2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
17. června 1903.
5
article
Podrobnosti o čivrteční noci.
Z Bělehradu, 14. června. (Pův. dop
„Nár. Listů.“) Obraz, v němž osudná no
ze dne 10. na 11. června vylíčena v zahranič-
nem tisku, jest směsice pravdy s fantasií. Není
v tu dobu času ani možnosti, vylíčiti vše do
podrobna, ale mám za nutno podati na ten čas
aspoň následující, spolehlivá fakta.
Spiklenci započali svou akci přesně ve 2
hod. 15 min. po půlnoci, tedy již dne 11. června.
Důstojník — velitel dežurní čety — jenž byl ve
dvorci na stráži, byl také spiklenec. Obyčejně
dežurní důstojníci zavírají dvorcové brány. Spi-
klenci přemluvili velitele stráže, aby bránu ne-
chal nezavřenou. Když vykonavatelé převratu
podplukovník Petar Mišič, kapitán Dragutin Dimi-
trijevič a ostatní přišli k prvým vratům na Te-
rosijích, bylo přesně 2 hod. 15 minut. V týž
okamžik přibyli všichni smluvení důstojníci z re-
stavrace „Kasina“ na Terasijích, z restaurace
„Srbská koruna“ na Kalimegdaru a z hostince
„Slavije“ na Vračaru. V tutéž chvíli dostavily
se také čety 6. pluku krále Korola, některé čety
7. pluku krále Alexandra a jedna baterie děl
z Banice. Stráž u brány byla okamžitě odzbro
jena, důstojníci vstoupili na nádvoří a plukovník
Mišič se silným oddílem vojska vpadl z ulice krá-
lové Dragy do jižní brány, kde pobil oddíl četníků.
kteři stále hlídají nádvoří, skrze které se přicház
k budově ministerstva policie a zahraničných
Petar Mišič
Dragutin
Korol
Mišič
Bělehrad
6
article
Král a králová bydlili ve starém dvorciv
pravém křidle, hledí-li se na Terasije. Dežurn
pobočníci, kteří spávali v samém dvorci, zavřel
dveře na klíč; když je na vyzvání spiklenců
nechtěli otevříti, spiklenci rozbili dvéře dynami
tem. Tu zahynul dynamitem dežurní pobočník
Michal J. Naumovič, plukovník, jenž byl za-
svěcen do spiknuti. Prvý pohočník králův, generál
Laza Petrovič zápasil s útočníky tak dlouho
dckud nebyl zabit. Třetí dežurný důstojník Mil
kevič, dělostřelecký kapitán, zeť generála a mini
sterského předsedy Cincar-Markoviče, byl ubit,
když se pokusil vystřeliti do spiklenců. Když
spiklenci našli krále a královou a král na poža-
davky spiklenců odpověděl výstřelem z revol-
veru, spiklenci je zastřelili.
Současně vyslaní důstojníci se svými četam
zabili Cincar-Markoviče, ministra vojenství Milo-
vana Pavloviče, bratry Nikolu a Nikodije Luně-
vice. Ministr policie (vnitra) Velimir Todorovič
byl smrtelně raněn, ale jest dosud živ.
Roku 1858 vojsko se zpronevěřilo knížeti
Alexandru Karaďorděviči, jenž byl sesazen a
pomohlo, aby se do Srbska vrátili Obrenoviči.
Nyní opět vojsko vyhubilo dynastii Obrenovičů
a prohlásilo Karaďorděviče. Tehda vojsko jednalo
ve jménu národní ideje, nyní opět jedná ve jmenu
téže ideje. Jak pochodila národni idea z r. 1858,
viděli jsme již; jak pochodi nyní, uvidíme.
Za strašných okamžiků nastala v noci 11. června
změna panovníka. Jsem však pevně přesvědčen
že důstojníci jako lidé vzdělaní a lidé vlastenečti.
vykonali svůj krvavý skutek jen proto, aby šťast-
nou učinili rodnou zemi, aby ji zachránili od
tyranství a zvůle minulé dynastie. Kéž by dal
dobrý bůh, aby šťastno bylo Srbsko i srbsk
plémě po této krvavé tragedii. V ten smysl vy-
znívají také všechny projevy, jež přicházeji
Srb-Slovenin.
z venkova.
J Naumovič
Petrovič
Markovič
Nikola
Todorovič
Karadjordjevič
Obrenovič
Srb
Srbsko
CincarMarkovič
Milavan Pavlovič
8
article
Audience u krále Alexandra.
Peštský jeden žurnalista vzpomíná na au-
dienci, kterou měl v prosinci u krále Alexandra.
Mezi jiným ve vzpomínce, uveřejněné nyní po
událostech bělehradských, píše: Alexandr byl
ke mně velmi laskavým a zdá se, že odpověd
své nebral příliš na váhu. Zatím, co korunované
hlavy ve věcech polítických bývají na odpovědi
velice skoupými, hovořil se mnou zeola otevřeně.
Mezi jiným pravil: Mám pouze jediného soupeře
nikoliv nepřítele a tím jest Petr Karaďorděvič.
