ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 30471350-70b8-11dc-9af0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 52, work 2, person 76, org 11
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 17. června 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 164.
4 article
Ka ranní n odpol. listy před, l4cí se v Praze v adininistraei . . . . 2 K — na měsse na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou na měsíe na ětv t lta . . . . 7 K 50h ve flislkácha na něsíc . . . . . . 2 K 30 h P'oštont na měi sie k3k na štnt lets . . . . s dvojí zlsšlkou na po - n ví lata . . . :nI K so
Praha P ' oštont
5 article V Uhrách.
V Uhrách. Čím déle a čím nudněji otázka vlády uher ské a uherského parlamentu se vlekla, tím kvap něji a tím zajímavěji spadá k vyřízení svému Dost možná, že této chvíle už se stalo rozhod nuti, jež včera o polednách se oznamovalo jen jako pověsť, byť i určitá, a dle níž Koloman Szell na včerejšek při západu slunce očekával se v Pešti ze svého výletu vídeňského už jako milosti propuštěný náčelník vlády uherské. Potvrdí-li se předchozí zpráva o o- sioupení Szellově, či vlastně, jestli této chvíle už potvrzena úřadně, tož Szell sám před- věírem ve sněmovně uherské naznačil den 16. června pro sebe jako den kritický. K důtkli- vému vyzvání poslance Košuta, aby se vyslovil. jak si představuje východ z nesnadných poměrův Koloman Szell prohlásil, že jest odhodlán dáti odpověď ve schůzi přišti, totiž dne 16. června. Mělť přičinu, odročiti vyjádření své přes noc. Očekávalť, že za dvanáct hodin odpoví za něho událost, jež se stane v sídelním hradě vi- deňském. Odneslť si odtamtud za své návštěvy v neděli dojem, s jakým neodjížděl odtamtud ani jednou před tím za šest měsícův. Panovník při- jal ho zelice milostivě jako vždy: však p. Szell jako zkušený a vyškolený státník a diplomai přece jen vrý nemohl zhostiti se nejen pocitu. nýbrž přímo vědomi, že už netěší se plné důvěře koruny. Následek toho poznání byl, že ihned po svém nedělním návratu z Vídně sepsal svou žá- dost za propuštěnou z úřadu ministerského před- sedy, a že tuto žádost dal v pondělí podepsat i ostatními kollegy svými v ministerstvu, když by vyzván poslancem Košutem, aby oznámil ve- řejně, jak vlastně pochodil ve Vídni.
Szell Košut Uhry Pešť Vídeň
6 article
V Pešti a zvláště v parlamentě tamějšín vědělo se už v neděli večer, že panovník poli tiku Szellovu ani neschválil, ani neodsoudi nýbrž že si vyhradil, učiniti rozhodnutí své on co nejdříve; však už tento průběh nedělního sly šení Szellova ve dvorním hradě vídeňském po stačil, aby Kol. Szell jakožto předseda mini- sterstva uherského byl pokládán za muže — minulosti. Vyzvání, s nímž obrátil se k němu poslanec Košut v pondělí ve sněmovně, nestalo se tedy na ukojení zvědavosti, ale bylo jen škádlení a posměšné dráždění politické mrtvoly Košut věděl velmi dobře, že Szell neodpovi ihned, poněvadž podáním žádosti za propuštěnou svázal si ruce; a Szell odpověděti nemohl, poně- vndž jeho a jeho kollegův žádost za propuštěnou posud ani nemohla býti vyřízena. To mohlo se státi teprve do včerejška, dne 16. června. Proto Szell slibil, že odpovI Košutovi až dne 16. června. — Do té hodiny očekával z Vídněi formálni rozhodnutí, maje rozhodnutí věe né už v ruce. A to bylo pro něho nepříznivé! .. Šest měsícův trval krutý souboj Szellův s opposicí parlamentní, vzniklý pro předlohu brannou. Třikráte