ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f986c90-7736-11dc-92c5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 94, place 50, work 9, org 13
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
31. května 1908. Číslo 150.
4 article
vypřáhlo a Rakousko a Německo jsou jediným rádci Turecka, věci se takto obrátily. Rusko a Persie. Z Teheranu telegrafují do Londýna: Persie žádá od Ruska náhradu za škody, způsobené perským poddaným, vpadším na ruské územi odtud vyhnaným, a vypočetla je výše, než je škoda, perskými vpády způsobená Rusům. Perský parlament, v němž mají rozhodující slovo perr ští germanofilové, řídíci se pokyny něme- ckého vyslance, žádá od vlády, aby odmítl ruské ultimatum. Roztržka v diplomati- ekých stycích bezpochyby nedá na sebe dlouho čekat. Německo upevňuje svůj vliv na Persiia nyní, když je německo-turecké smlouva o bag- dadské železnici skutkem, bude ještě smělejši Bagdadská dráha, Německu k vůli spojení s Persií nevyhnutelná, bude vystavena úplně nákladem tureckým. Protože Turecku bude za tím účelem zapotřebí evropské půjčky, německé listy pro- hlašují, že Německo nemá ničeho proti tomu aby se stavby bagdadské dráhy zúčastnil kapitá francouzský, anglický a třeba ruský, avšak bez nároku na kontrolu a řízení dráhy, jež Německ vyhražuje sobě.
Rus Rakousko Německo Turecko Rusko Persie Londýn
5 article
Italské zbrojení a Rakousko. Zvláštní ankela italské sněmovny usnesla se povoliti, jak depeše nám již sdělily, 200 mil. na zbrojení a opevnění. Východní hranice jesl úplně nechráněna, praví anketa, několik tamních opevnění jest zastaralo, neodpovídají jednotlivému plánu, není tam strategických železnic, slovem, opatrnost káže prý, aby stavěly se na východní hranici, k Rakousku přilehající, pevnosti, malé tvrze i dráhy. Za Bismarka štvána byla Italie proti Francii a hleděla si tudíž opevnění hranie západních. Rakousko od let neustále opevňuje hranici svou proti Italii, v pohraničních jeho zemích i Dalmacii je mnoho vojska, kdežto italská ministerstva, zdržována vlivy berlinskými, o rakouskou hranici se nestarala. Překážkou ovšem byla také otázka finanční. Nyní nemá se však na oběti vůbec hleděti. I nová děla mají býti opatřena a plat důstoj níků má býti značně zlepšen. Poručíku má se dostati dle návrhu ankety 2000 lir, nadporu číku 2400 až 3500, setníku 4000 až 4800 majorovi 5000 až 5500, podplukovníku 6000 až 7000, plukovníku 8000, generál-majoru 10.000 lir. »Corriere« prohlašuje ku požadavku 200 milionů, že energieká zahraniční politika nen možna bez dostatečné ochrany hranic. Ilaliea Rakousko jsou na papíře spojenci, na odboj ale ve skutečnosti.
Rakousko Francie Dalmacie lira
6 article
Převezení ostatků Emila Zoly. Dne 4. června budou převezeny ostatky Emila Zoly do Pantheonu. Večer před tím bude v tichosti provedeno převezení ze hřbi- lova na Montmartre. Rakev bude v Pantheonu postavena na vysoký katafalk a osobní přátelé zesnulého spisovatele budou konati noční stráž. Opposice z kruhů reskcionářských chystá po- uliční projevy pro večer převezenísi pro den nev orse s slavnosti. vko v ee o. Atentát na společníka Vilémova zmařen. V Bari zatčen německý dělník jménem Mikuláš ze Charlottenburku. Přiznal se, že přijel do Apulie, aby usmrtil »vysokou osobnost«,. jež s Vílém II. cestuje. Policie soudí však, že byl chystán atentát na Viléma II. sama. Církevní disciplinárka. Dle zpráv virepurských listů, zavedla kurie proti 11 katolickým duchovním v Bavorsku pro jich modernistické názory církevní disciplinární řízení Proti německé stavbě bagdadské dráhy. Jak známo, stalo se rozhodnutí vystavět dalších 840 kilometrů bagdadské dráhy. »Times« vyslovují se dnes ostře proti účasti britského kapitálu, dokud Německo nepodá záruk prot dalším komplikaeím a pletkám svým v Persii Události v Marokku. Z Tangeru oznamuje »Temps«, že krajina Gharbivů (Dukhela) je velmi znepokojena. Pri- činou této agitace je zápas Abdul Kadera Ha- mida, jenž byl jmenován Mulejem Hafidem gu- vernérem této krajiny, s kaidem dosavadním
Zola Mikuláš Vilém II Kader Mulej Hafid Montmartre Vilémov Bari Apulie Bavorsko Německo Persie Maroko Tanger Dukhel
7 article
Abbasem Sbaitem, který mu nechce ustoupiti. Mezi přívrženci obou kaidů bylo svedeno již ně- kolik bitek. Též z Marakeše oznamují se bour livé výtržnosti. Plukovník Muller, organisátor policie ma rocké, prohlásil vůči dopisovateli »Agence Ha- vas«, že zřízení policie pokračuje co nejlépe. Plukovník Muller vyslovil uznání instruktorům a je přesvědčen, že dosáhnou žádoucího úspěchu —O rozmluvě berlínského vyslance Cam bona se státním sekretářem Sch venem, tý- kající se věcí marockých, uveřejňuje » Nordd. Allg. Zeit« ofieiosní zprávu, jež potvrzuje, že vyslanec francouzský sdělil státnímu sekretáři věcí zahraničních instrukce, zaslané řrancouzskou vládou generálu d'Amadovi. V podstatě ob- sahují instrukce toto: území Sanjů má býti po- zvolna vyprázdněno a zavedení normálního slavu v zemi bude provedeno perinanentními hlídkami vojenskými, jež z počátku budouse skládati z mužstva francouzského a marockého a později budou postoupeny Maročanům. Vláda francouzská za nedlouho učiní ve sněmovně prohlášení v tomto smyslu. Jisto je, že rozmluv obou diplomatů vedla k dohodě, jež učiní noj- příznivější dojem v obou státech.
