ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2deb7b70-66c5-11dc-8895-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: org 4, person 57, place 33, work 2
1 article
vání záludnými prostředky. Potom byla schůze skončena. Z Paří e, 20. března. (C.-B.) Ve vo- jenském výboru senátu bylo rokovánoo zavedení dvouleté služební doby. Ministr války doporučoval snížení počtu nováčků a zavedení nových zákonů ve příčině opětné kapitulace poddůstojníků i mužstva.
senát
2 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Londýna, 20. března. (C.-B.) »Time -ům« oznamuje se z Pekina ze včerejška, že prine Čin v rozmluvě s jejich zpravodajem potvrdil, že čínský vyslanec v Petrohradě tele- grafoval, že Rusko svolilo, aby se upustilo o klausule, kterou se jemu zaručuje výhradní právo přednosti v Mongolsku a Turkestanu a že vyslovilo také souhlas se změnami jiných klau- sulí. Čin uznal prý vřelými slovy přispění jehož se dostalo Číně intervencí Anglie, Ameriky a Japonska. Článek smlouvy, jímž se propůjčuje Rusk právo přednosti ve příčině železnic, dolů a ob- chodu zůstane v platnosti. Ve změněném článku. jímž se propůjčuje Rusku právo na stavbu trat od železnice mandžurské až k »velké zdi«, pro- hlašuje se, že koncesse na stavbu dráhy šan chajkvansko-ňučvanské, udělená zahraniční spo- lečnosti byla porušením dřívější smlouvy čín- ské. Dosud nebyla uveřejněna žádná smlouva, dle které by se mohla koncesse ona v odpor bráti. Zpravodaj měl dále příležitost zmíniti se tajné smlouvě, uzavřené Lichunčanem za jeho cesty do Ruska v r. 1896. Prine Čin bez váhání doznal, že má za to, že původní ruská osnova zabezpečovala pouze Číně ochranu proti Japonsku, ale později že byla po žádosti Číny rozšířena na ochranu proti útokům všech cizích mocností. Když Německo zabralo Kiaučau dovolávala se Čína dle smlouvy oné ochrany Ruska, ale Rusko žádosti té nevyhovělo. Ze Šanchaje, 20. března. (C.-B.) »C hina-Gazette« uveřejňuje následující telegram z Tokia z dneška datovaný: Ruské válečné lodi odpluly z japonských přístavů ke Koreji. Japonské loďstvo činí přípravy, abyv případě potřeby mohlo odplouti na pobřeží korejské.
Kiaučau Londýn Petrohrad Rusko Mongolsko Turkestán Čína Anglie Amerika Japonsko Německo Šanchaj Tokio Korea Tim C hinaGazette
3 article Z parlamentu.
Z parlamentu. V debatě o pilném návrhu posl. V. Hrubého dra. Šíleného a soudr. ve příčině sčítání lidu dle národnosti promluvil také poslanec dr. Schreiner. Vyslovil se proti pilnosti návrhu, je- hož důsledky by mohly vejíti v život až po 10 le- tech. Jest prý při nejmenším neomaleností se všemi těmi stížnostmi ve příčině utlačování při sčítání lidu vystoupiti v okamžiku, kdy právě úsilí po práci se v párlamentě uplatnilo. Řečník prohlásil pak, že může uvésti celou řadu případů, v nichž Čechové terrorisovali obyvatelstvo německé. V městě Dobřa- nech jest ústav pro choromyslné, v němž všichni lékaři a úřadníci jsou příslušníky národnosti české. Při sčítání lidu bylo prý 120 choromyslných něme- ckého původu zapsáno primářem jako Češi. Posl. Maštálka: Choromyslné přenecháme vám velice rádi Poss. Grössl: Měli byste raději nešťastník litovati! Posl. Schreiner praví dále, že by vůči ma- teriálu přednesenému řečníky českými mohl při nej- menším stejně mnoho případů uvésti, kde Němci byli znásilněni. V českých obcích nebyl vůbec žádný Němec napočten. V Praze není ani jednoho úřadníka který by se byl přihlásil za Němce, kdežto prý ve Vídni dokonce jeden ředitel měšťanské školy zapsal obcovací svou řeč českou. Co by se stalo učiteliv Čáslavi nebo v Příbrami, kdyby se přihlásil za Němce ?
