3
masthead
10. listopadu 1909. Číslo 310.
4
article
Z Pešti, 10. listopadu. O 11. hodině dopo-
lední sešla se ministerská rada, na které refe-
roval dr. Wekerle o příznivě audienci a je-
jím výsledku.
Z Pešti, 10. listopadu. (K. k. uher.) Mini-
sterská ráda trvala až do půl jedné. Po ministen
ské radě konferoval ministerský předseda dr
Wekerle s ministrem obchodu Košutem. Mini-
sterský předseda prohlásil, že sdělil ministerské
radě výslédek svého slyšení a že prohlásil, že
Jeho Veličenstvo přeje si ještě přijati ve sly-
šení ministry hraběte Andrasse a Košuta. Byla
na něho vznesena otázka, zdali vi o dnešní cestě
ministra zahraničních záležitosti hrab. Aehren-
thala do Pešti? Ministerský předseda přisvědčil.
ale prohlásil, že cesta tato má jenom soukromý
ráz. Jest ovšem také možno, že hrabě Aehren-
thal jej navštiví. Slyšení ministrů hraběte An-
drásse a Košuta má přirozeně politický význam.
Na otázku, kdy dojde k těmto audiencím, odpo-
věděl dr. Wekerle, že ještě jistě neví, kdy k nim
dojde, snad v několika dnech, nejspíše v sobotu.
Konečně rozhodnutí nebylo ještě učiněno, ale
také kabinet nemohl ještě učiniti žádného roz-
hodnutí. Ministr Košut přijal později státní se-
kretáře Mezössya a Totha, jakož i posl. Hoitsya
a Nagya, s nimiž konferoval delší dobu. Tyto
konference souvisí se zejtřejší konferencí stra-
ny, což vysvítá také z toho, že konferencí těchto
zúčastňují se ti členové strany neodvislosti, kteří
uspořádali v neděli hostinu.
Wekerle
Košut
Andrass
Aehren
Ana
doktor
Mezössya
Toth
Pešť
Min
5
article
Skupina Justhova.
Z Pešti, 10. listopadu. Do presidiálního sa-
lenu sněmovny poslanecké dostavili se též dnes
četni poslanci, mezi nimi místopředsedové hrabe
Theodor Batthyany a Merey, kteří hovořii
s předsedou šl. Justhem o situaci politické. Může
býti konstatováno, že zpráva o zamýšleném po-
volání ministra Košuta a hr. Andrasse ke králi
neméla pozoruhodného účinku na bankovní sku-
pinu, jejíž členové se v plném počtu dostavi na
zejtřejší konferenci strany neodvislosti, zaujmou
stanovisko proti pořadatelům nedělního banketu
Košutova, usnesou se o kooperaci a projeví své
stanovisko v otázce bankovni.
Rozřešení na základě národních konacessi.
Z Pešti, 10. listopadu. „Budap. Hirl.“, orgán hr.
Andrasse, pronáší se takto: Včera se stai
konečně očekávaný příznivý obrat.
Rozřešení krise ve smyslu národních koncessí nen
již lužbou nesplnitelnou. Audience Wekerlovy měly
v zápětí, že maďarské národní požadavky
ve Vídni se již neodmítají tak příkře, jako
dosud. Král chce však vyslechnouti K oš u ta a hr-
Andrasse, aby od ních se dověděl, zdali na zá-
kladě kencessí národních jest pokojné rozřešení krise
možným.
Andrassy a Košut k cisali.
Z Pešti, 10. listopudu. Hr. Andrassy a Košut po-
voláni jsou k císaři na audienci, nejspíše na sobotu
Justhův
Theodor Batthyana
Merea
Justh
Košut
Andrass
Košutův
Wekerlův
Andrassy
Pešť
Vídeň
Hradec
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 10. listopadu. (K. k.)
Železniční výber. Před zahájením jednacího po-
řadu konstatoval posl. Neumann ve formě do-
tazu k ministru železnic na základě projektu, že
řečníkem v poslední schůzi výboru opětně navrho-
vaná spojovaci trat mezi pražsko-duch-
covskou drahu a smečensko-zvole-
ňovesskou místní drahou má délku pouze
2 km. Projekt byl již v r. 1894 vypracován společ-
ností státní dráhy. Náklad na provedení činil by asi
X mil. korun. Tímto projektem měla býti zastávka
Podlešín c. k. státní dráhy spojena se stanicí Kno-
vízem na místní dráze. Dnes vykoná zboží z Podle-
šina do Kralup přes Prahu 80 km cesty. Po vysta-
vění nové trati činila by cesta z Kralup n. Vlt. pouze
16 km. Tim by se zřídilo nové odbytiště u Prahy
pro libušinské uhli. Veřejný zájem vyžaduje zřízení
těto trati. Řečník doporučuje tuto trat blahovůli
ministra železnie.
Neumann
Podlešín
Kno
Kralupy
Praha
Vltava
km
7
article
Ministr železnic Wrba odvolává se na své pro-
hlášení v minulé schůzi, Trať ona bude studována
se stanoviska dopravního a technického
Přikročuje se pak k jednacímu pořadu
Zpravodaj posl. Dobernig podává jménen
užšího výboru podrobnou zprávu o otázce z výšen
tarilů na jižní dráze a doporučuje resoluci.
schválenou užším výborem,
Poslanec Maštálka konstatuje, že resoluce
užšího výboru vyslovuje vlastně ministru
železnic nedůvěru tim, že jeho postup ozna-
čen jako politováníhodný. Po schválení resoluce mu-
sil by ministr železnic z toho učiniti důsledky. Řeč-
ník nechce následkem toho oslabiti význam této
resoluce a vyhražuje si eventuálně podati s amo-
vtatnou resoluci, která precisuje ne-
důvěru. Celá akce je vlastně jenom akci z roz-
paků, poněvadž ministr železnic dal souhlas ke zvý-
šení tarifů na jižní dráze a poněvadž snad již v nej-
bližších dnech budou tarify uveřejněny, ježto musí
býti uveřejněny šest neděl před nabytím platnosti
(1. ledna 1910). Resoluce značí tudíž jenom slabost
parlamentu, poněvadž ministr železnic přes ní jedná
dále., Kdyby parlament byl silným. mu-
sil by ministr podati demisi.
