2
masthead
V Praze, ve středu dne 5 prosince 1900.
Praha
4
article
Na rannr a odpsn. naol,
ptedpiácí pet
Praze v adnšslstn
ol
r dpsáiko
js
Pešton
n rk ni
droji sisllk
nnrb n a i
Praga
5
title
Dnešní čísle pre Prahu je o 10 stranáck.
Praha
6
article
Ve slabé chvilce.
Ve slabé chvilce.
Právě v Rakousku měl by se podporo-
vati rozvoj a sebevědomí veškerých oněch
autonomních a společenských organi-
sací, v nichiž nalézají hospodářské zájmy
ještě nepředpojatého zastoupení. Netýká se to
snad výhradně jen průmyslových svazů.
Veškeré podobné útvary svépomoci pozoru-
hodných kruhů zájmových měly by požívati
stejné podpory. Jsout to útočiště, kteráž po-
skytují klidně úvaze a odborné úradě útulek,
jehož postrádají v rozervaném parlamentě.
Takovéto oásy v poušti politických vášní
zasluhovaly by právě tady v Rakousku mno-
hem více ochrany než lhostejňosti. Těmito
názory se asi řídilo i oněch 40 vynikajících
průmyslníků a zástupců rakouského průmy
slu, kteří ve smyslu 8 4 statutu zažádali
aby průmyslová rada byla svolána k mimo
řádnému sežení. tak a podobně napsal
tyto dny časopis vídeňský, jinak vládním
kruhům dosti blízkýo
Na prvý pohled poznáváte, že se tus dl
známě již formule svaluje vinachospodář-
ských neúspěchů — na rozháraný parlamen-
tární stav, aby se mohlo tím klidněji říci
ano, pánové průmyslníci a ostatní interes senti
my si tady ve Vídni můžeme umýti své ne-
vinné ruce !
Než zůstaňme ihned u průmyslové rady
jejíž činnost již nezávisí na parlamentě, ale
na činitelích zcela jiných, a con tu vidíme
Nejbližší orgán po parlamentu, toti
průmyslová rada, praví na př. »Fremden
blatt«, kteráž by byla povolána, aby upo
zornila na potřeby rakouského průmyslu, jež
jsou tak těsně souvislé s ostatními hospo-
dářskými sférami ve státě, tato průmyslová
rada se nesvolává, nebo jenom velmi pořídku.
Rakousko
Vídeň
7
article
Byla zřízena v r. 1898, ale dosud se jí na-
skytlo málo příležitosti, aby osvědčila svou
životní sílu. Doposud nebylo postaráno ještě
ani o to, aby se vedly úřadní zápisy o po-
radách a usneseních jejích a činnost její jest
dosud více méně odkázána na ústní sdělováni.
Rovněž osud jednotlivých návrhů, kteréž
vyšly z její odborů, odpočívá v hrobě nej-
hlubšího tajemství. Nikdo neví, co se s nimi
již stalo anebo snad ještě se stane, ba není
ani na určito postaven počet její členů tak.
aby vyloučeny byly pochybnosti. Mnohé místo
se uprázdnilo, není však známo, zdali a kým
bylo opět nahrazeno a obsazeno. Některé od-
bory, na př. komitét tarifní vůbec se ješte
neustavil a vývozního komitétu se tak mále
ptají, že povolená položka na podporu vý
vozu se zadává bez dalšího dotazu tohotc
exportního komitétu
Aj, aj, pomyslí si někdo, kdo stojí opo-
dál rakouských poměrů, tento sbor, průmy-
slová rada, nejen nedělá a nedělala obstrukci.
naopak, ona spíše touží po tom, aby ukázala,
zda li něco dovede a přece se jí neposkytne
příležitosti ku »plodné práci«.
Průmyslové a hospodářské otázky jsou
u nás nalehavé, v Německu již všecky vrstvy
hospodářské čile se zabývají rozpravam
o obnově hospodářských úmluv, u nás mimo
to ještě není vyřízeno obchodní a celní jednán
s Úhrami a tu hle nový doklad, že neposkytuje
se příležitost k činnosti ani klidným a » po-
volaným« odborníkům.
Proč tedy najednou propukl takový po-
divný poplach, ze jen parlament či spíše jeho
Aj
Německo
8
article
NAR
NAR
nedělnost jest vinna všemi možnými nesná-
zemi a hlavně ovšem a zvláště dím, že panuje
hospodářská a průmyslová tíseň?
