2
masthead
V Praze, ve středu 10. listopadu 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracís
na měslc. . . . . . 9 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškout
na měsic. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 62h
ve filiálkách
na měsie. . . . . . 2 K 30n
Pošton:
na měsio. . . . . .
na čtvrt leta : . . . 9 K on
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrt leta: . . K 9
Praha
můj Pošton
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Baron Bienerth bude prý presidentem také
nového ministerstva.
Z Vídně, 10. listopadu. Na otázku, cos
stane, odpověděl nejmenovaný člen parlamentu
redaktoru »N. Wr. Tgblttu.«, že ministe-
stvo bude kalendářem vytlačen
z reservy. 15. listopad — první výroční
den prvního kabinetu Bienerthova — stane se
asi opět dnem historiekým. Protože všechny
strany jsou proti režimu § 14, nezbude, než
aby ministerský předseda předstoupil před ko-
runu se žádosti za propuštění celého kabinetu.
Baron Bienerth sám není potižemi v parlamentu
dotčen. Jeho posice jest nesporná, jest také dů-
věrníkem mezinárodní politiky a tak bude
postaven v čelo zase nového kab-
netu. Tomuto novému kabinetu
povoli sněmovna všechny stá tn
nezbytnosti: budžetní provisorium, obchod-
ní smlouvy, kontingent nováčků atd. Kabinet
ten záležeti bude ze členů parlamentu a úřad-
níků.
Baron Bienerth
N Wr
Bienerthův
Vídeň
6
article
Hrozi se odročením řišské rady.
Z Vídně, 10. listopadu. Kolo polské chystá
velikou demonstraci proti režimu § 14. Ostatn
strany budou vyzvány, aby se k ní připojily
Podle »N. Fr. Pr.« však posuzuje se positivní
výsledek takové akce velmi pesimisticky. Na
včerejší poradě předsednictva kola polského se
zástupci tak zvaných německých stran svobodo
myslných nebyli s to Poláci udat
žádný prostředek, kterým by mo-
hla Slovanská jednota býti při
měna, aby propustila rozpočto v
provisorium na první pololetí roku 1910
Německý účastník včerejší konference podle té-
hož listu vyslovil prognosu, že podle vší pravdě-
podobnosti v nejbližším týdnu, bude-li jednání
mezi stranami poslanecké sněmovny skoncováno
a bude-li v panské sněmovně usnesena perma-
nence výboru poslanecké sněmovny pro sociáln
pojišťování, bude říšská rada formálně odročena
— Jak vidno, staré a již do omrzení opotřebo-
vané strašáky vytahují se opět a opět, aby slo-
vanská oposice konečně přece dostala strach
kapitulovala.
Polák
Vídeň
Francie
poslanecký sněmovna
7
article
Bez změny systému Slovanská jednota
couvnonti nemůže
Z Vídně, 10. listopadu. »N. Wr. Tgblit.
oznamuje, že vůdce Slovanské jednoty vyslovi
ne: »Poslední slovo pronese v pá-
tek parlamentní komise Slovan-
ské jednoty. Praví se, že kolo polské podá
Slovanské jednotě určité návrhy na rozřešeni
krise. Na jakosti těchto návrhů bude záviset
další odhodlání Slovanské jednoty. Jednu věc
však lze předpověděti určitě již dnes. Nebude-li
vyhověno požadavkům Slovanské jednoty po
změně nynějšího systému vlád
ního, není pro Slovanskou jed-
notu žádného důvodu, aby taktiku
svoji měnila. Slovanská jednota opělným
usnesením se již angažovala do té míry, že ve
chyili nynější ustoupiti »nemůže«
Ivláštní audience politických předáků polských
u cisaře.
Z Vídně, 10. listopadu. Haličský místodrži-
lel dr. Michael Bobrzyňski, haličský maršálek
hr. Stanislav Badeni a haličský ministr dr. Du-
leba byli povoláni k cisaři ke zvláštní a u di
enci, Dr. Duleba byl dopoledne císařem ve
zvláštním slyšení přijat a bude referovat o něm
dnos večer o 5. hodině kolu polskému.
Polští poslanci, kteří myslili, že koná se již
dnes schůze kola polského, jak bylo původně
ustanoveno, sjeli se hojným počtem do Vídně.
kde teprve zvěděli, že schůze odložena byla na
pátek.
