrásném
a bohatstvím slynoucím zákoutí Moravy. Vedle čet-
ných publikací samostatných presentoval se dr. K
Absolon známým dílem většího slohu „Moravský
Kras“, vydaným v Praze u Wiesnera. Nová kniha
tato vznikla ve „Věstníku Klubu přírodovědeckého“
a uspořádal ji dr. Absolon letošního léta, kdy po-
skytl mu zemský výbor možnost, věnovati se dva
měsíce práci vědecké. Kniha Absolonova má už
proto právě nyní cenu, poněvadž vydána byla v do-
bě, kdy sekci přírodovědecké z Brna za jeho vedení
podařilo se vniknouti do prastarého řečiště Pun-
kvy, odhaliti nové fantastické podzemní luhy plné
krás, zkamenělé vodopády a tisíce lesklých stalag-
mitů a také vedle tohoto cenného objevu vniknouti
do bezprostřední blízkosti dna Macochy. Kniha roz-
dělena je na 6 kapitol a poskytuje krásný a cenný
přehled osob i prací zúčaslněných na luštění pro-
blému tohoto. V prvé kapitole popisuje autor nej-
starší doby až po vystoupení Raichenbachovo. V ka-
pitole druhé obsažena jest činnost doby dra. Karla
z Reichenbachu 1830—1840. Kapitola obsahuje pře-
hled činnosti Karla z Reichenbachu, Adolfa Seno-
nera v jeho poměru k Reichenbachovi a Kořistkovi,
PhDr
Absolón
K Absolón
doktor
Mor
Wiesner
Absolonův
Karel
Adolf
Reichenbach
Kořistka
Morava
Praha
Brno
Macocha
Reichenbach
Kraso
24
article
Albína Heinricha a Řehoře Wolného, záznamy z far-
ních protokolů ve Sloupě, topografie P. Řehoře Wol-
ného a ostatní autory až do let 50. Kapitola třetí
pojednává o době dra. Jindřicha Wankela (1850
až 1880) v Mor. Krasu všeobecně známého badatele
a odborného spisovatele. Kapitola čtvrtá líčí činnost
prol. dra. Kořistky a shledáváme tu činnost autorů
od let 1850—1880. Dále články v různých učebni-
cích, příručkách, průvodčích a pod. Kapitola V. obsa-
huje práce úřadů státních. Od polovice stoleti XvI.
až do vystoupení Liesganigova 1762, měření J. Lies-
ganigova (1762—1768), periodu map josefinských do-
r. 1807, dobu od r. 1807 do let čtyřicátých: trian-
gulační měření c. k. gen. štábu a c. k. katastru, dobu
od let čtyřicátých; založení voj. zeměpisného a říš-
ského ústavu geologického, dobu od let sedmdesátých
až do r. 1895, nové mapy v měřítku 1: 25.000a
1: 75.000, precisní nivellement, dobu od r. 1895,
precisní mapování říše. Kapitola šestá obsahuje do-
bu dra. M. Kříže. Vědecká tato práce uzavřenaje
bibliografií literatury o krasovém území moravském,
chronologicky uspořádanou. Veškeré kratší i nej-
menší. díla feuilletonistická, po různu se objevivší v
denních listech, věstnících atd., jsou tu pečlivě za-
znamenána, což svědčí o tom, že autorovi neušla
na přec tak obsáhlém poli literatury i žurnalistiky
ani jedna úvaha nebo práce, vztahující se k Mor.
Krasu.
* V. Buzeskul. Úvod do řeckých dějin.
Podle druhého, opraveného vydání přeložil se svole-
ním autorovým J. Veverka. V Praze, 1909. Za
podpory Ceské akademie vydali Bursík a Kohout.