Maštálek
zpravodaj posl
8
article
Řečník táže se ministra železnic, kam až povede
další jednání s jižní drahou o postátnění nebo sa-
naci jejch poměrů? Dle novinářských zpráv má s
v prosinci započíti s vyjednáváním o sanaci. Bylo
by velmi závažno pro parlament zvěděti, na jakém
podkladě se vyjednávání povede. Souhlas ministra
železnic ke zvýšení tarifů na jižni dráze byl dán
za souhlas ke zvýšení tarifů ústecko-teplické
dráhy a buštěhradské dráhy. Oběma
těmto drahám má se tím dostati pro-
středků, aby mohly vyhnati do výše
příští postátňovací rentu. To dlužno
pokárati, poněvadž železniční správa měla vy-
užitkovati situace, kterou jí dala převaha jednotné
sítě státních drah a měla pomýšleti na jednání o
postátnění obou drah a přikročiti k němu v nejbližší
budocnosti. Za postátnění těchto obou drah žádal
parlament při postátnění velkých soukromých drah
a sluší litovati, že tato akce vázne a že v minister-
stvu železnic není dosti rozhodnosti, aby obě tyto
dráhy byly převzaty v majetek státu a tím zdokona-
lena síť státních drah v Čechách. Řečník žádá n
ministru železnic vysvětlení o úmyslech vlády ve
příčině postátnění těchto drah a zvý-
šení tarifů na nich.
Čechy
9
article
Řečník žádá, aby vzat byl zřetel na transit-
ní dopravu u mistních drah. Stát nabyl
sestátněním soukromých drah dominujícího posta-
vení na mnohých zemských lokálních drahách
kdyby těmto zemským podnikům byla přikázána
transitní doprava, mohly by se zemské fi-
nance zlepšiti v mnohém směru.
Řečník zmiňuje se pak o novýcl uhel-
ných tarifech, které budou míti za následek.
že východní Čechy budou cizím slezským uhlím
ovládány ještě více než nyní. Řečník vyzývá vládu,
aby vypočítala cenu za jednotky tepla pro veškeré
stanice v Čechách, a to zvlášť pro domácí uhlí hnědě
a černé, jakož i pro uhlí cizozemské a prosí výbor
aby se zabýval blíže těmito otázkami, i když ne-
přísluší k věci, poněvadž asi v budoucnosti nena-
skytne se více příležitosti vrátiti se k této otázce.
Posl. dr. Ellenbogen vytýká, že resoluce
užšího výboru je v druhé části příliš skromnou a
navrhuje tuto resoluci: Se zřetelem na resoluci,
navrženou užším výborem, ve které se vyslovuje
politování, že ministerstvo železnic projovilo souhlas
se zvýšením tarifů na jižní dráze, navrhují pode-
psaní: Ministerstvo železnic se vyzývá, aby pře
Posl
doktor
Ellenbogen
Čechy
10
article
uplynutím prozatím jednoroční doby, po kterou po-
trvá nynější zvýšení tarifů, podala zprávu o svých
úmyslech a zejména aby sdělila železničnímu vý-
boru, že povinnost sanační případá zvláště věřitelům.
Ministr železnie Wrba poznamenává
oproti výkladům posl. Maštálky, který rozšířením
resoluce, navržené užším výborem, chtěl projeviti
jistou nedůvěru vládě, že ho těší, že ostatní členové
užšího výboru nesdili toto stanovisko, nýbrž uzná-
vají, že vláda nalézala se ve stísněné situaci, které
ostatně ministr železnic sám lituje. Nesmí se pre-
hlížeti, že zejména také sociálně-politická opatření
státních drah, k nimž jižní dráha musila se připo-
jiti, spolu zavinila dnešní situaci jižní dráhy.
Ve příčině otázky sestátnění jižní dráhy ministn
poukazuje na to, že obtíže otázky té, jakž ve vý-
boru železničním samotném bylo namnoze uzná-
váno, jsou nesmírné a že tudíž otázka ta toho času
není ve stadiu aktuálním. Při nynějším zvýšení ta-
rifů jde jenom o zatímní východiště, kteréž nemůže
finanční poměry společnosti trvale sanovati. V lád
zahájí však v nejbližší době se společ-
ností jižní dráhy jednání o rozsáhlej-
ších opatřeních sanačních, při kterémž
se ukáže nutnou především náležitá ochota majitelo
obligací.
