3
masthead
31. května 1908. Číslo 150.
4
article
vypřáhlo a Rakousko a Německo jsou jediným
rádci Turecka, věci se takto obrátily.
Rusko a Persie.
Z Teheranu telegrafují do Londýna: Persie
žádá od Ruska náhradu za škody, způsobené
perským poddaným, vpadším na ruské územi
odtud vyhnaným, a vypočetla je výše, než je
škoda, perskými vpády způsobená Rusům. Perský
parlament, v němž mají rozhodující slovo perr ští
germanofilové, řídíci se pokyny něme-
ckého vyslance, žádá od vlády, aby odmítl
ruské ultimatum. Roztržka v diplomati-
ekých stycích bezpochyby nedá na sebe dlouho
čekat.
Německo upevňuje svůj vliv na Persiia
nyní, když je německo-turecké smlouva o bag-
dadské železnici skutkem, bude ještě smělejši
Bagdadská dráha, Německu k vůli spojení s Persií
nevyhnutelná, bude vystavena úplně nákladem
tureckým. Protože Turecku bude za tím účelem
zapotřebí evropské půjčky, německé listy pro-
hlašují, že Německo nemá ničeho proti tomu
aby se stavby bagdadské dráhy zúčastnil kapitá
francouzský, anglický a třeba ruský, avšak bez
nároku na kontrolu a řízení dráhy, jež Německ
vyhražuje sobě.
Rus
Rakousko
Německo
Turecko
Rusko
Persie
Londýn
5
article
Italské zbrojení a Rakousko.
Zvláštní ankela italské sněmovny usnesla
se povoliti, jak depeše nám již sdělily, 200 mil.
na zbrojení a opevnění. Východní hranice jesl
úplně nechráněna, praví anketa, několik tamních
opevnění jest zastaralo, neodpovídají jednotlivému
plánu, není tam strategických železnic, slovem,
opatrnost káže prý, aby stavěly se na východní
hranici, k Rakousku přilehající, pevnosti, malé
tvrze i dráhy. Za Bismarka štvána byla Italie
proti Francii a hleděla si tudíž opevnění hranie
západních. Rakousko od let neustále opevňuje
hranici svou proti Italii, v pohraničních jeho
zemích i Dalmacii je mnoho vojska, kdežto
italská ministerstva, zdržována vlivy berlinskými,
o rakouskou hranici se nestarala. Překážkou
ovšem byla také otázka finanční.
Nyní nemá se však na oběti vůbec hleděti.
I nová děla mají býti opatřena a plat důstoj
níků má býti značně zlepšen. Poručíku má se
dostati dle návrhu ankety 2000 lir, nadporu
číku 2400 až 3500, setníku 4000 až 4800
majorovi 5000 až 5500, podplukovníku 6000
až 7000, plukovníku 8000, generál-majoru
10.000 lir.
»Corriere« prohlašuje ku požadavku 200
milionů, že energieká zahraniční politika nen
možna bez dostatečné ochrany hranic. Ilaliea
Rakousko jsou na papíře spojenci, na odboj
ale ve skutečnosti.
Rakousko
Francie
Dalmacie
lira
6
article
Převezení ostatků Emila Zoly.
Dne 4. června budou převezeny ostatky
Emila Zoly do Pantheonu. Večer před
tím bude v tichosti provedeno převezení ze hřbi-
lova na Montmartre. Rakev bude v Pantheonu
postavena na vysoký katafalk a osobní přátelé
zesnulého spisovatele budou konati noční stráž.
Opposice z kruhů reskcionářských chystá po-
uliční projevy pro večer převezenísi pro den
nev orse s
slavnosti.
vko v ee o.
Atentát na společníka Vilémova zmařen.
V Bari zatčen německý dělník jménem
Mikuláš ze Charlottenburku. Přiznal se, že přijel
do Apulie, aby usmrtil »vysokou osobnost«,. jež
s Vílém II. cestuje. Policie soudí však, že byl
chystán atentát na Viléma II. sama.
Církevní disciplinárka.
Dle zpráv virepurských listů, zavedla kurie
proti 11 katolickým duchovním v Bavorsku pro
jich modernistické názory církevní disciplinární
řízení
Proti německé stavbě bagdadské dráhy.
Jak známo, stalo se rozhodnutí vystavět
dalších 840 kilometrů bagdadské dráhy. »Times«
vyslovují se dnes ostře proti účasti britského
kapitálu, dokud Německo nepodá záruk prot
dalším komplikaeím a pletkám svým v Persii
Události v Marokku.
Z Tangeru oznamuje »Temps«, že krajina
Gharbivů (Dukhela) je velmi znepokojena. Pri-
činou této agitace je zápas Abdul Kadera Ha-
mida, jenž byl jmenován Mulejem Hafidem gu-
vernérem této krajiny, s kaidem dosavadním
Zola
Mikuláš
Vilém II
Kader
Mulej Hafid
Montmartre
Vilémov
Bari
Apulie
Bavorsko
Německo
Persie
Maroko
Tanger
Dukhel
7
article
Abbasem Sbaitem, který mu nechce ustoupiti.
Mezi přívrženci obou kaidů bylo svedeno již ně-
kolik bitek. Též z Marakeše oznamují se bour
livé výtržnosti.
Plukovník Muller, organisátor policie ma
rocké, prohlásil vůči dopisovateli »Agence Ha-
vas«, že zřízení policie pokračuje co nejlépe.