A ještě více se zamyslíte, vzpomenete-li.
že parlament, kdýž dělným byl, schválil vše-
liká opatření, kteráž se pak vlastním inter-
essentům nejméně líbila, na př. nový soudní
řád pánům advokátům, kteří přece tam byli
výdatně zastoupení, anebo zatlačení vývozu
pšenice a drobného dobytka z Němec, což
rovněž se děje na základě obchodní smlouvy
parlamentně schválené! Takových dokladů
oshospodářských a společenských účincích
opatření i takových, jež se stala za s pollu
působení parlamentního, dalo by
se uvésti velmi mnoho, ale pro naši otázku
stačíc i tyto tři -
A z ukázek těchto, z nečinnosti průmy-
slové rady a konec konců i z nedělnosti
parlamentu zdá se nám jako šídlo z měchu
pronikati pravda hlubší a bližší, že příčinu
všech těchto zjevů bledati dlužno v přílišné
nechuti k samostatné, svérázné činnosti vů-
bec, kterážto nechuť každví podnět utlumuje,
a místo skutečnosti staví všude pouhé fikce.
z nichž ovšem největší jesto ona parla-
mentní
Jinak jest však záhodno i o náhlé hor
livosti 40 pánů oněch, kteří si vzpomněli
nyní, v době volební kampaně, že jsou členy
nějaké průmyslové rady, její odborů a komi-
tétů, učiniti několik poznámek.
Žádost jejich, k niž se připojil i Sva
průmyslníků ve Vídni, jemuž jsme nedávno
poskytli příležitost, aby svou péči o prů-
mysl rozšířil i přes hranice Velkovídně, zdá
se býti jednak zaobaleným ostnem proti ob-
chodním a živnostenským komorám v zále-
žitosti nového celního tarifu, jednak pokusem,
přenésti a soustřediti vliv na záležitost tuto
ve vlastních rukou.
Němec
Nara
Vídeň
9
article
Rovněž nás zařáží, když se v posledn
době stále a stále z Vídně volá po parlamentu
z důvodů hospodářských, že se mluví jen a
jen o zájmech průmyslových, jakoby nebyle
stejně důležity i zájmy zemědělské a ostatní
Atato jednostrannost by se mohla stát
tím osudnější, čím nejasnější jest světová
šituace hospodářská a čím pochýbnějšíse
stává koněčná meta průmyslových dostihů
zámořských dobrodružství, do nichž se vrhli
i ti, kdož nemají ani potřebných prostředků
finančních, ani dostatečného válečného loďstva.
ani konečně náležitého rozpjetí hospodář-
skéh
Ale i stavitelé babylonské věže byli pln
horlivosti, ruchu a světoborné podnikavosti
Zmařený kompromis se stranou
ahrární.
(Z kruhů poslaneckých)
Po dlouhém vyjednávání strana agrární. —
jak známo — zamitla kompromis se stranou
svobodomyslnou. Když vyjednáváno mezi zá-
stupci obou stran, poslanec Prášek nejednou
pravil, i kdyby to došlo k volebnímu zápasu,
že by se měl vésti zápas slušný. Straně svo-
bodomyslné netřeba, to připominati. Kdekolivse
sejdou v Čechách agrárníci, národní sociálové,
sociální demokraté atd., jediným oblíbeným the-
matem jsou útoky proti Mladočechům.
Ale jak zachovali se sgrárníci po rozbitém
kompromisu, toho důkazem jest zahájená seri
článků o »kompromisu« v »Obraně zemědělen«.
Všechny ty hnusné lži, které po dlouhý čas
Prášek
Vídeň
Čechy
10
article
páni opakovali, se znovu opakují. Chceme je
v krátkosti rekapitulovatia
1. Strana svobodomyslná zanedbávala zájmy
hospodářské, bída rolnického lidu byla jí ničím.
2. Strana mladočeská pokládala rolnictvo z
dobrý voličský materiál.
3. Strana mladočeská nestaralao se p zlep-
šení vyrovnání uherského, nýbrž je zhoršila.
4. Strana mladočeská neměla péče o živeln
pohromy atd.
5. Poslanci vyhledávali vládu a pokládal-
to za vymoženost, když jim milestivě udělena
byla audienee.
Vybrali jsme jen tyto nejčelnější výtky a
odpovídáme na ně, že jsou — lží, ještě jednou
drzou lží.
djo
Jsou-li Stanislav Kubr, Karel. Prášek, Em-
Hrubý a ostatní předáci strany agrární, čestn
lidé, hodní, aby slušný člověk podal, jim ruku
pak mají povinnost, buď tylo lži dokázat, nel
veřejně prohlásiti, že s tímio sprostým útokem
nemají co činii.