Maštálek
11
article
Na další dotaz posl. Maštálky o zvýšení ta-
trifů u dráhy buštěhradské a úste-
cko-teplické odpovídá ministr, že u dráhy
huštěhradské jde o splnění slibu, kterýž jí dal
vláda před několika lety, kdežto pro povolení vyš-
ších sazeb u dráhy ústecko-teplické rozhodovaly
konkurenční ohledy vůči státním drahám. Vláda
spojila schválení vyšších tarifův u dráhy ústecko-
teplické s podmínkami finančními a zvláště se po-
starala, aby zvětšený obnos ze zvýšení tarifů při
eventuálním sestátnění nerozhodoval. Finanční efek
zvýšení tarifů činí u buštěhradské dráhy asi 05
mil. korun, u dráhy ústecko-teplické asi 0.6 mil
korun. Pokud jde o sesthtnění těcht
obou drah, není k němu vhodný oka-
mžik
Posl. Kadlčák vyslovuje politování, že nebyl
vzat zřetel na stanovisko, které zemské sněmy ve
Štyrsku, Korutanech a Krajině zaujaly vůči zvýšení
tarifů na jižní dráze. Na jižní dráze nemůže býti
zjednán pořádek zvýšením tarifů, nýbrž jenom úpra-
vou tarifů. V příčině sestátnění jižní dráhy pro-
hlašuje řečník, že zásadně není jeho odpůrcem, avšak
nyní, kdy mohlo by se vzbuditi zdání, že má býti
schváleno hospodářství kapitalistů na jižní dráze
nemůže se vysloviti ani pro dotyčnou resoluci. Od-
mítá výtky, že vinou zástupců českého národa do-
padlo sestátnění české severní dráhy a sevorozápad-
ní dráhy nepříznivě pro stát a prohlašuje, že vinu
mají ti, kteří sestátnění oddalovali. Dále odmílá
výtku, že čeští poslanci nemají žádného zájmu na
jižních zemích a poukazuje na odhlasování alpských
drah. Na konec prohlašuje, že bude hlasovati jak
pro resoluci užšího výboru v nejostřejším znění
tak také pro dodatečný návrh Ellenbogenův.
Maštálek
Posl
Kadlčák
Ellenbogenův
Štyrsko
Korutany
12
article
Posl. Pergelt tlumočí stížnosti na průmysl
bohatých severních Čech na železniční spojení s Ber-
línem, jak přes Prahu, tak také přes Děčín a stěžuje
si na časté přesedání při tomto spojení železničním
Rečník dále vytýká, že rychlovlaky mezi Vídní. Ber-
línem a ostatním severním Německem jsou zpra-
vidla přeplněny, z čehož vyplývá, že jest nutno, aby
oběma nynějším tratím rychlíkovým bylo uleličene
zřízením třeti trati rychlíkově.
Na konec byla sehválena zpráv
užšího výboru s některý mi resoluce-
mi a také s resolucí posl. dra. Ellenbo
gena.
Posl
Čechy
Praha
Děčín
Vídeň
Německo
13
article
Výbuchem benzinu způsobené ne-
štěsti v Holešovicích-Bubnech.
Výbuchem benzinu způsobené ne-
štěsti v Holešovicích-Bubnech.
(Anna Poupětová uhořela, devítimě síč-
ní dceruška smrtelně popálena.)
V těch končinách sedmé části Prahy, kde roz-
kládá se Mablerova přádelna, stalo se dnes o 1/4 12.
hod. polední vážně neštěstí, kterému padla za obět
25letá Anna Poupětová, manželka chauffeura továr-
níka Mahlera. Devítiměsíční její dítko, Eliška, bylo
při tom tak těžce na hlavičce a ručičkách popáleno.
že sotva večera dožije. Velké zástupy obecenstva tís-
nily se ještě v odpoledních hodinách přod domem.
kde se neštěstí přihodilo a litovaly nešťastnou ženu.
Skladiště benzinu — v pokoji.
Příčina truchlivého neštěstí dosud nemohla bý
přesně vyšetřena a sotva se asi podaří zjistit, za ja-
kých okolnosti požár v příbytku Poupětových povstal
Chauffeur továrníka Mahlera, 28letý Oldřich Poupě
obývá byt o pokoji a kuchyni ve druhém patře děl
nického domu, s továrnou Mahlerovou sousedícího
Teprve nyní slala se policejnímu úřadu známou okol
nost, že chauffeur Poupě míval doma větší zásobu
benzinu Poupě pod dojmem velkého neštěstí do 2.
hod. odpol. nemohl být vyslechnut, aby tuto okol
nost vysvětlil. V každém případě bylo přechovávání
větší zásoby benzinu v soukromém příbytku na-
prosto nepřípustným a tato okolnost zajisté stane
se předmětem trestního vyšetřování. Množství ben
zinu, které Poupě měl doma, také se nedá přesně
zjistit, poněvadž obsah nádržky do poslední kapky
shořel. V sousedství obyvatelé třípatrového dělní-
ckého domu vypravují, že rovněž neměli tušení
tom, že chauffeur má doma větší zásobu benzinu
prohlašují, že nebyli by to trpěli.
Poupětová
Mablerův
Mahler
Eliška
Poupětův
Chauffeur
Poupě
Mahlerův
Holešovice
Bubno
Praha
14
article
Zásoba — pro domácí potřebu.
Nešťastní manželka chauffeura, 25letá Anna Pou-
pětová, nejednou z velké nádoby benzinu přelévala
do láhve a z této používala benzinu k cídění šatů
Dres před polednem podobným způsobem si počí-
nala a při tom nalezla příšernou smrt. Jak praveno
podrobnosti neštěstí sotva budou zjištěny, poněvadž
Poupětová na škvarek shořela. Vyslovena pouze
domněnka, že Poupětová nejspíš přiblížila se s ben-
zinem příliš blízko ke kamnům, anebo že při přelé-
vání benzinu z velké nádoby do láhve povstalo ve-
liké množství benzinových par, které od rozpálených
kamen pojedrou se vzňaly a v okamžíku celý pokoi
byl plameny naplněn.
Poe
Poupětová
15
article
Požár v bytě.
Požár v bytě.
Před 1/412. hod. polední zaslechli obyvatelé sou-
sedních bytů strašlivé zvuky. Stěží rozpoznali, že
Poupětová volá o pomoc. Doma byly pouze ženy děl.
níků a ty neodvážily se proniknouti z chodby do by-
tu, poněvadž v ohromném ohništi očekávala je jistá
záhuba. Rozprchly se tedy ženy z domu a volalyo
pomoc. Široko daleko rozléhalo se toto volání av
ckamžiku shihali se lidé k dělnickému domu, jehot
dvě okna ve druhém patře byla rudou září zbarvena
Nastala panika a bezradnost, nebot v prvém oka
mžiku nikdo nevěděl, co počít, aby obyvatelé pří
bytku byli zachráněni.