byl Szell nucen, odročiti le tošní odvod brancův, poněvadž opposice nepři- pustila projednávání předlohy, domáhajíc se při tem pronikavých ústupkův pro spol žné vojsko ve smyslu národně-maďarském. Pocedlní lhůta pro vykonání letošního odvodu vyprší dnem 30. června. Do té doby otázka jeho v parlamentě uherském musí býti vyřízena, aby noví branei dnem 1. října mohli býti vřaděni ke svým plukům. Koloman Szell odročoval rozhodnutí on v parlamentě měsíc za měsícem, týden za tý- dnem, vesele si pohvizduje, že prý může čekat a že opposici unaví, vyhladoví, znudí svou trpěli- vostí, trpným odporem svým. Zmýlil se. Snad by
Košut Szell Pešť
7 article
byl měl ještě dále dosti trpělivosti, odbývati op posici parlamentní úsměvem spokojenosti v klid- né tváři své; ale došel mu dech, totiž č a sl Ještě v poslední chvíli, uprostřed minulého téhodne svitla mu naděje, že vítězem v krutém a dlouhém zápase s parlamentní opposicí bude o n. Krvavý převrat na trůně srbském. V první chvíli zdálo se, že odtud vznikne nějaká vážná zápletka zahraničné politiky rakousko-uherské. Zápletka již bude nutno vyříditi a rozuzliti moci brannou, na př. vypravením třeba jen několik selnin vojska rakousko-uherského do Srbska. Laskominy maďarské na Srbsko nové jako staré náhle ožily; ve vládních kruzích peštských, v nejbližším okolí Szellově už se počítalo s ob- sazením, třeba jen hranie srbských vojskem po většině maďarským. Tím vládní předloha Szel- lova o letošním odvodu náhle byla by dostala mecnou posilu. Zalitavsko bylo by nabylo pod- nětu, rozhovořiti se o svém kulturním posláni na jihovýchodě evropském, a o povinnosti své, obhájiti prospěchův monarchie habsbursk především v Srbsku. Však tato naděje za čtyři dni splaskla jako bublina z mydlin, a už v ne- děli státníci a politikové maďarští, kteří dva dni před tím viděli maďarské pluky přepravovati se přes Dunaj do Bělehradu, doznali trpkého zkla- mání, že velikášství maďarské z odklizení dy nastie Obrenovičův s povrchu zemského těžiti nebude a že národ srbský si vyřídí domácí otázku svou v klidu a pokoji sám. Zmar naděje na nějaké vojenské zakročen v Srbsku byl zároveň zmarem naděje, jíž Kol.
Obrenovičův Srbsko Zalitavsko Dunaj Bělehrad Szel
8 article
Szell se utěšoval ve svém sporu s parlamentn opposicí uherskou. Odtud vysvětluje se průběh a výsledek jeho nedělního slyšení ve dvorním hradě vídeňském. Výsledek, pro posavadní politiku jeho nepři- znivý, způsoben byl hlavně vojenskou stranou vídeňskou. Tato od samého počátku pohlíželn jen s velikými pochybnostmi a s naprostou nedů- věrou na politieké umění jeho, jež parlamentní oposici peštské zpola lichotilo, zpola hrozilo, ale nedovedlo jí imponovati a čím dále, tím víceji podněcovalo k odhodlanosti a utvrzovalo v ne- ústupném setrvání proti předloze branné. Parlament vídeňský ochotně odhlasoval po- volení k letošnímu odvedu hned z jara, tak že na zákadě jeho usnesení rekrutýrka v Předlitav- sku už v dubnu byla vyřízena. V Pešti ještě ani dnes není nový odvod povolen. Koloman Szell sám stanovil pro odhlasování jeho poslední lhůtu do 15. června, tak aby dnem 1. července mohl pečíti. Lhůta prošla, předloha branná nedostala s v parlamentu uherském ani ku projednávání svému, neřku-li ke svému schválení. Strana vo- jenská nemá té trpělivosti, jíž honosil se Szell. Zajisté hlavně působením jejím rozhodnuto bylo o dalším setrvání jeho v úřadě ministerském.
