Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

14. ledna 1909. Číslo 14.

4 article

Referujeme v dalším věrně dle včerejších zpráv vídeňských listů. Referení městský rada Hraba, když byl přednesl návth na milodar 100.000 korun, končil svoji řeč slovy: »Činím tento návrh s těžkým srdcem, ale jen proto, aby byl nějak neslýchaný skandál skoncován.e Městský rada Silberer pravil: »Prosím především za odpuštění, že nemohu si uložiti v řeči své tolik sebeovládání jako v záležitostech jiných . . . ale ta věc musí býti projednána. Jde o smutný případ a to smutný proto, že ve věci, která zasluhuje nejostřejší a naprosto odsuzující kritiky, přece nezbytno hlaso- vati pro položku. Víle všichni, co se loňského roku stalo. Několik lidí si usmyslilo, uspořádati ku poct císažského jubilea ohromný, nevidaný průvod. Císař si ovace zakázal a žádal, chce-li občanstvo vídeňské nějak uelfti jeho jubileum, aby lak učinilo pod heslem: »Vše pro dítě«. Ale bylo tu několik pánů, kterým nešlo tak o ovace, jako o řády, které měly po ovacích přijíti. Bylo prohlášeno, že se musí ve Vídni provést něco tak velkolepého, aby celý svět o ton mluvil. Dnes je ten celý »rumi« pryč a já se táži. pánové, o čem dnes celý svět mluvi? O největším skandálu ve Vídni, jaký kdy zde vůbec byl »uspořádán«. Ješlě nikdy neměla žádná ovace, pořádaná ku poctě císafe, takový smutný konec. Schuhmeier volá: »Jmenujte ty pány, kteří ten skandál způsobili Silberer: »Nechci nikoho jmenovati, ale bylo to několk osob, z nichž některé i v obci hraji roli. A ti ovobní svoji ambici a touhu po řádech a od- měnách kryli úvěrem města Vídně. Při slavnostním průvodu počinal si celý komité s diletantismem tak dětským, že není toho příkladu. Bylo to úžasné hospodářství a tvrdím, že se kradlo, (zvýšeným hlasemy) že

Schuhmeier Vídeň Referení městský rada Hrab e městský rada

5 article

kradlo se podle noty ! Předseda pořadntelstva jubilejního průvodu měst rada dr. Klotzberg: »Kdo kradi ?e Silberer: »To je vaší věcí! Braly se nestydaté provise právě lidmi s velice vážený m jmény . . . S bezmeznou lehkovážností sahalo se do pokladen a nikdo se neptal, odkud mají přitékati peníze. Říkalo se, že přijedou se na průvod podívati Američaně a Angličané. Ale nepřišel nikdoa statisíce míst zelo prázdnotou. A dále! Pro zábavu jediného dne učiněna v sídelním městě neslýchaná věc. Na čtrnácte dní napřed uzavřeny některé olice a poškozeni tím ne- smírně obchodnici a žívnostníci. Proč? Pro pár řádů několika pánů. Mizerným způsobem postaráno bylo o prodej lístků na tribuny, mizerným způsobem postaráno o lidi do Vídně nalákané a nejmizerněji o statisty do průvodu. Z těch mnozi do dnes neviděli ani krejcaru za cestovné. Sklamáni byli ve svých na- dějích hostinští, sklamání nájemci bytů. Bylo hned po průvodu jasno, že přijde obrovský krach. A přišel! Po jednodenní, několikahodinné slav- nosti zbyl milionový defieit, k jehož úbradě po skandálních tahanicích celé Vídně po celém světě a po skandálních soudech sehnáno všeho všudy 400.000 korun, k nimž dnes má býti ještě obcí přidán milodar 100.000 korun — takže pořád ještě zbývá — 500.000 korun. Než ani zaplacením tohoto půlmilionového zbytku nebude skoncována ostuda, jakou Vídni připravil slavnostní komitét. Nebot zůstává tu ještě nesmazatelná

doktor Klotzberg Angličan Vídeň

6 article

nrážka sportovního světa. Co tu bylo vypracováno velkolepých programů. Všechny vůdčí osobnosti sportovních sdružení při- zvány k součinnosti. Slibovány císařské, státní zemské ceny, cena města Vídně.. ale vůbec žádná z nich necxistovala. Byl to tedy sprostý švindl, jímž poškozena před celým sportovním světem a celou veřejností pověst Vídně. A docílilo se tím, že v budoucnu žádní cizí sportsmani vícekrát do Vídně nepřijedou. Řečník ukazuje jako knolflik malou stříbrno medailli a praví: »To byla jedna cena. Druhou byla v téže veřikosti zlatá medaile, se které se však za dvakráte sáhnutí zlato otřelo, poněvadž byla jen pozlacená. Tím byli jsme dískreditováni. Když teď spostovní naše kruhy něce pořádají, nepřijde sem ani kočka A tomuto »pozdvížení návštěvy cizineů« děkujeme slavnému komitétn. Dalším řečníkem byl Schubmeier, jenž pravil: »Skandál se slavnoslním průvodem měl by býti se- psán ve dvou dílech, z nichž první bych nadepsal Loyálnost a hladovci po řádech. Na titulním listě bych reprodukoval psna dra Klotzberga. Ti pánové viděli před sebou toliž jen jednu korunu. Ale nebyla to císařská koruna, ný- brž železná koruna III. třídy .... Řečník mluví dále o uzavření ulic a o klamání veřejnosti zprávami, že všechna místa jsou již roz- prodána. Komitét se domnival, že tímto starýma hioupým trikem popožene obecenstvo, aby honem kupovalo místa — ale docílil opaku. Když jsou pro- dána, nikdo se o ně nedral. A na druhé straně byli okradení li, kdo si dříve místa koupili, neboť piatil 100—150 korun za sedadlo, které potom s nouzí