Poupětová
16
article
Chanffeur zachraňuje dítko oknem
„V dělnickém domě hoří!“ „U Poupětů hoří
rozléhalo se volání a do továrny Mahlerovy přibělli
poslové, zvěstující neblahou tuto novinu. Chauffeun
Oldřich Poupě nepozbyl duchapřitomnosti. Patrně
tušil, že nádola benzinu vybuchla a že se po scho-
dech do příbytku nedostane. Proto mu ihned napadl .
že jediná cesta domů je oknem. Za přispění několik
dělníků přinesl z továrny dlouhý žebřík, přístavíl ho
k oknům ve druhém patře, několika mocnými údery
rozhil okno a vyskočil do bytu. Doma měl nejen
manželku, ale i devět měsíců starou dcerušku Eli-
šku, kterě první péči věnoval. Véděl, kde dítko v ko-
lébce leží, proníkl tedy plameny a dýmem k onomu
místu, děvčátko uchopil do náručí a v největší
chvatu vynášel je k oknu a odtud snášel je na zemi.
Lidé, před domem ve velkém zástupu shromáždění,
chválili neohroženého otce, který po vynesení dítk
byl zdrcen.
Smrtelně popálené dítko.
Ženy při pchledu na ubohé robátko hlasitě štka-
ly a některé do mdloby upadly. Nebožátko má hlavi-
čku cpálenou a ohě ručičky na uhel spálené. Bylo
síce ještě na živu, když lékaři ze záchranné stanice
přijeli, ale dlouho asi nevydrží. Lékaři ovinuli dítědo
vaty olejem napuštěné a za hlubokého soucitu
pláče četných žen odvezli robátko do nemocnice.
Mahlerův
Poupě
Eli
Véděl
17
article
Shořelá matka.
Na zachránění matky, Anny Poupětové, nebylo
v tu chvíli více pomyšlení. Otevřením okna roz-
dmýchal se požár v příbytku, do něhož nikdo nechte
se odvážiti. Veškerá pomoc bývala by ostatně již
marnou. Chauffeur Poupě vyprávěl, že viděl man-
želku ležeti na podlaze blíže kamen a že byla tal
ohořelá, že ji ani poznati nemohl.
Mezitím byli automatem povoláni hasiči. Auto
mat požární byl v panujícím rozčilení a rozechvění
uveden v činrost takovým způsobem, že se záva
strhla a automat věstil na hasičských strážnicích, z
se stalo asi něco velmi vážného. Proto vypravili se
k továrně Mahlerově nejen hasiči městské pobočky
holešovleké s parní stříkačkou a oddělení dobrovol
ných hasičů, ale také stráž požární ze staroměst
ského obecního dvora se cvičitelem p. Záhorou. Ha
siči podnikli útok několika proudy vody, ze zárovišt
počal se valiti hustý dým a za chvili několik hasič
vniklo do příbytku chauffeura, kde poslední plameny
uhasílí.
Poupě
Chauffeur Poupě
Mahlerův
Záhora
18
article
Příšerný obraz.
Po zotvírání oken a dveři ztratil se dým z př-
bytku a tu raskytal se příchozím příšerný obraz
Celé zařízení bytu bylo požárem úplně zničeno
stěny byly zahřaty tak, že žárem praskal nábytek
sousedních bytech. Ohrazy na stěnách shořely na
chry, skříně a postele úplně shořely. Na podlaze blíž
kamen ležela beztvárná hmota, na škvarek spálená
Anna Poupětová... Nešťastná žena po výbuchu ben-
zinu pravděpodobně nevěděla si rady a pobíhala po
pokoji sem tam, nemohouc nalézti východu, ažs
svalila a plameny tělo její zničily. Také kolébka,
níž dříve leželo nemluvně, úplně shořela.
Na místo neštěstí dostavivší se komisař Emin-
ger nařídil uzamčení příbytku a ponechání mrtvoly
na svém místě až do příchodu soudní komise, o její
vyslání státní zastupitelstvi telefonicky bylo požá-
dáno. Příbytek zvenčí až do té doby střeží policejn
hlodka.
Dům čp. 888-VII., v němž se politováníhodně
toto neštěstí slalo, byl zejm. v polední přestávce ob-
klopen nepřehlednými zástupy obecenstva.
Smrtelně popálené dítko odvezl lékař p. dr. K
táh do české dětské nemocnice.
Poupětová
Emin
19
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Dlužno opraviti omyl! Ofieiální denní
národní strany svobodomyslné vede dnes s orgá
nem »Politiky«, závodu tiskařského a naklada
telského v Praze spor o obrat politického nazl
rání, který ve staročeském listě nastsl od demise
staročeských ministrů dra. Bráfa a dra. Žáčka
Ve sporu tom napsal »Den« mimo jiné (aby
předem zamezeno bylo nedorozumění, třeba kon
statovati, že tak učinil ve smyslu »Národnín
Listům« nikoli nepříznivém), že »Národní Listy«
»tytéž »Národní Listy«, jimž Thun dříve lak
ubližoval«, po nastolení ministerstva Thunova
v březnu 1898 přivítaly hr. Thuna slovy »homo
novus«, Tato věta »Dne« mohla by způsobiii
dojem, jakoby »Národní Listy« byly přiznive
přivítaly vládu Thunovou a že slovy »homo no-
vuse hleděly jí v české veřejnosti připraviti
dobré přijetí, slovy »homo novus« naznačujíce
že hr. Thun jiný byl jako místodržitel a jiný
jest jako nově nastolený ministerský předseda.
