ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3049ab60-70b8-11dc-ac2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 93, place 29, org 4, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
17. června 1903.
4 masthead
Číslo 164
5 article
Podrobnosti o čivrteční noci. Z Bělehradu, 14. června. (Pův. dop „Nár. Listů.“) Obraz, v němž osudná no ze dne 10. na 11. června vylíčena v zahranič- nem tisku, jest směsice pravdy s fantasií. Není v tu dobu času ani možnosti, vylíčiti vše do podrobna, ale mám za nutno podati na ten čas aspoň následující, spolehlivá fakta. Spiklenci započali svou akci přesně ve 2 hod. 15 min. po půlnoci, tedy již dne 11. června. Důstojník — velitel dežurní čety — jenž byl ve dvorci na stráži, byl také spiklenec. Obyčejně dežurní důstojníci zavírají dvorcové brány. Spi- klenci přemluvili velitele stráže, aby bránu ne- chal nezavřenou. Když vykonavatelé převratu podplukovník Petar Mišič, kapitán Dragutin Dimi- trijevič a ostatní přišli k prvým vratům na Te- rosijích, bylo přesně 2 hod. 15 minut. V týž okamžik přibyli všichni smluvení důstojníci z re- stavrace „Kasina“ na Terasijích, z restaurace „Srbská koruna“ na Kalimegdaru a z hostince „Slavije“ na Vračaru. V tutéž chvíli dostavily se také čety 6. pluku krále Korola, některé čety 7. pluku krále Alexandra a jedna baterie děl z Banice. Stráž u brány byla okamžitě odzbro jena, důstojníci vstoupili na nádvoří a plukovník Mišič se silným oddílem vojska vpadl z ulice krá- lové Dragy do jižní brány, kde pobil oddíl četníků. kteři stále hlídají nádvoří, skrze které se přicház k budově ministerstva policie a zahraničných
Petar Mišič Dragutin Korol Mišič Bělehrad
6 article
Král a králová bydlili ve starém dvorciv pravém křidle, hledí-li se na Terasije. Dežurn pobočníci, kteří spávali v samém dvorci, zavřel dveře na klíč; když je na vyzvání spiklenců nechtěli otevříti, spiklenci rozbili dvéře dynami tem. Tu zahynul dynamitem dežurní pobočník Michal J. Naumovič, plukovník, jenž byl za- svěcen do spiknuti. Prvý pohočník králův, generál Laza Petrovič zápasil s útočníky tak dlouho dckud nebyl zabit. Třetí dežurný důstojník Mil kevič, dělostřelecký kapitán, zeť generála a mini sterského předsedy Cincar-Markoviče, byl ubit, když se pokusil vystřeliti do spiklenců. Když spiklenci našli krále a královou a král na poža- davky spiklenců odpověděl výstřelem z revol- veru, spiklenci je zastřelili. Současně vyslaní důstojníci se svými četam zabili Cincar-Markoviče, ministra vojenství Milo- vana Pavloviče, bratry Nikolu a Nikodije Luně- vice. Ministr policie (vnitra) Velimir Todorovič byl smrtelně raněn, ale jest dosud živ. Roku 1858 vojsko se zpronevěřilo knížeti Alexandru Karaďorděviči, jenž byl sesazen a pomohlo, aby se do Srbska vrátili Obrenoviči. Nyní opět vojsko vyhubilo dynastii Obrenovičů a prohlásilo Karaďorděviče. Tehda vojsko jednalo ve jménu národní ideje, nyní opět jedná ve jmenu téže ideje. Jak pochodila národni idea z r. 1858, viděli jsme již; jak pochodi nyní, uvidíme. Za strašných okamžiků nastala v noci 11. června změna panovníka. Jsem však pevně přesvědčen že důstojníci jako lidé vzdělaní a lidé vlastenečti. vykonali svůj krvavý skutek jen proto, aby šťast- nou učinili rodnou zemi, aby ji zachránili od tyranství a zvůle minulé dynastie. Kéž by dal dobrý bůh, aby šťastno bylo Srbsko i srbsk plémě po této krvavé tragedii. V ten smysl vy- znívají také všechny projevy, jež přicházeji Srb-Slovenin. z venkova.
