Telegrafické zprávy.

za vzdání se dědického práva na trůn švědský přijati volbu za krále Norska. Den, kdy obdrží národ norský svého vlastního krále, který nastou pí na starý trůn rorský, zavede éru klidnějších pracovních podmínek pro Norsko, dobrého a srdečnéh poměru k národu švédskému a míru, svornosti a věrného spcje- nectví na severu k ochraně kul- tury obou národů, jich svobodya samostatno sti. Přesvědčen jsa o tom, odvažuje se sněm ysloviti bezpečnou naději, že to, co se nyní stalo, bude na prospěch všem, také Vašemu Ve- ličenstvu, jehož osobě zacnová národ norský úctu a oddanost. Z Kristianie, 7. června. (C.-B.) Když byl storthing učinil své usnesení, promluvil předseda Berner krátkou řeč, v níž poukázal na váž- nest kroku právě učiněného. Skončil přáním; „Bůh zachovej vlast!“ s čímž celé shromážděn projevilo souhlas. Státní rada rozdělí v nejbližší schůzi jedno- tlivé ressorty. Proslýchá se, že převezme ministr obchodu Arotander správu záležitostí za- hraničních, Hagerop-Bull spravedlnosta Bothner úřad revisní. Z Kristianie, 7. června. (C.-B.) Členové vlády praví ve svém přípisu králi Oskarovi — poukazujíce na rozhodnutí královo, ve státní radě dne 27. května učiněné, žádosti za demissi státních radů nepřijati — že dle základního zá- kona přísluší královské moci dáti zemi konsti- tuční vládu. Dále se v listě praví: V témž oka- mžiku, kdy politika králova zabraňuje utvořen zodpovědné vlády, pozbývá norská krá- lovská moc své platnosti. Poměr tím nastalý nedá se udržeti. Vláda nemůže být prot své vůli nucena, aby setrvala ve svém úřadě.

Jinou vládu dosaditi, se Vaše Veličenstvo ani ne- pokusilo. Poněvadž poltika králov- ské moci v otázce sankcionován zákona konsulátního není s ústa- vou slučitelná a poněvadž nová vláda nechce zodpovědnost za tuto politiku převzíti, stejně jako se nechce nynější vláda politiky té zúčastniti tím, že by zůstalav úřadě, považují ministři za svou povinnost odstoupiti a sněmu o tom sdělení učiniti. Dále praví se v listě, že rámec konstitučního norského králování jest rozbit a že k rozvázání poměru unie byl dán rozhodnutím krále podnět, bohdá na štěstí a ke zdaru obou dosud sloučených národů. Na konec vyslovují ministři dík králi za blahovůli osobní, kterou jim projevoval. Z Kristianie, 7. června. (C.-B.) V městě je klidné smýšlení. Před sněmovnou byly po celý den shromážděny zástupy lidu, které pozdravo- valy členy vlády a předsedu sněmu Bernera, kdyř opouštěli sněmovní budovu, hlučným pro- voláváním Hurra! Když šel předseda Berner ulicí Janskou, kde hrála hudba, zanotována byla národní hymna, zástup obnažil hlavy, utvořil špalí a pozdravil předsedu. Ze Štokholmu, 8. června. (C.-B.) Včera byly uspořádány králi Oskarovi na leto- hrádku Rosendalu nadšené ovace. Asi 1000 osob v čele s hudbou táhlo před zámek. Král i královna, jakož i princové Gustav Adol Karel a Eugen a princezna Ingeborg objevili se na balkoně. Hudba hrála národní hymnu a zá- stup provolal králi »Slávu!« Četné dámy podaly králi kvítí. Král Oskar poděkoval přívětivě z hold, načež se zástup klidně rozešel.

Anglie a Španělsko. Z Londýna, 7. června. (C.-B.) Při snídani v Guild- halle vzpomněl král Alfonso ve své odpovědi na přípitek lordmayorův, starých sympatií mez Anglií a Španělskem, jež po staletí přátel- ské styky spolu měly, ve mnohých bitvách spolu bo- jovaly a následkem toho pocity vzájemné vážnost a úcty prodehnuty jsou, kteréž je k tomu pobádaly. aby zjednaly mezi sebou mírumilovnou, dokona- lou a trvalou shodu, spojenou s politickými a obchodními výhodami, jež nejvíce jsou s to, utu- žiti mezi oběma národy svazky starého zděděného přátelství.