Nemyslím, že on osobně mě nenávidí, spíše
jeho ctitelé. Ale cbav nechovám. Bezpeč-
nost mého domu opřena jest sympatiemi vojska.
To jest rodu Obrenovičů oddán
k smrti.. Když jsem se pousmál, zpozoroval
to a pravil v rozhodném přesvědčení: Jsems
jist naprostou věrností své armády... A dodal-
Můj otec Milan vážen byl srbskou armádou, kte-
kde stráveno několik dnů, prolože moře za-
mazlo.
Měsíe březen za sněhu a mlh stráven na
přejídkách. Přišel rozkaz, plouti s „Marif Tere-
zii“ po severním pobřeží zálivu Pečilského. Za-
ketveno v Chefoo za počasí celkem teplého
mírného. Dne 23. vypluto z Taku, kde přibyli
nám z Pekingu dva naši poddůstojníci. Za noci
strhla se děsná bouře, jíž padl za oběť jeden
život náš. V Taku prodleno až do 25. dubna, do
ktenéž doby přibylo všech 97 našich hochů z Pe-
kingu. Pak kotveno opět ve Weihaiwci a od 29.
prodlévali jsme u korejského přístavu „Che-
mulpo.
Alexandr
Karadjordjevič
Obrenovič
Milan
Che
Peking
Marif Ter
9
article
Zde poetěna loď naše vzácnou návštěvou
cestovatelekrajana pana Vráze, jemuž na počes
zřidilo důstojnictvo malé veselí. Jako poddůstoj-
ník stráže pozoroval jsem z povzdáli veselý re.
maje v hlavě plno myšlének. Příštího dne o 10.
hodině nás host opustil. Dne 6. května pohostěn
admirálem na vlajkové lodi korejský král se sy-
nem a komonstvem. Odpoledne vypluto na širé
moře. Dne 8. t. m. přistáli jsme v Nagasaki, kdež
přištího dne podělováni jsme byli slavnostně vá
lečnými medaillemi v roce 1872 raženými.
V následujících dnech zakotveno opěl n
známém nám již místě před ústim řeky „Jank-
tse-kjanku“ odkudž pluli jsme po řece kolem
krásného pobřeží. Mnoho zajímavého jevilo se
pohledu.
Dne 25. hned z rána spatřili jsme strážnou
věž, která zdála se býti ze samých obrovských
talířů složena. Mijeli jsme města, až 27. objevil
se Nanking, příštího pak dne Hang-keu, továrni
město evropského prospěchářstva. Město neni
opevněno, a je sídlem evropských konsulátů
z nichž německý zastupuje nás. Zde zachránili
naši plavčíci před utonutím dva muže, ženu a
dítě, kteří plujíce rybářskou barkou, větrem byli
zvrhnuti v řeku. Plavba po řece zůstane mi milou
urominkou. Dnem 11. června jsme ve Vosungu.
kde držán anglickým lodstvem ve vazbě celo
roční čínský křižák. Ke konei června vyplacena
nám mzda, poslední válečná. V Taku objevili jsme
se znovu 1. července, odkudž naše „Alžběta“a
družka její „Zenta“ odvolány z Číny do Pulje.
Zároveň přeloděna i všechna kořisť válečná n
obě lodi odvolané.
Vráz
Alžběta
Nagasaki
Nanking
Vosung
Čína
Pulje
Hangkeo
10
article
rou vlastně stvořil jako polobůh. . Ubohý král.
jak strašlivě se mýlil. Napadl mi tento rozhovor
pe katastrofě bělehradské, kdy svůj klam ve věr
nest armády zaplatil životem ...
Žádný dvorní smutek.
Ačkoliv dnešní noci bude tomu právě týden,
co odehrála se hrůzyplná tragedie u srbského
dvora — přece dosud ani jediný dvůr evropský
nonařídil dvorní smutek. Proč se tak nestalo
není známo.
11
article
Dynastie Obrenovičů a starý srbský epos.
Peštský jeden denník v úvaze „O ženách
Obrenovičů“ mimo jiné píše: „Historie dynastie
Obrenovičů připomíná nápadně starý srbský
epos, který vypravuje: „Tři bratři, vasalové star
srbské říše, budovali rodinný zámek. Co všal
přes den vystavěli, v noci jim zlé bytosti opět sbo
řily. Teprve, když jedna z jejich žen se oběto-
vala a dala se zazditi za živa do základů, kouzlo
pozbylo své moci. Právě tak jako tři tito bratři.
tři Obrenovičové pracovali na upevněm své dy-
nastie; ale se ženou bylo to opačně: ta, co zbu-
devali, opět sbořila.o
Odpověď Petra I. Avakumovičovi.
Do telegramu toho ve včerejším ranním
čísle vloudil se omyl. Na místě slov
„z boží vůle“, státi má „z vůle národa“.
Odpověď nového krále Velimirovičovi.