Plukovník Muller vyslovil uznání instruktorům
a je přesvědčen, že dosáhnou žádoucího úspěchu
—O rozmluvě berlínského vyslance Cam
bona se státním sekretářem Sch venem, tý-
kající se věcí marockých, uveřejňuje » Nordd.
Allg. Zeit« ofieiosní zprávu, jež potvrzuje, že
vyslanec francouzský sdělil státnímu sekretáři
věcí zahraničních instrukce, zaslané řrancouzskou
vládou generálu d'Amadovi. V podstatě ob-
sahují instrukce toto: území Sanjů má býti po-
zvolna vyprázdněno a zavedení normálního
slavu v zemi bude provedeno perinanentními
hlídkami vojenskými, jež z počátku budouse
skládati z mužstva francouzského a marockého
a později budou postoupeny Maročanům. Vláda
francouzská za nedlouho učiní ve sněmovně
prohlášení v tomto smyslu. Jisto je, že rozmluv
obou diplomatů vedla k dohodě, jež učiní noj-
příznivější dojem v obou státech.
Abbas Sbait
Muller
Amado
Maročan
8
article
Projekt komunikace letenské
Projekt komunikace letenské
jest stále v popředí rozprav obecenstva pražského
které jeví pochopitelný zájem o konečné rözfešení
aktuální této otázky: buď zřízením tanelu, nebo pro-
kopáním Letné, aby z nového mostu Svato
pluka Čecha byl opatřen východ na Lelnou.
Městská rada pražská nyní vydala přehledný
obraz celého jednání o této otázce.
V záležitosti plánu polohy Letné a souvisíc
s tím komunikace v prodloužení mostu v třídě Miku
lášské usnesl se sbor obecních starších ve schůzi
své dne 8. ledna 1906 na tom, aby pro vypracován
plánu polohy pro Letnou — pokud jde o spojení o
vyůstění mostu v prodloužení třídy Mikulášské na
nilnici pod Letnou — s plání letenskou vzata byl
za základ alternaliva s přímým vedením
v prodloužení osy mostu s dodatkem, by
při tom pamatováno bylo na vhodné spojení s plán
letenskou dle posledního návrhu staveb. rady p. Vá-
clavka.
Na základě tohoto usnesení sboru obecních star
ších vypracoval městský úřad stavební plán poloby
Letné, kterýžto plán dle usnesení městské rady ze
dne 13. července 1906 dodán byl magistrátu ku pro-
vedení řízení dle stavebního řádu.
Čecho
Letná
městský rada
9
article
Průběhem tohoto řízení usnesla se rada městsk
dne 7. června 1907, aby jak projekt městského úřadu
stavebního, tak i projekt p. prof. Kouly, o jehož
předložení p. prof. Koula byl požádán a který dne
24. června 1907 radě městské předložil, předloženy
byly ku posouzení zvláštní anketě, do niž zvoleni
byli pp. profesoři české techniky dvorní rada Velílik.
vládní rada Schulz, Novotný, Hráský. Špaček, pak
c. k. stav. rada Bělský, arch. Balšánek a později.
když p. vládní rada Schulz pro chorobu jednání zu-
častnili se nemohl, p. architekt Roštlapil.
Anketa tato po slyšení městského úřadu sla-
vebního a p. prof. Kouly a po místním vyšetřeni
terrainu podala dne 23. září 1907 tento pořádek
1. Komise jednomyslně prohlašuje, aby průko,
letenský měl v principu tvar příčného údoli, jež při
rozeně vyúsťuje k Vliavě.
2. V sadech letenských zřídí se z příčiny komu
níkační buď brána aneb lehký vzdušný most přes tot
údolí. Komise navrhuje, aby vyřešemí obou várian
svěřeno bylo p. prof, Koulovi jakožto autoru leten
ského průkopu.
3. Pckud se týče pokračování letenského průkopu
a navržených regulací a komunikací, doporučuje ko
mise pednomyslně, aby za základ vzat byl návrl
měst. úřadu stavobního.
4 Komise vyslovuje názor, že nelze doporučíli
aby v příčném údolí, které vytvoří lotenský průko
hyly dvě rovnoběžné silnice, rozdělené dlouhou opěn
nou zdí, klerá by rušila volný pohled a doporučuje
aby jiným způsobem vyhověno bylo spojení průkopu
se západní částí Lelné.
profesor
Koula
Schulz
Novotná
Hráská
Bělský
Balšánek
Roštlapil
10
article
5. Rovněž doporučuje komise vhodné architekto
nické vyřešení podjezdu silničního a železničního
které ukončovali mají architektonicky celý průkop.
