ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2f9670c0-7736-11dc-87b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 38, work 1, person 53, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 31. května 190e.
Praha
3 masthead
Číslo 150.
4 masthead
snnt
5 article
Na ranní a sdpol. list, přod pl ání su v Praze v adealnistra na měsíe . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí dousškou , K s na naěsle na čtvt l4a . . . . 7 K 00h ve Gillalkáickt na měšte . . . . . . 2 K p0 n Pošton: na měsle zs čtvrt lets . . . . 9 R eoh sdrojt sekoa K so na maiřei netort. . . . 11 K aok
Praha R Koh
6 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 18 stranácb.
Praha
7 article Jazykový zákon Beckův je hotov !
Jazykový zákon Beckův je hotov ! Tlumočili jsme oprávněné podivení ve řejnosti naší nad zamlklostí všech klubů našeho poselstva ve Vídni vůči určitým zprávám, jež podal veřejně v parlamentě minulého úterka poslanec český za Staré město pražské dr. Baxao obsahu Beckem vypracovaného jazykového zákona pro c. k. úřady a soudy v království českém. — Byly to zprávy takové, že otřásly s kaž dým upřímným Čechem. »Novým zákonem jazykovým« — vyzra- zoval dr. Baxa vládní tajemství: »má být dekretováno tak zvané německé uza vřené území jazykové. Česká po- dání se budou sice u německých soudů přijímat, ale vyřizovat je budou po německu: ústně jednáno bude pak s českými stranami u něme- ckých soudů jen pomocí — tlumoční ků. Český zemský jazyk má přestat býti rovnoprávným a má být snížen na jazyk každého přistěhovalého se sem cizince. »To, čemu jsme se dosud tolik bránili, co jsme pokládali za nemožné — to je st již ve vládním návrhu, na němž pra- cuje stejně ministr-president jako německý ministr krajan i český ministr kra jan (agrárník Prášek).« »A proto má to být předloženo radě říšské, poněvadž vědí, že by čeští poslanc na sněmu českém nikdy k něčemu ta kovému nesvolili; zde (ve Vídni) však doufá vláda, že pomocí poslanců z ostatníc zemí nás, české poslance, dá přehla sovat a znásilnit. « —
Beckův doktor Baxao Beck Čecho Baxa Prášek Vídeň
8 article
Tak poslanec dr. Baxa v plném shro máždění sněmovny poslanecké dne 26. května t. r. A nikdo ze všech 66 poslanců soustře děných tří českých stran v klubu národním hrozných, celý národ vzrušujících těch zpráv ani nepotvrdil, ani nevyvrátil!... Co to zna mená? Jaká to upřímnost k vlastnímu ná rodu — zahalit se v trappistické mlčení dívil se kde kdo. — Jedno z dvojího, buď nemají poslanc klubu Národního dodnes žádných vědo mostí o obsahu chystané vládní osnovy. a pak to mají řici svému národu, anebo znají už obsah její a on není takový, jak dr. Baxa veřejně tvrdil, pak mají to rovněž říci, aby národ se darmo neznepoko- joval. Anebo konečně měl dr. Baxa pravdu, a jim jest známo, že skutečně vláda vypracovala takovou ošemetnou osnovu zákona, kterou se nám Čechům bere právo, jež dávno máme, kterou se buduje německé jazykové úřadní území v Čechách, v němž rovné právo našeho jazyka a ž dosud platné bude téměř üplně vyhlazeno; kterou se zkrátka ruší i to nařízení Stremayrovo pro třetinu Čech: — nuže pak neměli ja ko poctiví Češi teprv ani minuty váhati, aby zvolali do Čech: »Nastojtel Takové bezpráví, takově nebezpečí hrozí na- šemu dobrému, odvěkému právu!« Žadný slib mlčelivosti neměl je zdržovat a vázat, nebol prospěch národa nade všech nol Viděli bychom, zdali by němečtí po- slanci i jen sekundu mlčeli, kdyby seznali. že v chystané jazykové osnově vladní hrozi jejich národnosti nějaké nebezpečí, ně- jaká, byť sebe menší újma a škoda. Jaksi