J Naumovič Petrovič Markovič Nikola Todorovič Karadjordjevič Obrenovič Srb Srbsko CincarMarkovič Milavan Pavlovič
8 article
Audience u krále Alexandra. Peštský jeden žurnalista vzpomíná na au- dienci, kterou měl v prosinci u krále Alexandra. Mezi jiným ve vzpomínce, uveřejněné nyní po událostech bělehradských, píše: Alexandr byl ke mně velmi laskavým a zdá se, že odpověd své nebral příliš na váhu. Zatím, co korunované hlavy ve věcech polítických bývají na odpovědi velice skoupými, hovořil se mnou zeola otevřeně. Mezi jiným pravil: Mám pouze jediného soupeře nikoliv nepřítele a tím jest Petr Karaďorděvič. Nemyslím, že on osobně mě nenávidí, spíše jeho ctitelé. Ale cbav nechovám. Bezpeč- nost mého domu opřena jest sympatiemi vojska. To jest rodu Obrenovičů oddán k smrti.. Když jsem se pousmál, zpozoroval to a pravil v rozhodném přesvědčení: Jsems jist naprostou věrností své armády... A dodal- Můj otec Milan vážen byl srbskou armádou, kte- kde stráveno několik dnů, prolože moře za- mazlo. Měsíe březen za sněhu a mlh stráven na přejídkách. Přišel rozkaz, plouti s „Marif Tere- zii“ po severním pobřeží zálivu Pečilského. Za- ketveno v Chefoo za počasí celkem teplého mírného. Dne 23. vypluto z Taku, kde přibyli nám z Pekingu dva naši poddůstojníci. Za noci strhla se děsná bouře, jíž padl za oběť jeden život náš. V Taku prodleno až do 25. dubna, do ktenéž doby přibylo všech 97 našich hochů z Pe- kingu. Pak kotveno opět ve Weihaiwci a od 29. prodlévali jsme u korejského přístavu „Che- mulpo.
Alexandr Karadjordjevič Obrenovič Milan Che Peking Marif Ter
9 article
Zde poetěna loď naše vzácnou návštěvou cestovatelekrajana pana Vráze, jemuž na počes zřidilo důstojnictvo malé veselí. Jako poddůstoj- ník stráže pozoroval jsem z povzdáli veselý re. maje v hlavě plno myšlének. Příštího dne o 10. hodině nás host opustil. Dne 6. května pohostěn admirálem na vlajkové lodi korejský král se sy- nem a komonstvem. Odpoledne vypluto na širé moře. Dne 8. t. m. přistáli jsme v Nagasaki, kdež přištího dne podělováni jsme byli slavnostně vá lečnými medaillemi v roce 1872 raženými. V následujících dnech zakotveno opěl n známém nám již místě před ústim řeky „Jank- tse-kjanku“ odkudž pluli jsme po řece kolem krásného pobřeží. Mnoho zajímavého jevilo se pohledu. Dne 25. hned z rána spatřili jsme strážnou věž, která zdála se býti ze samých obrovských talířů složena. Mijeli jsme města, až 27. objevil se Nanking, příštího pak dne Hang-keu, továrni město evropského prospěchářstva. Město neni opevněno, a je sídlem evropských konsulátů z nichž německý zastupuje nás. Zde zachránili naši plavčíci před utonutím dva muže, ženu a dítě, kteří plujíce rybářskou barkou, větrem byli zvrhnuti v řeku. Plavba po řece zůstane mi milou urominkou. Dnem 11. června jsme ve Vosungu. kde držán anglickým lodstvem ve vazbě celo roční čínský křižák. Ke konei června vyplacena nám mzda, poslední válečná. V Taku objevili jsme se znovu 1. července, odkudž naše „Alžběta“a družka její „Zenta“ odvolány z Číny do Pulje. Zároveň přeloděna i všechna kořisť válečná n obě lodi odvolané.
Vráz Alžběta Nagasaki Nanking Vosung Čína Pulje Hangkeo
10 article
rou vlastně stvořil jako polobůh. . Ubohý král. jak strašlivě se mýlil. Napadl mi tento rozhovor pe katastrofě bělehradské, kdy svůj klam ve věr nest armády zaplatil životem ... Žádný dvorní smutek. Ačkoliv dnešní noci bude tomu právě týden, co odehrála se hrůzyplná tragedie u srbského dvora — přece dosud ani jediný dvůr evropský nonařídil dvorní smutek. Proč se tak nestalo není známo.
11 article
Dynastie Obrenovičů a starý srbský epos. Peštský jeden denník v úvaze „O ženách Obrenovičů“ mimo jiné píše: „Historie dynastie Obrenovičů připomíná nápadně starý srbský epos, který vypravuje: „Tři bratři, vasalové star srbské říše, budovali rodinný zámek. Co všal přes den vystavěli, v noci jim zlé bytosti opět sbo řily. Teprve, když jedna z jejich žen se oběto- vala a dala se zazditi za živa do základů, kouzlo pozbylo své moci. Právě tak jako tři tito bratři. tři Obrenovičové pracovali na upevněm své dy- nastie; ale se ženou bylo to opačně: ta, co zbu- devali, opět sbořila.o Odpověď Petra I. Avakumovičovi. Do telegramu toho ve včerejším ranním čísle vloudil se omyl. Na místě slov „z boží vůle“, státi má „z vůle národa“. Odpověď nového krále Velimirovičovi. Z Bělehradu, 16. června. (C. B.) Na te- legrafický holdovací projev národního shromá- ždění odpověděl král presidentu Velimirovičovi takto: »Národní shromáždění za vá- zalo mne ke vděčnosti pro všecky časy budoucí a já slibuji, že po- vždy budu prvním v šiku zastane svobody lidu a nejvěrnějším ochrancem práv národního shro- máždění.« Slavnostní bohoslužby. Z Bělehradu, 16. června. (C-B) Dnešním slavnostním bohoslužbám na počest zvolení no- vého krále byly přitomny přední osobnosti běle- hradské, důstojnický sbor, úřadnictvo a školni mládež. Mši sloužil metropolita Innočenc za assi- stence duehovenských hodnostářů z Běleh radu i z venkova.
