1
article
vání záludnými prostředky. Potom byla
schůze skončena.
Z Paří e, 20. března. (C.-B.) Ve vo-
jenském výboru senátu bylo rokovánoo
zavedení dvouleté služební doby. Ministr
války doporučoval snížení počtu nováčků a
zavedení nových zákonů ve příčině opětné
kapitulace poddůstojníků i mužstva.
senát
2
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Londýna, 20. března. (C.-B.) »Time
-ům« oznamuje se z Pekina ze včerejška, že
prine Čin v rozmluvě s jejich zpravodajem
potvrdil, že čínský vyslanec v Petrohradě tele-
grafoval, že Rusko svolilo, aby se upustilo o
klausule, kterou se jemu zaručuje výhradní
právo přednosti v Mongolsku a Turkestanu a že
vyslovilo také souhlas se změnami jiných klau-
sulí. Čin uznal prý vřelými slovy přispění
jehož se dostalo Číně intervencí Anglie, Ameriky
a Japonska.
Článek smlouvy, jímž se propůjčuje Rusk
právo přednosti ve příčině železnic, dolů a ob-
chodu zůstane v platnosti. Ve změněném článku.
jímž se propůjčuje Rusku právo na stavbu trat
od železnice mandžurské až k »velké zdi«, pro-
hlašuje se, že koncesse na stavbu dráhy šan
chajkvansko-ňučvanské, udělená zahraniční spo-
lečnosti byla porušením dřívější smlouvy čín-
ské. Dosud nebyla uveřejněna žádná smlouva,
dle které by se mohla koncesse ona v odpor
bráti.
Zpravodaj měl dále příležitost zmíniti se
tajné smlouvě, uzavřené Lichunčanem za
jeho cesty do Ruska v r. 1896. Prine Čin
bez váhání doznal, že má za to, že původní
ruská osnova zabezpečovala pouze Číně ochranu
proti Japonsku, ale později že byla po žádosti
Číny rozšířena na ochranu proti útokům všech
cizích mocností. Když Německo zabralo Kiaučau
dovolávala se Čína dle smlouvy oné ochrany
Ruska, ale Rusko žádosti té nevyhovělo.
Ze Šanchaje, 20. března. (C.-B.)
»C hina-Gazette« uveřejňuje následující
telegram z Tokia z dneška datovaný: Ruské
válečné lodi odpluly z japonských přístavů ke
Koreji. Japonské loďstvo činí přípravy, abyv
případě potřeby mohlo odplouti na pobřeží
korejské.
Kiaučau
Londýn
Petrohrad
Rusko
Mongolsko
Turkestán
Čína
Anglie
Amerika
Japonsko
Německo
Šanchaj
Tokio
Korea
Tim
C hinaGazette
3
article
Z parlamentu.
Z parlamentu.
V debatě o pilném návrhu posl. V. Hrubého
dra. Šíleného a soudr. ve příčině sčítání lidu
dle národnosti promluvil také poslanec dr.
Schreiner. Vyslovil se proti pilnosti návrhu, je-
hož důsledky by mohly vejíti v život až po 10 le-
tech. Jest prý při nejmenším neomaleností se všemi
těmi stížnostmi ve příčině utlačování při sčítání lidu
vystoupiti v okamžiku, kdy právě úsilí po práci se
v párlamentě uplatnilo. Řečník prohlásil pak, že
může uvésti celou řadu případů, v nichž Čechové
terrorisovali obyvatelstvo německé. V městě Dobřa-
nech jest ústav pro choromyslné, v němž všichni
lékaři a úřadníci jsou příslušníky národnosti české.
Při sčítání lidu bylo prý 120 choromyslných něme-
ckého původu zapsáno primářem jako Češi.
Posl. Maštálka: Choromyslné přenecháme
vám velice rádi
Poss. Grössl: Měli byste raději nešťastník
litovati!
Posl. Schreiner praví dále, že by vůči ma-
teriálu přednesenému řečníky českými mohl při nej-
menším stejně mnoho případů uvésti, kde Němci
byli znásilněni. V českých obcích nebyl vůbec žádný
Němec napočten. V Praze není ani jednoho úřadníka
který by se byl přihlásil za Němce, kdežto prý ve
Vídni dokonce jeden ředitel měšťanské školy zapsal
obcovací svou řeč českou. Co by se stalo učiteliv
Čáslavi nebo v Příbrami, kdyby se přihlásil za
Němce ?
V Hrubý
doktor
Schreiner
Čecho
Čech
Posl
Maštálek
Němec
Praha
Vídeň
Čáslav
Příbram
4
article
Posl. Mallik: Teď mlčíte! Teď nemluvíte ani
slova!
