2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
10. prosince 1913. Čísto 338
4
article
dalmatskěmu vyřídil díky za loyální
obětavé chování k vojsku za balkánské krise
Snad nyní i v Dalmacii přestanou různá
policejní opatření, jimiž hr. Attems dalmatské
obyvatelstvo týrá už skoro dvě leta.
Před chorvatskými volbami.
Všechny politické strany v Chorvatsku
vyjma Starčevičovu, vydaly již volební provo-
lání a uveřejnily kandidátní listiny, byť ne
všude úplné. Chorvatsko-srbská koalic
upozorňuje ve svém stručném provolání, že
nastávající volby budou se díti zákonitě, bu-
dou čisté a mají dáti národu sněm, který jesl
povinen postarati se o jeho nejdůležitější po-
třeby politické, osvětové a hospodářské
Koalice chce zabezpečiti národní práva na
podkladě platného vyrovnání s Uhrami a žá-
dá voliče za podporu.
Frankovci ve svém provolání vyzý-
vají k nejostřejší oposici proti koalici, kter
dohodou s uherskou vládou se stala stranou
„mladomaďaronskou“ a dává prý sebe i náro
v nové otroctví. V provolání volá se dále po
úplné finanční samostatnosti Chorvatska od
Uher, uherský sněm nemá se obesílatí a všech-
ny chorvatské země mají se spojiti pod žezlem
habsburským v jeden samostatný celek (tria-
lisml)
Srbšti radikálové půjdou do voleb
samostatně a ve svém provolání žádají revis
uhersko-chorvatského vyrovnání. Také Radi-
čova selská strana vydala svou kandidátní li-
stinu s obšírným provoláním.
„Obzor“ sestavil přehlednou tabulku
všech dosud ohlášených kandidatur. Dle to-
hoto přehledu má chorvatská samostatná stra-
na dosud 39, srbská samostatná strana 18, celá
koalice tedy 57, starčevičovcí 25, frankovci
22, selská strana 30, srbští radikálové 7, ose-
cká skupina 3, staří unionisté 10, socialisté1
kandidáta a samostatní kandidáti jsou dosud
2. Frankovci kandidují leckde proti starčevi-
čovcům a podobně selská strana má kandidáty
také proti koalici.
Starčevičův
Dalmacie
Chorvatsko
Uhry
6
article
Nové Bulharsko.
Nové Bulharsko.
Území celého Bulharska měří nyní 112.077 čtv
Kilom. s 4.700.150 obyv. Dobyté území měří 23.237
čtv. kilom. ale z toho jen 2555 jest obděláno. Ostat-
ni prostranství, pokud je v rovině, musí býti nej-
prve kultuře přizpůsobeno vysušením močálů: hory
pak jsou holé a zalesnění jich bude vyžadovati dlou-
hého času. Hlavní kulturou v Novém Bulharsku
je tabák a kukuřice, potom rýže, opium atd.
Když si tedy Bulhaří otevřeli tak široké pole
pro kulturnou práci, zdaž by nebylo lépe, kdyby
se nyní po válkách politicky utišili a věnovali se
plně těmto úkolům? Politické vášně, jež v Bulhar-
sku hárají, budou Bulhary jen zdržovati od pro-
vádění kulturných prací v novém území.
Rumunská »Zelená kniha«.
»Zelená kniha« rumunského zahraničního
úřadu jest zajímavým příspěvkem k objasnění ně-
kterých momentů balkánské války. »Novoje
Vremja« sestavilo z této knihy přehled toho, jek
se chovala za balkánské krise ruská diplomacie
Rusi od počátku války varovali. Rumuny před
zakročením proti Bulharsku, a jen z ohledu n
rumunské veřejné mínění slibovali jim kousek
Bulharska. Bulhaři i tyto vymoženosti přijímali
neradi a dalo to Rusům dosti práce, aby je po-
hnuli ku přímému jednání s Rumuny. Začátkem
tohoto roku Rusko znovu prohlásilo, že by neza-
chovalo neutrálnost, jestliže by křesťanský stá
napadl druhý křesťanský stát, bojující s mohame-
dány. Energické slovo Ruska ve prospěch Bul-
harska ozvalo se i tehdy, když Rumuní vkročili
na bulharskou půdu; jen tomu lze prý děkovati,
že Bulharsko bylo uchráněno od potupy, že by
jeho hlavní město bylo obsazeno cizím vojskem.
Bulhar
Rus
Rumun
Rumunět
Bulharsko
Bulhar
Rusko
Novoj Vremja
7
article
»N. Vremja« ospravedlňujei postup ruské
diplomacie v druhém období balkánské války
před vypuknutím bojů nad Bregalnicíl Ruská
vláda uviděla prý v rumunské mobilisaci dobrý
prostředek účinkovat uklidňujícím způsobem na
Bulharsko, jmenoviťě na Bulharsko Genadievců,
kteří hrozili smrtí Danevu, odváží-li se jiti do
Petrohradu k arbitráži, aby v poslední chvíli se
vzpamalovalo. Rumunská »zelená kniha« prý do-
kazuje, že Rusko nezištně snažilo se spasit Bul-
harsko od pohromy; něco se mu podařilo, v ně-
čem vinou Genadievců stihl je neúspěch.
Selská skupina v dumě.
Selští poslanci v dumě rozhodli se spojitv
jednu skupinu bez ohledu na politické strany, ke
kterým dosud patřili. Selská skupina počílá nyní
asi 80 poslanců, její předsedou byl zvolen sociálni
demokrat Tuljakov. Jejich program, pokud
možno věřit zprávě »Světa«, v podstatě má tř
body: 1. Car samodržavný a neomezený. Zákono-
dárná duma (tento bod byl přijat jednomyslně.
patrně tedy i s. d. Tul akovem). 2. Rovnopráv-
nost židů se nedopouští (přijato většinou proli
jednomu hlasu). 3. Odcizení pozemků třeba se
zříci.
Danevo
Tuljakov
Bulharsko
Petrohrad
Rusko
8
article
Nové ministerstvo ve Francii.
Ohlášené seslavení kabinetu Doumergucova
jenž měl býti výrazem republikánské koncentrace
zklamalo v tomto směru, ježto radikálové mají v
něm takovou převahu, že jsou rozhodující složkou
kdežto členové jiných republikánských skupin jim
jen asistují.