Z Bělehradu, 16. června. (C. B.) Na te-
legrafický holdovací projev národního shromá-
ždění odpověděl král presidentu Velimirovičovi
takto: »Národní shromáždění za vá-
zalo mne ke vděčnosti pro všecky
časy budoucí a já slibuji, že po-
vždy budu prvním v šiku zastane
svobody lidu a nejvěrnějším
ochrancem práv národního shro-
máždění.«
Slavnostní bohoslužby.
Z Bělehradu, 16. června. (C-B) Dnešním
slavnostním bohoslužbám na počest zvolení no-
vého krále byly přitomny přední osobnosti běle-
hradské, důstojnický sbor, úřadnictvo a školni
mládež. Mši sloužil metropolita Innočenc za assi-
stence duehovenských hodnostářů z Běleh radu
i z venkova.
Obrenovič
Bělehrad
práv národní Jethro
petra I . Avakumovič
boží vůle
12
article
Hlasy časopisů.
13
article
Z Pelrohradu, 15. června. »Novoje
Vremja« vítá volbu nového krále srbského
se zvláštním povděkem a projevuje naději, že
pod jeha žezlem upevní se ještě
více přátelské svazky mezi Srb-
skem a Ruskem. List přeje novému králi
dlouhého a šťastného vladaření.
»Novosti« doporučují naproti tomu
velmocem, aby neukvapovaly se se
schválením volby, nýbrž v zájmu
mezinárodního pořádku zaujaly
k novému režimu srbskému po-
stavení jako k holé skutečnosti.
Pro velmoci nemá volba, jež se
stanoviska srbské ústavy je zeela
zákonnou, téhuž významu. Velmo
cem dlužno dháti zájmů cel
Evropy. Připad prince Koburského, který byl
zvolen r. 1887 a uznán teprve r. 1895, na-
stává teď také v Srbsku, protože tam
došlo k událostem, jichž se sťano
viska mezinárodního práva při
pustiti nelze. Proto vyhovi se jen hlasu
veřejného mínění, odložíli se uznán
nové vlády na neurčito.
»Svět« míní, že Petr Karaďordě
vič může podezření, že s vrah
byl srozuměn, zbavití se jen vydá-
nim jich soudu. Jen tak můž
smazati chyby zatímni vlády.
která vrahům naddržovala. Ne-
učiníli tak, pak prý nebude lze
pochopiti, jak jiné státy mohou
udržovati ještě styky se Srbske m,
protože může jedenkaždý z vrahů
dosáhnouti ještě vysoké hodnosti.
Telegrafické a telefonické zprávy.
Z Cařihradu, 15. června. (C. B) U dvora
uspc kojili se informacemi petrohradského a vídeň-
ského kabinetu o jejich chování se k srbským
událostem a jejich dalšímu vývoji.
(Další zprávy viz telegramy.)
Srb
Petr Karaďorda
Rusko
Evropa
Srbsko
Cařihrad
Novoj Vremja
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Scnůze 224.
Z Vídně, 16. června.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Zákon, týkající se nedělního
klidu, nebyl dnes opět dodělán, ale
vyřídila se podstatná jeho část: o dovolené ku
práci nedělní v živnostech obchodních a to
v ten způsob, že přija“ byl návrh hr. Šepty.
ckého, podle kterého nedělní práce ta může
býti 4hodinná. Výbor sociálně-politický tento čas
omezil výslovně a přesně na dopoledne. Ovšem
určí tyto hodiny zemský politický úřad, vy-
slechnu« obchodní komoru, příslušné obce, spo-
lečenstvo a výbor valné hromady pomoeníků.
Poněvadž dle sehváleného návrhu nově jmeno
vaného poslance polského 4hodinná práce do-
volena může býti zcela, nebo částečně též od-
poledne, jest latituda, daná úřadům politickým
sněmovnou, větší, než chtěl dáti výbor. Nehled
k návrhům na úplný nedělní a sváteční klid, ne-
hledě k návrhu barona Morseye na čtyř-
hodinnou práci nedělní ve městech, čilajících
přes 20.000 obyv. a na šestihodinnou ve mě-
stech, s obyvatelstvem menším, podán byl ně
meckým nacionálem Völklem návrh na do-
poledni pracovní dobu nedělní pětihodinnou
a německým pokrokoveem drem. Nitschem
návrh na dopolední nedělní práci šestihodinnou
Všechny tyto návrhy byly zamitnuty sice,
ale jsou očividným svědectvím, že věc takového
dosahu společenského a hospodářského, jakým
jest odpočinek nedělní v závodech, zaměstnáva-
jicích tisíce mužů, nedá se dekretovat
centralistickým zákonem, nějakou ša-
blonou, nějakou uniformou, nýbrž podle různých
potřeb, podle zemských a místních poměrů. Tyte
pak nejsou jednotny. V Praze jiné, v Pelhři-
mově jiné, v království českém též jiné, nežv
král. dalmntském. Cesta jedině správ ná
Morsey
Vídeň
Praha
Pelhře
poslanecký sněmovna
15
article
jedině možná, jedině účelná v ře-
šení takové záležitosti jest tím, co
jsme právě pověděli, vyznačena.