doktor Baxa Čecho Čo Čech Žadný Čechy
9 article
tedy vysvětliti trapné, dlouhé to mlčení Ná- rodního klubu. — Předseda pražského výkonného výboru strany naší p. dr. Václav Škarda aspoň za sebe ihned po naši výzvě, dne 29.t. m. veřejně osvědčil, »že není mu známo, jaká ustanovení se v ny- nějším vládním zákoně jazyko- vém nalezají, ale že při všech svých rozmluvách s bar. Beckem »rozhodn a neústupně trval na zásadách plné rovnoprávnosti obou jazyků zemských v ce- lém území království českého. Zejmena mu pak s největší určitostí připomenul, že žádná z českých stran nepřipu- stí výjimku od zásady, že se če- ská podání v krajinách s převa- hou německého obyvatelstva nejen při- jímati, nýbrž i projednávati a vyři- zovati musí v jazyku českém. »Pan předseda ministerstva«, dokládal dr V. Škarda důrazně: »ani jednou nep- kusil se naznačiti mi způsob projednávání českých záležitostí u úřadů v tak zv. »uzavřeném« německém území způsobem, jak jej pan dr. Baxa uvádí, t.j. pomocí prostředníků neb dokonce tlumočníků, naopak byl mu dobře znám náš jednomyslný odpo proti stanovisku, jež obsahovaly osnovy jazykového zákona dra Körbra. « — Toto osvědčení politika tak váženéhoa tak zasvěceného, jakým jest a musí býti zajisté předseda výkonného výboru na- rodní strany svobodomyslné, značně uklid nilo nepokoj a obavy jitřící obecnou mys naší společnosti národní. Avšak klidu nemělo nám býti dopřáno na dlouho. Jedva co s nocí vystřídal se den.
doktor Škarda Beck Baxa Körbr
10 article
Včerejším večerem stihly nás z Vídně dvě zprávy, které nedovolují nám zbýti se obav teskných, že opravdu se chystá na nás v osnově vládní zla újma našemu rovnému právu a že naše poselstvo vídeňské nebezpečí to před národem vlast ním tají, snad v naději, že se mu po do- brém ještě podaří je zažehnati a od hlav našich odvrátiti. Kdežto ctěný předseda výkonného vý boru naší strany v Praze o obsahu a ustano- veních Beckova návrhu jazykového zákona ještě dne 29. t. m. žádné vědomost neměl, ujišťuje nás dobře zpravený ná vídeňský dopisovatel dnes 30 května určitě takto: »Jazykový zákon pro království české jest hotov a připraven ku podán — — v parlamentěl »Nejen jeho zásady, ale také jeho podrobná přesně stanovená, paragrafovaná ustanovení jsou známa netoliko sůčastněným čle- nům kabinetu (tedy ministrům Práškov i Fiedlerovi), nýbrž též poslaneňm obou národních táborův“ — tedy českým jako národním.« Spolu naznačuje dopisovatel náš, že byl hotový ten zákon vládní poslancům našim i německým svěřen pod pečetí tajemství — která nebyla dosud nikým porušena. Tu ne- lze nám než opětovati výtku, že se nemělo 66 poslancův národa zavazovat vládě k taj. nůstkářství vůči vlastnímu národu. Chy bil staročeští punktatoři r. 1890 těžce, že tak učinili a do poslední chvíle vídeňských konferencí národu tajili, jak se o osud jeho hraje: a chybuje naše vídeňská delegace dnes rovně těžce, zavázalali se Beckovi k stejnému tajnůstkářství.
