Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemědělstvl

3

Průmyal

4

Finančnietvá

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 32. ze dne 1. února 1907.

6 article

Pražská obchodní komora proti zvýšení hnědouhelných sazeb do Prahy. Jak jsme již stručně sdělili, obrátíla se praž- ská obchodní komora ve příčině zvýšení hnědouhel- ných tarifů do Prahy zvláštním pamětním spisem na ministerstvo železnic a ostatní zůčastněná mini- sterstva. Z obsažného tohoto podání, jež zasláno byl též četným interesentům, vyjínnáme toto: Dovoz hnědého uhli ze severozápadní česk pánve do pražských stanic obnáší ročně okrouhle 60.000 vagonů, což by při zamýšleném zvýšení sazeh o 2 K na vagoně znamenalo pro Prahu 120. 000 k ročně zvýšených vydajů dovozných. Co se týče Prahy, byl odbyt hnědého uhl stále vysazen neobyčejně silné konkurenci uhl kamenného, jež dováženo jest z klade ského revíru, od Prahy jen asi 40 km vzdále- ného. Poněvadž pak činí sazba na kamenné uhli ze St. Kladna do Smichova 252 h za tunu, jsou již nyní tím vytčeny sazbám na hnědé uhlí určité hranice z nichž nemožno vybočiti, má-li hnědě uhlí úspěšně čeliti soutěži uhlí kamenného Ve správném pochopení toho směřovala snaba správ železnic, na hnědouhelné vozbě do Prahy zůčastněných, aby snížením normálních sazeb odby- tová schopnost hnědého uhlí v Praze byla umožněna pokud se týče zvýšena. Poněvaož pak při tom stál v popředí finanční zájem nepostátněných tehdy ještě železnic, byly normální sazby vzájemnou soutěží značně sníženy za tím účelem, aby se získalo poku možno největších transportů pro vlastní trati a - této tarifní soutěže, jež vyvíjela se stále pod flakem sou těže kladenského kamenného uhlí, vznikly nynější nízké pražské sazby, činící do Smích ova (z Oseku.

Praha St . Kladno Smichov Poněvaož Osek km

7 article

Duchcova atd.) 38 K, resp. (z Bíliny atd.) 36 Kz 10 tun Nebyla to tudiž žádná zvláštn blahovůle dotyčných železničních správ vůči Praze, jež své doby dal podnět k poskytnutí snížených želez- ničních sazeb na hnědé uhli do Prahy nýbrž kupecky zcela odůvodněná snaha těchto správ, aby levnějším dovozem získaly pokud mežno nej většího dovozu hnědého uhlí pro svo trati. Normální sazby na uhlí jsou na rakouských drahách ovšem poměrně vysoké, takže pak často jeví se nutnost jejich snížení. V té příčině mežno po- rovnati uhelné sazby německého tarifu surovinného s normálními sazbami rak. drah takto; Německo c. k. rak. st. sev.-záp. spol.st dráhy: km 50 . hal. 21 . . . 23 . . . 33 . . . 45 km 100 . . . 34 . . . 42 . . . 56 . . . 68 km 150 . . . 47 . . . 55 . . . 70 . . . 0e Jsou-li normální sazby již pro kamenně uhl vysoké, plati to tím více o méněcenném uhl hnědém; skutečnost, že hnědé uhlí tarifuje (zala- děním do stejné tarifiní třidy) stejně s uhlím ka- menným, odporuje zásadně hodnotové klasifikaci, na níž, jak známo, rakouské železniční tarify jsou vybudovány. Hnědému uhlí, jakožto poměrně levnější suro- vině, má se poskytovati tarifních podstatných výno již i z té příčiny, že i státna dráhy poskytují le nějších sazeb na dlouhých tratích i výrobkům v seké hodnoty a to takových, že jsou nižší než nej- lacinější tarify výjimečné. V té příčině poukazujes na známé výhody, povoleně ve prospěch haličskéh rafinovaného petroleje z Nussdorfu a Hütteldorf— Hackingu na západních tratích státních drah a kter ke značné škodě českých výrobců umožňují vnikání haličského rafinovaného petroleje do západníh Území. Jak nepoměrně značně jsou tylo slovy v poměru k sazbám na hnědé uhlí, jest patrno z následujícíh porovnání (v haléřích za 100 kg:

Duchcov Bílina Praha Německo km kg

8 article

Při uhlí víeo Petrolej raf. z Nussdorfu Hnědé uhlí o hal. 50 km . . . . 9 . . . . 28 . . . .+ 19. 150 km . . . . 33 . . . . 55 . . . ++ 22 300 km . . . . 62 . . . . 79 . . . .+ 17 Že ostatně nemůže se ani při nynějšíchi sazbách snížených mluviti o nějakém zvláštním zvýhodňo- vání Prahy, dokazují tarifové výhody, jež byly po- skytnuty ve prospěch vídeňské hnědouhelné vozby se zřením k soutěži ostrovského a hornoslezského uhli kamenného, v kterémž ohledu jsou příslušné vý- vody doloženy podrobným tarifovým materiálem. Dlužno též na to poukázati, že Vídeň již svou dopravnězeměpisnou polohou jest oproti Praze v ta- kové výhodě, že jest tím snížení uhelných sazek. jehež se Praze dostává, úplně vyváženo. Vídeň zvláště nyní, kdy severní dráha cís. Ferdinanda jest postát- něna, spojena jest se svým pozadím ve všech do- pravních směrech dlouhými tratčmi státních drah, n nichž propočítává se nízký barem, což o Praze ne- platí ve stejně míře; dále sluší poukázati na to, ž jest Videň uherskému odbytišti, důležitému pro rakcuský průmysl, o 405 km (v relaci c. k. st. dr o 350 km), veledůležitému pak rakouskému obchod- nímu středisku (Terstu) o 244 km blíže posunuta než Praha, což se ovšem zase jeví v nižších sazhách Na příklad (sazby normální- 270 km. Vídeň Pešť 270 160 126 103 hal. 675 » Praha Pešt 549 350 260 184 100k +279 +190 +134 + 81 +. 405 km.

Ferdinand 28 Praha Vídeň Terst Pešť km

9 article

Výhoda Prahiy oproti Vídni, vyplývající z bližsi vzdálenosti ku hranicím severním a severozá padním. pozbývá z větší části působivosti své tím, že Víden ve svém vývozu na západ, silně se uplatňující sou- těží dunajskou je zvýhodněna, jež vykonává v tomto směru tlakem svým na železniční tarify značný vliv Totéz platí o vídeňské místní vozbě s uherskými po- Bunajskými územími Tarifové nadržování Vídní docházi patrnéhc vý razu v jednotlivých tarifech místních i svazových což jest v podání zevrubně doloženo. Proti zvýšení tarifů mluví konečně také ten dů- ležitý moment, že nyní, kdy otázka postátnění sou- kromých drah vždy více vystupuje v popředí, nebylo by v zájmu státu, aby soukromé dráhy zvyšováním tarifů zvyšovaly zároveň i své příjmy a tímn) take ovšem i svou výkupní zentu. Se vším důrazem pak upozorniti jest 3ěž nia to, že zvýšení uhelných tarifů bylo by již vzhledem k z- vedení staničn.ho poplatku na c. k. státních drahách nevou neodůvodněnou újmou pro Prahu. Ze všech těchto důvodů vyslovuje se obchodn komora co nejdůrazněji proti každému zvýšení uhel- ných sazeb ve vozbě se stanicemi pražskými.

Víden Vídeň Praha

10 article

Český kandidát do generální rady rakousko- uherské banky. Vídeňské listy přinášejí zprávu z Prahy, dle které konána prý 30. t. m. v Praze schůze části českých akcionářů rakousko- uher- ské banky, na které prý jednáno o jmenování českého kandidáta pro generální radu banky. Ne- bylo prý docíleno dohody, protože názory o oso- bě se rozcházely. Rozhodnuto bude prý na schůzi důvěrné ve Vídni 4. února. Oproti tomuto tvrzení sluší prostě konstatovati, že se dne 30. ledna vůbec žádná porada v Praze ne konala, tím méně porada o osobě kandidáta. protože o otázce této bylo již rozhodnuto n schůzi akcionářů nedávno v Praze konane. Zpráva vídeňských listů patrně založena na ne- msné zprávě „Večerního listu“, prý z kruhů obchodních, ve které způsobem naprosto ne- vhodným se dotýká pisatel personálii na naší straně. Rozumí se, že vídeňské listy ochotně to- hoto hlasu využívají, aby způsobily v českých řadách nesvár o osobu kandidáta, který dle da- ného tavu bude i na této valné hromadě kandi- dátem menšinovým. Tentokráte se ale zajisté párové přepočítají, nehledě ani k tomu, že dosa- vadní český kandidát těší se důvěře a úctě tak všestranné, že podobné manévry vyzní úplně na prázdno. Na druhé straně může býti vedeni rakousko-uherské banky ujištěno, že na valné hromadě dovedeme velmi energicky a důrazně hájiti své požadasky, které jsou příliš spravedlivy, než aby bylo lze přes ně pře- cházeti k jednacímu pořadu. Pánové ze staro- české strany mohou pak z těchto dozvuků lokál- ky svého listu poznati, jak jest nesprávno v ta kovémto případu vyvolávati osobní otázky, kde jich naprosto není potřebí a kde společnou věc poškozují. To byl by redaktor „Večerního listu“ jistě potvrdil i pan dr. Mattuš.