Když ukončena byla po všechná roz
prava o změnách nedělního klidu, o kterých nyní
parlament se radí, pravili jsme, že vlastní boh
bude teprve v debatě podrobné. To se spl-
nilo. Netušili jsme však, že zápas bude tak
ostudným, tak ošklivým, jako byl dnes. Celé roz-
hodování o přečetných podnětech poslaneckých
podaných proti elabořátu výborovému, bylo je-
diným skandálem. Poslanci nevěděli
o čem se hlasuje, pro co hlasují, proti čemu
hlasují, poslanci nevěděli, co se čte nebo vyhla-
šuje v presidiu, navzájem na presidiu neslyšeli.
oč žádá některý z poslanců. Zmatek nad zmatek
Většiny byly proto náhodné. Ovšem přispěli
hlavně k lomozu a hluku, kterým se ozývala za-
sedací síň celou skoro hodinu, nejvíce poslanci
Glöckner a Straucher, vedle nich pak
Pernerstorfer a Všeněmci, kteří dostal
se do hádky, nemající sobě rovna a jejíž podrob-
nosti podávůme v referátu.
Ve příčině nedělních událostí po
dány byly dotazy čtyři: Jeden všeněmecký, jeden
německo-lidový, jeden německo-pokrokovýa
jeden český. Všechny však mají souhlasné peti-
tum: aby se celý případ vyšetřil nestranněa
přísně.
Glöckner
Straucher
16
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 hod
15 minutách.
Posl. Nowak a spol. podali lento dotaz: O česko-
národním průvodu v Praze byly uspořádány před
tamním německým kasinem opět protiněmecké de-
monstrace a na Příkopě insultování studenti praž
ského spolku »Carolina« a dva studenti vratislav-
ského spolku buršáctva »Racrek« a biti holemi. On
slavnost a příslušný průvod ve prospěch českých
Krušnohoreů konal se - což jest významno — za
protektorátu českého městského zastupilelstva. Pratože
se takové sprosté urážky německých studentů pravi-
delně opakují a — jak se zdá — patří jaksi k slav-
nostní náladě pražské luzy, činí podepsaní dolaz
Hodlá Vaše Exceilence opříti se už jednou rázně
lakovým čest a život německých studentů v Praze
denně ohrožujícím výtržnostem a vůbec poskytnout
tamním Němcům v plné míře náležitou ochranu?
Posl Sebňcker, Slegmund a spol. podali podobný
dolaz, Ličí po svém způsobu nedělní události a po
kračuje: Státní orgány nechránily německé obyva-
telstvo před výtržnostmi a násilím, způsobeným ná-
rodní vraživosti a štvaním davů, tak že Němci
v Praze jsou prosti vší ochrany a mohou osvědčovati
svou národnost jen s nebezpečím pro svou osobu. Ta
kový stav, jenž není hoden právního stálu, který má
poskytovat ochrany každému svému příslušníku
může míti velmi povážlivé následky. Podepsaní táží
se předsedy ministerstva: Ví-li o vylíčených událo
stech, postaral li se, aby násilí na Němeích spáchané
bylo soudně potrestáno a hodlá li učiniti rázná opa-
tření k ochrané Němců v Praze a umožníti jim, aby
mohli hlásiti se v Praze veřejně k své národnosti
nejsouce ohrožování v osobní bezpečnosti.
Vetter
Posl
Nowak
Němec
Posl Sebňcker
Slegmund
Ličit
Praha
17
article
Také posl. Berger a sp. podali v léže věci dolaz.
v němž dovozují: Případ ten dokazuje znovu, ž
následkem zvláštního jednání vlády zpupnost Čechů
dospěla tak daleko, že tamější německé obyvatelstvo
je zbaveno vší ochrany. Dotazovatelé tážeu se mi
nisterského předsedy, dá-li případ ten zevrubně vy
šetřili, poslará-li se o nejpřisnější potrestání účast.
níků přepadu a zjistí, zda zodpovědně úřady konaly
v každém ohledu svou povinnost. Konečně ať prý
oznámí, co soudí o dalším vývoji věcí v Praze
oznámí opatření, jež prohlásí, aby se zamezily t-
kové výtržnosti.
Posl. Březnovský a spol. podávají na minister-
ského předsedu jako správce ministerstva vnitra
v příčině nedělních událostí praž
ských tento dotaz:
Již častěji bylo českou veřejností a českým ti-
skem poukazováno na okolnost, že se ně mečt
studenti v Praze k českému obyvatel-
stvu chovají svrchovaně vyzýva vě.
Stále se opakující výtržnosti buršáckých stu-
dentů mají, jak se zdá, za účel, aby české obyva-
telstvo města Prahy, kteréž vyzývavé jednání těchto
mladých pánů dosud s obdivuhodnou klidností pře-
zírá, donuceno bylo nepokojné tyto živ ly
důrazně de mezí slušnosti odká zali
čímž by maleriál k žalobám na domnělé potlačování
německého živlu v Praze dle jejich přání byl roz
mno en.
