ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 2f50d330-6746-11dc-9cc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 87, place 136, org 19, work 4
1 masthead
5. prosince 1900.
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
K čislu 330,
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. prosince. (Z ruchu vo- lebního.) Němečtí radikálové, kteří měli v minulé říšské radě sedm mandátů, vy- dali kandidátní listinu, dle které se ucházejí mandáty neméně než ve 40 volebních okresích. Z toho připadá na Čechy 21 kandidatur, na Dolní Rakousy 8, na Moravu 5, na Slezsko 4 a na Solnohrady a Tyrolsko po jedné. Bývali radikální poslanci kandidují ve svých starých okresích: Dr. Bareuther v městské skupině chebské, Hofer ve falknovské, Wolf v trutnov- ské, Iro ve venkovské skupině planské, Kittel v žatecké, Türk v páté kurii západoslezské. P městskou skupinu hranickou na Moravě, kterou zastupoval radikál dr. Fochler, kandidát jmeno- ván nebyl. —Obě národní strany haličskosru s ké. »Ruská Rada« a »Národní Rada« vydaly spo- lečnou kandidátní listinu, dle níž se ucházej o čtyři mandáty v pátě kurii a o 8 mandáto ve venkovských obeích východo - baličských Kandidováni jsou dr. Kos v pátě kurii stryjské Dan. Mikelita v brodské, Jos. Hurik v stanisla vovské a dr. Eug. Levický v borščovské dr. Slachura ve venkovských obcích jaroslav ských, dr. Konst. Levický ve-lvovských, dr. Ko rol v žolkevských, duchovní Zelský v brod ských, duch. Taňačkevič v zločovských, Karano vič v stanislavovských, dr. Okuněvský v kolo myjských a duch. Olešnický v borščovských.
Hofer Wolf Kittel doktor Fochler Kos dan Eug Slachura Konst ko Okuněvský Olešnický Praha Čechy Dolní Rakousy Morava Slezsko Solnohrad Tyrolsko Jos hranický na Morava národní Rada
6 article
Také P. Stojalovský uveřejňuje svou kandidátní listinu pro západo-haličské okresy Kandiduje své přívržence v pěti okresích páté kurie a v 10 okresích venkovských obcí Sám z opatrnosti kandiduje ve dvou okresich, v lancutském, kde byl minule volen, a ve va- dovickém. Kubik kandiduje ve skupině bialské, Šajer v řešovské a Cena v jaroslavské. V ostat- ních okresích postaveni kandidáti noví, Významná jest nová kandidatura polské národní strany antisemitské, jejíž orgánem jest krakovský »Glos Národu«. Kandidujeť v tarno- břežské skupině venkovských obcí osvědčeného přítele českého národa dra. Vladimira Levickéh proti lidovci Krempovi, jenž tento okres zastu- poval v minulé říšské radě a nyni se tam opě uchází o mandát.
Stojalovský Kubik Šajer Glos Vladimir Levickéh Krempa
7 article
V Praze, 4. prosince. (Německé u za- vírané územi.) Po volbách volitelů v ně meckém »uzavíraném« území, kde v některých obcích, jako v Bruchu a Ledvicích u Mostu byli zvoleni volitelé čeští, píše vídeňská »Infor- mations: »Česká volební vítězství v tak zvaném uzavřeném území učinila jednou pro vždy konec báchorkám o takovém území a tím sluší poklá- dati za úplně pochovaný německý návrh na roz- dělení Čech ve dvě správní územi. Neniť možno stanoviti pevnou hranici mezi územím jazyka českého a německého, a kdo ještě nyní ber do počtu takovou možnost, jest jen illusionista, ale ne politik. Na upravení jazykové otázky způsobem pro obě strany uspokojivým zbývá jen jediná cesta dle návrhu českého, totiž, aby se zjednalo dorozumění na základě úplné rovno právnosti obou národností. Bude to sice Něm cům málo vítané, ale je to jediný praktický možný prostředek.« Z Krakova, 3. prosince. (Poláci o kní- žeti lmeretinském.) Náhle zesnulý gene- rální gubernátor království polského, kn. Alexandn Konstantinovič Imeretinský, zanechal po sob i mezi Poláky dobrou památku, jak svědčí hlasy hlavních polských listů haličských. »Czas« píše o zesnulém: »Kníže byl ve Varšavě vážen a ob- líben a byl i v massách lidu mnohem populár- nější, než všichni jeho předěhůdcové. S úctou snimali před ním klobouky. Vědělo se, že na velice obližném a odpovědném místě v králov- stvi dbal o zájmy lidu, jsa vždy přátelsky na- kloněn městu i zemi, jichž blaho si bral k srdci.