Abbas Sbait Muller Amado Maročan
8 article Projekt komunikace letenské
Projekt komunikace letenské jest stále v popředí rozprav obecenstva pražského které jeví pochopitelný zájem o konečné rözfešení aktuální této otázky: buď zřízením tanelu, nebo pro- kopáním Letné, aby z nového mostu Svato pluka Čecha byl opatřen východ na Lelnou. Městská rada pražská nyní vydala přehledný obraz celého jednání o této otázce. V záležitosti plánu polohy Letné a souvisíc s tím komunikace v prodloužení mostu v třídě Miku lášské usnesl se sbor obecních starších ve schůzi své dne 8. ledna 1906 na tom, aby pro vypracován plánu polohy pro Letnou — pokud jde o spojení o vyůstění mostu v prodloužení třídy Mikulášské na nilnici pod Letnou — s plání letenskou vzata byl za základ alternaliva s přímým vedením v prodloužení osy mostu s dodatkem, by při tom pamatováno bylo na vhodné spojení s plán letenskou dle posledního návrhu staveb. rady p. Vá- clavka. Na základě tohoto usnesení sboru obecních star ších vypracoval městský úřad stavební plán poloby Letné, kterýžto plán dle usnesení městské rady ze dne 13. července 1906 dodán byl magistrátu ku pro- vedení řízení dle stavebního řádu.
Čecho Letná městský rada
9 article
Průběhem tohoto řízení usnesla se rada městsk dne 7. června 1907, aby jak projekt městského úřadu stavebního, tak i projekt p. prof. Kouly, o jehož předložení p. prof. Koula byl požádán a který dne 24. června 1907 radě městské předložil, předloženy byly ku posouzení zvláštní anketě, do niž zvoleni byli pp. profesoři české techniky dvorní rada Velílik. vládní rada Schulz, Novotný, Hráský. Špaček, pak c. k. stav. rada Bělský, arch. Balšánek a později. když p. vládní rada Schulz pro chorobu jednání zu- častnili se nemohl, p. architekt Roštlapil. Anketa tato po slyšení městského úřadu sla- vebního a p. prof. Kouly a po místním vyšetřeni terrainu podala dne 23. září 1907 tento pořádek 1. Komise jednomyslně prohlašuje, aby průko, letenský měl v principu tvar příčného údoli, jež při rozeně vyúsťuje k Vliavě. 2. V sadech letenských zřídí se z příčiny komu níkační buď brána aneb lehký vzdušný most přes tot údolí. Komise navrhuje, aby vyřešemí obou várian svěřeno bylo p. prof, Koulovi jakožto autoru leten ského průkopu. 3. Pckud se týče pokračování letenského průkopu a navržených regulací a komunikací, doporučuje ko mise pednomyslně, aby za základ vzat byl návrl měst. úřadu stavobního. 4 Komise vyslovuje názor, že nelze doporučíli aby v příčném údolí, které vytvoří lotenský průko hyly dvě rovnoběžné silnice, rozdělené dlouhou opěn nou zdí, klerá by rušila volný pohled a doporučuje aby jiným způsobem vyhověno bylo spojení průkopu se západní částí Lelné.
profesor Koula Schulz Novotná Hráská Bělský Balšánek Roštlapil
10 article
5. Rovněž doporučuje komise vhodné architekto nické vyřešení podjezdu silničního a železničního které ukončovali mají architektonicky celý průkop. Rad městská usnesla se ve schůzi dne 18 října 1907 na tom, aby posudek ankety přikázar byl městskému úřadu stavebnímu, aby vypočell po- drobný náklad na zřízení brány event. mostu, aby projektu svém provedl změny anketou navržené s vý- počtem změně ného nákladu a aby sdělal perspeklivní pohledy, zejména pokud se týče obou podjezdů, Když městský úřad stavební tomuto příkazu v hověl, usnesla se rada měslská ve schůzi své dne 24. ledna 1908 na tom, aby požádána byla anketa, jež projekty stulovala, by prozkoumala nové návrhy měst. úřadu stavebního a podala o nich posudek Žádosti této ankela ocholně vyhověla a podal pak radě městské posudek tohoto doslovného znění 1. Všichni členové ankety litují, že nebyl usku- tečněn její druhý návrh ze dne 23. září m. 1, aby totiž p. prof. Koulovi svěřeno bylo delailní vyl ešen otázky přemostění otevřeného vslupu do letenského průkopu, neboť bylo úmyslem anketv vedle projektu na zřízení tunelového vstupu pořídi projekt allernativní bez tunelu 2. Projekt na přemostění průkopu vypescoval sice slavební úřad sám v několika alternativních ná- vrzích, leč ty se anketě nezamlouvají, poněvadž svým vzezřením připomínaji obyčejné přechody pře rozovleně zelézniční výkopy.