Berger
Čecho
Posl
Březnovská
Praha
18
article
Takováto výtežnost udála se také dne 11. če vna
při národní české slavnosti v Klamovce a p-
dobně provokativní výstup německých studentů sta
se minulé neděle na l'říkopě v Praze při slav-
nostním průvodu českých národních
spolků. Ježto se tohoto případu, který dle ličení
českých čaz opisů výtržným chováním ně-
meckých studentů způsoben byl, ně-
meckou veřejností zneužívá k novým
štvanicím proti městu Praze ak ob-
vyklému již hanobení českého obyva
telstva hlavního města českého krá
lovství, činí podepsaní dotaz;
Jest V. Exc. ochotna dáti uveden
případy zejmena vzhledem k pří-
čině jejich vzniku neslranně vyše-
lřiti a přitom opatření učiniti, ab
vyzývavému řádění německých stu-
dentů v Praze učiněna byla přítrž?
Poslanec dr. Jan Dvořák a soudr. podávají dotaz
na předsedu ministerstva jako správce ministerstva
vnitra a spravedlnosti v příčině přísnějšího do-
zoru po případě včasného internování ve-
řejnosti škodlivých choromyslných d
asylů, zaopatřovacích ústavů a ústavů pro choro
myslné.
doktor
Dvořák
Praha
19
article
1. Jsou V. Ex. v dotaze uvedené nedo-
statky veřejné bezpečnosti známy
2 Je V. Ex. ochotna šířením uvědo-
mění širších kruhů, zavedením ze-
vrubné evidence a přiměřeného do-
zoru na všecky druby veřejností ne-
bezpečných choromyslných, jake
i časovou úpravou péče o choro-
myslné, účinným podporováním zři-
zování ústavů pro choromyslně
asylů a kolonii pro duševně chore
a pijáky, ústavů zaopatřovacích a cho-
robinců, káznic a j. v. ve všech uvede-
ných oborech časovým reformám ra
ziti dráhu?
Mezi došlými splsy jsou dále dotazy poslanců
Choce a spol. po podržení strojníků Kuny a Jaroše
v železniční službě; — L. Steinera a spol. po
opatřeních proti zneužívání automobilismu; —
Hancka a spol. po tachovské pošlě, přehmatech
nezákonném jednání starosty Jindřicha Swobody
okresního hejlmana Dudka.
Sněmovna pokračuje v rokování
o nedělním klidu
při § 9.
Choc
Jaroš
L Steiner
Swoboda
Dudek
20
article
Posl. bar. Mersey praví, že jeho strana přimlouvá
se za absolutní nedělní klid, co možná největší, ale
čtyři pracovní hodiny jsou pro venkov příliš málo,
neboť dopoledne budou služby boží. Navrhuje změnu.
aby práce v neděli ve městech s obyvatelstvem přes
20.000 trvala nanejvýš 4 hodiny dopol., v ostatnícl
místech nanejvýše 6 hodin. Ustanovení poslední pra-
covní doby, která může býti též přerušena, má ae
státi polilickými zemskými úřady po vyslyšení ob-
chodních a živnostenských komor, příslušníků obec-
ních, jichž se týků, a pomocnického výboru.
Posl. Schreiter shledává v okolnosti, že sociálně-
politický zákon jako tento po 5 nedělích není ješti
vyřízen, bankrot sněmovny. Přimlouvá se za úplný
nedělní klid, požadavek to celého slavu obchodních
zřízenců a poukazuje v té příčině k hlavním městům
většiny rakouských korunních zemí, která zavedla
jej alespoň po měsíce letní. Bude hlasovati pro návrh
menšiny, poněvadž vládní předloha pokulhává z
nynějšími poměry
Posl. Kilscheil soudí, že nedělní klid musí se
rozšířiti jen částečně. Brojí proti tomu, aby nedělní
Posl
bar
21
article
práce byla omezena všeobecně na 4 hodiny také na
venkově a navrhuje, by v osadách s obyvatelstvem
menším než 6000 duší, bylo dovoleno politickými
zemskými úřady pracovati v neděli až 6 hodin dopo-
ledne. Přimlouvá se, aby při upravování nedělního
klidu přihlíželo se k potřebám obchodního světa.
Posl. Herzou prohlašuje, že souhlasí s největším
nedělním klidem a bude hlasovati pro minoritní
návrh Elderschův.
Brojí proti výhodám, jež se mají poskytnout
poutním a výletním místům a navrhuje, aby se tent
odstavec vypustil nebo obsažené v něm výhody
omezily.
Posl. Siegmund dovozoval, že v předloze třeb
srovnati zájmy obchodních pomocníků se zájmy
obchodníků. Neodporoval by celodennímu nedělnímu
klidu, avšak vládní předloha vyhovuje nejlíp nyněj
ším poměrům.
Posl. Axmann brojil proti různým malicher-
nostem; ani úplný nedělní klid by nic neškodil.
Žádá, by se už jednou stalo obchodním pomocníkům
po právu.
Debata uzavírá se.