Rad městská usnesla se ve schůzi dne 18
října 1907 na tom, aby posudek ankety přikázar
byl městskému úřadu stavebnímu, aby vypočell po-
drobný náklad na zřízení brány event. mostu, aby
projektu svém provedl změny anketou navržené s vý-
počtem změně ného nákladu a aby sdělal perspeklivní
pohledy, zejména pokud se týče obou podjezdů,
Když městský úřad stavební tomuto příkazu v
hověl, usnesla se rada měslská ve schůzi své dne 24.
ledna 1908 na tom, aby požádána byla anketa, jež
projekty stulovala, by prozkoumala nové návrhy
měst. úřadu stavebního a podala o nich posudek
Žádosti této ankela ocholně vyhověla a podal
pak radě městské posudek tohoto doslovného znění
1. Všichni členové ankety litují, že nebyl usku-
tečněn její druhý návrh ze dne 23. září m. 1, aby
totiž p. prof. Koulovi svěřeno bylo delailní vyl ešen
otázky přemostění otevřeného vslupu
do letenského průkopu, neboť bylo úmyslem anketv
vedle projektu na zřízení tunelového vstupu pořídi
projekt allernativní bez tunelu
2. Projekt na přemostění průkopu vypescoval
sice slavební úřad sám v několika alternativních ná-
vrzích, leč ty se anketě nezamlouvají, poněvadž svým
vzezřením připomínaji obyčejné přechody pře
rozovleně zelézniční výkopy.
profesor
Koula
11
article
3. Pokud se týče nově přepracovanéhc vlaslníha
návrhu měst. úřadu stavebního, vyslovuje ankeln
jednomyslně posudek, že řešení za tunelem jest do-
bré a v souhlase s třetím a čtvrlým návrhem ankety
ze dne 23. září 1907 a to nejen pokud se týče stou
pání 1:35, ale i rozvedení komunikace za průkopem
totiž zpět na pláň letenskou i podjezdu pod silnic
Belcrediho a vříjezdu k ní, ba podjezdu pod želez
nici buštěhradskou a příjezdu do krajin za touto dra
hou ležících.
4. Pokud se týče vstupu do průkopu, trvá ankela
na svém původním stanovisku a doporučuje měst-
ské radě z nejhlubšího přesvědčení, aby zavrhl
tunel a dala přednost otevřenému pře
mostění vrůkopu
Spojení Prahy s budcucí, zajisté krásnou čásí
města nebuď sprostředkováno tmavým lunelemi, ny
brž olevřeným, krajinářsky upraveným údolím, na
nímž přiměřené přemostění vystupovalo by ze skal
natých zalosněných břehů, jakoby přírodou samou
vytvořených.
Belcredi
Praha
12
article
5. Práce výkopové mohou býti zahájeny po ji-
stých přípravách v době nejbližší a ježto pod vlastním
přemestěním bude radno výkop z větší části pone-
chati, až by přemostční z nízkého lešení bylo doko-
náno, zbývá dosti času na, nejlepší vyřešem tohioto
přemostění.
6. Na rozluštění této olázky doporučuje arket
jednomyslně rozepsnti veřejnou soutěž a ze slušnýcl
ohledů vůči autoru šťastně myšlenky přímého a vol
ného průkopu budiž pan prol. Koula požádán, ahny
vedle, soutěže vypracoval vlastní podrohný návrt
neboť dosavadní jeho projektz jest pouhým náčríkem
Po návrhu komise technické, jíž posudek ankety
byl předložen, usnesla se pak rada městská ve- schůz
dne 21. února 1908:.
1. Aby komunikace zaslunelem a plán polohy
Letné provedeny byly ve smyslu návrhu ankety sul
3. dle posledního projektu městského úřadu sta-
vebulího.
2. Aby zatím nehylo rozhodováno o fom. z
vstup do nové komupiace má býti provežen lune
lem či prokopáním stráně s branou neb přemosté
ním, nýbrž aby vypsána byla vořejná soutěž n
řešení vslupu buď branou, přemostěním neb tunelen
ve smyslu návrhu ankoty ad 6. a vedle tohe aby
požádán byl p. prof. Koula, aby vypracoval vlasln
podrobný návrh
Koula
profesor
Letná
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— K jazykovému sporu s „němeokými
soudci. Večerníkům německého kasina píše se
z Chebu: Jazyková olázka u německých soudů
v Čechách vstoupila do nového, pro Němce do
cela nepotěšitemého stadia. Až dosud stály cheb
ský krnjský soud a s ním táké ostatní něme
cké (!) krajské soudy na stanovisku, že české
žaloby vůbec nesmějí býti přijímány. U krajskéh
soudu bylo o tom dokonce „domácí usnesení
V poslední době vyvinula se v projednávání če-
ských žalob nejen u kraj. nýbrž i u okr. soudn
v Chebu jiná praxe: České žaloby se už
neodmítají, nýbrž přijímají, ale p
němeeku vyřizují. Nová praxe zavedena
u chepských soudů po návštěvě, kterou presi
dent krajského soudu chebského dvorní rada dr.
Urhan vykonal u presidenta vrehního zemského
soudu ryt. Wesselého krátce před jeho odjezden
z Karl. Varů. V kruzích soudcovských panuje
názor, že teto projednávání českých žalob jest
ústopkem (1I!) Čechům, který na první pohleo
nie noznamená. Pro zasvěcence jest to, však
průlom zásady o jednojazvčnosti soudů v čisto
německém jazykovém územi, jíž v poslední době
zjednána platnost, a kterémají se nyni. Němei
mlěky vzdáti. — Rozumise šiumo sebou, že toto ny-
nější „stadium“ jazykvé aázky, jehož přízeř
aneb nepřízeň Němeů, naprostého jazykového
práva v celých Čecbách v nejhojnější miře pře-
sycených, naprosto se netýká, nemohlo by ni-
jak uspokojiti český, základními zákony a čat-
nými nálezý vrchního a nejvyššílio soudu oprav.