Posl. Maštálka: Poslouchejte nás, tak jak
my posloucháme vás!
Posl. Březnovský: Vždyť v Příbrami jes
německožidovská školal
Poslanec Grössl: Březnovský bude českým
králem!
Posl. Březnovský: Vás pak udělám místo-
držitelem! (Veselost.)
Posl. dr. Schreiner: Závidím Čechům jich
výtečnou organisaci, jež se osvědčila právě při sčí-
tání lidu. Byly napsány letáky a celé knihy, při čemž
pomáhali hlavně čeští kněží, působící v německém
území.
Posl. Březnovský: Vám pomáhali rabíni!
Posl. Straucher: Ale nemluvte přec tak
hloupě, vý ubohý člověče! Proč pak nemluvíte tak
před svými voliči? Tám jste zbabělý! (Odpor u če-
ských poslanců).
Posl. Hořica: To nesmíte říkati, to není do
voleno. Můžete mu odpověděti, ale nesmíte ho
úrážeti!
Pos. Stratcher: Od vás nepotřebují žádného
poučení!
Posl. Hořica: Vy potřebujete poučení!
Posl. Strancher: Vám po tom nic není!
Posl. dr. Brzorád: Starejte se o Bukovinua
nechte nás na pokoji
Posl. Březno vský: O vaše židovské ošustv
nás
Posl. Straucher: Ošustou jste vy pane ry
tíři Březnovský!
Posl
Grössl
Březnovská
doktor
Schreiner
Čecho
Hořica
Posa
Brzorád
Příbram
Březno
5
article
Posl. Březnovský: Před vámi nemám stra
Posl. Březnovský: Před vámi nemám stra
chu!
Posl. Straucher: Já před vámi rovněž ne-
Přiďte k nám a poletíte!
Posl. V. Sehnal (k posl. dru. Schreinerovi).
Hleďte, jakého to můte pomocníka !
Posl. Straucher: To je národní strana svo-
bodomyslná! (Trvalý hluk.)
Posl. dr. Schreiner: Němci v Čechách
nalezají se ve stavu nutné sebeobra-
ny! (Posměch u Čechů.) Útočnými a na postupu jste
vy! (Odpor u Čechů.) My jsme se dosud nepokusili
vniknouti do českých okresů a obcí.
Vaše činnost spočívá na zásadě revindikační
theorie a proti té bojovati jest naší nejsvětější, are
také nejtěžší povinností. (Souhlas na levici.) Jmenujte
nám jedinou obec českou, v níž bychom se chovalí
útočně!
Posl. Maštálka: Liberec !
Posl. dr. Schreiner: Liberec není přece če-
ským městem ! Jmenujte mi české město, kde bychom
se byli snažili proraziti. Vy víte velice dobře, že m
jsme mírumilovni (!) a přijímáme jen tehdy boj,
jsme-li k němu vyzvání. Ale do našeho jazykového
území vás nevpustíme nikdy. (Potlesk na levici.)
Posl. V. Sehnal: Není žádného německého
jazykového území! Celé Čechy jsou německé a
české!
Posl
Březnovská
V Sehnal
Schreiner
doktor
Němec
Čecho
Maštálek
Čechy
Liberec
6
article
Posl. Stein: Celý ten návrh jest známkou vaší
útočnosti, známkou zpupnosti a drzosti. Nemyslíte
věc vážně, hrajete zde jen komedii. Hrajete zde drzou
hru s drahým časem a s penězi poplatnictva. (Trvalý
hluk.)
Posl. dr. Schreiner: Musí se v této sně-
movně opětně a opětně prohlásiti, že my jsme v sebe-
obraně. (Posměch u Čechů). Dříve nebo později musí
dojíti k národnostnímu ohraničení, poněvadž lid náš
i váš jest už dlouhou vádou unaven. My jsme po-
dobné interpellace nepodali, poněvadž nechceme
hnáti národnostní boj až do krajností, nýbrž přišli
jsme sem na plodnou práci.
Posl. dr. Brzorád: Třiléta dělali jste ob-
strukci!
Posl. dr. Funke: Té jste byli však vy příči-
nou! Vaše obchody s Badenem!
Posl. V. Sehnal (k dru. Schreinerovi): Vy jste
zde nebyl a snad jste nečetl ani noviny!
Posl dr. Schreiner: Vím, co se zde sběhlo.
Vy jste se Badenovi zaprodali! (Bouřlivý odpor
Čechů, potlesk u Němců.) Vy jste zapřelí své svobo-
myslné zásady, abyste nás napálili. (Opětný souhlas
v levo a odpor u poslanců českých.)
