ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 31536810-8ea5-11dc-9139-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 42, org 12, person 68, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, ve středu 10. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 310.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administracís na měslc. . . . . . 9 K- na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškout na měsic. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsie. . . . . . 2 K 30n Pošton: na měsio. . . . . . na čtvrt leta : . . . 9 K on s dvojí zásilkou na měsle. na čtvrt leta: . . K 9
Praha můj Pošton
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Baron Bienerth bude prý presidentem také nového ministerstva. Z Vídně, 10. listopadu. Na otázku, cos stane, odpověděl nejmenovaný člen parlamentu redaktoru »N. Wr. Tgblttu.«, že ministe- stvo bude kalendářem vytlačen z reservy. 15. listopad — první výroční den prvního kabinetu Bienerthova — stane se asi opět dnem historiekým. Protože všechny strany jsou proti režimu § 14, nezbude, než aby ministerský předseda předstoupil před ko- runu se žádosti za propuštění celého kabinetu. Baron Bienerth sám není potižemi v parlamentu dotčen. Jeho posice jest nesporná, jest také dů- věrníkem mezinárodní politiky a tak bude postaven v čelo zase nového kab- netu. Tomuto novému kabinetu povoli sněmovna všechny stá tn nezbytnosti: budžetní provisorium, obchod- ní smlouvy, kontingent nováčků atd. Kabinet ten záležeti bude ze členů parlamentu a úřad- níků.
Baron Bienerth N Wr Bienerthův Vídeň
6 article
Hrozi se odročením řišské rady. Z Vídně, 10. listopadu. Kolo polské chystá velikou demonstraci proti režimu § 14. Ostatn strany budou vyzvány, aby se k ní připojily Podle »N. Fr. Pr.« však posuzuje se positivní výsledek takové akce velmi pesimisticky. Na včerejší poradě předsednictva kola polského se zástupci tak zvaných německých stran svobodo myslných nebyli s to Poláci udat žádný prostředek, kterým by mo- hla Slovanská jednota býti při měna, aby propustila rozpočto v provisorium na první pololetí roku 1910 Německý účastník včerejší konference podle té- hož listu vyslovil prognosu, že podle vší pravdě- podobnosti v nejbližším týdnu, bude-li jednání mezi stranami poslanecké sněmovny skoncováno a bude-li v panské sněmovně usnesena perma- nence výboru poslanecké sněmovny pro sociáln pojišťování, bude říšská rada formálně odročena — Jak vidno, staré a již do omrzení opotřebo- vané strašáky vytahují se opět a opět, aby slo- vanská oposice konečně přece dostala strach kapitulovala.
Polák Vídeň Francie poslanecký sněmovna
7 article
Bez změny systému Slovanská jednota couvnonti nemůže Z Vídně, 10. listopadu. »N. Wr. Tgblit. oznamuje, že vůdce Slovanské jednoty vyslovi ne: »Poslední slovo pronese v pá- tek parlamentní komise Slovan- ské jednoty. Praví se, že kolo polské podá Slovanské jednotě určité návrhy na rozřešeni krise. Na jakosti těchto návrhů bude záviset další odhodlání Slovanské jednoty. Jednu věc však lze předpověděti určitě již dnes. Nebude-li vyhověno požadavkům Slovanské jednoty po změně nynějšího systému vlád ního, není pro Slovanskou jed- notu žádného důvodu, aby taktiku svoji měnila. Slovanská jednota opělným usnesením se již angažovala do té míry, že ve chyili nynější ustoupiti »nemůže« Ivláštní audience politických předáků polských u cisaře. Z Vídně, 10. listopadu. Haličský místodrži- lel dr. Michael Bobrzyňski, haličský maršálek hr. Stanislav Badeni a haličský ministr dr. Du- leba byli povoláni k cisaři ke zvláštní a u di enci, Dr. Duleba byl dopoledne císařem ve zvláštním slyšení přijat a bude