ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 1d6477d0-8f1d-11dd-bf3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 105, org 7, person 43, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 10. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 338.
4 article
Na rannl a večerní listy přodpláci se V Praze v administrani na měsle. na čtvrt leta . SK - s dvojí donáškou na měsíe. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve flliálkáche na měsio . . . . . 9 K 30h Poštoui na měsle, na dtvrt leta . 9 R o0ni s dvojí zásílkou na měsle na čtvrt ista . . . K do
Praha SKs Poštoui
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Praha
6 article Obrat v české
Obrat v české sociální demokracii Čeští sociální demokraté nezůstal dlouho za německými. V Německu si stra- na po Beblově smrti pospíšila vykonati dů- sledky z toho, že jí už v čele nestojí starý vůdce, který byl přímo stělesněním jej radikální minulosti. Sjezd v Jeně znamená úplné vítězství revisionismu a prohlašuje rozhodnou resignaci na všecky až dosud uznávané prostředky pro uskutečnění so- cialistického státu, neboť výslovně vzdává se hromadné stávky jeho prostředku poli- tické taktiky. Čeští sociální demokratě ne- mají za sebou tak dlouhé minulosti, jsou teprve krátkou dobu samostatní a žijí v po- měrech mnohem spletitějších než v Něme- cku. Nicméně i na ně působí vývoj politi- ckých a sociálních poměrů tlakem tak sil- ným, že nedovedou se jim už déle ubránit. Zahájili tyto dny druhou desítku svých sjezdů způsobem tak zvláštním, že věru nelze než konstatovati, že jedenáctý sjezd jejich vidí svět jinak, chce něco jiného ukazuje celé straně docela jinam, než to činilo všech deset předehozích. Česká so- ciální demokracie není už revoluční stra- nou. Vzdávala se toho až dosud svou takti- kou, ale vzdala se toho v těchto dnech formálně, resignujíc docela otevřeně na čistě negativní způsob politického zápasu, a to i tenkrát, když ho jiné, nedělnické strany používají. Revolučními může snad ještě nazvat svoje cíle — nemají-li totéž právo vlastně všecky české strany, po- něvadž všecky mají za cil velkou přeměnu v uspořádání mocnářství, i když se nesta- vějí na půdu socialismu. Revoluční však už není taktika našich sociálních demokratů.
Beblův Německo Jena
7 article
Dovedou v ní ještě mluvit velmi radikál- ními slovy — ale každý vidí, že sjezd vidí váhu svých usnesení ne v těchto slovech, nýbrž v positivním programu politické čin- nosti, který se pod jejich ochranou dostává na veřejnost. Česká sociální demokracie staví se ú- plně na půdu dnešního rakouského státu. Ale ona ho nejenom přijímá jako věc danou, nýbrž prohlašuje ho přímo za věc nutnou, a chce v něm nejenom proletariátu dobýti politické moci, nýbrž chce také „po- silovat vše, co skutečně a rozumně přispí- vá k udržení a rozvoji velkého, státně prganisovaného hospodářského obvodu ve středu Evropy, jehož dějinným výrazemje dnes Rakousko-Uhersko. Proto je nejenom proti všemu, co stát seslabuje, nýbrž také pro vše, co ho opravdu sílí, proto je proti mi- litarismu až teprve tam, kde je „přeháněn až za hranice všech možností“, z čehož tedy ply- ne, že uvnitř těchto hranic proti němu ne- ni, a proto je konečně také proti všem na- dějím ve smyslu politicky všeněmeckém anebo panslavistickém. Proto je ale také proti nepřirozeným, národy potlačujícím poutům dualismu, proto žádá, aby se dnešní ústavní forma její přeměnila ve federaci autonomně skonstituovaných ná- rodů.
Evropa RakouskoUhersko
8 article
O velké koncepce a zvědavé výhledy do budoucnosti v naší sociální demokraci nikdy nebyla nouze, a proto ve sjezdové resoluci vedle útoku na politický pansla- vismus, o kterém autoří dobře vědí, že ho není, což se o všeněmectví říci nedá, tak že věta je pouhým komplimentem pp. Per- nerstorferovi a Daszynskému, nalézáme pobídku budoucím zahraničním ministrům. aby učinili z říše krystalisační bod pro pří- padné řešení otázky polské a jihoslovan- ské. Toho mohou jenom použíti kruhy, kte- ré určují ony hranice krajních možností mi- litarismu, aby je posunuly ještě o něco dá- le. Ale tento rozběh nechceme nijak tragi- cky bráti, poněvadž je zřejmo, že celý vý- znam resoluce spočívá v tom, co chtějí so- ciální demokraté v rakouské politice dělat dnes a zítra, a to není nic jiného, než: po- sitivní politika; ovšem v sociálně- demokratickém smyslu.