něný nářok ani s jedně lřetiny. O nějakém
ústupku nemůže býti ani řeči. Tam, kde se za
vádí praxe německého vyřizování českých žalob
nehovi se ani jazykovým nařízením Stremayro-
vým, natož jasně znějleím zákonům státním. Ta
ková praxe jest nesmyslná v každém případě
a na těžký, právnicky a procesualně nelogický
rezpor vnitřní její netřeba zvláště upozorňovati
Němec
doktor
Urhan
Karl
Čecho
Cheb
Čechy
1 I
Stremayrový
14
article
Nová praxe, která upouští od monstrosního za-
mítání českých podání a limine, jest snad na-
sledkem uvědomění si neslýchané urážky práv-
ního svědomí, která záleží ve vyloučení českých
státních oběanů z civilního řízení soudního v u
čité části země, a neudržitelnosti takového bar
barsky necivilisovaného názoru a jeho prová-
dění. Ale ústapkem není, tím méně spravedl
ností. Noní také žádným průlomem do prineipu
jednojazyčnosti u nějakých anebo „německých!
s udů v Čechách. Německých soudů v Čechách
není, pojmu toho nezná ani zákon ani řád a
němocká jednojazyčnost nějakých jest pouhou
fikcí německých politiků a německého Volks-
ratu. Jinak by ovšem nová paxe byla autenti
ckým vyvrácením výhrady zemské ob-
vyklosti němčiny v chebském kraji
okresu.
— Krajský soud mostecký dekretuje něm-
činu jakožto výhradný jazyk knihovních úřadů
svého obvodu. Proti známému usnesení okr.
soudu v Chomutově, jímž se zamitá česk
žádost pražského architekta pana Romováčka
k soudu tomu podaná za vtělení zástavníh
práva kaučního na knihovní majelek firm
v. Chomutově, z toho důvodu, že v chomutov-
ském okresu jest jedině a pouze německý jazyl
řečí zemsky obvyklou, podal p. Romováček, zastou-
pen p. drem. O. Baštýřem, stížnost ke kraj. soudu
v Mostě. Usnesením ze dne 12. května rozhod
krajský soud mostecký, že se stížnosti vyhovuje
z části a to potud, že se usnesení prvníh
soudu zrušuje a nařizuje se zaznamenání kauční
jistoty v knihovním úřadě chomutovském až do
dbjilí překladu české žádosti a po-
jišťovací listiny vněmecký jaz yk.
Romováček
O Baštýř
Čechy
Chomutov
Most
15
article
V u,nesení kraj. soudu praví se dále »Ku před-
ložení německého překladu žádosti a ověře-
ného překladu pojižťovací listiny uděluje se
panu žadateli V. Romováčkovi lhůta osmi
neděl. Pakli překlad v udélené aneb rozšiřené
lhůtě podán bude, sluší vyříditi žádosto ve vě
samé, v opáčném pádu sluší žádost za-
mítnouti a poznamenání z moci úřadní vyma-
zati.« Advokátu stěžovatelovu doručeno vyřl-
zení stížnosti v německém originůlu i českém
prekladu (jak z ukázek patrno bídném) i opa
treno odůvodněním na šestero polostran. Krajský
soud mostecký se známou laxní filipikou ha-
ličskou dovozuje pojem zemsky obvyklé řeči ve
smyslu německého Volksratu pro Čechy a prol
známým nálezům nejv. soudu, popirá působnos
čl. 19. zákl. stát. zákonů a nejv. resoluce ze
dne 8. dubna 1848. Avšak všechny výklady
citáty kraj. soudu mosteckého padují jeho usne-
sením, že pro knihovní záznam okr. soud
chomutovský má rozuměti české žádosti —
psané tudíž v »řeči u soudu zemsky nenh
vyklé«, ale prů »vyřízení žádosti ve věci samée
nesmí rozuměti než »ověťenému pře
kladu«, Že se ukládá p. stav. Romováčkov
překlad jeho žádosti, jest samo sebou ne-
slýchaným výkladem zákona, proti němuž břeši
soud i knihovní úřad chomutovský nastakráte
přijímaje a bezvadně zanášeje všechny česko
labulárky až do známého výnosu německého
V Romováčk
Čechy
16
article
Volksralu. Dodati sluší, že usnesení kraj. soude
opatřeno rovnoprávným razíikem, že však doru
čeno od okr. soudu výhradně německým »Be
sehlussem«. Není pochyby, že proti tomutu no
vému znásilnění soukromého i veřejného práva
stěžovatelova učiněny budou další právní kroky
— Prohlášení posl. dra. Baxy. Z Vídně se
nám telefonuje: Posl. dr. Baxa uveřejňuje toto
prohláčení ke své známé rozpočtové řeči: „Aby
nenastalo nedorozumění následkem zpráv těch
českých politiků, kteří prohlašují, že neznají
obsahu, chystaného jazykového zákona a aby
se nezdálo proto, že moje informace v rozpočto-
vé řoči v úterý sdělené postrádájí snad skuteč-
ného podkladu, opakuji, že moje tvrze-
ní o chystaném způsebu vyřizová-
ní českých věci u t. zva německý cl
soudů v královstvi českém jso
bohužel pravdivá. Mohu doložiti ještě
toto: Proposice vládního návrhu prý vycházej
se stanovisku „status quo“, že totiž u četných
německých soudů není dostatek úřadníků češtiny
znalých a že tudíž fakticky nelze vyřizovati
české záležitosti vždycky přime plíslušným
referentem (jak se to předpokládá dle ny-
nějšího rozděleni soudních referátů u okresních
soudů). Proto se má přiznati řadě něm-
ckých (!!) soudů zásada t. zv. německ
soudní řeči, nebo podobný jiný zpu-
sob a česká podání by se pak „vyřizovala“ ve
smyslu, jak jsem jej naznačil ve své řeči v par-
lamentě. Oproti této koncesi Němeům učiněné
má se učiniti Čechům „ústupek“ tím, že se
zavede u českých soudů „úřadní“ čeština ve
známém omezeném rozsahu. To jsou zá-
sady, na nichž sdělán vládní návrh jazykového
zákona, jenž prý má takovým způsobem obsa-
hovati vzájemné koncese oběma národnostem
Baxa
Posl
doktor
Čecho
Vídeň
17
article
Netřeba dokládati, že tento způsob znamená
úplnou negaci zásady rovnoprávnosti. Považoval
jsom za svou povinnost již nyní přijíti s věei
na veřejnost — ačkoli se v zasvěcený cl
kruzích přísně vše tají — aby nebez-
pečí pro národ čoský bylo poznáno hned a aby
se učinily kroky pokud jest čas. Jsem jist, že
by bylo pozdě, až by takový náveh říšské radě
byl předložen, protože jest známo, jak se vládní
předlohy v tomto parlamentě vyřizují. Jak ne-
bezpečné, ba vlastně nepřijatelné jsou tyte zá-
sady, svědčí včerejší prohlášení poslance dra.