referovat o něm dnos večer o 5. hodině kolu polskému. Polští poslanci, kteří myslili, že koná se již dnes schůze kola polského, jak bylo původně ustanoveno, sjeli se hojným počtem do Vídně. kde teprve zvěděli, že schůze odložena byla na pátek. O příčinách audience polských politiků není spolehlivých a bezpečných zpráv. Z polského pramene slyšeli jsme, že účelem audience te jest přiměti kolo polské, aby v pátek neučinilo žádné usnesení prot vládě, jež by pracovala paragrafem 14., pro- tože by jinak oba polští min. dr. ryt. B iliň s k a dr. Duleba musili z kabinetu vy- stou piti a nemohli by podepsati žádné císa
N Wr doktor Michael Bobrzyňski Baden Duleba Vídeň Slovan
8 article
ské nařízení, na základě § 14. vydané. Dokládá se, že vláda bar. Bienertha nemůže vládnouti bez ministrů českých v parlamentě, bez ministrů polských ne- mohla by vládnouti ani mimo parlament. Příští schůze poslanecké sněmovny. Z Vídně, 10. listopadu. Do vestibulu parla- mentního paláce, kde dnes dopoledne bylo zase plno, stihla překvapující zpráva, že předseda po slenecké sněmovny dr. Pattai svolatí chce ple num na pátek 19. t. m. a bylo doloženo, že, do jde-li k lomozné obstrukci proti německo-polské- mu kusému kabínetu Bienerthovu, bude říšská rada neprodleně odročena. Večerní „Frmdbltt. vládní však konstatuje, že dosud nestala se o po volení příští schůze poslanecké sněmovny dispo sice žádná. Odpoledne koná se v saloně dra. Pattni společná porada křesťanských sociálů s něme ckými liberály. Parlamentní komise Slovanské jednoty. Z Vídně, 10. listopadu. Parlamentní komise Slovanské jednoty koná schůzi v pátek o 10 hodině dopolední.
Bienerth doktor Pattai Bienerthův Vídeň poslanecký sněmovna
9 article
Politická schůze v Brně. Z Brna, 10. listopadu. (Zvl. telef. zpr.) Vče ra konala se v Brně schůze politického klub lidovo-pokrokové strany. Obšírnou zprávu o si tuaci podával předseda klubu říšský, poslane dr. Frt. Sláma. Pravil, že od doby Auers perga nebylo pro nás horších a svízelnějších časů Příčina postupujících nezdarů spočívá v tom že česká obstrukce po zrušení jazykových na řízení Badenových nevytrvala, kdežto ně mecká obstrukce byla beze všech ohledů dove dena až k dosažení cíle. Proto se ve Vidní více bojí německé než české obstrukce, zvláště když na straně Němců jsou také dvorní kruhy a za- hraniční úřad. Po Körbrovi bylo největší chybou již se dopustily národnosti, nespravedlnost v volební opravě. Střídaly se pak politika oportu nistická s oposiční, nešlo se však nikdy k důsledkům a tak jsme došli až k dnešní mu stavu, až k sankci zákonů, jež nejsou auto nomistické, poněvadž se dotýkají záležitosti, n něž se vztahuje čl. XIX. zákl. stát. zák., až k ministorstvu Bienerthovu, v němž hraje velkou rolí zavilý štváč dr Schreiner, kterého přest očekává hodnost tajného řady. Situace jest dnes taková, že Slovanská jednota se úplně shodl na tom, pracovati k povalení Biene thova systemu Jost však nyní třeba, a b při tom vytrvaly všechny skupin č eského poselstva. Co se týče Urbano vých jazykových zákonů, očekáváme, že slovan ské sněmy sáhnou k odvetě.
doktor Frt Badenův Němec Bienerthův Schreiner Jost Brno
10 article
Vedle dra. Slámy zúčastnil se debaty posl Reichstadter, který pravil, že oposičn směr, k němuž jest nyní odhodlána Slovanská jednota, měl býti zahájen hned od počátku. V vládě samotné považuje za nejzavilejšího odpůr- ce Čechů ministra Hlaerdtla, který představuje německý systém i byrokratismus. Debaty se zúčastnila také celá řada hoste a při čilé výměně názorů shodli se všichn v tom, že nynéjší vláda pro svůj vyložene protislovanský směr musí se do krajnost potírati a konečně povaliti.
