mější krajinu. Tento trh bude pro odbyí výrobků španělských továren velmi výhodným. Vláda podporuje tedy tento projekt, kterýž as v nejkratší době bude uskutečněn. Král žpanělský. Z Madridu, 24. května. (C.-B.) »Epoca oznamuje, že král odjede asi v sobotu večer.

Otevřený list J. E. panu místodržiteli hraběti Karlu Geu denhoveovi, J. Em. p. kníž. arcibiskupovi Lvu Skrbenskému, všem pp. poslancům českým, pp. členům c. k. zemské škelní rady, pp. čle- nům zastupitelstev českých měst s německými menšínovými školami a všemu lidu českému. Slavné městské radě v Karlíně! K díku, výslovenému Vám Čechy duchcov- skými (Za příčinou usnesení obecního zastüpitel- stva, kterýmž se odepírá další podpora německé měšťanské škole v Karlíně. Red.) připojuje se z plna srdce i naše menšína ve Hrobech. Vaším odhodláním nastoupena jedině správná česta vy- hutiti si u Němců rovnoprávné a lidské zachá- žení se školami a s lidem českým ve zněmče- něm územi. Vy, Češi ve vnitřních klidných kra- jinách, vybízíte náš k hájení práv národních dodáváte nám posily v obranném bojí tomto. Ten skonči někdy vítěžstvím naším, ale vždýcky také zničením několika existenci lidí, v předu boje toho jdoucích. Vytýkáme oprávněně, že tyto oběti jsou zbytečny a dokládáme příklady; Na české škole v Hrobech, veřejné a pěti- třídní se 372 dětmi, je 5 metrů dlouhý nápis: »Schulgemeindehause a pod ním 30 ctm. dlouhá tabulka s chybným nápišem »Skořá«. Bojemo výdobytí toho českého nápisů (dříve nebyl ani ten) připřavilo se několik našineů do hmotné škody tím, že byli přeloženi; jiní dobrovolně řaději odešli sami. Teď již záse dvě létase vede spor s obcí, aby český nápis byl stejně veliký s německým. To značí zase několik exi- stencí vůdčích lidí. A konečně úplné odstřanění německého nápisu zaplatí postavením jich ná- stupci v díle národním. To je škodlivé a zby- tečné ničení lidí našich a ježto na místo odstra- něných Čechů přijdou Němci, je to škoda dvoj násobná.

Téhož výsledku dalo by se docíliti výlo hou 10—20 korun za namalování českého ná- pisu na německé školy v Praze a v předměstích v Plzni, Kladně, Příbrami atd. a zá znetvořen nebo docela odstranění nápisů německých z bu- dov těch. Křik povstalý pohnul by úřady tu i tam k zakročení. Jiný příklad: Patnáct lét již se snažíme vymoci v české místní školní radě české úřa- dování. Ta totiž jedná a píše zápisy jen po ně- mecku, vrací české přípisy atd. Za to ve všech jmenovaných obcích, ano i ve vesničce Hořanechu Loun jednají v německých místních radách po německu a mají německá razítka. Kdyby . .. atd. Táž místní rada skládá se z odrodilců k Němcům se přihlásivších a z Němeů ryzích. Klassické je, že jeden z nich je zároveň i čle- nem německé místní rady. To je už i pro hejtmanství duchcovské trochu silný tabák, takže váhá s potvrzením ta- kového členstva v jich úřadě, ale místní rada úřaduje vesele dále. Ovšem, co se ve Hrobech může státi, to by jinde nešlo, podle známého přísloví: »Bei Gott und in Klostergrab ist alles möglich.« Vždyť i českému lvu, kterého mají hrobští Němci k jich největšímu vzteku ve znaku, uřízli ocas. Operovaný lev na radnici hrobské vypadá velmi pěkně. A ten lev v Praze ani nezařve. Za to kdyby nějaký ubohý řezníček ve Zlámané Lhotě si dal na štít namalovati dvoj- ocasého lva, pak zařve a řezník se pro zneužite zemského znaku zavře. Hrobští Němci pro zmrza- čení zemského znaku ne.

