1
masthead
5. prosince 1900.
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. prosince. (Z ruchu vo-
lebního.) Němečtí radikálové, kteří
měli v minulé říšské radě sedm mandátů, vy-
dali kandidátní listinu, dle které se ucházejí
mandáty neméně než ve 40 volebních okresích.
Z toho připadá na Čechy 21 kandidatur, na
Dolní Rakousy 8, na Moravu 5, na Slezsko 4
a na Solnohrady a Tyrolsko po jedné. Bývali
radikální poslanci kandidují ve svých starých
okresích: Dr. Bareuther v městské skupině
chebské, Hofer ve falknovské, Wolf v trutnov-
ské, Iro ve venkovské skupině planské, Kittel
v žatecké, Türk v páté kurii západoslezské. P
městskou skupinu hranickou na Moravě, kterou
zastupoval radikál dr. Fochler, kandidát jmeno-
ván nebyl.
—Obě národní strany haličskosru s ké.
»Ruská Rada« a »Národní Rada« vydaly spo-
lečnou kandidátní listinu, dle níž se ucházej
o čtyři mandáty v pátě kurii a o 8 mandáto
ve venkovských obeích východo - baličských
Kandidováni jsou dr. Kos v pátě kurii stryjské
Dan. Mikelita v brodské, Jos. Hurik v stanisla
vovské a dr. Eug. Levický v borščovské
dr. Slachura ve venkovských obcích jaroslav
ských, dr. Konst. Levický ve-lvovských, dr. Ko
rol v žolkevských, duchovní Zelský v brod
ských, duch. Taňačkevič v zločovských, Karano
vič v stanislavovských, dr. Okuněvský v kolo
myjských a duch. Olešnický v borščovských.
Hofer
Wolf
Kittel
doktor
Fochler
Kos
dan
Eug
Slachura
Konst
ko
Okuněvský
Olešnický
Praha
Čechy
Dolní Rakousy
Morava
Slezsko
Solnohrad
Tyrolsko
Jos
hranický na Morava
národní Rada
6
article
Také P. Stojalovský uveřejňuje svou
kandidátní listinu pro západo-haličské okresy
Kandiduje své přívržence v pěti okresích páté
kurie a v 10 okresích venkovských obcí
Sám z opatrnosti kandiduje ve dvou okresich,
v lancutském, kde byl minule volen, a ve va-
dovickém. Kubik kandiduje ve skupině bialské,
Šajer v řešovské a Cena v jaroslavské. V ostat-
ních okresích postaveni kandidáti noví,
Významná jest nová kandidatura polské
národní strany antisemitské, jejíž orgánem jest
krakovský »Glos Národu«. Kandidujeť v tarno-
břežské skupině venkovských obcí osvědčeného
přítele českého národa dra. Vladimira Levickéh
proti lidovci Krempovi, jenž tento okres zastu-
poval v minulé říšské radě a nyni se tam opě
uchází o mandát.
Stojalovský
Kubik
Šajer
Glos
Vladimir Levickéh
Krempa
7
article
V Praze, 4. prosince. (Německé u za-
vírané územi.) Po volbách volitelů v ně
meckém »uzavíraném« území, kde v některých
obcích, jako v Bruchu a Ledvicích u Mostu
byli zvoleni volitelé čeští, píše vídeňská »Infor-
mations: »Česká volební vítězství v tak zvaném
uzavřeném území učinila jednou pro vždy konec
báchorkám o takovém území a tím sluší poklá-
dati za úplně pochovaný německý návrh na roz-
dělení Čech ve dvě správní územi. Neniť možno
stanoviti pevnou hranici mezi územím jazyka
českého a německého, a kdo ještě nyní ber
do počtu takovou možnost, jest jen illusionista,
ale ne politik. Na upravení jazykové otázky
způsobem pro obě strany uspokojivým zbývá
jen jediná cesta dle návrhu českého, totiž, aby
se zjednalo dorozumění na základě úplné rovno
právnosti obou národností. Bude to sice Něm
cům málo vítané, ale je to jediný praktický
možný prostředek.«
Z Krakova, 3. prosince. (Poláci o kní-
žeti lmeretinském.) Náhle zesnulý gene-
rální gubernátor království polského, kn. Alexandn
Konstantinovič Imeretinský, zanechal po sob
i mezi Poláky dobrou památku, jak svědčí hlasy
hlavních polských listů haličských. »Czas« píše
o zesnulém: »Kníže byl ve Varšavě vážen a ob-
líben a byl i v massách lidu mnohem populár-
nější, než všichni jeho předěhůdcové. S úctou
snimali před ním klobouky. Vědělo se, že na
velice obližném a odpovědném místě v králov-
stvi dbal o zájmy lidu, jsa vždy přátelsky na-
kloněn městu i zemi, jichž blaho si bral k srdci.
Bruch
Polák
Alexandn Konstantinovič Imeretinský
Kníže
Praha
Ledvice
Most
Čechy
Německo
Krakov
Varšava
Czas
8
article
Přesný jako úřadník a poslušný jako voják, plni
dané mu s vyšších míst rozkazy, jež uměl ne-
jednou zmírniti, v Petrohradě pak byl vždy při-
mluvčím za město i zemi. S jeho jmenem pojo
se také tři rozhodně významné události: posta-
vení památníku Mickevičova, založení varšavské
polytechniky a nedávné rozhodnutí stran vyučo-
vání polskému jazyku a literatuře na školách
středních jazykem polským. Že všechny tyto věci
byly příznivě vyřízeny hlavně jeho zásluhou, ví
každý. Posledním významným činem zesnulého
bylo zřízení přenosných kuchyni pro chudě.«
»Gazetta Narodowa« práví: »Na všechen
způsob sluší zaznamenat, že za, vlády kn. Ime-
retinského, ačkoli sám vládní system jen málo
se změnil, dostalo se přece našim bratřím z krá-
lovstvi některé úlevy a již proto společnost pol-
ská zachová jej u vděčné paměti.«
Ze Záhřeba, 1. prosince. (Změna v ča
sopišectvě.) Orgán strany práva »Hrvatska
Domovina«, jejíž ředaktor Fleišeř, zpronevěřiv
penlze sebrané pro školskou Matici cyrillo-metho
dějskou, tyto dni prchl, přestala vycházeti. Dneš
ním dnem počínaje, vydává strana nový denník
»Hrvatska«, jejímž redaktorem jest známý básník
dr. Tresic-Pavičié.