Beckův Práškov Fiedler Beck Vídeň Praha
11 article
Dobrá věc nepotřebuje bát- se světla a špatná nezasluhuje aby byla tajena před ohroženým vlastním národem! Kam to vede, ukazuje případ dra. Škardy. Jak tu stojí dnes předseda výkon ného výboru a s ním celý užší a širší vý konný výbor národní strany svobodomyslné když nemá ani ponětí v Praze o tom, co se ví a páše ve Vídni? Jaké to po měry v našem branném táboře, kde 66 členů našeho poselstva má svoje státní tajemství před vlastním vedením strany ve vla- sti? Panuje podobná neupřímnost také Němců? Nezná dr. Eppinger obsah jazyko vého zákona Beckova? A dr. Škarda ho ješte 29. května 1908 — nezná. Za to opčtuje dr. Baxa dnes rozhodně že to, co pověděl ve své řeči parlamentní ze dne 26. května o chystaném způsobu vyřizo vání českých věcí u t. zv. německých soudů jest — bohužel pravdou. Beckova osnova jazykového zákona pro království české předstírá, že prý nen dnes u četných soudů v něme ckých krajích Čech dostatek úřad- níků češtiny znalých, pročež prý nelze tam české záležitosti vyřizovat vždycky přímo příslušným referentem, nýbrž nutn těm soudům přiznati výsadu německého úřa dování a odpomáhati při nich občasné po třebě vůči stranám neumějícím německy — tlumočníky. Tolik nám nabízeli sami Němci již před 24 lety; ve své řeči ze dne 11. března 1884 na říšské radě jeden z vůdců jejich dr. Viktor Russ nám jménem strany něme ckých centralistů výslovně nabízel vnitřn úřadní češtinu v českých okresech, pak-li se spokojíme s tlumočníky v německých okre sech, ba sliboval, že by těmi tlumočníky byl konceptní úřadníci.
Němec Eppinger doktor Baxa Beckův Čo Russ Praha Vídeň Beckov
12 article
Ale my odpovídali tehda, že neuzná váme vůbec žádného separátního německého území, alébrž trváme na tom, aby stejně Čechům jako Němcům v celé sp lečné vlasti bylo na úřadech a soudech stát- ních učiněno po právu v jejich jazyku řád nými úřadníky a soudci, tak aby každá věc byla netoliko vyřizována alébr i projednávána v jazyku strany Neboť toho prostě vymáhá řádné soudnictv a bezpečnost právní: kde se operuje s pře- klady a tlumočníky, tam trpí spravedlnost občansivo jest vydano Zvšemožným škodám nejistoty právní. — Tak rozuměli rovnému právu otcov naši, tak je vykládal a bránil již náš Ha vlíček. A nyní po šedesati letech mohlia směli by se najíti poslanci čeští, kteří by s práva toho něčeho slevili? — Rovněž trvali jsme od r. 1868 nezvratně na tom, že zákonné upravení jazykových poměrů ve vlasti naší po zákonech platných náleží je dině sněmu království českého a nikdy parla- mentu vídeňskému. Nuže, když již delegace naše jest zavá- zána k mlčení vzhledem na meritorní obsah Beckovy předlohy, tož by aspoň jednu útěchu měla dáti svému znepokojenému ná- rodu: že nevydá naše dobré ná- rodní právo na pospas nečeske většině vídeňského parlamentu alébrž svorně za jeden muž vy trvá na tom, aby osnova jazy ko vého zákona Beckova, ač-li vůbe je hodna diskuse s naší stra ny. byla předložena jedině sněm království českého. Tak káže zákon, tak veli prospěch národa českého. Jaké tu tedy váhání a rozpakování?