Kabinet bude míti dvanáct ministrů a tři sfát-
ni podsekretáře. Z ministrů jsou tři členové radi-
kální skupiny senátu, totiž Doumergue, Bien-
venu-Martin a Monis, kdežto ostatní jsou
poslanci, z nichž tři, Caillaux, David a Nou-
lens, náležejí k radikální levici, dva, Malvya
Renoult, k radikálně socialistické skupině, dva,
Lebrun a Raynaud, k demokratické levíci, a
Viviani je republikánský socialista. Ze stát-
ních podsekretářů je Berard radikálem a M a-
ginot členem demokratické levice. Třetí bude
teprve jmenován. Státní podsekretářství minister-
siva financi se zrušuje. Devět ze 12 ministrů bylo
již buď ministerskými předsedy nebo ministry a
dva, Noulens a Malvy, byli státními podsekretáři.
Radikálové jásají, že se opět dostali k mocl.
ostatní skupiny však jsou velmi rozladěny a před-
povídají kabinetu Doumergueovu krátký život.
Je již zjevno, že hlavní osobou v nové vládě
bude Caillaux, vůdce sjednocených radikálních
skupin, a jeho přítel Doumergue bude asi pouhým
jeho nástrojem, jenž postaven v čelo vlády jako o-
soba méně prononcovaná. Radikálové jsou patrně
odhodlání prováděti ve vládě program, jejž si sta-
novili na sjezdu v Pau, a jehož čelné body byly od-
stranění tříleté vojenské služby a boj proti vpleb.
ní opravě ve smyslu zastoupení menšin. Ve vládním
programu, včera uveřejněném, naznačuje se již od-
klad volební reformy a praví se výslovně, že vláda
nepokládá zákon o tříleté vojenské službě za ne-
dotknutelný.
Martin
Caillaux
David
Lebrun
Raynaud
Viviani
Doumergueův
Doumergue
Francie
Na
Malvya Renoult
Malva
9
article
Je opravdu divno, jak se může nová vláda od-
vážiti předstoupit s tímto programem před ny-
nější sněmovnu, která nedávno velkou vělšinou od-
hlasovala zákon o třileté vojenské službě jako ne-
zbytnost národní obrany vůči německému nebez-
pečí a ještě v nynějším zasedání se rozhodně, vy-
slovila pro zásadu zastoupení menšin. Jestliže se
zákulisním pletichám Caillauxovy kliky skutečne
podařilo značnou část dřívější většiny v těchto o-
tázkách již tak zpracovati, že by byla ochotna
spáchati na sobě harakiri a schváliti tyto body
Caillauxova programu, znamenalo by to žalostný
úpadek politické mravnosti.
Neméně povážlivé je postavení nové vlády
vůči trojdohodě, která posud byla stěžejným bo-
dem francouzské zahraniční politiky. O Caillauxo-
vi však je známo, že je až přemrštěným stoupen-
cem shody s Německem na základě trvalé hospo-
dářské dohody, a jak „Liberté“ připomíná, v Lon-
dýně si vzpomenou na to, že Caillaux jako mini-
sterský předseda měl prudký výstup s anglickým
velevyslancem, při čemž se vyslovil: „Neděláme
si vůbec pranie z anglického tisku.“ O nynějším
figurálním ministerském předsedovi Doumergueovi.
jenž převzal také portefeuille zahraničních záleži-
tostí, poněvadž pro ně nenalezl žádné významné
osobnosti, která by se ho chtěla ujmouti za jeho
vlády, připomíná „Figaro“, že se r. 1906 při jed-
nání o francouzsko-ruské obchodní smlouvě velmi
neomaleně vyslovil o Rusku, takže tehdejší mini-
sterský předseda Rouvier proti tomu ostře prote-
stoval. Doumergue řekl, že prý Rusko Francii jen
„pumpuje“ a Francie mu půjčuje, a vůči tomu, kd
stále jen béře a nikdy nedává, má prý Francie
právo na jisté nároky. — Jak může tenťo člověl
vypadati v úloze chefa vlády a ministra zahranič-
ních záležitostí vůči vládě spojeneckého státu,o
němž tak hrubě mluvil?
Caillauxův
Caillaux
Doumergue
Figaro
Ruska
Německo
Lon
Rusko
Francie
ný sněmovna
10
article
„Temps“ vyslovuje se o nové vládě velmi
zdrželivě: „V cizině bude zpozorován zvláště malý
prestiž nové vlády, a budou dokonce v pokušení,
využiti této zřejmé méněcennosti na útraty našich
zájmů. Bude nutno, aby veřejné mínění nad tím
bdělo.
Mnohem ostřejší úsudek přináší „Journal des
Débats „Tak hluboko jsme posud v parlament-
nich dějinách neklesli. Neni to kabínet, nýbrž kli-
ka, která se dostala k moci. Není to žádná vláda
nýbrž ministerstvo vyzývavosti. Celé veřejné mi-
nění naší země bude ohromeno a poděšeno. Pan
Doumergue se spokojil s tím, že sešil dohromady
dodatečnou nenávist pana Clemenceaua a lomoz-
nou ctižádost Caillauxovu. Ke všem příčinám ne-
pořádku a nepokoje chtěl ještě něco připojiti. Při-
pojil tedy sebe sama a učinil se z ničeho nic mi-
nistrem zahraničních záležitosti. Tento rys bezvě-
domí stačí na označení nového ministerstva. Cosi
pan Doumergue vlastně myslil? Myslil si vůbec ně-
co? Myslí vůbec? Pan Doumergue měl jen jednu
nyšlenku, totiž dostati vhodně radikály k moci.
