ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31a22450-8ea5-11dc-b030-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 76, person 108, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v pátek 12. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 312
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se- v Praze v administracio na měsle na čtvrt lsta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měslc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . . . . .g ns čtvrt ieta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou Da měsic, Ba čtvrt ieta: . k so
Praha
5 article V čeledníku.
V čeledníku. Korutany jsou spolehlivý barometr, uka- zující přesně, jaký vítr vane ve Vídni. Slo- vincům korutanským nevede se dobře nikdy; vede se jim někdy špatně a někdy velmi zle Nyní ručička ukazuje na »velmi zle«. Hle, několik zpráv z Korutan, sebraných za po- slední dva, tři dni. Na gymnasiu v Běláku uprázdnilo se místo učitele filologie a jazyka slovinského. Ačkoli mezi Slovinci je mnoho profesorů. majících potřebnou kvalifikaci, místo na bě láckém gymnasiu se nevypisuje a slovinšt žáci tohoto gymnasia musejí postrádati před- nášek o svém jazyku, poněvadž není na ten čas německého učitele, který by mohl vyučovati slovinštině, ovšem německy! Slo vinec na bělácké gymnasium nesmí. Korotanský zemský školní dozorce, Benda, na všechny prosby slovinského lidu, aby jim za učitele posílal Slovince, odpovídá důsledně: Nemám slovinských učitelů. Letos vyšlo z učitelského ústavu šest Slovinců. Ale ani jeden z nich se nedostal do území slovinského, nýbrž všichni umístěni v kraji čistě německém. Učitelka Mara Mikulušova byla původně přidělena slovinské obci, pa- trně nedopatřením. Jakmile školní inspektor nedopatření postřehl, dal ji převěsti do ně- meckých hor. Na školách ve slovinských obcích vyučují jen spolehliví Němci. Slovinec chce jeti z Celovce do Lublaně Na nádraží v Celovci žádá slovinsky u po kladny jízdní listek. Slečna, prodávající lístky, se naň podívá a dá se do smíchu. Občan opětuje slušně svou žádost. Slečna se roze- směje ještě více a zavře u pokladny okénko Přiběhne vrátný a strážník, občan vypra- vuje, co se přihodilo, legitimuje se, ale jízd ního lístku na slovinskou žádost nedostal.
Benda Němec Korutany Vídeň Bělák Celovec Lublaň
6 article
Poněvadž jeti musil, dal si lístek koupit svým známým. Ostatně může mluviti o štěstí. Hůře po chodil u téže celovecké železniční pokladny Pavel Miklavič, starosta slovinské obce Blata u Pliberka. Sotva slečně pokladní oznámil slovinsky, kam chce jeti, slečna spustila okénko. Starosta čekal, až se pokladní vrátí Vrátila se, otevřela okénko a starosta zase po slovinsky, že chce lístek do Pliberka. Tentokráte slečna promluvila. Křikla na sta- rostu německy: Mluvte německy, sice zavo- lám strážníka. A už tu byl strážník. Poroučí starostovi, aby mluvil německy, poněvadz prý německy umí, a když neposlechl, od vedl ho násilím od pokladny. Starosta na to: Dobře, pojedu bez lístku. Dostal se s ob- tížemi ke vlaku, sedl do vozu se svým zná mým. Ale jen dosedl, už tu byli dva stráž- níci, vytáhli starostu z vozu a odvedli ku přednostovi stanice, jenž žádal na něm po- kutu 6 korun, ačkoli se vlak ještě ani ne- hnul. Starosta odepřel zaplatiti pokutu. Opět se vložili do věci strážníci a počali starostu vyslýchati. Když jim oznámil, že je starosta z Blata, strážník namítl, že je to lež, sta rostu spoutal a odvedl na radnici. Tam mu komisař prohledal kapsy a když v jedné z nich nalezl honební lístek na jméno starostovo a přesvědčil se, že tedy na nádraží nelhal, dal ho rozvázatia se slovy »Marseh hinaus!« vyhnal ho z radnice Podotýkáme, že Celovec má sice
Pavel Miklavič Blata
7 article
německou správu, ale okolí jeho je slovinské a při posledních sněmovních volbách slovin- ský kandidát Grafenauer obdržel v celove- ckém okrese více hlasů, než celovecký sta- rosta Metnic, který byl zvolen teprve v užší volbě pomocí socialistických hlasů. Připomeňme si, že u zemského soudu v Celovci advokát Slovinec nesmí promlu- viti slovinského slova, ani když obě sporné strany jsou slovinské; že do okresu slovin- ského nedostane se v Korutansku, stejně jako ve Štyrsku, žádný soudní úřadník Slo- vinec; že štyrský zemský hejtman osmělil se letos ve veřejné sněmovní schůzi Slovince přezývati urážlivým slovem »windische«,a máme kusý sice, ale přece výmluvný obrázek, jaký vítr zavanul letos z Vídně na slovanský jih. O tom, jaký vítr zavanul z téže Vídně do soudnic v poněmčených částech Čech a do železničních úřadoven v Čechách a na Moravě; o zavřených českých školách ve Vídni a Dolních Rakousích; o jazykových zákonech v alpských zemích netřeba se rozpisovati. Vše to je v dobré paměti. České a slovinské školství potlačuje se za patro- nance ministra osvěty hr. Stürgkha; soud- nictví se poněmčuje s vědomím ministra spravedlnosti ryt. Hochenburgra; železnice se poněmčují za odpovědnosti ministra že- leznic Wrby; politická správa vede se na úkor nás Čechů a Slovinců s vědomím mi nistra vnitra bar. Härdtla, kteří všichni jsou členy kabinetu, v jehož čele stojí baron Bienerth.