Posl. dr. Brzorád: My hájíme jen svá ná-
rodní práva a nechceme žádného Němce počeštiti
Posl. dr. Schreiner: My chcéme rádi uzavřít
národnostní smír na základě úpln
rovnoprávnosti. (Ironický souhlas ju Čechů.
Dělejte si ve svém českém jazykovém
území co chcete, nechte nás v našem
území, jež nám náleží následkem naší tisícileté
kultury a jež si nikdy více vzíti nedáme, dělati co
my chceme! (Pochvala v levo.)
Na to promluvil posl. dr. Šílený, jehož řeč
jsme stručně reprodukovali už v čísle ranním.
Posl
Stein
doktor
Schreiner
Čecho
Brzorád
Třiléta
Funke
V Sehnal
Baden
Němec
Baden
Schreiner
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Oprava tiskového zákona cislajtán-
ského. Že by se u nás vláda byla v něčem
přenáhlila, neopováží se dojista nikdo tvrditi.
Naopak: u nás rodí se nejnepatrnější myšlen ka
celá léta a než vyzraje a ovoce nese, trvá io
zpravidla celou generaci. Zejmena jde to v tomto
státě strašně pomalu s dobýváním politických
svobod, zvláště pokud se jedná o svobodu ti-
skovou. V době, kdy národové rakouští obla-
ženi byli za Schmerlinga »ústavou liberálnější
než je anglická« — v té době trčeli čeští re-
daktoři v novoměstské radnici a u sv. Václava
v železech a krmili se chlupatkou. Trvalo to
několik let, než jim povolena byla tak zvaná
»špitálka« a než dostavil se zámečník, aby jim
okovy s opuchlé nohy sňal. A potom to trvalo
zase lěta, než dospěla vláda ku přesvědčení,
že hromadnými konfiskacemi, odsuzováníma
zavíráním redaktorů a konfiskacemi kaucí
to nepůjde. Učinila konec pronásledování
ovšem, že ne z ohledu na noviny a jejich re-
daktory, nýbrž se zřetelem na pohodlí p. t. úřad-
níků, a poněvadž později zavedené poroty obža-
lované redaktory šmahem propouštěly; aby ale
tisk příliš nezbujněl, zavedla tak zvané objek-
tivné řízení. Také pěkný »konstituční« vynález.
Václav
8
article
Minula opět léta, než odhodlala se k tomu, zru-
šiti inserátový kolek, až konečně zrušila tížíci
kauce a zase po dlouhém čekání — kolek novi-
nářský. Na jedné závoře ale zůstala houževnatě
lpěti, s tou se rozloučiti nemohla. S ustanove-
ními, jež zakazují volnou kolportáž. Jest známo.
jak právě dobře organisovaná kolportáž přispívá
k šíření tištěného slova, a také to není tajem-
stvím, že obrovské rozšíření, jaké mají jedno-
tlivé listy v Německu, ve Francii, v Anglii atd.
je výhradně dílem volné kolportáže. Dosud,
přes všechny zákony u nás, požívají volné
kolportáže nekolkované listy vládní, nyní prý
odhodlána je vláda, dovoliti konečně volnou
kolportáž a zrušiti zároveň objektivní řízení.
Zprávu slyšíme a těšíme se z ní, ale nevěříme
jí. To by bylo přes příliš, aby se nynější vláda
k tak smělému odhodlala kroku. Ohlédneme-li
se vůkol, pozorujeme, že pro uvolění veřej-
ného tisku špatně je půda upravena. Mohli
bychom poukázati k celé řadě zjevů v tomto
ohledu. Co říci na příklad tomu, když okresní
hejtman, jak to učinil třeboňský pan Soukup,
zastaví list, poněvadž vydavatel na m i-
nutu neudal — konečně to ani nemůže —
kdy opustí první číslo tiskařský lis? Co říci
tomu, když četníky nechává stíhati roznášeče
listu proto, že dle jeho hodinek vyšel o dvě
minuty dřív, než dodáno bylo číslo na hejt-
manství atd. atd. Kde takové mohou se díti
věci, tam se nám nezdá býti nálada pro uvol-
nění tištěného slova. Proto s velikou pochyb-
ností pohlížíme v budoucnost a prozatím — ne-
věříme.