Posl
Siegmund
Axmann
22
article
Posl. Schwaiger, hlavní řečník proti článku, pro
hlašuje, že bude hlasovati pro Morseyův návrh, jenž
připouští 6hodinnou nedělní práci pro místa, jež
mají méně než 20.000 obyvatelů.
Referent přimlouval se ve svém doslovu za vý-
borové návrhy.
Při hlasování o čl. IX. propadly všecky návrhy
mimo návrh Szeptyckého, aby nedělní práce
trvala čtyři hodiny (výborový návrh zněl, aby ne
dělní práce trvala čtyři hodiny dopolední), jenž
byl přijat.
Když předseda oznamoval, že propad! Völklův
návrh na Shodinnou práci, povstal nepokoj.
Hlasy: To není správné
Schuhmayer: Žádám, aby se konstatoval pomě-
hlasů.
Völkl: Protestuji proti tomu.
Návrh jest přijat. (Nepokoj)
Dr. Strancher (na Kaisra): Dejte konstatovati
poměr hlasů. Nepokoj.)
Místopředseda Kaiser: Pane dre. Strauchře, ne-
mále slovo! (Volání: Dejte konstatovati poměr
hlasů )
Mistopředseda Kalser: Dal jsam vždy konstato-
vati poměr ten, bylo-li o to žádáno. Tentokráte
však podobná žádost nebyla vyslovena, pročež jsem
tak neučinil, a vyhlásil výsledek hlasování, klerý
zůstane platným. (Bouřlivé výkřiky.) Konstatování
poměru hlasů musí býti žádáno před hlasováním.
Glöekner (bouchnuv na puli): Předseda dělá jen
to, k čemu má chuti
Místopředseda Kaiser: Pane Glöckneře, prosím
za pokoj.
Glöckner: A já prosím za důslednost. (Trvaly
nepokoj.)
Místopředseda Kaiser: Musíte přece uznati, že
nemá-li býti žádné nedorozumění, musí napřed na-
stati klid a za ten žádám. (Trvalý nepokoj)
Přijímá se polom návrh hr. Szeptyckého v prvn
části, v které se žádá, by nedělní práce byla čtyř
hodinná. (Výbor navrhoval čtyřhodinnou práci dopo
lední.) Zamitá se však druhá část návrhu tohetc
poslance, aby tam, kde nutno vzíli zřetel na návštěvu
dopoledních služeb božích, bylo dovoleno čtyčhodin
nou práci v živnostech obchodních přeložiti na od
poledne.
Posl
Schwaiger
Morseyův
Völklův
doktor
Strancher
Kaiser
Glöekner
Glöcknery
Trval
23
article
Dr Straucher: Protestuji proti tomuto hla-
sování.
Dr. Gros žádá, by se hlasovalo nyní o návrhu
výborovém, který stanoví 4hodinnou nedělní prác
dopolední.
Posl. Abrahamowiez odp ruje žádosti té, poně
vadž návrh Sěptyckého jest návrh na změnu výbo
rového návrhu.
Posl. Pernerstorfer chce mluviti k hlasování. Staví
se však na místo jiného poslance.
Stein (křičí): Pane presidente, mně jste to ne-
dovolil mluviti s jiného místa, netrpte to také to-
muto. Řekněte, ať jde na své místo! Vezměte mu
slovol
Bergor: Ten arrogantní chlap ať jde na své
místo
Schuhmsfer (na Bergra?e Dejte si zacpat držku
Eldersch : Bezeclný hadrlumn pel
Pernerslorfer: Chci mluviti s tohoto místa, by
mne president slyšel
Vícepres. Kaiser: Protože v jednacím řádě jest
výsl vně stano eno, že řečníci mluví se svých míst,
žádám p. posl. Pernerstorfera, aby šel na své místo,
Pernerstorfer: Presidenta poslechnu, těch kluků
však ne.
Stein (k s c demokralům): Všiváci.
Berger : Červení padouši!
Stein naznačuje věšent) volá: Oběste se!
Schuhmsier: li bezectní lidé chtějí jen urážel
Sleia: Ticho, červený lotře! (Trvalý nepokoj.
R.f. posl. Wilhelm zavedl potom rokován
o čl. X.
Posl. dr. Ofner jměnem advokátů ve sněmovně
přimlouval se za nedělní klid advokátských a notář
ských úřadníků. Žádal, by zákon platil také pro
všecky podniky, jež nejsou podrobeny živnostenskému
řádu a konečně nalehal na nedělní klid u soudů.
Posl. Malik kritisoval předlohu a prohlásil, že
by bývalo nejlíp vrátiti předlohu výboru.
Rokování bylo potom přerušeno a schůze ukon-
čena ve 3.55 hod. odp.