Doumergue
Clemenceau
Caillauxův
11
article
Chtěl stůj co stůj utvořiti kabinet proti zdravému
rozumu, proti parlamentní pravdě, proti zřejmým
veřejným zájmům.“ Dále praví článek: „Minister-
stvo, vyšlé ze sestrkování hlav, zůstává pod taj-
ným vlivem pana Clemenceaua, jenž nikdy nepo-
zbyl náklonnosti k dělání hanby, a pod veřejným
vlivem pana Caillauxa, trhače našeho Konga, jenž
svým časem padl před senátem a neměl se nikdy
vrátiti k moci. Co mu záleží na státním kreditu, na
diplomacii, na přáních veřejného mínění? Chtěl se
došplhatí k moci, a to učínil. Program takového
kabinetu bude se očekávati bez zvědavosti. Je
znám předem je to program z Pau. — Věcí pař-
lamentu jest, pozvednouti se ihned proti klice de-
magogie a neprodleně sméstí tento kabínet. Kdyby
však náhodou parlament složil zbraně a snesl po-
dobnou vládu, pak by byl podán důkaz, že naše
země dosoěla ke zmatku, kdy se stává možným
každé dobrodružství.
Clemenceau
Caillauxa
Kong
Ministerstvo
Pau
12
article
Z Paříže, 9. prosince. (K. k.) Radikální listy
jsou uspokojeny. že se podařilo sestaviti minister-
stvo z republikánské levice, nezatajují si však, že
ministerstvu tomu nastávají ještě obtíže. „L an-
terne“ praví, že nový kabinet bude musit upra-
víti otázku finanční, odstraniti slušným způsobem
soustavu poměrných voleb, připraviti návrat ke
dvouleté vojenské službě, vrátiti republikánským
důstojníkům důvěru a splniti naděje učitelstva. To
vše není zajisté snadným úkolem. Jaurěs píže
Humanité. Nové ministerstvo mělo by ben
okolků ohlásíti, že přinojí berní reformy k fi-
naněnímu zákonu na r. 1914, že zákon o 3leté vo-
jenské službě bude pro Francii jen zcela přechod-
ným ochranným opatřením, a že ministerstvo ne-
hodlá nikterak zapírati program, schválený na
sjezdu v Pan. Potom bude moci žíti a čeliti výbu-
chům zuřívosti zpátečníků. Clemenceau píše ve
svém listě „Lhomme Libre“, že nynější hněv
umírněných republikánů musí býti považován aza
známení, že republika ubírá se správnou cestou.
Clemenceau
Paříž
Lhomme Libre
L an
13
article
Nepřátelské listy napadají nové ministerstvo vel-
mi prudce. Tak níše na př. „Figaro“. Nemůžeme
v toto ministerstvo, jehož pouhé ohlášení znepo-
kojilo celý svět. naprosto věřiti, dokud nebude-
me čísti v úřadním listě o jeho jmenování. Musí-
me tudíž také prohlásiti, že takový kabínet jest
nemožným, naprosto neživotným, a že naprosto ne-
existuje. Není-li toto ministerstvo bajkou, pak jest
rozhodně vyzývavostí. Máme tudíž ještě slabou
jiskru naděje. „Echo de Paris' praví: Minister-
stvo Doumergue-Caillauxovo jest přesným odle-
skem spojené radikální strany. Se zřetelem na ur-
čitá jména, jest obraz tohoto ministerstva grotesk-
ní. Neměla by Francie se zřetelem na pohanuje
způsobenou, pochopiti, že nastala doba, kdy, ne-
chce-li bídně zahynouti, musí se konečně odhodlati
aby se sama hájila?
Z Londýna, 9. prosince. Anglický tisk proro-
kuje, že nynější kabinet se neudrží do jara a
rozhořčením vytýká Doumergucovi, že usilujeo
sblížení s Německem.
Vatikán hledá smír s italským státem.
Účastenství katoliků v posledních všeobecných
volbách italských a významné projevy na katoli-
ckém sjezdu v Miláně nasvědčují zahájení nové
fase o poměru mezi papežstvím a italstkým slátem.
Papežství, které od roku 1870 okázale ignorovalo
štalskou vládu a odmitalo každou dohodu s ni, mění
dnes své chování; dovoluje katolíkům mísiti se do
politického zápasu a ústy biekupa Rossího dáváv
Miláně na srozuměnou, že by bylo ochotno vyjed-
návati za jistých podmínek o svou nezávislost.
Figaro
Caillauxův
Rossí
Francie
Londýn
Německo
Vatikán
Milán
echo jít Paris
14
article
Tento nový stav je výsledkem snah, jež se pro-
jevují od delší doby. Nálada, která přiměla. Pia
IX. vydatí odikt „non expedit“, zapovídající kato-
likům účustenství na politických volbách, co pone-
náhlu zmírňovala jednak nabýváním jistoty, že
světská moc papežova je zmařena navždy, jed-
nak přáním italských katolků, aby byl
učiněn konec nepřírozeným poměrům, v nichž se
nalézají, a které jim činí nemožným býti zároveň
dobrými katoliky i dobrými vlastenci. Tento obrat
ve smýšlení způsobil, že byla zmírněna příkrá u-
stanovení Pia IX. Papežství podržuje v zásadě
„non expedit“, ale od konce vlády Lva XIII. bylo
katolíkům dovolováno účastniti se jednotlivě poli-
tického života, a při volbách r. 1904 a 1909 jim
Pius X. dovolil výjimečně voliti v jistých případech,
aby se zabezpečil úspěch umírněných kandidátů.
Současně se ponenáhlu měnil poměr mezi Va-
tikánem a italskou vládou. Místo nepřátekství, kte-
ré panovalo v prvých letech, nastoupily nepřímé a
tajné styky, velmi korrektní a zdvořilé, které za
posledních voleb přešly v přímou součinnost. Vati-
kán v těchto volbách zahájil odhodlaně zápns na
půdě ústavní, aby zabránil zvolení kandidlátů, jež
vyhlašoval za nebezpečí pro náboženství. Proto by-
lo non expedít“ suspendováno ve 330 volebních
okresích a podrženo jen ve 178, takže výjimka se
stala vlastné pruvidlem. Dohoda s Giolittím zdá se
býti zřejmou a tuto volební akci prováděla kato-
lická volební unic za předsednictví hr. Gentiloního
a na základě t. zv. paktu Gentiloního byli za pod-
pory volební unie katolické zvoleni 254 kandidáti.
tedy právě polovina sněmovny, z nichž většina se
přímo zavázala říditi se ve sněmovně určitými přá-
ními katoliků.