Gazett Narodowa
Hrvatska
doktor
Tresice
Pavičié
Petrohrad
ime
Záhřeb
polo
Fleišeř
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 4. prosince.
Mila n.
Milan v poslední době meškal ve Floreneii
Že lahodné podnebí italské mění za drsnévl
deňské tak náble, je dosti nápadno, tím nápad
nější, že bělehradské listy ještě včera o něm
psaly, že se ve Florencii usadil trvale. Milan s
ve Vidni najal soukromý hyt, z čehož se soudi,
že nehodlá Vídeň záhy opustiti a že není ničehu
na pověstech o jeho smíru s králem Alexandrem.
Ovšem že není. O těch pověstech jsme již n
základě dobré informace prohlásili, že pocházeji
od samého Milana. Přebývání jeho ve Vídni
nikterak nebude znamehati změnu ve smýšlení
krále Alexandra, ale dá se předpokládali, že
dobrodružné pověsti o králi Alexandrovi rozroji
se nyní ve vídeňském tisku nebývale. Ne, smín
s Alexandrem bydlení Milanovo ve Vídni nezna-
mená, ale znamená zajisté nové intriky proti
národnímu směru politiky krále Alexandra,a
vůbec i proti národnímu srbskému ruchu na
Balkáně. Byloť v Bělehradě po pádu posledního
Milanova ministerstva zjištěno, že z disposičného
fondu srbského udílena byla značná podpora
srbskému lístku »Hame 0a« v Novém Sadě
jejž rediguje Štěpán Pavlovič a jenž koná oli-
ciosné služby p. Kallayovi v záležitostach okupo
vaných zemí.
Zajímavo je, že také dr. Vladan Djordjevič,
poslední milanovský ministr-president, chtěl se
trvale usaditi ve Vídní, ale najednou se zdvihl
do Paříže a usídlí se tam. Protože společný
osud obě padlé veličiny nerozloučil, je důvodné
podezření, že se jim dostalo jakéhos pokynu
s instance, kterou oba uznávají, že by nebyl
záhodno, aby se oba současně zdržovali ve Vídni
Mil
Milan
Alexandr
Alexandrov
Milanův
Pavlovič
Kallay
Djordjevič
Praha
Florencie
Vídeň
Balkán
Bělehrad
Paříž
10
article
Rusové o našem bojl.
»Poccia« raduje se z toho, že Mladočeš
rozhodně se zřekli spolku s německou katolicko-
národní stranou a prohlásili, že je možný pouze
spolek Čechů s ostatními slovanskými stranami.
Toto rozhodnutí Mladočechů dlužno s potěšenín
uvitati už proto, že spolek pouze slovanských
stran bude nepoměrně silnějším spolku takového,
kde by kromě Slovanů byly i cizí živly: ně-
mečtí katolíci a Rumuni. Jest už čas, aby Slo
vané rakoušti pochopili, že nyní odehrává
se poslední jednání boje rakouských
Slovanů s Němci a že v tom politickém
souboji cizí sekundanti mohou býti pouze n
závadu.
Loupežnictví na Balkáně.
Ze Sofie píšou: V měsíci červenci leto
jedna z bulharských loupežných čet uchvátila
v okolí Kirk-Kilise dragomana francouzského
konsulátu dra. Kerimici Oglu, odvlekla jej do
lesa a procenila jeho hlavu na 10.000 fr. Vy-
šetřováním se zjistilo, že v té loupežné četo
bylo i několik učitelů (!) bulharských obecných
škol a s nimi ve spojení že byli jiní učitelé.
kteří sice neloupili, ale své kollegy loupežníky
přechovávali. V celku bylo zatčeno 15 bulhar
ských učitelů. Tyto dni konal se nad nimi soud
v Drinopolu. Všichni byli odsouzeni k vyhostěn
do Malé Asie a tam hned odpraveni.
Rus
Čecho
Rumun
Němec
Balkán
Sofie
Kirk
Kilis
Drinopol
Asie
Slovan
Kerimice Ogl
11
article
Za knížetem Imeretinským.
Jen po zásluze ruské i polské listy píšou
o zesnulém gen. gubernátoru varšavském velmi
sympaticky. Činíce o tom zminku litujeme, že
některé polské listy ani nad rakví tohoto muže
nejsou s to zapříti svou nechuť ke všemu ru-
skému a nazývají ho »russifikátorem«, jen prý
lahodnějších forem, než jeho předehůdcové.
zvláště nenáviděný od Poláků Gurko,
»B B« pišou: V osobě
knížete Alexandra Konstantinoviče Imeretinského
zhasl poslední potomek panovničího někdy rodu.
