ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2e0f7e30-66c5-11dc-9d55-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 18 celkem · entity: person 43, place 39, org 5, work 4
1 article
svůj provedla — podle »D. N.« — Jahnelová tak. že revolver nevytáhla z kytice, kterou měla v ruce, nýbrž kytici i se zbraní v ní ukrytou prostrčila za zády sousedky a střelila skrze květiny do záhlaví Gunkelova zabraného v rozmluvu. U vrahyně, která doznala, že se plánem vraždedným již po delší dobu zabý- vala, nalezeny byly čtyři dopisy a sice: státnímu návladnictví, pol. ředitelství, jejím dětem a obec. představenstvu v Blasewitz svědčící. Jahnelová byla všeobecně známá jako ženština náramně výstřední. S cestujícími na městské dráze, jíž hojně používala. velmi často se hašteřívala následkem utkvělého přesvědčení, že si každý z ní tropí úsměšky. Poněvadž se velmi silně líčila, a nápadně šatila stá- valo se zhusta, že se na ni někdo upjatě zadíval. Stačilo, aby se při tom jen pousmál i byl hned ohei na střeše. V úřadovnách městských drah, už na její nekonečné stížnosti nedbali i byla personálu známa přezdívkou Gustel von Blasewitz. = Defraudace v divadle. V národním di- vadle v Kološi, jehož pokladník se předevčírem za- střelil, byl zjištěn schodek v divadelním fondě obnosu 24.000 K a v pensijním fondě herců v ob nosu 45.000 K. = Stávka přístavních dělníků v Marseillu potrvá asi dále. Syndikát zaměstnavatelů zamítl totiž návrh stávkujícího výboru, že by dělníci nastoupili práci ve formé kooperativní společnosti = Mor. V Kapském městě udála se čtyřt nová úmrtí morem. Dle úřadních telegramů bylo zjištěno v různých krajích západní Australie deset onemoc nění a dvě úmrtí morem.
D N Gustel Mor Marseille Austrálie městský dráha
2 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Nemocenská pokladna při společenstvu nožířů, puškařů atd. v Praze konati bůde v so- botu dne 23. března v 8 hod. več. v hostinci »u tří kosů« (Křemencová ulice) výroční řádnou valnou hromadu. * Společenstvo obchodníků s uhlím a dří- vím v Praze a polic. obvodu koná valnou hromadu dne 24. března 1901 v místnostech Řemeslnicko-živ- nostenské besedy v Praze, na Františkově nábřeží č. 20 (Bellevue) o druhé hodině odpol. Jednota stavitelů v král. českémv Praze II. má řádnou XXII. valnou hromadu v pon- dělí dne 25. března o 9. hod. dopolední v hotelu »u saského dvora« v Praze II., Hyberuská ulice. Po valné hromadě společný oběd v hotelu a po něm prohlídka sbybky
Františkův Praha Hyberuský ulice Praga II
3 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Seháze. Dne 23. března: Kroužek »Klicperůve koná o 8. hod. večerní řádnou výborovou schůzi.
4 article
Ochotnická divadla.
ochotnický divadlo
5 article
Dne 24. března: Čten.ochot. jednota »Pokrok« sehraje v 7 hod. več. novinku Vojty Táborského »Ve službách Thalie«, dramatický obrázek ve 2 odděl. Ke konci: »Český dobrovovolník a fran- couzská selka« se sl. Fantovou a p. Vaisem.
Vojta Táborský Fantův Vais
6 article Tržní a hospodářské zprávv.