O příčinách audience polských politiků není
spolehlivých a bezpečných zpráv. Z polského
pramene slyšeli jsme, že účelem audience te
jest přiměti kolo polské, aby v pátek
neučinilo žádné usnesení prot
vládě, jež by pracovala paragrafem 14., pro-
tože by jinak oba polští min. dr. ryt. B iliň s k
a dr. Duleba musili z kabinetu vy-
stou piti a nemohli by podepsati žádné císa
N Wr
doktor
Michael Bobrzyňski
Baden
Duleba
Vídeň
Slovan
8
article
ské nařízení, na základě § 14. vydané. Dokládá
se, že vláda bar. Bienertha nemůže
vládnouti bez ministrů českých
v parlamentě, bez ministrů polských ne-
mohla by vládnouti ani mimo parlament.
Příští schůze poslanecké sněmovny.
Z Vídně, 10. listopadu. Do vestibulu parla-
mentního paláce, kde dnes dopoledne bylo zase
plno, stihla překvapující zpráva, že předseda po
slenecké sněmovny dr. Pattai svolatí chce ple
num na pátek 19. t. m. a bylo doloženo, že, do
jde-li k lomozné obstrukci proti německo-polské-
mu kusému kabínetu Bienerthovu, bude říšská
rada neprodleně odročena. Večerní „Frmdbltt.
vládní však konstatuje, že dosud nestala se o po
volení příští schůze poslanecké sněmovny dispo
sice žádná.
Odpoledne koná se v saloně dra. Pattni
společná porada křesťanských sociálů s něme
ckými liberály.
Parlamentní komise Slovanské jednoty.
Z Vídně, 10. listopadu. Parlamentní komise
Slovanské jednoty koná schůzi v pátek o 10
hodině dopolední.
Bienerth
doktor
Pattai
Bienerthův
Vídeň
poslanecký sněmovna
9
article
Politická schůze v Brně.
Z Brna, 10. listopadu. (Zvl. telef. zpr.) Vče
ra konala se v Brně schůze politického klub
lidovo-pokrokové strany. Obšírnou zprávu o si
tuaci podával předseda klubu říšský, poslane
dr. Frt. Sláma. Pravil, že od doby Auers
perga nebylo pro nás horších a svízelnějších časů
Příčina postupujících nezdarů spočívá v tom
že česká obstrukce po zrušení jazykových na
řízení Badenových nevytrvala, kdežto ně
mecká obstrukce byla beze všech ohledů dove
dena až k dosažení cíle. Proto se ve Vidní více
bojí německé než české obstrukce, zvláště když
na straně Němců jsou také dvorní kruhy a za-
hraniční úřad. Po Körbrovi bylo největší chybou
již se dopustily národnosti, nespravedlnost v
volební opravě. Střídaly se pak politika oportu
nistická s oposiční, nešlo se však nikdy
k důsledkům a tak jsme došli až k dnešní
mu stavu, až k sankci zákonů, jež nejsou auto
nomistické, poněvadž se dotýkají záležitosti, n
něž se vztahuje čl. XIX. zákl. stát. zák., až
k ministorstvu Bienerthovu, v němž hraje velkou
rolí zavilý štváč dr Schreiner, kterého přest
očekává hodnost tajného řady. Situace jest dnes
taková, že Slovanská jednota se úplně shodl
na tom, pracovati k povalení Biene
thova systemu Jost však nyní třeba, a b
při tom vytrvaly všechny skupin
č eského poselstva. Co se týče Urbano
vých jazykových zákonů, očekáváme, že slovan
ské sněmy sáhnou k odvetě.
doktor
Frt
Badenův
Němec
Bienerthův
Schreiner
Jost
Brno
10
article
Vedle dra. Slámy zúčastnil se debaty posl
Reichstadter, který pravil, že oposičn
směr, k němuž jest nyní odhodlána Slovanská
jednota, měl býti zahájen hned od počátku. V
vládě samotné považuje za nejzavilejšího odpůr-
ce Čechů ministra Hlaerdtla, který představuje
německý systém i byrokratismus.
Debaty se zúčastnila také celá řada hoste
a při čilé výměně názorů shodli se všichn
v tom, že nynéjší vláda pro svůj vyložene
protislovanský směr musí se do krajnost
potírati a konečně povaliti.
Sláma
Reichstadter
Čecho
Hlaerdtl
11
article
Výlet hrab. Aehrenihala.