Neměl-li stkvělého státnického talentu, měl za
jisté neobyčejné slátnické umění. V úřad gen.
gubernátora varšavského vstoupil po P. A. Šu-
valovu, jenž zahájil v Polsce politiku ústupkův
a smíru s polskou společností. Úlohou Imere
tinského bylo uspokojit a spokojit aspoň částečně
naděje a umírněná přání rozumných Poláků
kteří nyní maji mezi svými rodáky v Rusku
většinu — při tom neprohřešiti se proti odvěké
ruské státní myšlence. Dlužno vzdáti pochval
zesnulému státníku, že úloze své s velkým tak
fem a uměním dostál. Vrcholem jeho působnost
v tomto směru bylo, když carští manželé na
vštívili starobylou stolici království polského
nyní nerozryvně spojeného s ruskou impurif,a
polský národ mohl z úst svého cara slyšeti
slova zapomenutí všeho minulého a smíru Ruska
s Polskem. Abychom politiku kn. Imeretinského
označili slovem, nazveme ji politikou dohody.
Polák
Gurko
Konstantinovič Imeretinský
Šu
Rusko
Polsko
B B
12
article
Varšavské »Slovo«: Knížeti Imeretinskému
nebylo dlouho přáno spravovati naši vlasť. Po
čtyrech letech odchází, aby se více nenavrátil.
Hned, jak se mezi námi objevil, společnost naše
okřála. Pomohly tomu: jeho upřímnost v obco-
vání, přístupnosť, přízeň ke každému dobrému
človéku i k celému národu. Za nedlouho sta
se ve Varšavě osobností populärnou. Ukázalo se
to již roku 1897, když po prvé objížděl celou
zemi. Ve velké knize našich společných účto
v rubrice »Má« budou pode jmenem knížete
Imeretinského takové velké věci, jako polytech
nika a pomník Mickiewiczův ve Varšavě, spolky
rolnické a značný počet rozličných obecně pro-
spěšných institucí, dráha kališská, silný hospo-
dářský rozvoj země. Kniže Alexandr Imeretinský
nabyl práva, aby jmena jeho vždycky bylo vzpo
mináno v letopisech polského národa.
Mickiewiczův
Imeretinský
Varšava
13
article
K změně na německém vyslanectví
v Paříži.
Doba jedné generace uplynula od hrozné
války, kdy hr. Waldersee, dnes maršálek
spojenců v Číně, byl zástupcem mladého cí
sařství v Paříži, a kdy Thiers se obával, aby
nějaká jiskérka nevznitila znovu obrovský
požár. Po té následovala éra Arnimova
jeho vystoupení proti Bismarkovi, jehož doufal
býti nástupcem, a zároveň proti republice, k je-
již záhubě on ve spojení s pravicí a pravým
středem orleanistickým se domáhal, aby ji na-
nahradil monarchii Jindřicha V. Hrabě Arnim
byl odvolán a upadl v Berlíně v nemilost. Pu-
stil se v nerovný boj, byl bez milosti zdolán
a jeho jmeno zůstalo ve spojení s velikým
slátním procesem a s pověstným pamſletem
»Pro nihilos. Po něm nastoupil za vyslance
v Paříži kníže Hohenlohe. Plných 12 l
zastával tento úřad a měl než jediného ná-
stupee, totiž toho, jenž opouští nyní palác
v ulici Varennské. Roku 1885 byl jmenován
kníže Hohenlohe místodržícím, v Elsasku a Lo
trinsku. Kníže Münster (tehdy hrabě) represen
toval Německo o stenkrát v „Anglii, Hanoveran
rodem, nalezal se v posici málo přirozené oprot
panujícímu domu velkobritskému,á s
Thiers
Arnimův
Bismark
Jindřich
Arnim
Hohenlohe
Lo
Paříž
Waldersee
Čína
Berlín
Pu
Varennský
Elsasko
Münster
Německo
Anglie
14
article
Královna Viktoria náleží rodu Welfů a do
stalo se ji koruny následkem neexistence sali
ckého zákona, kdežto její strýc, vévoda Cum-
berlándský, dědil hanoverskou korunu s vylou
čením žem z následnictví. V Hanoversku samot
ném kn. Münster náležel k vysoké šlechtě ha
noverské A právě proto jeho minulost, tradic
jeho domu pobádaly Bismarka, aby po poráže
Langensalzya po přivlěleni“ Hanovarsk
k Prusku připoutal tohoto prince k věci' pruské
To se také podařilo a hirube Münster býlýma-
nován vyslancem v Londýně, kde ho obžalovali.
ze se anglicisuje. V r. 1885 poslán tedy d
Paříže. Přese všechna zlepšeni poměrů za prince
Hohenlcha situace býla pořád ještě hapjsta
nejmenší přičina mohla rozpoutati hroznou
bouří Ještě dnes se nezapomnělo na krítieký
okamžik, kdy affera Schnaebelova zdála se vy-
volati válků. Kniž by se přehánělo, hir. Mülnsten
neměl těch vlastností, aby zasahoval rozhodně
v běh velkých událostí, než přece přičiníls
o udržení míru a zlepšení německo-francouz
ských styků. A za tyto své snahy byl od
měněn knížecím titulem. Německo dosáhloz
něho od vlád francouzských, že odstavily my
šlenku odvety. Bude-liž se to dařiti i jeh
nástupci?
Welf
Cum
Bismark
Prusek
Mülnsten
Münster
Londýn
Paříž
Německo
Viktoria
15
article
Politická pouť Chamberlainova.