Sláma Reichstadter Čecho Hlaerdtl
11 article
Výlet hrab. Aehrenihala. Z Vídně, 10. listopadu. (K. k) Minisír za- hraničních záležitostí hrabě Aehrenthal odjede dnes odpoledne s choti k 80. narozeninám svého tchána hraběte Julia Szechenyie na jeden den do Pešti a vráti se v pátek do Vídně. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 10. listopadu. (K. k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Císař jmenoval mimořádného profe- sora filosofické fakulty na universitě v Bonnu dra. Gerharda Kowalewského řádným pro- fesorem matematiky na německé vysoké škole technické v Praze. — Císar jmenoval soukro- mého docenta na universitě v Královci dra. Maxa Rintelena mimořádným profesorem německého práva a rakouských říšských dějin na německé universitě v Praze. »Hrvatska« zastavena. Ze Záhřeba, 9. listopadu, (K. k.) Klub zemských poslaneů chorvalské strany práva se usnesl od 13. t. m. zaslaviti list strany »Hrvat
Minisír Aehrenthal Szechenyi Wiener Ztg Kowalewský Císar Maxa Rintelen Vídeň Pešť Bonn Královec Praha Záhřeb vysoký škola technický v Praga
13 article
ska«, poněvadž nemůže již poskytovati hmotné oběti na jeho vydávání. Z lozdmayorského banketu. Z Londýna, 9. listopadu. (K. k.) Na ho stině, uspořádané lordmayorem na radnici, pro- mluvil předseda ministerstva Asquith o za hraničních záležitostech a pravi mimo jiné: Ráz našeho poměru k ostatním mo nostem je znám celému světu. Obavy, které v minulém roce vzbudila mezinárodní politika. na štěstí zmizely. Anglie neměla v Orientě so beckých zájmů. Jediným jejím cílem bylo tehdy a je dosud zachovati mír a působiti k tomu. aby dohody vzniklé ze smluv byly všeobecně uznány.- Tohoto cíle bylo v zásadě dosaženo. Nezbývá nic, co by se nedalo upraviti taktnost a během doby. Ukáží-li velmoci, že doved u uložiti si sebezspření, podaří se společnému úsil diplomacie, která se zasazuje o mír, urovnati odstraniti obtíže. Naše dobody a naše přátelstv s ostatnimi mocnostmi nejsou nijak útočná nebo exklusivní. Není ničeho mezi Německem Anglil, co by mohlo zabránili přátelské a úplné dohodě, která pokud vím, je vřelým přáním nej- moudřejších stálníků obou zemi. Předseda ministerstvá mluvil pak o konž- ské otázce. Z Londýna, 10. listopadu. (K. k.) Ve vče- rejší řeči pravil předs. ministerstva A squitl o Kongu: Podmínky, položené při zřízen konžského státu, byly neustále porušovány. Ze- mě je uzavřena pro obchod. Její obyvatelé při- držování jsou k nucené práci a jejich postaven se stále zhoršuje. Bylo nám nemožno pro bri ské poddané uznati jinou jurisdíkci, než naší.
Londýn Anglie Orient Německo
14 article
Belzie ovšem dala nyní prohlášení, které pova- žuju za velmi významné, ačkoliv anglická vláda nemohla ho dosud zkoumati. Uvital jsem prohlá- šeni toto, poněvadž dává největší naději, že žádná jiná otázka, týkající se Konga, nebude definitivně rozřešena, dokud nebudeme moe uznati annexi Belgií, která se zakládä na vše- obecném právu lidskosti. Odkládáme-li rozhod- nutí o svém souhlasu k annexi, děje se tak proto, že nemůžeme schvalovati starý režim. který jsme přibili na pranýř. Nechť Belgic pro- veJe úplný obrat, jehož si přejeme, a pak rychle uznáme annexi. Za připitek, pronesený diplomatickému sbo- ru, děkoval japonský velevyslane a pravil: Japonci mají radost z přátelství mez oběma ostrovními říšemi, které jest tak důleži tim činitelem pro zachování mezinárodníh míru. Nejen obě zúčastněné strany, nýbrž celý civilsovaný svět doufá, že svazek potrvá dlouhou Rumunský následník v Berlíně Z Berlína, 10. listopadu. (K. k.) Na počest dlicího zde rumunského následníka uspořádalo včera rumunské vyslanectví hostinu, kleré zúčast- nili se prine Karel Hohenzollerský s chotí, říšský kaneléř Bothmann-Hollweg, státní tajem nici šl. Tirpitz a svob. pán Schoen, jakož i jino osobnosti. dobu.