Bruch Polák Alexandn Konstantinovič Imeretinský Kníže Praha Ledvice Most Čechy Německo Krakov Varšava Czas
8 article
Přesný jako úřadník a poslušný jako voják, plni dané mu s vyšších míst rozkazy, jež uměl ne- jednou zmírniti, v Petrohradě pak byl vždy při- mluvčím za město i zemi. S jeho jmenem pojo se také tři rozhodně významné události: posta- vení památníku Mickevičova, založení varšavské polytechniky a nedávné rozhodnutí stran vyučo- vání polskému jazyku a literatuře na školách středních jazykem polským. Že všechny tyto věci byly příznivě vyřízeny hlavně jeho zásluhou, ví každý. Posledním významným činem zesnulého bylo zřízení přenosných kuchyni pro chudě.« »Gazetta Narodowa« práví: »Na všechen způsob sluší zaznamenat, že za, vlády kn. Ime- retinského, ačkoli sám vládní system jen málo se změnil, dostalo se přece našim bratřím z krá- lovstvi některé úlevy a již proto společnost pol- ská zachová jej u vděčné paměti.« Ze Záhřeba, 1. prosince. (Změna v ča sopišectvě.) Orgán strany práva »Hrvatska Domovina«, jejíž ředaktor Fleišeř, zpronevěřiv penlze sebrané pro školskou Matici cyrillo-metho dějskou, tyto dni prchl, přestala vycházeti. Dneš ním dnem počínaje, vydává strana nový denník »Hrvatska«, jejímž redaktorem jest známý básník dr. Tresic-Pavičié.
Gazett Narodowa Hrvatska doktor Tresice Pavičié Petrohrad ime Záhřeb polo Fleišeř
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. prosince. Mila n. Milan v poslední době meškal ve Floreneii Že lahodné podnebí italské mění za drsnévl deňské tak náble, je dosti nápadno, tím nápad nější, že bělehradské listy ještě včera o něm psaly, že se ve Florencii usadil trvale. Milan s ve Vidni najal soukromý hyt, z čehož se soudi, že nehodlá Vídeň záhy opustiti a že není ničehu na pověstech o jeho smíru s králem Alexandrem. Ovšem že není. O těch pověstech jsme již n základě dobré informace prohlásili, že pocházeji od samého Milana. Přebývání jeho ve Vídni nikterak nebude znamehati změnu ve smýšlení krále Alexandra, ale dá se předpokládali, že dobrodružné pověsti o králi Alexandrovi rozroji se nyní ve vídeňském tisku nebývale. Ne, smín s Alexandrem bydlení Milanovo ve Vídni nezna- mená, ale znamená zajisté nové intriky proti národnímu směru politiky krále Alexandra,a vůbec i proti národnímu srbskému ruchu na Balkáně. Byloť v Bělehradě po pádu posledního Milanova ministerstva zjištěno, že z disposičného fondu srbského udílena byla značná podpora srbskému lístku »Hame 0a« v Novém Sadě jejž rediguje Štěpán Pavlovič a jenž koná oli- ciosné služby p. Kallayovi v záležitostach okupo vaných zemí. Zajímavo je, že také dr. Vladan Djordjevič, poslední milanovský ministr-president, chtěl se trvale usaditi ve Vídní, ale najednou se zdvihl do Paříže a usídlí se tam. Protože společný osud obě padlé veličiny nerozloučil, je důvodné podezření, že se jim dostalo jakéhos pokynu s instance, kterou oba uznávají, že by nebyl záhodno, aby se oba současně zdržovali ve Vídni
Mil Milan Alexandr Alexandrov Milanův Pavlovič Kallay Djordjevič Praha Florencie Vídeň Balkán Bělehrad Paříž
10 article
Rusové o našem bojl. »Poccia« raduje se z toho, že Mladočeš rozhodně se zřekli spolku s německou katolicko- národní stranou a prohlásili, že je možný pouze spolek Čechů s ostatními slovanskými stranami. Toto rozhodnutí Mladočechů dlužno s potěšenín uvitati už proto, že spolek pouze slovanských stran bude nepoměrně silnějším spolku takového, kde by kromě Slovanů byly i cizí živly: ně- mečtí katolíci a Rumuni. Jest už čas, aby Slo vané rakoušti pochopili, že nyní odehrává se poslední jednání boje rakouských Slovanů s Němci a že v tom politickém souboji cizí sekundanti mohou býti pouze n závadu. Loupežnictví na Balkáně. Ze Sofie píšou: V měsíci červenci leto jedna z bulharských loupežných čet uchvátila v okolí Kirk-Kilise dragomana francouzského konsulátu dra. Kerimici Oglu, odvlekla jej do lesa a procenila jeho hlavu na 10.000 fr. Vy- šetřováním se zjistilo, že v té loupežné četo bylo i několik učitelů (!) bulharských obecných škol a s nimi ve spojení že byli jiní učitelé. kteří sice neloupili, ale své kollegy loupežníky přechovávali. V celku bylo zatčeno 15 bulhar ských učitelů. Tyto dni konal se nad nimi soud v Drinopolu. Všichni byli odsouzeni k vyhostěn do Malé Asie a tam hned odpraveni.
Rus Čecho Rumun Němec Balkán Sofie Kirk Kilis Drinopol Asie Slovan Kerimice Ogl
11 article
Za knížetem Imeretinským. Jen po zásluze ruské i polské listy píšou o zesnulém gen. gubernátoru varšavském velmi sympaticky. Činíce o tom zminku litujeme, že některé polské listy ani nad rakví tohoto muže nejsou s to zapříti svou nechuť ke všemu ru- skému a nazývají ho »russifikátorem«, jen prý lahodnějších forem, než jeho předehůdcové. zvláště nenáviděný od Poláků Gurko, »B B« pišou: V osobě knížete Alexandra Konstantinoviče Imeretinského zhasl poslední potomek panovničího někdy rodu. Neměl-li stkvělého státnického talentu, měl za jisté neobyčejné slátnické umění. V úřad gen. gubernátora varšavského vstoupil po P. A. Šu- valovu, jenž zahájil v Polsce politiku ústupkův a smíru s polskou společností. Úlohou Imere tinského bylo uspokojit a spokojit aspoň částečně naděje a umírněná přání rozumných Poláků kteří nyní maji mezi svými rodáky v Rusku většinu — při tom neprohřešiti se proti odvěké ruské státní myšlence. Dlužno vzdáti pochval zesnulému státníku, že úloze své s velkým tak fem a uměním dostál. Vrcholem jeho působnost v tomto směru bylo, když carští manželé na vštívili starobylou stolici království polského nyní nerozryvně spojeného s ruskou impurif,a polský národ mohl z úst svého cara slyšeti slova zapomenutí všeho minulého a smíru Ruska s Polskem. Abychom politiku kn. Imeretinského označili slovem, nazveme ji politikou dohody.