profesor Koula
11 article
3. Pokud se týče nově přepracovanéhc vlaslníha návrhu měst. úřadu stavebního, vyslovuje ankeln jednomyslně posudek, že řešení za tunelem jest do- bré a v souhlase s třetím a čtvrlým návrhem ankety ze dne 23. září 1907 a to nejen pokud se týče stou pání 1:35, ale i rozvedení komunikace za průkopem totiž zpět na pláň letenskou i podjezdu pod silnic Belcrediho a vříjezdu k ní, ba podjezdu pod želez nici buštěhradskou a příjezdu do krajin za touto dra hou ležících. 4. Pokud se týče vstupu do průkopu, trvá ankela na svém původním stanovisku a doporučuje měst- ské radě z nejhlubšího přesvědčení, aby zavrhl tunel a dala přednost otevřenému pře mostění vrůkopu Spojení Prahy s budcucí, zajisté krásnou čásí města nebuď sprostředkováno tmavým lunelemi, ny brž olevřeným, krajinářsky upraveným údolím, na nímž přiměřené přemostění vystupovalo by ze skal natých zalosněných břehů, jakoby přírodou samou vytvořených.
Belcredi Praha
12 article
5. Práce výkopové mohou býti zahájeny po ji- stých přípravách v době nejbližší a ježto pod vlastním přemestěním bude radno výkop z větší části pone- chati, až by přemostční z nízkého lešení bylo doko- náno, zbývá dosti času na, nejlepší vyřešem tohioto přemostění. 6. Na rozluštění této olázky doporučuje arket jednomyslně rozepsnti veřejnou soutěž a ze slušnýcl ohledů vůči autoru šťastně myšlenky přímého a vol ného průkopu budiž pan prol. Koula požádán, ahny vedle, soutěže vypracoval vlastní podrohný návrt neboť dosavadní jeho projektz jest pouhým náčríkem Po návrhu komise technické, jíž posudek ankety byl předložen, usnesla se pak rada městská ve- schůz dne 21. února 1908:. 1. Aby komunikace zaslunelem a plán polohy Letné provedeny byly ve smyslu návrhu ankety sul 3. dle posledního projektu městského úřadu sta- vebulího. 2. Aby zatím nehylo rozhodováno o fom. z vstup do nové komupiace má býti provežen lune lem či prokopáním stráně s branou neb přemosté ním, nýbrž aby vypsána byla vořejná soutěž n řešení vslupu buď branou, přemostěním neb tunelen ve smyslu návrhu ankoty ad 6. a vedle tohe aby požádán byl p. prof. Koula, aby vypracoval vlasln podrobný návrh
Koula profesor Letná
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — K jazykovému sporu s „němeokými soudci. Večerníkům německého kasina píše se z Chebu: Jazyková olázka u německých soudů v Čechách vstoupila do nového, pro Němce do cela nepotěšitemého stadia. Až dosud stály cheb ský krnjský soud a s ním táké ostatní něme cké (!) krajské soudy na stanovisku, že české žaloby vůbec nesmějí býti přijímány. U krajskéh soudu bylo o tom dokonce „domácí usnesení V poslední době vyvinula se v projednávání če- ských žalob nejen u kraj. nýbrž i u okr. soudn v Chebu jiná praxe: České žaloby se už neodmítají, nýbrž přijímají, ale p němeeku vyřizují. Nová praxe zavedena u chepských soudů po návštěvě, kterou presi dent krajského soudu chebského dvorní rada dr. Urhan vykonal u presidenta vrehního zemského soudu ryt. Wesselého krátce před jeho odjezden z Karl. Varů. V kruzích soudcovských panuje názor, že teto projednávání českých žalob jest ústopkem (1I!) Čechům, který na první pohleo nie noznamená. Pro zasvěcence jest to, však průlom zásady o jednojazvčnosti soudů v čisto německém jazykovém územi, jíž v poslední době zjednána platnost, a kterémají se nyni. Němei mlěky vzdáti. — Rozumise šiumo sebou, že toto ny- nější „stadium“ jazykvé aázky, jehož přízeř aneb nepřízeň Němeů, naprostého jazykového práva v celých Čecbách v nejhojnější miře pře- sycených, naprosto se netýká, nemohlo by ni- jak uspokojiti český, základními zákony a čat- nými nálezý vrchního a nejvyššílio soudu oprav. něný nářok ani s jedně lřetiny. O nějakém ústupku nemůže býti ani řeči. Tam, kde se za vádí praxe německého vyřizování českých žalob nehovi se ani jazykovým nařízením Stremayro- vým, natož jasně znějleím zákonům státním. Ta ková praxe jest nesmyslná v každém případě a na těžký, právnicky a procesualně nelogický rezpor vnitřní její netřeba zvláště upozorňovati
Němec doktor Urhan Karl Čecho Cheb Čechy 1 I Stremayrový