Čecho Němec Beckův
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 30. května. (K černěcho skému krveprolitl.) Ruští sociálně demo kratičtí poslanci navštívili Cerněchov a podávají v »Arb. Zlg « zprávy o událostech, jež před- cházely krveprolití ze dne 25. t. m. Obyvatelé černěchovští užívali řeky Seretu na svém území od pradávna ke svým potřobám; prali v n prádlo, močili konopi a lovili také ryby. Právo to jim nikdo neupíral a řeka byla obecným ma jelkem. Cenných, pro obchod se hodících ryb v Seretu vůbec není. Sněm haličský přijal však nový rybářský zákon a zavedl t. zv. vodní re- víry. Revíry se mají veřejně vydražiti a jieh výnos má připadnouti obecní pokladně. Také v Černěchově byla před několika měsíci dražba. Soused Čerev tník podal největší nabídku, větší než hr. Korytowski a byl přesvědčen, že řek zůstane opět v majetku obce, jejimž jménem se účasínil dražby. Ale okresni hejíman Z- wadski přijal menší nabídku hr. Korytow ského a pro ajal řeku jemu, poněvadž prý po skýtuje větší záruku správného rybního hospo daření, než sedlák. Rozhodnutí hejtmanovo ne bylo však veřejně vyhláseno a sedláku Čere vilníkovi nebylo sděleno, že jeho nabídka za mitnula a také vadium mu nebylo vráceno Proto jest vysvětlilelno, že sousedé se pokládal i na dále za držitele řeky a uživali ji stejně jako od pradávna. Hrabě Korytowski také ne- činil původně proti tomu námilek. Když všal při minulých zemských volbách propadl prol selskému kandidátu Dumkovi a hned na to pro- padl také při volbách do okresního zastupitel- stva, počal se matíti na sedlácích a dal je sll- hati pro užívání řeky. Obecní starosta černě- chovský prý se také přiznal, že rozhodnut hejtmanovo, jímž byla řeka dána do nájmu hr. Korytowskému, v Černěchově nebylo obvyklým způsobem vyblášeno, takže sousedé nemusili rozhodnutí tom věděti.
Dumek Praha Černěchov
14 article
Zaznamenáváme i tyto zprávy, ponecháva- jíce ovšem odpovědnost za ně pramenu, z něhož je berema. V Praze, 29. května. (Národnostn otázka v Uhrách.) V poslodní době obje vily se v Uhrách dvě brožurky, zabývající se vážně národnostní otázkou. Prvou napsal v Bra šově maďarsl., soudní rada Balogh, jenž od- suzuje snahy uherské vlády, aby se národni škola stala především nástrojem na pomaďaření nemaďarských národností. Jest bláhovost, do mnívati se, že dětem možno vnukati jakékoli vě domosti v maďarském jazyce, jejž v eclém svém okoli nikde neslyšt, než ve škole. Nad smutnýmí výsledky, jichž se dociluje takovým vyučováním musí každý myslící člověk ustrnouti. Nejpovážli- vější jest, že děti nenabývají ve svém máteřském jazyku nijakých vědomosti, nenaučí se v něm ani čísti a psáti. To, co se naučí ve škole ma- darsky papouškovat, nevnikne jim do krve a kostí, za krátko to zapomenou a ze školního vzdělání nezbude jim pranic. Od tohoto záhub- ného směru školské politiky maďarské musí se upustiti co nejrychleji. Takový také nebyl úmysl uherského zákonodárství a jen křivým výkladem zákonů přílis horliví sluhové svých pánů zmrzačili tak uherskou národní školu. Kde společenské styky umožňují mládeži, aby s skutečně naučila maďarskému jazyku, tam škola může rávem napomáhati. Kde však společenský živo! noumožňuje znalost maďarštiny, má být povinnosu školy, šířiti vzdělání, buditi v dět- ských srdcích lásku k vlasli jazykom mateř- ským a tím by vláda účinněji podporovala zna lost státního jazyka, než když vnucuje dětem cizí, jim nesrozumitelný jazyk za jazyk vyuče- Tyto dni vyšla v Pešti brožura „Národnost- ní otázka a uhorská státní myšlenka“, podepsaná vaci.