Grafenauer Slovinec Čecho Bienerth Celovec Korutansko Štyrsko Vídeň Čechy Morava Dolní Rakousy
8 article
Ve středu byl ve slyšení přijat polský ministr krajan ryt. Duleba a podávaje v par- lamentní komisi polského kola zprávu o svém slyšení, podotkl dle úřadního komuniké, že »panovník se zvláštní uznalostí vyslovil se o korektním a přesně věcném spravování záležitostí státních vládou za nynějších ob- tížných poměrů... Dále vyslovil naději, že polské kolo, věrno slavným a osvědčeným politickým tradicím, podporovati bude vládu a její účinnou politiku, i přičiní se svým staroobvyklým způsobem o obnovu normál- ních poměrů, ke které čelí námahy minister- ského předsedy«. Tento referát dán na veřejnost ovšem s dovolením dra. Duleby a s vědomím bar Bienertha a jest tedy projevem, za nějž je ústavně zodpovědna nynější vláda. V pro- jevu tom zajímají věci, které v něm jsou, také věci, křeré v něm scházejí. O věcech, které v projevu jsou, píše včerejší »Arb. Zig «: »Pokud se týče panov- níkova mínění o »korektním a přísně věc- ném spravování záležitostí státních«, tu pa- novník posuzuje státní správu přirozeně se svého stanoviska, které dle okolností nemusí býti totožné a stejné se stanoviskem lidu. Také máme za to, že panovníku, jehož úsudek spočívá v podstatě na referátech mi- nisterského předsedy, jsou asi neznámy opo siční časopisy, v nichž se uvádějí četná fakta na posouzení věcnosti a korektnosti vládní činnosti, tak že úsudek panovníkův netřeba pokládati za úplně vyčerpávající. Nemůžeme také rozhodnouti, jsou-li po- známky panovnikovy v komuniké polského kola přesně podány. Komuniké to ukazuje přímo na svůj původ, Bienerthovu tiskovou kancelář. Vždyť se v té zprávě mluví také
Bienerth Bienerthův Zig
9 article
o námahách ministerského předsedy, směřu jících k obnovení dělnosti parlamentu (?. Bylo by možno vypsati cenu pro toho, kdo by vypátral jedinou z oněch námah. Nezískal by jí nikdo. Chvála, která se v komuniké uděluje Bienerthovi, zavání příliš sebe- chválou«. V projevu dra. Duleby není však ani slova o dosavadní uklidňovací akci prof. Gl biňského. Vyslovuje se pouze naděje, ze polské kolo dle svých osvědčených politi- ckých tradic bude podporovati vládu a její účinnou politiku. Nad touto mezerou ve vládním projevu panuje, jak se nám sděluje z Vídně, v kole polském stísněnost a sklí- čenost. Účelem akce prof. Glabiňského, jenž jednal v dorozumění s polským kolem, bylo uvésti parlament do pravidelných kolejí do- rozuměním mezi Čechy a Němci, ke kte- rémužto dorozumění se mělo pracovati na sněmě království českého. Polské kolo přeje pravidelné práci říšské rady proto, aby ne- bylo třeba sáhati opětně k § 14. a v ple- nární schůzi polského kola, svolané na dne- šek, měla se přijati resoluce, zrazující od vlády s § 14. O akci prof. Glabiňského, směřující k dorozumění česko-německému. není ve vládním projevu řeči, patrně na dů- kaz, že vláda tohoto dorozumění si už ne- přeje. V projevu však se praví, že polské kolo má podporovati vládní politiku, aby bylo možno obnoviti normální poměry.