doktor Mattuš Praha Vídeň rakouskýuherský banka rada banka

11 article

Z trhů peněžních. (31. ledna.) Bursy počínaj opětně značnou měrou oživovati a důvěra v příeni vost dané sitoace vraci se na ně, přinášejíc zpevnění a vzestup kursové úrovně. Očekávalo se namnoze. že anglická banka sníží již nyní opětně svůj diskoní na 4 proc., nestalo se tak přece. Banka ovšem kou- pila v pondělí zlata za milion liber šterl., avšak soukromý diskont neklesl a lze sotva očekávati sní žení dříve než v polovině února. — Americké listy snaží se mezitím úsilně, aby zaplašily obavy Evropy před krisí v Novém Yerku. Poukazují na to, ž zestup kursů způsoben vlastně prodeji z Evropy. které sésilovány tím te Ryrona nlatí čkatežně a dluhy za import z Ameriky cennými papíry ameri ckými. Situace hospodářská v Americe je prý úplně zdravá a napjetí na burse bezo opět povolí.

Bursa Evropa Nový Yerk Amerika anglický banka

12 article

Praba. Při klidném smýšlení omezil se obchod na dnešní burse pouze na 4% komunální dlužní úpisy české zemské banky (ve zl.) za K 99.35 a akcie Podolské cementárny za K 204.50 a 2. 4.75. Dale podáváno za akcie strojírny Daňkovy K 477.— Akciové továrny na vyrábění umělého hnojiva v Ko líně K 425.—. První Česko-moravské strojírny korun K 850.— peníze. Vídeň. Smýšlení na průpravné burse bylo dobré, zejména v místních papírech dopravníc Způsobeno bylo příznivým posuzováním finančnt situace v Americe a příznivými zprávami ve příčině obchodů v německém průmyslu železářském, konečně pak vyššími závěrečnými záznamy burs zehraničních. Z mezinárodních papírů jen lomhardky, jež opěl podstatně podražily, soustředily zájem poněku větší. Z ostatních detailů obchodních dlužno zazna- menati zvláštní haussu akcií dolnorakouské eskomptní banky. Na polední burse bylo smýšlení zásadně zdrželivé a nejednotné. Akcie dráhy jižní po dlou- hém kolísání zachovati mohly nejvyšší kurs. Na proti tomu konaly se prodeje akcií státních drah alpinek, jež měly za následek opětné klesnutí kursů. Živější poptávce těšily se akcie banky pro země r kouské, které kupovány byly při vyšším kursu. Akcie pražsko železářské společnosti, Lloydu a dráhy severní se zhoršily. Pozoruhodnou byla pevnost 5 0 ruské půjčky, jež uváděla se v souhlas s vyššítn záznamy zahraničními. Na trhu s papíry k ukládání bylo smýšlení pevně. Devisy nezměnily se. Obchod nenabyl ani ke konci velikého rozsahu, jakkoli úro- ková míra byla v Berlíně snížena a jakkoli ministr financí dnes vyhlásití dal, že vykoupil za 30 mil. salinek. Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn 4/14—41/2 0.