Heinrich
Wolný
Wankel
Kořistka
XvI
J Lies ganigův
Mor
V Buzeskul
J Veverka
Bursík
Praha
Kraso
Mor
25
article
Na dráze slovanské vzájemnosti znamená pře
klad lento důležilý krok, neboť v širém oboru minu
losti staroklassické jest případem prvými, kde doplňu-
jeme mezery svého písemnictví z duševní práce ruské
Charkovský prof. Buzeskul získal si svými pracemi
na poli bistoriografie řecké jméno slavné a jeho
BLeggenie n Hcropim Tpeciů jest dnea nejznameni-
tější pomůckou, do řeckých dějin uvádějící, jíž po
bok nemůže podobné postaviti žádný z velikých ná-
rodů západo-evropských. O ceně a významu tohoto
spisu Buzeskulova podána v listech těchto zpráva
svou dobou jak o prvém tak i o drubém vydání, zde
pak přísluší referovati pouze o překladu, přesně
plynně pořízeném. Není však to poubý překlad dru-
hého vydání, r. 1904 dolištěného, nýbrž slov utný
autor přehlédl text zevrubně i upravil jej se zřením
ke stavu příslušného badání a k novým pracím at
do konce r. 1907, lakže český překlad representuje
vlastně třetí vydání ruského originálu. Překladalel
přihlíže k doznání Buzeskulovu, že není dostatečně
obeznámen a vědeckou literaturou českou, doplnil
bohatý autorův citační aparát doklady českými dle své
možnosti nejůplněji, začež zasloužil si dík každého,
kdo hodlá vědecky obírati se starořeckou minulostl.
Překladatel při cilátech ruských dokladů vědeckých
užívá transkripce latinské, jakkoli utužování vědecké
vzájemnosti byla by citace ruským písmem s pro-
spčchem větším.
Dr. J. V. Práše k.
* Mořem i pevninou. Pořádá B. Bauše. Říše
věčného ledu, Líčí B. Bauše. Praha 1909. Bursík
a Kohout.
Buzeskul
doktor
B Bauše
Bursík
Praha
26
article
V době rozrušené výzkumnými zprávami od
jižní točny a soubojem obou Američanů, kteří domá-
hají se prvenství, že objevili sočnu severní, vhod př-
chází samostatná česká sbírka, prof. Baušem pořá-
daná, která vytkla si účelem informovati o výzkum-
ných cestách nové doby a o jejich zeměpisných
elhnografických a přírodozpytných výsledcích. Úvá-
žíme-li, že mizejí prázdné plochy na mapách povrchu
zemského, že plní se již zeměpisnými pojmy nitro
africké, že sňaty pečeti nepřístupnosti z posvátného
Tibetu, že bílý člověk prochází již vnitřkem Australie
a že právě padá i opona, která dosud halila tajemstv
obou polů, tož zajisté přiznáme zplna oprávněnos
sbírce, která, jakž svědčí právě vydaný prvý svazek
vyhovuje všemu očekávání. Prof. Bauše líčí v něm
podrobně výzkumné cesty k severní točně — zpráva
o Cookovi a Pearym bude prý dodána v krátkém ča-
se — a zvláště zevrubně pojednává o nejnovějších
cestách k jižní točně, které dospěly již až k 88° j.š
a doplnily počet patera dosud známých zemědílů še-
stým, zvaným Antarktidou. Výběr látky, prof. Bau
šem podané, obohacuje vědomosti zoměpiscovy i pří-
rodozpytcovy, mapy obojího světa ledového a četní
vyobrazení dle snímků výzkumců text vhodně do-
plňiují
* A. Nosek: Ryby mořské a zladkovodní
V Praze, 1909. J. L. Kober.
Slavný v naší novější literatuře nakladatelský
závod J. L. Kcber hledí si v obrozené své pyněj
Američan
profesor
Bauše
Cook
Peary
Bao
A Nosek
Ryba
Kober
Kcber
Austrálie
Praha
27
article
fási horlivě popularisování vědy ve všech oborech.