Tržní a hospodářské zprávv. Hospodářské přednášky pořádané českým odborem rady zemědělské pro království české konati bude v měsíci dubnu 1901 kočovný učitel rady země- dělské p. Richard Purghart: dne 7. odpoledne ve Zbuzanech, 8. dopoledne o 11 hod. v Čechticích, 8. odpoledne o 3. hod. v Dol. Kralovicích, 14. dopo- ledne v Jílovém, 14. odpoledne v Jesenicích, 21. do- ledne v Mnich. Hradišti, 21. odpoledne v Boseni, 28 dopoledne v Pištíně, 28. odpoledne v Nakří. Železniční spojení rakousko- bavorské. Bavorský ministeriální rada Frauendorfer dlí z pří- kazu bavorské vlády ve Vídni, aby tam vyjednal s rakouským ministerstvem železnic nová připojení vlaková. Nové cukrovary v Italii. Kapitalisté man- tujští a kremonští založili dvě společnosti, z nichž jedna má za účel postaviti cukrovar v Ostiglii. Nová cukerní raffinerie Ferrarese Ligure v Ponte agoscuro byla před dvěma nedělemi odevzdána k výrobě. Je prý s to zpracovati ve 24 hodinách 1000 q cukru. Regulace horního poříčí Rýna, která pro- vedena býti má co nejdříve, vyžadovati bude 12 mill. marek. Mezi zúčastněnými státy bylo co do úhrady již docíleno dohody a sice přispěje Elsasko-Lotrinsko 0.5, Badensko 6.4 a Bavorsko 0.1 nákladů. Ovšem Německo v dopravnictví požívá výhod úplné decen- tralisace a o svých potřebách rozhoduje každá země sama. Důsledkem jest pak přirozeně jednak systema- tický a racionální postup, jednak postup vyhovující v prvé řadě skutečným potřebám obchodu a prů- myslu. Jen proto má dnes Německo výbornoua aktivní síť železniční.
Purghart Frauendorfer Ferrares Pont Zbuzany Čechtice Dolo Kralovice Jílové Jesenice Pištín 28 Nakřit Vídeň Italia horní poříčí Rýn Německo rada zemědělský pro království kočovný učitel rada země
7 article
Německá a francouzská soutěž v Ru- munsku. Pro posouzení, jak systematicky a vytrvale postupuje německý vývoz, otiskujeme zprávu fran- couzského konsula v Jassích p. Heritta v »Moniteur officiel du commerce extérieur«: »Jak známo, měla Francie s Rumunskem velmi čilé obchodní spojení a byla své doby prvým dodavatelem Rumunska. Dnes omezuje se ale vývoz tento na speciality fran- couzského průmyslu, jako na př. na tak zv. pařížské předměty, zatím co Německo dovedlo nejen zvýšiti svůj vývoz do Rumunska, nýbrž i zajistiti si i ta- mější trh. Pátráme-li po důvodech, proč Francie dnes toto podřízené místo zaujímá, shledáme, že jest to v prvé řadě ochranářský, ba lépe řečeno prohibitivní celní tarif, který náš vývoz stlačuje. Jest sice prav- dou, že požívá Francie následkem obchodní smlouvy německo-rumunské z r. 1893 práva nejvyšších výhod, ale vzdor tomu jsou to právě francouzskě tovary jež jsou velice zatíženy, na př. víno a p. Jest ale
Francie Rumunsko Německo
8 article
nicméně důležito zkoumati, proč Německo vyváží tak značné množství zboží do Rumunska a proč se Francie musila vzdáti dovozu těchže tovarů. Něme- cko, které učinilo v posledních letech tak značné po- kroky průmyslové, potřebovalo více než Francie no- vých odbytišť. Obrátilo tedy své zraky na Rumun- sko... Půda připravena politicky a zároveň rostl počet německých přistěhovalců. Založili v Rumunsku banky, zřídili továrny, ujali se exploitace lesů a pe- troleje a urvali veliké práce veřejné. Dnes lze odha- dovati německý kapitál v Rumunsku na 400 mill. fr. a dokázati, že země jest opředena sítí obchodů, půj- ček, podnikův a dodávek, sítí, jejíž předívo vycházi z Berlína. Německá vláda dovedla vytvořiti tento stav podporujíc veřejné půjčky rumnnské, snižujíc sazby dopravní, uzavírajíc s rumunskou statní drá- hou smlouvy o dovozu zboží v cenách sníženýcha dosahujíc na lodních společnostech, že zavedly přímé spojení mezi přístavy baltickými, černomořskýmia dunajskými.« Odpomoc zří francouzský konsul ve vysílání cestujících, levné výrobě, přímém zasílání zboží a usnadnění v platebních způsobech. Jak by asi vypadala poctivá zpráva o rakouském vývozu do Rumunska? Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Č. Budějovicích na jmění pozůstalosti protok. obchodníka Ed. Wehle v Čes. Budějovicích. Kon- kursní komisař rada pan Libora, správce pan dr. Miegl, advokát v Čes. Budějovicích. Schůze věřitelů 30. března, přihlášky do 30. dubna, stání likvidační 18. května.