Příští bude zejtra o 11. hod. dop.
doktor
Gros
Posl
Stein
Vícepres
Kaiser
Berger
Červený
Wilhelm
Ofner
Malik
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. června. (Ministerská
krise v Uhrách.) Některé listy peštskéi
vídeňské z tábora liberálního ubezpečují své čte-
náře, že Koloman Szell nejel v sobotu do Vídně
s úmyslem, podati demissi. Chtěl prý jen refe-
rovati o chodu uherských věcí a vyžádati si pa-
nevnické svolení k další vyčkávací politice vůči
obstrukci. Proto také ještě pondělní vládní listy
peštské ubezpečují, že se v neděli ve Vídni ne-
stalo žádné rozhodnuti a že se bude během týdne
vyjednávati dále. Tak psal na př. „Peste
Lloyd“ i „Budap. Tagbl.“ v tu chvíli, kdy Kol.
Szell ve Vídni, nabyv přesvědčení, že panovník
vyčkávací politiky nadále neschvaluje, podal
již ústně demissi jménem celého
kabinetu a demisse byla panovni-
kem přijata S vážností situace netajil se
však „N. P. Journal“, jenž už v pondělí připra-
vuje sve čtenáře na nezbytnou změnu vlády a
spojenou s ní bezpochyby také krisi v libe-
rální straně uherské. Kabinet Szellův
padá dle informací tohoto listu přes nevyříze-
nou brannou předlohu. Ve Vídni jsou
již netrpělivi, že se odvod v Uhrách stále od-
kládá. Pro letošek by prý vojenská správa neměla
vážnějších obav; ale následkem houževnatosti
letošní obstrukce vojenské kruhy počinají se obá-
vati, že obstrukce může přetrvati celý letošní
rok a že znemožní v Uhrách pravidelný odvod
i přištím rokem. Z toho důvodu Szellova vy-
čkávaci politika pozbyla ve Vidni důvěry a po-
číná se tam jeviti touha po politice siln é
ruky. Pro takovou politiku Szell se získati
nedá, neboť jako výborný znalec poměrů ví, že
každé zostřeni situace v parlamentě musí
miti za následek také z horšeni její. Umlčeti
nynější obstrukci, jest holá nemožnost, jak jsme
už nejednou ukázali dle výpočtů opposičníeh
řečníků.
Szell
Lloyd
Szellův
Praha
Uhry
Vídeň
25
article
Za takových poměrů jsou v Uhrách ny
tři možnosti. Buď se půjde dále cestou Szellovou
a bude se čekati, až se opposice sama umluví;
aneb se přistoupi na kompromissní poli-
taku hr. Apponye, která by však znamenala
tolik, jako uznati vítězství obstrukce a tedy
menšiny nad většinou; aneb se konečně zvolí
politika silné ruky, jakou navrhuje hr.
Štěpán Tisza. První možnost jest nyní vylou-
čena, protože se proti ní vyslovuje koruna; dru-
hou možnost zamítne zcela jistě liberální věi-
šina, která se dobrovolně menšině nepoddá. Třeti
možnost — politika silné ruky — také však
sctva může vésti k cíli. Vysvítá to z dnešních
slov Fr. Košuta, jimiž v uherské sněmovně
reagoval na ohlášení Szellovo, že kabinet jest
v demissi a že se sněmovna má odročiti do utvo-
ření nového kabinetu. Prohlásilť, že opposice
nalezne prostředky, aby zmařila každý podnik
silné ruky, jenž by se nesrovnával se zákonem.
Tím se octly Uhry na vrchole krise. Nejbližší dni
ukážou, kdo z uherských státníků se odváži
krisi tu ukliditi.
Z Pešti, 16. června. (Sněmovní schu-
z e.) Dnešní schůze sněmovní byla velice živá.
Když po 10. hodině vstoupil do sněmovny před-
seda ministerstva Koloman Szell, byl z řad
vládních uvítán několikaminutovým potleskem a
eljenováním. Do těchto projevů pravice zalétaly
z levice hlasy: „Slavnostní pohřeb!“ Když se
odbyly formálnosti, vyvstal Kol. Szell a z
hrobového ticha a všeobecného napjetí učini
následující prohlášení;
Appony
Štěpán Tisza
Košut
Uher
Szell
Uhry
Francie
Pešť
26
article
Dovoluji si podati sněmovně včera mnou
ohlášené vysvětlení. Podám je prostě a suše, jak
jen je možno prostě a suše mluviti. Omezím se
beze všech okolků a vysvštlivek pouhým vyli-
čením stanoviska, na němž jsme se ustanovili
já a vláda. Zásadní stanovisko své politiky, po-
kud se týče odporu opposičních stran proti bran-
né předloze, jsem již vylíčil nejednou. Od po-
čátku jsem činil podminkou a za zásadní část své
politiky prohlašoval, že tuto politiku budu pro-
váděti jen tak dlouho a že jen tehdy může věsti
k cíli, dokud nejenom co do zásadního směru
a methody, nýbrž také co do hranie této methody
bude panovati úplná svornost a harmonie mezi
všemi faktory. Neboť tato politika nesnese ni-
jakého kolísání v názoru, nijakého kolisánív
provedení. Dne 22. května prohlásil jsem v téte
sněmovně, že zůstanu na svém místě jen tak
dlouho, dokud budu přesvědčen, že možnost
oněch podmínek nejen zůstává v piatnosti, nýbrž
je také plně zabezpečena. Dnes však jsem
nabyl přcsvědčení, že předpokla-
dy mé politiky nemají už platnosti
vtémíře, jak jesttřeba, abych mohl
ve svém zápase s tohoto místa po-
kračovati, a proto oznamuji sně-
movně, že jsem minulou neděli po-
dal králi demissi svou i demissi
kabinetu a král naši demissi ráčil
příjati. K tomu nemám čeho dodati. Prosim
sněmovnu, aby se odročila na tak dlouho, doku
se neustaví nová vláda. (Veliké pohnutí, eljeno-
vání na pravici, hluk na levici.)