Kdyby byla cesta páně Krügrova nevy
čerpávala veškerou zvědavost Evropy, zajiste
politický výlet páně Chamberlainův do Řím
by byl upoutal větší pozornost. Dnes se již par
Chamberlain zase vrátil do svého elegantního
domu v Londýně. Jaký účel měla cesta páně
Chamberlainova, vědi i v Anglii snad jen dve
osoby, totiž p. Salisbury a sám p. Chamber
lain. A zdá se, že to byl ministerský předseda
jenž pohnul p. Chamberlaina k této cestě. Ná
sledkem voleb, jež byly osobním triumfem jeho.
osobnost mocná a působici na vznětlivou mys
lidu, jakouž jest pan Chamberlain, stala se ne
bezpečnou a překážející. Poslední změny v
vládě anglické byly znamením tohoto protestu
pravých strážců anglické konstitnce proti pře
vaze Chamberlainově, jejíž logiekým výsledkem
byl by jistý druh diktatury. Bylo na čase, aby
se Evropě ukázalo, že vláda Anglie neschvaluje
šmahem nebezpečné hnutí imperialistické. A prot
byl pan Chamberlain na čas odstraněn.
Cesta jeho má ovšem také ještě jiné po-
zadí, a to dosti temné. Veškeré větš
války druhě polovice tohoťo sto
leti byly připraveny cestami stát
niků. Tak r. 1859 válku předcházela cesta
Cavourova do Plombiěres, a válku z roku 186
cesta Bismarkova do Biaritze. Cavour pod zá-
minkou pokloniti se Napoleonu III., připravoval
půdu pro svůj ideál: sjednocení Italie. Bismare
přišel také, aby zdánlivě vzdal hold Napo
leonovi, ve skutečnosti však vážil chladně čaky
útoku Pruska proti Rakousku. A pan Cham
berlain, opíraje se o tyto pří
klady, vykonal přehlídků mocia
vlivu anglického ve středozem ním
moři. Jako starý římský prokonsul odebral se
nejprvé na Maltu. A tu sympatií neziskal. On
uvltal deputace, jež mu přednášely stesky na
nešetření vlasteneckého jazyka na ostrově tom
tak, jako pravý byrokrat a nikoliv jako státník.
Chamberlainův
Krügrův
Chamberlain
Cavourův
Napoleon
Prusek
Cham
Evropa
Řím
Londýn
Anglie
Salisbury
Biaritz
Cavour
Rakousko
Malta
16
article
Mluvil s nimi tak, jakoby byl mluvil s Indy
z Kalkuty aneb s kapskými afrikandry. A proto
také tato cesta se minula úplně cíle. Po tom
se pan Chamberlain odebral do Říma. Jeho cho-
vání na Maltě neodeizilo mu sympatií o fri-
ciálního světa tamního. Neboť Ital zůstává
vždy politikem. Ano. Avšak p. Chamberlain
učinil druhou chybu. Protestant, přišel do Římu
za účelem politickým, obíral se většinou nábo-
ženskými záležitostmi, ve své hodnosti ministra
osad. Jeho stálým společníkem byl msgr. Stan-
ley. Veliká byla z toho radost ve Vatikáně a
hluboké zklamání ve Quirinále. A proto i tatc
politická misse skončila bezůspěšně. Kdyby by
pochodil v Římě, byl by šel i do Berlína. Ne
mohl a nesměl ale přinésti do Berlína než ho-
tové plány a rozhodnutí. Jestliže se vrátil do
Londýna přímo z Říma, lze viděti z toho,že
neujednal v Římě nie positivního a že věděl
že by byl nucen v paláci charloutenburském
nebo v paláci ve Wilhelmsstrasse zapřístí roz
hovory akademické. Pan Bülow, jenž zná Řím
pobyv tam delší dobu jako vyslanec, jenž má
za manželku Vlašku, a Vilém II., vnuk císařovny
Viktorie, jenž zná Anglii, byli by ihned rozpo
znali, že žádná praktická kombinace není možn
na jediném základě osobních projektů páně
Chamberlainových.
Tentokráte tato cesta účinku velkého ne
měla. Než přese vše to Francie musí státi na
stráži. Až uvidí a uslyší se o schůzkách mi
nistrů a diplomatů mezi Londýnem, Vídni, Ří
mem a Berlínem, potom bude blízkým
vrchol krise a potom bude 1 na
Francii, aby se na vše připravila
Indy
Chamberlain
Ital
Bülow
Vilém II
Chamberlainův
Kalkuta
Řím
Malta
Vatikán
Berlín
Londýn
Anglie
Francie
Vídeň
Viktoria
17
title
Národní hospodář.
18
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 2. prosince.
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
V poslední době množily se zprávy jak v na
říši (zejmena v Uhrách), tak i v Německu, že letos
stále panujícím neobvykle mírným počasím trpěla
řepa citelnou měrou na své jakosti i že je prote
možno si jen chválit, že kampaň letošní jest tak
krátkou.
O poměrné krátkosti naší letošní kampaně svědě
výmluvně výsledky dotazu v této příčině podniknu-
tého. Koncem listopadu ukončilo řepní kampaň již
50 cukrovarů proti pouze 20 v roce předešlém a prů
měrná doba trvání řepní kampaně obnáší u 110 tová
ren, kteréž dósud odpověděly, 65 dní proti 78o dnům
kampaně loňské, z čehož v Čechách dle odpovědí 5e
továren 53 dní proti 67 dnům loni. Dle počtu dnů
v procentech vyjádřeno obnášela by doba trvání le
tošní kampaně v celé říši 83 proc., v Čechách sa
motných dokonce jen 79% počtu dnů kampano
loňské.
Přes nový rok bude pracovat dle dosavadních
výkazů v naší říši pouze 10% všech cukrovarů.
kdežtodoni jich po novém roce pracovalo ještě 25 %,
tedy celá čtvrlina.