Bienerth profesor Gl Glabiňský Němec Vídeň Čechy
10 article
Normální poměry ve státě je možno obnoviti také paragrafem čtrnáctým a proto můžeme v souvislost s vládním projevem uvésti výstrahu křesťansko-sociální korespon- dence »Austria«, která připomíná Polákům, že »demonstrace proti § 14. jest dnes ne- místna«. Polská smiřovací akce ve Vídni se tedy zamítá; Polákům se důtklivě připomíná, že nemají nyní brojiti ani proti § 14, nýbrž jen dle osvědčených tradic podporovati pol- tiku vládní. Není-li jim dosti srozumitelno napomenutí »Austrie«, bude srozumitelnějším hlas jiného vládního orgánu »Zeitu«. V něm čteme: »Dokud vláda byla přízniva Čechům, mohli si i vládní Poláci hráti na přátel Čechů a na Všeslovany. Nyní to už nejde Česká a vládě příznivá politika se dnes vy- lučují. Poláci se musejí rozhodnouti« My Čechové této vídeňské mluvě roz- umíme už dávno. Jest to mluva, kterou mluv vrchnost s těmi, kdo sedí v čeledníku. Abychom nemusili mluvy takové poslouchati. odešli jsme z čeledníku na volný vzduch. v němž se již obejdeme i bez Vídně. Polákům bude ta mluva však novou. Až dosud seděl ve Vídní v jednom pokoji s vrchností. Dnes už se octli v čeledníku. Kdyby byli rozumni. snažili by se vyběhnout odtud také co nej- rychleji na zdravý vzduch.
Polák Čecho Vídeň Austria
11 article Odraz vítězství rakouského na státy dunajské a balkánské.
Odraz vítězství rakouského na státy dunajské a balkánské. Jaeques Doboranlz uveřejnil v politické revui »Questions diplomatiques et colonialese velmi zajímavé pojednání o poměrech, nasta- lých na Balkáně po úspěchu rakouské politiky. Dunajskými státy nazývá spisovatel ty, které se nalezaji na svahu politiky vídeňské: Rumunsko. Srbsko, Černá Hora, kdežto balkánskými státy
Balkán Rumunsko Srbsko Černá Hora
12 article
míní Turecko, Bulharsko a Řecko, postavené na svahu politiky cařihradské V listopadu 1908, vypravuje autor o účinku vítězství rakouského v březnu 1909 na tyto státy byla skoro celá Fvropa nespokojena s postupem diplomacie Aehrenthalovy. Rumunsko protesto valo důrazněji nejen proti násilnostem madar- ským, ale zahrnovalo i Rakousko ve velikých manifestacích žalobami. Někteří politikové usilo- vali, aby se dal jiný směr rumunské politice zahraniční. Ale výsledek dalších události uklidni hnutí rumunské. Vláda Sturdzova dala se uchlá- choliti, byla povolena smlouva obchodní,- Rakou- skem dávno vymahaná. Srbsko odneslo všechny výlohy boje a Německo i Rakousko osvědčovaly Ru munsku své přátelství, vzájemné návštěvy oficiální a stavovské učinily ukonejšující dojem. V Ru- munsku je tedy zase pořádek a nikdo nebrojí proti bloku německo-rakouskému a rok 190 způsobil, že stát krále Carola úžeji přilnul k Ra kousku i Německu. Francii se vytýkalo, že nechala seslábnouti svůj vliv v zemi tak proniknuté francouzskou kulturou. Rumunům imponuje jenom síla. Proto se obrátili k těm, kteří r. 1909 zvítězili. Ru muni obdivují Francii, ale kupují od Němeů kteři u nich provozují nejvydatnější propsgandu finanční. O Srbsku se v posledních šesti měsícíeh skoro nemluví. Srbsko samo rychle vychladlo ze svého rozohnění v zimě a na jaře. Ani ra kouský tisk nepokračuje ve svých perfidních zuřivých útocfeh na Srbsko, krále Petra a ko- runního prince.