Kubr
Karel
Prášek
em
11
article
Trváme, že poslanci venkovských obel, rol
níci Hovorka, Udržal, König; Krumbholz, For
mánek, Janda, Šrámek a j. a nerolníci dr. Dvořák
dr. Brzorád, dr. Pacák, ředitel Teklý, Karel Adá-
mek a je poněkud více znají zájmy českýeh
hospodářů, potřeby rolnictva než p. St. Kub ,
který mimo Prahu a smichovský okres po čer-
tech málo o rolnictvo se staral, aneb p. Karel
Prášek, o jehož činnosti ve prospěch rolnictva
svět posud ničeho se nedověděl. A může se od-
vážit p. Em. Hrubý vrhnout českému poselstvu
ve tvář urážku, že pokládali rolnictvo za vý.
borný materiál, aniž by se bál výčitky, že právě
pro něho rolnictvo bylo materiálem dobrým dost
k dosažení nynějšího jeho místa. Leč zanechme
těchto nechutných řeči. Znemravnělost politická
v našem národě příliš mnoho zla způsobila, že
vysvětlí, jak mužové, kteří po dlouhou dobu
zasedali v přátelském rozhovoru s Mladočschy
a neostýchali se žádati, aby výkpnný výbor na-
řídil »voličskému« materiálu voliti jej i ch
lidi, což ovšem strana odmítla, mohou se nyní
vrhnouti tak nešlechetným způsobem na poslance.
Hovorka
Udržal
König
Krumbholz
Janda
Šrámek
doktor
Dvořák
Brzorád
Pacák
Teklý
Karel Adat
Prášek
em
Hrubá
St . Kuba
Praha
12
article
Strana svobodomyslná s největší obětavost
zasazovala se o kompromis, nechtějíc, aby zase
nový jed zanášel se do lidu. Podmínky, ktere
strana stavěla, nebyly ani osobní, ani strannické.
Chtěla jen, aby kandidáti jí kompromisem na-
vrženi, vstoupili do klubu, neboť mravní stranu
nemůže kandidovati muže, kteří by na radé
řišské stáli mimo klub a proti ní. Chtěla dále
kandilovati agrární kandidáty tam, kde si jich
voličstvo bude přáti. Vtom právě rozcházelo se
nazírání naší strany ed-otrany druhě, že vý-
konný výbor nechtěl diktovati voličstvu
nepokládal voličstvo za hlasovací material, a
se mu dosti důkladně se strany agrární podobný
způsob volení doporučoval.
Konečně zástupci naší strany prohlásil
loyalně, že tam, kde důvěrníci volebních okresn
posavadního poslance si přejí a tento opělně
kandiduje, politická mravnost a slušnost zabra-
ňuje, aby strana kandidovala jiného.
Proto označila strana naše ty okresy, kd
posavadní poslanec nekandidoval aneb byn se v
prospěch kompromisu kandidatury vzdal, za
takové, kde by důvěrníkům ponavrhli se kandi-
dáti strany agrární, aby o nich definitivně roz-
Postup tento byl úplně správný: výkonný
výbor ale i přihližel také ke skutečným vážným
kandidaturám strany agrární. Tato strana měl
tyto kandidáty: Pp. Kubra, Práška, Hrubéhoa
Rataje. Se strany svobodomyslné nebylo proti
nim činěno námitky. Strana agrární přála si,
hodli.
Kubr
Prášek
Hrubého Rataj
13
article
aby též byl kandidován prof. Fiedler. I v tomto
směru chtěl výkonný výbor vyhovět, a přičinit
se o jeho zvolení. Jiných vážných kandidáto
strana agrární neměla. Mluvilo se sice o panu
Zázvorkovi ze Šlapánie a p. Čepkovi ze Satalie,
ale zástupci agrární strany nedovedli řici, ve
kteréma volebním okresu by tito páni měli aspon
nějakou čáku na zvolení. Nebylo tedy žádné
přičiny k rozbití kompromisu
Kamenem úrázu byl jedině katego
rický rozkaz, že musí být pan Kub
klandidovánna Smíchovsku. « Marně
poukazovaji zástupei strány svobodomrslně k tomu
že vělsina volebního okresu si přeje Krumbholze
a že strána slušně nemůže vystoupiti proli věr
nému svému stoupenci.