Škardy v „Národních Listech“, a jsem přesvěd-
čen, jestliže všechny strany české se postaví již
teď proti těmto úmyslům, že jsme uvarovali ná-
rod český nové těžké porážky.
— Za použití jazyka českého v úřadě —
peněžní pokuta. Z pramene, o jehož věrohod-
nosti pochybovati nemáme příčiny, došla nás
zpráva dojista povážlivá. Dle zprávy té napsal
včera v listovní výpravně pražské úřadník ve
spěchu deskou svazovku na zásilku dopisů,
určenou do Jablonce nad Nisou — tedy pro
město v království českém — a byl za to po-
trestán pokutou 50 hal. Tento případ jest asi
svého druhu první, o němž sdělení proníká do
veřejnosti. Lze doufati, že se stane ihned před-
mětem příslušného opatření kruhů, v první řadě
povolaných, k hájení práva a spravedlnosti
národní.
Škarda
Jablonec nad Nisa
18
article
— Svaz českých měst v království českém.
V měsíci březnu a dubnu byla rozeslána na mě-
sta česká v království vyzvání, aby přistoupila
k nově utvořeně organisaci měst „Svazu če-
ských měst v království českém“. Svaz tento
má sdružiti veškerá města česká v nezávaznou
sice, ale trvalou jednotu, která by zdárně pro-
vésti mohla úkoly novodobé správy českých
měst, na něž síly jednotlivých měst nestačí,
avšak jež by při houževnatém, účelném postupu
společném bylo lze s úspěchem provésti. Cel
řada českých měst projevila již souhlas se zaří-
zením této nové orgarisace a zaslala na běžný
rok své příspěvky. Od mnohých zastupitelstev
došly již i návrhy, jaké záležitosti společnéa
důležitých zájmů obci se dotýkající měly by po-
loženy býti na pořad letošního svatováclavského
sjezdu měst českých. Lze očekávati, že v nej-
pližší době veškoá česká města zašlou kan-
celáři „Svazu českých měst“, která zřízena jest
na staroměstské radnici v Praze, přihlášky člen-
ské, zároveň s příspěvky na rok běžný, aby vy-
budování „Svazu“, který zajisté stane se velmi
závažným činitelem v organisaci samosprávných
korporncí, mohlo se zdarem být pracováno.
Praha
svaz český město
svaz če
19
article
— Městská rada v Žižkově ve schůzi, ko-
nané dne 26. t. m., uvažovala o politických udá-
lostech poslední doby a shledala, že nezadatelná
práva národa českého způsobem pokořujícím
ještě více než dříve se dělo byla porušena. Za-
loby a spisy jazykem českým sepsané proti zřej-
mému znění zákonu jsou od c. k. soudů v tak
zvaném uzavřeném územi způsobem nebývalým
odmítány, ve správě poštovní užívání jazyka če-
ského znemožněno, ve městech s většínou ně-
mockou lid český jest na životu i majetku po-
škozován, jak se tomu stalo posledně v Karlo-
vých Varoch a vůbec způsobem nebývalým jes
národ český ve své vlasti na vvém bytí ohrožo-
ván a práva jeho německými úřadníky obmezo-
vána, ba dokonce mařena. Kromě toho chová
vláda úmysl jazykovou otázku v království če
ském upraviti zákonem, o jehož ustanovenich
pronikly na veřejnost podrobnosti dosud sice ne-
potvrzené, avšak dle toho, jak posud národu če-
skému měřeno bylo, lze očekávati, že bude zmí
něný zákon takového obsnhu, že otázka jany.