Obrenovič Bělehrad práv národní Jethro petra I . Avakumovič boží vůle
12 article
Hlasy časopisů.
13 article
Z Pelrohradu, 15. června. »Novoje Vremja« vítá volbu nového krále srbského se zvláštním povděkem a projevuje naději, že pod jeha žezlem upevní se ještě více přátelské svazky mezi Srb- skem a Ruskem. List přeje novému králi dlouhého a šťastného vladaření. »Novosti« doporučují naproti tomu velmocem, aby neukvapovaly se se schválením volby, nýbrž v zájmu mezinárodního pořádku zaujaly k novému režimu srbskému po- stavení jako k holé skutečnosti. Pro velmoci nemá volba, jež se stanoviska srbské ústavy je zeela zákonnou, téhuž významu. Velmo cem dlužno dháti zájmů cel Evropy. Připad prince Koburského, který byl zvolen r. 1887 a uznán teprve r. 1895, na- stává teď také v Srbsku, protože tam došlo k událostem, jichž se sťano viska mezinárodního práva při pustiti nelze. Proto vyhovi se jen hlasu veřejného mínění, odložíli se uznán nové vlády na neurčito. »Svět« míní, že Petr Karaďordě vič může podezření, že s vrah byl srozuměn, zbavití se jen vydá- nim jich soudu. Jen tak můž smazati chyby zatímni vlády. která vrahům naddržovala. Ne- učiníli tak, pak prý nebude lze pochopiti, jak jiné státy mohou udržovati ještě styky se Srbske m, protože může jedenkaždý z vrahů dosáhnouti ještě vysoké hodnosti. Telegrafické a telefonické zprávy. Z Cařihradu, 15. června. (C. B) U dvora uspc kojili se informacemi petrohradského a vídeň- ského kabinetu o jejich chování se k srbským událostem a jejich dalšímu vývoji. (Další zprávy viz telegramy.)
Srb Petr Karaďorda Rusko Evropa Srbsko Cařihrad Novoj Vremja
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Scnůze 224. Z Vídně, 16. června. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Zákon, týkající se nedělního klidu, nebyl dnes opět dodělán, ale vyřídila se podstatná jeho část: o dovolené ku práci nedělní v živnostech obchodních a to v ten způsob, že přija“ byl návrh hr. Šepty. ckého, podle kterého nedělní práce ta může býti 4hodinná. Výbor sociálně-politický tento čas omezil výslovně a přesně na dopoledne. Ovšem určí tyto hodiny zemský politický úřad, vy- slechnu« obchodní komoru, příslušné obce, spo- lečenstvo a výbor valné hromady pomoeníků. Poněvadž dle sehváleného návrhu nově jmeno vaného poslance polského 4hodinná práce do- volena může býti zcela, nebo částečně též od- poledne, jest latituda, daná úřadům politickým sněmovnou, větší, než chtěl dáti výbor. Nehled k návrhům na úplný nedělní a sváteční klid, ne- hledě k návrhu barona Morseye na čtyř- hodinnou práci nedělní ve městech, čilajících přes 20.000 obyv. a na šestihodinnou ve mě- stech, s obyvatelstvem menším, podán byl ně meckým nacionálem Völklem návrh na do- poledni pracovní dobu nedělní pětihodinnou a německým pokrokoveem drem. Nitschem návrh na dopolední nedělní práci šestihodinnou Všechny tyto návrhy byly zamitnuty sice, ale jsou očividným svědectvím, že věc takového dosahu společenského a hospodářského, jakým jest odpočinek nedělní v závodech, zaměstnáva- jicích tisíce mužů, nedá se dekretovat centralistickým zákonem, nějakou ša- blonou, nějakou uniformou, nýbrž podle různých potřeb, podle zemských a místních poměrů. Tyte pak nejsou jednotny. V Praze jiné, v Pelhři- mově jiné, v království českém též jiné, nežv král. dalmntském. Cesta jedině správ ná
Morsey Vídeň Praha Pelhře poslanecký sněmovna
15 article
jedině možná, jedině účelná v ře- šení takové záležitosti jest tím, co jsme právě pověděli, vyznačena. Když ukončena byla po všechná roz prava o změnách nedělního klidu, o kterých nyní parlament se radí, pravili jsme, že vlastní boh bude teprve v debatě podrobné. To se spl- nilo. Netušili jsme však, že zápas bude tak ostudným, tak ošklivým, jako byl dnes. Celé roz- hodování o přečetných podnětech poslaneckých podaných proti elabořátu výborovému, bylo je- diným skandálem. Poslanci nevěděli o čem se hlasuje, pro co hlasují, proti čemu hlasují, poslanci nevěděli, co se čte nebo vyhla- šuje v presidiu, navzájem na presidiu neslyšeli. oč žádá některý z poslanců. Zmatek nad zmatek Většiny byly proto náhodné. Ovšem přispěli hlavně k lomozu a hluku, kterým se ozývala za- sedací síň celou skoro hodinu, nejvíce poslanci Glöckner a Straucher, vedle nich pak Pernerstorfer a Všeněmci, kteří dostal se do hádky, nemající sobě rovna a jejíž podrob- nosti podávůme v referátu. Ve příčině nedělních událostí po dány byly dotazy čtyři: Jeden všeněmecký, jeden německo-lidový, jeden německo-pokrokovýa jeden český. Všechny však mají souhlasné peti- tum: aby se celý případ vyšetřil nestranněa přísně.