14 article
Nová praxe, která upouští od monstrosního za- mítání českých podání a limine, jest snad na- sledkem uvědomění si neslýchané urážky práv- ního svědomí, která záleží ve vyloučení českých státních oběanů z civilního řízení soudního v u čité části země, a neudržitelnosti takového bar barsky necivilisovaného názoru a jeho prová- dění. Ale ústapkem není, tím méně spravedl ností. Noní také žádným průlomem do prineipu jednojazyčnosti u nějakých anebo „německých! s udů v Čechách. Německých soudů v Čechách není, pojmu toho nezná ani zákon ani řád a němocká jednojazyčnost nějakých jest pouhou fikcí německých politiků a německého Volks- ratu. Jinak by ovšem nová paxe byla autenti ckým vyvrácením výhrady zemské ob- vyklosti němčiny v chebském kraji okresu. — Krajský soud mostecký dekretuje něm- činu jakožto výhradný jazyk knihovních úřadů svého obvodu. Proti známému usnesení okr. soudu v Chomutově, jímž se zamitá česk žádost pražského architekta pana Romováčka k soudu tomu podaná za vtělení zástavníh práva kaučního na knihovní majelek firm v. Chomutově, z toho důvodu, že v chomutov- ském okresu jest jedině a pouze německý jazyl řečí zemsky obvyklou, podal p. Romováček, zastou- pen p. drem. O. Baštýřem, stížnost ke kraj. soudu v Mostě. Usnesením ze dne 12. května rozhod krajský soud mostecký, že se stížnosti vyhovuje z části a to potud, že se usnesení prvníh soudu zrušuje a nařizuje se zaznamenání kauční jistoty v knihovním úřadě chomutovském až do dbjilí překladu české žádosti a po- jišťovací listiny vněmecký jaz yk.
Romováček O Baštýř Čechy Chomutov Most
15 article
V u,nesení kraj. soudu praví se dále »Ku před- ložení německého překladu žádosti a ověře- ného překladu pojižťovací listiny uděluje se panu žadateli V. Romováčkovi lhůta osmi neděl. Pakli překlad v udélené aneb rozšiřené lhůtě podán bude, sluší vyříditi žádosto ve vě samé, v opáčném pádu sluší žádost za- mítnouti a poznamenání z moci úřadní vyma- zati.« Advokátu stěžovatelovu doručeno vyřl- zení stížnosti v německém originůlu i českém prekladu (jak z ukázek patrno bídném) i opa treno odůvodněním na šestero polostran. Krajský soud mostecký se známou laxní filipikou ha- ličskou dovozuje pojem zemsky obvyklé řeči ve smyslu německého Volksratu pro Čechy a prol známým nálezům nejv. soudu, popirá působnos čl. 19. zákl. stát. zákonů a nejv. resoluce ze dne 8. dubna 1848. Avšak všechny výklady citáty kraj. soudu mosteckého padují jeho usne- sením, že pro knihovní záznam okr. soud chomutovský má rozuměti české žádosti — psané tudíž v »řeči u soudu zemsky nenh vyklé«, ale prů »vyřízení žádosti ve věci samée nesmí rozuměti než »ověťenému pře kladu«, Že se ukládá p. stav. Romováčkov překlad jeho žádosti, jest samo sebou ne- slýchaným výkladem zákona, proti němuž břeši soud i knihovní úřad chomutovský nastakráte přijímaje a bezvadně zanášeje všechny česko labulárky až do známého výnosu německého
V Romováčk Čechy
16 article
Volksralu. Dodati sluší, že usnesení kraj. soude opatřeno rovnoprávným razíikem, že však doru čeno od okr. soudu výhradně německým »Be sehlussem«. Není pochyby, že proti tomutu no vému znásilnění soukromého i veřejného práva stěžovatelova učiněny budou další právní kroky — Prohlášení posl. dra. Baxy. Z Vídně se nám telefonuje: Posl. dr. Baxa uveřejňuje toto prohláčení ke své známé rozpočtové řeči: „Aby nenastalo nedorozumění následkem zpráv těch českých politiků, kteří prohlašují, že neznají obsahu, chystaného jazykového zákona a aby se nezdálo proto, že moje informace v rozpočto- vé řoči v úterý sdělené postrádájí snad skuteč- ného podkladu, opakuji, že moje tvrze- ní o chystaném způsebu vyřizová- ní českých věci u t. zva německý cl soudů v královstvi českém jso bohužel pravdivá. Mohu doložiti ještě toto: Proposice vládního návrhu prý vycházej se stanovisku „status quo“, že totiž u četných německých soudů není dostatek úřadníků češtiny znalých a že tudíž fakticky nelze vyřizovati české záležitosti vždycky přime plíslušným referentem (jak se to předpokládá dle ny- nějšího rozděleni soudních referátů u okresních soudů). Proto se má přiznati řadě něm- ckých (!!) soudů zásada t. zv. německ soudní řeči, nebo podobný jiný zpu- sob a česká podání by se pak „vyřizovala“ ve smyslu, jak jsem jej naznačil ve své řeči v par- lamentě. Oproti této koncesi Němeům učiněné má se učiniti Čechům „ústupek“ tím, že se zavede u českých soudů „úřadní“ čeština ve známém omezeném rozsahu. To jsou zá- sady, na nichž sdělán vládní návrh jazykového zákona, jenž prý má takovým způsobem obsa- hovati vzájemné koncese oběma národnostem