profesor
Fiedler
Zázvorka
Čepek
Smíchovsko
Kuba
14
article
Konečně i zde výkonný výbor přišel vstři
agrárníkům a dle přání jejich svolal schůzi dů
věrníků obou stran ze Smíchovska k doci
lení shody. Ale ještě před samou“ Schůzí, která
konati se měla dne 17. listopadu, o dyolal
agrárníci své důvěrniky a zamítli již 15. listo
padu vůbec veskérě jednání o kompřomis, ani
by býli dali v čas povinnou odpověd
A nyní sud, český rolníku, na které stran
bylo upřímné přání, aby mezi rolnictvo nebyi
zavlečen nesvár a nevraživost strannická:
Velké jsou účely politícké, kterých delega
česká dosáhnouti má. Hlásajíli agrárnici, že je-
dině zásadní politikou státoprávní může být rol
nictvu pomoženo, pak, jsou-li poctiví a nechtějí-li
klamat, sami přiznájí, že na říšské radé pro
otázky zemědělské nebudou a nesměji ničeho
dělat, poněvádž musí řišskou radu učinit ne-
schopnou ke každé práci
Má-li ale národ český v tento velký zápa
vstoupit, musi býti jednotné jeho za-
stoupení. Provelký tento zapas je
malicherností kaprice pana Kubr
býti zvolenu na Smichovsku jen proto, aby za-
dost učiněno bylo osobnímu nepřátelstvi
Na takové niveau stlačena ne
může býti otázka čes ká.l
Český rolník rozhodne — a jsme přesvěd-
čeni, že rozhodne, j ak vlast káže, a o d
pře schválení snahám separati st
ekým a odmítne nesvár a kaz
mí rsit v í.
Kubr
15
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera o 3. hodině odpolední ke schůzi
na jejímž pořadu byly pouze volby obou staro
stových náměstků a vrchního ředitele chudin
ských ústavů pražské obce, které v pondělní
schůzi byly bezvýsledné. Včera skončila schůze
timtéž výsledkem. Scenerie se v ní v žádném
směru nezměnila. Staročeská strana nemá dost
početné sily, aby zvolila své kandidáty, za-
chovají-li se všichni přívrženci národní strany
svobodomyslné odmíta vě.-
Nejprvé volil se prvý starost ův ná-
městek. Přitomno bylo 81 členů sburu
omluvili se pp. Š vagřovský, Kreu t z e
a Raban důležitým zaměstnáním, pánové
Cmíral, dr. Mašek, Kopecký a p.
Eckert nemoci. Skrutátory byli opět pp.
Hudl a Urbánek. Odevzdáno bylo 80 hlaso
vacích lístků — starosta nehlasoval. Pan dr-
Kühn obdržel 40 hlasů; 40 listků sbylo
prázdných, a sice 20 bílých, odevzdaných přívrženci
p. dra. Podlipného a 20 zelených od přivržene
p. dra. Friče.
Jelikož nedocíleno předepsané většinyke
hlasů, konala se volba druhá za účastenstvl s
obecních staršich. Odevzdán byl při ní 81 hlae
Cmíral
doktor
Mašek
Kopecká
Eckert
Urbánek
Kühn
Podlipný
Frič
Praha
16
article
V drobném prodeji
17
article
an čie e pb . . . 2
Ve slialkách sa vesko
epele del
1nsera l,
plalí se hotově parpte
sesn terty pljimá p dpoln
Tmsschinají s těz reásl
tiskirsa a szpodita , Náresnick lislas
Eakopisy sa arvrae-je
18
article
Pan dr. Kühn dostal 40 hlasů, 41 lístka bylo
prázdných (21 strany dra. Podlipného a 20
strany dra. Friče).
Poněvadž nebylo druhého kandidáta, by
provedla se mezi ním a p. drem. Kühnem
volba užší, prohlásil starosta p. dr. Srb, že
pokračovati se bude ve volbě dnos ve středu
o 3. hodině odpolední ve schůzí sboru, kterou
na hodinu tuto svolal.
Od volby druhého náměstka upuštěno z téhoz
důvodu jako včera a přikročeno k vol be
vrchniho ředitele ústavů c hlu dein
ských. Provedený dvě volby a paknl i užsí
avšák k positivnímu výsledku nedospěla ani vče
rejší schůze.