9 article
Sociální demokraté uznávají stát, chtějí ho jenom pozvolna přeměnit, hodlají v něm za tím účelem nabýti politického vlivu a moci a chtějí k tomu jako nástroje použíti parlamentarismu. Je veta po staré negaci. Za krátko uvidíme věci, o kterých se ne- snilo všem předchozím desíti sjezdům,a v jejich světle objeví se nám teprve v celé své zelení pověstný leták, kterýještě tak záslužně dbal o humor posledních říšských voleb. Co ale věděli už tenkrát, to mají nyní také odvahu říci, stejně jako uznávaji zásluhu naší strany, že učinila, co je její povinností pro poctivý smír v Čechách. Ne- ní těžko vypozorovati, jak se celá politi- cká veřejnost česká počíná rozestupovati na část, která ví, co chce a nebojí se to po- vědět, a na část druhou, která se obmezuje na to, že hlásá negaci toho, co chce část prvá, nikomu však nevyzradí, ani co chce sama, ani jak hodlá to uskutečniti. Tím, že se česká soziální demokracie zřekla neje- nom negativní taktiky, nýbrž i starého za- stírání a zalhávání situace, prokázala po- litické orientaci české veřejnosti rozhod- nou službu, a to tím větší, s čím větším po- litováním vidíme při matení zásad a pojmů právě ty, kdo je druhdy nejvíce chtěli vy- jasňovat.
Čechy
10 article
JJe to ostatně zajímavá otázka, co vůč důsledkům této nové taktiky sociálních de- mokratů učiní ty české buržoasní strany které doposud hlásaly starou, převážně ne- gativní politiku. Zůstanou při ní, budouz ní i dále politicky žít — anebo je soustavné pronikání sociální demokracie do zákono- dárství i státní správy, krátce positivní politika socialistická, směřující už nek spravedlnosti — tu nikdo neupírá — ale k vážnému ohrožení středních stavů, donu- ti, aby se učily od svých protivníků a zku- sily to samy také trochu s revisionismem. který jde sociální demokracii tak dobřek duhu? Plenární schůze uherské delegace. Z Vídně, 9. prosince. (K. k.) Po hr. Berchtoldoví poukazuje zpravodaj Nagy na nedávná sensační odhalení. Pováží-li se na kraji jaké propasti bylo mocnářství za krise zasluhuje ministr zahraničních záležitosti veškeré uznání, že zachoval mír. Del. Štěpán Rakovszky: že zachránil moc- nářství před větší ještě blamážíl Zpravodaj praví dále: Neprávem vytýká se ministru, že nebyl správně informován. Třebas poměry na Balkáně nevyvijely se všeobecně ve směru, srovnávajícím se se zájmy mocnářství, stalo se tak z příčin, za něž nelze ministra právem po- háněti k zodpovědnosti. Bylo by se to dalo změ- niti jen s velkým risikem, jež nebylo by bývalo v žádném poměru k dosaženým úspěchům. Zpra- vodaj podotýká potom, že mocnářství neprovádl žádnou expansivní politiku. Když na berlín- ském kongresu mluvilo se o okupaci No- vopazarska.