Kong Japonec Hohenzollerský Tirpitz Schoen Belgie Berlín
15 article
Řecko a Turecko. Z Athén, 9. listopadu. (K. k.) Král přijaí tureckého vyslance ve slyšení. Prohlásil vůč němu, že jeho vláda chová k Turecku přátelské smýšlení. Reorganisace vojska má pouze z účel povznesení armády. Na konec ujistil král, že není žádných řeckých čet. Spiknutí v Cařihradě. Z Čařihradu, 10. listopadu. Soukromě roz- šířena tu zpráva, že objevily úřady stopu vel kého politického spiknuti na povalení mladolu- reckého panství. Mnoho osob bylo zatčeno Ustně šířené slechy tvrdí, že se tu chystají zas vážné události. Pověsti tyto není ovšem prozatím lze kontrolovali.
Řecko Turecko Atény Cařihrad
16 article Uherská krise.
Uherská krise. (Pův. dopis »Nár. Listů-.) Situace v Pešti mění se každý den a ně- kdy dokonce každou hodinu, takže je nesnadne cokoli předpovídati o rozřešení krise. Tato ne- jistota je ještě zvýšena mlčením vídeňského dvora. Občas se ovšem prohlašovalo, že efsat pevně frvá na tom, aby se provedla slibená vo- lební reforma a že za to nepovoli žádných vo- jenskýeh ani jiných koncesí. Kromě toho
Pešť
17 article
dámí. přál, aby tuto otázku rozřešila dřívější koalice třeba v nové formě. Tím se také vysvětluje, proč císař dál vyjednává s ministry kabinetu Wekerlova, pře to, že stále prohlašují, že není již shody an mezi nimi, ani mezi jejích stranami a že dle jejich mínění, je koalice nemožna Misto n nutno voliti mezi osmačtyřicátniky a sedmaše- desátníky. Obě strany byly by ovšem ocholny ujati se vlády, ale kladou podminky. Osmačtyři cátníci chtějí, aby měli skutečnou moc v rukou počítaje v to i ministerstvo vnítra a jistotu, ž budou moci provésti volby na základé všeobee ného hlasovacího práva a kromě toho že budou zmocněni, učiniti třeba jen platonické zásadní prohlášení ve prospěch samostatné banky uher ské. Sedmašedesátníci chtějí zase porušiti zásadu všeobecného hlasovacího práva a vojenské ústupky. Takto návrhy obou stran staví se prot úmyslu císařovu (zavedení všeobecného hlaso- vaclho práva a odmitnutí veškerých koncesí) Kdyby totiž osmačtyřicátníci provedli volby nebo sedmašedesátníci porušili zásadu všeobec ného hlasovacího práva, neměla by tato reform výsledku, jaký císař očekává, sby způsobil změnu ve složení uherského sněmu.
všeobecný hlasovací práv
18 article
Ať se na věc pohliží s kterékoli stránky. je patrno, že maďaršii »vlastenci: nesplňuj podmlnku, položenou císařem jako síne q non pro přiští vládu a jedná-li se s nimi dále lze to vysvětliti jen tím, že císař je buď pře svědčen o možnosti přiměti domněle nesmiřiteln strany přece k povolností, nebo že již sám na svých podminkách absolutně netrvá. Na mnohých stranách budí tento p stu podiv a poukazuje se na to, že císať má v rukou možnost ovládnouti situaci. Mohl by utvořiti ministerstvo mimoparlamentní ve dvoj různé formě, buď jako ministerstvo bojovné nebo pouze ministerstvo odporu. Kdyby chtěl mini- stersívo bojovné, dal by mu prověstí nové volby s heslem všeobecného hlasovacího práva a je téměř jisto, že by toto ministerstvo do sáhlo většiny, třeba by se proti němu postavily nynější maďarské strany. Mezi 413 volebními okresy má jich 206 většinu nemaďarskou nebo přibližnou rovnost hilasů mezi Maďary a nema- dary, takže vláda je může snadno získati Z oslatních 207 je 25, kde maďarská většíne je velmi slabá a to ještě dle oflciálního sčítání maďarského, jehož správnost národnosti popí rají. Ve 20 jiných pak je meďarské obyva- telstvo tak chudé, že při způsobu, jakým se * Uhrách volby provádějí, by je vláda rovněž snadno získala. Nepočitaje tedy ani okresy. v niehž by socialisté, zvláště kdyby byli pod porováni vládou, mobli dobýti vítězství, byla b vláda skoro jista většinou 60 až 80 hlasů. Ale dejme tomu, že by první volba nepři- nesla vládě většinu, jisto jest, že by dosáhla vitězsíví při druhé volbě, neboť při veřejném hlasování v Zalitavsku je možno vždy učinit náležité opatření pro druhou volbu. Kdyby s tedy cisař chtěl pustiti v boj, neriskoval by nie a vyšel by ze zápasu ústavně jako vítěz.