Glöckner Straucher
16 article Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod 15 minutách. Posl. Nowak a spol. podali lento dotaz: O česko- národním průvodu v Praze byly uspořádány před tamním německým kasinem opět protiněmecké de- monstrace a na Příkopě insultování studenti praž ského spolku »Carolina« a dva studenti vratislav- ského spolku buršáctva »Racrek« a biti holemi. On slavnost a příslušný průvod ve prospěch českých Krušnohoreů konal se - což jest významno — za protektorátu českého městského zastupilelstva. Pratože se takové sprosté urážky německých studentů pravi- delně opakují a — jak se zdá — patří jaksi k slav- nostní náladě pražské luzy, činí podepsaní dolaz Hodlá Vaše Exceilence opříti se už jednou rázně lakovým čest a život německých studentů v Praze denně ohrožujícím výtržnostem a vůbec poskytnout tamním Němcům v plné míře náležitou ochranu? Posl Sebňcker, Slegmund a spol. podali podobný dolaz, Ličí po svém způsobu nedělní události a po kračuje: Státní orgány nechránily německé obyva- telstvo před výtržnostmi a násilím, způsobeným ná- rodní vraživosti a štvaním davů, tak že Němci v Praze jsou prosti vší ochrany a mohou osvědčovati svou národnost jen s nebezpečím pro svou osobu. Ta kový stav, jenž není hoden právního stálu, který má poskytovat ochrany každému svému příslušníku může míti velmi povážlivé následky. Podepsaní táží se předsedy ministerstva: Ví-li o vylíčených událo stech, postaral li se, aby násilí na Němeích spáchané bylo soudně potrestáno a hodlá li učiniti rázná opa- tření k ochrané Němců v Praze a umožníti jim, aby mohli hlásiti se v Praze veřejně k své národnosti nejsouce ohrožování v osobní bezpečnosti.
Vetter Posl Nowak Němec Posl Sebňcker Slegmund Ličit Praha
17 article
Také posl. Berger a sp. podali v léže věci dolaz. v němž dovozují: Případ ten dokazuje znovu, ž následkem zvláštního jednání vlády zpupnost Čechů dospěla tak daleko, že tamější německé obyvatelstvo je zbaveno vší ochrany. Dotazovatelé tážeu se mi nisterského předsedy, dá-li případ ten zevrubně vy šetřili, poslará-li se o nejpřisnější potrestání účast. níků přepadu a zjistí, zda zodpovědně úřady konaly v každém ohledu svou povinnost. Konečně ať prý oznámí, co soudí o dalším vývoji věcí v Praze oznámí opatření, jež prohlásí, aby se zamezily t- kové výtržnosti. Posl. Březnovský a spol. podávají na minister- ského předsedu jako správce ministerstva vnitra v příčině nedělních událostí praž ských tento dotaz: Již častěji bylo českou veřejností a českým ti- skem poukazováno na okolnost, že se ně mečt studenti v Praze k českému obyvatel- stvu chovají svrchovaně vyzýva vě. Stále se opakující výtržnosti buršáckých stu- dentů mají, jak se zdá, za účel, aby české obyva- telstvo města Prahy, kteréž vyzývavé jednání těchto mladých pánů dosud s obdivuhodnou klidností pře- zírá, donuceno bylo nepokojné tyto živ ly důrazně de mezí slušnosti odká zali čímž by maleriál k žalobám na domnělé potlačování německého živlu v Praze dle jejich přání byl roz mno en.