Polák Gurko Konstantinovič Imeretinský Šu Rusko Polsko B B
12 article
Varšavské »Slovo«: Knížeti Imeretinskému nebylo dlouho přáno spravovati naši vlasť. Po čtyrech letech odchází, aby se více nenavrátil. Hned, jak se mezi námi objevil, společnost naše okřála. Pomohly tomu: jeho upřímnost v obco- vání, přístupnosť, přízeň ke každému dobrému človéku i k celému národu. Za nedlouho sta se ve Varšavě osobností populärnou. Ukázalo se to již roku 1897, když po prvé objížděl celou zemi. Ve velké knize našich společných účto v rubrice »Má« budou pode jmenem knížete Imeretinského takové velké věci, jako polytech nika a pomník Mickiewiczův ve Varšavě, spolky rolnické a značný počet rozličných obecně pro- spěšných institucí, dráha kališská, silný hospo- dářský rozvoj země. Kniže Alexandr Imeretinský nabyl práva, aby jmena jeho vždycky bylo vzpo mináno v letopisech polského národa.
Mickiewiczův Imeretinský Varšava
13 article
K změně na německém vyslanectví v Paříži. Doba jedné generace uplynula od hrozné války, kdy hr. Waldersee, dnes maršálek spojenců v Číně, byl zástupcem mladého cí sařství v Paříži, a kdy Thiers se obával, aby nějaká jiskérka nevznitila znovu obrovský požár. Po té následovala éra Arnimova jeho vystoupení proti Bismarkovi, jehož doufal býti nástupcem, a zároveň proti republice, k je- již záhubě on ve spojení s pravicí a pravým středem orleanistickým se domáhal, aby ji na- nahradil monarchii Jindřicha V. Hrabě Arnim byl odvolán a upadl v Berlíně v nemilost. Pu- stil se v nerovný boj, byl bez milosti zdolán a jeho jmeno zůstalo ve spojení s velikým slátním procesem a s pověstným pamſletem »Pro nihilos. Po něm nastoupil za vyslance v Paříži kníže Hohenlohe. Plných 12 l zastával tento úřad a měl než jediného ná- stupee, totiž toho, jenž opouští nyní palác v ulici Varennské. Roku 1885 byl jmenován kníže Hohenlohe místodržícím, v Elsasku a Lo trinsku. Kníže Münster (tehdy hrabě) represen toval Německo o stenkrát v „Anglii, Hanoveran rodem, nalezal se v posici málo přirozené oprot panujícímu domu velkobritskému,á s
Thiers Arnimův Bismark Jindřich Arnim Hohenlohe Lo Paříž Waldersee Čína Berlín Pu Varennský Elsasko Münster Německo Anglie
14 article
Královna Viktoria náleží rodu Welfů a do stalo se ji koruny následkem neexistence sali ckého zákona, kdežto její strýc, vévoda Cum- berlándský, dědil hanoverskou korunu s vylou čením žem z následnictví. V Hanoversku samot ném kn. Münster náležel k vysoké šlechtě ha noverské A právě proto jeho minulost, tradic jeho domu pobádaly Bismarka, aby po poráže Langensalzya po přivlěleni“ Hanovarsk k Prusku připoutal tohoto prince k věci' pruské To se také podařilo a hirube Münster býlýma- nován vyslancem v Londýně, kde ho obžalovali. ze se anglicisuje. V r. 1885 poslán tedy d Paříže. Přese všechna zlepšeni poměrů za prince Hohenlcha situace býla pořád ještě hapjsta nejmenší přičina mohla rozpoutati hroznou bouří Ještě dnes se nezapomnělo na krítieký okamžik, kdy affera Schnaebelova zdála se vy- volati válků. Kniž by se přehánělo, hir. Mülnsten neměl těch vlastností, aby zasahoval rozhodně v běh velkých událostí, než přece přičiníls o udržení míru a zlepšení německo-francouz ských styků. A za tyto své snahy byl od měněn knížecím titulem. Německo dosáhloz něho od vlád francouzských, že odstavily my šlenku odvety. Bude-liž se to dařiti i jeh nástupci?