Baxa Posl doktor Čecho Vídeň
17 article
Netřeba dokládati, že tento způsob znamená úplnou negaci zásady rovnoprávnosti. Považoval jsom za svou povinnost již nyní přijíti s věei na veřejnost — ačkoli se v zasvěcený cl kruzích přísně vše tají — aby nebez- pečí pro národ čoský bylo poznáno hned a aby se učinily kroky pokud jest čas. Jsem jist, že by bylo pozdě, až by takový náveh říšské radě byl předložen, protože jest známo, jak se vládní předlohy v tomto parlamentě vyřizují. Jak ne- bezpečné, ba vlastně nepřijatelné jsou tyte zá- sady, svědčí včerejší prohlášení poslance dra. Škardy v „Národních Listech“, a jsem přesvěd- čen, jestliže všechny strany české se postaví již teď proti těmto úmyslům, že jsme uvarovali ná- rod český nové těžké porážky. — Za použití jazyka českého v úřadě — peněžní pokuta. Z pramene, o jehož věrohod- nosti pochybovati nemáme příčiny, došla nás zpráva dojista povážlivá. Dle zprávy té napsal včera v listovní výpravně pražské úřadník ve spěchu deskou svazovku na zásilku dopisů, určenou do Jablonce nad Nisou — tedy pro město v království českém — a byl za to po- trestán pokutou 50 hal. Tento případ jest asi svého druhu první, o němž sdělení proníká do veřejnosti. Lze doufati, že se stane ihned před- mětem příslušného opatření kruhů, v první řadě povolaných, k hájení práva a spravedlnosti národní.
Škarda Jablonec nad Nisa
18 article
— Svaz českých měst v království českém. V měsíci březnu a dubnu byla rozeslána na mě- sta česká v království vyzvání, aby přistoupila k nově utvořeně organisaci měst „Svazu če- ských měst v království českém“. Svaz tento má sdružiti veškerá města česká v nezávaznou sice, ale trvalou jednotu, která by zdárně pro- vésti mohla úkoly novodobé správy českých měst, na něž síly jednotlivých měst nestačí, avšak jež by při houževnatém, účelném postupu společném bylo lze s úspěchem provésti. Cel řada českých měst projevila již souhlas se zaří- zením této nové orgarisace a zaslala na běžný rok své příspěvky. Od mnohých zastupitelstev došly již i návrhy, jaké záležitosti společnéa důležitých zájmů obci se dotýkající měly by po- loženy býti na pořad letošního svatováclavského sjezdu měst českých. Lze očekávati, že v nej- pližší době veškoá česká města zašlou kan- celáři „Svazu českých měst“, která zřízena jest na staroměstské radnici v Praze, přihlášky člen- ské, zároveň s příspěvky na rok běžný, aby vy- budování „Svazu“, který zajisté stane se velmi závažným činitelem v organisaci samosprávných korporncí, mohlo se zdarem být pracováno.
Praha svaz český město svaz če
19 article
— Městská rada v Žižkově ve schůzi, ko- nané dne 26. t. m., uvažovala o politických udá- lostech poslední doby a shledala, že nezadatelná práva národa českého způsobem pokořujícím ještě více než dříve se dělo byla porušena. Za- loby a spisy jazykem českým sepsané proti zřej- mému znění zákonu jsou od c. k. soudů v tak zvaném uzavřeném územi způsobem nebývalým odmítány, ve správě poštovní užívání jazyka če- ského znemožněno, ve městech s většínou ně- mockou lid český jest na životu i majetku po- škozován, jak se tomu stalo posledně v Karlo- vých Varoch a vůbec způsobem nebývalým jes národ český ve své vlasti na vvém bytí ohrožo- ván a práva jeho německými úřadníky obmezo- vána, ba dokonce mařena. Kromě toho chová vláda úmysl jazykovou otázku v království če ském upraviti zákonem, o jehož ustanovenich pronikly na veřejnost podrobnosti dosud sice ne- potvrzené, avšak dle toho, jak posud národu če- skému měřeno bylo, lze očekávati, že bude zmí něný zákon takového obsnhu, že otázka jany.