Uhelná stanice na sv. Tomáši. Z Nového Yorku, 7. června. (C.-B.) Ve zprávě »New-York Heraldu« z Jamaiky tvrdí se, že je uhelná stanice Sv. Lucie, jež byla dánsko-asijskou společ ností na ostrově sv. Tomáše zřízena, ve skuteč- nosti podnikem německým. Německo získalo tím za zády Dánska na sv. To- máši oporu, po které již dávno toužilo. »Wolfova kancelář« podotýká k tomu: Na zdejším úřadním místě není nic o tom známo. Z Kodaně, 7. června. (C.-B.) Zpráva »New- York deraldu«, že je uhelná stanice dánské výcho do- asijské společnosti na sv. Tomáši podnikem německým, jest — jak Ritzauova kancelář z pří- slušné strany se dovídá — docela bezpodstatna. Hambursko americká paroplavební společnost nemá s touto uhelnou stanicí nic společného. Obě společ- nosti se jenom dohodiy ve příčině pořadu plavby svých lodí v západo-indickém obchodním ruchu. Z anglického parlamentue Z Londýna, 7. června. (C.-B.) Ze sněmovny poslanců. Státní sekretář pro Indii Brodrick odpovídá na učiněný dotaz: Když bylo zemřelému emiru afganskému indickou vládou slíbeno, že bude dovolen přívoz několika německých děl, bylo r. 1902 několik Kruppovýchděldo Kapulu dopraveno. — Včera navržené resoluce v příčině předsedova odstoupení byly jednohlasně přijaty, když byli řečníci všech stran předsedovi (mluvčímu) pro- jevili svoje uznání.

Denní zprávy. — Čeho se nám nedostává. Městská rada pražská ve chvály hodné péči o velkoměstské obyvatelstvo, zejmena o tu jeho čásť, jež ne- může si dopřáti každého roku několikatýddní aspoň pobyt v některém lázeňském městě neb v nějaké venkovské villegiatuře, obrátila se, jak známo, na majitele sousedních lesův, aby dovo- lili opět výletníkům pražským nassáti v nich opět trochu svěžejšího vzduchu, než jaký vane ulicemi. Neučinila krok tento bez úspěchu, třeba že někteří lesů páni obmezili přístup do lesů pouze na ty, již vykáží se »vstupen- kami«. Však budiž. Chtěli jsme k jiné ještě poukázati věci. Do okolní přírody by se ko- nečně Pražané odvážiti mohli, ale z veliké míry je u nás pořád ještě otázka, jak se tam po- hodlně a lacino dostat. Říká se ovšem, že máme rozvětvenou síť železničnou. Však t není vedena s ohledem na pěkné partie v okolí pražském a při tom je doprava i tam, kam možno dospěti po dráze, obmezena na ně- kolik málo vlaků. A kdo zná zejmena příjem- nosti návratu po železnici za pěkného dne,

tomu nedivíme se, že si výlet odepře. Rovněž nedostatečně je naše spojení po parníku. Jednou je přístaviště mnohým Pražanům velice vzdálené a pak zase vadí ta okolnost, že v určité dny také tento komunikační prostředek nestačí. Jak koli nám nenapadá žádati, aby snad všude tam, kde kousek lesa, byla zřízena elektrická tram- way, máme přece za to, že přes dokonalost naší sítě vnitroměstské, nedostává se nám laci- ného a pohodlného spojení po elektrické dráze se sousedním, velmi hustě obydleným venko- vem. Ve všech jiných městech nalezneme vedle spojení vnitřního, též linie vedoucí do okolí, jen u nás toho postrádáme. Víme ovšem, že Řím nebyl jedním dnem vystaven, ale upozorňujeme (na patrnou vadu naší síte tramwayové. Nechť se nám nenamítá, že by zří- zení několika takových tratí bylo spojeno s ve- likou ztrátou peněžní. Jako ve všem, co se týče rozvoje velikých měst, tak i v této věci třeba jisté prozíravosti a neméně také jisté odvahy.