Novým dokladem této snahy jest obsáhlý spis prof.
Noska o rybách mořských i sladkovodních, který
při nedostatku vědecké zoologie česky psané jest ví-
taným doplněním naukového písemnictví českého,
jsa pak podán v rouše populárním a hojně zdařilými
illustracemi doplněn, stane se bohdá i oblíbenou kni-
houlidevou, k čemuž zamlouvá se i vhodným způ-
sobem dikce své. Spisovatel nespokojil se jednotvár-
ným vyličováním tělesných znaků rybích, nýbrž
všímá si bedlivě i vývoje i života němých obyvatelů
vod. čímž spis jeho stává se i zajímavým. Ku po-
stupu svému volil methodu evoluční, od ryb fossil-
ních k typům nejdokonalejším, rozdělil pak práci
svou ve dva oddíly, z nichž prvý zavírá v sobě vý-
pis ryb. druhý vše, co zajímavého a důležitého o ry-
bách uvésti lze. Přihlížeje i k veliké národohospodář-
ské důležitosti ryby, pojednává spisovatel na konci
obšírně o chovu a lovu ryb i o rybníkářství, vší-
maje si zvláště poměrů našich.
profesor
Nosek
28
article
„Jungmann“. Napsal Em. Chalupný. Ná-
kladem Lidového družstva tiskařského a vydavatel-
ského („Přehled“) v Praze. Tiskem Edv. Leschingr
v Praze.
* B. Menšík: „Soupis současné české litora-
tury dramalické.“ Svazek II. Bibliografické příručky.
Řídí a vydává K. Nosovský.
* Česko-moravský Včelař. Včelařský kalendář n
rok 1910. Uspořádal Fr. Vohnout, t. č. správce včelař-
ských pozorovacích stanic pro král. české, Ročník VI
Nakladatel F. A. Urbánek
* Urbánkův kapesní kalendář českého učitelstva
na školní rok 1909-10. Uspořádal Ant. Jandl, odh
učitel v Praze, Ročník X. Nákladem F. A. Urbánka
v Praze.
* „O církevním umění a péči o jeho památky.“
V odborové schůzi duchovenstva při V. sjezdu kato-
líků českoslov. v Hradci Králové dne 31, srpna 1909
přednesl E. Šittler.
„Poštovní služba výkonná“ v královstvích
zemích na řížské radě vídeňské zastoupených. Na zá-
kladě nařízení a výnosů do 1. listopadu 1909 vyda-
ných jako rukověť ke zkouškám poštovním sepsnl
Jarosl. Pšenička, c. k. pošt. kontrolor a správ-
ce kursu oficianiského v Praze. Tiskem A. Lapáčka
v Praze. Nákladem vlastním.
* Ludvík Lošťák: „A tak jsem žil.“ Nákla-
dem vlastním,
* Jaroslav Sutnar: „Sv. Čech a P. X.
Šalda.“ Stať obranná. Nákladem Hejdy a Tučka v
Praze. Tiskem dra. Ed. Grégra syna.
* Ant. Macek: „Mému ditěti.“ Bibliotéka fon-
du Julia Zeyera při Čes. akademii cís. Fr. Jos. pro
vědy, slovesnest a umění. Tískem Ed. Leschingra
v Praze.
* W. T. Stead: „Lze obcovati se záhrobím ?“
Se svolením autera přeložil Boř. W. Weigert. Nákla-
dem a tiskem Hcjdy a Tučka v Praze.
Jungmann
Chalupná
Menšík
K Nosovský
Vohnout
F A Urbánek
Urbánkův
Jandl
E Šittler
Pšenička
A Lapáček
Lošťák
Sutnar
Hejda
Tuček
Grégr
Zeyer
Čes
František
Jos
Stead
W Weigert
Hcjda
Praha
Francie
Hradec Králové
Náklo
svazek . Čechy a P . X . Šalda
Tísek Ed
Českomoravský