Balogh Praha Uhry Pešť
15 article
V drobném paodeji: ranní čisis o sobě . . . za 9 odpolední . . . . . za 2 Ve filislkách na vpnkově: runní číslo. . . . . . . . 10h odpoladaí Inserátv platí se kotové napra Fřadplaceni a lnserty přijímná aa strace v Marlanské slici č.z. Tam nacházají ae též redla kce Uskársa a eapedise „Národnich Listi“ Rukoplsy so nevraosjí.
Národnich Rukoplsa
16 article
psoudonymem Mercator. Pisatel pokládá za nezbytnou podminku pevného postavení Uher k Rakousku, aby Maďaři žili v přátelském po- měru k nemaďarským národnostem. Účelem správně pochoponé maď. ské politiky má býti ve spojení s rakouskými Slovany poraziti něme- ckou hegemonii v Předlitavsku a tím téžiště celé říše přesunouti do Pešti. Pokud jde o ne- maďarské národnosti v Uhrách, pisatel dopo- roučí, aby vláda podporovala rozkvět měšt, jež jsou nejlepším vodičem státního jazyka do ši- rokých vrstev lidových. K jazyku a kultuře ná- rodnosti nesmí se však vláda chovati nepřátel- sky, nýbrž má je bezelstně podporovati. Správní úřadníci mají býti bezpodmínečně znalí jazyka lidového. Národnostní zákon má býti tak upra- ven, aby se jazykům nemaďarským zabezpečilo dosti práva ve správě, u soudů a zejména ve školách. Poněvadž pisatel nemá naděje, že by sama vláda vystoupila s takovou opravou ná- rodnostního zákona, navrhuje, aby se v Uhrách utvořila za tím účelem liga z politiků, novinářů, literátů a zástupeů hospodářských kruhů, a do ní se přibrali zkušení úřadníci ze smíšenýeh měst a okresů, jakož i umírnění živlové z kruho národnostních. Tyto maďarské hlasy, napomínající k poeti- vému vyrovnání s nemaďarskými národnostmi, jsou velice potěšitelné, ale bojíme se, že v Uhrách zůstanou hlasem volajícího na poušti.
Mercator Maďar Slovan Uhry Rakousko Předlitavsko Pešť
17 title
Politické zprávy zahraničné.
18 article
V Praze, 30 května.
Praha 30 květen
19 article
Stáří slovanské myšlenky. V petrohradském „Kraji“ (polském) dočí- táme se zajímavého výroku prof. Ivana Fileviče o stáří slovanské myšlenky. Učenec tento v de- batě, která se rozvinula v „Slovanském spolku“, po řeči p. Bašmakova opravil slavjanofilské heslo „pravoslaví, národnost, samodržaví“ v ten smysl, že Slované mají míti za he slo pouzc „národnost“ apodtím heslem se sjednotiti. „Prapor jednoty slovanské věje na prvých stránkách naší kroniky. Kluczew- ski právem nazývá Nestora letopisce panslavi- stou. Myšlenka ta měla přívržence již před Potrem Velikým i po něm. Ano ani „novbslo- vanství“ není ničím novým, a představiteli jeho byli již Denilevsk, a Sladkovský.“ v (Danílevský byl ve včerejším čísle „N. La. t v petrohradském dopise vinou tiskové chyby přezván Daudlevským, což timto opravujeme. „Velkosrbská propaganda“ v Bosně. Bělehradské listy uveřejňují následující zprávu, ukazující, jak se dokonce zbraně ob- jednávají pro „velkosrbskou propagandu v okupovaných zemích: „Nedávno se vyskytlo několik podezřelýcn lidí v Kragujevci a pokoušeli se tajně ko u- piti jistý počet pušek. Pod pečetí nejhlubšího tajemství svěřovali, že jsou vysláni Srby bosen- skými koupít jim zbraně k velkosrbskému po- vstání. Slibovali až 1000 korun za srb- skou opakovačku, jakou je ozbro- jeno srbské vojsko, zvláště bůdedli se srbským z nakem. Ale když viděli, že jim Srbové „nevětí, ztratili se jako smrad.“
profesor Filevič Bašmakův Slovan Sladkovský Srba Boseň Kragujevac
20 article
a nleav
21 article
Ze Starého Srbska
Srbsko
22 article
V Skoplji byli před několika dni odsouzenl srbšti národovci Jevstatij Karamatijevič, du- chovní, jeho syn Jovan Karamatijevič — oba k doživotnimu žaláři v Malé Asii; učitel Stevan Antonievič odsouzen na tři leta do žaláře a k vyhnání do Malé Asie. Srbové v Slarém Srbsku do nedávna těšili se úplné samosprávě církevní i školské. Od t doby, co Rusko z mürzstegské dohody fakticky
Jevstatij Karamatijevič Karamatijevič Antonievič Srba Asie Rusko
23 title
FEUILLETON.