Bráf
Žáček
Thun
Thunův
Praha
20
article
Proto uvádíme řečený výrok »Dne« na pravou
míru a to prostým upozorněním na »uvítací člá
nek« »Národních Listů« o jmenování vlády Thu-
novy. Jmenování vlády jeho bylo publikováno
v pondělí 7. hřezna r. 1898 a způsobilo vše-
obecné překvapení, ježto veřejnost nebyla na n
dřive připravena. »Národní Listy« pak napsaly
v úterý 8. hřezna 1898 »na uvílanou« nové
vlády mimo jiné :
»A jako . . . (hr. Thun) sám jest té chvíle
příteli nepříteli »nevypočítatelnou veli-
činou«, tak i sestavený jeho kabinet jest vínkem
barev nejrůznějších . . .
» .. . výkonný výbor strany naší teprve včer
k večeru zvěděl o povolání prof. Kaizla na úřa
ministerský i o zárukách, za jakých se odhodlal
úřad ten v nynější kritické době přijati — a reso-
luce vyzněla v ten smysl, že sice nezabra-
ňuje prof. Kaizlovi v rozhodnutí jeho, avšak že
tím strana naše nljak se nezavazuje,
nýbrž úplnou volnost naproti nové vládě si vyhra-
žuje, vyčkávajíc jejího programu a jejich skutkůve.
profesor
Kaizl
21
article
»A proto nemůže přirozeně poselstvo nase
vůči nové vládě zaujati přes to, že se v ní nalézá
jeden z členů jeho, žádného jiného stanoviska,
než-li bdělého pozoru se zbraní
v ruce
»Vůči celé situaci, za jaké kabinet Thunův
vznikl, vůči jeho povaze a vůči poměrně s y m-
patickému přivítaní, jakého se mu dostává
z tábora našich nepřátel: nemůže politika nase
vůči nové vladě býti na ten čas jiná, než lato
zachovati pevně na zřeteli velko
věc svého národa jako cíl nejvy šš
a postaviti se k nové vládě podle
toho, jak ona osvědčí se skutky pří-
znivou nebo nepřátelskou k na-
šemu programu a prospěcbu národ-
nímul-
Tedy: hr. Thun nebyl ani v tehdejším ve
dení strany svobodomyslné ani v »Národních
Listech« uvítán jako »homo novus«, jako nový
člověk, nýbrž jako »nevypočilatelná veličina«o
neznámém programu.
— Agrární projev proti býv. ministru K.
Práškovi. Dnešní číslo orgánu sgrární strany
uveřejňuje v rubrice, věnované řepařskému hnut,
z Ústřední jednoty řepařů pro král. české proje
tohoto obsahu: »Představenstvo Ústřední jednoty
řepsřů pojednalo na své schůzi dne 26. října
t. r. o vyskytnuvších se případech prodeje řepy
pro rok 1909 cukrovarům některými člen
organisací řepařských, mezi kterými jest i J. H
pan Karel Prášek a prohlašuje, že se tak
stalo proti výslovnému zákazu ředi-
telatva Ú. J. Ř. a vyslovuje nad tímto činem
své politování. Prodej tento jest v ůplném
odporu k usnesením jak ředitelstva tak i před-
stavenstva Ústřední jednoty řepařů, kterým každý
organisovaný řepař dostáti byl p o v i n e n.«
Thunův
Thun
K Prášek
Prášek
22
article
— Vyznamenání. Čestně medalle za čty-
řicetileté věrné služby od místodržitelství
obdrželi: Jan Rančák, kostelník v Nemyčevsi,
Frani. Varhaník, krejčovský pomocník u firmy
Ant. Galant v Plzni.
— Nový okresní školní inspeklor. Z Víd ně
10. listopadu. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamujer
Ministr kultu a vyučování jmenoval odborného učite-
le na třetí chlapecké měšťanské škole v Žižkově
Františka Lohra okresním školním
inspektorem pro český školní okres
domažlický a pro české obecné školy v něme-
ckém školním okrese horšovotýnském.
— Úmrti. Dne 7. listopadu t. r. zemřel v Arku
pan JUDr. Františck Kadlec, advokát v Ko-
lině, který v letech 1892—1896 účastnil se ruchu
veřejného života kolínského jakožto předák národní
strany svobodomyslné. Zákéřná nemoc učinila brzy
jeho nadějnému působení konec.
— Otásky úřadnické v zemském výboru král.
českého. V dnešní schůzi zemského výboru byla p
zprávě a návrhu přís. preláta dra. Buriana vyřízena
řada záležitosti úřadnictva zemského. Byly schváleny
podrobné zásady pro udělení drahotního přídavku
nejnižším třídům definitivního úřadnictva: bylo usne-
seno, že do rozpočtu zemského pro příští rok zařad
se položky na 4 nová místa účelních radů, na jedno
další místo pokladníka a na 3 místa první kategorie
ad personam i na 2 místa vrchních účetních radů.
Rančák
Varhaník
Lohr
JUDr
Františck Kadlec
Otásek
Burian
Nemyčeves
Galanta
Plzeň
Žižkov
Arc
ko
Anta
Wiener Zeitung
23
article
Dále usneseno navrhnouti, aby právní poměry lékaři
v zemských ústavech pro choromyslné, jakož i ře-
ditelů zemské porodnice a nalezince byly upraveny
dle analogie zásad, platných pro úřadníky koncepln
a technické a aby finanční důsledky úpravy té byly
opatřeny zemským rozpočtem. Pro zemského inspek-
tora hospodářského vyučování navrhuje se pořadí
v V. třídě hodnostní. — Pak navržena úprava platu
duchovních správců v ústavech pro choromyslné tím
způsobem, že základní plat obnášet má 3000 K a že
se zaručuje za každých dovršených 6 let služby pří-
davek 400 K s tím, že po 25leté službě lze jim ješte
poukázati přídavek 400 K. Úprava platů dozorců stra-
voven a ústavů pro sprostředkování práce navržena
dlel zásad, platných pro úřadnictvo účetní. Konečni
bylo usneseno upraviti platy též zahradníkům a do-
zorcům v Král. Oboře.