Carola Rumun Petro Turecko Bulharsko Řecko Rumunsko Rakousko Srbsko Německo Francie Sturdzov
13 article
Rozhodující strany srbské, mlado- a staro radikálové, pohližely za Sávu, pozorovaly Chor- vaty, kteří jsou ze stejné racy. S počátku s horlilo pro právo národů, disponovati sebou Staroradikálové jsou přívrženci Ruska. V Běle- hradě se říká, že ministerstvo zahraničních věcl páchne někdy ruskou juchtou a někdy maďar- skou voňavkou. Rozhořčenost politických kruhů srbských naznačují četné interviewy ministra Milovanoviče, který tvrdil, že styky Srbska k Rakousku jsou teď dobré a správně. Je na- děje v brzké uzavření smlouvy obehodní. Srbsko si přeje jen dohodu s Rakouskem. Milovanovič dovolává se opětně otázky konfederace balkán- ské, jež má být v přátelském styku s Ture- ekem, jež pak malým státům balkánským by zaručila bezpečnost. Co se tkne Černé Hory, uznává antor,ž poslední krise mnohem méně ublížila Čern lroře nežli Srbsku. Knížectví obdrželo značné výhody, dosáhlo zrušení článků berlínské smlouvy. jež obmezovaly volnost jeho činnosti. Je zbaveno také dozoru rakouského na svém malém pobřeží a může pokračovati v stavbě své dráhy až k přístavu Antivari. Je za- jímavé, že Rakousko učinilo nejvíce koncest odpůrci, kterého nejvíce nenávidělo. Rakouský konsulát v Antivari byl zahrnut urážlivými pro- jevy, proti nimž povykování bělehradských ulie bylo maličkostí. Ale Černá Hora mohla po- bouřiti obyvatelstvo hercegovské, jež je výboj- nější nežli bosenské. Kníže Nikola za krise obratně dovedl Rusko ujistit svou oddaností těžil ze sítuace. Rakousko celkem posílilo své postavení vůči dunajským státům, kromě Černé Hory. Udrželo svůj vliv v Rumunsku, v Srbsku získalo živly smiřující se s podrobenosti politickov i hospo- dářskou.
Milovanovič Antivari Sáva Rusko Běla Srbsko Rakousko Antivari Rumunsko
14 article
i drobném prodejí: ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve Gliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10 h večerní . . . . . . . . 5 h Snseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tan redakce, tiskárna a expedine „Národních Láistů“ Rukopisy se nevracejí
národní Láistus
15 article
Mladoturci nedávají se získat pro nijaké kombinace mezinárodní a zůstávají zeela eklektiky. Jsou stejně zdvořilí k Němcům jako k Fran- couzům. Ve Francii hledala nová turecká vláda finanční podpory. Převaha francouzských financí v Turecku je teď zajištěna a dva tajemníci tu- rečti, kteří dříve znali jen cestu do Pruska, chodí teď častěji do Francie na studia. V Bulharsku zaniklo veškeré bojovné roze- chvění. Hlavní starosti státu bylo zhostiti s obtižného dluhu. Požádán byl opět o pomoe světový bankéř Francie. Dosud není nic uza- vřeno. Francie zajišťuje si svůj kapitál objed- návkami průmyslovými. Tak pomáhá exportu svého průmyslu. Lze doufati, že Bulharsko, získané Francií, přikloní se k dalším sdru- ženým státům Anglii a Rusku. Jisto je, že s kloní zřejmě k Rusku. Řecké nepokoje přisuzuje autor vlivu mlado- turecké revoluce. Řekové doufali, že z ní budou těžit. Zklamali se. Ale chtěli též svůj podil na kořisti, když Rakousko si připojilo Bosnu Hercegovinu — Kretu pokládali za svůj opráv- něný podil. Jistý stát podporoval Řecko v jeho záměrech. Nepořádky řecké mohly vésti k válce, kdyby ji nezabránila rozvaha a umirněnos králova. Autor dochází k závěrku, že podnikavá politika Aehrenthalova rozšířila vliv rakouský ve státech dunajských, ale seslabila jej v balkán- ských. Ve hře špatně pochodilo Německo, jež skvěle sekundovalo svému spojenci rakouskému. Nezáleží mu mnoho na moci spojencově v Ru- munsku a Srbsku, když samo ochablo ve svém postupu na Balkán. Z Berlína pohlížejí přes Bělehrad dále k Cař hradu a Bagdadu. A na tétu straně je teď polled méně utěšenější nežli byl před rokem.
Němec Fran Řek Hercegovina Kret Francie Turecko Prusko Bulharsko Anglie Rusko Rakousko Bosna Řecko Německo Srbsko Balkán Berlín Bělehrad Cař hrad Bagdád
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. listopadu. (Polský list proti německé hegemonii.) Až dosud všechny polské časopisy, až na „Nov. Reformu“, hájily protislovanského usnesení čtyř německých sněmů. Proti jazykovým zákonům německých sněmů vyslovuje se nyní také krakovský měsíč- ník „Swiat slowiaňski“, redigovaný prof. Feli- xem Koneczným. Zákony ty nazývají se v „Sw. Slow.“ útokem německých hegemonů n rovnoprávnost národů. V Dolních Rakousích jsou české vesnice a Vídeň jest město jazykově smíšené. Slušelo se tedy připustiti v zákonech výjimky. Kdyby se polské kolo bylo chopilo té věci, mohlo si svým prostřednictvím mezi Če- chy a Němci zabezpečiti na dlouhou dobu vyni- kající postavení v parlamentě. Zákon dolno- rakouský by byl přípustný, kdyby se týkal pouze veřejných škol; ale on nedopouští ani soukro- mých škol, poněvadž také učiteli soukromých škol mohou býti nyní jen odchovanci německých učitelských ústavů. Zákon pohřbívá nejen školy české, nýbrž i polské ve Vídni, o které se z pol- ských politiků nikdo nestará. Německé zákony otáčejí se aureolou idey autonomistické. Němci prý, utíkajíce se do zemských sněmů, uznávají zásadu autonomistickou, což prý je veliké ví- tězství zásadní. To vše je však sofistika, fikce a naivnost. Němci nikdy se nebudou v politice ří- díti doktrinou; hru s doktrinami ponechávají Po- lákům. Sami budou pro autonomii jen tehdy, když jim to bude na prospěch. V zákonech měly se státi změny co do škol soukromýcha měla se z jich právomoci vyňati Vídeň. Toho
profesor Fel Němec Praha Dolní Rakousy Vídeň
17 title
FEUILLETON.