Schubmeier Klotzberg Vídeň

7 article

prodáváno po koruně. A celý průvod na konec do padl jako nepodařený maškarní mumraj- Druhý svazek pamětního díla o slavnostním průvodu bych nazval: »Kocovina komitétu«. Finanční hospodářství komitétu nebylo ničím jiným než »hochštaplerstvím«, Nechci mluviti ani o rafino- vaných smlouvách, které uzavírány s dodavateli už s tím zřejmým úmyslem je ošiditi. A že se pánové z komitétu o sebe postarali, to vidět z toho, že jed- nomu z nich vyneslo aranžování 100.000 korun. Je vůbec nestydatostí, že komitět nezalezl ješte pod zemí a že dává o sobě slechu. Také dr. Klotz berg patří k těm tlustokožcům. Navrhuji, aby kdyě už se těch 100.000 korun vyhodí, aby z členů měst- ské rady se utvořil komitét, který by přezkouma účty slavnostního komitétu. »Co po jubilejním průvodu zbylo,« končil řečník »mohu rekapitulovati stručně těmito slovy »Ostuda, defleit, procesy, špína« žádná vyznamenání! Milodar 100.000 korun byl odhlaso ván přijat i návrh Schuhmeierův. Hromadné propouštění českých horniků z práce i z bytů. V Duchcově, 12. ledna 1909 (Pdv. zpráva »Nár. Listů«.) Němečt zaměstnavatelé a majitelé domů v území národnostně smíšeném vypovídají hro- madně české dělnictvo z práce a bytů. V Ústí nad Lub. obdržela poslední dobou řada českých dělníků výpověď z práce. Rovněž tak v Krásném Březně. V Chabařovicích hrozt správy hnědouhelných dolů českým horníkům školu žádajícím propuštěním.

Klotz Schuhmeierův Duchcov Pdv Ústí nad Luba Krásný Březno Chabařovice

8 article

Soucit budí vypovězení z práce i bytu vdovy Maškové v Podmoklech. V Teplicích pro- puštění taktéž čeští dělníci, otcové dítek školou povinných. Zejména truhlář Pastor a kamenník Poddaný, oba oteové četné rodiny, jsou ji delší dobu bez zaměstnání. Následkem pokles- nutí těžby hnědého uhlí nastalo hromadné pro- pouštění českého hornictva na Duchcovsku Mostecku. Dnes bylo sděleno Ústřednímu škol skému komitétu z Komořan u Mostu, že správa dolu »Germania« pobliž Komořan propustila 36 horníků, většinou žadatelů za českou školu Komořanech a otců četných rodin. Inženýr z těchto dolů, který zároveň zasedá v obecním výbor komoraniském, prohlásil, že s to českou cháskou zatoči Rodiče v Komořanech podali na jaře mi- nulého roku žádost za zřízení české školy Vzdor tomu, že řízení trvá skoro rok, nebylo úřady školskými dosud o žádosti rozhodnuto Casu tak získaného používají správy okolních dolů, všemu českému nepřátelské, aby v při- hodné době propouštěním českých horníků zří zení školy zahránily. Správa dolu »Julius V.«, pohliž Tr bušic, propustila 21 horníků pro nedostatek práce. Důl náleží eráru. Podivno, že horníe pro nedostatek práce propuštění, jsou většinou žadatelé za české školy v Komořanech a Tr bušicích. Mnoho horníků propustila též správa dolu »Robert« pobliž Komiořan. V zimní době bude těžko hornietvu nějakou práci nalézti. Ústřední školský komitét v Duchcové svo- lává na neděli 17. t. m. sehůzi, aby zahájil vydatnou pomocnou akci. Lid náš v Podrudo hoří pevně doufá, že v krutém boji za české školy nezůstane osamocen a že česká veřejnos přičiní se ze všech sil, aby jeho kul tlurn zápas skončil vítězství m.