Daňkův Lloyd Vídeň Amerika Berlín

13 article

Berlín. Na dnešní burse převládalo smýšlení pevné. Úhradní a částečně i nové koupě na trbo báňském v akciích volně obchodovaných vyvolaly opětně mírný vzestup vůdčích papírů, které zvýšené záznamy až do konce bursy uhájily. Neméněs zájmem sledováno zvýšení kursové úrovně hodno železářských i uhlářských na trhu kasovním. V po předí stály i dnes akcie Nordstern. Akcie domácíe bank pevny, avšak téměž bez obchodu. Z dopravních titrů americké dráhy, z rakouských pak lombardy zotaveny. Na irhu ruských hodnot docíleno v akcilc diskontní a ruské banky vyšších záznamů; ruské renty pevny. Soukromý diskont zlevnil o 1/29% na 43/% proe. Silná zaměstnanost továren na mechanické slavy. Jak se oznamuje z Vídně, bude v tomto roce v Rakousku postaveno asř 19.000 nových mechani- ckých stavů, z nichž objednáno 15.000 u domácíeh továren, 4000 u anzlických a německých závodů. protože jsou domácí továrny zaměstnány až na krajní mez výkonnosti své. Rakouské továrny mechanických stavů jsou do dubna 1908 téměř zúplna vyprodány Rakouské tiskárny bavlněného zboží se celkem ne- zvětšují. V Uhrách postaveno bude osm nových tiskacích strojů (s úhrnným nákladem 2 mil. K. Elektrický pohon na stálních drahách. ŘReditelstv železničních staveb koná po dolší dobu studie z účelem případného zavedení elektrického pohonu na alpských drahách. Poněvadz letos byl povolen pro tyto práce větší úvěr, bylo možno vyslati několik oddílo inženýrů ke zjištění vodních sil, nutných pro želez niční dopravu. Pro trat Inšpruk-Brezene zajistila

Berlín Vídeň Rakousko Uhry Inšpruk Nordstern nový mechaň

14 article Obchod

Obchod státní dráha již dvě mocně vodní síly, ötztalskou Achu a vodní sílu na Innu u Landeku. Kromě toho ještě zkoušena jest pomocná síla ve Vorarlberku. Pro pohon na alpských drahách zajistila si správa stát- ních drah zvlášť vhodnou sílu na Isonzu. Pro severn část alpských drah a připojené linie starší potřebuje stavební ředitelství velkou ještě volnou vodní sílu na Sávě u Bledu a zakročila již o koncesi. Také v severní části Alp jsou některé vodní síly vyše- třovány. Invasliční program buštěfiradské dráhy. Inve- stiční program buštěhradské dráhy na rok 1907 vy- kazuje náklad okrouhle 4 mil. korun, z čehož při- padá asi 2.3 mil. kor. na trať lit. A. a 1.7 mil. korun na trat B. Pro položení druhé koleje na tratiA určen je obnos 500.000 K, pro opatření dovozných prostředků obnos 1.3 mil, kor. V roce 1906 bylo opatřeno 13 lokomotiv, 8 osobních a 40 různých ná- kladních vagonů. Na provedení investičního pro- gramu na rok 1907 nebude prozatím třeba vydání priorit. Slavby budou každoročně prováděny a výlohy budou uhraženy z přebytků provozovacích.

Inn Landek Sáva Bled Alpa

15 article

Vyjednávání o obchodní smlouvy. Dne 5. únor sejde se celní a obchodní konference, aby jednal o podrobnostech příštího postupu ve vyjednávání obchodní smlouvy. Za nynějších poměrů sotva lze očekávati, že bude pokračováno v konferencích se zá- stupei srbské vlády a zdá se, že prozatím vyjed ráváno bude pouze s Rumunskem a Bulharskem. Pr značném vlivu agrárních stran v Rakousku-Uhersku budcu vyjednávání s balkánskými státy velmi ob tížná, poněvadž základ pro vzájemné kompensace je velmi malý. Také v Bukurešti nepovažují se vy- hlídky na vyjednávání za příznivé. Rumunská vláda oznámila svoje stanovisko ve Vídní již v březnu mi nulého roku, když zahájeny prvé kroky vyjednávací Vycházelo z toho stanoviska, že nutno žádati o Rakousko - Uherska volný dovoz rumunského jo bytka a zvláště prasat, jakož i uzavření veterinár ské úmluvy. Rumunsko zastává náhled, že jedná- se o udržení nynějšíh. stavu, nemá žádného zájmu na obchodní smlouvě, poněvadž dováží do Rakousko- Uherska pšenici a kukuřici, produkty, jichž maj mlýny a lihovary v říši zapotřebí. Ovšem Rumunsku sotva podaří se prosaditi svůj požadavok a zdá se. že to vědí v Bukurešti také. Akciová společnest Český prá mysl pro výrobu zužílkování kyseliny uhličité v Praze koná valnou hromadu akclonářů dne 20. února t. r. o 1/210. hod dopol. v Obchodní a živnostenské komoře v Praze Správní rada této společnosti se usnesla, navrhnouti valné hromadě, aby za rok 1906 vyplácena byla di videnda v částce 221/2 K na 1 akcii proti 20 K roku předcházejícího.