Při prvéml hlasování obdrželi z 81 ode
vzdaných lístků p. Fr. Portí k 35 hlasů, p.
dr. Kühn 2 ap. dr. MiIde 1hlas; 43 listká
bylo prázdných (22 strany dra. Podlipnéhoa
21 strany dra. Friče).
Při druhé volbě obdržel p. Fr. Portrk
35 hlasů, p. dr. Küh n 19 hlasů (přívrženco
dra. Friče) a p. dr. Mid de 5 hlasů; stou-
penci pana dra. Podlipného odevzdali 21. lístk
prázdných.
V ožsí volbě mezi p. Portíkem a p
drem. Kühnem odevzdáno 80 hlasovacích
listků, z nichž obdrželi: p. Fr. Portík 35
dr. Kühn 19 (od strany p. dra. Friče)
Prázdných lístků odevzdáno 95 ; jeden tak jakd
při volbě druhé, vyplněn jmeném »Catilina
Starosta p. dr. Srb prohlásil, že ani při
užší volbě neobdržel žádný kandidát předepsané
nadpoloviční většiny 46 hlasů, následkem čehož
že bude se také ve volbě této pokračovat
v dnešní středové schůzi sboru, načež schůzi
po 46. hod. večer ukonči
doktor
Kühn
Podlipný
Frič
Srb
MiIde
Küh
Francie
ústav c hla
Mid jít 5
19
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Pánům voličům v Praze, na
Smíchově a v Karlině
důtklivě připomínáme, že již dnes
ve středu, dne 5. prosince t. r., ukon-
čena bude máta, ve které mohou
své právo volební pro všeobecnou
(V.) kurii reklamovati. Při neoby-
čejné horlivosti mezinárodní so-
cillní demokracie, která všemožně
se namahá, aby v Praze svým kan-
didátem zvítězila, jest nezbytno,
aby i vlastenecké voličstvo osvěd-
čilo činnost nejhorlivější.
JJest povinností každého vlasteneckého
voliče, aby ještě dnes přesvědčil se, je-li
v seznamu řádně zaznamenán. Zejmena ti,
kdož se přestéhovali, pevinni jsou změnu
svého bydliště oznámiti, aby seznamy vo-
lební dle toho byly upravene
Očekáváme, že žádný vlastenecký volič
neopomene vykonati, co ve chvíli tak vý-
znamné káže prospěch národa i česť našeho
královského města a jeho obcí sousedních-
Volby v Žižkově. Sociální demokratéa
jiní národní odpadlici agitují dům od domu co
nejúsilovněji. Považujeme tudiž v poslední
chvíli za svou povinnost upozorniti národní
voličstvo žižkovské, aby nedbalo hrozeb sociál-
ních demokratů a dostavilo se jistě ve č tv r-
tek dne 6. prosince t. r. k volebnímu osud
V. kurie. Volba trvá od 8. hod. do 5. hod.
odpol. — Volební siň I. sekce jest ve škole
na náměstí Komenského, II. sekce ve škole na
náměstí Basilejském, III. sekce ve škole v ulici
Cimburkově a IV. sekce ve skole v Palackélo
Karlin
Praha
Smíchov
Žižkov
na náměstí
Cimburkův
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
U pražského dvora.
K poměru Přemysla Otakara II., Kunhuty
a Závlše z Falkenštejna.
Podává Josef Salaba.
V dějinách našich je posud tolik záha
že dlouho ještě potrvá, nežli získáme světla
dostatečného.
Palacký první podníkl, výklad li obrano
Přemysla Otakara II. proti lichému povahopisu
jaký o něm byl ustálen. Bystrozraké jeho kritice
podařilo se ukázati nespolehlivost a nověro
hodnost zpráv, nal kterých historie tehdy o českém
králi se pronášela. Výňatky z dopisů Otaka-
rových, svědělei o jeho názörech a úmyslech.
doplňovaly vhodně oprivdovou apologii zne-
vžnaného muže. Přemvslu Otskárovi Ilo nálezí
v bistorii jeho doby místo ne nepodobné jako
v pozdějších dobách Josefovi II. 1) nebo T'elrov
Velikému jak co do radikálnosti jejich vzlelných
záměrů i způsobu jich provádění. Otakar by
u nás tvňrcem nového politického stavu, stavu
městského, jeho a tonomie, obchodniho i prů-
myslového rozkvětu a blahobytu, (nové míry
váhy), jeho politického výzňamu. On valně
přispěl k povlovné emančipaci sedláků. Dále
pak přetvořil dosávadní stařoslovanskou ústavo
časovými změnami, (Viz těž vnikání římského
práva do královské kanceláře jehio dobiy.) Všeck
to však nebylo než prostředkem k eili, Výronem
hlubších snali: utvořiti silnou ústrední vládu,
která by snadno a s úspěchem zdolala šlechtickou
libovůli, opatřila vládě politickou oporu, a pre-
devšíní májetek a důchodý. Soustředěním do-
mácích sil bylo pak lze zmohutněti i na venek.