Žižkov
Karla
městský rada
20
article
ková má býti rozřešena opětně způsopem, zá-
jmy národa českého poškozujícím a obmezují-
cím, na prospěch národa německého. Městská
reda v Žižkově vyslovuje politování nad
nezákonným jednáním německých úřadníkůa
odsuzuje brutální činy a jednání obyvatel-
stva německého proti obyvatelstvu českému, jak
se to posledně stalo v Karlových Varech,a
obrací se na Národní Radu českou, aby chranu
českých menšin v městech německých vzala za
svou a všemi prostředky působila k tomu, aby
násilnosti proti nim se neopakovaly; obražuje
se dále proti zkracování práv jazyka českého
v městech německých a vznáší důtklivou žádost
na poslance české všech stran, aby vlivem svým
působili k tomu, aby kormutlivé zjevy poškozo-
vání zájmů národa českého byly zamezenya
aby nepřipustili vydání jazykového zákona, jímž
by se rovnoprávnost jazyka českého v celém
obvodu král. českého nezaručovala aneb kterým
by se mohla porušiti nedílnost královstvi tohoto.
— Ze zápasů o ochranu českého jazyka.
Píše se nám: Jak známo, odmítaly v poslední
době soudy v obvodu krajského souda česko-
lipského právě tak jako tento soud sám česká
podání. V exekuční věci Václava F. z České
Třebové proti K. M. vydal totiž okresní soud
v Šluknově platební rozkaz, vyhotovený sice
v jazyce českém, opatřen, však německým vy-
Žižkov
Karlová Vary
Český Třebová
Šluknov
krajský souda českýlipský
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo Král. Vinohradů
»Pařížanka«. Komedie o 3 dějstvích. Na-
psal Henri Beeque. Přeložil Hanuš Jelinek
Režisér Jarosl. Kamper.
Již před lřemi lety byla sehrána komedie
Becquova v cyklu »Kruhu«, kam byla zařaděna
jako jedna z representativních děl moderního
divadla. Včera uvedlo vinohradské divadlo »Paří-
žanku« na svou scénu. Hra je zvláště zajímavá
literárně. Má skutečné přednosti literárního díla.
Ale divadelním chef-d'oeuvrem není ta komedie
příliš jemných odstínů, vybroušené formy, prosté
koncepce, neboť nemá té úchvatnosti, oslnivosti
ani cilové emotivnosti, kterou jedině divadelní
hra podmaňuje a dobývá si trvalého úspěchu.
Becque nebyl nikdy triumfátorem scény.
Vtrhl na ní s lomozností revolucionáře, který
vyrazil dvéře, vzbudil pozornost i sensaci, oče-
kávaly se velké, převratné události od autora
krutých sarkasmů proti konvencionálnímu a staro-
modnímu dramatu divadelních spekulantů jako
Sardou a elihodných kazatelů běžné morálkya
salonní filosofie jako Augier. Ale Beeque byl
pouze originálním temperamentem. Neměl dosti
tvůrčí sily a svou vášeň bojovnou vyčerpal
v polemikách a invektivách. Ale přinesl přece
francouzskému divadlu nové osvěžení, několik
nových tonů. Snažil se být přirozeným, prostým
a jeho hry mají jistý delikátní i robustní rea-
lismus a nezůstaly bez vlivu na následující gene-
raci, na Paul Herviena, Frangois de Aurela
i Brleuxa.
V komedii »Pařížanka« lehce a určitě na-
kreslil Becque obraz mravů pařížských. Starý
motiv — nevěra manželská. Ale opravovany
uměleckou rukou a přes to, že děj někde ve
hnán na ostří komiky, není nikde ani stopy po
frivolnosti a neomalenosti nyní tak oblibeného
»genru rosse«. Hrdinka Ciotilda žije velmi ele-
zantní a diskretní cizoložné pletky, jež nijal
Pařížanka
Beeque
Jelinek
Jarosl
Kamper
Sardou
Augier
Hervien
Brleuxa
Ciotild
+ městský divadlo Královský
Frangois jít Aurel
22
article
neruší jasnost a mír její koketní a moudré duše
Pařížanky a též nezasahují do spořádanostia
korrektnosti její domáenosti. Postava Clolildy je
skvostná. V ní se jeví mistrovství autora, který
byl znamenitým psychologem a dovedl dáti i tak
subtilně kresleným portretům neobyčejně živé
reliefnosti, bez níž by v rámci jeviště ztratily
veškeré živosti. Clolilda má milence Lafonta,
který je roztomile směšný a protivný svou
žárlivou zbrklostl.
Zachází s ním krutě, neboť ji počinají
jeho poírhlosti nuditi a drážditi nervy. Okáže
mu konečně dvéře a velmi něžně obrací se ke
svému dobrému, důvěřivému muži. Ale kdybyste
myslili, že se z Clotildy stává vzorná, věrná
manželka, znali byste šlakovitě špatně naši Pa-
řížanku. Rozešla se s Lafontem proto tak snadno,
poněvadž byla zaujata novým flirtem s hezkým
hochem, synem své přítelkyně Simpsonové, kterou
navštěvovala, ač byla varována před její poněkud
pošramocenou pověstí, aby pomocí vlivu jejího
salonu dosáhla vysokého úřadního místa pro
svého manžela. Pět měsíců trvala její láska se
Simpsonem. Mladý švihák a sportsman nabažíl
se rozkoší tajných dostaveníček jsa přerušuje
dosti nonehalantně a velmi sobeckynsvůj poměr
s paní Clotildou. Několik slziček lvyhrkne z oče
něžné milovnice, jež však se nedá svésti k žádné
nevkusné sentimentalité a půvabně propoušt
přítele. A když pojednou objeví se zase Lafont,
který byl sice komický svou žárlivosti, ale tak
mile oddaný a cituplný ve svém zbožňovánía
nebylo v něm ješitnosti a světácké chladnosti
Simpsonovy, přivitá ho Clotilda zcela přátelsky.