25 article
V Praze, 30. kvélna.
Praha
26 article
6— (Kronika.) Co že se děje? Našim krajanům odpůrcům že je všecko dovolenoa nám nic? Nový zákon že se chyslá po jejicl chuti a na újmu naši? Je li to vůbec možno A kterak že vlasině stoji naše věcí? Přejete si obrázek, jak stojí naše národn věci? Poučný obrázek, názorný a věrný? Saisona turistická právě začala, malý výlee do kraje bude velmi vděčný. Ven do kraje! Tam. kde je nejčeštější, zcela náš! Někam na Sázav sko nebo do Brd. A kousínek snad ještě na jih. Jste tu v samém nitru oblasti. Zavadite o železnou dráhu a svezete se nějakou stanici Z okna vagonu čtete jmena drobných staniček Dobronitz—-Dobronice, Chynau—Chýnov, Kla drub—Porin, Kladruby—Pořin . . . A druhé ná- pisy a návěští: Stalionsvorstand—přednosta sta nice, Ausgang —Východ, Trinkwasser—pitná vo da . .. Tak stojí naše věci! Nejčeštější kraj, z celý rok ani Němeček tu nevystoupi, ale všude — jiný jazyk napřed, nesvůj, nenárodní! Jako kdekoli v zemi porobené, někde v zámoři,u národů ještě dalekých vší — uvědomělostil — Nu, zastrčená stanička! Neprobudilý kraj! Jinde je lépe! V Táboře, v Písku, v Par- dubicích jsou české nápisy napřed. Jsou-li jinde, mohli by zde být taky! Obec je vinna ! . .. Což o nějaké slovo omluvy! To se najde A ty vlastenecký pasažére, národní inteli- gente, doktore, profesore, spisovateli, politiku, poslanče, který tudy jedeš a z okna vagonu vyziráš do požehnaného kraje, necítiš se tu také trochu doma v tom »zapomenutém, neprobudi- lém dosud« koutě? A nejde jen o nějaký skout«! Takových staniček s nápisy, které nás ponižují, není málo! Je iich v českém kraji
Němeček Sázava Brdy Dobronice Chynau Chýnov Kl Kladruby Tábor Písek Ausgang — východ Trinkwasser
27 article
plno! Celý šeredný hemzot! A necitiš se, milý poutniče vlastenecký, tak trochu spoluzahanben tím smutným stavem věcí? A tak trochu i — spoluvinným? — Inu, potéšení právě to není žádné ! Leč jakáž pomoc? Sam jsem svoji povinnost výko nal. U nás doma máme nápisy v pořádku Každý ať jen svoji povinnost koná, ať se sebe stará!.. . Pak to půjde ! . . . Tu jej máte nepokrytý, nahý projev prin cipu, který nás ovládá a určuje stav věct! Každý o sebe! Jen o sebe! O nic víe, než o sebe! A tak je zcela přirozeno, že jest, co jes a nemůže jinak být! V Táboře, v Písku, v Par- dubieích a snad na jiných místech ještě jdou snad věci, jak si je přejeme, ale zde a na mi- stech nesčíslných po vší oblasti nejsou, jaké by měly být. A — nebudou! Aspoň, ne