1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 13. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 220.
Číslo v Praze za 2
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
LSIY
LSIY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Německé starosti vůči uherské krisi
Z Vídně, 13. srpna. Poslanec dr. Zd.
Schücker poukazuje v »Neue Fr. Presse«
na snahy maďarské, odloučit se od
Rakouska a dokazuje vzhledem k tomu na
nezbytnost, aby strany rakouského parla-
mentu se semkly na obranu zájmů ra-
kouských proti Uhrám. Účinek krise
v Uhrách — píše dr. Schücker — a jejího
rozřešení na poměry této poloviny říše jest
nevyhnutelný a nesmíme tedy k roz-
voji věcí v Uhrách přihlížeti nečinně. Kdyby
skutečně bylo povoleno zvláštním snabám
uherským a bude-li jednota rakouské armady
na prospěch osamostatnění uherské armády
protržena, pracuje-li se po stránce hospodář-
ské v Uhrách stále více k uzavření uher
ského trhu rakouským výrobkům, plynez
toho při nejmenším dvojí:
Jednak dosavadní velmocenské posta-
vení Rakouska, spočívající přece na jednot-
nosti branné moci, bude zničeno a z
druhé jest jisto, že naše polovina říše,
kdyby byla uvnitř ještě rozháranější, nebude
chtiti setrvati v dosavadním poměru
Uhrám, když by se přirozený jeho základ
změnil a nebude ochotna platiti i na dále
66 proc. na společné záležitosti a tím pomá-
hati Maďarům, aby se uskutečňovaly jejich
velmocenské snahy. Rozvoj věcí v Uhrách
neměl by tudíž tuto polovinu říše zastati
nepřipravenu; naopak jest svrchovaně na
čase, aby se pomýšlelo na opatření, jež jsou
nezbytna na ochranu hospodář-
ských zájmů této poloviny říše.
doktor
Zdeněk
Schücker
Maďar
Vídeň
Francie . Presse
Rakousko
Uhry
7
article
Rakousko bude Uhrami donuceno za-
jistiti svou vlastní samostatnost a naproti
odlučným snaham uherským zaříditi své jednání
tak, aby při rozluce nebylo poškozeno Ra-
kousko, nýbrž Uhersko. Rakouští národové
musí svorností a umožněním parla-
mentní práce (aha !) zbrojiti se k od-
stranění následků, hrozících z maďarského
postupu. Bude-li vyrovnání s Uhrami na du-
alistickém základě nemožným, musí zavčas
býti postaráno o sjednání vlastního ho-
spodářského a celního území
o možnost, aby Rakousko mohlo samostatně
uzavírati obchodní smlouvy. Aby se mohlo
k podobným opatřením sáhnouti, je žádoucno
dorozumění všech národnost
této poloviny říše.
Rakousko
Uhry
Uhersko
8
article
Ruské hlasy o zavražděni konsula
Ruské hlasy o zavražděni konsula
Rostkowského.
Z Petrohradu, 13. srpna. Listy vy
slovují stále své rozhořčení nad zavražděním
konsula Rostkowského. »Novoje Vrem-
ja« žádá za mimořádné zadosti-
učinění. Turecko nechť zví, že urážka
Ruska by mohla míti vliv na osudy říše
osmanské. »Svět« žádá, aby velmoci
převzaly pacifikaci Makedonie
a dodává, že kdyby Rakousko převzalo pa-
cifikaci do svých rukou, nepracovalo by pro
Slovany, nýbrž pro sebe a nepřímo pro Ně-
mecko. »Petersburské Vědomosti«
praví: Příliš dlouho touží sv. Sofia po ru-
ském knížeti, kterážto posvátnost chrání jak
proti mohamedánské ohavnosti, tak proti
nedůstojným rejdům prodejných Řeků.
Slovanští národové nachá-
zejí se nyní na rozcestí. Dva-
náctá hodina se blíží. Musí se roz-
hodnouti mezi jasnou budoucností pevné
federace svobodných náro du
slovanský ch, vyvíjejících se pod ochra-
nou státu ruského a mezi mdlobou vůči vše-
německé haně, která se dnes povážlivě uka-
zuje a zejtra můze všecko zaplavíti.«
Sofie
Řek
Petrohrad
Turecko
Rusko
Makedonie
Rakousko
Slovan
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Ministr ob-
chodu propůjčil vrchnímu poštovnímu kontrolo-
rovi Matyášovi Houschkovi v Českých. Bu-
dějovicích místo poštovního správce.