Clolilda
Lafont
Simpson
Clotilda
Simpsonův
23
article
A opět začne bývalý život ve třech, tak obvyklý
v domácnostech Pařížanek, pohodlný a zábavný
život mezi dobrým manželem a něžným mi
lencem.
»Pařížanka« nebyla sehrána na vinohrad
ském divadle tak, jak bychom si přáli. Před-
stavení nemělo ani náležitého tempa, ani patři
čného stylu. Bylo cosi mdlého a monotonníh
v ovzduší, přes to, že blas pí. Benlékové, která
se svědomitou pečlivostí nastudovala litulní roli.
zněl hebce a něhyplně, a přes to, že pan Jití-
kovský prostředky poněkud drastickými snažil se
vzbuditi veseloherní náladu v obecenstvu. Pan
Hlavatý též se necitil volným v roli manžela
Clotildy, jejž jsme si představovali měně bo-
drého a usedlého. Byl mnohem méně Pařížanem
nežli psní Beníšková Pařížankou
Benléková
Hlavatá
Clotilda
Pařížan
Pařížanka
24
article
Hudba.
Hudba.
+ K referátu o »Bílé dámě« na scéně městského
divadla Král. Vinohradů dodává překladatel na odů
vodnění přijatého titulu tolik: Překládaje Boieldieuovu
operu »La dame blanche« dal jsem přednost výrazu
»dáma« před »paní« hlavně z důvodů hudebních
jak násilně bylo by třeba zacházeli ve zpěvu se slo
vem »paní« na příslušných — a to četných — místecl
opery, pozná každý věcí znalý posuzovatel. Myslím
však, že se můžeme s názvem »Bílá dáma« spřáte
liti i se stanoviska literárního. Vím, že v Čechách
lid zná pověsti o »bílé paní« (Rožmberské), ale děj
Seribova libreta není nijak lokalisován a nevím, pro
bychom si nemohli představiti skotské lidi, mlu-
vící o bílé dámě, třeba by měla v pověsti podobný
význam jako naše »bílá paní«. Ostatně i německa
verse této pověsti mluví vždycky o »weisze Fraue
a přece v opeře Boieldieuově na německých scénách
zjevuje se skotská její příbuzná po léta bez závady
jako »weisze Dame«. Připouštím, že výraz » bílá
paní« jest u nás běžnější, zvyklejší (jistě jakov
němčině »weisze Frau«), z čehož však nevyplývá, že
Seribův
Fraue
Dam
Čechy
městský divadlo Královský
Boieldieuovo oprat
Frau
Bílá dáma
25
article
Ot. Smrčka.
by byl jedině správný
+ Kociánovy úspěch v Neapoli. Mladistvý virtuos
český Kocián dosáhl velmi hlučných, ano sen-
sačních úspěchů na svých koncertech v Neapoli.
Uvedli jsme již jakými ovacemi zahrnulo tempera-
mentní obecenstvo neapolské našeho krajana. Též
krilika nespolských listů mluví o Jaroslavu Kociá-
novi co nejnadšeněji Přední listy italské »Gi orno«,
»Mattino«, Roma«, »Pungolo«, »Don Mar
zio« mluví o velkém umění Kociánově v nejlichoti-
vějších superlativech a řadí ho mezi první virtuosy
současné.
+ Z Horního Růžodolu. Místní odbor Národní
jednoty severočeské pořádá dne 7. června pěveckou
akademii za účinkování »Pražského pěveckého kvar-
teta (pp. K. Peške, O. Cikharta, J. Fuky, A. Hýbnera)
V programu zastouponí jsou: Smelana, Bendl, Ne
Otakar
Smrčka
Kociánův
Kocián
Kociá
Mattin
Rom
Pungolo
K Peške
Cikhart
J Fuka
A Hýbner
Smelan
Bendl
Neapol
Mar
Horní Růžodol
26
article
švera, Thomas, Pospíšil. Vránek, Novotný. Mimo t
předneseny budou rukopisné novinky mladých skla
datelů J. Másla a J. Cainera.
+ Ta naše výstava. Jubilejní výstavní pochod
od J. Pehela vyšel právě pro klavír na 2 ruce (cena
K 1.20) s kolorovaným titulem akademického malíře
Šimůnka. — Bai-Kai-Lai zaznívá výstavištém
Je to populární výstavní popěvek od Pospí
šila na slova Chocholouše. Vzníkl v restauraci
prvního pražského měšť. pivovaru »Ve slonu«, kde
schází se nejveselejší společnost literátů, mallřů
zpěváků a kde každý s otevřenou náručí bude přijat.
přináší-li humor. Bai-Kwi Lai vyjde v několik
dnech pro klavír s podloženým textem za K. 1.50.
text a nápěvem za 20 hal. a pro dechovou hudbuz
K nákladem hudebního závodu Mojmíra
Urbánka v Praze (Hlávkův palác) a dostati jej lze
též na výstavě v pavilonu grafiky.