Pius
Lev XIII
Virginie
15
article
Mšnulý týden pak došlo na katolickém sjezdu
v Miláně k novým významným zjevům. Udinský
bískup Mgr. Rossi, projeviv litost nad ztrátou svět-
ské moci papežovy, položil otázku: Nemohla by
prozřelelnost za nových poměrů společnosti, kter
se stala atheistickou a pohanskou, pozbyvší svého
křesťanského rázu, naznačiti cirkvi jinou formu zá-
ruky nedoéknutelností a nezávislosti?
Tu poprve biskup, patrně zmocněný, ba inspi-
rovaný Vatikánem, nadhazuje možnost, že by se
papež po případě smířil s italskou vládou a zřek
se nadobro světského panství, zabezpečt-li se mu
jinak jeho nezávislost. Z toho lze souditi, že Piue
X., jehož silné Halské vlastenectví je známo, po-
mýšlí na smír mezi papežstvím a Italií.
Ještě určitěji vyslovil se v sobotu před skon-
čením milánského sjezdu předseda katolické lidové
unie hrabě della Torre. Pravil mezi jiným: „Prohla-
šujeme hlasitě a jasně svou věrnost jako poddan
státu; prohlašujeme, že plně uznáváme jeho občan-
ské poslání, poslušnost vůči jeho zákonům a jeho
autoritu.
Dále pak dodal řečník: „Jako občané myslíme
že smír mezi státem a církví, jenž by byl slušným
rozřešením neblahého rozporu, mohl by býti
vždycky proveden se strany stálu, aniž by jeho
občanská suverenita utrpěla; to je naše upřímné
přesvědčení a také naše oprávněné přání, nebot
bychom byli právem hrdi a šťastni, kdybychom
spatřili zoru onoho dne, kdy by Italie, smířená
cirkví, opět pevně přejala své poslání civilisace
křesťanského pokroku ve světě.
Italský tisk vidí v těchto projevech, že italšti
katolíci a s nimi Vatikán hodlají se vzdáti nárokí
na světské panství papežovo nad Římem.
Mgr
Ross
Prohl
Italia
Milán
Vatikán
Řím
katolický lidový unie
Italia
16
article
XI. sjezd českoslovanské so-
ciálně demokratické strany
dělnické v Praze.
Včera, v druhý den siezdový promlu-
vil říšský poslanec Ant. Němec o činnosti
sociálně demokratických poslane
na radě říšské a posl. Tusar o člnnost
poslanců sociálně demokratickýlch
na zemském sněmu moravské m.
Potom promluvil říš. posl. dr. Bohum i
Šmeral: Českoslovanská sociální de-
mokracie a další možnosti i cíle vý-
voje Rakousko-Uherska.
Po jeho řeči navrhl pak red. pan Stí ví
resoluci, v níž se uvádí. »Českoslovanská sociálně
demokratická strana dělnická zn svůj cil ote-
vřeně prohlašuje revoluční přeměnu hospodářské
organisace společnosti, převedení soukromého
vlastnictví výrobních prostředků a řízení výroby
ve společenské vlastnictvi a řízení výroby. Úzná-
vajíc však dobytí politické moci pro pro-
letariát za nutnou cestu k tomuto cíli, nejen že
nestaví se do rozporu s pojmeur státne
organisace, nýbrž naopak uznává stát
přímo za podmínku svého boje a sve
působnosti. Za daných poměrů v Evropě
uznává s hlediska udržení mezinárodní rovnováliy
s hlediska uíru, současně však s hlediska nej-
účelnějších podminek vývoje národů střední
Evropu obývajících a jejich proletariátů, v řadě
neposlední s hlediska zájmu národa a proleta-
ridtu českého za potřebné, aby posilováno bylo
vše, co skutečně a rozumně přispivá k udr-
ženi a rozvoji velkého, státně orga-
misovaného hospodářského obvodu
ve středu Evropy, jehož dějinným vý-
razem jest dnes Rakousko-Uhersko.
Antonín
Němec
Tusar
doktor
Bohum
Šmeral
jítmokracie
Praha
RakouskoUhersko
Evropa
17
article
Jednak proto, aby vyjasnil poměr strany vůčí hi-
storickým ideálům české nacionální buržoasie,
jednak aby vylýčil jasně stanovisko vůči případné
politické spolupráci se stranami jiných národno-
stí prohlašuje sjezd výslovně, že českoslovanská
sociálně demokratická strana dělnická pova-
žuje tento stát za dějinně daný pod-
klad své činnosti a že všechny jinž my-
šlenky, zejména jakékoliv naděje ve smyslu bud
politicky všeněmeckém nebopansla-
vistickém, považuje za neslučitelné se zájmem
českého dělnictva a tudíž se svou proletářsky
třídní politikou.
18
article
Se stejným důrazem prohlašuje sjezd, že
dnešní politika vládních kruhů a vládních stra
v Rakousku i v Uhrách působí právě opas čně.
než aby říši dostávalo se z ní posily, které ne-
zbytně potřebuje, má-li bez obav vcházeti dor ob-
dobí velikého přesunování mocenských poměrů,
jež počalo událostmi balkánskými a před nimž se
Evropa dnes nachází. Rakousko-Uhersko při sv
hospodářské opozdilosti, při své ohremné zadlu
ženošti při své náradnostní mnohotvárnosti, ne-
může vidět v mechanické moci militarismu své
zajištění. Rak.-Uhersko nemůže trvale žít a dále
se rozvíjet, kdyby nedovedlo se zhost it
nepřirozených, národy potlačujicích
pout dualismu, kdyby nedovedlo s
vyprostitz teroru feudalismu, agra-
rismu a klerikalismu. Přímo o cxl-
stenci státu hazardují ti, kdož v hy-
nějších dobách, kdy všechny konstruktivní
žívly semknout by se měly v úsili, aby stále vše-
obecnější lhostejnost vůči státiu m e zi
lidem byla překonána, tuto ještě pláno-
vítě rozmnožují tím, že bez ohledu na státní zájem
dráždí obyvatelstvo soustavným mařením všeho
sociálně politického pokroku, soustavnými úklady
proti plodnosti praci parlamentu, nesmyslným
přeháněním militarismu za hrani c
všech možností a rafinovanými úklady plá-
novitě strojenými nejen proti říšské sněmovně
všeobecného rovného práva hlasovacího, nýbrži
proti dosavadní tak nedostačné samosprávě zemské
obecní.