Kdyby některý učítel, jenž učí také katoli- ckému náboženství, probral jen katechismus a nikoli také předepsanou látku z biblické děje- pravy, měl by disciplinárku, protože bíblické dě- jiny jsou součástí vyučování náboženského. Když však pět tříd češké obeché veřejné školy se 372 dětmi chodi po 15 let v úterý a v pátek na svoji školn mší svatou, při níž jsou samy a nesměj se český Otčenáš pomodliti, ač jich vlastní kate- cheta slouží mši sv. a ačkolív to již sám biskup nařídil, nezavede žádná rada školní vyšetřování. ač návštěva kostela a s tou spojená modlitba zá- věrečná je právě tak součástí vyučování nábo- ženského jako ony biblické dějiny. Naopak úřady kolní se vyhýbají jakémukoliv rozhod nutí, ač jinde své dozorčí mocí a práva užiti do- vedou. O českou modlitbu jsme pětkrát prosili

třikrát žádali a šestkrát jsme si stěžovali, osobně i písemně žádosti urgovali, do Prahy a do Lito- měřic jsme jezdíli, ale škoda práce h peněz. Zemská rada stížnost nevyřídí, biskup na- říditi nesmí (řádovému faráři prý smí poručiti jen klášterní představený) a farář Němec roz- kazů neuposlechne a prosbám nevyhoví. Až se totéž stane Němcům v Kladně a j., pak snad i na nás dojde. Vzpomínáme si, jak v mnohých far- ních kostelích, kam patří více českých vesnie, ale jen jedna osada se 20—30 Němei, čte se evangelium také německy, byť by z oné osady žádný Němec v kostele nebyl. Te svědčí sice o tom, že tamější farář chápe své poslání jako sluha církve, kterou Pán Ježíš zřídil pro všecky náredy: ale jen ať tente řádný pastýř svého stáda jde do Hrobů a zkusí tam pre 1662 sečte- ných českých duší přečísti česky evangeliuml Zvyklý poměr mezí pastýřem a evcemi by se obrátil a pastýř by utíkal, přetože německé ovečky by se chopily heli. Petom se mluví o lidu českém v území jáko o bezbožnéma zpustlém. Jaký má býti, když po celý svůj život slova božího neslyší a ani pomodlití se nesmí?

Ten lid je pobožnější, než němečtí kněží, protože on se chce modliti a títo v modlení mu zbraňují. Item: Německá obecná a měšťanská škola ve Hrobech mají zařízenou tělocvičnu, česká škola, jak se same sebou rozumí, nikoliv. Stojt sice v zákoně, že při stavbě nových budov škol- ních má se i tělocvična poříditi, a česká škola ve Hrobech má docela novou budovu, kdy již tento zákon platil, postavenou. Ale zákon ten platí jenom pro české obee. Jedné dolejší třídy v budově škoia neužívá a je tedy přirozeno, že Češi ve Hrobeck žádali o zřízení tělocvičnyv této síni. Okresní školní rada ji blahovolně na- řídila — Němci ani muk; nařídila ji i zemská školní rada a Němci se tak umírnili, že ji nechali nařizovat dále. Konečně ji nařídilo i vysoké c. k. ministerstvo a považte si, vy poslušné české obce, tělocvičny dosud neni! Není a nebude i kdyby to sám Pánbůh nařídil; ale bude ihned. až Praha zruší tělocvičny při německých školách. Chybou je, že české obce se štití vydání několika korun na odpor proti požadavkům ně- meckým a myslí, že každého úřadního nařízen uposlechnouti musí. Ať se jdou učiti do uzaví- ráného. Nařídí-li úřady zřízení zahrádký přo českou školu, na niž zemská ráda v době novější klade tak veliký důraz (ovšem jen oprot obcím poslušným) a což by př. stálo 11 korun, tu 6bec rekuruje až k správnímu soudu a ko- nečně ji přece nezřídí. Vydá raději 300 K, jen když se věc protáhne na 10 let. A konečně jsou české obce příliš jemně a lidsky cíticí do surovostí nebude asi následovati žádná.