Rumunsko Bulharsko Rakousko Bukurešť Vídeň Praha živnostenský komora

16 article

Z průmyslu železálského. Ve schůzi Svazu oceláren konstatováno, že zaměstnanost továren jest stále velmi silná. Není stále ještě možno, vyho- Yě požadavkům, odhěratelů ye všech směrechu. Za- pololeti. Zahraniční trh jest uspokojivý při pevných cenách. — „Iron Age“ piše o americkém trhu železářském: Dodávky surového železa dějí se hladčeji, avšak stále v malém rozsahu. Poptávka po pohotovém zboží a promptních zásilkách jižního že- leza jest nestejnoměrná. Cena za Middlesborough č.3 obnáší včetně cla na 19.50 až 22 dol. za tunu. Značné uzávěrky učiněny na druhé pololeti ve středních územích Západu. Bessemerské železo znamenáno na druhé a třetí čtvrtletí 22 dol. za tunu z vysokých pecí v údolích. Zaznamenány značné objednávky hotové oceli a za dodávku kolejnic a desek v tomto pololelí nabízeny jsou premie. Obchod se stavební ocelí jest čilý Dle zpráv stouply značně ceny železných od- padků. Mimo trust vyráběné roury stouply v cen o 2 dol. Odborová skupina cukrovarů v království českém.

Iron Age

17 article

Dne 29. ledna t. r. konala se za předsednictví pana cís. rady Frant. V. Gollera valná hromada odborové skupiny cukrovarů v království českém. Výroční zprá- va, přednesená tajemníkem odborové skupiny, panem drem. Karlem Herrnheisrem, byla s pochvalou vzat na vědomí. Odborová skupina má nyní 99 členů; vy- pracovala pro cukrovary tovární řád a dosáhla toho že všechny živnostenské inspektoráty v Čechách jej schválily. V dosti řídkých případech hnutí mzdového a stávek přispěla odborová skupina členům rychle při odstranění sporů. Ve srozumění se zemským ústa- vem pro sprostředkování práce byly učiněny kroky k utvoření organisace opatřování dělnictva a rozhovo o tomto opatřování dělnictva vyplnil druhý bod jedna- cího pořadu. Pan inspektor Karel Komínek vylíčil v obšírném a se souhlasem příjatém referátě hlavní body společné akce odborové skupiny a zemského ústavu pro zprostředkování práce. Obšírné této de- baty zúčastnili se pánové: ředitel Mikšíček, řed. Štole, dr. z Wertherů, řed. Kašpar, řed. Pelda, řed. Kroutil, řed. Černý a pan Richter. Předseda děkoval za živého souhlasu panu inspoktoru Komínkovi za jeho jasné vývody a bylo usneseno, uhražovati ve shodě se zem. ústavem pro zprostředkování práce onu potřebu děl- nictva, která se dala dosud opatřiti jen s velikými obtížemi. Pan dr. z Weriherů referoval o zamýšleném zvýšení sazby dělnickou úrazovou pojišťovnou pre

František V Goller Herrnheisr Komínek Mikšíček Štol Werther Kašpar Kroutil Černá Richter doktor Čechy Weriher