Z Vídně, 10. listopadu. (K. k) Minisír za-
hraničních záležitostí hrabě Aehrenthal odjede
dnes odpoledne s choti k 80. narozeninám
svého tchána hraběte Julia Szechenyie na jeden
den do Pešti a vráti se v pátek do Vídně.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. listopadu. (K. k.) »Wiener Ztg.e
oznamuje: Císař jmenoval mimořádného profe-
sora filosofické fakulty na universitě v Bonnu
dra. Gerharda Kowalewského řádným pro-
fesorem matematiky na německé vysoké škole
technické v Praze. — Císar jmenoval soukro-
mého docenta na universitě v Královci dra.
Maxa Rintelena mimořádným profesorem
německého práva a rakouských říšských dějin
na německé universitě v Praze.
»Hrvatska« zastavena.
Ze Záhřeba, 9. listopadu, (K. k.) Klub
zemských poslaneů chorvalské strany práva se
usnesl od 13. t. m. zaslaviti list strany »Hrvat
Minisír
Aehrenthal
Szechenyi
Wiener Ztg
Kowalewský
Císar
Maxa
Rintelen
Vídeň
Pešť
Bonn
Královec
Praha
Záhřeb
vysoký škola technický v Praga
13
article
ska«, poněvadž nemůže již poskytovati hmotné
oběti na jeho vydávání.
Z lozdmayorského banketu.
Z Londýna, 9. listopadu. (K. k.) Na ho
stině, uspořádané lordmayorem na radnici, pro-
mluvil předseda ministerstva Asquith o za
hraničních záležitostech a pravi
mimo jiné: Ráz našeho poměru k ostatním mo
nostem je znám celému světu. Obavy, které
v minulém roce vzbudila mezinárodní politika.
na štěstí zmizely. Anglie neměla v Orientě so
beckých zájmů. Jediným jejím cílem bylo tehdy
a je dosud zachovati mír a působiti k tomu.
aby dohody vzniklé ze smluv byly všeobecně
uznány.- Tohoto cíle bylo v zásadě dosaženo.
Nezbývá nic, co by se nedalo upraviti taktnost
a během doby. Ukáží-li velmoci, že doved u
uložiti si sebezspření, podaří se společnému úsil
diplomacie, která se zasazuje o mír, urovnati
odstraniti obtíže. Naše dobody a naše přátelstv
s ostatnimi mocnostmi nejsou nijak útočná nebo
exklusivní. Není ničeho mezi Německem
Anglil, co by mohlo zabránili přátelské a úplné
dohodě, která pokud vím, je vřelým přáním nej-
moudřejších stálníků obou zemi.
Předseda ministerstvá mluvil pak o konž-
ské otázce.
Z Londýna, 10. listopadu. (K. k.) Ve vče-
rejší řeči pravil předs. ministerstva A squitl
o Kongu: Podmínky, položené při zřízen
konžského státu, byly neustále porušovány. Ze-
mě je uzavřena pro obchod. Její obyvatelé při-
držování jsou k nucené práci a jejich postaven
se stále zhoršuje. Bylo nám nemožno pro bri
ské poddané uznati jinou jurisdíkci, než naší.
Londýn
Anglie
Orient
Německo
14
article
Belzie ovšem dala nyní prohlášení, které pova-
žuju za velmi významné, ačkoliv anglická vláda
nemohla ho dosud zkoumati. Uvital jsem prohlá-
šeni toto, poněvadž dává největší naději, že
žádná jiná otázka, týkající se Konga, nebude
definitivně rozřešena, dokud nebudeme moe
uznati annexi Belgií, která se zakládä na vše-
obecném právu lidskosti. Odkládáme-li rozhod-
nutí o svém souhlasu k annexi, děje se tak
proto, že nemůžeme schvalovati starý režim.
který jsme přibili na pranýř. Nechť Belgic pro-
veJe úplný obrat, jehož si přejeme, a pak rychle
uznáme annexi.
Za připitek, pronesený diplomatickému sbo-
ru, děkoval japonský velevyslane
a pravil: Japonci mají radost z přátelství mez
oběma ostrovními říšemi, které jest tak důleži
tim činitelem pro zachování mezinárodníh
míru. Nejen obě zúčastněné strany, nýbrž celý
civilsovaný svět doufá, že svazek potrvá dlouhou
Rumunský následník v Berlíně
Z Berlína, 10. listopadu. (K. k.) Na počest
dlicího zde rumunského následníka uspořádalo
včera rumunské vyslanectví hostinu, kleré zúčast-
nili se prine Karel Hohenzollerský s chotí,
říšský kaneléř Bothmann-Hollweg, státní tajem
nici šl. Tirpitz a svob. pán Schoen, jakož i jino
osobnosti.
dobu.