Maďar Uhry Zalitavsko všeobecný hlasovací práv
19 article
Kdyby však chtěl šetřiti nynějších madar- ských stran a nehodlal je násilně zničiti, moh by dosaditi mimoparlamentní ministerstvo pou hého odporu. To by neprovádělo volby a spo- kojilo by se vybladověním nynějších maďarskýe stran dle vzoru ministerstva Fejérvárova. Odpon maďarských stran byl by snad tentokráte delso ale na konec by byly nuceny kapitulovati. M nisterstvo vojenství žádalo již před několika lety zvýšení ročního kontingentu branců a byl viděti, že nesplnění tohoto požadavku armádě neuškodilo. Fejérváry ukázal také, jak lze o- činiti nepovolení rekrutů a rozpočtu. Byly by ovšem oblíže, ale je aspoň jisto že by se uhradily státní potřeby a že by se mohla vyčkati kapitulace maďarských stran Odpor jejich nemůže skutečně trvati dlouho. Úřadníci, nemohou dlouho vydržeti v passivní resistenci bez platu. To uznávají také některé listy peštské a vyskyluje se úvaha: bude-l nutno konečně kapitulovati bez podminek, proč to neučiniti raději hned než po režimu, který zemi hluboko vyčerpá politicky i hospodářsky a po němž bude třeba mnoho času k napraven minulých ztrát. Císat však, jak se zdá, váhá se rozhiodnouti pr V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za sh večerní . . . za th Ve filiálkách na venkově ránni číslo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji ne těž redakce, tiskárna a nxpodice „Národních Llatů- Rukopísy se novracejí
Fejérvára národní Llat
20 article
tento postup. Posledně se dokonce tvrdilo, že je ocho- ten svěřiti vládu hraběti Andassovi a učiniti vojen- ské ústupky. Tato kombinace by znamenala, že bude obětováno také všeobecné hlasovací právo, poněvadz Andrassy je jeho odpůrcem. Aby si naklonil císaře prohlásil v korunní radě, že nežádá vojenské ústup- ky proto, aby seslabil práva panovníkova v armádě. nýbrž jedině proto, aby splnil přání císařovo a moh zavésti v Pešti normální a trvalý režim, při čemz by byly vyloučeny nové boje proti právům koruny. To, jak praví Andrassy, není možno leč za cenu v- jenských ústupků a slibuje svatosvatě, že s těmito v s ústupky dosáhne úspěchu. Při tom Andrassy zřejmě císaře klame, nebot jistě dobře zná situaci v zemi, takže si nemůže činiti illusí o úspěchu své kombinace. Proč se neodváží rozvinouti svůj program před voliči proti osmačtyři- cátníkům? Všechny strany udržují styk s voličstvem zvláště pak skupina Justhova, jedině lidé Andrassovi neodvažují se sni ukázati se lidu. Útočí se na něj v jejich vlastních volebních okresích a neodvažují se ani odpověděti. Staří liberálové Tiszovi je nenávidí ještě více než osmačtyřicátnici.