18 article

Čechy a vyslovil se jménem cukrovarnictva s nej- větším důrazem proti zamýšlenému opatření, jeliko průmysl, ač vláda jej ujišťuje svou náklonností, be odporu přiliš jest již zatížen, Nožli předpokládan vyšší zatížení se uskuteční, měly by se splniti pod- mínky, je-li také zatížení vůbec možným. Ježto proti všem slibům z oliciálních míst nebéře se skutečně zřetele k tomu, by průmysl mohl se volně vyvíjeti nezbývá nic jiného průmyslníkům, leč svépomoc. D z Werlherů epeluje za živého souhlasu na solidaritu cukrovarů. Vlna. V posledním dnu londýnské dražby vlny koloniální panovalo neustále pevné smýšlení. Poptáv- ka byla živá. Merinské vlny byly cenově o 59% vyšší jemně kříženecké druhy uhájily své ceny a hrub druhy kříženecké byly o 5% levnější; kapská vln Snow-White byla o 52% vyšší oproti cenám poslední serie dražební. Dividendy bank, Dividenda směnární akc. spo- lečnosti „Merkur“ má obnášeti jako v roce minulém 36 K. Na výnosu účasten jest poprvé o 4 mil. K zvýšený akciový kapitál. — Bilance peštské uher- ské obchodni banky vykazuje čistý zis 8.598.510 (+ 666.021) korun. Ředitelství se usneslo. navrhnouti dividendu 160 korun, t. j. 16 proc. (v roc minulém 15 proc).

Čechy Snowwhite

19 article

Stáhnuti 30 milionů salinek. Ministr financi stáhl z oběhu salinek, který dosud obnášel asi 89 mil. K. 30 mil. K. Splacení jich stalo se z kasov- ních hotovostí a povolení mimořádných vojenských úvěrů v parlamentě, které znamená značnou refun- daci kasovních hotovostí, umožnilo tak bezprostředně důležitý finančně-politický pokrok. Nyní bude praco- váno bez přerušení za úplným umořením salinek. Dodávka sukna. Zemské finanční ředitelství v Praze zadá ofertním řízením dodávku sukna pro obleky sluhů. Lhůta nabídková končí 15. února 190 v poledne. Bližší informace podá hospodářský úřad tohoto ředitelství. Opětné zahájení ruského vývozu petrolejového. Po dlouhé přestávce, způsobené známými událosimi, byl vývoz ruského petroleje opět zahájen. Na dálný Východ vypraveno z Batumu 393.000 pudů. Valná schůze Hospodářsko-prům, spolku slan- ského bude 3. února 1907 přesně o 1/410. hod. dopol v lidové síni okresního domu ve Slaném. Přednáška odb. učitele hospodářské školy p. Jos. Josifa: „O zdra žování potraviní Misto ředitele vývozního velkoobchodu se obsadí Vyžaduje se důkladná znalost domácího i cizího ob- chodu, dále znalost němčiny a frančiny. Plate as K 10.000 ročně. Hlastež se jen žadatelé slovanského původu s nejlepší kvalifikací. Nabídky na Vývozn spolek.

Josif Praha učitel hospodářský škola p . Jos

20 article

Obchodní zástupce pro Sedmihrady a Uhry. O za- stoupení firem různých oborů (vyjma damnského zboží medního a zboží střižního), resp. o místo cestujícíh uchází se jednatel, v Uhrách usedlý, jenž v informa- cích označen jako solidní, řádný a inteligentní muž Adresu lze se dověděti ve vývozní kanceláři obchodn a živnostenské komory pražské Obchod s damským prádlem v Levantě. Ve vý- vozní kanceláři obchodní a živnostenské komory praž- ské mohou legitimovaní interensenti nahlédnouti v do šlou právě z příslušného místa zprávu o obchodě s damským prádlem v Levantě. Insolvence. Karla Wůrtenbergra E. Rögglas ná- stupce, obchodník v Běláku. — Vilém Schneider obchodník ve Slanislavově. — Fr. Lengvel, obcho s potřebami pro obuvníky v Pešti IV. — Filip Schved krejčí ve Vídni I Ukončené konkursy. Aug. Krčil, instalatér v Praze I. (prohlášen 10. srpna 1906). — Josel a Rosalie Mare- čkovi, neprotok. obchodníci v Karlíně (5. června 1906) — Jan Kuchynka, protok. obchodník s modním zbožím v Praze (5. května 1906). — Karel Zumpe, obchodník v Praze (2. července 1906). Trhy. Výroční trh v Jistebnici bude 5. únor 1907. — Výroční trh ve Voticích bude 6. února. Hlavní trh na hovězí dobytek v Husinei bude 9. února 1907.