— Podpory z pensijního fondu učílelského. Zem-
ský výbor král, českého vyslovií dnes po návrhu
přís. preláta dra. Burtana zemské škol. radě souhlas
se zásadami, jimiž dlužno se říditi při vyřizování
žádosti o podporu z milosti z pensijního fondu
učitelského; zároveň se zemský výbor usnesi požá-
datí zemskou školní radu, by mu sdělila jaký je
zbytek dot ce té a částku, klerou míní ponechati
jako zálohu pro nepředvídaně případy.
— Náhrada cestovného pro správce školních
zahrad. Na základé dotazu okresní školní rady
chrudimské prohlásil dnes zemský výbor královstv
českého, že nemůže souhlasiti s podnětem, ab
správcům školních zahrad bylo při jich sjezdech
hraženo cestovné z okresní pokladny skolní.
Konečni
Král
24
article
— Parcelaca v Praze-Libni. Lékárník p. Švejda
chtěl rozparcelovati svůj pozemek v Praze-Libni.
Městská rada ani sbor ob. sťarších nedaly k parce-
laci té souhlasu a to z důvodů právních. Proti to-
muto rozhodnutí stěžovali si p. Švejda i interesenti,
zejmena spolek »Prager Volkswohnungsverein«u
zemskéhio výboru. O stížnosti lé referoval dnes v
séhůzi zem. výboru král. českého přísedící dr. v.
Škarda. Poukázal na to, že se jedná o domky děl-
nické, při nicliž však ve všech moderních městech
zejmena v Mnichově, upoušti se již od zásady, že by
to měly býli pouze přízemní domky se zahrádkamí
a že naopak stavějí se v moderních městech i děl-
nické domy větši, pro několik rodin společné. N
takovém základě vypracován je i zmíněný parce-
lační plán libeňský a poněvadž plán ten vykazuje
dosti značnou plochu nezastavěnou, tak že o prou-
dění vzduchu dosti je postaráno a poněvadž tak
výklad příslušných ustanovení řádu stavebního, jak
jej město Praha v tomlo případě praktikovati míní.
se stanov ska právnického jest mylný, navrhl zpravo-
da) dr. Šzarda, by stížnosti bylo vyhověno a žadaná
parcelace die předložených plánů byla sehrálena.
avšak s podmínkou, kterou ostatně stěžovatelé ho-
dlají splnii, ža 50 procent plochy zůstane nezasta-
věno a že nezastavěná plocha bude tak rozložena,
aby p oudění vzduchu mezi jednotlivými bloky bylo
co nejvolnější. Návrh dra. Švardy byl při jat.
Švejda
Prager Volkswohnungsverein
Šzard
Praha
Libeň
Mnichov
25
article
— Poněmčování stanice Roudnice. V poslední
dohě zjevna jest naprosto odsouzení hodná snaha,
do českých stanic epáti německé úřadníky a zří-
zence. Do Roudnice bylo v krůtkém“ čase dosazeno
pět německých zaměstnanců ke službě ve stanici
spol. státní dráhy, a sice: dva úřadničti aspíranti,
dva kancelisté u přednosty trati a traťmistr-aspirant,
certifikatista. Dne 5. listopadu skládal zkoušku opět
jedan německý úřadník-aspírant, jménem Loskot
který neumí slova česky, pochází z Mostu
ke službě železniční přijat byl na přímluvu přadsedy
»Volksratu« dra. Titty. Přidělen byl pro službu v
stanici Veltrusy. Je na nejvýš na čase, aby
v době, kdy čeští úřadníci a zřízenci železniční jsou
ze stanic v uzavřeném území vyhánění, netrpěly
české obce tuto urážku, neboť jak má takový vý-
konný orgán c. k. státních drah dorozuměti se s če-
ským obecenstvem, s českými zaměstnanci želez-
ničními, když slova českého neovládá? Co
opravdu již možno v Čecbách dovoliti
si všecko, jen když je to proti Čech ů mr
Loskot
Čo
Roudnice
Most
Veltrusy
26
article
Proti takovéto urážlivé libovůli musi
býti všemi příslušnými činiteli o
nejdůrazněji protestovánol
— Z Duchcova. (Německá troufalost a nestran-
nost okresní školní rady.) Kam až sahá bezmezná
troufalost t. zv. českých školních rad v zněmčeném
území, dokazuje následující případ: Ježtu byly če-
skou místní školní radou v Duchcově dítky, ktere
nedosáhly zůplna šestého roku, při zápisu odmitány.
dal advokátní úřadník pan Kresl synka svého, kte-
rému scházelo do šesti let několik dní, zapsati do
české školy v Lounech, kde byl hoch beze všeho
přijat a ježto je nad svůj věk vyvinut, utěšeně pro-
spíval. Po několika týdnech, kdy hošik 6. roku dávno
byl již dosáhl, vzal si jej pan Kresl z rodinných dd-
vodů domů a dal jej zapsati do české školy v Duchcově.
Do školy však hoch choditi nemohl, ježto se hned
po svém návratu z Loun roznemohl na spalničky.
Ježt
Kresl
Duchcov
Louny
27
article
Jaké však bylo překvapení otcovo, když dne 8. listo-
padu byl mu doručen výměr české místní školní
rady ze dne 4. listopadu 1909 č. 3096, v němž s
mu oznamuje, že syn jeho, který počátkem školního
roku 1909—10 na obecné škole chlapecké v Lounech
zapsán byl, v roce 1909—10 českou školu
obecnou v Duchcově navštěvovati ne-
smI. Připomínáme, že na obecné škole německé
dítky, kleré do 31. prosince 1909 šestého roku do-
spěly, bez námitky přijaty byly. Toto usnesení vy-
dala zároveň c. k. okresní školní rada v Duchcově.