Přemysl
Otakar
Kunhuta
Závlš
Salaba
Palacká
Josef II
Falkenštejn
U pražský dvůr
Přemvsla Otskár Ilo
21
article
Myšlenka veliká a bystroduchá. Kdyby se byl
podařila, byl by povslal na východě stál, jak
se tvořil teprve na západě (Francie), jenž b
s úspěchem byl čelil střední ae východní Evropě.
Pochopitelno, že úsili takové musilo při-
voditi odpor. Zápas se šlecht u, zvlášťě s prvním
jejími představiteli, Vitkovci, byl také hlavní pří-
1) V I. díle Regest- (Erhenových) od roku 60
až 1253, tedý za dobu 653 let, máme v celku dosu
toliko 1358 čisel
Francie
Evropa
22
article
činou prvního i druhého Otakarova pádu (1276.
1278). A vůdcem Vítkovců byl pan Záviš.
Také Olakar jako Petr Veliký teprve ote
víral »Rusi okno do Evropy«, způsobil prvn-
skutečnou a velikou změnu ve vnitřním životě
českého lidu i státu. Za něho hraul se západ
širokým řečištěm k nám. Ovšem, šlo-li nám to
vše také vždycky k duhu, je otázka jiná. Dosa-
vadní styky se západem byly vlastně jen vnější,
formálné, pomijející, pouhý nátěr a móda (i to
němčouření ješitného a malicherného VáclavaI.
a jeho dvoru): politické a vojenské alliance,
sňatky s německými kněžnami, uvádění sem ně-
meckých mnichů a p. Změny Olakarovy však
pronikaly hluboko vlastní národní život. Ji
tehdy začínal se ponenáhlu antagonism české
šlechty a německého měšťanstva (viz národní
nájezdy Dalimilovy proti němu). Nastupovalo už
jákési národní vzpamatovování se šlechty dvorské
a vyšší od němčouřstvi, od záliby v německ
módě.
bn lisob aT věnqe l
Otakarův
Vítkovec
Záviš
Olakar
Veliká
Rus
Dalimilův
Evropa
Dosa
23
article
Talacký popírá, že byl byl Přemysi Otaka
býval německého smýslení. Podporovál li u ná
Němce, dělo se to z důvodů politických a stát-
nich, nikoli národních a osobních. Uvnitř zůstá-
val Slovanem. Netřeba ovšem zapomínati, že ji
rozsáhlá jeho řiše a panství nad alpskými Něme
vedly ho tu a tam k jakémusi internacionalismu
a k dosti značnému právu němčiny, u dvora
zde byla centrální kancelář, jejíž jedna polovice
zabývala se věcmi zemi českýchy druhá zemí
alpských.1 Řečí diplomatickou zůstávala latinu
v listinách i dopisech. Ve stycích s městy
říšskými knížaty ozvala se arci tu a dam něm-
čina. Vlastní smýšlení královo pokládá však. Pa-
lackýsza slovanské. Opáčné zprávy jsou, panské
pomluvy. Důkaz je patrný jednak ve známém
dopise jeho slezskýmí a polským knížatům (roku
1278), jednak v okolnosti, že v úřadech a na
jeho dvoře nebylo ani německých *) milcůa
rádců, ani cizinců. Naopak čeští a moravšti
páni byli zemskými hejtmany ve Štyrsku a Koru-
tanech (Vok z Rožmberka, Purkard. z Janovie
na Vimperce a Milota z Dědic atd.)
) Zajisté s výjimkou olomouckého biskupa Br
nona, prvního to ministra a rádce Otakarova, jemu
můžeme děkovati za germanisaci severovýchodní
Mloravvr atd.