18 title
Literatura.
19 article N aše knih y.
N aše knih y. * Kare! Rožek: Čeští spisovatelé novodobi na škole národní. Nákladem J. Smrtky, redaktora vydavateie časopisu „Škola našeho venkova.“ Cena 5 K 30 k. V uznání hodné snaze soustřediti také pozornost učitelů obecných a měšťanských škol na záslužné zjevy moderní literatury české, p. K. Rožek vydává svoji knihu, výslovně určenou jako příručku k vý- kladům učitelovým. Celkem můžeme být autorovi vděčni za totc pracné a svědomité dílko, třeba že mnohé s hledisk p. Rožkových na jednotlivé spisovatele zcela vždy nekryjí se s ustáleným reliefem vykládaného spiso- vatele a třeba že předpokladný obzor literárně bi- storických vědomostí celkově u stavu učitelského ne- bude asi tak hluboký a všestranný, jak ho autor Č. S. N. předpokládá Ale tu zašli bychom již na choulostivě pole ne- rozřešených dosud otázek o rozmnožení studií učitel- ských, mimo jiné zvláště volným přístupem na vy- soké školy, problémy to, jež zajisté spravedlivě k touženému prospěchu vyluští pokroková doba čase nejbližším. Při publikuci p. Rožkove nutno tedy počílai s danými předpoklady a ty-li odpovídají skulečnosti. pak kniha čilého našeho spisovatele zajisté zdárně uplatní svoje poslání, zvláště v kruzích, jimž je určena.
Kare J Smrtka K Rožek Rožkův Rožkov Č . S Rožek
20 article
Pan Rožek u každého autora předesílá stručný přesný životopis, načež zařazuje některé ukázky z je- ho prací, pokud jsou ovšem vhodný pro jednotlivě stupně školní výchovy. Nutno po pravdě uznati, že při lěchto výborech, pečlivě glossovaných, kde toho polřeba, autor zachovává vždy pokrokové a svo- bodomyslzé stanovisko. Č. S. N. počínají J. Kollárem a vypracovány jsou až k J. Arbesovi. Ob- sahují tudíž téměř colou novodobou literaturu če- skou, kromě periody nejmladší, jež patrně znstoupena bude v díle II. Pro naše učitelstvo i žactvo středních škol je tu hojně maferiálu, jenž bude také vždy ví- taným přispěvkem pro uměleckou výchovu a zdatně bude čeliti suchopárným výkladům našich čítanek. jež po stránce moderní úkolům svým naprosto ne- vyhovují. Z téhož důvodu nutno také příručku p. Rožka vítati jaku vážný pokus o reformu a pokrok na poli výkladů titerárních, jimž dosud na obecných a mě- šfanských čkolách bylo věnováno tak málo času pozornosti. Pečlivě uspořádané toto dílo doporučuje- me vřelel * N. V. Gegol: Ženitba. Zcela neuvěřitelná příhoda ve 2 jednáních. Přeložil dr. Bořivoj Prusík.
Rožek J Kollár J Arbes N V Gegol doktor Prusík Č . S . N Ob
21 article
Vyšlo jako 45. svazek Divadelní knihovny „Máje“ Redakcí JUDra. Jos. Štolby v Praze. Cena 1 K 20 h. Tato „zcela neuvéřitelná přihoda“ je veselohra. výtečná veselohra, která má tu neocenitelnou vlast- nost, že je vskutku veselá. Kdo měl příležitost vidět její provozování při nedávné oslavě autora na scéně smíchovského nebo vinohradského divadla, jistě to dosvědčí. — Prostá osnova hry, nesmělá nevěsta. nápadníci s nesmělým Podbolesinem v čele, prohnaná dohazovačka — vše pojí se v neobyčejně vtipněa účinně stavěnou veselohru. Humor, pravý ruský hu- mor, nehledaný a neurážející, rázem si zaujme po- sluchače. Čím to je, že právě ruský hiumor nás tak dojímá a je nám tak blízký? Není třeba se rozepisovati o jednotlivých bodech hry: nejlepší rada je, aby se šel. každý podívat na provozování této veselohry. Úspěchy, kterých docilo- vala na smíchovské i vinohradské scéně, jsou jistě dobrým doporučením. A konečně — potřebuje Gogol doporučení?