To, co by dnes a snad tři neb pět let potom ještě bylo passivní, vyvine se nedlouho na to ve výnosnou a užitečnou instituci. Což není poučná v ohledu tom historie naší tramwaye vůbec? Koncese ku její zřízení byla dávno před tím již, než se věci uchopila společnost cizí, v rukou domácích. Ale nikdo podniku nedůvěřoval, každý měl jej za dobrodružný Ze všech stran bylo slyšeti, proto že Praha není. A za poměrně málo let byla obec nucena koupiti od Belgičanů za milliony staré haraburdí a zbytek koncese, kterou! mohl míti dávno před tím zadarmo. Neporovnáváme s Prahou ani Vídeň ani Berlín, ale Lipsko, Mni- chov, Drážďany, Kolín n. R. atd. Jak tams zřídili spojení s okolím a jak následkem toho dnes okoli to vypadá. Je snad lhostejno Praze, jaký dojem činí její entrée. Dnes příznivé aspoň není. Již z toho ohledu, nehledě ani ku pohodlí obyvatelstva, bylo by záhodno pomýšleti na zří- zení některých linií do okolí. Vždyť zde příklad, jak se tramwayová trať venkovská vyplácí. Máme zde Křižíkovu dráhu do Libně a Vysočan, jež přes to, že se jí nedostává soustavného spojení se sítí ostatní, že není možno přestupování a že nelze jí využitkovati tak, jako by bylo možno, kdyby nalezala se v rukou obecní správy, tedy činitele, jenž vládne mohutným administrativ- ním apparátem rozvětvené elektrické dráhy vlastní, není netoliko passivní, nýbrž se vyplácí. Dráha tato, nalézající se v rukou podnikatele soukromníka, dávno již měla býti připojena k ostatní síti tramwayové, v zájmu obce, jejíž jest dnes Libeň součástí, i v zájmu obyvatelstvaa jeho pohodlí. Poukazuje se sice u nás neustále na nevelký finanční úspěch podniku elektrických dráh, však zdá se nám, že v tom neustálém

snižování výkonnosti jejich je jistá tendence. Zajisté že každého překvapilo, když dočetl se, že letos s větším hmotným effektem pracovaly všechny ostatní podniky, jež zásobuje obecní elektrárna proudem, než tramway. Při tom ovšem zapomíná se, jak by to vypadalo s těmito pod- niky, kdyby nebyla snad více než ze čtyř pětin odběratelem proudu právě elektrická dráha, na jejíž bedra, jak se zdá, přenášejí se všechna břemena a výhody na to ostatní, zejmena na soukromé využitkování proudu, které, žel žeu nás — a sice z té zvláště příčiny, že je nepo- měrně drahé — očekávání zklamalo. Správa veliké obce pečovati musí, jak jsme již řekli, s jistou prozíravostí, a té, bohužel i v jiných směrech u nás nadbytek není.

— Angličti hosté v Táboře. Vzhledem ku projevenému přání, aby při návštěvě anglických hostí našich šetřeno bylo co nejvíce intimního rázu návštěvy, usnesla se městská rada přivítati hosty při jich příjezdu do města dne 11. t. m. o 94 hod. ráno na nádraží a odtud zavézti je do městské radnice, po jejíž prohlídce odeberou se hosté přes hlavní náměstí, kdež upozorní se na všecky památky historické, na charakteristi- cké stavby, na kamenný stůl, na němž dle za- chované tradice přijímalo se pod obojí, do měst- ských sadů a odtud klikatinou ulic, pro město jako opěvněný Tábor Žižkův tak charakteristi- ckou, do bývalého hradu, nynějšího pivo- varu, s jehož věže uvítáni budou po starodáv- ném způsobu fanfarami. Po prohlídce histori- ckých částí pivovaru ukáže se hostům překrásný pohled na údolí lužnické se strany severozá- padní s poutnickým místem Klokoty a se strany jižní: na to půjde se dále městem k ho- telu »Nový«, kdež uchystán bude oběd a odkudž pojede se přímo na nádraží. V upomínku vě- nují se každému z hostí řady význačných po- hledů na město a okoli v úhledném pouzdře. — Osobní. Okresní hospodářský spolek v Králová Městci jmenoval delegáta svéhe v zemědělské radě slovutného pana JUDra. Frant. Fiedlera, ř. prof. na technice, říšského a zemského poslance atd., ve valné hromadě konané dne 4. června 1905 svým čestným členom pro veliké zásluhy jeho o spo- lek a rolnictvo vůbec