Usnesení ono jest v odpuru nejen s platnými před-
pisy zákonnými, nýbrž i se zdravým rozumem.
Dr. Frank nejlépe jím dokumentoval svou úřadní ne-
strannost, jakož i projevil, že okresní škotní radaje
doktor
Frank
Louny
Duchcov
28
article
úřadem stejně šovinistickým jako t. zv. »české-
místní školní rady místní a že od ní nie dobrého
očekávati nemůžema. Že předsedovi místní školní
rady renegátu Krischovi (který, dokud neuměl něme-
cky, se psával docela správně Kříž) na tom záleželo,
aby přirozené právo českého člověka zašlápnuto bylo
v prach, tomu se, znajíce kulturní vyvýšenost nš-
roda, k němuž se dotyčný hlásí, konečně nedivime.
Že se však k zdeptání práva toho propůjčil správce
okresního hejtmanství, úřadník, který má být v každém
směru objektivním, je úkazem, hobužel, příliš smutným.
Rozumí se, že pan Kresl bezpráví jen tak zhola l-
biti si nedá a že podnikne všecky kroky, aby se
přesvědčil, žijeme-li dosud v říši, kde vládne aspoň
kousek citu pro spravedlnosi, či zda už u nás vždy
a ve všem vítěziti musí plemenná zášť a zlovůle
německál
— O požadavcích úřadnictva peněžního. S fím
to programem konalo Sdružení českoslovanského
úřadnictva ústavů peněžních v sobotu dne 6. t. m.
schůzi v sále Českoslovanské obchodnické besedy,
na které zdůrazněny byly požadavky úřaďnictva pe-
nězního, jehož poměry jsou namnoze neutěšené. Jak-
koliv se domnívá veřejnost, že úřadník peněžní,
najmě bankovní, poněvadž stále s penězi zachází,
oplývá blahobylem, přece slyšime, z řad zvláště
úřadnictva bankovního, oprávněné stesky na neutě-
šené poměry jeho, které se zhoršují vzhledem k
stoupající drahotě, poněvadž nemá zvýšené úhrady.
Krisch
Kříž
Kresl
29
article
Schůze byla velice četně navštívena a již tato účast
svědčí, že program dotýkal se nejakutnějších potteb
této kategoric úřadnické. K bodu prvému, upravení
poměrů hmotných, referoval starosta Sdružení pan
V. Kubeš. Rečník. poukázav na neutěšené poměry
nynější, vídí zlepšení poměrů těchto v odstranění
bezplatných sil, zkrácení doby praktikantské, ve
zvýšení nedostatečného za nynějších poměrů exi-
stenčního minima, zvláště pak v upravení poměrů
postupových a to antomatickým časovým postupem,
neboť jest zapotřebí, aby úřadnik měl zaručeno, že
při náležité kvalifikaci tieba i nepatrně bude služné
jeho přece stoupati. — K dalšímu bodu referoval
pan R. V. Frank, jednatel Sdružení. Pojednává
zkrácení doby pracovní, o jednoduché frekvencis
nejvyšší šestihodinnou dohou úřadní, o nedělním
a svátečním klidu, jakož i zkráceném přednedělním
a předsvátečním úřadování. — K bodu upravení
poměrů právních a o sociálním postavení vůbec re-
feroval nám. starosty Sdružení pan Fr. Pátek. Po-
měry právní úřadnictva peněžního jsou stejně ne-
urovnány jako poměry hmotné. Poměr úřadníka
V Kubeš
Frank
Pátek
Francie
30
article
peněžního ani v ústavech zemských a obecních není
přesně vytčen a jasný, Valná část úřadnictva pe-
něžního však považována jest za úřadnictvo sou-
kromé a k této části nutno především obrátiti po-
zornost. Kromě cesty zákonné úpravy zbývá ještě
cesta soukromých smluv. jimiž si mohou jednotlivei
jakož i celé úřadnické sbory v ústavech zabezpečiti
to, čeho jim poskytnuto není cestou zákonnou, a to
jesttak zvaná služební pragmatika, Smlouva slu-
žební zavedena jest dosud v málo ústavech a i tam,
kde zavedena je, není úplná, vždy na úkor úřad-
nictva. Kdo přijat jest do peněžního ústavu, bývá
obyčejně rád, že se tam dostal a radostí nad tím
nestará se o to, do čeho se dostal. Přijetí stane se
většinou obyčejným dopisem, jímž se krátce sděluje:
„Byl jste přijat za praktikanta a žádátu se, abyste
nastoupil“. Jaké má povinnosti, to se mu ihned při na-
stoupení ukáže, avšak o jeho práva se nikdo nestará.
31
article
Takový obyčejný dopis pak jest celou služební prag-
matikou a celým právním podkladem existence pe-
něžního úřadníka. V další své řeči uvádí pan řečník
jednotlivé body, které ku prospěchu úřadnika do
služební pragmatiky pojaty býti mají.
— Ústřední spolek českých žen vyzývá všechny
české umělkyně, aby hojně ohéslaly svými pracemi
»Uměleckou tržníci«, kterou uspořádá za-
čátkem prasince. Práce z oboru uměleckého prů-
myslu, obrazy a přihlášky přijímají se denně do
konce listopadu v kanceláři spolkově Spálená ulice
čís. 34. Tamléž mo žno se přihlásiti do kursu paličko-
vání krajek, který zahájen bude 15. t. ma. a do kursů
jazyků.
— Zákaz rychlé jízdy na Zlichově. V poslednt
době opětně projíždeli obcí ziichovskou někteři řídiči
automobilů a motorových dvoukolek vzdor úřadní
zápovědi s velkou rychlostí, čímž chodci, zejmena
školní mládaž, byli ohrožování. Aby zabráněno bylo
vážným nehodám, usneslo se obecní zastupitelstvo
spojených obcí Hlubočep. Zlichova a Klukovic, aby
zákaz rychlé jizdy na Zlichově byl obnoven a proti
těm, kdož by zákazu toho nedbali, aby zákonitými
prostředky bylo zakročeno.