Wůrtenbergr E Rögglas Schneider Filip Schved Aug Krčil Kuchynka Zumpe Uhry Bělák Slanislavov Francie Pešť Vídeň Praha Rosalia Mar Karlín Jistebnice Votice živnostenský komora pražský obchod živnostenský komora pražit Sedmihrady

21 article

Banky, záložny a spořitelny. Živnostenská banka pro Čechy a Morav v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázky a vkladní knížky činil koncem měsíce ledna 190 K 72,153 786.18. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Stav vkladů ke dni 31. ledna t. r. 55,082 573 62. vklady z kom. zápůjček 4,918.686.62, celkem K 60,001.260.24. Česká průmyslová banka. Vklady peněžní činily koncem ledna K 30,911.276.— oproti K 29,227.920.— v měsíci předešlém, tudíž více o K 1,683.356.—. Kromě toho bylo v oběhu vlastních 4lgprocentních bankovních dlužních úpisů v obnosu K 12,024 300.— Městská spořitelna pražská. V lednu 1907 bylo od 22 898 stran vloženo K 7,372.793 29 od 11 363 stran vybráno K 6,196.746 79; bylo tedy o K 1,176.046.50 více vloženo. Zůstatek vkladů koncem ledna 1907 K 158,801. 970 44 Pražská úvěrní banka. Vklady na knížky. pokladniční poukázky a na běžný účet činily koncem ledna 1907, celkem K 27,751.413.85. oproti minulému měsíci o K 1,477.727.51 více. Malostranská záložna v Praze. Výkaz za měsí leden 1907: Vloženo bylo K 306.276.33, vybráno bylo K 302.182 39, zůstatek vkladu dne 31. ledna 190 cené půjčky K 423.752.64, zůstatek půjček 31. ledna 1907 K 4,784.945.68, uložené přebytky K 331.382.68 fondy a podíly K 635.483 24, vlastní cenné papíry K 587.878.78. rhy peněžni. Pražská bursa. V Praze, 31. ledna. Oficiální záznamy znějí:

Čechy Morava Praha živnostenský banka Český průmyslový banka

22 article

Zástavní listy české hyp. banky 5 % 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4e Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) , , , . , (v K Mel. úpisy » » » (ve zl.) „ , , (v K) Žel. » » » , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy . „ Zástavní listy I. mor. spořitelny » » hal. zem. banky Kom. dl. úpisy . . Železnič. , » » Zást. listy Hal. akc, hyp. banky „ „ Rak.-uherské banky „ „ Dolnorak. hyp, ústavu 3 4/n Kom. dl. úp. . „ , Zástavní listy Rak. hyp. banky 3 10 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1900 Únorová spol, renta (v pap.) 4.2 0 Dubnová , , (ve stř.) 4 10 Květnová „ . (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . „ korunová renta . „ 3 /n „ investiční Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . .. Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . .. Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Haličská akc. hypoteční banka. Rskousko-uherská banka . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v C. Budějovicích Kolinská tovarna chemická .. Podolská cementarna . . . . Poldina but Pražska železářská společnost První česka raf. v Modřanech » tov. orient. cukrov. Rentya dprocentní papírová květnová . 42procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . . . dubnová 42procentní »

Mel Prior Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Zala Hradec Králové Rskousko C . Budějovice Modřany Český průmyslový Hal . akciový uherský banka ústav 3 4 Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka Český báňský společnost železářský společnost 0 Dubnová

23 article

Sprocentní zlatá rakouská 4procentní korunová rakouská . . 4procentní korunová (invest) . 4procentní zlatá uherská . . .. 4procentní korunová uherská . . 31/zprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka. Zástavní listy 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypol. banky kr. českého 31/2proc. Hypot. banky kr. českého 41/aproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 40 Losy: Celé státní z r. 1860 . . . .. státní z r. 1864 . . . . . . . rakopské úvěrní . . . . . . . vídelské komunální . . . .. tisské . . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . . . Banky:

ústřední banka

25 article

Česká průmyslova . . . /. . . »Union« Hospodařská úvěrní pro Čechy . Živnostenská moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . .. dolno rakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . .. vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . .. Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severo-zapadní dráha . . . Polabská dráha Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.). Pražskoduchcovaka draha kmen. Pražsko duehc. dráha prioritní. Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovicka dráha . . . Státní dráha . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajska paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podníky: Česká cukerní společnost . . . Pízeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . . Kralodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost .. Severočeská uhlařská společnost Západočeská , Poldina hut Pražska železářská společnosť .. Řymavsko'midranska zejez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje . Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . .. Pešťska vagonka . . . . . . Devisy a valuty:

Ferdinandův Lloyd Daňkův Poldin Čechy Štyrsko vídeňský banka všeobecný depozitní banka západočeský

26 article

95.32 95.30 Curych . . . . . . . . . . 95.58 95.27 Paříž . . . . . . . . . .. Londýn . . . . . . . . . . 240.97 240 9 117.51 117.50 Nemecká místa . . . . . .. Rišské marky v papírech . . . 117.51 117.50 Dvacelifrank . . . . . . . . 19 10 19.10 Rubl papír . . . . . . . . 252.75 252. 75 Soukromé (sazby eskontní) . . . 4/1e 41/4 41/4, 44 Nedostatkem vnějšího podnětu klidné za dosti uhájených kursů. Trh s báňskými hodnotami slabý. z. Z Vídně, 31. ledna. (Tellgr. »Nár. Listů.-) Večerní bursa. Kreditky 689.25, po —. uherské kreditky 836.—, anglobanka 316 50, bankovní jednota 572.—, unionka 594.—, lándernanka 470.— státní dr. 690.50. —.—, jižní dráha 168.50, polab. dr. 454.—, severozapadní dráha 480.50, turecké tabákové 432.—, rýmavago-murkůské 574.25, alpinky 620.75. květnová renta 99.15, unerska korunova 95 90, turecké losy 168 50. narky za hotové 117.51, ultimo 117.53. Smýšleni klidné. x. Z Vídně, 31 ledna. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 193.95. 199.25, Bukurešť na krátké ihůty —.—, —.— Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—, Brussei na delší lh. —.—, —.— Německo šek na krátké lh. za 100 mk. 117.421/2, 117.621/2, Německo na delší ihůty 117.45, 11775, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 240.871/2, 241.10, Londýn na delší lh K —.—. —.—, Nový York za 100 doll. —- —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 45, 95 65, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohral a ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.55, 95.75, Paříž delší In. —.—, —.—, Curych a Basrlej sek a kratké lhůty 95.321/2 95.471/2, na dolší ihůty —.—, —.—, Švýcary sek a kr. ib. 95.32 /2, 95.471/2, na delší lhůty —.—.

doktor Curych Paříž Londýn Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Nová York Petrohrad Ina rubl papír Italia šek 95.471 / 2

35 article

Z Petrohradu, 31. ledna. (Zpráva Živnost. banky.) 31. ledna 30. ledna Diskontní . . . . . . . . . 465.— 454.— Baku . . . . . . . . . . . 545.— 550.— Caspienne . . . . . . . . . 4400.— 4400.— Sormovo . . . . . . . . . 164 50 162.— rusko-čínská banka. . . . . . 295.— 295.— Ruská průmyslová banka . . . 291.— 292.— Petrohradské metallurgické . . . 175.— 175.— Kolomna . . . . . . . . . 470.— 474.— 93 25 204.— Fénix. . . . . . . . . . . 205.— Ruské papíry v Berlínš. Z Berlína, 31. ledna. (Zpráva Zivnost. banky.) 31. ledna 30. ledna 91 75 91.75 80.50 80. 40 78.20 69.10 69.10 181.50 181.— 165 25 165.75 144.60 144.50

Caspienne Sormův Fénix Petrohrad Bak Kolomna Berlín průmyslový banka zpráva Zivnost . banka

46 article

Závěrečné kursy 31. ledna 30. ledna 39 15 99 10 100.15 100.15 99.15 99. 15 100.15 100.15 Závěrečné kursy 31. ledna 30. tedna 117 25 117. 25 99.30 99 30 89.20 89 25 114 40 114. 40 95 90 95.80 84 55 84.60 85 75 84. 60 99.25 99 25 99.40 99.40 99.75 99 75 91.90 91.90 100.— 100.—- 100.— 100.— 156.— 156.— 215. — 215.— 266.50 266.30 447.— 447.— 497.50 497.50 153.— 153 50 168.— 168.40 417 — 386.— 1785 — 316.— 468 50 606.— 640 — 689 25 835 50 1082.— 571.— 593 55 470.—

606