Rumun Ed Wehl Libor doktor Miegl Německo Rumunsko Francie Berlín Č . Budějovice Čes . Budějovice Kon
9 article
Cuk r. (Poslední zpráva.) —n— V Praze, 22. března. (10 hod. 50 m. dop.) Obchod se surovinou výčká- vavý. Franko Ústí březen a duben K 23.70. květen K 23.90, nová kam- paň K 23.55 peníze. Raffináda nezmě- něna K 84.— až K 85.— ze stanice. z a M. Z Vídně, 22. března. (P očátr eční bursa.) Znamenaly: marky 117 60, 20tranky 19.09, květnová renta 98.15, rakouská renta korunová 93.—, stříbrná renta 719.—, rakouská zlatá renta 726.—, uher. zlatá renta 287.—, uher. kor 573.—, kreditky 505.— (po —.—), uher. kreditky 440.—, anglob. 687. 50, unionky 101.—, bank. jednota —.—, länder- banka 501.—, státní dráha —.— po —.—, již. dráha —.— po —.—, dráha Karla Ludv. 484.50, polab. dráha 530.—, rak. zbroj. 17.45, tur. tabákové režie —.—, alpinky —.— (po —.—), rýmavsko - muráňské —.—, praž- ské želez. společnosti —.—, turecké losy 110.—, mostecké uhel. 854.—, paroplavební —.—, Lloyd —.—, silniční A. 298.—, silniční B. 294.—. Poldina huť —.—. Smýšlení pevné na urovnání sporu tjencinského. Z Nového Yorku, 21. března 1901. (Telegram »Národních Listů«). Pšenice ustálená, na místě 813/s, na březen 803/*, na květen 803/2, na červenec 80 / kukuřice na březen 49, na květen 46° s, — Mouka 2.90. Dovozné za obilí 21/4. Cukr 317/32. Káva 71/s. Směnky na Londýn 4.845/2. Stříbro 601/s. Tržní zprávy z venkova. Z Třebíče, 18. března. Průměrné ceny za 100 kg. Pšenice K 16.08, žito K 16.74, ječmen K 13.32, oves K 12.84, hrách K 1706, čočka K —.—, seno K 6 — sláma K 5.—, brambory K 3.60.
Ludv Lloyd Praha Franca Vídeň Nový York Londýn Třebíč Poldin huť 71 / s kg
10 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Paklíčem, nožem a — revolverem. (Před porotou.)
11 article Staroch žebrák.
Staroch žebrák. »Milostpaninko, prosím jich uctivě, darujou mi ňáký krejcar« — tak žebronil úpěnlivý hlas starého žebráka za dveřmi, označenými visitkou zámožné vdovy Bohuslavové v Letenské ulici pražské. »Milost- paninko, slitujou se pro Pánaboha nad ubohým, opuštěným žebrákem !« Starého žebráka znali. Po tři leta k nim chodil. A protože ho znali, nikdy neodešel s prázdnoua nikdy na něj nezapomněli. Když nebylo zbylé po- lévky neb kousku toho božího jídla, vždycky pětník nebo šesták do svraštělé, třesoucí se dlaně ubožáka. »Zaplať jim to Pánbůh na tisíckrát! Aby jim Panynka Maria dala zdraví, štěstí a věčnou spoko- jenost! Zaplať jim to Pánbůh nastotisíckrát!« znělo to pokaždé z úst chuďasa, šourajícího se o dvéře dál. »Zaplať jim to Pán .. .« Další slabiku už slyšeti nebylo. Utichla v pří- bytku sousedním, kde s ponížeností starý žebrák zas žadonil o nějakou tu teplou lžíci do žaludku. »I za- plať jim to Pánbůh nastotisíckrát a rodička boží nechť jich opatruje, jich a jejich dětičky. Zaplať jim to Pánbu .. « děkoval hlas starocha, šourajícího se do nového příbytku, kdež vystřídán byl opět poní- ženým »milostpaninko, pro boha vás prosím« atd. Dostal žebrák, dostal všude. Vždyť nevymřeli ještě dobří lidé, kteří mají soucit a mají útrpnost se zuboženým, na stará kolena strádajícím žebrákem.