Kong
Japonec
Hohenzollerský
Tirpitz
Schoen
Belgie
Berlín
15
article
Řecko a Turecko.
Z Athén, 9. listopadu. (K. k.) Král přijaí
tureckého vyslance ve slyšení. Prohlásil vůč
němu, že jeho vláda chová k Turecku přátelské
smýšlení. Reorganisace vojska má pouze z
účel povznesení armády. Na konec ujistil král,
že není žádných řeckých čet.
Spiknutí v Cařihradě.
Z Čařihradu, 10. listopadu. Soukromě roz-
šířena tu zpráva, že objevily úřady stopu vel
kého politického spiknuti na povalení mladolu-
reckého panství. Mnoho osob bylo zatčeno
Ustně šířené slechy tvrdí, že se tu chystají zas
vážné události. Pověsti tyto není ovšem prozatím
lze kontrolovali.
Řecko
Turecko
Atény
Cařihrad
16
article
Uherská krise.
Uherská krise.
(Pův. dopis »Nár. Listů-.)
Situace v Pešti mění se každý den a ně-
kdy dokonce každou hodinu, takže je nesnadne
cokoli předpovídati o rozřešení krise. Tato ne-
jistota je ještě zvýšena mlčením vídeňského
dvora. Občas se ovšem prohlašovalo, že efsat
pevně frvá na tom, aby se provedla slibená vo-
lební reforma a že za to nepovoli žádných vo-
jenskýeh ani jiných koncesí. Kromě toho
Pešť
17
article
dámí.
přál, aby tuto otázku rozřešila dřívější koalice
třeba v nové formě.
Tím se také vysvětluje, proč císař dál
vyjednává s ministry kabinetu Wekerlova, pře
to, že stále prohlašují, že není již shody an
mezi nimi, ani mezi jejích stranami a že dle
jejich mínění, je koalice nemožna Misto n
nutno voliti mezi osmačtyřicátniky a sedmaše-
desátníky. Obě strany byly by ovšem ocholny
ujati se vlády, ale kladou podminky. Osmačtyři
cátníci chtějí, aby měli skutečnou moc v rukou
počítaje v to i ministerstvo vnítra a jistotu, ž
budou moci provésti volby na základé všeobee
ného hlasovacího práva a kromě toho že budou
zmocněni, učiniti třeba jen platonické zásadní
prohlášení ve prospěch samostatné banky uher
ské. Sedmašedesátníci chtějí zase porušiti zásadu
všeobecného hlasovacího práva a vojenské
ústupky.
Takto návrhy obou stran staví se prot
úmyslu císařovu (zavedení všeobecného hlaso-
vaclho práva a odmitnutí veškerých koncesí)
Kdyby totiž osmačtyřicátníci provedli volby
nebo sedmašedesátníci porušili zásadu všeobec
ného hlasovacího práva, neměla by tato reform
výsledku, jaký císař očekává, sby způsobil
změnu ve složení uherského sněmu.
všeobecný hlasovací práv
18
article
Ať se na věc pohliží s kterékoli stránky.
je patrno, že maďaršii »vlastenci: nesplňuj
podmlnku, položenou císařem jako síne q
non pro přiští vládu a jedná-li se s nimi dále
lze to vysvětliti jen tím, že císař je buď pře
svědčen o možnosti přiměti domněle nesmiřiteln
strany přece k povolností, nebo že již sám na
svých podminkách absolutně netrvá.
Na mnohých stranách budí tento p stu
podiv a poukazuje se na to, že císať má
v rukou možnost ovládnouti situaci. Mohl by
utvořiti ministerstvo mimoparlamentní ve dvoj
různé formě, buď jako ministerstvo bojovné nebo
pouze ministerstvo odporu. Kdyby chtěl mini-
stersívo bojovné, dal by mu prověstí nové
volby s heslem všeobecného hlasovacího práva
a je téměř jisto, že by toto ministerstvo do
sáhlo většiny, třeba by se proti němu postavily
nynější maďarské strany. Mezi 413 volebními
okresy má jich 206 většinu nemaďarskou nebo
přibližnou rovnost hilasů mezi Maďary a nema-
dary, takže vláda je může snadno získati
Z oslatních 207 je 25, kde maďarská většíne
je velmi slabá a to ještě dle oflciálního sčítání
maďarského, jehož správnost národnosti popí
rají. Ve 20 jiných pak je meďarské obyva-
telstvo tak chudé, že při způsobu, jakým se
* Uhrách volby provádějí, by je vláda rovněž
snadno získala. Nepočitaje tedy ani okresy.
v niehž by socialisté, zvláště kdyby byli pod
porováni vládou, mobli dobýti vítězství, byla b
vláda skoro jista většinou 60 až 80 hlasů.