Szell Předlitav Pešť
9 article
Vždyť jest patrno, že oni branci, již odvedeni letošního jara v zemích a v královstvích před- litavských, podle zákonův dualistiekých z roku 1867, nesměli by býti zařadění do plukův, kdyby rekrutýrka za Litavou aspoň počálkem druhého půlletí tohoto roku se neodbyla. To znamená, že za rok 1903 v celé říši rakousko-ulierské odvod k vojsku vůbec by nebyl. Něco takového strana vojenská v této říši nemůže dopustiti. Vliv její rozhodl o dalším osudu vlády Szellovy! — Však posud nerozhodl o nástupci Szellově Te chvíle jeví se dvojí cesta pro nejbližší budouc nost. Jedna vede k ústukům, pro něž oppo sice sněmu uherského by byla ochotna, schvá liti brannou předlohu ihned, tak aby odvod po 1. červenci v Zalitavsku mohl býti ústavně vy konán. Druhá vede k užití moci, aby parla mentni opposice byla překonána a zlomena. Dle toho, pro kterou z těchto dvou cest ko runa se rozhodne, bude zřízena i nová vláda uberská. Rozhodne-li se pro ústupky, jme nuje se Lukacs předsedou vlády nové; pro nastoupení ostřejší toniny vyhlídnut prý jost za nástupce Szellova Štěpán Tisza. Té chvíle oznamuje se, že kandidatura Ště pána Tiszy pokládá se za vážnější. Vláda jeho vzbudila by ovšem jen ještě prudčí boj parla- mentní obstrukce, a nebyla by rozřešením, nýbrž jen stupňovánim posavadních boui zaLitavou. Naproti tomu strana vojenská tvrdí: vy- hověti požadavkům, jež opposice uherská ohlá sila jakožto cenu, za kterou jesl ochotna, pro pustiti a schváliti brannou předlohu Szellovu. znamená zrušení posavadní jednot nosti vojska rakousko-uherskéh Z toho všeho patrno, že zřízení dualismu dle něhož v jedné polovině monarchie hab burské osáhli vládu Němei a ve druhé Maďaři ani tu, ani tam neosvěděuje se jako bezpeční základ a záruka šťastné budouenosti a trván této říše.
Szellův Štěpán Tisza Tisza Maďar Zalitavsko Szellovo
10 title
Nový srhský král Petr!
Petr
11 article Události bělehradské.
Události bělehradské. Z Bělehradu, 14. června. (Pův. dop „Nár. Listů.“) Bělehradskou událost dne 11. čeryna schválilo celé Srbsko. Vláda dostává stále pozdravné telegramy, v nichž se vzdává chvála vojsku za vykonaný skutek a projevuje se důvěra vládě, která v nejtěžším okamžiku vě no vala své síly službám vlasti. V zemi panuje vzorný pořádek. Všechna města i vesnice jsou vyzdobeny národními pra pory na znamení národní radosti a spokojenosti že země jest sproštěna mrzkých Obrenovičů Hlavní město Běichrad kypí radostí. Lidé na p tkání se pozdravují s národním vítězstvím, líbaj a cbjímají se na ulici. Přestaly všechny stran nické spory. Všechny strany se shodují v tom, že velba nového panovníka musí býti jednohlasná že musí býti zachován pokoj a pořádek, jaký pa nuje dosud, což je chloubou národa a svědě o jeho mocném politickém vědomí. V Bělehradě je úplně klidno; vojsko, jež tábořilo před královským dvorcem, bylo dnes odvoláno. Na ulicich kromě praporů a radostn nálady není nijakých známek minulých událostí Město je plno cizinců, zvlástě novinářů. Národn poslanci a senátoři jsou už skoro všichni v Be lebradě; zejtra v neděli budou míti prvou po
Obrenovič Bělehrad Srbsko
12 article
Srbský tisk v Bělehradě i v provincii píše s nadšenín o minulých událostech, chváli vojsko že tak dobře provedlo věc na štěstí a ochranu vlasti. Srbský národ může si blahopřáti, že m tak lastenecké vojsko. Ačkoliv v některýchli stech se činí nálada pro republikánskou formu příští vlády, přece veliká většina veřejného mí nění jest pro zachování formy monarchistické. a poněvadž v tomto připadě jest pouze jeden vážný kandidát, jest volba kn. Petra Karaďordě- viče za krále srbského úplně zabezpečena. Hne po volbě bude vyslána zvláštní deputace, ab uvedla do země nově zvoleného krále i násled níka trůnu, kněžiče Dordě Petroviče. K přivítán nového krále dějí se už nyní dalekosáhlé pří radu.
Petro Petrovič Bělehrad
14 article
Z podrobnosti posledních dnů mohu se zmí niti ještě o následujícím. Prvé než Alexandr Obrenovič spolu se svou ženou Dragou pochován v cerkvi sv. Marka v hrobce Anky Obrenovičové. pitváno jeho tělo a tu se shledalo, že lebka jeho byla 11 millimetrů tlustá, kdežto normální síla leheční kosti obnáší jen 6 mm. 1 jinak nalezeno v těle i v mozku nebožtíka Alexandra množství nepravidelností, zavinivších jeho slabost tělešnou i duševní. Pohřeb krále Alexandra i Dragy vy- kenán v noci po vraždě za úplného ticha. Těla jich byla vložena do kovových rakvi a pohřbena v rodinné hrobce Obrenovičů. Též ostatní zahy- nulí byli pochovánitéže noči bez jakýchkoli svět Vojislav. ských ceremonií.