Z Amsterodamu, 12. srpna. (C. -B.) Dle
zprávy časopisů z Batavie byla ves Poeloe Ten-
gah ve vnitru Sumatry zabrána nizozemským
vojskem. Nepřítel má prý 300 mrtvých. Na
straně nizozemské bylo prý zabito šest mužů
s jedním důstojníkem a jeden důstojník s 50
muži byl raněn.
Z Cařihradu, 12. srpna. (C.-B.) Včerejší sdě-
lení Porty vyslanectvím rakousko-uherskému a
ruskému obsahuje podrobnosti o patnácti sráž-
kách s tlupami povstaleckými za minulou noc
ve vilajetě monastýrském, při nichž padlo
přes 160 komitů. Dále líčí se tam výpady
tlup komitů na mohamedánské vesnice a strážné
domky, oznamuje se, kde byla spálena polní
úroda a podává se na konec zpráva o zavraždění
26 mohamedánů v Zirveni (okres perlepský) a
několika mohamedánů v Plemendži u Kumanova
ve vilajetě skopijském.
Houschk
Vídeň
Amsterodam
Batavie
Poeloe Tena
Sumatra
Cařihrad
Plemendži u Kumanovo
10
article
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) Státní ta-
jemník pro Indii lord Hamilton prohlásilv
dolní sněmovně, že úřadování lorda
Curzona jako mistokrále indického bude
prodlouženo nejprve do 1. května 1904 a pak
na další dobu, nepřesahující však dvě léta.
Horní sněmovna vyřídila ve třetím čtení
osnovu zákona o transvaalské půjčce.
Ministr lord Onslow prohlásil za debaty, že
nabídka vlády, učiněná akcionářům nizozemské
dráhy, nebyla dosud přijata, že však v žádném
případě, ať už nabídka přijata bude čili nie,
více peněz se nedá. Sněmovna schválila potom
ve třetím čtení osnovu zákona o vojen-
ských stavbác h.
Hamilton
Curzon
Onslow
Londýn
Indie
dolní sněmovna
11
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Včera odpoledne opustil císař své letní
sídlo v Išlu a odjel do Vídně. Tím zahájena
akce o zažehnání uherské krise parlamentní a
vládní. Do Vídně přibyl panovník po 8. hodině
večerní a odebral se ihned do Schönbrunnu. Již
samo toto neobvyklé přerušení císařova letního po-
bytu jest známkou neobyčejně vážné situace a důka-
zem, že jde o rozhodnutí, jež mohou míti ne-
dozírné následky.
Z krise hr. Khuen-Hédervára vyvinuje se
vůcihledě krise společné rakousko-uherské armády
a tím i krise dualistického zřízení říše vůbec,
o tom není už nikde žádné pochybnosti. Má
tedy osobním řízením panovníka rozřešena býti
otázka, jejíž podstata a důsledky sáhají k sa-
mým kořenům státoprávního rakousko-uherského
vyrovnání z roku 1867. Proto vidíme, že se ten-
tokráte u dvora postupuje zvolna, s neobvyklou
váhavostí.
Zpráva, že odstupující uherský ministerský
předseda zároveň s císařem do Vídně přibude,
nepotvrdila se a není prý vůbec ještě stanoven
den, na kterýž do Schönbrunnu pozván bude,
soudí se však, že bude míti audienei
už zejtra. Tolikéž není ještě rozhodnuto,
kdy císař do Pešti odjede, zdali ještě před
svými narozeninami, anebo teprve po nich. Jeho
od jezd do Uher závisí patrně na tom, kdy v
ko nferencích se správci armády učiní rozhod-
nutí o ústupcích, jež Maďarům v armádní
otázce učiněny budou.
Soudí se, že budou konány dlouhé
porady s ministrem války, náčelníkem gene-
rálního štábu, s ministry zeměbrany a honvédů,
s ministrem věcí zahraničních, s rakouským
ministerským předsedou atd. a až v těchto kon-
Khuen
Hédervár
Maďar
Išlu
Vídeň
Schönbrunn
Pešť
Uhry
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Do Ameriky.
Napsal Ladislav H. Dom a žlický.
