pfa oba fitly předplácí te v Uraò v admlaUlraJi na mèste . . . K2.- вж Čtvrt roka . Ké.— V Brní s doaáikon do domu dvakrát denné . 40 lial. niébične více. V prodejnách v 0rnř i na venkove mè- sifnč bez donášky K 2.50 ľoitou s Jednou ZáslIkOU na mčslc . . . K 2.50 ua čtvrt roku . K 7.50 S d\njf zásilkou u ei bal na mèste vlec.

V drobném pro dodi Velký list ... RhaL Mal< list . 2baL v Brut i ua veukové« Jeden т "boi listá z vláit nelze předplatit. Predplatné a lusurtv .dainy a zalovatelipi j'^on v Bniè. Redakce, administrace.

•.i.sk'irna a expedice: Rudolfova altee č. 6. Ttlef. : Redakce č. 12a. administrace é. 12h. Cisio účtu u poštovní spořitelny 60.739.

Ročník XXI.

V Brnč, v pátek dne 20. června 1913.

Číslo 167.

íincšni číslo jest o 10 stranách.

Poslanecká sninima. 1 lásku oslavy Vilémovy. — Rouře v parlamentě.

Tel. - Z Vídně. 19. Června.

Bylo devét hodin večer a myslilo se. , c rozpočtově Provisorium je již v suchu, Když v tom došlo« ve sněmovně k bouři, i.íkveli tu už dávno nebylo. Vyvolal ji ge- iierální zpravodaj o rozpočtu, německý nacionál dr. Steinwender, který do svelto doslovu propašoval zbabělým a, . záludným způsobem apotheosu na císaře Přetržitě trvala. Yilénia. Tak mělo býti napraveno to. co sc presidentu dru. Sylvestrovi před- \ čiřeni nezdařilo. Tou dobou byli poslanci skoro všichni ve sněmovně, ale vy- eerpáni celodenní schůzí, většinou zpra- \ odnjc neposlouchali. Mluvil také jen polohlasitě a teprve na konci své řeči pozvedl hlas. ale tu nebylo jej slyšeli dále, nežli jen v nejbližším okolí. V tom byl zaschnut výkřik polského socialisty dra. Dia man da, adresovaný dru. Stein- wendrovi: To je nestydatost, co si dovolujete. Mezi Diamandem a německými poslanci, kteří stáli před ministerskou lavicí, došlo k srážkám, do kterých později zasáhli čeští poslanci a bouře rozpoutala se pak mezi Českými a německými poslanci. Do polokruhu před ministerskou lavicí, přes kterou referent li.luvil. hrnuli sc poslanci se všech stran, \ yptávajiVe se. co Stemwender řekl. /věděli, že Stcinwendcr pravil doslovně: Jestli v parlamentě jednot!i- V é trakce postavily s c proti trojspolku a zejména proti spolku s Německem, pak tře- h a říci. ž c spolek, bohudík, i o .s I» oč í v á n a v ň li p л г 1 a m c n- I u. nýbrž na příkazu logiky a c e / b y t n o s t i a na vůli těch n á- r o d ů ííšc. kteří Jsou hrdi na to. že jsou s t á t n i m i n á г o d y. Proto blahopřáni Rakouska n in c c k é ш u císaři potrvá v i I a t n o s t i. a f o tom rakouský parlament něco reklncbone. 1 1 5,' nestalo, aby zpravodaj vc své