Welf Cum Bismark Prusek Mülnsten Münster Londýn Paříž Německo Viktoria
15 article
Politická pouť Chamberlainova. Kdyby byla cesta páně Krügrova nevy čerpávala veškerou zvědavost Evropy, zajiste politický výlet páně Chamberlainův do Řím by byl upoutal větší pozornost. Dnes se již par Chamberlain zase vrátil do svého elegantního domu v Londýně. Jaký účel měla cesta páně Chamberlainova, vědi i v Anglii snad jen dve osoby, totiž p. Salisbury a sám p. Chamber lain. A zdá se, že to byl ministerský předseda jenž pohnul p. Chamberlaina k této cestě. Ná sledkem voleb, jež byly osobním triumfem jeho. osobnost mocná a působici na vznětlivou mys lidu, jakouž jest pan Chamberlain, stala se ne bezpečnou a překážející. Poslední změny v vládě anglické byly znamením tohoto protestu pravých strážců anglické konstitnce proti pře vaze Chamberlainově, jejíž logiekým výsledkem byl by jistý druh diktatury. Bylo na čase, aby se Evropě ukázalo, že vláda Anglie neschvaluje šmahem nebezpečné hnutí imperialistické. A prot byl pan Chamberlain na čas odstraněn. Cesta jeho má ovšem také ještě jiné po- zadí, a to dosti temné. Veškeré větš války druhě polovice tohoťo sto leti byly připraveny cestami stát niků. Tak r. 1859 válku předcházela cesta Cavourova do Plombiěres, a válku z roku 186 cesta Bismarkova do Biaritze. Cavour pod zá- minkou pokloniti se Napoleonu III., připravoval půdu pro svůj ideál: sjednocení Italie. Bismare přišel také, aby zdánlivě vzdal hold Napo leonovi, ve skutečnosti však vážil chladně čaky útoku Pruska proti Rakousku. A pan Cham berlain, opíraje se o tyto pří klady, vykonal přehlídků mocia vlivu anglického ve středozem ním moři. Jako starý římský prokonsul odebral se nejprvé na Maltu. A tu sympatií neziskal. On uvltal deputace, jež mu přednášely stesky na nešetření vlasteneckého jazyka na ostrově tom tak, jako pravý byrokrat a nikoliv jako státník.
Chamberlainův Krügrův Chamberlain Cavourův Napoleon Prusek Cham Evropa Řím Londýn Anglie Salisbury Biaritz Cavour Rakousko Malta
16 article
Mluvil s nimi tak, jakoby byl mluvil s Indy z Kalkuty aneb s kapskými afrikandry. A proto také tato cesta se minula úplně cíle. Po tom se pan Chamberlain odebral do Říma. Jeho cho- vání na Maltě neodeizilo mu sympatií o fri- ciálního světa tamního. Neboť Ital zůstává vždy politikem. Ano. Avšak p. Chamberlain učinil druhou chybu. Protestant, přišel do Římu za účelem politickým, obíral se většinou nábo- ženskými záležitostmi, ve své hodnosti ministra osad. Jeho stálým společníkem byl msgr. Stan- ley. Veliká byla z toho radost ve Vatikáně a hluboké zklamání ve Quirinále. A proto i tatc politická misse skončila bezůspěšně. Kdyby by pochodil v Římě, byl by šel i do Berlína. Ne mohl a nesměl ale přinésti do Berlína než ho- tové plány a rozhodnutí. Jestliže se vrátil do Londýna přímo z Říma, lze viděti z toho,že neujednal v Římě nie positivního a že věděl že by byl nucen v paláci charloutenburském nebo v paláci ve Wilhelmsstrasse zapřístí roz hovory akademické. Pan Bülow, jenž zná Řím pobyv tam delší dobu jako vyslanec, jenž má za manželku Vlašku, a Vilém II., vnuk císařovny Viktorie, jenž zná Anglii, byli by ihned rozpo znali, že žádná praktická kombinace není možn na jediném základě osobních projektů páně Chamberlainových. Tentokráte tato cesta účinku velkého ne měla. Než přese vše to Francie musí státi na stráži. Až uvidí a uslyší se o schůzkách mi nistrů a diplomatů mezi Londýnem, Vídni, Ří mem a Berlínem, potom bude blízkým vrchol krise a potom bude 1 na Francii, aby se na vše připravila
Indy Chamberlain Ital Bülow Vilém II Chamberlainův Kalkuta Řím Malta Vatikán Berlín Londýn Anglie Francie Vídeň Viktoria
17 title
Národní hospodář.
18 article Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních. V Praze, 2. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) V poslední době množily se zprávy jak v na říši (zejmena v Uhrách), tak i v Německu, že letos stále panujícím neobvykle mírným počasím trpěla řepa citelnou měrou na své jakosti i že je prote možno si jen chválit, že kampaň letošní jest tak krátkou. O poměrné krátkosti naší letošní kampaně svědě výmluvně výsledky dotazu v této příčině podniknu- tého. Koncem listopadu ukončilo řepní kampaň již 50 cukrovarů proti pouze 20 v roce předešlém a prů měrná doba trvání řepní kampaně obnáší u 110 tová ren, kteréž dósud odpověděly, 65 dní proti 78o dnům kampaně loňské, z čehož v Čechách dle odpovědí 5e továren 53 dní proti 67 dnům loni. Dle počtu dnů v procentech vyjádřeno obnášela by doba trvání le tošní kampaně v celé říši 83 proc., v Čechách sa motných dokonce jen 79% počtu dnů kampano loňské. Přes nový rok bude pracovat dle dosavadních výkazů v naší říši pouze 10% všech cukrovarů. kdežtodoni jich po novém roce pracovalo ještě 25 %, tedy celá čtvrlina.