Obrenovič svatý . Marek Anka Obrenovič Alexandr mm
15 article
Podepsání protokolu o volbě krále. Včera ráno o 9. hodině ranní konala se opětně společná schůze skupštiny a senátu; svo- lána byla pouze za účelem podepsání protokolu o volbě králově. Listina, která osobně odevzdána bude králi, psána jest na pergamenu a opatřena podpisy všech, kdož na národním shromážděn byli účastni Kdo pojede deputací k novému králi. V deputaci, jež pojede vstříe novému králi do Ženevy, nalézá se 24 členů a to senátoři: Petr Velimirovič, Jiří Simič, Ondřej Ni ko- lič a Dobrosäv Ružič; dále poslánci: Stojan Ríbarac, Aca Stanojevi č, Milan Mošič. dr. Miťa Popovič, dr. Kolovič, dr. Jovan Danič, Luba Stanojevič, Velimir K ariě. Sava Hlič, Mila Radojkovič, Kosta Bori- slavič, Rista Popovič, Luba Davido- vič, Milivoj S avi č, Doka Ú roževi č, Draho- mírL a zarevič, Stanko Petrovič, Dok Bračínae, Doka Skojkovič, Živoji a Tajčič. Jako čestná stráž pojedou do Ženevy důstojníci: plukovník ženijního sboru Damian Popovič, setník pěchoty Lubomín Kostič a nadporučík jízdy Borislav Gruič. Z Bělehradu, 16. června. (C.-B.) Dep tace, která měla odjeti do Ženevy jiždnesodpoledne, odebere se tam snad teprve ráno 18. června. Z Bělehradu, 16. června. (C.-B) Drne odpoledna odjel jeden pobočník se dvěma ordo nančními důstojníky východnim expresním vla kem do Ženevy.
Velimirovič Simič Ondřej Ni Dobrosäv Ružič Ríbarac Mošič doktor Miťa Popovič Kolovič Danič Sava Hlič Mil Radojkovič Rist Popovič Stanko Petrovič Bračínae Tajčič Popovič Lubomín Kostič Gruič Ženeva Bělehrad aca Stanojevi Luba Stanojevič Kosta Bori Luba Davido Doka Skojkovič Živoj
16 title
Nálada v zemi.
17 article
Černá Hora pro nového krále Zvolení Petra Karaďorděviče králem srb ským přijato bylo na Černé Hoře s velikou ra- dosti. Srbský vyslanec v Cetyni Vasič sdělil vý sledek volby knížeti. Celá rodina knižecí a oby vatelstvo uvítali s jásotem zprávu. Na rozka knížete Mikuláše stříleno z děl a výzváněn všemi zvony. Vojenské hudby procházely ulicem a hrály veselé pochody. Ve chvilí celé město ozdobeno prapory barev červeno-modro-bílé, ve- čer pak tonulo v záplavě světel bohaté illumi- nace. Kniže černohorský Mikuláš promluvi k lidu nadšenou řeč, ve které vzpomněl rodu Karaďorděvičů jako slavných hrdinů a vyslovi pevné přesvědčení, že Petr I. bude důstojným nástupcem svých předků. Synové srbského krále PetraI. Oba synové nově zvoleného srbského krále nacházejí se nyní v Petrohradě. Starší syn Jiř Petrovič Karaďorděviě jest žákem III. třídy alexandrovského kadetního sboru a jest mu nyní patnáct let. Mladší syn, čtrnáctiletý Alexandr Petrovič Karaďorděvič jest žá- kem carské právnické akademie. Děti krále Pet
Petro Karadjordjevič Vasič Mikuláš Jiř Petrovič Petrovič Zvolen Mikuláš Petrohrad Peto
18 article
V drobném prodejit zanní či-lo o zob5 . . . za 9h odpoledni . . . . zs z b Ve dlialkách na vezkově: rapní čt-le. . . . . . . . 10h oúpolodní . . . . . . . . 3h Inserát platíss hotové vapřed. Přečslseení a inserty přliíná v dmini- strsee v Marianské ulici č.a. Tam znehdzají se těš r dakee Uskárna a ozpodlee „ Nál odsich Li-tů“ Rukopisy se novracsji.