jednak vůči parlamentu saméir '. Jc v dobři paměti, žc Stemwender už před několika dny vc svém referátč stejně opovržlivé sc vyslovil o par lame uOe. proti kterému vyzv'edl absotetisimis vlády. Bylo tedy zcela pochopitelné, že českých poslanců zmocnilo sc nepopsatelně roz-1 čHeni. Ale také Slovinci protestovali a záhy bylo viděli, žc i na polských lavicí.h panuje velký nepokoj a ruch. České poslance ještě více pobuřoval neustálý demonštratívni souhlas, kterým Němci zc, svých lavic zahrnovali Steinv eiidra. provolávajíce mu také slávu. Ti/ křesťanští; sociálové bourftvč tleskali. Minuta za minutou míjela a bouře ve sněmovně ne- N a českých 1 a v i- cích radikálních mihly se již svazky protokolů a bouřilo se ohlušivě pulty. Všeobecný dojem byl. žc za těchto okolností je vyloučeno, aby rozpočtové Provisorium bylo odhlasováno. President dr. S у 1- v est er pokusil se několikráte zjednali kKd a potom dáti hlasovali. To však naráželo na ještě větší bouři odporu a se všech s t г a ir pršely na Stein- w e n d r a neustálé výkřiky: »Abzug Steinwender! Teď je konec! To je zbabělé zneužití funkce! Německá drzostíTo, si nedáme líbit!* a pod. Češti poslanci obraceli se vášnivě na Poláky a v tom irž zvedli se oba náčelníci polského kola dr. L e o a ryt. Abrahame wicz a z první lavice, ve které sedí, odebrali sc přímo k ministerskému předsedovi hr.

Stiirgkhovi a ministru Zaleskému, s kterými mhrvili. Za nepopsatelného a nepřestávajícího lomozu a pokřiku vstal lir. Stürgkh a mluvil napřed se Stcin- wendrem. za ním sedícím, a potom s presidentem Syhrestrem. President Sylvester potom naznačoval sněmovně posunky', že schůze bude přerušena a žc chce dáti prohlášení. Trvalo však velmi dlouho, než se podařilo Cechy uklidnili; tak velké bylo rozčilení. Když si konečně dr. Sylvester zjednal sluchu, oznámil, že schůzi přerušuje. Byla svolána konference předsedů za účelem úřady o situaci. Situace ta Živě připomíná scénu z 5. února 1909. kdy sněmovna byla roztoita pro slovo tehdejšího správce ministerstva obchodu

zkoušeti, kam až sahá česká trpělivost. Jsme tu už patníkem pro německou drzost. Jaktěživ si zpravodaj něco podob- iiélto nedovolil. Kdo teď ještě bude hlasovali pro rozpočet, toho si zapamatujeme. Oposiční poslanci poukazovali na to. že také Mladoceši byli jednáním Steinwen- drovým rozčileni a žc protestovali, ale' budou pro rozpočtové Provisorium hlasovat. Poslanec Vodňanský oznámil, že se hlasování zdrži. Rozechvěné scény trvaly drahnou dobu. Bylo plno poslanců, kteří rozčilené j debatovali. Přestávka trvala skoro hodinu. Mezi tím sešli se předsedové stran u presidenta dra. S у 1 v e s t г a za přitonfhosti ministrů a referenta dra. Steinwendra. Čeští zástupcové prohlašovali důrazně, že nepřipustí dalšího jednání, dokud dr. S t e i n w e n d e r svou smělost neodvol á. Bylo uvažováno sem a tam, co dělat. Nčmci cítili, že Steinwender i oni sami šli příliš daleko, a proto vyskytly se tři návrhy na dohodu. Jeden byl. aby Stein-1 wender byl omluven nevolnosti a jeho úřad převzal a dokončil kresfafiií>ký sociál Sch raffi. Jiný návrh byl. aby president dru. Stetnwendrovi udělil důtku pro urážku i parlamentu: třeli konečně návrh byl, že dr. j Steinwender sám svoje slova odvolá. O | zněni toho odvoláni vyjednávalo se skoro půl hodiny mezi českými a německými lavicemi v plné sněmovně. Před křeslem ministerského předsedy, který' se vrátil z konference, sešli se češti poslanci Staněk.