Přemysi Otak
Němec
Vok
Rožmberk
Purkard
Milota
Otakarův
Štyrsko
Janovie
Vimperk
British nona
24
article
Olakarův pád byl následkem jeho boje
s Vitkovci, již revoltovali a zrádně v pravý čas
spojili se s Rudolfem Habsburským, dráždi
krále, našeptávajíce Rudolfovi jeho známé po-
žadavky.
ssmnrio
Choť Přemysla Otakara II., Kunhuta (oddaná
mu 25. října 1261), byla pootei (haličský kníže
Rostislav Michajlovič) Slovanka, matce Maďarka
(Anna, dcera krále Bely IV.). Vychována byl
na uherském dvoře a Němkyní zajisté nebyla.
Její proliněmecké smýšlení listovně je dosvěd-
čeno. A dle královny řídil se i dvůr. Součas-
nícii mluvino její neobyčejné kráse i bujném
demperamentu, o hrdosti a etižádosti. Ráda politi-
sovala a měla o veřejných záležitostech víci než
dobré zprávy, jak zřejmě ukazuje jejíc formulář
vydaný od Palackého.
Olakarův
Rudolf habsburský
Rudolf
Přemysl
Otakar
Kunhuta
Rostislav Michajlovič
Slovanka
Maďarka
Anna
Bela
Palacký
25
article
Poměr Kunhuty k Závišovi z Falkenštejn
byl ovšem i současníkům předmětem pozornosti
Mnich Fürstenfeldský ve své kronice vypravuje
že milovala Záviše již předir. 1279, že z lásky
k němu zbyla se svého choté, štvalar ho prot-
Vitkovcům i do poslední osudné války atd. Pa
lacký obvinění to odmítá, dokládaje, se jiným
prameny Kronika Zbraslavská (aspoň naj p-
čátku) je panegyrieus domu Přemysloveů. Nelz
fam hledati ničeho, co by mohlo svědčiti proti
matce Václava 4I. Více padají na váhu dopisy
Rudolfa Habsburka. Chváli se tu její »pocti-
vost«, »mravů spanilá počestnost« a »výtečnost
etnosti mnohé .« Než, dopisy ty pocházejí zr
1279 a 1280, kdy Rudolf o živých důkazích
lásky Kunhutiny k panu Závišovi, ještě věděti
nemohl. A vůbee zasnoubení Václava II. s Jutou
bylo tehdy už hotovou věcí, ták že jest otázka,
mohl-li Rudolf připustiti takového obvinění vlastní
tchyně své milé dcery. Ostatně je dost nápadn
tolik pochval ctnosti a počestnosti legifimní krá
lovny. Či snad už tehdy někdo o její počest
nosti pochyboval?
A svědectví protivná? Mnich Fürstenfeld
ský studoval za svého mládí (asi v letech
1284—1287) v Praze. Tendenčnost mu nelze
vytýkati. S dvorem styků neměl. Co napsal
jest ohlasem toho, co mluvil lid. Jiným pra
menem jest báseň o Přemyslu a Závišovi. (Ji
reček Font., rer. Boh.) Možno-li té věřiti
Dle slohu i obsshu neměl, skladatel aní spetk
Kunhuta
Záviš
Fürstenfeldský
Habsburk
Rudolf
Kunhutin
Václav II
Přemysl
Falkenštejn
Praha
Václav 4 I
26
article
fantasie; ze svého sotva co přidal ani nesmy-
slil. Rýmovačka nápodobí Dalimila. o Pochödí
dle Palackého z 15. století, pramen tedy pozdní
Co do věcí rožmberských, založena je ovšem
na zprávách daleko starších. Než o jaké ak-
tuální tendenci možno mluviti 150 let po smrt
Závišově ?
Tedy pramen snad ne dosti čistý, v par
tiích rožmberskýchvšák pozoruhodný a přede-
vším od mnicha Fürstenfeldského, jak zdá se,
neodvislý. Ten pak dí. »Také jej proto ve-
hnal bíše (Přemysl Otakar Záviše), že u králove
na freji bíše.«
A jaké byly samy události? o Kroniky vy-
pravají, jak královna smrti svého chotě hore
želela. Když v květnu r. 1279 uprchila z Bez
děze do Moravy, obrátila se i do Znojma k. B-
sákům, popatrit na mrivolu manželovu, Kd
k ní přišel pan Záviše, zda r. 1979 či 1280.
prameny určitě nevyslovují. o Pafackýo klade
Kunhutin tajný sňatek se Závišem as do drubé
pělovice r. 1280. Aspoň následky nebrio tou
dobou lze již zatajiti.