Mašek Pastor Julius V Robert Podmokly Teplice Komořany Most český škola Komořany Lido

9 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 13. ledna. (Od čeho záv is koncentrace?) Poněvadž naděje na obno vení koaliční vlády jsou přiliš chatrné, vy- našli si ve Vídni nový název pro chystanou parlamentní vládu. Nemá prý býti koaliční, nýbrž koncentrační. Jiné slovo pro totéž přání aby se vejké parlamentní strany spojily a svorně vládě odhlasovaly, co bude potřebovati v nej- bližších měsicích. »Koaliční« kabinet je zatím nemožný, po- něvadž Němci z Čech nechtějí zasedati v jednom kabinetě a Čechy, pokud tito nesvolí k národ- nímu rozhraničení. Má se tedy učiniti pokus

Němec Čecho Praha Vídeň Čechy

10 article

s »koneentraef«, kteréžto slovo se zalibilo strano křesťansko sociální. Této straně záleží velice na zostření jednacího řádu, aby obstrukce »malých stran« nemohla rušiti parlamentní práci. Návrh na změnu jednacího řádu připraven posl. Stein wendrem a dne 18. t. m. dostane se do vý- boru. Posl. Steinwender doufá, že jeho změny jednacího řádu budou přijaty oběma skupinam německými i polským kolem a Jihoslovany takže by v oposici zůstali jen Ukrajinci a socia- listé, tito snad jen z části. O Češlch dr Steinwender má za to, že změně jednacího řádu nebudou činiti obtíží (7). Podaří-li se pomocí velkých stran provést změnu jednacího řádu, bude to křesťanským sociálům znamením, že bude možno zaručiti od případu k případu podporu týchž stran také vládním předlohám, ačkoliv tyto strany nebudou formálně spojeny v nijaký svazek a nebudou míti přesného společného programu. A to by byla ona »koncentrace«. Parlamentní zpravodaj krakovského »Czasu vypočítává předlohy, o něž půjde v nastávajíeí sněmovní kampani. Jsou to všeobecné pojišto vání, annexe Bosny a Hercegoviny, zákon zvěro lékařský, pak otázka bankovní, rozmnožení vo jenského kontingentu, nová kořaleční daň a ob chodní smlouvy. Zdá se však, že se křesťanšt sociálové přepočelli i s »koncentrací«. Pokro- koví Němci i socialisté prohlásili už Sleinwen- drovy změny jednacího řádu za nepřijatelné. O české delegaci také sluší pochybovati, že by mlčky k nim svolila. A tak asi bur. Bienerthov nezbude nie jiného, než přiznati, že to nejde ani s »koalict« ani s »koncentrací«, že projekt parlamentního kabinetu je na ten čas pochován.

Stein Posl Jihoslovan Ukrajinec Němec Bosna a Hercegovina

11 article

Co bude dále, je známo. Zatímný úřadnický kabinet přemění se v definitivný, snud s někte- rými osobními změnami a byrokratická vláda zasedne nad slabý parlament, jemuž bude ku práci dodávati chuti poukazem na § 14. V Praze, 13. ledna. (K výkupu Bosny.) V. Pešti jsou s Aehrenthalovým plánem výkupu zabraných zemí spokojeni. Zvláště příjemně se dotklo maďarské ctižádosti, že turecký gener. konsul v Pešti, Ali Fuad Hikmat bej, obdržel od své vlády ihned, jakmile markr. Pallavicinov byla dodána příznivá odpověd, rozkaz, aby dru. Wekerlovi sdělil, že Porta přijímá rak.-uherský návrh. Způsobem tak okázalým žádná velmoc prý dosud neuznala úplnou, uherskou samo stalnost. Orgány strany neodvislosti netají se radostí že dohoda s Tureckem je zabezpečena. Gabr Ugron píše v »Mag. Nemz.«: »Pozdravujem přiznivé vyřízení. Chceme s Turky žíti v bra- trské lásce, neboť náš budoucí osud je ohrožen týmž nepřítelem — rozvojem slovan ských států. My (Maďaří) bydlíme uprostře Slovanů, Turci na jich hranicích. Nás obklopuje slovanské moře, jehož vlny bijí do severníe mezl Turecka. Nezadrží-li Turci slovanský příboj. budou jím zatlačeni do Asie. Podaří-li se nám Maďarům jej zkrušiti neb rozdvojiti, odolají mu i Turci. Spojení s Turky máme lepší naději na úspěch. »Mag. Orszag« doufá, že výkupné za za- brané země obtiži pouze Bosnu a Hercegovinu, takže Ubry nebudou povinny přinéstí na to nijakou oběť. Nebojí se války, kterou by moe nářství musilo snad podniknouti, ale je v zájmu Uher, aby na válku nedošlo. Proto se těší, že doclleno dorozumění. Nemluvě o hroznýeh obětech války, na váhu padají i zájmy hospo- dářské. Turecký boykot ublížil nejen rakouskému průmyslu, nýbrž i uherskému. Nyní jest naděje, že se obnovi staré přátelské poměry mazi Tu- reckem a Rakousko-Uherskem a boykot zmiz sám sebou.