19 article
nacházejí se v Rusku již čtvrtý rok. Před tím žily v Ženevě. Starší syn, nynější srbský násled- ník trůnu, Jiří, mluví výborně rusky a lne k Ru- sku vůbec s opravdovou láskou. Oba synové bydl u professora pážecího sboru kapitána Ro- škova. Znění blahopřejných depeší Telegram, kterým Avakumovič oznámil Petru I. výsledel. volby, zní: Petr Karaďor- děvič, Ženeva. Právě zvolilo Vás národní shromáždění za krále Srbska. Vláda sdělujíe s Vámi vůli národa, pokládala si za čest projeviti Vám své nejsrdečnější blahopřání s tou nadějí, aby naše vlast pod vládou strýce slavného Kara- dordě, prvního osvoboditele Srbska, hleděla vstříe šťastné a slavné budoucnosti. Ve jménu vlády: Avakumovič. Depeše předsedů senátu a skupštiny zní takto: Národní zastupitelstvo království srbského zvolilo Vás jednomyslně a s nadšením dědičným králem srbským. Podepsané předsednictvo po- kládá si za čest vysloviti Vám své nejvřelejší blahopřání. Aca Stanojevič, Pera Veli mirovič.
Jiří Avakumovič Karaďor Veli Rusko Ženeva ro Srbsko Kara Avakumovič senát aca Stanojevič
20 article
Dnes do 10. hodiny dopol. došlo krále 217. vlády 100 a skupštiny 123 blahopřejných depeší. S pevnosti rozléhají se stále salvy z děl. O uznání krále volmocemi a o potrestání vrahů. Starost značná naplňuje srdce některých německých žurnalistů; mezi řádky „vážných obav“ o zdárnou budoucnost Srbska, vykukuje zbožná touha, jen aby některá velmoc dělala nově zvolenému králi nějaké nesnáze. Brzy mají šlechetníci starost, jak se v otázce uznání krále zachová Prusko, brzy, jak Rakousko. Každé chvíle dovídají se z úst „výborně informované a některému dvoru blízké osobnosti“, že ta ta velmoc uzná sice krále, ale s tou podmínkou, že vrahové budou potrestáni. Ve skutečnosti však žádná velmoc na něco podobného nepo- mýšlí. Naopak — a dosti to překvapilo — sdě- luje se z Berlína, že potrestání kralovrahů po- necháno bude úplně na vůli nového krále. Po- dobně vyjádřilo se již i Rakousko, že otázk ta jest zcela interní záležitosti Srbska. Pokud se týče Ruska, tu jest nejméně příčin k obavám, jak se zachová v otázce uznání nového krále.
Srbsko Prusko Rakousko Berlín Rusko
21 article
Pax vivis, requies aeterna sepuliis ... Pod tímto záhlavím, ve článku velice vře- lém, nestranně a rozšaťně uvažuje o událostech bělehradských, vlašský list „Popolo“. Pisatel článku bedlivě sledoval zejmena časopisy ně- mecké a tu nemůže zdržeti se úsudku, jaký nemilý dojem naň udělalo zbarvení zpráv ně- kterých listů o celé události. „Ani při tak hrozné, tak tragické afféře neubránily se v honbě za sensačnostmi, aby nešťáraly do soukromého ži- vela králova. Jeden z listů psal o jeho hříších v mládí, o jeho poměru se Slovenkou a řadu věcí tak hnusných, že mimoděk každý slušný člověk zarazí se nad hyenou, očuchávající za tepla ještě hroby. A obratem ruky týž list způ- sobem pokoutným mezi řádky podezřívá dvě velmoci, že ony, každá arci pro svůj zájem, uklá- daly o královo bezživotí. Také zaplétání nového krále do spiknutí jest nestoudnou smyšlénkou, vypočtenou jen ke snížení důstojnosti tohoto muže. Taková žurnalistika, jež řídí se heslem. nešetřit ani mrtvých ani živých a ve štítě m slova „ealumniare audacter“ za účelem dosa- žení hodně sensačních, dráždivých a pikantních zpráv, ve stoleti XX. jest zjevem politování hedným ...
Pax
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Do Číny. Záznamy z poslední výpravy námořské Podává B. N. Život vojenský, život veselý! Tiše a klidně jeko ty lodi modrou Adrií, plynuly nám dny v romantických zálivech rozkošné Dalmacie.A něhle telegrafieká zvěsť zve nás zpět do Pulje a odtud vydati se na daleký východ, utišiti „eo- paté“ vzbouřence. Dne 24. července památného pro nás roku 1900 kolem 5. hodiny odpol. zdvi- žena kotva „Císařovny Alžběty“ a zvolna vy- jížděli jsme kolem zeleného ostrůvku „Seoglio- Francisko“ z přístavu, koupajícího se v posled- ních paprscích zkrvaveného slunce. Poslední „urá“ zaznělo z lodí s námi se loučících. Odpo věď naše zněla jaksi nejasně — teskně ...