tak brzol Proč by nebyly? Protože lidé domácí nemohou se o ně po starati. Nestači na to! Žijí v těžkých poměrech. zápasí s tvrdou hroudou. A nikdo nepřichází aby je povzbudil, aby poradil, cestu ukázal, po mohl.. . Nikdo nepřichází a nepřijde, pro- tože zásada brání, kterou jsme přijali, heslo. které vyznáváme, hanebné, nízké! — Každý jen o seb e se starej ! . .. — Nu l Sám nemohu I Jsem doktor, profesor poslanec, inteligent zaměstnaný svým povoláním Měl by tu někdo být, kdo by ty a takové zále žitosti jménem i na prospěch celku obstaráva! .. Aha! Měl by nékdo býtl Měl by být, ale — není. eob dole vo Tak stojí naše věcil Každý jen o sebe, každý jedinec, každí obec, každý obor, každá strana, všichni jen o sebe! A o celek — nikdo! Tak stojí naše věci! e osdene o ovlr a a dn nedo
Sam Tábor Písek
28 article
Arci! Nějský »nápis na slanici« nedá ješt nárudní život! Ale nápis, rozumí se, je — symbol! Značka, čárka, ukazovák na stroj Udává povšechný stav ! Život národa obsáhá množství záležitostí. Týkají se celku, značí jeho potřebu, jeho život, jeho sllu. Všecko na tom sejde, jsou-li opatřeny či nie! Jsou-li opalřovány pilně a neúnavně, je celek zdráv a silný. Ne- jsou lí, zle matičkol Máme na sobě boleslný příklad. S potře bami a zájmy našeho celku národního mají s věci jak rafička ukazuje. Jako s nápisy na že lezniční stanici v kraji: nikdo se o ně nestará! A ná sledek je přirozaný. Jsme bez- mocný, cbabý celek. A jsme tak smutným sla- vem věci sami vinni, ačkoliv svádíme vinu stále na někoho druhého. — Jak pak ! Naším odpůrcům se nadržuje V tom je všecko zlol Zajisté ! A zcela přirozeně! Silné věci se nadržuje a jejich věc je silna. Sila k sílese druží, fyšický zákon! Kdyby také naše věc byla silna, nadržovalo by se naší sile — stejně Sily by se vyrovnaly. — A naše věc není silna, protože — sam nechceme — Ohol . .. Chcete důkaz? Je na snadě. A matema tický ! Držle se symbolické značky! Je spolehliva Stanice v krají! Po celé siti železničné je jich naseto. Vše cky svými nápisy hlásají naši slabost a nesehop- nosl, naši hanbu a poníženost ! Jezdime všickn kolem, turisté bezděční, národní inteligenti, kri- tikové a politikové, hledíme z okna svého va- gonu a hubujeme v duchu na poměry !. Sna hubujem i na hlas a veřejně. Na bezpráví, které se páše, na netečnost našinců a úskočnost od- půreů, na libovůli a přehmaty úřadní a bůh ví nač ještě! Sestrkujeme hlavy a hubujeme, ale — nečiníme sami nic, aby se věci napravily!