Rakousko
Uhry
Evropa
RakouskoUhersko
Uhersko
19
article
Z těchto hledisk vycházeje, prohlašuje sjend
českoslovanské soriálně-demokratické strany děl-
nické, že po jeho přesvědčení vchází rakousko-
uherská říše do stadia dějinného vývoje, v němz
podstatná změna dnešní ústavní formy.
přeměna říše ve federaci autonomn
skonstituovaných národů, a postavení
se státu na podklad mezinárodní neutra-
lity, stává se pro něj životní nutností. Jen touto
odvážnou přestavbou svých základů může říše
státi se schopnou, aby v příboji dějinných událostí
překonala všechny obtíže svého vnitřního složení.
jí může současně, ale také jedině nabýti sehop-
nosti, aby stala se kryst alisačním bodem
při připadném řešení otázky poliské
a jihoslovanské. Ve chvíli dějinně
vážné sjezd co nejdůtklivěji varuje
před tendencemi, které by v sobecké
zaslepenosti tomuto poznání se vzpí-
raly a vyzývá proletariát, aby zvý-
šenou organisační prací rozmnožov al
svou moc, kterou, má-li se překona
mrtvý bod na poli ústavního pokroku,
budle nutno možná v době dohledně
blízké hodit energicky na váhu.«
Odpoledne násiedovala debata o obou bodech
předchozích, načež provedeny volby do výkonného
výboru strany, do výboru tiskového a do kon-
trolní komise řířské a schůze potom ukončena.
Dnes rokováno o celním tarifu a ob-
chodních smlouvách (dr. Václ. Houserl.
o sociálních reformách a nezaměst-
naností dělníctva (ref. posl. R. J ar o šl a
posléze bude vyblášen výsledek voleb do insti-
tucí strany a sjezd bude ukončen.
doktor
Václ
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Staročeská strana hlásí se oficiálně
jednou za rok k politickému životu a sice val-
nou hromadou svého representačního stře-
diska „Českého klubu“, při níž bývá podána
zpráva jednatelská jako výroční s přehledem
a kritikou politických událostí, načež násle-
duje politická debata. Letos konala se tato
valná hromada dne 8. t. m. Zprávu jednatel-
skou přednesl p. dr. Edv. J. Baštýř, debata
poní však tentokrát nenásledovala. Tato zprá-
va jednatelská obsahuje dva zajímavé odstav-
ce. V prvním se pojednává o finanční a polí-
tické krisi království Českého: odsuzuje se
německá obstrukce a zavedení zemské správ-
ní komise a vitá se v ní sanace finaneí
království těmito slovy: „Netajíme také
zadostučinění, které přece jen do jisté míry
pocifujeme, že uvedenými finančními opatře-
ními ochromen byl hlavní účel německé ob-
strukce, totiž finanční zkáza země. Měliť být
Čechové donucení podrobiti se něme-
ckému diktátu. Toho však by ani ve svrcho-
vané naší nouzi nebyli docílili, ač-
koli my povždy vstupujeme ve vy-
jednávání s upřímnou snahou, aby
ukončeno bylo v duchu spravedlnosti a rov-
ného práva při zachování jednoty země.“ Toto
stanovisko kryje se úplně se stanoviskem naší
strany, jemuž svého času „Nár. Politika“ ne-
chtěla nebo nedovedla dosti dobře rozumět.
doktor
Edv
J Baštýř
Čecho
21
article
V odstavci druhém se praví: „Naše vídeňská
delegace pro svou rozháranost uprostřed or-
ganisovaného parlamentního tělesa nemůže se
vykázatí politickými úspěchy. Volání, p
ustavení jednotného klubu nebu-
dou s to některé frakce i nadále
odporovati.“ V této věci mohli bychom
žádat od vyspělé části staročeských politiků
upřímné slovo kritiky o tom, kdo zavinil „ny-
nější rozháranost vídeňské naší delegace“
Naše strana se před objektivní m soudem
vyspělých politiků této kritiky obávatí nemu-
sí. I ve věci jednotného klubu mohli by Staro-
češi z „Nár. klubu“ mluviti přesněji. Na ko-
nec byly vykonány volby, při nichž zvolenít
za starostu člen panské sněmovny dr. Karel
Mattuš, za členy domácí rady pp.: Fr. K u-
brycht, řed. J. Nehyba, inž. dr. J. Neu-
mann, cís. r. JUDr. J. E. Slavík, dr.
šolc, prof. A. O. Zeithammer a Jos.
doktor
Mattuš
J Nehyba
Ing
J Neu
JUDr
Slavík
profesor
A O
Zeithammer
Jos
panská sněmovna
22
article
Seykora; za revisory účtů zvolení pp. Le
Peterka a dr. E. J. Baštýř. — Mladší
generace, jak vidno, ve výboru zastoupena
není. To je jistě za nynějších poměrů — a spoň
zajímavé . .
— Ze služby finanční. Zemským finančním ře-
ditelstvím byli jmenováni: Celními výběrčími re-
spicienti finanční stráže Jan Markýral. Mořie
EmilHájek, Frant. Mahler. Josef Fisch e
a Rudolí Netušil.
— Pohřeb paní Karly Baumgartlové, někdejší
předsedkyně »Minervy«. »Ženského výrobníh
spolku českéhos, Dělnické besedy v Karlfněa
členky přečetných spolků bumanních, konal se
v pondělí o 144. hod. odpol. z Ústřední síně v Ol-
šanech. Po pohřebních obřadech zdvižena rake
s pozůstatky zesnulé s katafalku, k němuž bylo
položeno množství krásných věnců a nesena děl-
nictvem ke hrobu za veliké účasti obecenstva.
Průvodu pohřebního účastnili se mimo jiné p
cís. rada J. Ronz s rodinou, starosta karlínský dr
Brabec, pí. M. Hübnerová, spisovatelky pl.