Berger Čecho Posl Březnovská Praha
18 article
Takováto výtežnost udála se také dne 11. če vna při národní české slavnosti v Klamovce a p- dobně provokativní výstup německých studentů sta se minulé neděle na l'říkopě v Praze při slav- nostním průvodu českých národních spolků. Ježto se tohoto případu, který dle ličení českých čaz opisů výtržným chováním ně- meckých studentů způsoben byl, ně- meckou veřejností zneužívá k novým štvanicím proti městu Praze ak ob- vyklému již hanobení českého obyva telstva hlavního města českého krá lovství, činí podepsaní dotaz; Jest V. Exc. ochotna dáti uveden případy zejmena vzhledem k pří- čině jejich vzniku neslranně vyše- lřiti a přitom opatření učiniti, ab vyzývavému řádění německých stu- dentů v Praze učiněna byla přítrž? Poslanec dr. Jan Dvořák a soudr. podávají dotaz na předsedu ministerstva jako správce ministerstva vnitra a spravedlnosti v příčině přísnějšího do- zoru po případě včasného internování ve- řejnosti škodlivých choromyslných d asylů, zaopatřovacích ústavů a ústavů pro choro myslné.
doktor Dvořák Praha
19 article
1. Jsou V. Ex. v dotaze uvedené nedo- statky veřejné bezpečnosti známy 2 Je V. Ex. ochotna šířením uvědo- mění širších kruhů, zavedením ze- vrubné evidence a přiměřeného do- zoru na všecky druby veřejností ne- bezpečných choromyslných, jake i časovou úpravou péče o choro- myslné, účinným podporováním zři- zování ústavů pro choromyslně asylů a kolonii pro duševně chore a pijáky, ústavů zaopatřovacích a cho- robinců, káznic a j. v. ve všech uvede- ných oborech časovým reformám ra ziti dráhu? Mezi došlými splsy jsou dále dotazy poslanců Choce a spol. po podržení strojníků Kuny a Jaroše v železniční službě; — L. Steinera a spol. po opatřeních proti zneužívání automobilismu; — Hancka a spol. po tachovské pošlě, přehmatech nezákonném jednání starosty Jindřicha Swobody okresního hejlmana Dudka. Sněmovna pokračuje v rokování o nedělním klidu při § 9.
Choc Jaroš L Steiner Swoboda Dudek
20 article
Posl. bar. Mersey praví, že jeho strana přimlouvá se za absolutní nedělní klid, co možná největší, ale čtyři pracovní hodiny jsou pro venkov příliš málo, neboť dopoledne budou služby boží. Navrhuje změnu. aby práce v neděli ve městech s obyvatelstvem přes 20.000 trvala nanejvýš 4 hodiny dopol., v ostatnícl místech nanejvýše 6 hodin. Ustanovení poslední pra- covní doby, která může býti též přerušena, má ae státi polilickými zemskými úřady po vyslyšení ob- chodních a živnostenských komor, příslušníků obec- ních, jichž se týků, a pomocnického výboru. Posl. Schreiter shledává v okolnosti, že sociálně- politický zákon jako tento po 5 nedělích není ješti vyřízen, bankrot sněmovny. Přimlouvá se za úplný nedělní klid, požadavek to celého slavu obchodních zřízenců a poukazuje v té příčině k hlavním městům většiny rakouských korunních zemí, která zavedla jej alespoň po měsíce letní. Bude hlasovati pro návrh menšiny, poněvadž vládní předloha pokulhává z nynějšími poměry Posl. Kilscheil soudí, že nedělní klid musí se rozšířiti jen částečně. Brojí proti tomu, aby nedělní
Posl bar
21 article
práce byla omezena všeobecně na 4 hodiny také na venkově a navrhuje, by v osadách s obyvatelstvem menším než 6000 duší, bylo dovoleno politickými zemskými úřady pracovati v neděli až 6 hodin dopo- ledne. Přimlouvá se, aby při upravování nedělního klidu přihlíželo se k potřebám obchodního světa. Posl. Herzou prohlašuje, že souhlasí s největším nedělním klidem a bude hlasovati pro minoritní návrh Elderschův. Brojí proti výhodám, jež se mají poskytnout poutním a výletním místům a navrhuje, aby se tent odstavec vypustil nebo obsažené v něm výhody omezily. Posl. Siegmund dovozoval, že v předloze třeb srovnati zájmy obchodních pomocníků se zájmy obchodníků. Neodporoval by celodennímu nedělnímu klidu, avšak vládní předloha vyhovuje nejlíp nyněj ším poměrům. Posl. Axmann brojil proti různým malicher- nostem; ani úplný nedělní klid by nic neškodil. Žádá, by se už jednou stalo obchodním pomocníkům po právu. Debata uzavírá se.