Žižkov Karla městský rada
20 article
ková má býti rozřešena opětně způsopem, zá- jmy národa českého poškozujícím a obmezují- cím, na prospěch národa německého. Městská reda v Žižkově vyslovuje politování nad nezákonným jednáním německých úřadníkůa odsuzuje brutální činy a jednání obyvatel- stva německého proti obyvatelstvu českému, jak se to posledně stalo v Karlových Varech,a obrací se na Národní Radu českou, aby chranu českých menšin v městech německých vzala za svou a všemi prostředky působila k tomu, aby násilnosti proti nim se neopakovaly; obražuje se dále proti zkracování práv jazyka českého v městech německých a vznáší důtklivou žádost na poslance české všech stran, aby vlivem svým působili k tomu, aby kormutlivé zjevy poškozo- vání zájmů národa českého byly zamezenya aby nepřipustili vydání jazykového zákona, jímž by se rovnoprávnost jazyka českého v celém obvodu král. českého nezaručovala aneb kterým by se mohla porušiti nedílnost královstvi tohoto. — Ze zápasů o ochranu českého jazyka. Píše se nám: Jak známo, odmítaly v poslední době soudy v obvodu krajského souda česko- lipského právě tak jako tento soud sám česká podání. V exekuční věci Václava F. z České Třebové proti K. M. vydal totiž okresní soud v Šluknově platební rozkaz, vyhotovený sice v jazyce českém, opatřen, však německým vy-
Žižkov Karlová Vary Český Třebová Šluknov krajský souda českýlipský
21 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů »Pařížanka«. Komedie o 3 dějstvích. Na- psal Henri Beeque. Přeložil Hanuš Jelinek Režisér Jarosl. Kamper. Již před lřemi lety byla sehrána komedie Becquova v cyklu »Kruhu«, kam byla zařaděna jako jedna z representativních děl moderního divadla. Včera uvedlo vinohradské divadlo »Paří- žanku« na svou scénu. Hra je zvláště zajímavá literárně. Má skutečné přednosti literárního díla. Ale divadelním chef-d'oeuvrem není ta komedie příliš jemných odstínů, vybroušené formy, prosté koncepce, neboť nemá té úchvatnosti, oslnivosti ani cilové emotivnosti, kterou jedině divadelní hra podmaňuje a dobývá si trvalého úspěchu. Becque nebyl nikdy triumfátorem scény. Vtrhl na ní s lomozností revolucionáře, který vyrazil dvéře, vzbudil pozornost i sensaci, oče- kávaly se velké, převratné události od autora krutých sarkasmů proti konvencionálnímu a staro- modnímu dramatu divadelních spekulantů jako Sardou a elihodných kazatelů běžné morálkya salonní filosofie jako Augier. Ale Beeque byl pouze originálním temperamentem. Neměl dosti tvůrčí sily a svou vášeň bojovnou vyčerpal v polemikách a invektivách. Ale přinesl přece francouzskému divadlu nové osvěžení, několik nových tonů. Snažil se být přirozeným, prostým a jeho hry mají jistý delikátní i robustní rea- lismus a nezůstaly bez vlivu na následující gene- raci, na Paul Herviena, Frangois de Aurela i Brleuxa. V komedii »Pařížanka« lehce a určitě na- kreslil Becque obraz mravů pařížských. Starý motiv — nevěra manželská. Ale opravovany uměleckou rukou a přes to, že děj někde ve hnán na ostří komiky, není nikde ani stopy po frivolnosti a neomalenosti nyní tak oblibeného »genru rosse«. Hrdinka Ciotilda žije velmi ele- zantní a diskretní cizoložné pletky, jež nijal
Pařížanka Beeque Jelinek Jarosl Kamper Sardou Augier Hervien Brleuxa Ciotild + městský divadlo Královský Frangois jít Aurel
22 article
neruší jasnost a mír její koketní a moudré duše Pařížanky a též nezasahují do spořádanostia korrektnosti její domáenosti. Postava Clolildy je skvostná. V ní se jeví mistrovství autora, který byl znamenitým psychologem a dovedl dáti i tak subtilně kresleným portretům neobyčejně živé reliefnosti, bez níž by v rámci jeviště ztratily veškeré živosti. Clolilda má milence Lafonta, který je roztomile směšný a protivný svou žárlivou zbrklostl. Zachází s ním krutě, neboť ji počinají jeho poírhlosti nuditi a drážditi nervy. Okáže mu konečně dvéře a velmi něžně obrací se ke svému dobrému, důvěřivému muži. Ale kdybyste myslili, že se z Clotildy stává vzorná, věrná manželka, znali byste šlakovitě špatně naši Pa- řížanku. Rozešla se s Lafontem proto tak snadno, poněvadž byla zaujata novým flirtem s hezkým hochem, synem své přítelkyně Simpsonové, kterou navštěvovala, ač byla varována před její poněkud pošramocenou pověstí, aby pomocí vlivu jejího salonu dosáhla vysokého úřadního místa pro svého manžela. Pět měsíců trvala její láska se Simpsonem. Mladý švihák a sportsman nabažíl se rozkoší tajných dostaveníček jsa přerušuje dosti nonehalantně a velmi sobeckynsvůj poměr s paní Clotildou. Několik slziček lvyhrkne z oče něžné milovnice, jež však se nedá svésti k žádné nevkusné sentimentalité a půvabně propoušt přítele. A když pojednou objeví se zase Lafont, který byl sice komický svou žárlivosti, ale tak mile oddaný a cituplný ve svém zbožňovánía nebylo v něm ješitnosti a světácké chladnosti Simpsonovy, přivitá ho Clotilda zcela přátelsky.