V Hrubý doktor Schreiner Čecho Čech Posl Maštálek Němec Praha Vídeň Čáslav Příbram
4 article
Posl. Mallik: Teď mlčíte! Teď nemluvíte ani slova! Posl. Maštálka: Poslouchejte nás, tak jak my posloucháme vás! Posl. Březnovský: Vždyť v Příbrami jes německožidovská školal Poslanec Grössl: Březnovský bude českým králem! Posl. Březnovský: Vás pak udělám místo- držitelem! (Veselost.) Posl. dr. Schreiner: Závidím Čechům jich výtečnou organisaci, jež se osvědčila právě při sčí- tání lidu. Byly napsány letáky a celé knihy, při čemž pomáhali hlavně čeští kněží, působící v německém území. Posl. Březnovský: Vám pomáhali rabíni! Posl. Straucher: Ale nemluvte přec tak hloupě, vý ubohý člověče! Proč pak nemluvíte tak před svými voliči? Tám jste zbabělý! (Odpor u če- ských poslanců). Posl. Hořica: To nesmíte říkati, to není do voleno. Můžete mu odpověděti, ale nesmíte ho úrážeti! Pos. Stratcher: Od vás nepotřebují žádného poučení! Posl. Hořica: Vy potřebujete poučení! Posl. Strancher: Vám po tom nic není! Posl. dr. Brzorád: Starejte se o Bukovinua nechte nás na pokoji Posl. Březno vský: O vaše židovské ošustv nás Posl. Straucher: Ošustou jste vy pane ry tíři Březnovský!
Posl Grössl Březnovská doktor Schreiner Čecho Hořica Posa Brzorád Příbram Březno
5 article Posl. Březnovský: Před vámi nemám stra
Posl. Březnovský: Před vámi nemám stra chu! Posl. Straucher: Já před vámi rovněž ne- Přiďte k nám a poletíte! Posl. V. Sehnal (k posl. dru. Schreinerovi). Hleďte, jakého to můte pomocníka ! Posl. Straucher: To je národní strana svo- bodomyslná! (Trvalý hluk.) Posl. dr. Schreiner: Němci v Čechách nalezají se ve stavu nutné sebeobra- ny! (Posměch u Čechů.) Útočnými a na postupu jste vy! (Odpor u Čechů.) My jsme se dosud nepokusili vniknouti do českých okresů a obcí. Vaše činnost spočívá na zásadě revindikační theorie a proti té bojovati jest naší nejsvětější, are také nejtěžší povinností. (Souhlas na levici.) Jmenujte nám jedinou obec českou, v níž bychom se chovalí útočně! Posl. Maštálka: Liberec ! Posl. dr. Schreiner: Liberec není přece če- ským městem ! Jmenujte mi české město, kde bychom se byli snažili proraziti. Vy víte velice dobře, že m jsme mírumilovni (!) a přijímáme jen tehdy boj, jsme-li k němu vyzvání. Ale do našeho jazykového území vás nevpustíme nikdy. (Potlesk na levici.) Posl. V. Sehnal: Není žádného německého jazykového území! Celé Čechy jsou německé a české!
Posl Březnovská V Sehnal Schreiner doktor Němec Čecho Maštálek Čechy Liberec
6 article
Posl. Stein: Celý ten návrh jest známkou vaší útočnosti, známkou zpupnosti a drzosti. Nemyslíte věc vážně, hrajete zde jen komedii. Hrajete zde drzou hru s drahým časem a s penězi poplatnictva. (Trvalý hluk.) Posl. dr. Schreiner: Musí se v této sně- movně opětně a opětně prohlásiti, že my jsme v sebe- obraně. (Posměch u Čechů). Dříve nebo později musí dojíti k národnostnímu ohraničení, poněvadž lid náš i váš jest už dlouhou vádou unaven. My jsme po- dobné interpellace nepodali, poněvadž nechceme hnáti národnostní boj až do krajností, nýbrž přišli jsme sem na plodnou práci. Posl. dr. Brzorád: Třiléta dělali jste ob- strukci! Posl. dr. Funke: Té jste byli však vy příči- nou! Vaše obchody s Badenem! Posl. V. Sehnal (k dru. Schreinerovi): Vy jste zde nebyl a snad jste nečetl ani noviny! Posl dr. Schreiner: Vím, co se zde sběhlo. Vy jste se Badenovi zaprodali! (Bouřlivý odpor Čechů, potlesk u Němců.) Vy jste zapřelí své svobo- myslné zásady, abyste nás napálili. (Opětný souhlas v levo a odpor u poslanců českých.) Posl. dr. Brzorád: My hájíme jen svá ná- rodní práva a nechceme žádného Němce počeštiti Posl. dr. Schreiner: My chcéme rádi uzavřít národnostní smír na základě úpln rovnoprávnosti. (Ironický souhlas ju Čechů. Dělejte si ve svém českém jazykovém území co chcete, nechte nás v našem území, jež nám náleží následkem naší tisícileté kultury a jež si nikdy více vzíti nedáme, dělati co my chceme! (Pochvala v levo.) Na to promluvil posl. dr. Šílený, jehož řeč jsme stručně reprodukovali už v čísle ranním.