B. Maternová, T. Mellanová, G. Preišsová, spiso-
vatel F. Herites s rodinou, předsedkyně Ústřed.
spolku českých žen pi. A. Kuklová-Bezděková.
prof. Em. Kroupa, prof. dr. Arne Novák, dvor-
rada Paclt, dr. Preis, vrchní rada dr. J. Haasz.
stavební radové Polívka. Hernin. Kožíšek, mag.
rada Fr. C. Vlk. architekt M. Blecha, ředitel V
Štech, dr. F. Kabež, cís. rada Macháček, A. Lokay.
doktor
E J Baštýř
Markýral
Mořie EmilHájek
František
Mahler
Fisch
Baumgartlová
Minerva
J Ronz
Brabec
M Hübnerová
B Maternová
T Mellanová
G Preišsová
F Herites
A Kuklová
Bezděková
profesor
em
Novák
Paclt
Preis
J Haasz
Polívka
Kožíšek
Vlk
M Blech
Štech
Macháček
A Lokay
Ola
Francie . C
Rudolit Netušil
Ústřed
23
article
F. Mellan, F. Filip, F. Křižík, lékař dr. Benda,
cís. rada ředitel Vlach, členstvo výboru »Minervy«.
Ženského výrobního spolku, Ústředního spolku
českých žen, Dělnické besedy. Vzájemně se pod-
porujícího spolku truhlářů v Praze, Podpůrného
spolku domovníků, dělnictvo i úřadnictvo firmy
Baumgartlovy a mnoho přátel a známých zesnulé
paní.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 9. pro-
since 1913. — Předsedal starosta pan JUDr. K
Groš.) Schváleny návrhy komise praesidiální ze
dne 6. prosince na zmírnění nezaměstnanosti.
Povoleno 140 K na vánoční stromek chovancům vy-
chovatelny v Libni, 500 K na přilepšenou chovan-
cům chorobince o svátcích vánočních a 990 k
chovancům chudobince. — Panu Josefu Richtrov
povolena změna parcelace pozemků skup. E. př
ulici Heřmanově, — Panu Fr. Zvářínoví povoleno
zřízení výkladců a skříní na domž č. p. 420-I. ve
Skořepce. — Panu Joselu Seiferlovi povolena stav
ba čtvřpatrového domu na nároží ulice Rohanské
bezejmenné v Praze-VII. Vyhověno šestí žádostem
za dodalečné schválení výkladců, zřízených ber
předchozího povolení. Návrh m. r. Šeyda, aby -
tulek školní mládeže u sv. Petra byl řádně umí-
stěn, přikázán referátu školnímu.
F Mellan
F Křižík
doktor
Benda
Vlach
Minerva
JUDr
Groš
Richtrov
Heřmanův
František
Zvářínový
Josela
Šeyda
Petro
Praha
Libeň
Baumgartlův
24
article
— Občanské kluby. Staromě sitský o b-
čanský klub v Praze konati měl ve čtvrtek
dne 11. t. m. v místnostech restaurace »Merkuru«
v Mikulášské třídě v Praze-V. o 8. hod. večer
členskou schůzi, na které jednati se mělo
o úkolech a programu komunálni
politiky. Vzhledem k tomu, že na týž den
a tutéž hodinu určena jest protestní schůze všech
majitelů domů do Měšťanské besedy v Praze, o d-
volává se členská schůze Štaroměst-
ského občanského klubu nla den 11.
t. m. svolaná a překládá se na den 18.
prosince t. r. do týchž místnoslí restaurace
»Merkuru« v Mikulášské ulici v Praze-V. na 8.
hod. več. s týmž programem. Schůze tato jest pří-
stupna členům a jimi uvedeným hostům.
Praha
čanský klub
25
article
— Protestní schůze pražských majítelů domů
Výbor svazu spolků majitelů domů v král. hlav.
městě Praze svolává „protestní schůzi pražských
majitelů domů proti zvětšení obecních berních bře-
men majetku domovního v Praze“ (uvalením vý-
dajů na nový pražský vodovod obnosem půldruhé-
ho milionu korun ročně toliko na majetek domov-
ní) ke dni 11. prosince na 8. hod. več. do Mě-
šťanské besedy pražské v Jungmannově třídě.
Schůze je omezena výhradně na majitele domua
výbor vyzývá tyto, aby se co nejhojněji dosta-
— Řádná valná hromada sboru pro zřízení a
vydrževání Českoslovanské akademic obchodní
Praze koná se dnes ve středu 10. prosince o 5. ho-
dině odpolední v místnostech akademie (čp. 1780-I
v Resslově ul.).
— Přednášky. Z Výboru pro lidove
přednášky českých vysokých škol
pražských. Prof. dr. Alois Mrázek koná dnes
ve středu o 1/48. hod. več. ve velké posluchárně
univ. ústavu zoologického v Praze II. u Karlova
(proti nalezinci) VI. a poslední přednášku v še-
stipřednáškovém kurau: „O dědičnosti“. (S demon-
stracemi a projekcemi episkopickými.) — S vaz
osvětový pořádá dnes o 71/4 več. ve škole ve
Vladislavově ul. v Praze II. hudební večer. Na
pořadu skladby: J. A. Hillera. J. F. Kirnbergera
Reinharda Keisera, Francoise Couperina, J. A. P.
profesor
doktor
Mrázek
Hiller
Kirnberger
Keiser
Francois Couperin
Praha
Jungmannův třída
Resslův ulice
Vladislavův ulice
dom výbor svaz spolek majitel dom
ústav zoologický v Praga II . u Karlov
skladba : J . A
26
article
Schulze atd. Účinkují: slečny Julie Nessyova (har-
fal. Jaromíra Novákova (zpěv) a p. dr. Jindřich
Pihert (klavír). Vstupenky na čísl. sedadla po 40 h
a 30 h ak stání po 20 h u pokladny. — Řusk
řečnický a debatní kroužek (Slavjan-
skaja rěč, II. Náplavní 65). V 8 hod. večer debata
na thema „Ruská intelligence ve světle sborniku
„Věchi“ (rusky refer. red. B. Pavlů). — Anglický
klub v Praze. Dnes ve středu o 8. hod. več.
přednáška p. H. H. S. Bate: Thackeray and Dícken
a jejich díla „Vaniti Fair and Pickwick Papers“. —
Pražský krajinský odbor Ú. S. Č. P. po-
řádá ve středu 10. prosince o 128. hod. več. v ho-
telu Gráfově (Komenského nám.) členskou schůai
s přednáškou prof. Fr. Klapálka „O školních lé-
kařích“. Po přednášce debala. — Z angl. ruč-
ních zábavek pro děti a pohádkové litera-
tury uvede ukázky při své přednášce z knihy dr.