Clolilda Lafont Simpson Clotilda Simpsonův
23 article
A opět začne bývalý život ve třech, tak obvyklý v domácnostech Pařížanek, pohodlný a zábavný život mezi dobrým manželem a něžným mi lencem. »Pařížanka« nebyla sehrána na vinohrad ském divadle tak, jak bychom si přáli. Před- stavení nemělo ani náležitého tempa, ani patři čného stylu. Bylo cosi mdlého a monotonníh v ovzduší, přes to, že blas pí. Benlékové, která se svědomitou pečlivostí nastudovala litulní roli. zněl hebce a něhyplně, a přes to, že pan Jití- kovský prostředky poněkud drastickými snažil se vzbuditi veseloherní náladu v obecenstvu. Pan Hlavatý též se necitil volným v roli manžela Clotildy, jejž jsme si představovali měně bo- drého a usedlého. Byl mnohem méně Pařížanem nežli psní Beníšková Pařížankou
Benléková Hlavatá Clotilda Pařížan Pařížanka
24 article Hudba.
Hudba. + K referátu o »Bílé dámě« na scéně městského divadla Král. Vinohradů dodává překladatel na odů vodnění přijatého titulu tolik: Překládaje Boieldieuovu operu »La dame blanche« dal jsem přednost výrazu »dáma« před »paní« hlavně z důvodů hudebních jak násilně bylo by třeba zacházeli ve zpěvu se slo vem »paní« na příslušných — a to četných — místecl opery, pozná každý věcí znalý posuzovatel. Myslím však, že se můžeme s názvem »Bílá dáma« spřáte liti i se stanoviska literárního. Vím, že v Čechách lid zná pověsti o »bílé paní« (Rožmberské), ale děj Seribova libreta není nijak lokalisován a nevím, pro bychom si nemohli představiti skotské lidi, mlu- vící o bílé dámě, třeba by měla v pověsti podobný význam jako naše »bílá paní«. Ostatně i německa verse této pověsti mluví vždycky o »weisze Fraue a přece v opeře Boieldieuově na německých scénách zjevuje se skotská její příbuzná po léta bez závady jako »weisze Dame«. Připouštím, že výraz » bílá paní« jest u nás běžnější, zvyklejší (jistě jakov němčině »weisze Frau«), z čehož však nevyplývá, že
Seribův Fraue Dam Čechy městský divadlo Královský Boieldieuovo oprat Frau Bílá dáma
25 article
Ot. Smrčka. by byl jedině správný + Kociánovy úspěch v Neapoli. Mladistvý virtuos český Kocián dosáhl velmi hlučných, ano sen- sačních úspěchů na svých koncertech v Neapoli. Uvedli jsme již jakými ovacemi zahrnulo tempera- mentní obecenstvo neapolské našeho krajana. Též krilika nespolských listů mluví o Jaroslavu Kociá- novi co nejnadšeněji Přední listy italské »Gi orno«, »Mattino«, Roma«, »Pungolo«, »Don Mar zio« mluví o velkém umění Kociánově v nejlichoti- vějších superlativech a řadí ho mezi první virtuosy současné. + Z Horního Růžodolu. Místní odbor Národní jednoty severočeské pořádá dne 7. června pěveckou akademii za účinkování »Pražského pěveckého kvar- teta (pp. K. Peške, O. Cikharta, J. Fuky, A. Hýbnera) V programu zastouponí jsou: Smelana, Bendl, Ne
Otakar Smrčka Kociánův Kocián Kociá Mattin Rom Pungolo K Peške Cikhart J Fuka A Hýbner Smelan Bendl Neapol Mar Horní Růžodol
26 article
švera, Thomas, Pospíšil. Vránek, Novotný. Mimo t předneseny budou rukopisné novinky mladých skla datelů J. Másla a J. Cainera. + Ta naše výstava. Jubilejní výstavní pochod od J. Pehela vyšel právě pro klavír na 2 ruce (cena K 1.20) s kolorovaným titulem akademického malíře Šimůnka. — Bai-Kai-Lai zaznívá výstavištém Je to populární výstavní popěvek od Pospí šila na slova Chocholouše. Vzníkl v restauraci prvního pražského měšť. pivovaru »Ve slonu«, kde schází se nejveselejší společnost literátů, mallřů zpěváků a kde každý s otevřenou náručí bude přijat. přináší-li humor. Bai-Kwi Lai vyjde v několik dnech pro klavír s podloženým textem za K. 1.50. text a nápěvem za 20 hal. a pro dechovou hudbuz K nákladem hudebního závodu Mojmíra Urbánka v Praze (Hlávkův palác) a dostati jej lze též na výstavě v pavilonu grafiky.