Ale dejme tomu, že by první volba nepři-
nesla vládě většinu, jisto jest, že by dosáhla
vitězsíví při druhé volbě, neboť při veřejném
hlasování v Zalitavsku je možno vždy učinit
náležité opatření pro druhou volbu. Kdyby s
tedy cisař chtěl pustiti v boj, neriskoval by nie
a vyšel by ze zápasu ústavně jako vítěz.
Maďar
Uhry
Zalitavsko
všeobecný hlasovací práv
19
article
Kdyby však chtěl šetřiti nynějších madar-
ských stran a nehodlal je násilně zničiti, moh
by dosaditi mimoparlamentní ministerstvo pou
hého odporu. To by neprovádělo volby a spo-
kojilo by se vybladověním nynějších maďarskýe
stran dle vzoru ministerstva Fejérvárova. Odpon
maďarských stran byl by snad tentokráte delso
ale na konec by byly nuceny kapitulovati. M
nisterstvo vojenství žádalo již před několika
lety zvýšení ročního kontingentu branců a byl
viděti, že nesplnění tohoto požadavku armádě
neuškodilo. Fejérváry ukázal také, jak lze o-
činiti nepovolení rekrutů a rozpočtu.
Byly by ovšem oblíže, ale je aspoň jisto
že by se uhradily státní potřeby a že by se
mohla vyčkati kapitulace maďarských stran
Odpor jejich nemůže skutečně trvati dlouho.
Úřadníci, nemohou dlouho vydržeti v passivní
resistenci bez platu. To uznávají také některé
listy peštské a vyskyluje se úvaha: bude-l
nutno konečně kapitulovati bez podminek, proč
to neučiniti raději hned než po režimu, který
zemi hluboko vyčerpá politicky i hospodářsky
a po němž bude třeba mnoho času k napraven
minulých ztrát.
Císat však, jak se zdá, váhá se rozhiodnouti pr
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní
. . . za th
Ve filiálkách na venkově
ránni číslo . . . . . . . 10
večerni
. . . . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji ne těž
redakce, tiskárna a nxpodice
„Národních Llatů-
Rukopísy se novracejí
Fejérvára
národní Llat
20
article
tento postup. Posledně se dokonce tvrdilo, že je ocho-
ten svěřiti vládu hraběti Andassovi a učiniti vojen-
ské ústupky. Tato kombinace by znamenala, že bude
obětováno také všeobecné hlasovací právo, poněvadz
Andrassy je jeho odpůrcem. Aby si naklonil císaře
prohlásil v korunní radě, že nežádá vojenské ústup-
ky proto, aby seslabil práva panovníkova v armádě.
nýbrž jedině proto, aby splnil přání císařovo a moh
zavésti v Pešti normální a trvalý režim, při čemz
by byly vyloučeny nové boje proti právům koruny.
To, jak praví Andrassy, není možno leč za cenu v-
jenských ústupků a slibuje svatosvatě, že s těmito
v s
ústupky dosáhne úspěchu.
Při tom Andrassy zřejmě císaře klame, nebot
jistě dobře zná situaci v zemi, takže si nemůže činiti
illusí o úspěchu své kombinace. Proč se neodváží
rozvinouti svůj program před voliči proti osmačtyři-
cátníkům? Všechny strany udržují styk s voličstvem
zvláště pak skupina Justhova, jedině lidé Andrassovi
neodvažují se sni ukázati se lidu. Útočí se na něj
v jejich vlastních volebních okresích a neodvažují se
ani odpověděti. Staří liberálové Tiszovi je nenávidí
ještě více než osmačtyřicátnici.