Praha Uhry Německo Čechy
19 article
Nelze se proto divit, že následkem těchto výkazo útvrdilo se v kruzích obchodních mínění, že letošní naše výroba cukerní nedosáhne loňské i že tedy říj novýnodhad nedozná asi změny odhadem prosinec- vým. Podobně vypadá to — dle magdeburského Lichta — také v Německu: i on má za to, že ne bude zapotřebí říjnový odhad tamnějšíí výroby cu kerní zvyšovat a vyslovuje se v tento smysl vůbe i o svém odhadě výroby v celé Evropě. Trby n tyto rozklady také reagovaly zpevněním tendence ačkoli Licht spolu oznamuje, že bude asi nucen do- savadní svůj odhad pro Kubu množstvím 450.000t zvýšit na 550 až 575 000t. V týdnu minulém vůbec převládala na trzíc cukerních tendence zpevnělá za vzestupu záznamí cukerních, ač nevelikého, přece stálého, takže u nás cena pohotového Ústí z pondělních K 25..30 včera stanula při K 25 50; ruch obchodní nebyl valný, jeli kož továrny přínášejí poměrně málo zboží na trh. Přiznivým momentem byla zejmena statistika zásol cukorních ve čtyřech blavních přístavech Spojených států amerických, neboť klesly na 58.000 tun ze 75.000 tun před týdnem, kdežto v tomže týdnu rokuloňského stouply na 200.000 tun ze 192.200 tun Velmi význačným momentem vidí se býti,že zpevnění tendence událo se zvláště 1. prosince, kdež obvykle počátkem měsíce vedou sobě trhy oslabeně z příčiny výpovědí spekulačních závazkův a la hausse. Podobá se, že jest na blavních trzích evropských po- třeba zboží kůhradě předeliozích prodejů do Ameriky a mluví se kromě toho i o tom, že Amerika zajímí se dosti nalehavě o cukr evropský. Trh americký na- lezá se právě v době poněkud kritické potud, že cuk kubánský ještě není a cukr javánský již nenl aspoň v množstyí žádoucím po ruce a profo přes luto dobu zdá se býti úhrada běžné potřeby mimo jiné i cukrem evropským nezbytnou.
Přiznivý Německo Evropa Kuba spojený stát Amerika
20 article
Bílé zboží vázlo v týdnu minulém v obchodě poněvadž rafinerie, vyprodavše uvolněnou na pro- sinec část kontingentu, nebyly v trhu; jelikož ale dle poptávky zdá se, že potřeba maloobchodu pro vánoce není dosud uhražena, bude nutno dáti do prodeje ještě další nějakou část kontingentu, cožs očekává denné. Cena jest nezměněna K 84.— při 100 q a K 85.— při menším množství za I. rafinádu loco stanice. Včerejší týdenník magdeburského Lichta přináší důležitou zprávu o utvořivším se cukerním kartelu v Rumunsku dle jistého časopisu rumun- ského. Kartel usnesl prý se snížit především cenu domácího cukru asi o 5 bani na 1 kg, aby takto úplně ze země vytlačil cukr cízí, jenž za tuto cenu prý v Rumunsku prodávati se nemůže. Během roku doufá kartel tohoto cíle dosíci, vedle čehož ale dále bude pracovati k obmezení domácí výroby cukerní.
Rumunsko kg
21 article
Tato totiž letošní kampaní přeroste domácí zpotřebu. obnášející prý asi 16.000 t, téměř dvojnásob at by cukrovary rumunské o všecek zisk na trhu do- mácím přišly nuceným vývozem tak velikého množ- ství cukru za cenu světovou. Obmeziti výrobu pouze na množství domácí zpotřeby prý nelze, ale zmenší se takovou měrou, aby nutný vývoz nebyl příliš ve liký a takto neparalysoval všecek zisk z prodeje do- máciho. Také prý již rumunský kartel zabezpeči sobě prodej eukru v Japonsku, v Indii a v Mal Asii, a v březnu 1902 započne se cukr rumunský vyvážeti. Jiná konkurence na trzích východoasijských zá se povstávat našemu cukru v Persii, kdež jistá spo- lečnost belgicko-německá hodlá stavět řepní cukro varý, slibujíc sobě, že velice nízkými mzdami a lev ným dopravným bude jí lze úspěšně soutěžiti s cu krem evropským ve východní Indii a Asti.