Rodinné zprávy. Slečna Anna Fričo va dcera lovárníka v Chlumci n. C., a pan Josef Po- korný, ředitel ve Dvoře Králové, slaví sňatek dne 15. června v chrámu Páně Panny Marie Sněžné v Praze. — Paní Filomena Rašková, rozená Staň- kova a pan Jindřich Rašek, hraběcí správce dvora Sobětice, slavili sňatek dne 6. června ve františkán- ském chrámu Páně v Plzni. — Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovie odjel včera večer z Prahy do Vídně. — Z kruhů vejenských. Dnes ráno jel Prahou vodmokelským rychlíkem chef gen. štábu pol. zbroj- mistr baron Beck se 16 důstojníky generálního štábu. — Z Velehradu. (Pův. zpráva.) Dne 6. června přibyl sem z Olomouce P. Ignát Wurm, apoštol myšlenky cyrillo-methodějské. Téhož dne započala archaeologická komise nové kopání, které budí opět velkou pozornost u všech národů slovanských. — Zřízení soudních revisorů. Lhůta, do které společenstva poprvé dle zákona ze dne 10. června 1903 musí býti revidována, končí dnem 11. srpna 1905.

C. k. obchodní soud v Praze, jakož i c. k. krajské soudy jmenovaly revisory soudními pro mnohá spo- lečenstva, která nejsou v autonomním svazku revis- ním sloučena, revisory Ústřední jednoty českých ho- spodářských společenstev v království českém. — Z pomocného komitétu pro českou soukromou obecnou školu Komenského ve Vídni. Požádali jste, kollegové, již samosprávných zastupitelstev, finanč- nícn ústavů ve svém místě, aby pamatovaly na české školství ve Vídni pravidelnými dary ?Promluvili jste již ve společnostech a spolcích o nutnosti, aby v ná- rodě byl větší zájem o Čechy vídeňské? Uspořádali jste již veřejnou přednášku o kulturních potřebách českého lidu ve Vídni? Materiál dodá vám buď po- mocný komitét anebo správa č. s. ob. šk. Komenského ve Vídni, Quellengasse č. 72. Nezapomínejte, že dosa- vadním školstvím zachraňuje se ve Vídni přes 1000 českých dušiček, což jest nanejvýše asi třicetina všech.

Vybirejte korunovou daň od našinců zámožnějšícha po haléřích od lidu vůbec. Z kanceláře spolku „Ko- menského“ (Vídeň V.—1. Margarettenstrasse 100) do- stanete bloky; na žádost pomocného komitétu výbor „Komenského“ dovolil, že peníze učitelstvem také na tyto bloky vybraně mohou se odváděti nyní po- kladně pomocného komitétu (učitelce měšť. školy Roz. Jonášově v Kolíně). Užší pomocný komitét: Roz. Jo- nášova, zástupkyně Jednoty učitelek, Fetr Skalický; starosta Z. Ú. J., B. Skála, jednatel Z. Ú. — Šestý výkaz příspěvků na českou školu Ko- menského ve Vídni od 1. do 15. dubna t. r, činí 789 k 17 h, z předešlých výkazů 752 K 89 h, celkem 1542 K 6 h, jež uloženy jsou v Ústř. záložně učitelstva česko- slovanského v Praze. Další přispěvky zasílané nej- lépe prostřednictvím pokladníkův učitelských jednot udáním, kolik ze zaslaného obnosu připadá učitel- stvu a kolik škole, přijímá R. Jonášova, učitelka mě- štanské školy v Kolíně. — Hlaholský dům spěje k svému dovršení: za nedlouho budou obě průčelí jeho zcela hotova. Při této příležitosti dovoluje si výbor komitétu k mnoha do- tazům sděliti, že „Hlahol“ ve svém domě nebuduje si snad nějakou ohromnou dvoranu pro velké své koncertní produkce (na to by mu finanční prostředky po ruce jsoucí nikterak nestačily!), nýbrž jen dvo- ranu, vhodnou pro cvičem svého velkého smíšeného sboru i eventuálně s doprovodem orkestru; arciť kon-