Thomas
Pospíšil
Vránek
Novotná
J Máslo
J Cainer
J Pehel
Šimůnek
Urbánek
Praha
Kwi Lai
Hlávkův palác
KaiLai
27
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
= Hold generalily. Z Vídně, 30. května. (K.k.
V poledne složila generalita slavný hold císat
v obřadním sále dvor. zámku. Zůčastnilo se ho osn
arciknížat, ministři vojenských záležitosti, generáln
inspektoři, téměř všichni sboroví velitelé a j. aj
O polední dostavil se císař v maršálské uniforme
se stuhou řádu Marie Terezie. Arcikníže Františel
Ferdinand přednesl ve svém proslovu blahopřaní
armády, na nějž císař blahosklonně odpověděl, pravě:
»Pohlížeje zpět na 6 desítiletí měnivých, světem
otřásajících událostí, spatřuji svou brannou moc ne-
dotčenu proudy a převraty času, je to skála, n
které spočívá bezpečnost mého trůnu a mých ná-
rodů. Tak tomu má být a tak tomu bude! Prosím
všemohoucího, by požehnal branné moci ve dnec
pokojných i vážných ke blahu a slávě vlasti« Potom
přijal panovník monumentální dílo »Šedesáť roků
branné moci«, sepsané vojenským archivem a opa-
třené četnými illustracemi. Po krátkém cerclu ode-
bral se císař na novou Galerii, kdež přijal poctu
plukovních deputací. Hostina konala se ve třech
dvoranách a zúčastnilo se jí celkem 550 osob. Pon
vrátil se císnf do svých komnat.
=Román prinoezny Fürslenborgovy. Z Vídně.
30. května. »W. Allg. Zig.« oznamuje, že princezn
Amalie Fürstenbergova přijela do Lucernu v průvodu
svého snoubence, bývalého nadporučíka Kocziana
jeho matky. Rodina princeznina zná bydliště snou-
benců a vyslanec knížecí rodiny je již na cestě do
Lucernu. Rodina nebude již sňatku princezninu
nikterak překážeti. Ovšem také její odpor by by
Hold
Marie Terezia
Ferdinand
W Allg
Fürstenbergův
Koczian
Vídeň
prinoezny Fürslenborgův
28
article
marný, protože princezna je plnoletá. Po sňlatku
odjedou manželé do ciziny.
= Bitka s námeřníky. Ze Santande ru,
29. kvělna. (K. k) Mezi obyvateli obcí Lienores
Stofola a námořníky došlo k buji, v němž byla jedna
osoba usmrcena a několik raněno. Asi 15 osob byle
zatčeno
= Machinace ve statistickém úřadě americkém.
Z Nového Yorku, 30. května. (K. k.) Bavinářský
spekulant Theodor Price, jenž byl dán v obžalobu
pro nekalé transakce, jež se udály ve spojení s před-
časným sdělením úřadní statistiky bavlny, které se
před několika lety událo, byl na záruku 10.000 do-
larů propuštěn na svobodu. V tutéž záležitost jsou
zapleteny ještě tři jiné osoby, mezi nimi bývalý
asistent statistického úřadu ve Washingtoně, Eduard
Holme
= Čivrthodinový let aeroplanem. Z Říma
30. května. (K. k.) Francouzský vzduchoplavec Dela-
grange podnikl dnes ráno se svým aeroplanem po-
kusy, jež byly kontrolo ány členy vzduchoplave-
ckých společností italské a Spojených států ameri-
ckých. Delagrange obletěl třikráte P-
azza D'Armi ve výši čtyř až 74/2 metrů
vznášel se 15 minut 25 vt. ve vzduchu,
při čemž ura zil 12.750 metrů a tak pře
stihl všecky rek ordy
= Sesutí vinic na Mosele. Jak se nyní zjistilo,
sesulo se v Erdenu celkem 15.000 metrů vinie
Škoda odhaduje se na 150.000 marek. Znovuzřízení
vinie, než opět poskytnou úrodu, bude výžadov ati
práce asi 14 roků.
Theodor Price
Holm
Delo
Nový York
Washington
Řím
spojený stát
Mosel
Škoda
Lienore Stofola
zil 12.750
29
article
= Skladišté lihu vyhořelo. Z Bukurešti
29. května. Z Galace se telegrafuje, že tam minulé
noci vznikl požár ve skladišti velknobchodníka s li-
hem Schwarze, při čemž shofely všechny zi-
soby lihu v ceně 500.000 franků. Požár způsobi
velkou paniku, poněvadž byla obava, že plameny
zachváti veškeré přístavní doky, v nichž je složeno
zboží za mnoho milionů.
= Balon zahnán větrem. Z Hamburku,
30. května. Včera odpoledne vystoupil zde v za-
hradní zábavní místnosti vzduchoplavec Rü bl
s artistkou Zwiebelmannovou balonem bez
koše na pouhé hrazdě. Balon byl zachvacen silným
větrem a brzy zmizel. Posud nedošly o něm žadné
zprávy.
= Zemětřezení. Z Kečkemetu, 30. května.
(K. k. uh.) O půl 1. hod. v noci a o půl 6. hodině
ráno bylo pozoruváno lebké zemětlesení se slabým
hukotem, o 12.55 hod. polední opět. Způsobena jen
skrovná škoda.
Schwarz
Rü
Bukurešť
Hamburk
Kečkemet