Japonsko Indie Mala Asie Persie Asti
22 article
Plodinová bursa. Poměry obchodu s obi lím se ani na včerejší burse podstatně nezmě nily. Ze všech velkých trhů obilních oznamuji že se tam hromadí zásoby, dovozy že jsou tam stále větší a nabídka že stoupá. Nemnoho lépe jest u nás. Za těchto- nepřiznivých okol- nosti byl ovšem také na včerejší burse obchod omezený. Ceny pšenice udržely se jen stěží na poslední výši, ale ceny žita se dobře upevnily ač smýslení bylo rovněž mdlé. Česká pšeniee znamenala K 8.25—8.80, uherská K 8.30—8.75. staré žito české K 8.20—8.50, nově 74 k těžké z Prahy nádraží K 8.75, uherské z Vídně K 7.30—7.80. Na trhu s ječmenem bylo smý šlení rozhodně chabé, nabidka byla vydatnáa dosti naléhavá. Zahraniční kupci se nedostavili vývozci jsou nečinni a odbyt omezoval se proto pouze na domácí spotřebu. Ceny zlaciněly o 15 až 20 h. Z Prahy byl placen K 7.30—8.80, z Tábora K 7.90—8.15, z Benešova K 7.70—— 7.85, z Votic K 7.60, z Čáslavi K 7.50, z Ko- lina K 8.00—8.15, ze Slaného K 8.25, z Měl níka K 8.00—8.15, z Veltrus K 7.90, z L.yse K 7.45, z Nymburka K 7.55. Vývoz ovsa do
Praha Vídeň Benešov Votice Čáslav ko Veltrusy Nymburk
23 article
Švýcarska značně ochabl, proto nebyla po rychliku poptávka. Na počátku bursy bylo smý šlení pro oves mdlé, později však se poněkud zotavilo, zvláště, když vojenští dodavatelé se zúčastnili koupl. Placen byl z Prahy K 6 30—- 6.60. Velice čilý obchod s novou kukuřici, jež byla placena na dodání pohotové a v lednu K 5.20—5.25 z Vídně. Obchod s hřáchem s víkví, byl. při nezměněných cenách slabý Mák zůstal rovněž nezměněn. Červený jelel byi silněji nabízen. Zprávy z eiziny znějí nepřizni věji, ceny klesají. Znamenal K 59—65. Ke zrušení cukerních premií. Oba odbory moravské zemědělské rady podaly společně mini- sterstvu orby ohražení ohledně chystaného zrušení cukerních premií toho smyslu, že je zemědělská rada moravská nucena ohraditi se rozhodně proti tomu aby učiněny byly určité úmluvy, aniž by prve zá- stupcům zemědělství poskytnuta byla příležitost, aby své stanovisko k tomu zaujali. Každé další snížen ceny řepy, které by následovalo po jedno stranném zrušení cukerních premií, by další pěstování řepy znemožnilo. Zejmena však musí ohražení podáno býti proti tomu, aby pomýšleno bylo na zrušen premií prve, než bude úplné zrušení také i nepří mých státních premil ve všech státech, řepný cukn vyrábějících, zabezpečeno, přistoupení osadních státo kpříslušné smlouvě zaručeno a přechodný sla zjednán; zemědělská rada očekává, že ministerstvo orby zájmy zemědělské obhájí a zástupcům země dělské rady za včas poskytne příležitost, aby interest jim svěřených mohli hájiti. Liberecká půjčka. V obecním zastupitelstvu přijat byl jednomyslně návrh městské rady, aby s učinila půjčka 4.752.000 korun ke zřízení vodovodu, kanalisace a pod.
Švýcarsko Praha Vídeň moravský zemědělský rada
24 article
Střilení do mračen. »Zpr. Čes. Odb.« píší Otázka, možnotli tvoření se krup výstřely z přimě řeně sestrojených přistrojů zameziti, jež živě z městnává nejen hospodářské, ale i vědecké kruhy nenalezla do dnešního dne uspokojivého rozřešení Ze výstřely z obyčejných hmoždířů nemohou mít účinku, jest jisto, jinak má se to se střilecími pří stroji sestavenými na základě vědeckého šetření jichž hlavní podstatou jest malé, kolmo postaven dělol a několik metrů vysoký nad ústím umístěn trychtýř. Podobné přístroje dodány byly zejmen firmou Greinítze synovci ve Štyrském Hradci. Jak koli postrádáme dosud přijatelné theorie o tvoření se- krup, panuje předce ve vědeckých kruzích ná hled, že tvoření se krup zmíněnými přístroji zame- ziti není nemožno. Jest proto odůvodněna naděje. že pečlivě provedenými pokusy se snad podaři v střílení do mračen zjednati si účinný prostředek proti krupobití. Bylo by však rozhodně předčasné nákladně přístroje všeobecně zavésti ještě před roz- řešením otázky, jak se přístrojů těch má používatia jakéjsou výsledky prováděných pokusů. Toto sta- novisko zaujímá ve shodé s ústřední meteorologickou stanicí také ministerstvo orby, které věnuje olázee střilení do mračen plnou svoji pozornost. Především jedná se o zjednání pokud možno podrobných vý sledků pozorování a to, jak o účincích střílení samého, tak také o vzniku a pohybu bouře. Za tím účelem jest nutno zjednali nevelký, ale za to všemi moderními požadavky opatřený obvod pro pokusy podobné jako ve Slovinské Bystřici ve Štýrsku, kde střílení do mračen původcem a šířitelem této akce Albertem Stigrem bylo zavedeno a organisováno.