Bohuslavová Marius Letenská ulice
12 article
»N'ženě ruku líbám!« zachraptěl starý žebrák, otvíraje dvéře v bytě vdovy Bohuslavové letošního 21. ledna a šouraje se do vnitřku pěkně vytopené kuchyně. »A milostpaninko zlatá, co to tu pro Pána- boha měli!« — pokračoval, stopiv lžíci do rendlíkn se hřející polévkou. »Milostpaninko, celý pryč jsem z toho, co jsem venku slyšel. Nácí lumpové chtěli prý jich okrást! A prosím jich —« tázal se, nabí- raje druhou lžíci, »je to pravda, že měli ti chlapi »ruml« s policajty? Pane bože, to je spoušť, n dnešní lidé! To za dřívějších časů nebývalo! Toto! Prosím jich, mohou se potom spolehnout, že se jim sem ňákej takovej lump nedostane do kvartýru a že jich nevykrade celou? Věřejí potom takovým žebrá- kům!A já to potom odnáším, já, chudobnej, pocti- vej a potřebnej člověk! Sama Panynka Maria jich včera chránila, že se sem ti lumpi nedostali! . ó, to je spoušť, ti dnešní lidé, to je spoušť !« »A Pánbůh jim to naděl stotisíckrát a oroduj za nich Panynka Maria. Ať jich Pánbůh chrání před takovejma zlodějema. N'ženě ruku líbám .. .« šeptaly rty žebrákovy, když do napřažené ruky jeho vtiskla soucitná vdova dvě koruny. »A já se za toho Ka- bátníka budu modlit, aby ho Pánbůh a všichni svatí opatrovali, aby nemusil z toho umřít. A Ježíšmarjá, to je spoušť, to je spoušť teď na tom bohaprázdném světě!...« A pomalu se belhal dolů po schodech.
bůh Marius
13 article
»Taková hodná, dobrá, zlatá paní a tohle to musí se jí stát! Na tom světě doopravdy už není žádná, docela žádná spravedlnost! Žádná, docela žádná spravedlnost!« znělo ještě ve zdech průjezdu, kte- rým vybelhal se starý žebrák o dům dál »Viděj, viděj,« povídaly sobě ještě babky v domě. »Takový starý chudák odnáší si to potom za ty. lumpy, Ale to jim povídám: jaktěživa takového otrhance nepustím už do kvartýru. To bych si tak dala! Co pak se v těch lidech člověk vyzná? A což pak nemůže být takovýhle starý žebrák taky takovej zloděj neho raubíř? Já si dam už příště set sak... pozor !«
14 article
Babky netušily, že tentokráte měly pravdu. Ten starý, třesoucí se žebrák, kterého byly ještě se sou- citem až ke dveřím sledovaly, byl takovým starým, prolhaným, prohnaným a nebezpečným zlodějem. Babky nevěděly, že tento starý, neduživý a polito- váníhodný žebrák je vlastně strůjcem a původcem celé té výpravy zlodějů dobytu vdovy Bohuslavové a bezprostřední příčinou jejich krvavé afféry se stráž- níky. Nevěděly babky, že si žebrák při žebrotě také byty prohlíží a ke krádežím vyvoluje, nevěděly, že ten starý, neduživý a politováníhodný žebrák je pro dlouhé prsty již třiadvacetkrát tresta- ným zločincem. A nevěděly, že o vdově Bohusla- vové dobře byl zpraven, že znal její majetkové po- měry a že u oněch dvou »chlapů« — jak on je nazýval — za své informace a dobré rady pět sto- vek si vymínil, že hlavního i vedlejšího hrdinu celé afféry až ke dveřím bytu vdovy byl dovedl. .. Nevěděly, jakým individuem je starý »žebrák« Prokop Mařinec
Babka Bohuslavová Prokop Mařinec
15 article