Vy spravedlivé české vesničky a vy poctivá česká města myslíte, že zemských zákonů dlužno poslouchat a vyvěsíte tedy na vstupech do svých ulic orientační tabulky obojjazyčné, jakž vám to zákon poroučí. Poroučí, ano, ale jenom vám. Nad vás kulturně povznešenější královské město Hroby má černo-červeno-zlatě tabulky s nápissm; »Bergstadt Klostergrab«; poněvadž neleží v krá- lovství českém, nýbrž v přovincii Deutschböh- men, kde vaše zákony nepiatí. Vy pro svých deset Němců (Židů) vývěsíte místodržitelské vy- hlášky v obou jazycích; neodříznete německou polovinu a nezahodíte ji. Vy nezařadíte do roz- počtu německé místní rady školní 700 K na nepředvídaná vydání, z nichž byste pak opatřo- vali různé věci pro svoji českou školu je- nom proto, aby procehta přirážek na německou školu rozpočtených vydání a tím i nenávist v poplatnictvu proti ní stoupla. Vy nepostavite školu tu na místo, kde se musily předem zasypati díry po vybraném uhlí, vy opravíte štěrkem všechny ulice a nenecháte jen před německou školou bláto; vy si nenasadíte na dvoře ně- mecké školy slepice a holuby, když vám toho v české škole trpěti nechtějí. Vy budete i ně- meckému učitelstvu platiti příspěvek na příby- tečné, jestliže jej dáváte učitelstvu českému vy nezvolíte za školníka německé školy Čecha, s nímž by se děti té školy nemohly dorozuměti.

Vám je to lhostejno, vyvěšují-li si vaši Němci ve vašem městě německě plakáty, jen když váš to nic hestojí. Vý jim to nezamezíte tím, že si opatřité povolení na plakatovaci ústav na jméno obce. Vy nebudete do německé školy dávati starřé, rozbité lavice, ktéré v české škole už vysloužíly. Vy dáte kominy obou škoi stejně často čistiti a nepošlete kominika ča- stěji do české školy než do německé z té příčiny, aby v něměcké škole užili trochu kouře. Vy nezavedete elektrické světlo jen do české školyi protože v německé je v zimě z rána a odpoledne stejně tma, vy nezřidíte

polévkový ústav jen pro děti z české školy, vy i hladovým Němcům dáte trochu polévky. Vy se nepostaráte o odstranění každého německého slovíčka z nápisů na poště, vy neodmítnete ra- ději 5000 K zemské subvence na stavbu ně- mecké školy z obavy, aby vám pak úřadya zemský výbor nemohly předpisovati, že ve školní budové musíte dáti byt řidícímu učiteli té ně- mecké školy; vy byt ten nedáte dvěma učitelům českým a nebudete raději onomu řídícímu uči- teli, kterémuž náleží, platiti vysoké příbytečné. Vy nebudete na jedné stránee »Duxer Zeitungu« psáti »unsere reindeutsche Stadt« a současně na druhé stránce naříkati, že je na vašich uli- cích slyšeti jenom český hovor. Toto všechno mohli byste dělati živým Něm- cům. Ale ani mrtví nemusí míti pokoje. Od 26. října 1903 je v Hrobech v platnosti usne- sení zastupitelstva městského, že na hřbitově povolují se jen německé nápisy. Tady se usne- sení nezastavují jako v Praze panem místo- držitelem. Proti tak bezohlednému protivníku je však přílišná cítlivost nemístná a podobné jednání by se omluvilo, totiž vzhledem k případům hyenismu v německých obclch. Karlínu děkujeme a jiným obeím voláme: Pane bože, jenom houšť! Je nutno, aby k plat- nosti přišlo přísloví: Co nechceme, aby Němci dělali našemu lidu v uzavřeném územi, to mu- síme dělati my jim v kraji českém. V HROBECH, dne 23. května 1905. Následují podpisy českých spolků a zástupeů českých rodičů.