Posl Stein doktor Schreiner Čecho Brzorád Třiléta Funke V Sehnal Baden Němec Baden Schreiner
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Oprava tiskového zákona cislajtán- ského. Že by se u nás vláda byla v něčem přenáhlila, neopováží se dojista nikdo tvrditi. Naopak: u nás rodí se nejnepatrnější myšlen ka celá léta a než vyzraje a ovoce nese, trvá io zpravidla celou generaci. Zejmena jde to v tomto státě strašně pomalu s dobýváním politických svobod, zvláště pokud se jedná o svobodu ti- skovou. V době, kdy národové rakouští obla- ženi byli za Schmerlinga »ústavou liberálnější než je anglická« — v té době trčeli čeští re- daktoři v novoměstské radnici a u sv. Václava v železech a krmili se chlupatkou. Trvalo to několik let, než jim povolena byla tak zvaná »špitálka« a než dostavil se zámečník, aby jim okovy s opuchlé nohy sňal. A potom to trvalo zase lěta, než dospěla vláda ku přesvědčení, že hromadnými konfiskacemi, odsuzováníma zavíráním redaktorů a konfiskacemi kaucí to nepůjde. Učinila konec pronásledování ovšem, že ne z ohledu na noviny a jejich re- daktory, nýbrž se zřetelem na pohodlí p. t. úřad- níků, a poněvadž později zavedené poroty obža- lované redaktory šmahem propouštěly; aby ale tisk příliš nezbujněl, zavedla tak zvané objek- tivné řízení. Také pěkný »konstituční« vynález.
Václav
8 article
Minula opět léta, než odhodlala se k tomu, zru- šiti inserátový kolek, až konečně zrušila tížíci kauce a zase po dlouhém čekání — kolek novi- nářský. Na jedné závoře ale zůstala houževnatě lpěti, s tou se rozloučiti nemohla. S ustanove- ními, jež zakazují volnou kolportáž. Jest známo. jak právě dobře organisovaná kolportáž přispívá k šíření tištěného slova, a také to není tajem- stvím, že obrovské rozšíření, jaké mají jedno- tlivé listy v Německu, ve Francii, v Anglii atd. je výhradně dílem volné kolportáže. Dosud, přes všechny zákony u nás, požívají volné kolportáže nekolkované listy vládní, nyní prý odhodlána je vláda, dovoliti konečně volnou kolportáž a zrušiti zároveň objektivní řízení. Zprávu slyšíme a těšíme se z ní, ale nevěříme jí. To by bylo přes příliš, aby se nynější vláda k tak smělému odhodlala kroku. Ohlédneme-li se vůkol, pozorujeme, že pro uvolění veřej- ného tisku špatně je půda upravena. Mohli bychom poukázati k celé řadě zjevů v tomto ohledu. Co říci na příklad tomu, když okresní hejtman, jak to učinil třeboňský pan Soukup, zastaví list, poněvadž vydavatel na m i- nutu neudal — konečně to ani nemůže — kdy opustí první číslo tiskařský lis? Co říci tomu, když četníky nechává stíhati roznášeče listu proto, že dle jeho hodinek vyšel o dvě minuty dřív, než dodáno bylo číslo na hejt- manství atd. atd. Kde takové mohou se díti věci, tam se nám nezdá býti nálada pro uvol- nění tištěného slova. Proto s velikou pochyb- ností pohlížíme v budoucnost a prozatím — ne- věříme.