Praha
Uhry
Německo
Čechy
19
article
Nelze se proto divit, že následkem těchto výkazo
útvrdilo se v kruzích obchodních mínění, že letošní
naše výroba cukerní nedosáhne loňské i že tedy říj
novýnodhad nedozná asi změny odhadem prosinec-
vým. Podobně vypadá to — dle magdeburského
Lichta — také v Německu: i on má za to, že ne
bude zapotřebí říjnový odhad tamnějšíí výroby cu
kerní zvyšovat a vyslovuje se v tento smysl vůbe
i o svém odhadě výroby v celé Evropě. Trby n
tyto rozklady také reagovaly zpevněním tendence
ačkoli Licht spolu oznamuje, že bude asi nucen do-
savadní svůj odhad pro Kubu množstvím 450.000t
zvýšit na 550 až 575 000t.
V týdnu minulém vůbec převládala na trzíc
cukerních tendence zpevnělá za vzestupu záznamí
cukerních, ač nevelikého, přece stálého, takže u nás
cena pohotového Ústí z pondělních K 25..30 včera
stanula při K 25 50; ruch obchodní nebyl valný, jeli
kož továrny přínášejí poměrně málo zboží na trh.
Přiznivým momentem byla zejmena statistika zásol
cukorních ve čtyřech blavních přístavech Spojených
států amerických, neboť klesly na 58.000 tun ze
75.000 tun před týdnem, kdežto v tomže týdnu
rokuloňského stouply na 200.000 tun ze 192.200
tun Velmi význačným momentem vidí se býti,že
zpevnění tendence událo se zvláště 1. prosince, kdež
obvykle počátkem měsíce vedou sobě trhy oslabeně
z příčiny výpovědí spekulačních závazkův a la hausse.
Podobá se, že jest na blavních trzích evropských po-
třeba zboží kůhradě předeliozích prodejů do Ameriky
a mluví se kromě toho i o tom, že Amerika zajímí
se dosti nalehavě o cukr evropský. Trh americký na-
lezá se právě v době poněkud kritické potud, že cuk
kubánský ještě není a cukr javánský již nenl
aspoň v množstyí žádoucím po ruce a profo přes luto
dobu zdá se býti úhrada běžné potřeby mimo jiné
i cukrem evropským nezbytnou.
Přiznivý
Německo
Evropa
Kuba
spojený stát
Amerika
20
article
Bílé zboží vázlo v týdnu minulém v obchodě
poněvadž rafinerie, vyprodavše uvolněnou na pro-
sinec část kontingentu, nebyly v trhu; jelikož ale
dle poptávky zdá se, že potřeba maloobchodu pro
vánoce není dosud uhražena, bude nutno dáti do
prodeje ještě další nějakou část kontingentu, cožs
očekává denné. Cena jest nezměněna K 84.— při
100 q a K 85.— při menším množství za I. rafinádu
loco stanice. Včerejší týdenník magdeburského Lichta
přináší důležitou zprávu o utvořivším se cukerním
kartelu v Rumunsku dle jistého časopisu rumun-
ského. Kartel usnesl prý se snížit především cenu
domácího cukru asi o 5 bani na 1 kg, aby takto
úplně ze země vytlačil cukr cízí, jenž za tuto cenu
prý v Rumunsku prodávati se nemůže. Během roku
doufá kartel tohoto cíle dosíci, vedle čehož ale dále
bude pracovati k obmezení domácí výroby cukerní.
Rumunsko
kg
21
article
Tato totiž letošní kampaní přeroste domácí zpotřebu.
obnášející prý asi 16.000 t, téměř dvojnásob at
by cukrovary rumunské o všecek zisk na trhu do-
mácím přišly nuceným vývozem tak velikého množ-
ství cukru za cenu světovou. Obmeziti výrobu pouze
na množství domácí zpotřeby prý nelze, ale zmenší
se takovou měrou, aby nutný vývoz nebyl příliš ve
liký a takto neparalysoval všecek zisk z prodeje do-
máciho. Také prý již rumunský kartel zabezpeči
sobě prodej eukru v Japonsku, v Indii a v Mal
Asii, a v březnu 1902 započne se cukr rumunský
vyvážeti.
Jiná konkurence na trzích východoasijských zá
se povstávat našemu cukru v Persii, kdež jistá spo-
lečnost belgicko-německá hodlá stavět řepní cukro
varý, slibujíc sobě, že velice nízkými mzdami a lev
ným dopravným bude jí lze úspěšně soutěžiti s cu
krem evropským ve východní Indii a Asti.
Japonsko
Indie
Mala Asie
Persie
Asti
22
article
Plodinová bursa. Poměry obchodu s obi
lím se ani na včerejší burse podstatně nezmě
nily. Ze všech velkých trhů obilních oznamuji
že se tam hromadí zásoby, dovozy že jsou
tam stále větší a nabídka že stoupá. Nemnoho
lépe jest u nás. Za těchto- nepřiznivých okol-
nosti byl ovšem také na včerejší burse obchod
omezený. Ceny pšenice udržely se jen stěží na
poslední výši, ale ceny žita se dobře upevnily
ač smýslení bylo rovněž mdlé. Česká pšeniee
znamenala K 8.25—8.80, uherská K 8.30—8.75.