Rakovszky Vídeň Naga Balkán
11 article
Del. šl. Rakovszky: Nikdy se o tom ne- mluvilol Del. hr. Andrassy: Mluvilo se o tom! T víte špatněl Zpravodaj: ...byl to zesnulý hr. Jul Andrassy sám, který se proti tomu co nej- energičtěji chražoval. V § 25. berlínské smlouv jest jasně obsaženo, že mocnářství choe v Novo- pazarsku jen vydržovati posádku. Del. šl. Rakovszky: Že chce sí jen zabezpečiti cestu. Zpravodaj: ... že chce si jen zabezpečili svo- bodnou cestul Pro mocnářství bylo hlavní věcí za- bezpečiti si na Jaderském moři svobodnou do- pravu a utvoření neodvislého balkánského státu jest právě s tohoto hlediska tak významné. Ru- munská Zelená kniha dokázala jasně, že mocnářství radilo kdysí Bulharsku důtklivě, aby se vyrovnalo s Rumunskem po dobrém. Mocnář- ství počínalo si v této otázce s největší blahovůl i vůči Rumunsku. Oposice volá: S příliš velkou blahovůlí vůč Rumunskul Del. Štěpán Rakovszky: Proč nedali jste Ru- munsku hned celé Sedmihradsko? Zpravodaj promlouvá potom o otázce revise bukureštského míru a dovozuje: Z této otázky nelze činiti zahraniční správě žádné výtky, neboť nebylo nikdy zamýšle- no, že Rakousko-Uhersko má samo provésti revisi. Řečník považuje za bezvýznamně, že Německo uznalo bukureštský mír poněkud dříve, než Rakou- sko-Uhersko. Trojspolek jest přes to i na dále nejsilnější záštitou evropského míru, nebrání ani pokojné součinnosti s mocnostmi trojdohody,a byla to zejména Anglie, jež hlavně ve všech, Jaderského moře se týkajících otázkách, postupo- vala svorně s mocnářstvím. Chladný ton, exposé vůči Francii jest jen přirozeným důsledkem toho, že ani Francie sama neprojevila příliš velké sympatie vůčí Rakousko-Uhersku. Maďaři byli od dávna největšími přáteli Francie. Přímých zájmo- vých rozporů mezi Francií a Uhrami rovněž není.
Andrassy Rumunskul Del Rakovszky Maďar Nova Bulharsko Rumunsko Sedmihradsko Rakousko Uhersko Německo Anglie Francie RakouskoUhersko Uhry T vědět RakaskýUhersko
12 article
Dlužno se tudíž s údivem tázati, proč jediná okol- nost, že Uhry patří k trojspolku, by mohla zjed- nati chladnější poměr? Ačkoli si v Uhrách pře- jeme, aby styky s Francií byly co možná těsné. nemůžeme k vůli tomu v Uhrách přece upustiti od trojspolku. Pokud jde o Rusko, mohou Uhry. vzpomenou-li minulosti, najíti dosti důvodů, aby chovaly i na dále jaksi nedůvěru k Rusku, jež i v nedávné době bylo hlavně příčinou, že bylo třeba tak zbrojití. Celkem převyšují daleko aktivní položkyv politice ministra zahraničních záležitostí pasiva.
Uher Uhry Francie Rusko
13 article
Doporučuje tedy dle usnesení zahraničního výboru. aby exposé ministra záležitostí zahraničních bylo vzato s důvěrou a uznáním na vědomí a aby byl rozpočet ministerstva záležitostí zahraničních schválen. (živá pochvala u majority.) Del. hr. Michal Karolyi (str. neodv.) prohla- šuje, že jest a řízením zahraniční politiky nespo- kojen nejen proto, že na Balkáně tak bez cíle bloudila, nýbrž také proto, že v trojspolku ne- hrála roli, která jí náleži. Politikou prestiže na Mičovém náměstí pozbyli jsme všech přá- tel na Balkáně a při tom nás to stálo 400 mi- lionů. V otázce revise zacházelo s námi Německo tak, jako bychom byli quantité neglige- able. Z toho se také vysvětluje, že Rumunsko nás považuje zav bezcenné. Řečník čte článek rumunského historika Xenopola, vy- chovatele syna rumunského následníka trůnu, ve kterém se m. j. praví, že pro Rumunsko ne- má smyslu trvati při trojspolku, kte- rý vlastně neexistuje. Německo pro- vezuje prý politiku Habsburkům nepřátel- skou a sItalii bude Rakousko míti pro Alban- sko stále konflikty. Po Turecku při- jde prý Rakousko na řadu. Ono je dru- hým nemocným mužem v Evropě. V tomto duchu, praví řečník, jest vychováván syn rumunského následníka trůnu. Okolnost, že Ně- mecko stojí za Rumunskem, činí rumunske drzosti pochopitelnými.