Andass Justhův Pešť Andrassy
21 article
Ostatně může císař poznati z minulosti, jakou cenu mají sliby hraběte Andrásse. Ttoku 1889 chtě baron Bánífy násilím zdolati první obstrukci maďar- skou, Andrassy však od toho zrázoval a slíbil, ž jej bude podporovati, nastane-li stav ex lex. Kdyt pak k tomu došlo, byl hluchý a pravil, že slib, daný Bánífyovi, ho nezavazuje. Později opět radil císař, aby uzavřel pakt s menšinou osmačtyřicátníků prou většmě a proti ministerstvu. Po tomto paktu císa sankcienoval zákony o zkoumání mandátů poslane- ckých kasačním dvorem a inkompatibilitě, jak žádala oposice, aby se zajistila „čistola“ voleb, ale císa neobdržel slíbený vzájemný ústupek, pokud se týče změny jednacího řádu sněmovního, aby obstrukce byla učiněna nemožnou. Andrassy tedy, uzavíraje pakt, zradil císaře, jak jej zradil při uzavření paktu z r. 1906 a vyhnul s závazku provedení všeobecného hlasovacího práva. Je možno, aby císař měl ještě důvěru ve sliby tohoto člověka a chtěl s ním uzavříti nový paktr Vládní návrhy na rozřešení. Z Vídně, 10. listopadu. Podle »N Fr Pr. jsou návrhy maďarské vlády na rozřešení krise tyto.: Dr. Wekerle žádá plnou moc, aby do programu nové vlády dal prohlásiti, že mini- sterstvo podá návrh na defini- tivní obnovu privileje Rakousko- uherské banky jenom tenkráte, dojde-i k dorozuméní ve přičině povinného p lac e n hotovým zlatem. Rakouská vláda jest ochotna vejíti s uher- skou ve vyjednávání, bude-li se ono konati současně též o prodloužení privileje banky.
Andráss Bánífa Vídeň Rakousko všeobecný hlasovací práv Kdyt
22 article
Ve věcech vojenských žádá dr. Wekerle, aby učiněny byly maďarské vládě určité připovědi pro případ, že ma- darský parlament povoli nové vojenské poža- davky a nový vojenský zákon, který bude spo- jen s rozložením mužstva. Také tyto přípovědi by se pojaly do programatického projevu no- vého kabinetu. Vojenské požadavky lze shrnout ve tři skupiny: 1 buďtež upraveny praporv a odznaky, 2. budiž zavedena maďar ská jednací řeč v mezich nového vojen- ského trestního řádu při některých soudech vojenských, 3. budiž zave- dena maďarština do jednání mez poddůstojníky a mužstvem v dol- ních jednotkách, to jest v setninách uherských pluků vůbec. Definitivní přípověď eísař ještě nedal a také se definitivně k ničemu nezavázal. Clsař žádati bude od hr. Andrásse, stejně jako od Košuta definitivní slavnostní slib, který budou povinni také dáti způsobem zjevným, že pro případ budou-li vzpomenuté koncesse uděleny, budou je pro každý případ a za všech okolností spo- lečně zastupovat, ba že také na tomto podkladě podniknou boj proti eventuelní oposici. Ministerská rada. Z Pešti, 10. listopadu. (K. k.) O 11. hodině dopoledne sešla se v ministerstvu obchodu z předsednictví ministerského předsedy dra. We- kerla ministerská rada, které se zúčastnili vši- chni členové kabinetu. Protokol se nepiše. Mi- nisterská rada od 12. hodiny polední dosud trvá.