staré žito české K 8.20—8.50, nově 74 k
těžké z Prahy nádraží K 8.75, uherské z Vídně
K 7.30—7.80. Na trhu s ječmenem bylo smý
šlení rozhodně chabé, nabidka byla vydatnáa
dosti naléhavá. Zahraniční kupci se nedostavili
vývozci jsou nečinni a odbyt omezoval se proto
pouze na domácí spotřebu. Ceny zlaciněly o 15
až 20 h. Z Prahy byl placen K 7.30—8.80,
z Tábora K 7.90—8.15, z Benešova K 7.70——
7.85, z Votic K 7.60, z Čáslavi K 7.50, z Ko-
lina K 8.00—8.15, ze Slaného K 8.25, z Měl
níka K 8.00—8.15, z Veltrus K 7.90, z L.yse
K 7.45, z Nymburka K 7.55. Vývoz ovsa do
Praha
Vídeň
Benešov
Votice
Čáslav
ko
Veltrusy
Nymburk
23
article
Švýcarska značně ochabl, proto nebyla po
rychliku poptávka. Na počátku bursy bylo smý
šlení pro oves mdlé, později však se poněkud
zotavilo, zvláště, když vojenští dodavatelé se
zúčastnili koupl. Placen byl z Prahy K 6 30—-
6.60. Velice čilý obchod s novou kukuřici, jež
byla placena na dodání pohotové a v lednu K
5.20—5.25 z Vídně. Obchod s hřáchem
s víkví, byl. při nezměněných cenách slabý
Mák zůstal rovněž nezměněn. Červený jelel byi
silněji nabízen. Zprávy z eiziny znějí nepřizni
věji, ceny klesají. Znamenal K 59—65.
Ke zrušení cukerních premií. Oba odbory
moravské zemědělské rady podaly společně mini-
sterstvu orby ohražení ohledně chystaného zrušení
cukerních premií toho smyslu, že je zemědělská rada
moravská nucena ohraditi se rozhodně proti tomu
aby učiněny byly určité úmluvy, aniž by prve zá-
stupcům zemědělství poskytnuta byla příležitost, aby
své stanovisko k tomu zaujali. Každé další snížen
ceny řepy, které by následovalo po jedno stranném
zrušení cukerních premií, by další pěstování řepy
znemožnilo. Zejmena však musí ohražení podáno
býti proti tomu, aby pomýšleno bylo na zrušen
premií prve, než bude úplné zrušení také i nepří
mých státních premil ve všech státech, řepný cukn
vyrábějících, zabezpečeno, přistoupení osadních státo
kpříslušné smlouvě zaručeno a přechodný sla
zjednán; zemědělská rada očekává, že ministerstvo
orby zájmy zemědělské obhájí a zástupcům země
dělské rady za včas poskytne příležitost, aby interest
jim svěřených mohli hájiti.
Liberecká půjčka. V obecním zastupitelstvu
přijat byl jednomyslně návrh městské rady, aby s
učinila půjčka 4.752.000 korun ke zřízení vodovodu,
kanalisace a pod.
Švýcarsko
Praha
Vídeň
moravský zemědělský rada
24
article
Střilení do mračen. »Zpr. Čes. Odb.« píší
Otázka, možnotli tvoření se krup výstřely z přimě
řeně sestrojených přistrojů zameziti, jež živě z
městnává nejen hospodářské, ale i vědecké kruhy
nenalezla do dnešního dne uspokojivého rozřešení
Ze výstřely z obyčejných hmoždířů nemohou mít
účinku, jest jisto, jinak má se to se střilecími pří
stroji sestavenými na základě vědeckého šetření
jichž hlavní podstatou jest malé, kolmo postaven
dělol a několik metrů vysoký nad ústím umístěn
trychtýř. Podobné přístroje dodány byly zejmen
firmou Greinítze synovci ve Štyrském Hradci. Jak
koli postrádáme dosud přijatelné theorie o tvoření
se- krup, panuje předce ve vědeckých kruzích ná
hled, že tvoření se krup zmíněnými přístroji zame-
ziti není nemožno. Jest proto odůvodněna naděje.
že pečlivě provedenými pokusy se snad podaři
v střílení do mračen zjednati si účinný prostředek
proti krupobití. Bylo by však rozhodně předčasné
nákladně přístroje všeobecně zavésti ještě před roz-
řešením otázky, jak se přístrojů těch má používatia
jakéjsou výsledky prováděných pokusů. Toto sta-
novisko zaujímá ve shodé s ústřední meteorologickou
stanicí také ministerstvo orby, které věnuje olázee
střilení do mračen plnou svoji pozornost. Především
jedná se o zjednání pokud možno podrobných vý
sledků pozorování a to, jak o účincích střílení
samého, tak také o vzniku a pohybu bouře. Za tím
účelem jest nutno zjednali nevelký, ale za to všemi
moderními požadavky opatřený obvod pro pokusy
podobné jako ve Slovinské Bystřici ve Štýrsku, kde
střílení do mračen původcem a šířitelem této akce
Albertem Stigrem bylo zavedeno a organisováno.
Odb
Stigr
Štyrský Hradec
Bystřice
Štýrsko
Greinítz
25
article
Ministerstvo orby ve spojení se štyrským zemským
výhorem umožnilo značnými subvencemi, aby místo
u Slovinské Bystřice a Mariboru vyhlédnuté mohl
býti opatřeno dostatečným počtem stanic pro stří
lení do mračen zřízených na základě nejnovějších
výzkumů. Zde byly a budou nyní činěny pečlivé
pokusy jak ohledně působnosti střílecích přístrojů
tak ohledně rozdělení a organisace jednotlivých
stanic. Pravidla pro střelbu budou pro pokusný
obvod vypracována. Ruku v ruce s těmito pokusy
pokračuje sesílení a zdokonalení pozorovacích sití
jež bude jak státními tak zemskými příspěvky
umožněno. Výsledky pozorování budou jako dosu
od prof. Prochasky ve Št. Hradci vědecky zpracovánv
a zaslány měterologické ústřední stanici ve Vídní.