Montessoriové J. Jarníková dnes 10. pros. o 51
hod. več. v něm. divčí škole, Lazarská ul., Praha II.
— Jednota stavitelů v království Českém
a Společenstvo stavítelů v Praze budou pořádati
dnes o 7. hod. več, v restauraci „u Choděrů“ člen-
skou schůzi, při níž bude přednášeti p. JUDr. V.
Joachim. docent c. k. české vysoké školy tech-
nické a sekretář magistrátu král. hlav. města Pra-
hy o thematě: „Reforma stavebního řádu
v tak zvané lidové anketě císařské komise pro
reformu správy. — Ústřednísdružení sou-
krom. učitelsitva pořádá dnes o 1/28. hod.
večer přednášku p. univ. prof. dra. F. Čády: „Kres-
by dětí ve věku předškolním ve škole u P. Marie
Sněžné v Lazarské ulici, vedle „Domácnosti“. Ho-
víli.
sté vítáni. — Z Řemeslnieko-živnost en-
Schulz
Nessyův
Novákův
doktor
Pihert
Slavjan
Pavel
S Č P
Gráfův
Komenský
profesor
Klapálek
Montessori
J Jarníková
Choděra
JUDr
Joachim
F Čáda
Marie
Praha
Francie
lazarský ulice
anglický klub
Vaniti fair and Pickwick Paper
Praha II
Kre
škola u P
Thackeray and Dícken
27
article
ské besedy v Praze. Dnes o 8. hod. večerní
koná se v místnosti besední čestopisná přednáška,
spojená se světelnými obrazy, při které promluvi
pan Otakar Kříž „O své cestě po Španělsku“. Žá-
dají se pp. členové, jakož i širší kruhy živnosten-
ské, aby se této zajímavé a poučné přednáškyv
hojném počtu zúčastnili. — Spolek poslucha-
čů zemědělského inženýrství na c. k.
české vysoké škole technické v Praze pořádá dnes
o 1/47. hod. več. na Král. Vinohradech ve Sloven-
ské ul. čís. 7. II. p., přednášku „O Rusku“. Před-
nášeti bude a ruské poměry hospodářské blížev
debatě osvětlí p. inž. agr. Ot. Jahůdka, nájemce
velkostatku na Rusí. — Sdružení akademi-
cky vzdělaných žen pořádá dnes přednášku
V. Kučerové: „Z historle českého feminismu“ I.
[Ammerling). Spálená ul. 34. Začátek ve 1/48. hod.
večer. — Jednota učit. „Komenský“ pro
Prahu a okolí pořádá dnes o 5. hod. v měšt.
škole ve Vladislavově ul. přednášku prof. dra. A.
Pražáka. Thema: Jak tvoří čeští spiso-
vatelé“
— Pozůstalost zemřelé paní Wagnerové ze
Smíchova byla projednávána tyto dny v notářské
kanceláří smíchovské, při čemž Ústřední Malice
školská, jako universální dědička, podala svou
dědickou příhlášku s dobrodiním inventáře na
základě testamentu. Avšak také příbuzenstvo ze-
snulé podalo přihlášky ku pozůstalosti ze zákona.
Právní zástupee přibuzenstva, mezi nímž jsou
také nezletilí, prohlásil, že testament neuznává
za platný a ne vrhoval, aby Ústřední Matice škol-
byla poukázána se svými nároky, z tohoto ne-
platného testamentu plynoucími, ku pořadu práva.
Kříž
Král
Ing
Otakar
Jahůdka
V Kučera
Komenský
profesor
doktor
Wagner
Praha
Španělsko
Vinohrady
Rusko
Rus
Vladislavův ulice
Smíchov
spolek posluch
český vysoký škola technický
ústřední Matica škola
Ammerling
28
article
Zástupce Ústřední M: tice školské společně s vy-
konavatelem poslední vůle pi drem. Jindřichem
Vaníčkem se proti žádosti ohradili, tvrdíce, že
teslament jest právoplatný a navrhovali, aby zá-
konní dědicové byli na pořad práva poukázání.
O věci rozhodne smíchovský soud. Zatím obě
sporné strany dají zjistiti výši jmění pozůstalost-
ního a učinily v tom směru soudu společný
návrh.
— Dary. Fričův fond. ustavený při nej-
větším podpůrném spolku studentském v Praze,
Husovu fondu, zaznamenává v posledních dnech
tyto dary: pp. Otto Tille, srchitekt v Praze a Ed.
Benufort, nakl. a maj. knihtiskárny, věnovali po
50 K. pp. Václav Frič, obchodník v Praze, dr. C.
Haněl, lékař v N. Bydžově, dr. O. Tvrdek, advo-
kát v Rokycanech po 20 K.
— Opětné neštěstí ve Škodovýcho závodech.
Včera ráno byl ve škodových závodech v Plzni
přejet posunovací lokomotivou a na místě usmr-
cen dělník Vydra z Roudné u Plzně. Při vytaho-
vání nešťastníka z pod lokomotivy byl u deřen he-
verem jiný dělník do hlavy a těžce zraněn. Jiný
dělník se polekal tak, že spadl s lokomotivya
utrpěl vážné zranění. Oba zranění byli dopraveni
do nemocnice.
— Krveproliti při taneční zábavě. V jedné
bránické restauraci došlo v noci na včerejšek při
taneční zábavě ke rvačce, při níž byl 20letý za-
hradnický pomocník Frant. Kohouť nožem bodnut
do pravé ruky a těžce zraněn. Kohout byl odve-
zen do všeobecné nemocnice:
Smrtelný úraz. Václav Matys, 57letý dal-
ník z Bubenče, spadl v pondělí dopoledne v pod-
napilém stavu oknem do světlíku a zůstal chvili
bez vědomí. Když se vzpamatoval, šel sám pěšky
do nemocnice Milosrdných bratří, kde zůstal
v ošetřování, poněvadž lékař zjistil u něho otře-
sení mozku. Včera odpoledne Matys zemřel
mrtvola odnesena do ústavu pro soudní pitva.