Aehrenthalův Fuad Port Turek Slovan Maďar Mag Orszag Ubry Praha Pešť Turecko Turec Asie Bosna a Hercegovina Uhry Rakousko Uhersko

12 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné V Praze, 13. ledna. Národní probuzení Litevců. V posledních několika letech značně po kračuje národní probuzení Liteveů v Rusku. Tím se ociťují v mnohých sporech s Poláky. kteří si od časů Vladislava Jagellonce navykl považovati je za část svého národa. Začalo t spory o kostely a nyní už došlo na spor o Vilno- Litevci vyhlašují Vilno za své hlavní město čemuž Poláci odporují. Poláci by byli srozuměni.

Litevec Polák Vladislav Jagellonec Praha Rusko Vilno

13 article

kdyby Litevci za své hlavní město proklamoval Kovno, ale Vilna jim postoupiti nechtějí. Že Litva se vždycky pokládala za zem osobitou, o tom svědčí usnesení vilenského sněmu z r. 1805, žádající pro Litvu autonomi a pro Litevce rovnoprávnost. V tom usnesení se pravilo: 1. Litva je zemí zvláštní a nikoli část Polsky. 2. Litva je zemi, obydlenou obyvatel- stvem smišeným; 3. Poláci na Litvě nejsou Poláci ethnografičtí, nýbrž popolštění Litevci; 4. Poláci musejí se zasazovati o dobré soused- ské spolužití s Litevci a nikoli o polonisaci oby vatelstva národnosti litevské nebo běloruské, jež často samo neví, ke které nárudnosti při- náleží. Nyní jsou na Litvě tyto politické strany litevské : 1. sociálně-demokratická, 2. demokra- tická, odpovídající polské straně pokrokové a 3 národně demokratická, která se pokládá za ho- spodáře Litvy a všecky obyvatole jiných náro- ností pokládá za neuvědomělé Litevce Spor polsko-litevský stejnou měrou zaměst nává žurnalistiku polskou i ruskou. Na polských listech je pozorovati jistou unylosť, jíž není divu; byloť Polákům Vilno dosud tak drabé. jako Varšava nebo Krakov. Ale podle našeho mínění nebyl by v tom žádný prospěch Poláků. kdyby překáželi národnímu probouzení Litevců. Národnosti, nemající svého samostatného stáln, musejí vésti jinou národnostní politiku a jinak uspořádati svůj poměr k národnostem druhým, než národnost, která je ve svém samostatném státě vládnoucí.

Litevec Polák Kovno Vilno Litva Polsko Varšava Krakov

14 article

Před francouzskou marockou debatou. Nastávající sezení francouzské sněmovny bude věnováno debatě o dodatečném úvěru pro marockou výpravu. V těto rozpravě budou zahrnuty všechny interpelace podané o Marokku. Doufá se, že debata bude skončena ve čtvrtek. Jaurésovy námitky proti francouzské politiee marocké byly již v »Tempsu« odmítnuty jako neodůvodněne a směšné. »Temps« upozorňuje, že úmysl postaviti ozbrojené hlídky v obvodu pohranič- ném souvisí s plánem již několik let starým Jména uvedená v Jaurésově »Humanité« jsou větším dílem falešná a prozrazují úplnou ne- znalost Marokka. Co Francie chce učiniti ta- jemstvím, bylo zcela otevřeně prohlášeno v žlutých knihách a v uveřejněných zprávách Francie neodhodlala by se k nějakému skutku který by nevyvolala nutnost situace a od pře vzeti velení generálem Lyauteyem pracovala v každém směru pro mír a hospodářské povzne sení země. Vojenská akce byla omezena n minimum, kdežto politická a humanitní činnost povznesena k maximu. Ostatně ani mezi ne- přáteli vlády ve sněmovně nedává se víry udáním »Humanité«.

Jaurésův Humanitý Lyautey Maroko Francie

15 article

Jistý zkušený politik soudí, že Jaure byl zůmyslně špatně informován aby jeho přípravovaná interpelace mohla být tím účinněji přivedena ad absurdum. Ministr za- hraničních věcí hledí vstřic marocké debaté s plnou jistotou. V prohlášení o marocké politice oznámí té ministr Pichon sněmovně pokyny, jež byly dány vyslanci p. Regnaultovi vzhlodem k jeho vyjednávání se sultánem Mulej Ha tidem. Tyto instrukce odpovidají názorům jimiž se vláda vždy řídila v této otázee a jež směřují k fomu, aby v mezích určených s m lou- vou algecirasskou a v dohodě se sultánem byl v Marokku obnoven pořádek a bezpečnost. Pokyny ty vzta- hují se k organisaci plolicie v přl stavecb, k vyklizení územi Šanjů na uskutečnění práv, které Francii na základe její smiuv se sultánem a dorozuměním s Ně meckem patři v území sousedicím s Alžírem.