JUDr Gogol Praha vinohradský divadlo dobrý rada
22 article
Jarka N. * Ricarda Huchová: Z vitězné ulice. Črty ze života. Přeložila Zd. Hostinská. Nákladem J. Otty v Praze Vzácná, v přísněm a pečlivém překladě Zd. Ho- stinské právě vydaná románová skladba německé spisovatelky R. Huchové „Z vítězné ulice“, ne- najde hned tak sobě rovné, jak námětem, tak pro- vedením, Autorka podepsala ji jako „črty ze života“ ale v pravdě je to spíše denník jemného psychologa jenž z dojmů na pohled všedních a každodenních. setkává před očima čtenářovýma úžasný obraz lid- ské bídy, jejíž jediným pokladem jsou klamné sny o štěstí a marná důvěra v budoucnost. V staré římské čtvrti odehrává se tklivé to dra ma dětské, jehož středem je umírající mrzáčei Riccardo, hoch křehké tělesnosti, ale zvláštního jas- novidu, jehož každé slovo, sen, příběh či zkušenost jakoby vyzařovalo světlo jiného světa — a jeho matka, obdivuhodná Farfalla, jež celý život obětuje lásce svých dětí a naději v jejich spokojenost. Ale kromě těchto dvou osob stěžejních, i všechny ostnt- ní s tak uměleckou seriosností jsou propracovány, že čtenář znovu a znovu vrací se k milé této knize, aby ve vlastních myšlenkách rozpředl steré ty ro- mány, jež jsou v ní jen napovězeny, jen načrtnuty. Takovými knihami, jako je R. Hluchové „Z ví- tězné ulice“ skutečně platně přispívá se ke všelidskému snažení uměleckému a my neváháme proto publikaci tuto přiřaditi k nejcennějším, jež objevily se na našem knižním předvánočním trhu.
Ricardo Huchová Zdeněk J Ott R Huchová Riccardo R Hluchová vitězný ulice Praha
23 article
Vkl * Problém podzemních toků Punkvy v dějinném vývoji od století XVII. do let 80. minulého stolelí. Napsal PhDr. Karel Absolon, docent geografie při c. k. české universitě, kustos mor. musea zem- ského. Nákladem Klubu přírodovědeckého v Pro- stějově. Dr. K. Absolon je jedním z oněch badatelů, kteří známi jsou svou literární i objevitelskou praci na poli řešení záhad Mor. Krasu. Od XVII. století vy- střídala se jich celá řada. Byli to mužové neobyčejné pile a energie a obohatili literaturu odbornou o dra- hocenná díla. Dr. Absolon znám je již řadu let v Mor. Krasu a česká žurnalistika přinesla z jeho péra sta a sta úvah a pojednání o tomto čarokrásném a bohatstvím slynoucím zákoutí Moravy. Vedle čet- ných publikací samostatných presentoval se dr. K Absolon známým dílem většího slohu „Moravský Kras“, vydaným v Praze u Wiesnera. Nová kniha tato vznikla ve „Věstníku Klubu přírodovědeckého“ a uspořádal ji dr. Absolon letošního léta, kdy po- skytl mu zemský výbor možnost, věnovati se dva měsíce práci vědecké. Kniha Absolonova má už proto právě nyní cenu, poněvadž vydána byla v do- bě, kdy sekci přírodovědecké z Brna za jeho vedení podařilo se vniknouti do prastarého řečiště Pun- kvy, odhaliti nové fantastické podzemní luhy plné krás, zkamenělé vodopády a tisíce lesklých stalag- mitů a také vedle tohoto cenného objevu vniknouti do bezprostřední blízkosti dna Macochy. Kniha roz- dělena je na 6 kapitol a poskytuje krásný a cenný přehled osob i prací zúčaslněných na luštění pro- blému tohoto. V prvé kapitole popisuje autor nej- starší doby až po vystoupení Raichenbachovo. V ka- pitole druhé obsažena jest činnost doby dra. Karla z Reichenbachu 1830—1840. Kapitola obsahuje pře- hled činnosti Karla z Reichenbachu, Adolfa Seno- nera v jeho poměru k Reichenbachovi a Kořistkovi,