Dnešní čtenář nedá sice už mnoho na po
věsti o čarodějném suméní« pana Záviše, kterým
si královnu tak rychle sobě poddajnou' pre
učinil, tolik však je přece nápadno, že Záviš,
úhlavní nepřitel králův, první příčina i strůjce
jejiho vlastního neštěstí, dovedl tak hravě získal
jeji náklonnost. Nehledě ani k povinnostem krá-
lovny-matky, jež svého syna právě v nejhorší
době zapomíhá.
A zatím co vidíme? Nejen žádnou nená-
vist, bázeň a nedůvěru, nýbrž tásku, která jiz
r. 1280 vede ke sňatku a brzy potom k děcku.
Dalimil
Palacký
Závišův
Přemysl Otakar
Záviš
Kunhutin
Záviš as
Morava
Znojmo
27
article
Již před sňatkemo svěřila Kunhuta Závišov
všecky své záležitosti, učinila ho purkrabím
správcem svého dvora. Všechy její další snahy
nesou se jen k jejímu novému můži a jejieh
synovi. Nemožno uvěřiti, že by tento složitý
psychologický pochod byl plodem několiká málo
měsíců.
Nezbývá, než uvěřiti ve skutečnost cito
dřívějších, v půdu již připruvenou. Nutno po-
vážiti, že r. 1279 nenalezají se již ani Závía
ani Kunhuta v prvním rozpuku svěho mládí.
Oba jsou ve vdovském stavu. A tak, jdouce
střední cestou, přijímáme souhlasné zprávy
existenci jejieh drivějšívsájené lásky, nikol
však o úkladech Kunhutiných o bezživotí man-
želovo, jež dokázati nelze.
Přemysla Otakara stihá tu týž osud, jaký
on sám připravil své první choti Markétě. (Via
ditky jeho s dvorní slečnou královny, Anežkou,
zvanou »Palcéřik«.) Láska sice v přisných dě-
jinách jevi se živlem málo seriosním, ale život
při vší romantice, zůstává podkladem dějin.
Tolik je jisto, že záhadný poměr zůstává po-
dnes záhadným. Nemá-li pravdu výklad jeden,
není za to opak jeho též dokázán.
Povšimněme si ješté Záviše z Falkenštejna
o němž napsal pěknou studii pan Josef Šusta
v Českém časopíse historickém r. 1895 (ročn. 1).
Ačkoli kroniky jmenují ho na prvním místě
mezi jeho bratřími, dělo se tak jen pro jjeho
duševní převahu. Nejstarším z nich nebyl, nebot
bvl bezzemek a viděl se nucenu hledati sí službu.
Závišov
Kunhuta
Kunhutin
Přemysl Otakar
Markéta
Anežka
Láska
Záviš
Falkenštejn
Šust
28
article
Hledal vji na dvorech znamenitějších velmožů.
Kdyby jako nejstarší bvl vládl otcovským de
dictvím, byl by zůstal doma na svéml Ve funkci
služebné ho nejdřívé a velini dlouho vidímea
to nikoli jako učně mrávůj rýtířských, ale jako
úřadníka. Že zůstal pak téměř po celý svůj
život bezzemkem, svěděl již to, že zván i po-
zději jen z Falkenštejna. Kterou dobu, zda.
r. 1274 či již před tím a v jakém postavení
dlel Záviš při skvělémi dvoře svého panovníka,
nelze určitě pověděti. Listiny královské o něm
sice mlčí, leč tu okolnost není ještě rozhodující.
Leč r. 1274 stojí celý rod Vitkoveů v opposici,
ale 11. prosince téhož roku vidíme i dokumen-
tárně pana Záviše v družiniě králo vě.
sPoměr Přemysla Otakara nebyl ku všem
Vítkovcům stejný. Nejnapjatější bylo k i pánům
z Krümlova a z toho právě pocházel Záviš.
Páni z Krumlova citili se snahou po utvoření
sílných korünních statkůo nejvíce ohroženi. Za-
loženímikláštera zlatokornnského r. 1263 utvo-
řeno takrka před okny hradu krümlovského cizí
velikéo panství.
em I založení Budějovie bylo pro Krumlovské
ranou. Dalimil i Neplach sice vypravují o ně-
jakém Čéčovi z Budějovic, jemuž král město za
jakousi záměnu odňal, leč jisto je, že založení
událo se, ať přímo, či nepřímo, na úkor pánů
z Krumlova. Nároky jejich i dědiců, Rožmberků,
Záviš
Přemysl Otakar
Budějovie
Dalimil
Neplach
Krumlov
Budějovice
Rožmberk