Je jich asi šestnáct. Muži, ženy, děti. Všichni
ověšeni různými balíky. Všichni se loučí se svými
přáteli, kteří je doprovázejí. Dívají se druh druhu
do tváře. Každý chce si vrýti tvář přítele v pamět
vždyť už se snad neuvidí! Ba někomu připadá
jako by svého přítele pochovával.
Odjede — zmizí — bude se vzpomínat —
přijde několik psaní — pak už jen vzpomínka
občas — a zapomene se.... Všem je nějal
smutno . ..
Matka dělá synovi kříž na čele: „Tak
vopatruj tě pán bůh, Tondo, snad huž tě neuvi
dím nihdá, jen haby se ti tam dobře vedlo, v te.
Hámericel“
A syn mávne rukou, jakoby chtěl tím na-
značit, že taková obava je zbytečna; ale přece
hlasitě vzdychne.
Soused opět klade druhovi na srdce, aby ne-
zapomněl, jak tam přijede, psát, jaké je to v tej
Hámerice, jestli je to jistě pravda, co jim vy-
právěl ten agent; že když se zaseje pytel obilí.
sklidí se jich sto. A jestli jistě, místo aby plati
člověk sám daně, platí je člověku vláda.
Tam se opět loučí junák jako hora se svou
milenkou; vydal na cestu do Ameriky všechny
peníze, které za několik let se svou milenkou
naspořil. Nepřáli si ani se najíst a teď jede za
ně; vždyť ten agent říkal, že za dvě léta bude
jistě statkářem, když bude jen trochu pracovat.
Ubohé duše, těší se!
bůh
Tonda
Amerika
13
article
Až bude míti ten statek, přijede pro ni
vezmou se a budou pak žít krásný život . ..
Pan farář i učitel, to jsou špatní lidé. Chtějí.
aby se člověku jenom špatně vedlo. Tolikje
přemlouvali, aby nejeli, že tam za mořem je
pouze bída. Však vědí, že to není pravda. Ten
agent, co jim zaopatřoval lístky, ten to musí lépe
vědět!
Ten tam byl a co vyprávěl!
To bude krása! To bude život!
Bože, vždyť to bylo na něm vidět; že se
má dobře; měl zlatý řetěz, zlaté prsteny! A jaký
je to dobrý pán! V hostinci za ně platil, jezd
od vesnice k vesnici a vyličuje lidem, jaký život
je v Americe, nemůže se prý dívat na zdejší bídu.
Proč by nejeli, když je tam tam krásně!?
Ba i lístky nezištně jim obstaral a dal rady
na koho se tam mají obrátit .
To je jiný pán než učitel a farář!
Co pak těm je dobře — ti nemusí jet!
A pak i Šmaule, který od nich statky koupil
li ten tolik Ameriku chválill
Šmaule
Amerika
14
article
Řekl, že peníze do klína tam zrovna padají.
A Šmaule je „kšeftsman“, moudrý člověk, mou-
dřejší než pan farář a učitel, ten už něco na
světě prožil . . .!
Nikomu v tu chvíli nenapadá, proč tam tedy
nejede Šmaule sám!
Vždycky ho nenáviděli, a teď vidí, že je
hodný člověk! Přišel se se všemi rozloučit na
nádraží!
Nezištně jim vyměnil zdejší peníze za dol-
lary, ba ženám ještě pěkný, pestrý šátek na cestu
přidal. A jak se kolem nich točí. Vinekovi stále
říká: „Phane velkofarmáři!“ Tetě Vostrčiloje:
„Milostphaní thetinko!“ Je stále samý šprým,
každého těší.
Jen panu faráři, který přišel ještě jednou
sousedy na nádraží varovat, aby nejezdili, aby
zůstali zde, kde byli jejich dědkové a pradědkové
šťastni, tomu se stále vyhýbá ...
Již přijíždí vlak — ještě jedno políbení, přá-
telské pozdravení — kývnutí rukou, mávání
šátkem — pláč — a vlak je unáší v dálku.
Stará matka — milenka — sousedi — dlou-
ho se dívají za ujíždějícím vlakem
Šmaule potutelně se usmívá, cinká v kapse
penězi — zapaluje si britanika .
A stařičký, bělovlasý farář, ještě jedna
z těch dobrých duší, stírá si slzu, pokyvuje hlavou
a šeptá: „Ubozí chudáci !. .
Šmaule
Teta Vostrčiloj