K obdobným pokusům bude také v Krajině ze sub-
vencí ministerstva orby zřízeno malé, pozorovaci
pole. Povedou-li takovéto pokusy k žádoucím vý-
sledkům, ukáže ovšem budoucnost. Při všem tom
musí se (však přibližeti k tomu, že otázka jestě
dnes něpřekročila jstadium pokusů a že by tudíž
již nyní všeobecně prováděné střílení do mračen
mohlo dle dosavadních zkušeností případné naděje
zklamali, z čehož by pak mohly nastati obtíže pro
zavedení nového, osvědčeného způsobu střílení.
h Ruský průmysl bavlnový nalézá se ve
značné krisi al při významu jeho pro poměry tržní
jest záhodno, blíže si ho povšimnouti. Bavlna již
i v Rusku zatlačila z prvých míst len a vlnu; spo
třeba její stoupla ze 7266 pudů počálkem století na
141/2 mill. pudů koncem jeho (v r. 1898). Do ne-
dávna, než zavedeno pěstění bavlny ve střední ruské
Asii, všecka bavlna se dovážela z ciziny, nyní do
mácí produkce ruská dodává již 30% spotřeby
Touto vlastní produkcí havlny zaujímá dotyčný pru
mysl textilní v Rusku výminečné a výhodné posta
profesor
Prochaska
Bystřice
Maribor
Hradec
Vídeň
Rusko
Asie
26
article
vení, jsa neodvislý jak na produkci suroviny ame
rické tak egyptské. Pěstění bavlny se příčiněním
ministerstva orby šíří a zdokonaluje v Zakavkazí
Buchaře, Chivě a i v Turkestanu. Tato území pro-
dukují již a dodávají 100.000 tun suroviny, cizina
asi 180.000 tun. Ovšem jsou dopravní poměry pro
středoasijskou bavlnu dosud nevýhodné jak co do
rychlosti, tak co do nákladů. Z Ameriky jde na Reval
do Moskvy bavlna 36 dní za 93 kop. dopravného
za pud, ze střední Asie 85 dní za 1 rubí 80 kop.
dopravného za pud. Hlavní sídlo bavlnového prů-
myslu jsou obvody Moskvy, Petrohradu a Lodi. Počet
továren v r. 1885 byl 900, dělníků 218.577, v r. 1896
továren 1017, dělníků 275.893, cena vyrobeného zboží
218.6 mill. rublů 1885, v r. 1896 pak 531.4 mill. r.-
výroba se tedy zdvojnásobila, dělníků však přibylo
pouze 21%, což je účinek zdokonalení strojů. Vata
fakožto vedlejší výrobek má cenu asi 2 mill. rublu.
Zakavkazí
Buchara
Chiva
Turkestán
Amerika
Reval
Moskva
Asie
Petrohrad
27
article
Přádelny jsou namnoze spojeny s jinou výrobou,
takže počet cívek se nedá přesně stanoviti, v r. 1896
se jich počítalo na 6 mill.; zaujímalo by tu Rusko
asi čtvrté místo po Auglii se 45 mili. cívek, Americe
se 17 mill. a Německu se 6 mill. Technický pokrok
jest značný, vyrábějí se i velmi jemné druhy příze,
ač s nejjemnějšími druhy Anglie dosud proniká;
dovoz příze omezuje se proto jen na nejjemnější tyto
druhy. V r. 1826 výroba příze činila 12.25 mill. pudů,
dovoz 117.000 pudů. Stavů jest asi 200.000; výroba
uhražuje nejen domáci spolřebu, ale pracuje i pro
vývoz; dovoz látek bavlněných do Ruska činil
v r. 1896 4.4 mili. rublů, vývoz z Ruska 9.2 mill.
rublů, vývoz tento do Asie stále vzrůstá, do Činy
šlo za 3.44 mili, rublů, do Persie za 3.4, do Finska
za 1.54 mill., do Turecka za 37.000 rub. Výnosnost
továren jest uspokojující; v obvodu moskevském
8.4% při závodním kapitále 238 mill. rublů; v petro-
hradském 9.79% při kapitále 71.2 mill. rublů, v lod-
ském 7% při kapitále 65.2 mill. rublů. Z dat těchto
jest důležitost tohoto průmystu patrna; nynější tísen
vznikla ze stoupání ceny surovin, velké výroby lálek
a zdrželivosti konsumu.
Rusko
Amerika
Německo
Anglie
Asie
Persie
Finsko
Turecko
mill
28
article
Kartel pivovarů. Velice zajímavá zpráva do-
chází z Olomouce. Tam sešli se zástupci moravsk ých
a slezských pivovarů, aby uzavřeli kartel a zdá se.
že tento bude v brzku uskutečněn, poněvadž velké
pivovary již přistoupily. Které to jsou, dosud se ne-
oznamuje.
Železářství. Z Charkova se oznamuje, že na
Brjanských závodech v Alexandrovsku počala dnem
27. listopadu t. r. pracovati pátá vysoká pec, zařízená
na denní výrobu 20—25 tisíc pudů (3 3——4 tisíce
m. ctů.) litiny; jest to největší pec na ovropské
pevniné.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londjn-
ský záznam střibra ze dne 3. prosince čini! 29. 75
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.50 obnáší tudiž cena t kg
rýz. stříbra K 103.63. Měď 725/4 za hotové a 733/2 na
3 měsíce; cin 124.75 za hotové a 124. 75 na 3 měsíce,
zinek 191/2 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 16/1e, anglické 171/s liber šterlinků a z
1 tunu.
Olomouc
Charkov
Alexandrovsko
měsíc
29
article
Konkursy.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem
v Jičlně na jmění Josefa Horáčka, domkářea
obchodníka v Martinicích (okres Vrchlabí). Kon-
kursní komisař přednosta okresního soudu ve Vrch-
labí, správce dr. Josef Křenovský, advokát tamtéž.