B N Adrie Alžběta Čína Pulje Francisko
23 article
Ocitnuvše se 19. srpna v úžině Malacké. měli jsme rozkošný pohled na obrysy vzdálených modravých hor. Vůkol možno dohlédnouti zemi Lesy palem, bílá obydlí a majáky rýsují se ostře v modrém vzduchu. Dne 20. blížíme se Singa- poru. Všude svěží zeleň, palmoví. Dřevěné, na kolech stavěné, listím polem pokryté domky Ma- lajeů. Tu a tam prosvitá růžový útes porfirové skály křovím a houštím bambusovým porostlé Touha neodolatelná odejíti a nevrátiti se zpět Den uběhl v práci s nakládáním uhlí rychle. Pří štího dne vypluto směrem „vzhůru“ kolem Sia- mu. Horko povoluje. Následující čtyři dni při- pomněly nám účel cesty naší dosud více méně zábavné. Cviky ve zbrani, u děl, válečné po- plachy a podobné výkony válečné střídaly sese suchary, „aresty“, železy a nasoleným masem, aby se nám život veselý nezprotivil! Dne 26. jsme v Honkongu. Kraj kolkolem svědčí o pilné. pednikavé ruce lidu. V ohledu vzdělanostia plynoucího z ní užitku stará se „John Bull“ jak náleží o zemi, ale co do práv občanských, zů- stává Číňan psem utlačeným. Na loď nahrnulo se nám čínských pradlen. Vojáci našli v nich hned velikou „zálibu“ a odpočinutí páni dů- stojníci příkladem předcházeli. Dne 28. svezli jsme se lanovkou po strmém srázu k „Penk Ho- telu“. Prohlédli jsme čínskou čtvrt plnou hluku, špíny, zápachu, ale i plnou zajímavostí, na něž by bylo třeba zkušenějšího péra než je moje, píšmě ochotníkujícího námořního poddůstoj níka.
Cvik John Bulla Číňan Ma Honkong
24 article
Honkong jsme opustili 29. srpna. Z rána 1. září vjíždíme do mohutného toku řeky „Jang- tseikiangu“. Voda sladká, červenožlutá. Kolem 5. hodiny jsme u přístavu „Shanghai“. Zakot- vili jsmo u části zvané „Vůsung“. Před námi ketví křižáky anglické a japonský. Obvyklé po- zdravy se vyměňují. Velitel náš přinesl v poledne od rusko-čínské banky 30.000 liber šterlinkův Po poledni vyloděn důstojník, strojní úřadník 12 mužů na „tender“ koupený od Číňanů za 23.000 dollarů. Ostatní pluli jsme dále a třetího dne dorazili jsme do zálivu Pečilského čili do „Žlutého“ moře. Odpoledne už objevilo se nám pověstné Taku. Horko děsné. Moře klidno — jako ze skla. Kolem nás sta a sta válečných dopravních lodí. Vše se topí v lese stožárů, mraky dýmu zahalují místo, k němuž té chvíle upí rají se zraky všeho světa Bojiště! Závora k Pe kingu. Úvodní přístav hlavního města „Nebesk říše“ 1 . .. Naproti přijel nám parní člun naší lodi „Ma- ria Terezia“ s velitelem, jenž hlásil pod schody lodi co nového. Za rachotu děl loďstev všech národností nám na poctu vypalovaných vjíždíme de přístavu. Země zůstává nám téměř nedo- hledna. Na obzoru několik lodí a v pozadí úzký temný pruh. To je Taku s právé a Pei-tang s levě strany řeky „Pei-ho“. Po poledni vyloděna po- zemní posádka. Na palubě troubí se na poplach. O překot nakládají se náboje, voda, potraviny atd. Posádku naši počtem as 300 mužů přijal ruský tender do svého nitra. Důstojníci 4, jeden lékař a asi 5 kadetů. Za hlasitého zpěvu a „urá“ plujeme zvolna do Taku.