Jaure Pichon Regnault Maroko Francie Alžír

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Ve irankfurtském čtrnáclidenniku „Da Freie Wort“ pojednává vídeňský Němec pod pseudonymem „Peregrinus“ o„Slovanské offen sivě“. Ke karakteristice Peregrinově stůjž hned z počátku ukázka jeho kombinnční chytrosti „Útoky na německé kulérové studenty v Praz jsou pozdním sice, ale přílným účinkem po- nážek, které tuská říše v Tichém okenně utr pěla“. Tato věta mohla by nás odstrašiti o

Němec Peregrinus Peregrinův Frei Wort

17 article

další lektury myšlenek z hlavy tak připrahlé, al ostatek jest vysoce zajímavý, poněvadž způso- bem veškerých ohledů prostým tlumočí říš- ským Němcům nejdražší sen Němců rakou- ských, uskutečnění jich „vysokocíle“ připojení Cislajtanie k říši německé prostou annexi. Ví- deňský Peregrinus mezi jiným pojednává o če- ském státním právě a dí, že jednota a nedělitel- nost království českého jest jenom jiným slovem na místě „právo vyhubení německé menšiny v Čechách“, Úmysl tento prý se dnes jistě po- pírá, ale Praha, kde se netrpí ani jediného po- uličního nápisu, ba na ulici už sotva německé slovo, ukazuje, kam prý vede český paírio- tismus. Žádný pardon nebylo by možno od Če- chů pro Němce očekávati, kdyby tito oněm bez pomoci byli vyďáni. Češi nemají vůbec žádného ústrojí pro všeobeené právní zásady a jsou ve své hysterii národní řevnivosti každého násil schopni. Výjimku tvoří ovšem realisté pod vede- ním prof. Masaryka, již divoké masy pod ko- mandem nejpochybnějších živlů ke zdí tisknou a překřikují. Kdyby se Čechům dostalo tohe. čeho si přejí tak horoueně, to jest jednotného. českého státu, i nejpohodlnější oportunista z Šumavou by byl ze svého klidu vyrušen zoufa- lým pokřikem rdousených dvou a půl milionu

Němec Čech profesor Masaryk Čecho Čechy Praha Šumava

18 article

Němeů těsně u řišských hranic a o pako- vačky spustily by samy od sebe, píše p. Peregrinus. „Německá říše, která by vy- dala část německého národa neúprosnému ná- rednímu nepřiteli, byla by opatřena v dějinách cejehem hanby a brzy se stala posměchem všech svých nepřátel. Na ustanovení dne české korunovace bez předběžného ad- ministrativního odloučení německá části Čech, následovalu by ihned vypovězení války něme- eké říše Rakousku, ať by byla mezinárodní si- tuace jakákoli. A válka tato neskončila by jako dynastická r. 66, kavalírsky s prozíravým šetře- ním poraženého, nýbrž neúprosně j ako boj plemenný. Jest pochopitelno, že jsou čeští („böhmische“) katastrofální politikové, kte- ři si toho dne přejí, avšak notuší, že by zna- menal zníčení české národno sti, ne-li vůbec českého národa.“ Pře tím dnem podle Peregninusa zachrání český ná- rod jenom program národnostní autonomie kterou probírá vídeňský autor zkázy českého jména, a ku provedení národnostní autonomie s národnostním rozhraničením také dojde, ne- boť přijde prý jednou den, „kde rozhodující činitelé a také Češi poznají, že to takhle dále jíti nemůže, že občanská válka je přede dveřmi, a po ni že přijde plemenná válka mezi veškerým německým národem a veškerým Slovanstve m.

Peregrinus Čech Čechy Rakousko

19 article

Bojištěm této války mohou býti jenom Čechy. jichž půda vypila již tolik krve.“ Čechům v Ra- kousku nikde nekřivdí se ani vlásku,“ píše dobrý muž ve frankfurtském orgánu pro „po- krok ve všech oborech duševního života“ dále a dodává: „Němoům však nejedná se o nic méně než o národní existenci, o právo a mateřský jazyk v kostele a ve škole... Ohledy, kteréž německá říše musí bráti na rakouského spojence, přestanou týmž okamžikem, kdy Rakousko svých něme- ckých bydiielů pozbude a národnostně nejeitli- vější část Němců vydá slovanské asimilační po- litice. Potom promění se Rakousko z cenněhi spojence v nejnobezpečnějšího, poněvadž nej- bližšího a nejmstivějšího nepřítole, potom by byl každý ostych před annexi katolických sou- kmenoveů čirou národní zradou a ohled na pře- vahu protestantského Pruska musil by ustoupit vyššímu ohledu na zachování veškerého ná- roda.“ Článek končí hrozbou „roztrhání na kusy“, nestane-li se mluvčímu rakouských radi- kálů německých po vůli. Co jiného dí tento berserkér péra, než co stručněji pověděl před nemnoha měsíci sám zesnulý e. k. ministn Peschka ve Št. Hradci? Západní Slované v Ra- kousku znaji ortel Pangermánstva nad nimi vy- slovený velmi zevrubně a kdyby jeho provedení záviselo jenom od německé vůle, kdyby v Evro- pě nebylo než Slovanstva a Německa, snad už by půda království českého byla vypila tu krev, kterou ji chtějí Němci napojiti. Národní auto- nomie jest vůči tomuto prostředku tak říkajío suchou cestou, vedoucí k témuž cíli, volnější a pro německý všenárod méně nebezpečnou. Ve skutečnosti však jedinou ke ko- nečnému vyškrinutí českého n roda z Evropy. Neboť Češí dobře vědí, kte-