Udržal. Kramář a Němci Gross a Stölzel, kteří smlouvali text prohlášeni. Text ten byl pak přenesen na německé a české lavice. V českých lavicích konaly se o něm porady, kterých se sú- castmili zástupci všech stran, mezi jinými posi. Choc, Stránský, 2 ď á r s k ý. Cech. Současná byli shluknuti Němci na druhé straně a tento parlament v parlamentě potrval také dlouhou dobu. Konečné oznámil dr. Stölzel ministerskému předsedovi, že je shoda a že bude možno ve schůzi pokračovat. Když president schůzi zahájil, povstal dr. S t e i n w e n d e r, který bled a rozrušen seděl již na svém miste* a president dal mu slovo. V té chvíli zvolal německý radikál pověstný Hummer: »Hoch S t e i и w e n d e r !« Tato německá věrolomuost pobouřila znovu české poslance. kteří propukliopčtv bouřlivé výkřřkyodporu protiStein- w e n d r o v i a proti n č m c c k ý m lavicím. Němci sami \>ak chlácholili jednak Hunimra. lednal omlouvali jej v ú. 1 Cechům. Ministers' •' pit č v.:; a ípéJial ministerské lavice mezi rozbouŕe.:é poslance a chlácholil a uti'oval. Jen ь velkou námahou podařilo sc konečně uklidnili poslance tak. aby Stcinv-ender inoiil pok ;• čovat: Dr. Stein wender pravil: konci své řeči užil jsem slov, kletá vyvolala rozruch ve sněmovně a k i e- r v ch jako s t a r v p a r 1 a m e n t á r n í* sám lituji. Přiznávám, že jsem prekročil meze vytknuté m u é výborem a že j s-c m tlumočil toliko svůj osobní názor.« Tu vykřikl opět posi. Hummer: >.\ názor všech Němců!« Nové bouřlivé výkřiky zazněly z č e s k ý ch lavic:

»Referent nemá co ml 11 vi ti jako s t r a n n i k ! Ch c e t e-l i miti schůzi rozbitou, p o s 1 o u ž im c vám!« a p. Opět «pěehali jednotliví Němci na české lavice chlácholili a dr. Stei»:- wender mohl dokončili svou omluvu : pravil ještě : »Prohlašuji, že jsem 11 e ch t ě 1 po ch y b o v a t s v ý mi s 1 o- vy o právu spolurozhodováni parlamentu ve věcech zahraniční politiky.« Tím bylo toto neočekávané intermezzo o půl II. hod. v noci za největšího rozruchu, napěli a hluku skončeno. President chvatně oznámil, že přistupuje se k hlasováni. které trvalo pozdě do noci. poněvadž se hlasovalo několikráte die jmen n na\ • - zieh týkajících se úřednictva. Rozpočet Iv. I přijat proti hlasům Čechů, sociálních demokratů, Rusínů a části Jihos!ovanti: z Mladočechu hlasovali pro rozpočet na posi. K ö r n e r a. F i e ci ! e r a. Funk;: a V o d ň a n s k é li o. kteří odešli, všielmi. Také Merikálové hla sovali pro vládu, ale byli přítomni jen K a d 1 č á k. N ;» v r á- t i I a Stojan. Při hlasováni b.\l> všechny návrhy :m zlepšcfii úřednických platů v rozpočtov •. \ provisorm zamítnuty. Návrh T o 111 schikův na zařazení 17 milionu pro /: leznični zřízence do rozpočtu byl při jmenovitém hlasováni z a m i i n 111 202 hlasy proti 172. Klerikálové a Mlačoóesi. kten i po takovém referátu, jakým dnes dr. Ste;r^ wender rozpočtové Provisorium doporučil, pro né hlasovali a zmařili ps - jeti Tomschikova návrhu, kteiý jejich hlasy by byl dosáhl většiny. Hlaso-

FŕCilLLĽTOH. Ubofcý Hsnptjnsiniil

Vy/\jli lu*. ab> napsal příležitosti.'»u hru uslavn roku 1«M a největší človék součas- weh: slavnostní nálady, jec táhla cch*u řisi? A lot«» psala ruka básníka a luka velkého ‘l‘*wVa: Celý ten rok I8M byl dán ntinccké- ' i národu holiciii. který řídi světově učálosli. 'v^.ijaké figurky rodily sc na světě. a!e osud "J/J jc do propasti 'zapomnění, neboť poířcbo- val po francouzské revoluci tvp silného člověka, •*hv sc konečné /rodil bůh míru a opravdové '• hkosii. Ruka včvM'.sti nchkdal.i dlouho a '',',*řila Napolctui;: a dii- Revoluce počalo o- ir;isat evropskými trůny. Rvalo d«i prachu praporce, jež dosud byly svaty, připoulávalo ke ovčinu vítěznému vozu národ za národem, tvo- r,l" úplně nové hranice světů, až zpyšnělo a Rysiek), že samo stalo se božstvem, div že ne cyem nové Evropy. Jeho ruce metaly blesky, ' jeho htovy vyskakovala Palías Atheoe vc hrob a vedla lid do bojů bratří proti bratřím, uics nebetyčná horstva pod jižní slunce a r*d- ,ud do sněhový Ji pou-.ii Ruska. Dítě osudu vy- •ostlo a čas hrůzy sc naplnil... ^ Ale tu právé musel poznat Ikl, že trpí zby- » i * a íe se lenOTT1 za cizi zájmy a na- Mala nová doba v Fvropé. Matky lkaly pro své či1’. ^c*:chž těla linda na bojištích a z metek loújly se furie války, ale také božstva miru.