PhDr Absolón K Absolón doktor Mor Wiesner Absolonův Karel Adolf Reichenbach Kořistka Morava Praha Brno Macocha Reichenbach Kraso
24 article
Albína Heinricha a Řehoře Wolného, záznamy z far- ních protokolů ve Sloupě, topografie P. Řehoře Wol- ného a ostatní autory až do let 50. Kapitola třetí pojednává o době dra. Jindřicha Wankela (1850 až 1880) v Mor. Krasu všeobecně známého badatele a odborného spisovatele. Kapitola čtvrtá líčí činnost prol. dra. Kořistky a shledáváme tu činnost autorů od let 1850—1880. Dále články v různých učebni- cích, příručkách, průvodčích a pod. Kapitola V. obsa- huje práce úřadů státních. Od polovice stoleti XvI. až do vystoupení Liesganigova 1762, měření J. Lies- ganigova (1762—1768), periodu map josefinských do- r. 1807, dobu od r. 1807 do let čtyřicátých: trian- gulační měření c. k. gen. štábu a c. k. katastru, dobu od let čtyřicátých; založení voj. zeměpisného a říš- ského ústavu geologického, dobu od let sedmdesátých až do r. 1895, nové mapy v měřítku 1: 25.000a 1: 75.000, precisní nivellement, dobu od r. 1895, precisní mapování říše. Kapitola šestá obsahuje do- bu dra. M. Kříže. Vědecká tato práce uzavřenaje bibliografií literatury o krasovém území moravském, chronologicky uspořádanou. Veškeré kratší i nej- menší. díla feuilletonistická, po různu se objevivší v denních listech, věstnících atd., jsou tu pečlivě za- znamenána, což svědčí o tom, že autorovi neušla na přec tak obsáhlém poli literatury i žurnalistiky ani jedna úvaha nebo práce, vztahující se k Mor. Krasu. * V. Buzeskul. Úvod do řeckých dějin. Podle druhého, opraveného vydání přeložil se svole- ním autorovým J. Veverka. V Praze, 1909. Za podpory Ceské akademie vydali Bursík a Kohout.
Heinrich Wolný Wankel Kořistka XvI J Lies ganigův Mor V Buzeskul J Veverka Bursík Praha Kraso Mor
25 article
Na dráze slovanské vzájemnosti znamená pře klad lento důležilý krok, neboť v širém oboru minu losti staroklassické jest případem prvými, kde doplňu- jeme mezery svého písemnictví z duševní práce ruské Charkovský prof. Buzeskul získal si svými pracemi na poli bistoriografie řecké jméno slavné a jeho BLeggenie n Hcropim Tpeciů jest dnea nejznameni- tější pomůckou, do řeckých dějin uvádějící, jíž po bok nemůže podobné postaviti žádný z velikých ná- rodů západo-evropských. O ceně a významu tohoto spisu Buzeskulova podána v listech těchto zpráva svou dobou jak o prvém tak i o drubém vydání, zde pak přísluší referovati pouze o překladu, přesně plynně pořízeném. Není však to poubý překlad dru- hého vydání, r. 1904 dolištěného, nýbrž slov utný autor přehlédl text zevrubně i upravil jej se zřením ke stavu příslušného badání a k novým pracím at do konce r. 1907, lakže český překlad representuje vlastně třetí vydání ruského originálu. Překladalel přihlíže k doznání Buzeskulovu, že není dostatečně obeznámen a vědeckou literaturou českou, doplnil bohatý autorův citační aparát doklady českými dle své možnosti nejůplněji, začež zasloužil si dík každého, kdo hodlá vědecky obírati se starořeckou minulostl. Překladatel při cilátech ruských dokladů vědeckých užívá transkripce latinské, jakkoli utužování vědecké vzájemnosti byla by citace ruským písmem s pro- spčchem větším. Dr. J. V. Práše k. * Mořem i pevninou. Pořádá B. Bauše. Říše věčného ledu, Líčí B. Bauše. Praha 1909. Bursík a Kohout.