Číňan Závora Pei Shanghai Ma
25 article
Velmi dobře opovněné město. Pevnůstky zcela moderní, jako by ze země rostly. Po pravé staně řeky chatrné činské baráky, po levé dlouhá rovina travou porostlá. Pozdě večer dojeli jsme města. Rozloženi na břehu řeky „Pei-ho“, pře- nocovali jsme pod širým nebem a zdrželi se zde do oběda druhého dne. Kapela německého vojska spustila naši hymnu. Bavíme se celkem dobře válíce se v trávě při šťavnatém ovoci a dobrém koňaku. Kolem 4. hodiny spolu as se 300 muži fran couzského vojska unáší nás vlak krajinou ský tající podivné obrázky. Vesnice vypálené, pobo řené. Trať místy rozervána podkopy, na rychl jen opravená. Rozsáhlé bařiny, mrtvoly, zákopy polozničené a zas čerstvě nasypané. Vše připadá tak mrtvo a nehybno, jako sežehnuto krutou pochodní „války“. Dojmů tak mocných dosu jsem nezažil! Do „Tien-tsinu“ přijeli jsme kolem 8. hod večerní. Zde byl nocleh. Město rozloženo na šire rovině při řece Peiho, ve svém středu chová domy rázu zcela evropského. Kolkolem do nedohledna úhledné čínské domky a baráky většincu z hlíny urobené. V pozadí jich mizí oku step prolkan osamělými vesnicemi a samotami. Po řece pluje plno čínských „džunek“ nyní cizincům náleže jících, Němcům, Francouzům, Američanům aj vetřelcům, kteří byli přišli rozvzteklené Číňany tišiti. Většinou kořist válečná i s mužstvem, jež zdarma téměř koná služby námořnické za do hledu našich hochů.
Němec Francouz Američan Číňan Tien
26 article
Přenocovali jsme v opuštěném, Rusy vypá leném skladišti. V nejlépe zachované části byla naše nemoenice s ambulancí. Z rána 10. září po nákupu čerstvého chleba unášel nás vlak dále Tytéž ponuré obrazy bídy a spousty. Kolem 11 hodiny jsme u cíle v Jang-tounu. Ulice blátem dlážděné, úzké, špinavé. Domy většinou pobo řeny, vypáleny, na většině podepsáni škůde jménem celé národnosti, jako „Britisk“, „Fran cnis“, „German“ atd. Rusové se nepodepiso vali. Mrtvoly v rozkladu vůkol šiří hrozný zá pach. Na druhý den připravováno vše k pochodu na Peking. Vykročeno kolem 4. hodiny. Šlo se pěšky zvolna v před. Dráha byla pobořena boxery Nám námořníkům bylo teprv zvykati pochodu e trmácení za děsného horka. Několik mužů, již cestou klesli únavou, položeno na vůz a pokra čo váno v pochodu s malými jen přestávkami Čínšti „kuli“ (as 100) byli našimi sluhy a oše třevateli koní nákladných. Pochod trval do ve čera. Kolem táhla se pole kukuřicová, prosová týžová a na mlhavém večerním obzoru skrývaly se v husté zeleni vesnice a vesničky v dálavě roviny. Večer rozložili jsme se táborem pod širým nebem. Rozdělány ohně. Rozestaveny stráže kně pásli se pod dohledem „kulů“ v poli kuku řicovém. Na zábavu nebylo pomyšlení. Každý složiv výzbroj pod unavenou hlavu, roztáhl se
Britisk Fran German Rus Peking
27 article
pohodlně na vlněnou houní a odpočival po tra ném pochodu plným douškem. Noc minula rychle. Ráno 13 září probudily nás polnice. Bez snídaně nastoupili jsme v řady a na povel vytrženo znovu do pole. Novinkou byly oku keře bavlníku v řádcích nasázené. Cesta vedla několika v drancovanými vesnicemi. U jedné vesnice v za hradě vařen oběd s večeří zárověň. Našli jsm krčmu, kde nahý téměř Japonec prodával pivo tabák, mýdlo a p. Piva jsme si dopřáli řádně Také olejových sardinek prasklo několik krabičel hned po večeři. V noci spali jsme za matného svitu ohňů obklopeni strážemi. Druhého dne asi o 11. hodině doslihli jsme ruského oddílu polního dělostřelectva i pěchoty v počtu několik tisíců. V čele mezi „štábem“ jela hezounká mladá dáma, což mne nevšedně dojalo.