doktor Wekerle Pešť
23 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Archiv polských filomatů ve Vilně. V Krakově vyšel redakcí prof L. K al lenbacha objemný svazek nepublikovaných dosud básní, dopisův a fragmentů z pozůstalosti Adama Mickiewicze, která nalezena byla v archivu bývalého Spolku filomat ve Vilně. Objevení knihy, přinášející ve svém hojném materiálu leceos vzácného již tím, žeto souvisí s osobou velikého Micklewicze, obnovil vzpomínky na zajímavé tajně sdružení studentské které bylo založeno ve Vilně r. 1817 a dalos název Filomaty, odvozený od řeckého slova. »filomathés« (vědychtivý). Idešlně nadšené sdru žení, jehož členy byli vedle Adama Mick ie wicze ještě Ježowski, Malewski, Ign Domejko, potomní profesor university v Chile dávalo úmyslně výhost vší propagandě politické šlo mu výhradně o mravní a duševní zdokona lení mladé generace polské. Po prvých úspěších svých změnili se »F lomaté« ve veřejné sdružení »Filaretůe (pěstitelů cnosti) a tehdejší rektor university vi- fenské potvrdil ochotně v r. 1820 stanovy sdru- žení. Ale původní »Filomaté«, jichž bylo všeho všudy 14, zůstali i v novém veřejném sdružení pevně semknuti v jakýsi tajný výbor, o jehož existenci ani všichni veřejní členové » Filaretůe neměli tušení. Tenkrát hrál právě Mickiewicr,
Mickiewicz Adam Mick Vilno Krakov Chile Igny Domejko profesor univerzita
24 article
již slavený básník, mezi nimi vůdčí roli. Teprve ruská vláda se věci dopátrala svými čenicha vými vyzvědačí a tušíc hned nebezpečné spiknuti, ač tady po politice nebylo poluchy, zakročila kruté r. 1822 a přísné vyšetřování, vedené plné dva roky senátorem Novosilavem (vylíče- ným v Mickiewiczových slavných »Dziadech«). skončeno r. 1824 hromadným odsouzením asi 20 studentů, kteří většinou posláni na Sibíř. Tenkráte z domnělého spiknutí »filomatů« vzala si vláda ruská také záminku — zavřiti polskou universitu ve Vilně. Fragmenty Mickie- wiczovy, nalezené nyní v bývalém archivu spol kovém, v pečlivém uspořádání Kallen bachově. dotýkají se vesměs skoro činnosti studentského sdružení a vyjasnují také velmi . vzdálené úča- stenství Mickiewiczovo v propagandě revolučníeh kroužků na jihu Ruska. Prof. L. Kallenbach v brzku vydá ještě druhý svazek těchto mate- riálů, v nichž slibuje přinésti . další zajímavá data, buď vůbec neznámá, buď známá jen zcela povrchné,
Novosilav Mickiewiczův profesor L Kallenbach Vilno Rusko Dziady
25 article
Moskevský »Literárně-umělecký kroužek« koncem měsíče října slavil 10. výročí svého trvání. Činnost jeho byla velm šťastná a plodná, neboť za těch deset let věno- val — díky svým milionářským mecenášům mezi moskevským kupectvem — na dobročinné účely více než 100 000 rublů, kromě toho na půjčkách na různé literárně-umělecké podniky vydal 55.000 rublů. »Čechovský komitét« pri kroužku založený po smrti Ant. P. Čechova rozdal na podporách spisovatelům a hercům obnos 15 000 rublů. Na letošní mezinárodní výstav umělecké v Mnichově palmu vítězství ödneslo oddělení ruské. Výtvarníci rušti tam vystavující dostali úhrnem 15 cen dle roz- hodnutí 36členné poroty, již předsedal. prok. Alhert von Keller, a také kritika vyslovila se vesměs souhlasně s úsudkem poroty, ačkoli v jiných směrech se s ní namnoze přikře roz- cházela. Vzbudilo totiž vzrušení, ba pobouření mezi lepší částí výtvarných kruhů německých i ruských, když tam došla zpráva, jak zmí- něných 15 medaili bylo rozděleno. Podělen totiž téměř výhradně cenami nejslabší dil ruských umělců, zatím co na příklad Rěpin, Sěrov, Rorich, Kustodljev, Arcbipov aj. zůstali bez vyznamenání. Ukázalo se, že v tom rozhodoval vliv petrohradské Akademie, která byla pořadalelkou ruského oddělení na mni- chovské výstavě, a je z toho nyní skandál na Rusi a stud v Mnichově. A. Rostisl a v ov uveřojnil v »Rěči« petrohradské článek, v němž srovnává díla vyznamenaných cenou a nevy- znamenaných, a na adresu mezinárodní jury mnichovské praví: »Zbývá jenom směšné finale po výstavě mnichovské, že před očima celé Evropy byla dána přednost pánům Kry- žickému, Kolesnikovu, Gorělovu Fešinovi atd. před Répinem, Sěrovem Rerichem, Kustodijeve m.«