Odb Stigr Štyrský Hradec Bystřice Štýrsko Greinítz
25 article
Ministerstvo orby ve spojení se štyrským zemským výhorem umožnilo značnými subvencemi, aby místo u Slovinské Bystřice a Mariboru vyhlédnuté mohl býti opatřeno dostatečným počtem stanic pro stří lení do mračen zřízených na základě nejnovějších výzkumů. Zde byly a budou nyní činěny pečlivé pokusy jak ohledně působnosti střílecích přístrojů tak ohledně rozdělení a organisace jednotlivých stanic. Pravidla pro střelbu budou pro pokusný obvod vypracována. Ruku v ruce s těmito pokusy pokračuje sesílení a zdokonalení pozorovacích sití jež bude jak státními tak zemskými příspěvky umožněno. Výsledky pozorování budou jako dosu od prof. Prochasky ve Št. Hradci vědecky zpracovánv a zaslány měterologické ústřední stanici ve Vídní. K obdobným pokusům bude také v Krajině ze sub- vencí ministerstva orby zřízeno malé, pozorovaci pole. Povedou-li takovéto pokusy k žádoucím vý- sledkům, ukáže ovšem budoucnost. Při všem tom musí se (však přibližeti k tomu, že otázka jestě dnes něpřekročila jstadium pokusů a že by tudíž již nyní všeobecně prováděné střílení do mračen mohlo dle dosavadních zkušeností případné naděje zklamali, z čehož by pak mohly nastati obtíže pro zavedení nového, osvědčeného způsobu střílení. h Ruský průmysl bavlnový nalézá se ve značné krisi al při významu jeho pro poměry tržní jest záhodno, blíže si ho povšimnouti. Bavlna již i v Rusku zatlačila z prvých míst len a vlnu; spo třeba její stoupla ze 7266 pudů počálkem století na 141/2 mill. pudů koncem jeho (v r. 1898). Do ne- dávna, než zavedeno pěstění bavlny ve střední ruské Asii, všecka bavlna se dovážela z ciziny, nyní do mácí produkce ruská dodává již 30% spotřeby Touto vlastní produkcí havlny zaujímá dotyčný pru mysl textilní v Rusku výminečné a výhodné posta
profesor Prochaska Bystřice Maribor Hradec Vídeň Rusko Asie
26 article
vení, jsa neodvislý jak na produkci suroviny ame rické tak egyptské. Pěstění bavlny se příčiněním ministerstva orby šíří a zdokonaluje v Zakavkazí Buchaře, Chivě a i v Turkestanu. Tato území pro- dukují již a dodávají 100.000 tun suroviny, cizina asi 180.000 tun. Ovšem jsou dopravní poměry pro středoasijskou bavlnu dosud nevýhodné jak co do rychlosti, tak co do nákladů. Z Ameriky jde na Reval do Moskvy bavlna 36 dní za 93 kop. dopravného za pud, ze střední Asie 85 dní za 1 rubí 80 kop. dopravného za pud. Hlavní sídlo bavlnového prů- myslu jsou obvody Moskvy, Petrohradu a Lodi. Počet továren v r. 1885 byl 900, dělníků 218.577, v r. 1896 továren 1017, dělníků 275.893, cena vyrobeného zboží 218.6 mill. rublů 1885, v r. 1896 pak 531.4 mill. r.- výroba se tedy zdvojnásobila, dělníků však přibylo pouze 21%, což je účinek zdokonalení strojů. Vata fakožto vedlejší výrobek má cenu asi 2 mill. rublu.
Zakavkazí Buchara Chiva Turkestán Amerika Reval Moskva Asie Petrohrad
27 article
Přádelny jsou namnoze spojeny s jinou výrobou, takže počet cívek se nedá přesně stanoviti, v r. 1896 se jich počítalo na 6 mill.; zaujímalo by tu Rusko asi čtvrté místo po Auglii se 45 mili. cívek, Americe se 17 mill. a Německu se 6 mill. Technický pokrok jest značný, vyrábějí se i velmi jemné druhy příze, ač s nejjemnějšími druhy Anglie dosud proniká; dovoz příze omezuje se proto jen na nejjemnější tyto druhy. V r. 1826 výroba příze činila 12.25 mill. pudů, dovoz 117.000 pudů. Stavů jest asi 200.000; výroba uhražuje nejen domáci spolřebu, ale pracuje i pro vývoz; dovoz látek bavlněných do Ruska činil v r. 1896 4.4 mili. rublů, vývoz z Ruska 9.2 mill. rublů, vývoz tento do Asie stále vzrůstá, do Činy šlo za 3.44 mili, rublů, do Persie za 3.4, do Finska za 1.54 mill., do Turecka za 37.000 rub. Výnosnost továren jest uspokojující; v obvodu moskevském 8.4% při závodním kapitále 238 mill. rublů; v petro- hradském 9.79% při kapitále 71.2 mill. rublů, v lod- ském 7% při kapitále 65.2 mill. rublů. Z dat těchto jest důležitost tohoto průmystu patrna; nynější tísen vznikla ze stoupání ceny surovin, velké výroby lálek a zdrželivosti konsumu.
Rusko Amerika Německo Anglie Asie Persie Finsko Turecko mill
28 article
Kartel pivovarů. Velice zajímavá zpráva do- chází z Olomouce. Tam sešli se zástupci moravsk ých a slezských pivovarů, aby uzavřeli kartel a zdá se. že tento bude v brzku uskutečněn, poněvadž velké pivovary již přistoupily. Které to jsou, dosud se ne- oznamuje. Železářství. Z Charkova se oznamuje, že na Brjanských závodech v Alexandrovsku počala dnem 27. listopadu t. r. pracovati pátá vysoká pec, zařízená na denní výrobu 20—25 tisíc pudů (3 3——4 tisíce m. ctů.) litiny; jest to největší pec na ovropské pevniné. Záznam stříbra a jiných kovů. Londjn- ský záznam střibra ze dne 3. prosince čini! 29. 75 penny za stand. unci; při současném kursu lon- dýnské devise K 240.50 obnáší tudiž cena t kg rýz. stříbra K 103.63. Měď 725/4 za hotové a 733/2 na 3 měsíce; cin 124.75 za hotové a 124. 75 na 3 měsíce, zinek 191/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo španělské 16/1e, anglické 171/s liber šterlinků a z 1 tunu.