Posl Siegmund Axmann
22 article
Posl. Schwaiger, hlavní řečník proti článku, pro hlašuje, že bude hlasovati pro Morseyův návrh, jenž připouští 6hodinnou nedělní práci pro místa, jež mají méně než 20.000 obyvatelů. Referent přimlouval se ve svém doslovu za vý- borové návrhy. Při hlasování o čl. IX. propadly všecky návrhy mimo návrh Szeptyckého, aby nedělní práce trvala čtyři hodiny (výborový návrh zněl, aby ne dělní práce trvala čtyři hodiny dopolední), jenž byl přijat. Když předseda oznamoval, že propad! Völklův návrh na Shodinnou práci, povstal nepokoj. Hlasy: To není správné Schuhmayer: Žádám, aby se konstatoval pomě- hlasů. Völkl: Protestuji proti tomu. Návrh jest přijat. (Nepokoj) Dr. Strancher (na Kaisra): Dejte konstatovati poměr hlasů. Nepokoj.) Místopředseda Kaiser: Pane dre. Strauchře, ne- mále slovo! (Volání: Dejte konstatovati poměr hlasů ) Mistopředseda Kalser: Dal jsam vždy konstato- vati poměr ten, bylo-li o to žádáno. Tentokráte však podobná žádost nebyla vyslovena, pročež jsem tak neučinil, a vyhlásil výsledek hlasování, klerý zůstane platným. (Bouřlivé výkřiky.) Konstatování poměru hlasů musí býti žádáno před hlasováním. Glöekner (bouchnuv na puli): Předseda dělá jen to, k čemu má chuti Místopředseda Kaiser: Pane Glöckneře, prosím za pokoj. Glöckner: A já prosím za důslednost. (Trvaly nepokoj.) Místopředseda Kaiser: Musíte přece uznati, že nemá-li býti žádné nedorozumění, musí napřed na- stati klid a za ten žádám. (Trvalý nepokoj) Přijímá se polom návrh hr. Szeptyckého v prvn části, v které se žádá, by nedělní práce byla čtyř hodinná. (Výbor navrhoval čtyřhodinnou práci dopo lední.) Zamitá se však druhá část návrhu tohetc poslance, aby tam, kde nutno vzíli zřetel na návštěvu dopoledních služeb božích, bylo dovoleno čtyčhodin nou práci v živnostech obchodních přeložiti na od poledne.
Posl Schwaiger Morseyův Völklův doktor Strancher Kaiser Glöekner Glöcknery Trval
23 article
Dr Straucher: Protestuji proti tomuto hla- sování. Dr. Gros žádá, by se hlasovalo nyní o návrhu výborovém, který stanoví 4hodinnou nedělní prác dopolední. Posl. Abrahamowiez odp ruje žádosti té, poně vadž návrh Sěptyckého jest návrh na změnu výbo rového návrhu. Posl. Pernerstorfer chce mluviti k hlasování. Staví se však na místo jiného poslance. Stein (křičí): Pane presidente, mně jste to ne- dovolil mluviti s jiného místa, netrpte to také to- muto. Řekněte, ať jde na své místo! Vezměte mu slovol Bergor: Ten arrogantní chlap ať jde na své místo Schuhmsfer (na Bergra?e Dejte si zacpat držku Eldersch : Bezeclný hadrlumn pel Pernerslorfer: Chci mluviti s tohoto místa, by mne president slyšel Vícepres. Kaiser: Protože v jednacím řádě jest výsl vně stano eno, že řečníci mluví se svých míst, žádám p. posl. Pernerstorfera, aby šel na své místo, Pernerstorfer: Presidenta poslechnu, těch kluků však ne. Stein (k s c demokralům): Všiváci. Berger : Červení padouši! Stein naznačuje věšent) volá: Oběste se! Schuhmsier: li bezectní lidé chtějí jen urážel Sleia: Ticho, červený lotře! (Trvalý nepokoj. R.f. posl. Wilhelm zavedl potom rokován o čl. X. Posl. dr. Ofner jměnem advokátů ve sněmovně přimlouval se za nedělní klid advokátských a notář ských úřadníků. Žádal, by zákon platil také pro všecky podniky, jež nejsou podrobeny živnostenskému řádu a konečně nalehal na nedělní klid u soudů. Posl. Malik kritisoval předlohu a prohlásil, že by bývalo nejlíp vrátiti předlohu výboru. Rokování bylo potom přerušeno a schůze ukon- čena ve 3.55 hod. odp. Příští bude zejtra o 11. hod. dop.