— Dr. chem Ednard Kohn. zapletaný do travič-
ské historie libeňské bostinské Kateřiny Králově, byl
dnes ranním vídeňským rychlíkem v průvodu četníka
z Černovců přivezen do Prahy a z nádraží odvezen
v drožca k trestnímu soudu do vyšetřovací vazky.
Dopoledne byl podroben pouze krátkému výslechu,
ježto dlouhou cestou byl zemdlen. Po obšírném vý-
slechu bude konfrontován s Kateřinou Královou.
Zlichov
Klukův
Ednard Kohn
Králův
spojený obec Hlubočepy
Černovec
Praha
32
article
— Těžca zraněn. Pumpaři Janu Volkovi ze Straš-
nic spadla ve studni na nádvoří zeměbraneckých
kasáren na Poříčí cihla na hlavu a způsobila mu
těžké zranění. Volek byl dopraven do nemocuice.
Zlomil si nohn. Zedník Ant. Dočekal ze Stří-
brných Hor u Přibyslavi nesl si dne 8. t. m po
skončené práci večer pytel mouky. Na silnici upadl
přes hromádku a zlomii si nohu. Byl dán do ne
mocnice v Něm. Brodě.
Volek
Antonín
Dočekal
Střit
Přibyslav
Německo . Brod
33
article
— Zlodöjské historky. V noci na dnešek neznámi
pachatelé chtěli vniknouti do obchodu p. Antonína
Kunze v Libušině ulici na Pankráci, byli však vy-
plašení a utekli. — Do domu č. 1871 -II. ve Weniz-
gově ulíci vloudil se včera před 10. hod. v noci
19letý dělník Frant. Ulirich z Nuslí č. 4!9 a dostaí
se nepozorovaně do předsíně bytu číšolka Josefa
Andresa. Spěšně strhl s věšáku šaty a dal se na
útěk. V tom okamžiku vystoupil z bytu Andras a
rozpoznav situaci, běžel za zlodějem, jejž v průjezdě
chytil a stráži odevzdal. Ullrich byl dopraven do
bezpečnostního oddělení. — Manželka továrníka na
nábytek p. Boh. Krumlovského, bydlící v Libaci,
oznámila na strážnici v Břevnově, že dvě potulné
ženy odcizily jí dva jezevčíky. Policista pronásledo-
val zlodějky a když se k nim blížil, ženy odhodily
psíky a utekly. Policista pstky sebral a při tom byi
pokousán. — Ve Střešovicích byl včera večer za-
držen 35letý dělník Josef Materna z Kročehlav, po-
něvadž nabízel ke koupi různé prádlo a šat stvo,
které nesl v cestovním koší. Později se zjistilo, že
koš odcizil na Haylíčkově náměstí z vozu zasílatele
Plohna, Materna, který si odpykával trest 1Uměsíč-
ního těžkého žaláře u krajského soudu v Č. Budějo-
vicích, uprchl ze žaláře a zavítal do Prahy, kde
záhy opět byl dopaden. — Ze spojovacího železnič-
ního mostu mezi král. Vyšehradem a Smíchovem
bylo oderzeno 372 metrů drátu elektriekého osvětlení.
Kunz
František
Ulirich
Josef Andresa
Ullrich
Matern
Plohn
Libušin ulice
Pankrác
Wenizstán
Nusle
Břevnov
Střešovice
Kročehlavy
Haylíčkov náměstí
Č . Budějo
Praha
Vyšehrad
Smíchov
Uměsíč
34
article
— Z Brčky v Bosně, (Česká svatba.) »Český
kroužek« v Brčce měl dne 4. listopadu t. r. sváteční
den. Oslavoval manželský sňatek své milé členky
Dragice Štěpánské s c. k. poštovním asistentem p.
Ludvíkem Henzlem, tajemníkem kroužku. Slavnost
tato, ve spolkových místnostech (v hotelu »Centrala)
pořadaná, měla tím větší význam, jelikož na den
ten připadly nejen jmeniny nevěstiny, ale i jejího
otce p. Karla Štěpánského, ředitele zdejších osnovných
škol. Prltomno bylo přes 100 zástupců rozličných
národností a náboženských vyznání, což svedčí
o popularitě obětavého spoluzakladafele »Českého
kroužku« p. Štěpánského, který 28 let ve svém uči-
telském úřadě s uznání hodným úspěchem a ke cli
svého národa působí. Při této krásné zábavě nebylo
arciť na »Matičku« zapomenuto. Sbírka v její pro-
spěch pořadaná vynesla potěžitelný přispěvek na mi-
lionový dar. Přílažitostný proslov měl úřadník okres-
ního úřadu pan Otakar Tot.
— Vystěhovalel. Dnes ráno jelo Prahou do Ame-
riky 5 esob z Nové vsi u Mor. Třebově.
— Přednášky. Jednotlivé oddíly před-
nášky prof. dra. V. Sixty »Cestou k severnímu
polu« Svazem osvětovým dne 24. listopadu 1909 ve
velké dvoraně žofínské pořádané, jsou: 1. Ostrov
Island. 2. Ostrovy Špicberky. 3. Andreův 5ťastný
let balonem Orlem. 4. Souustrov císařa Františka
Josefa. 5. Pravou cestou k sev. polu podél ostrova
Grönlandu (Peare a Cook). 6. Sestý díl světa. Pli
Henzl
Karel štěpánský
Otakar toto
Mor
doktor
V Sixt
Andrův
František
Peare
Cook
Boseň
Praha
ame
Island
Špicberky
svaz osvětový den