Andass
Justhův
Pešť
Andrassy
21
article
Ostatně může císař poznati z minulosti, jakou
cenu mají sliby hraběte Andrásse. Ttoku 1889 chtě
baron Bánífy násilím zdolati první obstrukci maďar-
skou, Andrassy však od toho zrázoval a slíbil, ž
jej bude podporovati, nastane-li stav ex lex. Kdyt
pak k tomu došlo, byl hluchý a pravil, že slib, daný
Bánífyovi, ho nezavazuje. Později opět radil císař,
aby uzavřel pakt s menšinou osmačtyřicátníků prou
většmě a proti ministerstvu. Po tomto paktu císa
sankcienoval zákony o zkoumání mandátů poslane-
ckých kasačním dvorem a inkompatibilitě, jak žádala
oposice, aby se zajistila „čistola“ voleb, ale císa
neobdržel slíbený vzájemný ústupek, pokud se týče
změny jednacího řádu sněmovního, aby obstrukce
byla učiněna nemožnou.
Andrassy tedy, uzavíraje pakt, zradil císaře, jak
jej zradil při uzavření paktu z r. 1906 a vyhnul s
závazku provedení všeobecného hlasovacího práva.
Je možno, aby císař měl ještě důvěru ve sliby tohoto
člověka a chtěl s ním uzavříti nový paktr
Vládní návrhy na rozřešení.
Z Vídně, 10. listopadu. Podle »N Fr Pr.
jsou návrhy maďarské vlády na rozřešení krise
tyto.: Dr. Wekerle žádá plnou moc, aby do
programu nové vlády dal prohlásiti, že mini-
sterstvo podá návrh na defini-
tivní obnovu privileje Rakousko-
uherské banky jenom tenkráte, dojde-i
k dorozuméní ve přičině povinného p lac e n
hotovým zlatem.
Rakouská vláda jest ochotna vejíti s uher-
skou ve vyjednávání, bude-li se ono konati
současně též o prodloužení privileje banky.
Andráss
Bánífa
Vídeň
Rakousko
všeobecný hlasovací práv
Kdyt
22
article
Ve věcech vojenských žádá dr.
Wekerle, aby učiněny byly maďarské vládě
určité připovědi pro případ, že ma-
darský parlament povoli nové vojenské poža-
davky a nový vojenský zákon, který bude spo-
jen s rozložením mužstva. Také tyto přípovědi
by se pojaly do programatického projevu no-
vého kabinetu.
Vojenské požadavky lze shrnout
ve tři skupiny: 1 buďtež upraveny praporv
a odznaky, 2. budiž zavedena maďar
ská jednací řeč v mezich nového vojen-
ského trestního řádu při některých
soudech vojenských, 3. budiž zave-
dena maďarština do jednání mez
poddůstojníky a mužstvem v dol-
ních jednotkách, to jest v setninách uherských
pluků vůbec. Definitivní přípověď eísař ještě
nedal a také se definitivně k ničemu nezavázal.
Clsař žádati bude od hr. Andrásse,
stejně jako od Košuta definitivní
slavnostní slib, který budou povinni
také dáti způsobem zjevným, že pro případ
budou-li vzpomenuté koncesse uděleny, budou
je pro každý případ a za všech okolností spo-
lečně zastupovat, ba že také na tomto podkladě
podniknou boj proti eventuelní oposici.
Ministerská rada.
Z Pešti, 10. listopadu. (K. k.) O 11. hodině
dopoledne sešla se v ministerstvu obchodu z
předsednictví ministerského předsedy dra. We-
kerla ministerská rada, které se zúčastnili vši-
chni členové kabinetu. Protokol se nepiše. Mi-
nisterská rada od 12. hodiny polední dosud trvá.
doktor
Wekerle
Pešť
23
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Archiv polských filomatů ve Vilně.
V Krakově vyšel redakcí prof L. K al
lenbacha objemný svazek nepublikovaných
dosud básní, dopisův a fragmentů z pozůstalosti
Adama Mickiewicze, která nalezena
byla v archivu bývalého Spolku filomat
ve Vilně. Objevení knihy, přinášející ve svém
hojném materiálu leceos vzácného již tím, žeto
souvisí s osobou velikého Micklewicze, obnovil
vzpomínky na zajímavé tajně sdružení studentské
které bylo založeno ve Vilně r. 1817 a dalos
název Filomaty, odvozený od řeckého slova.
»filomathés« (vědychtivý). Idešlně nadšené sdru
žení, jehož členy byli vedle Adama Mick ie
wicze ještě Ježowski, Malewski, Ign
Domejko, potomní profesor university v Chile
dávalo úmyslně výhost vší propagandě politické
šlo mu výhradně o mravní a duševní zdokona
lení mladé generace polské.