Čecho Němec Peschek Slovan Rakousko Prusko Hradec Evra Německo Evropa

20 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Městské divadlo Král. Vinohradů. »Obchod je obcho de. Hra o 3 jednáních. Nzpsal Octave Mirbeau. Přeložila Olga Fa- strová. Režisér Fr. Hlavatý. Efektní a hrubozrná hra Mirbesuova není zvláštní událostí literární a obávám se, že vůbee nesplní naděje vzbuzené patrně její hlučným úspě- chem v »Thěatre frangais«. Mirbeau je spíše ohní vým polemistou, spisovatelem krutých útoků a di vokých posměchů, nežli jemným psychologem básníkem. Nikdy neváhal užívati násilných, pře- náhlených slov, rád přeháněl, nadsazoval, jen aby způsobil poprask mezi dobrými lidmi a vy- strašil šosáka. Vylíčil nejehoulostivější situace vymaloval nejhnusnější výjevy s úmyslem vy- volati skandál a ovšem též mravní rozhorlenost proti zkaženosti dnešní společnosti. Tato bo- jovná, vnějšková, hrubá a křiklavá methoda ten- denčního spisovatele je též zjevná na jeho hře »Obchod je obchod«. Mirbeau chtěl vyličiti im- posantní postavu moderního finančníka, bursov- ního pirata, dravce spekulace, který necitelně rdousí své oběti, nelidsky vyssává své pracov- níky a tvrdě, bezohledně jde k svému cíli, k mi- lionům přes lidská srdce i přes životy. Tento Lechat je skutečně titanský lotr. Balzac úchvatně vytvořil podobný typ zápasníků a energickýeh dobyvatelů. Mirbeau zobrazil finančníka Isidora Lechata v mocných obrysech, ala v jeho podání je cosi vulgárně okázalého, přiliš theutrálního.

Olga Hlavatá Mirbeau Balzac Lechata Francie + městský divadlo Královský Nzpsal Octave Mirbeau Mirbesuov

21 article

Isidor Lechat, který vykořistil miliony, za okol ností často pro něj velice kompromitujících, jenž, po příkladu podobných condotierů peněž- ních, je majitelem žurnálu, který je mu ovšem nejvydatnějším pomocníkem při jeho obchodníe kombinacích a lupičských výpravách, žije jako urozený velmož na svém zámku, uprostřed hi- storického panstí. Je silný, ohávaný, obklopený světem, který se mu koří a po straně ho po mlouvá jako nejhanebnějšího ničemu a osnuje nový velkolepý podnik, kterým zdvojnásobí své nesmírně jmění. Dva inženýři, Fink a Kruz, přinesli mu plán, v němž prohnaný Lechat, který je sku

Isidor Lechat Fink Kruz

22 article

tečně geniální machr, čili, jak řikuji Francouzi, »brasseur d'affaires«, větří ohromnou kořist obratným úskokem si zaručuje hlavní vliv ovšem též největší část zisku. Lechat má dvě děti. Syna Xaviera, elegantního floutka, mladist- vého světáka, náruživého automobilistu, známěho ve sportovních kruzích a v hráčských klubech. a deeru Germaine, dívku samostatných názorů, hlubokého citu, které četba a pozorování jejího okoli vnukly nenávist k milionům, usurpovaným jejím otcem. Zamilovala se do mladého chemik Gurrauda, jehož se ujal Lechat a přijal ho do svých služeb a je odhodlána utéci se svým mi- lencem a chce dáti přednost lopotnému životu i bídě, před skvělou nádherou oteovského domu.

Francouz Xavier Gurrauda Lechat Germain

23 article

Ale starý Lechat, který se choval k dceři vždy nevšímavě, příliš zaměstnaný svými podniky. chce použit Germainy k velké spekulaci. Má v svých lichvářských spárech markýza de Porcel- leta, na jehož panství, sousedící s jeho, půjčií přes milion. Nabízí zadluženému šlechtici vy- rovnání v tom smyslu, že dá markýzovu synov svou deeru za manželku, její věno bude znu- menati škrtnuti ohromných závazků markýzo- vých a tak splynou statky obou rodin, staré šlechtické i moderní kupecké. Markýz po těžkém duševním boji vidí nezbytí a přistoupí na návrh prohnaného vydřiducha. Ale Germaine postaví se na odpor a metá svému otci do tváře strašlivé slovo »zloději!« Nenávidí jej, pohrdá jeho bí dácky nashromážděným jměním a prohiašuje, že odejde s Garraudem. Lechat zuří, ale ne- eitelný sobec zvitězí v něm nad otcem a s cy- nickým úšklebkem ukazuje své dceři dvéře V téže chvíli, kdy ztratil svou dceru, zasahuje ho druhá, ještě hroznější rána. Jeho mladičký milovaný syn, jemuž před chvilí odevzda 200.000 franků na jakýsi dluh, zabil se při ztřeštěné jízdě v automobilu. Starý Lechat se hrouti pod touto katastrofou, zdá se již, že padá jako býk, který dostal palicí přes hlavu.