bůh
29 article A přece by bylo tak s n a d n o od pomoci
A přece by bylo tak s n a d n o od pomoci tak snadno, zjednat pořádek v symbolu, tak snadno, přehodit, vyrovnat nápisyl Na stanicích v městech A, D, C . . . jsou nápisy v pořádku. Dotyčně obce učinily po třebné kroky. Kdyby podniknuty byly stejné kroky všude jinde, byl by pořádek všude, n všech stanicích, po všem ostatním území! Ale nikdo se nestará, aby potřebné kroky byly podniknuty — všude jinde! Není nikdo, kdo by měl čas a prostředky, potřebnou vábu osobno- sti achlasu, aby všecko přebližel, všude moh zasáhnout, povzbudit, přičinit, aby věci šly, jak chodil mají! A nejen věci nápisů, ale v šecky věci, které se týkaji polřeby celku, které opa- třeny či neopatřeny tvoři buď sílu celku anebo — jeho slabosl. — A proč tedy takový »Někdo« není, kdo by měl čas a prostředky a potřebnou váhu hlasu? . . .oe Tu je zdroj všeho zla! Není, protože — nechceme. Nemám smysl pro celek a jeho potřebu. Chceme jen hubovat a slyšet svěj hlas, ale nechceme nijak přičinit, aby tu někilo byl, kdo by o potřebu celku péči vedl. Nechceme se nijak namáhat, protože je to nepohodlné. A pohodlnější je hubovat a svlastenčit slovy a vinu svádět n druhé. A namlouvat sobé a jiným, že už je všecko v pořádku, kde jen každý o sebe se stará! I ten, kdo je sláb a nesamostaten a starat se ani — nemůže! A třeba těch slabých nesamostatných v každém kultarném celku bylo a musilo přirozeně být — devadesát procent Oněch devadusát procent, kleré sice tvoří hlavní tlum každěho množství, ale přece, aby dospěli k cili, potřebují a budou vždy potřebovat, aby — byli vedeni ! — A ostatně! Což Národní rada? Ne- máme-liž svůj — »ústřední orgán«? Vždyť jsme si jí založili! Proč se nepostarala a nestará
30 article Vskulku ! Ústrední orgán ! Tu by tedy byl
Vskulku ! Ústrední orgán ! Tu by tedy byl konečně »někdo«l Ale přihlédněle blíže! Náš ústřední orgán vlastně — nemůže, co by měl! Aspoú nemohl dosud. Neměl ani dostatek času, ani prostředků, ani moci a všeho druhého, čeho je třeba k ta- kovému úkolu. Co byla Národní rada dosud? Jakási prostředkovaci kancelář pro některé otázky a záležitosti národní. Pro které olázky a záležitosti? Nebylo nie výslovně řečeno. Slanovy zněly tak povšechně: národní záležitosti! Kdo kde měl nějakou bolest či nesnáz s fitulem národ- ním obrátil se k Národní radé o radu a pomoe. A Národní rada ochotně radila. Množství žk. dostí docházelo, agenda nesmírně vzrostla, slly neslačily. Ale Národní rada byla neúmorná, za kládala odbory, svolávala schůze, množství oborů a množství schůzi! Všude se mnoho ra- dilo a debatovalo, usnášelo a korespondovalo, ale věci národního celku slojí dosud, kde je vidíte státi: nedotknuty, nevýřízeny! Národní radě nezbývalo na ně času. A kdyby snad bylo času, zas nebylo prostředků! A nebylo jiných a jiných věcíl Národní rada svolává právě zase nějskou valnou hromadu. Valná liromada je někdy pěkné divadlo. Obřad pro zevnější dojem. Mluví se pěkné řeči, hlasuje se a debatuje Účastník od- chází s pěknou ilusí, že se snad něco děje. Ale pěkná divadla jsou pěkně — iluse. Nemá li také přiští valná hromada Národní rady zůstat jen pěkným obřadem pro zevnějsí dojem, bylo by nezbytno, aby ústřednímu orgánu šestimilionového kulturného celku zjednán byl dřive nějský možný základ činnosti.A je-li řeč o základu, rozumi se takový, který by ústřednímu orgánu dával čas i prostředkya všecku schopnost, obstarat, čeho třebaa především, čeho má celek národa k zápasuo své bytí nejvíce polřebí, činitele — vedoucího
Vskulka