Olomouc Charkov Alexandrovsko měsíc
29 article
Konkursy. Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Jičlně na jmění Josefa Horáčka, domkářea obchodníka v Martinicích (okres Vrchlabí). Kon- kursní komisař přednosta okresního soudu ve Vrch- labí, správce dr. Josef Křenovský, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 10. prosince, přihlašky do 11. ledna, likvidační stání 18. ledna. — Dále byl konkurs pro- hlášen krajským soudem v Hradeí Králové na jmění firmy JÚDr. Jan Ryba, kruhová cihelna v Předměřicích. Konkursní komisař rada pan Dvorský v Hradci Králové, správce p. dr. Matěj Kukla, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13. prosince, přihlašky do 15. ledna, likvidační stání 31. ledna. — Pak byl prohlášen konkurs krajským soudem v Mo stě na jmění Anny Franzové a její protokolované firmy »Továrna na dříví Franz« v Mostě. Konkursní komisař rada Müller, správce dr. Kornfeld, advekát v Mostě. Schůze věřitelů 12. prosince, přihlásky do 9. ledna, likvidační stání 12. ledna.
Horáček doktor Josef křenovský Jan Dvorská Kukla Franzová Franz Müller Kornfeld Martinik Vrchlabí Hradeum Králové Předměřice Hradec Králové Most Kon okresní soud v vrch Júdr
30 article
Banky, záložny a spořitelny. Hospodářská úvěrní banka pro Čechy Stav vkladů koncem listopadu 1900 obnásí K 11,945.800.—, na hypoteční důchodkové listy odpadá K 2,529.000.—. Úvěrní spolek v Praze. Do 30. listopadu 309 členů upsalo závodních podílů za K 76.800.—. 254 členů splatilo na ně K 47.800.—. Stav půjček K 96.524.38. Zůstatek vkladů K 50.598.11. Každý člen ručí svými podíly a ještě dvojnásobnou výší jejich, Vklady zúrokují se 50c. Obchodní záložna v Praze přijala v listo- padu K 109.152.19, vyplatila jich K 49.608.77, půjčila K 583 828.46 a obdržela splaceno K 578.165 67. — Pokladniční hotovost koncem měsíce K 45.196.07 stav půjček K 3,006.394.13 a vklady K 2,925.800 .03. Spořitelna města Přeštic přijala za listopad vkladů K 49.268.77 a vyplatila jich K 59. 235.50. Koncem měsíce hotovost pokladní K 26.646.98 a sta vkladů K 1,457.692.17 Spořitelna v Domažlicích. V listopadu t.r od 311 stran vloženo K 168.775.01, od 218 stran vy- zvednuto K 125..208 95, půjčeno K 42.922.74, na zápůjčky splaceno K 26.669.—. Úhrn vkladů k 8.883. 236 5l Spořitelna města Horaždovic příjali za listopad vkladů K 19.026.70, vyplatila jich K 15. 696.95. Koncem měsíce stav vkladů K 520.253.58 a pokladne holovost K 8126.85. Občanská záložna v Olomouci přijal v listopadu vkladů K 148.145.45 a vyplatila jich K 121.466.63. Koncem měsíce obnášel stav vklada K 2,941.748.89, zápůjček K 3,507.649.41 a pokladní hotovost K 16. 942.57.
Čecho Praha Přeštice Domažlice Horaždovice Olomouc hospodářský úvěrní banka úvěrní spolek v Praga
31 article
Městská spořitelna v Brandýse n. LL. vy- kazuje za listopad: Vloženo K 46.844.87, vybráno K 19.578.18. Stav vkladů koncem měsíce K 499.034. 6 hotovost pokladní K 7578.47 Občanská záložna na Smíchově vykazuje za listopad: Vloženo K 271.987, vybráno K 275.247 půjčeno K 767.505 a splaceno K 865.937. Pokladní holovost K 28.755 Občanská záložna ve Slaném přijala za listopad vkladů K 140 341.96 a vyplatila jich k 167.928.95. Pojčila K 95.306.58 a splaceno obdržela K 188. 68. 36. Spořitelna v Mnichově Hradiští přijal v listopadu vkladů K 106.922.76 a vyplatila jich k 77.103.58 Koncem měsíce stav vkladů K 2, 192. 114.57 pokladníční hotovost K 16 320.72 Městská spořitelna na Mělníce přijala za listopad vkladů K 276.826 a vyplatila jich K 152 647.45. Hotovost pokladniční koncem měsíce K 71.476 .66. Trhy peněžni Z Vídně, 4 prosince. (Závěrečne kursy.) Renty: Únorová renta 98.15, společná renta květnová 98 40, společná renta stříbrná 98.—, rakouská zlatá rentá 116.45, rakouská korun. renta 98.45, uherská zlatá renta 115 75, uherská korunová renta 91.65. áne Losy: Stální z r. 1851 172. 50, zr. 1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 po zl. 100.— 164.—, z roku 1864 197.—, losy tisské 139 60, losy úvěrního ústavu 400.— vídeňské losy komunální 388.—, turecké losy 108 .—. Akcie bank: Banka anglo-rakouská 271.— vídeňská bank. jednota 468 50, rak. ústav pro úvěr pozemkový 882.—, rak. úvěrní ústav 676.—, uherská úvěrní banka 680.—, bank pro země rakouské 411.—, vídeňská Unionka 550.—, česká banka Union —.—, Živnosten- ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráha ústecko-teplická 3125 (—), česká severní dráha —.—, buštěhradská lit. A. —— (—), buště hradská lit. B. 1138 (——), dunajská paro plavební spol. 740.— (—.—), dráha duchcovsko podmokelská —.—, severní dráha cisař
Brandýs Smíchov Mnichov Mělník Vídeň Unionka 550 český banka Union ská banka