Po prvých úspěších svých změnili se »F
lomaté« ve veřejné sdružení »Filaretůe
(pěstitelů cnosti) a tehdejší rektor university vi-
fenské potvrdil ochotně v r. 1820 stanovy sdru-
žení. Ale původní »Filomaté«, jichž bylo všeho
všudy 14, zůstali i v novém veřejném sdružení
pevně semknuti v jakýsi tajný výbor, o jehož
existenci ani všichni veřejní členové » Filaretůe
neměli tušení. Tenkrát hrál právě Mickiewicr,
Mickiewicz
Adam Mick
Vilno
Krakov
Chile
Igny Domejko
profesor univerzita
24
article
již slavený básník, mezi nimi vůdčí roli. Teprve
ruská vláda se věci dopátrala svými čenicha
vými vyzvědačí a tušíc hned nebezpečné spiknuti,
ač tady po politice nebylo poluchy, zakročila
kruté r. 1822 a přísné vyšetřování, vedené plné
dva roky senátorem Novosilavem (vylíče-
ným v Mickiewiczových slavných »Dziadech«).
skončeno r. 1824 hromadným odsouzením asi
20 studentů, kteří většinou posláni na Sibíř.
Tenkráte z domnělého spiknutí »filomatů«
vzala si vláda ruská také záminku — zavřiti
polskou universitu ve Vilně. Fragmenty Mickie-
wiczovy, nalezené nyní v bývalém archivu spol
kovém, v pečlivém uspořádání Kallen bachově.
dotýkají se vesměs skoro činnosti studentského
sdružení a vyjasnují také velmi . vzdálené úča-
stenství Mickiewiczovo v propagandě revolučníeh
kroužků na jihu Ruska. Prof. L. Kallenbach
v brzku vydá ještě druhý svazek těchto mate-
riálů, v nichž slibuje přinésti . další zajímavá
data, buď vůbec neznámá, buď známá jen
zcela povrchné,
Novosilav
Mickiewiczův
profesor
L Kallenbach
Vilno
Rusko
Dziady
25
article
Moskevský »Literárně-umělecký
kroužek« koncem měsíče října slavil 10.
výročí svého trvání. Činnost jeho byla velm
šťastná a plodná, neboť za těch deset let věno-
val — díky svým milionářským mecenášům
mezi moskevským kupectvem — na dobročinné
účely více než 100 000 rublů, kromě toho na
půjčkách na různé literárně-umělecké podniky
vydal 55.000 rublů. »Čechovský komitét« pri
kroužku založený po smrti Ant. P. Čechova
rozdal na podporách spisovatelům a hercům
obnos 15 000 rublů.
Na letošní mezinárodní výstav
umělecké v Mnichově palmu vítězství
ödneslo oddělení ruské. Výtvarníci rušti
tam vystavující dostali úhrnem 15 cen dle roz-
hodnutí 36členné poroty, již předsedal. prok.
Alhert von Keller, a také kritika vyslovila
se vesměs souhlasně s úsudkem poroty, ačkoli
v jiných směrech se s ní namnoze přikře roz-
cházela. Vzbudilo totiž vzrušení, ba pobouření
mezi lepší částí výtvarných kruhů německých
i ruských, když tam došla zpráva, jak zmí-
něných 15 medaili bylo rozděleno. Podělen totiž
téměř výhradně cenami nejslabší dil ruských
umělců, zatím co na příklad Rěpin, Sěrov,
Rorich, Kustodljev, Arcbipov aj.
zůstali bez vyznamenání. Ukázalo se, že v tom
rozhodoval vliv petrohradské Akademie, která
byla pořadalelkou ruského oddělení na mni-
chovské výstavě, a je z toho nyní skandál na
Rusi a stud v Mnichově. A. Rostisl a v ov
uveřojnil v »Rěči« petrohradské článek, v němž
srovnává díla vyznamenaných cenou a nevy-
znamenaných, a na adresu mezinárodní jury
mnichovské praví: »Zbývá jenom směšné finale
po výstavě mnichovské, že před očima celé
Evropy byla dána přednost pánům Kry-
žickému, Kolesnikovu, Gorělovu
Fešinovi atd. před Répinem, Sěrovem
Rerichem, Kustodijeve m.«
P Čechův
Alhert
Keller
Rorich
Kustodljev
Arcbipov
A Rostisl
Kolesnikův
Rerich
Mnichov
Evropa
Gorělův Fešin
Répin
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Jubileum vesty
Vesta, část mužského oděvu, v níž se ještě nej
živěje zrači fantasie, smysl pro barsu a pochopen
pro modu, může v nynějších podzimních dnech sla
viti 200leté jubileum svého vzniku, neboť se obje
vila nejprvé ve Francii v poslední době vlády Lu
víka XIV.