doktor Gros Posl Stein Vícepres Kaiser Berger Červený Wilhelm Ofner Malik
24 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. června. (Ministerská krise v Uhrách.) Některé listy peštskéi vídeňské z tábora liberálního ubezpečují své čte- náře, že Koloman Szell nejel v sobotu do Vídně s úmyslem, podati demissi. Chtěl prý jen refe- rovati o chodu uherských věcí a vyžádati si pa- nevnické svolení k další vyčkávací politice vůči obstrukci. Proto také ještě pondělní vládní listy peštské ubezpečují, že se v neděli ve Vídni ne- stalo žádné rozhodnuti a že se bude během týdne vyjednávati dále. Tak psal na př. „Peste Lloyd“ i „Budap. Tagbl.“ v tu chvíli, kdy Kol. Szell ve Vídni, nabyv přesvědčení, že panovník vyčkávací politiky nadále neschvaluje, podal již ústně demissi jménem celého kabinetu a demisse byla panovni- kem přijata S vážností situace netajil se však „N. P. Journal“, jenž už v pondělí připra- vuje sve čtenáře na nezbytnou změnu vlády a spojenou s ní bezpochyby také krisi v libe- rální straně uherské. Kabinet Szellův padá dle informací tohoto listu přes nevyříze- nou brannou předlohu. Ve Vídni jsou již netrpělivi, že se odvod v Uhrách stále od- kládá. Pro letošek by prý vojenská správa neměla vážnějších obav; ale následkem houževnatosti letošní obstrukce vojenské kruhy počinají se obá- vati, že obstrukce může přetrvati celý letošní rok a že znemožní v Uhrách pravidelný odvod i přištím rokem. Z toho důvodu Szellova vy- čkávaci politika pozbyla ve Vidni důvěry a po- číná se tam jeviti touha po politice siln é ruky. Pro takovou politiku Szell se získati nedá, neboť jako výborný znalec poměrů ví, že každé zostřeni situace v parlamentě musí miti za následek také z horšeni její. Umlčeti nynější obstrukci, jest holá nemožnost, jak jsme už nejednou ukázali dle výpočtů opposičníeh řečníků.
Szell Lloyd Szellův Praha Uhry Vídeň
25 article
Za takových poměrů jsou v Uhrách ny tři možnosti. Buď se půjde dále cestou Szellovou a bude se čekati, až se opposice sama umluví; aneb se přistoupi na kompromissní poli- taku hr. Apponye, která by však znamenala tolik, jako uznati vítězství obstrukce a tedy menšiny nad většinou; aneb se konečně zvolí politika silné ruky, jakou navrhuje hr. Štěpán Tisza. První možnost jest nyní vylou- čena, protože se proti ní vyslovuje koruna; dru- hou možnost zamítne zcela jistě liberální věi- šina, která se dobrovolně menšině nepoddá. Třeti možnost — politika silné ruky — také však sctva může vésti k cíli. Vysvítá to z dnešních slov Fr. Košuta, jimiž v uherské sněmovně reagoval na ohlášení Szellovo, že kabinet jest v demissi a že se sněmovna má odročiti do utvo- ření nového kabinetu. Prohlásilť, že opposice nalezne prostředky, aby zmařila každý podnik silné ruky, jenž by se nesrovnával se zákonem. Tím se octly Uhry na vrchole krise. Nejbližší dni ukážou, kdo z uherských státníků se odváži krisi tu ukliditi. Z Pešti, 16. června. (Sněmovní schu- z e.) Dnešní schůze sněmovní byla velice živá. Když po 10. hodině vstoupil do sněmovny před- seda ministerstva Koloman Szell, byl z řad vládních uvítán několikaminutovým potleskem a eljenováním. Do těchto projevů pravice zalétaly z levice hlasy: „Slavnostní pohřeb!“ Když se odbyly formálnosti, vyvstal Kol. Szell a z hrobového ticha a všeobecného napjetí učini následující prohlášení;
Appony Štěpán Tisza Košut Uher Szell Uhry Francie Pešť
26 article
Dovoluji si podati sněmovně včera mnou ohlášené vysvětlení. Podám je prostě a suše, jak jen je možno prostě a suše mluviti. Omezím se beze všech okolků a vysvštlivek pouhým vyli- čením stanoviska, na němž jsme se ustanovili já a vláda. Zásadní stanovisko své politiky, po- kud se týče odporu opposičních stran proti bran- né předloze, jsem již vylíčil nejednou. Od po- čátku jsem činil podminkou a za zásadní část své politiky prohlašoval, že tuto politiku budu pro- váděti jen tak dlouho a že jen tehdy může věsti k cíli, dokud nejenom co do zásadního směru a methody, nýbrž také co do hranie této methody bude panovati úplná svornost a harmonie mezi všemi faktory. Neboť tato politika nesnese ni- jakého kolísání v názoru, nijakého kolisánív provedení. Dne 22. května prohlásil jsem v téte sněmovně, že zůstanu na svém místě jen tak dlouho, dokud budu přesvědčen, že možnost oněch podmínek nejen zůstává v piatnosti, nýbrž je také plně zabezpečena. Dnes však jsem nabyl přcsvědčení, že předpokla- dy mé politiky nemají už platnosti vtémíře, jak jesttřeba, abych mohl ve svém zápase s tohoto místa po- kračovati, a proto oznamuji sně- movně, že jsem minulou neděli po- dal králi demissi svou i demissi kabinetu a král naši demissi ráčil příjati. K tomu nemám čeho dodati. Prosim sněmovnu, aby se odročila na tak dlouho, doku se neustaví nová vláda. (Veliké pohnutí, eljeno- vání na pravici, hluk na levici.) Posl. Pichler volá: Szell padl, protože vládní strana nejednala slušně.