адо Nímecka sedl a psal. Nehyl nikdy /vykly | jcdnrtu sc s ni rozlou£i|a a už hrát nebude, ľvai », nbicdnéyku. ale proč by nedal v pa- lc ,n ^„4 historie pro Nímecko z tlm sbvníhi.уr.«;i iisvrtbo/uil Nemecka , 1оки Vysoký pán v Berline prý prft- >4.) dar. neprispel lake nccim kc zvySeni Ì nl|uvi| ., uholní Vratislav poslouchala. Velký pán: Nerozumím Mauptmaimovi a

ľaárľä.se гve,<1,, vyzdvibl svou mater dolorovu ! Našeho Bliichera!!! vih?* * 05УоЬо(^ sc a stáI tu najednou celý.» Pan Pavkc: Ano. našeho BlBchera. u všech /Ч ai3 ;SVObod,ř^. *ak nehyl doposud... I ik . Jáblů a kanónů, opravdu našeho Bliichera — •mrai si bůh s Německem a prostřednictvím U.i,n Kde si osud dovolí bá/ct lm do skřiftkv Jt^ieonovýn, je -tvedj z prachu, takov ým iiTutck s cnerKickýin Ticlto! - tam musí snvm svátkem byl rok 1813. Byly tu ovsem ! každé německé srdce odpovědět hromovým: ,Ir ьAk . které snily o daBfcb bojích,! Protcstirh!

on sám neměl irž pro Blhchery a jejich i Tisíc hlasů: Prote&tuieme!

hi ikJ. ve karé se hi;i drželi v mezích I M a M a j c a to o přípustnosti č e- ' ' kulem inu daných, tak drzým /puso-j š t i n y. Češti poslanci vyhrnuli sc do ku- bem zneužil svého úřadu. Byla to drzest I loárů a icdrwtliví z nich vedli rozcchvtftié iedn.ik vůči slovanské většině sněmovny, řeči. Bylo slyšet! : Nčmci s vládnu chtěif I útoénost smyslu. Z veliké hrůzy měl se zrodil veliký miř a ostatní všechno melo jit už potom jenom spořádanými kolejemi. Hauptmannova hra konči apotheosou miru, jak se na veJkého básníka po nejsvětějším právu velké osobnosti sluši j patři. Přišel Reinhardt, inscenoval hru a Vratislav ji hrála. Hrála ji jedenáctkrát, ale pak na- nechci mu rozumět. Rozumím ledačemus na tom božím světě, ale jeho oslavná hra se mi naprosto nelibí. Vratislav: Posloucháme! Vysoký pán: Vždyť ten člověk zbožňuje Napoleona! Vratislav: Také isme to pozorovali... Vysoký pán: Ih-ou sc takt«» vlastenecké Vratislav: Lidé se také na to nederou! Vysoký pán: Ano. lze to chápat Byk> by možno mluvit o urážkách, které sc musí při posloucháni snést ... Vratislav: Posloucháme! Ještě dnes — Pan Kunickc, Pavkc a Schulz, první tři veteráni německého Slezska, neměli pilnéIšlbo na práci než svolat hned schůzi všech bývalých členů armádv. a protestovat. Pan Pavki* bil sc \ prsa a bědoval a žaloval* Pánové, mezi námi tvpHvnně řečeno, to není hra. ale s odpuštěním nimprtová komedie, v nfž sny hrajeme iakousi ubohou rok. Mwsíme protestovat, neboť Německo bylo znectfcno. Tam. kde «»sud dovolí si házet Bilicherà — Tisíc rozbouřených hlasů nad sklenicemi:

Pan Schul/: Protestujeme jménem Německa. jež sc nebojí... Tisíc hlasů: Protestuicm«!! Pau Kunicke: Protestujeme a voláme: Naše slavná minulost — hurrá, hurrá. hurrá! Tisíc hlasů: Hurrá! Proé tak nezakončila celá hra? Blücher — hurrá, hurrá. hurrá! Pan Pavkc: Největší básník Německa dopustil se tu zrady, jež mu nemůže být odpuštěna. Hlasy: Není nej větším bá&nikeni Německa! Abc lig Hauptmann! Pryč s Haupuuannciu! Pan Кшиске, Pavke a Schulz padli ы nadšením kolem krku a radostně zaplakali. A večer bylo na vratislavské radnici živo. Po b\ valých vojácích sešli se páni a také si zaprotestovali. Ach, byli roztrpčeni až do hloubi duše, neboť pan purkmistr vrátil se právč z BerUna a nccstále mhouřil obě oči a to znamenalo mnoho, velmi mnoho! A pan vrchní purkmistr povstal a jeho řcc byla rána za ranou, energie sama. nelze zapírat, že Vratislav si krou neposloužila ani nahoře am dole. Rozladila nahoře — Slyšte, slyšte! — a dole jenom způsobila dcmoralisaci. — Tak jest! — Byli isme zaslepeni vidouce tak zvaného vrQcána. ale velikán ukázal se bét trpaslíkem. /cela správné! Nestačil na svůj veliký, jedinečný, ú- chvatný. posvátný a řigantský úkol a stvořil bJasfemii - byH jsme slepí, ale nyní isme prohlédli a vidíme zcela jasně všechno před sebou. — Už to vidět nesmime! — Tak jest! Hlasovat! Lid to už nesmi vidět! Pan radní Strcewitz: Dáváni návrh na konec debaty a zároveň také návrh, kterým navrhuji, co už sc dávno ir.tlo navrhnout, aby totiž bvl přijat návrh, aby sc Hauptmannova hra hrála dnes naposled. Všichni li interne hluboce, žc Vratislav mohla být jevištěm nepodařeného a nevlastcneckého experimentu — I ty ?

Pan Kunicke na Kaleni: Hlasovat, hla­ sovat! — Pánové, kdo je proti návrhi? — Nikdo! Ostuda Vratislavi byla zažehnána a v kavárnách Německa debatuji dnes rozumní lidi a pohodlná generace mladého Německa o Haupt- , mawiovi. — Celé jeho dílo brio exrerimeatem! — Dobře se mu nyní «»alo! A Reinhard! si posvítil! — Neuměl 'úkdv nic pořá«lnelio! — Udělal to ijsté pro reklamu! — Kaprice básníků ui neun panuji — jdeme 1 vpřed! Neúprosná vpřed! - A teď mu to ještě zanesou Jo knih a kritika bude i řinou psát o něm: Fueramus Pergama quom'a.n! Byli jsme... — Cesta jc v'bia a teď při» leme na řaďn my! HauptnuAi se jotě neozval л bude dobře když se vůbec neezve. Co vědí tito kdé. pa a Kunicke a ti nahoře o tom, jakým rytmem bije básnikovo srdce? Kdyby se zapřelo jenom na chvíli, básnik padl by mrtev jx^d stůl a neexistoval by 1еЛ| v ěítánkáJi jako dobry vzor Člověka, jenž sc doved! přizpůsobit. A oa to Hauptmann nenomvslr! dosed am jednau V tiché n<41 i (Y/bovořil se se svn* Misou « byl t<* krásn\ rozhovor. — Proě isi smuten. básníku? — Lidé mi neporozuměli. — Je to trpké, ale praě se nepodivil na ume svým starým pohledem? Usmíváš se? Abo! Tam nahoře hteudi jenoa velký úsměv nade všim. — Cítil isera to tak ivieHsivmi, Myf teen 1 psal svou hru. — I k lidem jednou přesune se ten aaš ú- smčv slK»ra ... — Ach. ano. mus mè doifať — Na věicy douíatl Proč se 9td msmfváft