Soukup Německo Francie Anglie
9 article
— Mezi poslanci polskými nalezá s též několik tak zvaných liberálů. Nejmenují se tak dle toho, že snad lnou zvláštní nějakou horoucností ke svobodomyslným zásadám, to nikoli, spíše se dá tato jejich firma vysvětliti tklivou láskou, kterou chovají k Němcům, přes všechno to, co děje se v Poznani a co i u nás tam, kde Němci svou širokou okovanou botou mohou šlápnouti Slovanu na šíj. V minulém období byl representantem tohoto směru pu- věstný poslanec polský Rutowski a jeho přítel Lewicki. Ti propadli, však důstojným jich zá- stupcem je lvovský »demokrat« pan Roma nowicz, jehož politický program je: co možná tuhé přátelství s Němci, za to ale nenávist a zášť proti Čechům. Při tom je tento pán vtělená horlivost ve vyhledávání všelikých příčim a zá- minek k nepřátelství proti nám a v této své, lepší věci hodné snaze neštití se pan Roma- nowičz ani klamu a lži. V posledních dnech na- padlo mu, že prý Čechové, kteří byli původně také pro zřízení kanálu, spojujícího Dněstr s Vislou, pojednou obrátili, tak že nyni prý jsou největ- šími odpůrci tohoto projektu. Oproti tomu radí pan Romanowicz, aby zástupci národa polského nechali Čechy nejen v této věci, nýbrž vůbee stranou a snažili se ve srozumění a v dobré shodě s Němci uskutečniti naléhavé požadavky Haliče. Není prý třeba Polákům spoléhati na velkomýslnost Čechů. — Kde pan Romanow.cz sebral povídačku o tom, že Čechové chtějí ple- kaziti stavbu průplavů haličských, je nám há- dankou. V rozhodujících korporaeíeh českých věci té nebylo pronešeno jediného slova a pokue známe smýšlení jednotlivců v českém klubu, rozcházejí se snad v názorech o výhodnost průplavů v Rakousku vůbec, že by ale kdo měl namířeno na kanál, o němž jsme se zminili, je nesmysl. Na tom ale panu Romanowiezovi ne sejde: jen když může podezřívat.
Němec Slovan Lewický Rom Čecho Romanowicz Polák Romanowiez Poznaň Visla Halič Rakousko
10 article
— »Deutscher Verein« opět promluvil. Včera shromáždil se pražský »Deutscher Verein« k jedné ze svých žaluplných schůzí. Kolem mrtvoly německo-liberální strany v Čechách. Obyčejný chvalozpěv na zesnulou pronesl jistý pan dr. August Hackl, při čemž projeveny na- děje na její znovuvzkřišení, jimz ovšem ne- věří ani kdo je pronáší ani kdo je poslouchá. Témito odbytými věcmi se pánové ani dlouho nezabývali a pan dr. Hackl vybralsi za cíl ostří svého jazyka osobu nejvyš šího maršálka království českého knížete Lob- kovice, proti němuž prý podle zprávy »Prager Tagblattu« pronesl »ostré útoky«, zvlášt prý pro jeho tvrzení, že by zemské sněmy mohly dobře převziti funkce centrálního parlamentu i pro případy, v nichž se zákonodárství týče celého státního obvodu. Vedle dra. Hackla také pan dr. Eekstein přednesl své »geserres« proti české slechtě a na konec i velevážený Herr Otto Forchheimer několika žlučovými kaménky vyzdobil řečnickou mosaiku včerejší schůze »Vereinu«.
doktor Hackl Prager Eekstein Forchheimer Čechy Deutschry SF
11 article
Co pánové přednesli proti nejv. maršálkovi, sotva asi bude míti nějaký vážnější viiv na jeho po- litické a zvlášť autonomistické přesvédčení i také nepochybně ani valně neseslabí váhu jeho vý- strahy v adresním rokování panské snémovny pronesené a může zůstati s nejlepším svědomim i na tomto místě bez povšimnuti. Avšak pan dr. Eckstein sňal také se suché vrby »Deutscher Vereinu« Jeremiášovo varyto i zapěl na něm několik slok o zkáze německého Jeruzalema v Praze. »Deutscher Verein«, který prý až dosud zaujal k situaci v rakouském dramatu vždy své stanovisko na způsob antického ře- ckého chóru (k němuž ovšem »Deutscher Ver- einu« neschází nic leč — řecké nosy !) nyní prý obmezuje se výhradně na postavení Němců v Praze a nejpalivější otázkou pro Němce zů- stává prý stále Praha. Češi chtějí prý Němectvo v Praze stlačiti na pouhou německou osadu, jakž prý nedávno stálo také v »Nár. Listech«. Leč — tak ujišťuje pan Eckstein — jest o to
doktor Eckstein Jeremiášův Němec Čech Praha Deutschry Vera Deutschry SF Deutscher Verein