Buzeskul doktor B Bauše Bursík Praha
26 article
V době rozrušené výzkumnými zprávami od jižní točny a soubojem obou Američanů, kteří domá- hají se prvenství, že objevili sočnu severní, vhod př- chází samostatná česká sbírka, prof. Baušem pořá- daná, která vytkla si účelem informovati o výzkum- ných cestách nové doby a o jejich zeměpisných elhnografických a přírodozpytných výsledcích. Úvá- žíme-li, že mizejí prázdné plochy na mapách povrchu zemského, že plní se již zeměpisnými pojmy nitro africké, že sňaty pečeti nepřístupnosti z posvátného Tibetu, že bílý člověk prochází již vnitřkem Australie a že právě padá i opona, která dosud halila tajemstv obou polů, tož zajisté přiznáme zplna oprávněnos sbírce, která, jakž svědčí právě vydaný prvý svazek vyhovuje všemu očekávání. Prof. Bauše líčí v něm podrobně výzkumné cesty k severní točně — zpráva o Cookovi a Pearym bude prý dodána v krátkém ča- se — a zvláště zevrubně pojednává o nejnovějších cestách k jižní točně, které dospěly již až k 88° j.š a doplnily počet patera dosud známých zemědílů še- stým, zvaným Antarktidou. Výběr látky, prof. Bau šem podané, obohacuje vědomosti zoměpiscovy i pří- rodozpytcovy, mapy obojího světa ledového a četní vyobrazení dle snímků výzkumců text vhodně do- plňiují * A. Nosek: Ryby mořské a zladkovodní V Praze, 1909. J. L. Kober. Slavný v naší novější literatuře nakladatelský závod J. L. Kcber hledí si v obrozené své pyněj
Američan profesor Bauše Cook Peary Bao A Nosek Ryba Kober Kcber Austrálie Praha
27 article
fási horlivě popularisování vědy ve všech oborech. Novým dokladem této snahy jest obsáhlý spis prof. Noska o rybách mořských i sladkovodních, který při nedostatku vědecké zoologie česky psané jest ví- taným doplněním naukového písemnictví českého, jsa pak podán v rouše populárním a hojně zdařilými illustracemi doplněn, stane se bohdá i oblíbenou kni- houlidevou, k čemuž zamlouvá se i vhodným způ- sobem dikce své. Spisovatel nespokojil se jednotvár- ným vyličováním tělesných znaků rybích, nýbrž všímá si bedlivě i vývoje i života němých obyvatelů vod. čímž spis jeho stává se i zajímavým. Ku po- stupu svému volil methodu evoluční, od ryb fossil- ních k typům nejdokonalejším, rozdělil pak práci svou ve dva oddíly, z nichž prvý zavírá v sobě vý- pis ryb. druhý vše, co zajímavého a důležitého o ry- bách uvésti lze. Přihlížeje i k veliké národohospodář- ské důležitosti ryby, pojednává spisovatel na konci obšírně o chovu a lovu ryb i o rybníkářství, vší- maje si zvláště poměrů našich.
profesor Nosek
28 article
„Jungmann“. Napsal Em. Chalupný. Ná- kladem Lidového družstva tiskařského a vydavatel- ského („Přehled“) v Praze. Tiskem Edv. Leschingr v Praze. * B. Menšík: „Soupis současné české litora- tury dramalické.“ Svazek II. Bibliografické příručky. Řídí a vydává K. Nosovský. * Česko-moravský Včelař. Včelařský kalendář n rok 1910. Uspořádal Fr. Vohnout, t. č. správce včelař- ských pozorovacích stanic pro král. české, Ročník VI Nakladatel F. A. Urbánek * Urbánkův kapesní kalendář českého učitelstva na školní rok 1909-10. Uspořádal Ant. Jandl, odh učitel v Praze, Ročník X. Nákladem F. A. Urbánka v Praze. * „O církevním umění a péči o jeho památky.“ V odborové schůzi duchovenstva při V. sjezdu kato- líků českoslov. v Hradci Králové dne 31, srpna 1909 přednesl E. Šittler. „Poštovní služba výkonná“ v královstvích zemích na řížské radě vídeňské zastoupených. Na zá- kladě nařízení a výnosů do 1. listopadu 1909 vyda- ných jako rukověť ke zkouškám poštovním sepsnl Jarosl. Pšenička, c. k. pošt. kontrolor a správ- ce kursu oficianiského v Praze. Tiskem A. Lapáčka v Praze. Nákladem vlastním. * Ludvík Lošťák: „A tak jsem žil.“ Nákla- dem vlastním, * Jaroslav Sutnar: „Sv. Čech a P. X. Šalda.“ Stať obranná. Nákladem Hejdy a Tučka v Praze. Tiskem dra. Ed. Grégra syna. * Ant. Macek: „Mému ditěti.“ Bibliotéka fon- du Julia Zeyera při Čes. akademii cís. Fr. Jos. pro vědy, slovesnest a umění. Tískem Ed. Leschingra v Praze. * W. T. Stead: „Lze obcovati se záhrobím ?“ Se svolením autera přeložil Boř. W. Weigert. Nákla- dem a tiskem Hcjdy a Tučka v Praze.
Jungmann Chalupná Menšík K Nosovský Vohnout F A Urbánek Urbánkův Jandl E Šittler Pšenička A Lapáček Lošťák Sutnar Hejda Tuček Grégr Zeyer Čes František Jos Stead W Weigert Hcjda Praha Francie Hradec Králové Náklo svazek . Čechy a P . X . Šalda Tísek Ed Českomoravský