Jak vypravuje Clsude Berton v »Gil Blas«, by
to melancholický Gille, člen francouzské pantomimy
jenž vestu (gilet) vynalezl a poprvé nosil. Na trhu
v Saint Laurent měl na sobě poprvé tento lehký
krátký oděv, jenž brzy na to s některými nepatrný
mi změnami byl přijat elegantními kavalíry vzne
šené společnosti.
Nová francouzská moda přešla brzy také d
Anglie, kdež syn Karla I., prine dandy, jednoho dne
v říjnu přišel v novém oděvu ke dvoru a tím tuto
modu také oficiálně uvedl. Král uvítal vestu velmi
blahosklonně, neboť v ni viděl prostředek, obmezit
stále rostouci přepych v krajkácii, ale v tom jej pa-
rádivost dvorských kavalirů brzy zklamala, nebot
jako se před tím lidé ruinovali krajkovou azdobou
širokých kalhol, tak se nyní věnovaly ohromné ob
nosy na nádhernou výzdobu vesty a elegánům ne-
stačily ani nejvzácnější a nejdražší lálky.
Vesta
Lu
Berton
Gil Blas
Gill
Francie
Saint Laurent
Anglie
27
article
Ve Francii, kdež se vesta zatím také rozšířila
zůstala z počálku forma a výzdoba její dosti jedno-
duchá. Později však, za vladařství, obdržela vesta
skvostné ozdoby, tvar její se prodlužoval a počaly
se uplatňovati také skvostné lesklé knoflíky. Vzmá
hající se bobalý měslský slav, bankéři a velcl f-
nančníci učinili přepychovou výzdobu vesty sym-
bolem své nové moci, vlastním šlechtickým diplo
mem. Nejdražší klenoty a drahokamy ve fantastických
tvarech sloužily za knoflíky a v oné době vznikl také
posměšný název »ventres dorés« — pozlacená břicha
Za Ludvika XV. nabyla převahy opět jedno-
duchosl, vyšívání a lemování zmizelo a vesta stala
se přístupnou také muží z lidu. Malé řemestníky
dělníky bylo viděti při denní práci bez kabátu, ale
s vestou, z niž čněly rukávy košile. Drahokamy zmi-
zely, za to však měly knofliky značky alegori
vážného nebo veselého rázu. Za Ludvíka XVI. se
vesta j-ště více zkrátila, výstřih se zmenšil a kraj-
ková náprsenka (jabot), jako poslední symbol šlechtické
pýchy, shrnula se křečovilě do výše. Přepych za-
vládí opět a vesta stala se zase klenotnickým vý-
kladem. Bohaté výšivky skvěly se na nádherných
hedvábných látkách, podšívka zadu, kterou nebylo
viděti, dělala se z hrubého pláfna,
V době revoluce zmizel jabot, vláda krajek po-
minula a zavládla černá demokratická kravata. La-
fayet nosil bllou vestu národní gardy, Marat ohnivě
červenou a Robespierre bělostnou batistovou, »jejiž
dily se pod hlavou fanatika křížily jako nože gullo-
tiny«. S dírektoriem přišla opěl divoká fautasi
barev, která skončila teprve, když Napoleon uvedl
vílězně bilou vojenskou vestu.
Ludvík XVI
Marat
Napoleon
Francie
28
article
Po pádu velkého Korsikána objevily se opět
pestřejší barvy. Romantika je přejala a stupňovala.
Fantastická astrachánová vesta Viklora Huga se ujala
a v pařížských divadlech budila pozornost purpurová
vesta Gaulierova. Roku 1848 panovaly všeobecně
červené revoluční vesty a s lehkomysiným, dobro-
družným duchem druhého císařství přišty fantastické
švihácké vesty.
Tak měnila se stále moda vesty až k nynějším
moderním vestám, jež jsou pro budoucnost schopuy
ještě velkého vývoje.
Viklor Hugo