jít Porcela Germain

24 article

Ale v tom přicházejí inženýři Fink a Kruz se smlouvou. Lechat vzdychá, heká, dusí se bolem, vzlekem, zoufalosti. Odmitavým posuňkem od strkuje smlouvu, ale vrhnuv na ní pohled, p- zoruje, že je neůplná, spatně stylisovaná. Hazem zapomene na všechen svůj žal, probudí s v něm zase obchodník a zuřivý, dravý, nell- tostný hrabivee. »Cože, ohlapi, chcete mne okrást?« zařve a velí ohromeným společníkům, aby doplnili smlouvu dle jeho požudavku. Dk- tuje jim příslušný odstavec. Oba píšl. V tom se objeví ve dveřích zámeckých intendant oznamuje zlomeným hlasem, že přivezli mrtvolu Lechatova syna. Finančník se zarazí, ale jen přetře si tvář rukou a . . . dokončí diktát. Neboť obchod jde přede vším, business is bu- siness! Hra Mirbeauova, kromě mdlého a prázd- ného prvního jednání, se dosti libila. Pan Jiři kovský v roli Lechata stál nejvýše z účinkujl- cích. Vystihl démoničnost a dravou energii f- nančníka úchvatně a pevně, s tou markantn výrazností, jakou podobným postavám doved dáti Šmaha. Jeho úspěch byl veliký a zaslou žený. V ostatních, celkem málo do popředí vy stupujících postavách, nebylo příležitosti ke zvláštnímu vyniknuti. Zaznamenáváme zdařilě výkony sl. Veverkovy, jež dala Germaině jistou vzrušenou cituplnost, p. Tesaře, jenž byl ele- gantním, mladistvým Xavierem, a p. Pražského v roli chemika Garranda.

Fink Kruz Lechatův Mirbeauův Jiř Lechata Šmaha Veverkův Tesař Xavier Garranda

25 article

Hudba. Slovanské koncerty v Petrohradě. »Solistka Jeho Veličenstva ruského cara« paní M. I. Dolina, známá v Praze z několika návštěv uměleckých, bývalý člen carské opery petrohradské, oznamuje v ruských denníclch uspořádání tří slovanských koncertů v sále »Dvorjanského sobrání« (šlechtického klubu) na Něvském. Koncerty budou uspořá- dány 14. a 28. ledna, i 6. února (dle našeho kalendáře 27. ledna, 10. a 19. února). Program všech tří koncertních večerů sestávali bude z národních i umělých pisní a sborů slo- vanských: ruských, polských, maloruských, českých, moravských, srbských, bulharských černohorských, makedonských, slováckých, bo- senských atd., jak nedosti přesně a správně předběžné oznámení uvádí. Účast na programu budou míti vedle paní Gorlenko Doliné A. v Veržbilovič, české vokální kverteto, ně- kolik ruských solistův a virtuosů hudebních smíšený sbor, tízený I. A Smoline m velikoruský orchestr N. I. Privalo va. Poslední z těchto tří slovanských koncert (6 /19. února) bude zakončen slovsnským plesem v národních krojích slovanských. J to v náhradu za velký slovanský ples, ktarý původně chtěly pořádati damské kruhy s před- sedou dumy Chomjakovem v čelev všech dvoranách Taurického paláce, kde hosu- darstvenná duma zasedá. Když následkem smrt velkoknížete sešlo s tobofo projektu, vynořila se ihned myšlenka uspořádati na místě plesu aspoř slovanský koncert a konečně věc uzrála takto. Nejen ruské společnosti, ale i všecky ostatní slovanské kolonie, petrohradská, polská, česká srbská, bulharská atd. chystají se účastniti pod niku paní Doliné, takže návštéva všech tří kon certů a zvláště posledního, s plesem spojeného bude jistě obrovská

Dolina Něvský Chomjakov Doliný Petrohrad Praha Dvorjanský sobránit Gorlenko Doliný A Veržbilovič velikoruský orchestra N . I . Privat Taurický palác