Posl Pichler Szell
27 article
Posl. Polonyi: Uvidíme, jaká bude nová methoda. Posl. Fr. Kosut nepochybuje, že koruna má právo, povolati ke vládě, koho chce. Se sta- noviska ústavního musí to však býti muž, jenž se těší také důvěře většiny. Pak prohlašuje jmenem své strany, bude-li povolán v čelo vlády muž, který by se nedržel zákonů, který by roz- pustil sněmovnu a dal provésti odvod za doby ex-lex, aneb chtěl sněmovní řád zostřiti, a kdybr nám znemožňoval hájiti zde práv národa: v ta- kovém případě prohlašuje už nyní, že opposice vystoupi proti takovému muži s největším a nejrozhodnějším odpore m... Hrabě Jan Zichy míní, že věci mohly už býti vyřízeny, kdyby vláda byla v čas přistou- pila na kompromissní návrhy. Doufá však, žez nynějších trosek vyvstane zase nový život a par- lament nabude zase své životní síly. Kdyby však se obnovil opět starý systém, bude ho i lidova strana potírati.
Posl František Kosut Zich
28 article
Posl. Ivank a lituje pádu Szellovy vlády volá „Eljen Szell!“ Poslanee G. Ugron míní, že k rozřešení krise jest třeba, aby byli o radu požádáni také vůdcově opposice. Lituje, že musí padnouti tak ušlechtilý odpůrce, jakým jest Szell. Nemůže mu upřiti, že vládl přísně dle ústavy. Kdyby se mělo vládnouti příště proti ústavě, ohlašuje opposici své strany. V závěrečném slově prohlašuje Kol. S zell že koruna po celou dobu jeho vlády nečinila na něho protiústavního nátlaku. Na národ přichá- zejí těžké doby; proto jako svůj politický testa- ment zanechává všem stranám i zemi napome- nutí, aby šetřily svazku, jenž viže národ s dyna- stil. Jen pak bude národ kráčeti šťastné budoue- nosti vstříe. Posl. Košut: Dnešní den jest dnem slavnostním, neboť vidíme odeházeti z místa moci muže, jehož si každý váží. O slavnost- ním tomto dnu stala se zmínka o poměru mezi korunou a národem. Z těchto lavie sněmovny, z řad strany neodvislosti chci právě prohlásiti, že mezi uskutečněním národních ideálů, plným vybudováním uherského státu a mezi věrnost ke králi nejeví se žádný rozpor. (Všeobecný souhlas.) Posl. Ratkay ze strany Košutovy uznává Szellovy zásluhy, ale elegický tón ve straně ne- odvislosti neshledává oprávněným, protože Szel padl pro brannou předlohu. Předseda prohlásil, že sněmovna příj ala návrh ministrpresidenta na odro- čení do doby, až bude ustaven nový ka- binet. Předsednictvo se zmocňuje, by svolale příští schůzi. (Hlasy v levo: »Sláva uherske armádě!«)
Posl Poslanee G Ugron Košutův Szellův Szel Sláva Eljen Szell
29 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. června. Volby do říšského sněmu německého. Dle zpráv z Německa konají se tam dnešní volby do řišského sněmu německého za velikého, dosud snad nebývalého účastenství voličů všech stran. Z Berlína se sděluje, že pozorovati tam le při volbách zejmena velké účastenství tříd děl- nických; v četných továrnách se dnes nepra- cuje a zavřeny jsou k vůli volbě také měsiské úřady, bursy, pokladny říšské banky a pod. Je- likož konají se však volby do 7. hodiny večerní, dojdou výsledky z nich do Prahy teprve v pozdní hodině noční. Velká účast dělnictva při dnešní volbě v Berlíně vysvětluje se velkou agitací sociální de- mekracie, která ještě v předvečer voleb, v ponděli dne 15. t. m., uspořádala v hlavním městě Ně- mecka večer 25 voličských schůzí, za velikého všude účastenství. Na schůzi ve třídě Bedřichově mluvil Bebel. Po této schůzi uspořádalo děl-
jítmekracie Bebel Praha Německo Berlín Bedřichov