P Čechův Alhert Keller Rorich Kustodljev Arcbipov A Rostisl Kolesnikův Rerich Mnichov Evropa Gorělův Fešin Répin
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Jubileum vesty Vesta, část mužského oděvu, v níž se ještě nej živěje zrači fantasie, smysl pro barsu a pochopen pro modu, může v nynějších podzimních dnech sla viti 200leté jubileum svého vzniku, neboť se obje vila nejprvé ve Francii v poslední době vlády Lu víka XIV. Jak vypravuje Clsude Berton v »Gil Blas«, by to melancholický Gille, člen francouzské pantomimy jenž vestu (gilet) vynalezl a poprvé nosil. Na trhu v Saint Laurent měl na sobě poprvé tento lehký krátký oděv, jenž brzy na to s některými nepatrný mi změnami byl přijat elegantními kavalíry vzne šené společnosti. Nová francouzská moda přešla brzy také d Anglie, kdež syn Karla I., prine dandy, jednoho dne v říjnu přišel v novém oděvu ke dvoru a tím tuto modu také oficiálně uvedl. Král uvítal vestu velmi blahosklonně, neboť v ni viděl prostředek, obmezit stále rostouci přepych v krajkácii, ale v tom jej pa- rádivost dvorských kavalirů brzy zklamala, nebot jako se před tím lidé ruinovali krajkovou azdobou širokých kalhol, tak se nyní věnovaly ohromné ob nosy na nádhernou výzdobu vesty a elegánům ne- stačily ani nejvzácnější a nejdražší lálky.
Vesta Lu Berton Gil Blas Gill Francie Saint Laurent Anglie
27 article
Ve Francii, kdež se vesta zatím také rozšířila zůstala z počálku forma a výzdoba její dosti jedno- duchá. Později však, za vladařství, obdržela vesta skvostné ozdoby, tvar její se prodlužoval a počaly se uplatňovati také skvostné lesklé knoflíky. Vzmá hající se bobalý měslský slav, bankéři a velcl f- nančníci učinili přepychovou výzdobu vesty sym- bolem své nové moci, vlastním šlechtickým diplo mem. Nejdražší klenoty a drahokamy ve fantastických tvarech sloužily za knoflíky a v oné době vznikl také posměšný název »ventres dorés« — pozlacená břicha Za Ludvika XV. nabyla převahy opět jedno- duchosl, vyšívání a lemování zmizelo a vesta stala se přístupnou také muží z lidu. Malé řemestníky dělníky bylo viděti při denní práci bez kabátu, ale s vestou, z niž čněly rukávy košile. Drahokamy zmi- zely, za to však měly knofliky značky alegori vážného nebo veselého rázu. Za Ludvíka XVI. se vesta j-ště více zkrátila, výstřih se zmenšil a kraj- ková náprsenka (jabot), jako poslední symbol šlechtické pýchy, shrnula se křečovilě do výše. Přepych za- vládí opět a vesta stala se zase klenotnickým vý- kladem. Bohaté výšivky skvěly se na nádherných hedvábných látkách, podšívka zadu, kterou nebylo viděti, dělala se z hrubého pláfna, V době revoluce zmizel jabot, vláda krajek po- minula a zavládla černá demokratická kravata. La- fayet nosil bllou vestu národní gardy, Marat ohnivě červenou a Robespierre bělostnou batistovou, »jejiž dily se pod hlavou fanatika křížily jako nože gullo- tiny«. S dírektoriem přišla opěl divoká fautasi barev, která skončila teprve, když Napoleon uvedl vílězně bilou vojenskou vestu.
Ludvík XVI Marat Napoleon Francie
28 article
Po pádu velkého Korsikána objevily se opět pestřejší barvy. Romantika je přejala a stupňovala. Fantastická astrachánová vesta Viklora Huga se ujala a v pařížských divadlech budila pozornost purpurová vesta Gaulierova. Roku 1848 panovaly všeobecně červené revoluční vesty a s lehkomysiným, dobro- družným duchem druhého císařství přišty fantastické švihácké vesty. Tak měnila se stále moda vesty až k nynějším moderním vestám, jež jsou pro budoucnost schopuy ještě velkého vývoje.
Viklor Hugo