Nebezpečná společnost. Několik dat »životopisných« teď uvésti námo Mařincových společnících. Prvým je vyškolený, 44letý zloděj Václav Hala, druhým neméně v oboru dlou- hoprsťáckém zasloužilý, o čtyři leta mladší Josef Ze- m a n. O tom, jak panstvo se spolu seznámilo, vy- práví delší historie. Hála při posledním smlejnu«, který měl pro krádež 15. února 1897, »vyfásl« »metráky« tři. Ve špitalu pankracké trestnice poznal dobrého a důstoj- ného sdílníka svého osudu. Nalezl jej v zloději Jo- sefu Zemanovi. Vyvolil si jej již vzhledem na jeho kvalifikaci a odborné vědomosti. Lidí, kteří — jako Zeman — mají téměř čtrnáct let kriminálu pankrá- ckého za sebou a kteří nový dvou a půlletý »šmolc« dovedou snášeti s klidem starověkého stoika, není na světě přebytek. Než se rozešli — bylo to 7. února 1900 — ujedna! odcházející z Pankráce Hála se svým sou- druhem v povolání intimní »rendez-vous«, Zeman, kterému zbývalo ještě pár měsíců, měl Hálu po- ctíti návštěvou v jeho bytě a smluviti se s ním o do- bré »práci«. A práce byla tu hned, jakmile Zeman z »ko- rábu« vyšel. Hála držel slovo. Přetrhl růžová pouta, jimiž jej vázal poměr s milenkou Kopeckou, přes to, že láska jeho svůdnými tóny Sireny ladné jej zdržo- vala. Co slovo, to muž. V Praze »práce« té doby ne- bylo. Hledali ji tedy jinde. Na venkově. Že na ven- kově byli, dosvědčují relace o krádežích, které v době oné konstatovány byly na Litomyšlsku, Novoměst- sku a Náchodsku a o kterých kronika zmiňuje se
Mařincův Hal Josef Hála Jo Zeman Kopecká Pankrác Praha Litomyšlsko Náchodsko
16 article
Hálu však pojednou lapli. Došlať rekvisice okres- ního soudu smíchovského, jemuž opomenul ve chvatu dáti svou navštívenku. Castor a Pollux byli náhle odloučeni. Castor dopraven četníkem na Smíchov, kde mu připomenuto, že — z roztržitosti patrně — za- pomněl pobýti v tamějším vězení dobu, která mu pro nedovolený návrat bylo diktována rozsudky dvěma. Celkem bylo dnů těch — desatero. Hála — muž »od slova« — napravil roztržitost svoji tím, že si deset dní zmíněných poctivě odseděl. Od té doby datuje se jeho známost se »starým, churavým žebrákem Mařincem,« který tehda pro že- brotu »okres« smíchovský oblažoval deset dnů. Se- známení obou zkušených praktiků nevyžadovalo doby ani dvou minut. Mrkli na sebe, jeden z lemu čepice druhému nabídl »čík« a známost byla hotova. Obda- rovaným byl Mařinec. Aby se svému dobrodinci od- vděčil, vyprávěl mu o lecčems příhodném a užiteč- ném. Kdyby chtěl se »přiživit«, že by ochoten byl jemu přispěti svou radou a pomocí. Zná prý — on, Mařinec — mnoho boháčův a velkých pánů, jejichž »papr« by zcela dobře mezi sebou mohli rozděliti. Druhé »rande« bylo na Smíchově u Hálovy mi- lenky. Na tom právě informoval Mařinec svého ka- maráda o adresse a majetkových poměrech vdovy Bohuslavové a poradil mu, kde ji hledat: v bytě je- jím v Letenské ulici. Tam zavedl též Hálu v lednu Mařinec a vyhověl také žádosti Zemanově, který ro- vněž pocítil touhu zvěděti, kde vdova zůstává. níže.
Hála Castor Pollux Mařinec Hálův Bohuslavová Zemanův Smíchov Letenská ulice
17 article
První výprava.
18 article
Na základě informací Mařincových pokoušeli se oba kamarádi — jak Hála tak Zeman — o neohlá- šenou návštěvu jejího bytu. Stalo se tak poprvé v noci na 18. ledna, podruhé v noci na 20. ledna letošního roku. Prvý pokus selhal nadobro, druhý rovněž. Byliť pokaždé zlosynové šramotem, kterj
Mařincův Hála Zeman