Japonec
28 article
Za pochodu v odpoledním horku přihnu jsm si bez dovolení z láhve určené pro nemocné lépe řečeno pro důstojníky, začež mi bylo „spolk neuti“ řádnou „fugu“ od pana korvetního lékaře Před večerem táhli jsme kolem tlupy Číňano stavících pod dohledem amerických vojínů te lgraf. Jednoho vzpurného, právě zasířeleného zskopávali v jámě pod tyčí telegrafní. Následu jícího dne (15. října) hasili jsme krutou žízeř vodou ze studní, kde několik Číňanů bylo uto pono. Koně, puzeni žízní, prchali k řece a vrhal se střemhlav do ní. S večerem dorazili jsme do města čítajícího sice několik tisíe domů, ale žádné obyvatele. V zachovalém dvorci zřízen japonský lazaret pro raněné v boji před Pekingem. Tábo rozbit před městem. Příšuího dne navštivili jsmo činský chrám, kde hoši naši na třísky roztloukl zachovalé zde dosud modly. Bylo to sice drsné ale nic zvláštního. Cestou co chvíli uháněl kolen nás kozák na nízkém koníku směrem k Pekingu neb k Tien-tsinu. Kurýr s poštou nebo s roz K poledni dostiženo Tong čau, nejbližší největší pevnosti před Pekingem. Město obchnáno zdí 8 m. vysokou a 7 m. širokou. Obsazeno byl Japonci, Angličany, Američany, Francouzi, Něm ci a Italy. Našich zde bylo 20 mužů.
Číňan Tábo Japonec Angličan Američan Francouz Italos Peking Tien Tonga Německo
29 article
Po obědě pochod na blízký Peking. O 1/45 ho dině rozbity stany na dvoře vesnice před sa mým Pekingem. Suchary, sýr, čaj byly k večeři Kelem 9. hodiny večerní prudká bouře zahnale nás do zpustlých budov. Unaveni, upadli jsme kazy brzy ve tvrdý spánek a teprve když se rozednilo viděli jsem kolem sebe mrtvá těla Číňanů. Hroz- ný pohled na hnijící, červy prolezlá těla, obalená jen místy ještě rudým, páchnoucím masem. Dne 17. o 91/2 hod. dostihli jsme hradeb Pe- kingu. Asi 15 minut brali jsme se poděl vysoké obvodní zdi, značně poškozené poslední střelbou až došli jsme ke bráně Rusy obsazené. Tudy vešli jsme do ulice dlážděně sice, ale hrbolaté a ne- pravidelné. A po dvouhodinném pochodu bláti- vými ulicemi dorazili jsme k paláci „Čungli-Ja- men“ obsazenému našimi hochy. Paláe, obehna- ný rovněž vysokou zdí, má 9 nádvoří. V pozad nalezli jsme veliký chrám Budhův a nesčetná skladiště hedvábí, nábytku, kožichů atd. I velkou bibliotéku čítající několik tisíc knih jsem spatřil Odstrojivše koně, vpustili jsme je do stáje ležící proti hlavnímu vehodu paláce. Sami ubytovali jsme se po budovách paláce. Odtud počíná služba piná trpkosti, odříkání a ironie. Či není snad iro- nií spávati v hedvábí skvostného paláce se ža- ledkem často hladovým, při bídném zacházení?
Číňan Rus Budhův Peking
30 article
Obědvali jsme řádně teprve 18. záři po dobytí eí- sařského města, když totiž císařovna, boxeři vojsko byli se vyklidili, že vůbec nikdo nepozo- roval. Po přestálých útrapách nastalo čištění a při- způsobování budov našim účelům. Dni plynuly rychle. Následkem špatné vody onemocnělo mno- ho mužstava tyfem. Poležel jsem si plných 14 dnů v nemoenici. Loupilo se až hanba. Nic, co se dalo od- nésti, neobstálo. Také známka naší evropské keltury! Dne 23. října opustil jsem jako rekonvales- cent Peking a ubíral jsem se do Tongčau, odku po džunce do Tientsinu, pak drahou do Taku 27. byl jsem opět na naší „Alžbětě“. Nastalo opě staré zaměstnání. Plavba z přístavu do přístavu, cviky válečné. Zakotvili jsme v Shanghaikuanu, kde na dvou pevnůstkách „činské zdí“ vztýčen naše vlajka. Zima byla tuhá. Svátky vánoční a Sylvestr ve Wei-hai-wei znamenitě se nám vydařily. Dne 7. ledna byli jsme v Kobe, 19. v Nagasaki, o- kudž vypraveno lodí lloydovou „Moravií“ ně- kelik mužů zpět do Pulje. Ostatní užívali jsm živola japonského v Nagasaki až do 2. února, odkudz 3. vyjeli jsme a 6. přistáli ve Weihaiwei,
Alžběta Peking Tongčau Tientsin Shanghaikuan Kobe Nagasaki