Schůze věřitelů 10. prosince, přihlašky do 11. ledna,
likvidační stání 18. ledna. — Dále byl konkurs pro-
hlášen krajským soudem v Hradeí Králové na
jmění firmy JÚDr. Jan Ryba, kruhová cihelna
v Předměřicích. Konkursní komisař rada pan
Dvorský v Hradci Králové, správce p. dr. Matěj
Kukla, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 13. prosince,
přihlašky do 15. ledna, likvidační stání 31. ledna. —
Pak byl prohlášen konkurs krajským soudem v Mo stě
na jmění Anny Franzové a její protokolované
firmy »Továrna na dříví Franz« v Mostě. Konkursní
komisař rada Müller, správce dr. Kornfeld, advekát
v Mostě. Schůze věřitelů 12. prosince, přihlásky do
9. ledna, likvidační stání 12. ledna.
Horáček
doktor
Josef křenovský
Jan
Dvorská
Kukla
Franzová
Franz
Müller
Kornfeld
Martinik
Vrchlabí
Hradeum Králové
Předměřice
Hradec Králové
Most
Kon
okresní soud v vrch
Júdr
30
article
Banky, záložny a spořitelny.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy
Stav vkladů koncem listopadu 1900 obnásí
K 11,945.800.—, na hypoteční důchodkové
listy odpadá K 2,529.000.—.
Úvěrní spolek v Praze. Do 30. listopadu
309 členů upsalo závodních podílů za K 76.800.—.
254 členů splatilo na ně K 47.800.—. Stav půjček
K 96.524.38. Zůstatek vkladů K 50.598.11. Každý
člen ručí svými podíly a ještě dvojnásobnou výší
jejich, Vklady zúrokují se 50c.
Obchodní záložna v Praze přijala v listo-
padu K 109.152.19, vyplatila jich K 49.608.77, půjčila
K 583 828.46 a obdržela splaceno K 578.165 67. —
Pokladniční hotovost koncem měsíce K 45.196.07
stav půjček K 3,006.394.13 a vklady K 2,925.800 .03.
Spořitelna města Přeštic přijala za listopad
vkladů K 49.268.77 a vyplatila jich K 59. 235.50.
Koncem měsíce hotovost pokladní K 26.646.98 a sta
vkladů K 1,457.692.17
Spořitelna v Domažlicích. V listopadu t.r
od 311 stran vloženo K 168.775.01, od 218 stran vy-
zvednuto K 125..208 95, půjčeno K 42.922.74, na
zápůjčky splaceno K 26.669.—. Úhrn vkladů k
8.883. 236 5l
Spořitelna města Horaždovic příjali za
listopad vkladů K 19.026.70, vyplatila jich K 15. 696.95.
Koncem měsíce stav vkladů K 520.253.58 a pokladne
holovost K 8126.85.
Občanská záložna v Olomouci přijal
v listopadu vkladů K 148.145.45 a vyplatila jich
K 121.466.63. Koncem měsíce obnášel stav vklada
K 2,941.748.89, zápůjček K 3,507.649.41 a pokladní
hotovost K 16. 942.57.
Čecho
Praha
Přeštice
Domažlice
Horaždovice
Olomouc
hospodářský úvěrní banka
úvěrní spolek v Praga
31
article
Městská spořitelna v Brandýse n. LL. vy-
kazuje za listopad: Vloženo K 46.844.87, vybráno
K 19.578.18. Stav vkladů koncem měsíce K 499.034. 6
hotovost pokladní K 7578.47
Občanská záložna na Smíchově vykazuje
za listopad: Vloženo K 271.987, vybráno K 275.247
půjčeno K 767.505 a splaceno K 865.937. Pokladní
holovost K 28.755
Občanská záložna ve Slaném přijala za
listopad vkladů K 140 341.96 a vyplatila jich k
167.928.95. Pojčila K 95.306.58 a splaceno obdržela
K 188. 68. 36.
Spořitelna v Mnichově Hradiští přijal
v listopadu vkladů K 106.922.76 a vyplatila jich k
77.103.58 Koncem měsíce stav vkladů K 2, 192. 114.57
pokladníční hotovost K 16 320.72
Městská spořitelna na Mělníce přijala za
listopad vkladů K 276.826 a vyplatila jich K 152 647.45.
Hotovost pokladniční koncem měsíce K 71.476 .66.
Trhy peněžni
Z Vídně, 4 prosince. (Závěrečne
kursy.)
Renty: Únorová renta 98.15, společná
renta květnová 98 40, společná renta stříbrná
98.—, rakouská zlatá rentá 116.45, rakouská
korun. renta 98.45, uherská zlatá renta 115 75,
uherská korunová renta 91.65. áne
Losy: Stální z r. 1851 172. 50, zr.
1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 po
zl. 100.— 164.—, z roku 1864 197.—, losy
tisské 139 60, losy úvěrního ústavu 400.—
vídeňské losy komunální 388.—, turecké losy
108 .—.
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 271.—
vídeňská bank. jednota 468 50, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 882.—, rak. úvěrní ústav
676.—, uherská úvěrní banka 680.—, bank
pro země rakouské 411.—, vídeňská Unionka
550.—, česká banka Union —.—, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podniků: Dráha
ústecko-teplická 3125 (—), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. —— (—), buště
hradská lit. B. 1138 (——), dunajská paro
plavební spol. 740.— (—.—), dráha duchcovsko
podmokelská —.—, severní dráha cisař
Brandýs
Smíchov
Mnichov
Mělník
Vídeň
Unionka 550
český banka Union
ská banka