Thomas Pospíšil Vránek Novotná J Máslo J Cainer J Pehel Šimůnek Urbánek Praha Kwi Lai Hlávkův palác KaiLai
27 article Různé zpravy.
Různé zpravy. = Hold generalily. Z Vídně, 30. května. (K.k. V poledne složila generalita slavný hold císat v obřadním sále dvor. zámku. Zůčastnilo se ho osn arciknížat, ministři vojenských záležitosti, generáln inspektoři, téměř všichni sboroví velitelé a j. aj O polední dostavil se císař v maršálské uniforme se stuhou řádu Marie Terezie. Arcikníže Františel Ferdinand přednesl ve svém proslovu blahopřaní armády, na nějž císař blahosklonně odpověděl, pravě: »Pohlížeje zpět na 6 desítiletí měnivých, světem otřásajících událostí, spatřuji svou brannou moc ne- dotčenu proudy a převraty času, je to skála, n které spočívá bezpečnost mého trůnu a mých ná- rodů. Tak tomu má být a tak tomu bude! Prosím všemohoucího, by požehnal branné moci ve dnec pokojných i vážných ke blahu a slávě vlasti« Potom přijal panovník monumentální dílo »Šedesáť roků branné moci«, sepsané vojenským archivem a opa- třené četnými illustracemi. Po krátkém cerclu ode- bral se císař na novou Galerii, kdež přijal poctu plukovních deputací. Hostina konala se ve třech dvoranách a zúčastnilo se jí celkem 550 osob. Pon vrátil se císnf do svých komnat. =Román prinoezny Fürslenborgovy. Z Vídně. 30. května. »W. Allg. Zig.« oznamuje, že princezn Amalie Fürstenbergova přijela do Lucernu v průvodu svého snoubence, bývalého nadporučíka Kocziana jeho matky. Rodina princeznina zná bydliště snou- benců a vyslanec knížecí rodiny je již na cestě do Lucernu. Rodina nebude již sňatku princezninu nikterak překážeti. Ovšem také její odpor by by
Hold Marie Terezia Ferdinand W Allg Fürstenbergův Koczian Vídeň prinoezny Fürslenborgův
28 article
marný, protože princezna je plnoletá. Po sňlatku odjedou manželé do ciziny. = Bitka s námeřníky. Ze Santande ru, 29. kvělna. (K. k) Mezi obyvateli obcí Lienores Stofola a námořníky došlo k buji, v němž byla jedna osoba usmrcena a několik raněno. Asi 15 osob byle zatčeno = Machinace ve statistickém úřadě americkém. Z Nového Yorku, 30. května. (K. k.) Bavinářský spekulant Theodor Price, jenž byl dán v obžalobu pro nekalé transakce, jež se udály ve spojení s před- časným sdělením úřadní statistiky bavlny, které se před několika lety událo, byl na záruku 10.000 do- larů propuštěn na svobodu. V tutéž záležitost jsou zapleteny ještě tři jiné osoby, mezi nimi bývalý asistent statistického úřadu ve Washingtoně, Eduard Holme = Čivrthodinový let aeroplanem. Z Říma 30. května. (K. k.) Francouzský vzduchoplavec Dela- grange podnikl dnes ráno se svým aeroplanem po- kusy, jež byly kontrolo ány členy vzduchoplave- ckých společností italské a Spojených států ameri- ckých. Delagrange obletěl třikráte P- azza D'Armi ve výši čtyř až 74/2 metrů vznášel se 15 minut 25 vt. ve vzduchu, při čemž ura zil 12.750 metrů a tak pře stihl všecky rek ordy = Sesutí vinic na Mosele. Jak se nyní zjistilo, sesulo se v Erdenu celkem 15.000 metrů vinie Škoda odhaduje se na 150.000 marek. Znovuzřízení vinie, než opět poskytnou úrodu, bude výžadov ati práce asi 14 roků.
Theodor Price Holm Delo Nový York Washington Řím spojený stát Mosel Škoda Lienore Stofola zil 12.750
29 article
= Skladišté lihu vyhořelo. Z Bukurešti 29. května. Z Galace se telegrafuje, že tam minulé noci vznikl požár ve skladišti velknobchodníka s li- hem Schwarze, při čemž shofely všechny zi- soby lihu v ceně 500.000 franků. Požár způsobi velkou paniku, poněvadž byla obava, že plameny zachváti veškeré přístavní doky, v nichž je složeno zboží za mnoho milionů. = Balon zahnán větrem. Z Hamburku, 30. května. Včera odpoledne vystoupil zde v za- hradní zábavní místnosti vzduchoplavec Rü bl s artistkou Zwiebelmannovou balonem bez koše na pouhé hrazdě. Balon byl zachvacen silným větrem a brzy zmizel. Posud nedošly o něm žadné zprávy. = Zemětřezení. Z Kečkemetu, 30. května. (K. k. uh.) O půl 1. hod. v noci a o půl 6. hodině ráno bylo pozoruváno lebké zemětlesení se slabým hukotem, o 12.55 hod. polední opět. Způsobena jen skrovná škoda.
Schwarz Rü Bukurešť Hamburk Kečkemet