Vaníček
Fričův
Husův
Till
Frič
doktor
Haněl
Tvrdek
František
Matys
Praha
Rokycany
Plzeň
Roudná
Bubeneč
práv poukázání
29
article
— Těžce zraněn byl včera večer v holešo-
vické remise zřízenec elektrických podniků Ant.
Mužák. Při spojování dvou vozů byl smačknut a
kliční kosti mu zlomeny. První pomoc poskytl mu
lékař záchranné sťanice p. dr. Raymann, načež
byl zraněný odvezen Co všeobecné nemocnice.
— Nehody a úrazy. V Kartouzské ulici na
Smíchově upadla včera odpoledne 54letá obchod-
nice Auna Nová a zlomila sivlevou nohu. Smí-
chovská žáchranná staniče odvezla zráněnou do
všeobečné nemocnice. — Tamtéž byl dopraven
74letý Alois Raubitschek ze Smíchova čís. 160,
který upadl na schodech a těžce se potloukl na
hlavě.
— Lupiči stříleli. Dne 5. t. m. k B. hod. ve-
černí vnikli čtyři cikáni do krámu pekaře J. No-
vatného v Cholticích u Přelouče a odcizili ze zá-
suvky u stolu 8 K. Když je pekař pronásledoval.
vypálili po něm 4 rány z revolveru a prchli smě-
rem k Přelouči. Četnicivo pátrá po lupičích.
— Neúřaduje se. Za přičinou čištění kance-
lářských místností nebude se v kancelářích No-
vého obchodního gremia král. hlav, města Praby
úřadovati v pátek dne 12. a v sobotu dne 13.
prosince.
Ctěné pp. inserenty činíme
pozorny, že pro nutnou úpravu
pracovní doby našeho technického
personálu jest žádoucno a potřebí,
aby nám rukopisy inserátů zasílány
byly, pokud možná, nejdříve a to
ve všední den nejdéle do 3.
hod. odpol. a do čísla nedělního
nejdéle do pátku do 3. hodiny
odpoledne.
Mužák
doktor
Raymann
Nehoda
Nová
Raubitschek
Cikán
Kartouzská ulice
Smíchov
Choltice
Přelouč
Praba
všeobecný nemocnice
30
article
* Kuchyňské nádobí z ryzího niklu je králem
mezí všemi druhy nádobí. Kastrol z ryzího niklu
je nejen elegantní svým vzezřením, ale on je
prostě nezničitelný: vařte v něm každodenné po
dobu dvaceti let a neshledáte na něm nijaké
ujmy. Náčiní z niklu dědí se z generace na gene-
raci a nákup jeho značí tudiž to nejracionelnější
ukládání peněz. Několik kusů kuchyňského náčiní
pod vánočním stromkem rozchvěje radostně srdce
každé hospodyňky. Firma J. Nefí v Praze, n
Příkopě 24, prodává tu nejlepší známku ryzího
niklu a zašle na požádání každému zdarma cen-
níček, kde uvedeny jsou ceny, vyobrazení i návod
k zacházení s tímto obdivuhodným nádobím.
Z Ameriky do Evropy vzdueholodí. Je to úžasná,
úchvatná cesta, kterou budeme moci v pátek o 5. hod.
odpol. poprvé podniknouti zrakem v blo „Luce rně“.
jehož ředitelství získalo obrovským nákladem tento
epochálni film. Katastrofy různých vzducholodí nevzaly
nám viru v budoucnost létadel: výkony Pegoudovy
Vědrinesovy naopak zvětšíly ještě naděje v této příčině
a film výše zmníněný. v němž inscenována jízda z Ame-
riky do Evropy, t. j. z Nového Yorku přes Berlín do
J Nefí
Pegoudův
Praha
Amerika
Evropa
Luka
Nový York
Berlín
31
article
Petrohradu a zpět, vnuká nám pocit naprosté jístoty
těchto vymoženosti 20. věku. Obsnh děje je neméně
originální a působivý, takže celek znamená soubor roz-
ličných prvků, sloučených ve veliké a silné dramatické
dílo. Oč jde v tomto filmu? O veselou historii odvážného
únovu o sázku 100.000 dolarů v r. 1920. Jizda Zeppeli-
nova vzduchokřižníku „Hansa“ o závod s největším par-
níkem světa „Imperatorem“, ukázky jiskrové telegrafie,
přestup cestujících ze člunu do vzducholodí na širém
moři atd. — toť jsou výjevy, při nichž divák poci(uje
svoji hrdost, že je ditětem 20. století. Na projekční desce
zři techuické divy naší doby a přece i jeho touha po
burlesknosti dochází úkoje, neboť rámec dlla je svrcho-
vaně rozmarný
VI. aukce Krasoumné Jednoty pro Čechy v Rudol-
finu. Dnes o 10. hod. dopol. započne dražba obrazů,
akvarelů a miniatur. Soudě dle zljmu, jevícího se pro
vystavené aukční předměty, bude nsl účast při dražb
velmi znaěná a ježto i vyvolací ceny jsou u cenných
předmětů velmi nízké, dostaví se zajisté I. patřična
koupčehtivost. O úspěchu aukce referováno bude v při-
štích čislech. Aukce koná se dnes a zejtra, po připadě
i v pátek, vždy od 10 do 1 a od 4 do 7 hod. Bohatě
ilustrovaný katalog lze obdržeti přimo v ankci, aneb
v sekretarlátu Krasoumné jednoty pro Čechy (Rudol-
finum).
Loutková divadla. Loutkové divadlo Klubu
vlasteneckých přátel dra. Paříka a Třebe-
nic v zahradním pavilonu rest. pana Böhma v Praze,
Palackého ulice, hraje dnes ve středu o 3. hod. odpol.
„Ošizený čert“, o 145. hod. odpol. „Krnkonoš“t. — Na
stálém loutkovém divadle „O eskéko svazu přátel
loutkevého divadla v král. hlav. městě
Praze“ v zahradě Kinských hraje se dnes ve středu
o 3. a o 145. hod. odpol.
Pařík
Třebe
Böhm
Kinská
Petrohrad
Čechy
Praha
Palacký ulice
Hansa
Jednota
loutkový divadlo klub vlastenecký přátelit
O eskéko svaz přátelit loutkevý divadlo