Soukup
Německo
Francie
Anglie
9
article
— Mezi poslanci polskými nalezá s
též několik tak zvaných liberálů. Nejmenují se
tak dle toho, že snad lnou zvláštní nějakou
horoucností ke svobodomyslným zásadám, to
nikoli, spíše se dá tato jejich firma vysvětliti
tklivou láskou, kterou chovají k Němcům, přes
všechno to, co děje se v Poznani a co i u nás
tam, kde Němci svou širokou okovanou botou
mohou šlápnouti Slovanu na šíj. V minulém
období byl representantem tohoto směru pu-
věstný poslanec polský Rutowski a jeho přítel
Lewicki. Ti propadli, však důstojným jich zá-
stupcem je lvovský »demokrat« pan Roma
nowicz, jehož politický program je: co možná
tuhé přátelství s Němci, za to ale nenávist a
zášť proti Čechům. Při tom je tento pán vtělená
horlivost ve vyhledávání všelikých příčim a zá-
minek k nepřátelství proti nám a v této své,
lepší věci hodné snaze neštití se pan Roma-
nowičz ani klamu a lži. V posledních dnech na-
padlo mu, že prý Čechové, kteří byli původně také
pro zřízení kanálu, spojujícího Dněstr s Vislou,
pojednou obrátili, tak že nyni prý jsou největ-
šími odpůrci tohoto projektu. Oproti tomu radí
pan Romanowicz, aby zástupci národa polského
nechali Čechy nejen v této věci, nýbrž vůbee
stranou a snažili se ve srozumění a v dobré
shodě s Němci uskutečniti naléhavé požadavky
Haliče. Není prý třeba Polákům spoléhati na
velkomýslnost Čechů. — Kde pan Romanow.cz
sebral povídačku o tom, že Čechové chtějí ple-
kaziti stavbu průplavů haličských, je nám há-
dankou. V rozhodujících korporaeíeh českých
věci té nebylo pronešeno jediného slova a pokue
známe smýšlení jednotlivců v českém klubu,
rozcházejí se snad v názorech o výhodnost
průplavů v Rakousku vůbec, že by ale kdo měl
namířeno na kanál, o němž jsme se zminili, je
nesmysl. Na tom ale panu Romanowiezovi ne
sejde: jen když může podezřívat.
Němec
Slovan
Lewický
Rom
Čecho
Romanowicz
Polák
Romanowiez
Poznaň
Visla
Halič
Rakousko
10
article
— »Deutscher Verein« opět promluvil.
Včera shromáždil se pražský »Deutscher Verein«
k jedné ze svých žaluplných schůzí. Kolem
mrtvoly německo-liberální strany v Čechách.
Obyčejný chvalozpěv na zesnulou pronesl jistý
pan dr. August Hackl, při čemž projeveny na-
děje na její znovuvzkřišení, jimz ovšem ne-
věří ani kdo je pronáší ani kdo je poslouchá.
Témito odbytými věcmi se pánové ani dlouho
nezabývali a pan dr. Hackl vybralsi
za cíl ostří svého jazyka osobu nejvyš
šího maršálka království českého knížete Lob-
kovice, proti němuž prý podle zprávy »Prager
Tagblattu« pronesl »ostré útoky«, zvlášt prý
pro jeho tvrzení, že by zemské sněmy mohly
dobře převziti funkce centrálního parlamentu
i pro případy, v nichž se zákonodárství týče
celého státního obvodu. Vedle dra. Hackla také
pan dr. Eekstein přednesl své »geserres« proti
české slechtě a na konec i velevážený Herr Otto
Forchheimer několika žlučovými kaménky vyzdobil
řečnickou mosaiku včerejší schůze »Vereinu«.
doktor
Hackl
Prager
Eekstein
Forchheimer
Čechy
Deutschry SF
11
article
Co pánové přednesli proti nejv. maršálkovi, sotva
asi bude míti nějaký vážnější viiv na jeho po-
litické a zvlášť autonomistické přesvédčení i také
nepochybně ani valně neseslabí váhu jeho vý-
strahy v adresním rokování panské snémovny
pronesené a může zůstati s nejlepším svědomim
i na tomto místě bez povšimnuti. Avšak pan dr.
Eckstein sňal také se suché vrby »Deutscher
Vereinu« Jeremiášovo varyto i zapěl na něm
několik slok o zkáze německého Jeruzalema
v Praze. »Deutscher Verein«, který prý až
dosud zaujal k situaci v rakouském dramatu
vždy své stanovisko na způsob antického ře-
ckého chóru (k němuž ovšem »Deutscher Ver-
einu« neschází nic leč — řecké nosy !) nyní
prý obmezuje se výhradně na postavení Němců
v Praze a nejpalivější otázkou pro Němce zů-
stává prý stále Praha. Češi chtějí prý Němectvo
v Praze stlačiti na pouhou německou osadu,
jakž prý nedávno stálo také v »Nár. Listech«.
Leč — tak ujišťuje pan Eckstein — jest o to
doktor
Eckstein
Jeremiášův
Němec
Čech
Praha
Deutschry Vera
Deutschry SF
Deutscher Verein