26 article

+ V koncertu Spolku českých žumnalislů v Prar dne 23. ledna večer v Rudolfmně účinkující Symfoni- cký orchestr rozmnožen hude dechovými nástroji n velký, asi 60členný sbor i bude vystoupení jeho d jisté míry atrakci a to tím spíše, poněvadž ku přej- nesu zvoleny novinky, schopné vzbuditi zvědavost vyspělého hudebního obecenstva žurnalistických kon- certů. Symfonický orchestr přednese ouverturu k no vé komické opeře „Olázka“ Ladislava Prokopa, skla- datele opery „Syn lesa“, a balelní vložku „Dánský tanec“ z opery „Dagmar“ prof. Mloisa Jiránka; prvá z těchto novinek operních zadána Národnínu di- vadlu, druhá Městskému divadlu vinohradskému. Mimo to provázeti bude symíonický orchestr sl. Krui- sovu při koncertu A-mell pro barfu chromatick ou od Maria van Overcema. Dle zkoušek lze najisto předvídati, že Symfonický orchestr přednesem těchte zajimavých novinek dobude velikého úspěchu. — Vstupenky, jež jdou čile na odbyt, prodávají hudebn firmy F. A. Urbánek vedle Nár. divadla a Mojmíí Urbánek, a to: lože 20 K, křesta po 5, 4, 3 a 2 K k slání po 1 K 50 a 70 h. +Večer písní Julie Culpové je již dnes ve čtvrtek o 18. hod. večerní v Rudolfině. Lislky v hu- debním závodě Em. Wetzlera a večer u pokladny + Koncert Bronislava Hubermana bude uspo- řádán dne 31. ledna v Rudolfině. Předprodej listko v hudebním závedě Em. Wetzlera, Ferdinandova te

Prokop Dagmara profesor Mloiso Jiránek Národnín Overcem F A Urbánek Urbánek Culpová Wetzler Huberman Ferdinandův národní . divadlo večer píseň

27 article

36. Telefon 2457 +W. A. Mozat na Bertramce (scéna dra. Lu boše Ježáhka). Mozartlv trojkoncert pro housle, flétu a klavír a Mozarlovu „Arii“ pro vysoký soprán s prů- vodem klavíru a bouslí vřadil Klub „Za slarou Prahu na program prvého svého letolního společenského večera (dne 25. ledna o 8. hod. več.) v Národním domě vinohradském. Úprava scény jest připravena dle kreseb a půdorysových disposic arch. St. Sochora Náladový sujet scény i slobová ouvertum vzbud zajisté mezi členstvem klubu živý zájem pro tuto prvou společensbou událost roku. Po pořadu se tanč Vstupenky po 5 K křeslo), 2 K (sedadio) a K 1.20 (místo k stání) jsou k dostání u knihkupců pp. A. B. Černého v Karlově sl. a Grosmana a Svobody na Ferdinandově tř. Zvláštní pozvánky se na Mozartův večer nerozesýlají. — Nedělní vycházka klubu je určena do staronové synagogy (přispěvek 30 hal.); přednáší p. JUC. Joseí Hlofman Schůzka o 3. hod. oslpol

Mozat Arius Stanislav Sochor A B Černý Grosman Mozartův Bertramka Praha Karlov slečna Ferdinandov třída národní dům

28 article

+ Přednáška prol. Ad. Piskáčka o Rubinsteinově veledne „Ztraceném ráji“k, již uspořádá pražský „Hahol“ ve své dvoraně na Riegrově nábřeží, koná se v neděli dne 17. ledna o 7. hod. več. Zájem církevní operu „Ztracený ráj nabývá opravněného účinu tím, že pražský „Hlahol“, vydav s českým textom grandiosní tuuto skludbu, provedo ji ve svém Mádném březnovém koneertě v Rudolfině. Vstupné 20 hal. Předprodej vstupenek u fy. K. Holoubek. tov. rukevic, Praha II, Jungmannova tř. proti pomníku, a u p. Ant. Chuddlažského, houslaře, Praha I., Husov + Z České Filhazmonie. Dnes o 8. hod. večerní koná se obvyklý čtvrteční koncert v Nár. domě na Kr. Vinohradech. Vstupenky po 60 h, rodinný lístek B oeoby) po 1 K 60, prodávají se od 7. hod. več. u pokladny. — V neděli dne 17. t. m. zahájena bude druhá polovina symfonických kancertů v sále Plodi- nové bursy. Pořad nedělního kencertu je zvláště zajímavě volen ze skladeb, v těchto koncertech nebo v Praze dosud nehraných, z nichž dlužno upozorniti na geniální humoresku „Enšpiglova šihalství“ od Richarda Strausa. Vstupenky po 2 K na číslované sedadlo, po 1 K na nečíslované sedadlo a po 60 na místa k stání prodávají se v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53. třída

Piskáček Rubinsteinův K Holoubek Straus Riegrův nábřeží Jungmannův třída Praha Václavský já Hlahol Praha II Praha I Husov + Z Český Filhazmonie Plodi Český filharmonický družstvo

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Svatební cesta v baloně. V Chicagu oženil se 10. ledna vzduchoplavec Charles Locy s miss Carri Lewisovou a svatební cestu do Los Angeles podnik- nou řioitelnou vzducholodí. Slečna Lewisova, která se svým ženichem vykonala již mnoho výletů, ne- nalézá v této plavbě ovšem nic nového. Prohlásila že by ji více bavilo jeti v automubilu nebo po dráze

Locy Lewisův Chicago Los Angeles Carri Lewisův