Denní zprávy. — Osobní, Kníže Ferdinand Lobkovic včera odjel z Prahy do Říma v záležitosti mezinárodníhc ústavu zemědělského. — Rodinně zprávy. Pan Bohumil Bartoš; c. a k. setník auditor a paní Emma Bartoš ová roz. Doubkova oznamují, že slavili těchto dnů manželský sňatek v Plzni — Slavnostní dni ve Vodňanach. Řada slávnost- ních dnů se připravuje v krásném, na samém úpatí Šumavy ležícím městě Vodňanech, oblíbeném to kou- tečku nezapomenutelného básníka Julia Zevera. Slav- nosti tyto konati se budou vesměs v měsíci srpnu sice dne 12. srpna večer v městském divadie slav- nostní akademie za lask. spoluúčinkování žákovské kolonie mistra Ševčíka, jež letošní prázdniny bude tráviti ve Vodňanech. V neděli, dne 13. srpna dopole- dne odhalení pamětných desk spisovatelům J. Mo- krému, Juliu Zeyerovi a dru. Mayerovi, odpoledne sjezd jihočeských akademiků spolku »Budivoje: ponděli, dne 14. srpna dopol. sjezd vod- ňanských rodáků a večer divadelní představení. V úterý dne 15. srpna otevření nové Sokolovny a odpolědne velká slavnost lidová. Lze očekávati, že těchto slavnostních dnů zúčastní se veliké množství obecenstva, zejména ctitelů zesnulých spisovatelů: Mokrého, Zeyera a dra. Mayera. Též účasť Sokolstva a studentstva očekává se veliká. Četní čeští spisova- telé slíbili již těž účasť. Za slavnostního řečníka při odhalení desk bude požádán ředaktor a spisovatel, vodňanský rodák p. Fr. Herites, nejoddanější to přítei zesnulých spisovatelů.

— Žižkův pomník na Žižkově. Spolek pro zbu- dování Žižkova pomníku na Žižkově koná mimořád- nou schůzi dne 26. května t. r. o 8, hod. večer v za- hradní verandě na vrchu Žižkově (restaurace pod Vít- kovem). Do schůze pozván byl mistr Vilěm Amort, sochař, kterýž uvolil se vylíčiti, jakým způsobem nutno pokračovati k cíli vytknutému. Výbor žádá ve- škeré členstvo, aby se určitě dostavilo. — Hosté jsou vítáni —Všestudentská slavnost. Přihlášky dam i pánu k lampionové čtveryice dějí se denně v kanceláři, restaurant Šlechtá, Ferdinandova tř. Zkouška a míst- nost udáná bude co nejdříve. — Důleži tá schůze dam. výboru jest ve čtvrtek 25. května o 4. hod. (užší výbor) a 6 5. hod. odpolední (širší výbor). — Nová zima na Radhušti. Píše se nám: V noci z pondělka na úterý dne 23. t. m. pokryt byl vrchol Radhoště opět sněhem zvýše as 2 ctm. Ještě ráno sníh popadával, během dne všák roztál úplně. Týž den byl 1 stupeň zimy.

— Drobně místní zprávy. Malířský pomocník Josef Novák z Karlova náměstí č. 14 byl včerav průjezdě domu č. 14 v Soukenické ulici, kde maloval, papaden psein, který mu kalhoty roztrhal a na pravé noze jej pokousál. — Obchodníku p. J. Mina- řikovi v č. 499—I. náležející pes včera večer pokousal 7letého Adolfa Janického, synka dělníka. Hošíkovi, který utrpěl zranění na levé lopatce, byla poskytnuta lékařská pomoc. — Řeznický pomočník Fr. Bařtipán z Rakovníka přišel včera večer do kořalny Hackrovy v Biskupské ulici a nabízel budíčka ke koupi. Po- něvadž vysloveno podezření, že budíčka odcižil, zá- volali policistu, který Bařtipána předvedl na stráž- nici. Bařtipán počínal si velmi podivně, chvílemi zuřil a když jej ohledal lékař, zjistil, že zešílel. Proto byl Bařtipán odvezen do ústavu pro choromnyslné. Srážka na oloktrické dráze. Ve Vltayské ulici v Holešovicích-Bubnech nedaleko železničního mostu srazil se včera motorový vůz elektrické dráhy čís. 35 s cvoukolovým vožíkem, jejž tláčil 16letý pekařský učeň Frant. Stula z čís. 807—VII. Při srážce byl učen i s vozíkem mocně odhozen a jinoch byl lehce po- raněn. — Podlehla otravě. Ve všeobecné nemocnici na klinice prof. dra. Maiznerá zemřela 24letk číšnice