Posl. Pichler volá: Szell padl, protože
vládní strana nejednala slušně.
Posl
Pichler
Szell
27
article
Posl. Polonyi: Uvidíme, jaká bude nová
methoda.
Posl. Fr. Kosut nepochybuje, že koruna
má právo, povolati ke vládě, koho chce. Se sta-
noviska ústavního musí to však býti muž, jenž
se těší také důvěře většiny. Pak prohlašuje
jmenem své strany, bude-li povolán v čelo vlády
muž, který by se nedržel zákonů, který by roz-
pustil sněmovnu a dal provésti odvod za doby
ex-lex, aneb chtěl sněmovní řád zostřiti, a kdybr
nám znemožňoval hájiti zde práv národa: v ta-
kovém případě prohlašuje už nyní, že opposice
vystoupi proti takovému muži s největším
a nejrozhodnějším odpore m...
Hrabě Jan Zichy míní, že věci mohly
už býti vyřízeny, kdyby vláda byla v čas přistou-
pila na kompromissní návrhy. Doufá však, žez
nynějších trosek vyvstane zase nový život a par-
lament nabude zase své životní síly. Kdyby však
se obnovil opět starý systém, bude ho i lidova
strana potírati.
Posl
František
Kosut
Zich
28
article
Posl. Ivank a lituje pádu Szellovy vlády
volá „Eljen Szell!“
Poslanee G. Ugron míní, že k rozřešení
krise jest třeba, aby byli o radu požádáni také
vůdcově opposice. Lituje, že musí padnouti tak
ušlechtilý odpůrce, jakým jest Szell. Nemůže
mu upřiti, že vládl přísně dle ústavy. Kdyby se
mělo vládnouti příště proti ústavě, ohlašuje
opposici své strany.
V závěrečném slově prohlašuje Kol. S zell
že koruna po celou dobu jeho vlády nečinila na
něho protiústavního nátlaku. Na národ přichá-
zejí těžké doby; proto jako svůj politický testa-
ment zanechává všem stranám i zemi napome-
nutí, aby šetřily svazku, jenž viže národ s dyna-
stil. Jen pak bude národ kráčeti šťastné budoue-
nosti vstříe.
Posl. Košut: Dnešní den jest dnem
slavnostním, neboť vidíme odeházeti z místa
moci muže, jehož si každý váží. O slavnost-
ním tomto dnu stala se zmínka o poměru mezi
korunou a národem. Z těchto lavie sněmovny,
z řad strany neodvislosti chci právě prohlásiti,
že mezi uskutečněním národních ideálů, plným
vybudováním uherského státu a mezi věrnost
ke králi nejeví se žádný rozpor. (Všeobecný
souhlas.)
Posl. Ratkay ze strany Košutovy uznává
Szellovy zásluhy, ale elegický tón ve straně ne-
odvislosti neshledává oprávněným, protože Szel
padl pro brannou předlohu.
Předseda prohlásil, že sněmovna příj ala
návrh ministrpresidenta na odro-
čení do doby, až bude ustaven nový ka-
binet. Předsednictvo se zmocňuje, by svolale
příští schůzi. (Hlasy v levo: »Sláva uherske
armádě!«)
Posl
Poslanee
G Ugron
Košutův
Szellův
Szel
Sláva
Eljen Szell
29
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. června.
Volby do říšského sněmu německého.
Dle zpráv z Německa konají se tam dnešní
volby do řišského sněmu německého za velikého,
dosud snad nebývalého účastenství voličů všech
stran. Z Berlína se sděluje, že pozorovati tam le
při volbách zejmena velké účastenství tříd děl-
nických; v četných továrnách se dnes nepra-
cuje a zavřeny jsou k vůli volbě také měsiské
úřady, bursy, pokladny říšské banky a pod. Je-
likož konají se však volby do 7. hodiny večerní,
dojdou výsledky z nich do Prahy teprve v pozdní
hodině noční.
Velká účast dělnictva při dnešní volbě v
Berlíně vysvětluje se velkou agitací sociální de-
mekracie, která ještě v předvečer voleb, v ponděli
dne 15. t. m., uspořádala v hlavním městě Ně-
mecka večer 25 voličských schůzí, za velikého
všude účastenství. Na schůzi ve třídě Bedřichově
mluvil Bebel. Po této schůzi uspořádalo děl-
jítmekracie
Bebel
Praha
Německo
Berlín
Bedřichov