Del Karolyi Habsburk Balkán Mičový náměstí Německo Rumunsko Rakousko Alban Turecko Evropa
14 article
Předseda přerušuje řečníka, aby vůči cizím státům neužíval takových neparlamentních výroků. Del. Lovaszy: Pravda se smí říci. Del. hr. Karolyi přijímá s úctou napome- nutí předsedovo a lituje sám proneseného výroku. Kritisuje pak trojspolek a prohlašuje: Nepatříme k trojspolku proto, abychom prováděli politiku vý- bojnou, nýbrž abychom zabezpečili mír a abychom hospodářsky sesílili. Tohoto cíle se však nedosa- huje. Tiživé břímě ozbrojeného míru pociťujeme nejvíce mezi všemi třemi státy. Trojdohoda boyko- tuje zrovna trojspolek. Úkolem naším mělo by býti. abychom přátelským sblížením mírnili rozpory mezi trojspolkem a trojdohodou. Toho by se však mohlo dociliti jen tehdy, kdyby se na Míčovém náměstí prováděla samostatná politika, nikoli však taková politika, jakoby Míčové náměstí bylo fi- liálkou Wilhelmstrasse. Kdybychom po vypuknutí války byli Novo- pazarsko opět obsadili, býval by to casus belli. Německo a Italie podporovaly energicky naše úsilí o zachování evropského koncertu. Anglie chovala se objektivně po celou balkánskou krisi. Poměr k Francii měl by se zlepšiti. Pokud jde o Rusko,
Del Karolyi Míča náměstí Německo Italia Anglie Francie Rusko
15 article Ize říci, že tajné konvenee balkánských států byly
Ize říci, že tajné konvenee balkánských států byly uzavřeny s jeho tichým vědomím. Nazývá-li se Rusko přítelem míru, dospělo rozhodně poněku pozdě k tomuto názoru a vyjádřil-li se Kokovcov že Rusko nechtělo vlastně za celé balkánské krise nic jiného než Rakousko-Uhersko, můžeme tomu rozuměti jen tak, že Rusko bylo asi nuceno podro- bíti důkladné revisí svůj původní program. Tam zvítězí, bohdá, přesvědčení, že své opravdové zájmy na Balkáně bude moci chrániti nejsnáze v dohodě s námi. Albanie zřízena trojspolkem zejména svorným postupem Rakousko-Uherskaa Italie. Upraviti poměry na Balkáně na základě ethnografickém nelze. Panslavistickou ideu stihl tam bankrot. Rumunsko postoupilo na první z moc- ností balkánských. Uhrám proto nehrozí nebezpečí. Monarchie je schopna plniti své úkoly jen v ny- nější dualistické konsistenci: další koncese jed- notlivým národním kmenům ohrožovaly by budoue- nost. Rozpočel přijímá. Potom promluvil ještě del. Berzeviczya na to byla schůze přerušena až do 1/44. hod. V odpoledni schůzí del. bar. Hengelmüller dovozoval, že zahraniční úřad nemá proč vyhýbati se úplnému objasnění svého postupu. Předseda upozorňoval řečníka, že není do- voleno řeč čísti Del. šl. Rakovszky: Výborněl Del. bar. Hengelmüller: U nás není jed- notného veřejného mínění o zahraničních otázkách
Rusko RakouskoUhersko Balkán Albánie Rakousko Rumunsko Uhry Výborněl del . bar
16 article
(Výkřiky.) Del. Rakovszky: Nejsme schopní k usná- šeni Předseda: Mám zjistiti počet přitomných delegátů? Del. Rakovszky: Ovšem. (Zapisovatelé po- čítají přítomné.) Není zde 31 delegátů Zapisovatel hr. Telekit Jen 30. Ale hned opatříme ještě jednoho. (Hluk oposice.) Del. Rakovszky: Proč jste nezaopatřil nutný počet, když byla svolána schůze na naše přání? (Hluk.) Předseda přerušil schůzi, ale za přestávky trval hluk dále. Del. šl. Rakovszky volal na předsedu, jenž při přestávce zůstal na svém mí- stě: Proč jste také tenkrát nepřerušil schůzi? Předseda: Tehdy věděl každý, že nejsme schopni usnášeti se. (Velký hluk u oposice.) Del. hr. Hadik: Věděli to jen, kdo se pakto- vali. (Hluk u většiny.) Del. hr. Apponyli Pouze účastníci komplotul Když byl přítomen dostatečný počet delegátů, předseda obnovil schůzi, pravě! Vyhověl jsem jednacímu řádu. Del. Rakovszky: Prosím o slovo k jedna- címu řádul M.-p. hr. Tisza: Není to dovoleno za řeči. Předseda: Záležitost již vyřízená nemůže býti znovu přetřásána. Del. Hengelmüller: Bývalo by snad lépe. kdyby rozdělení území na Balkáně bylo jinak do- padlo ale bez risika nebylo to možno. Předseda upozorňuje opět, že není dovo- leno řeči čísti. Del. Rakovszky: Také Berzeviczí četl svou řečl (Souhlas a povyk na levici.) Předseda: Prosím o klid! Podporujte mne při provádění měho úřadu. Del. hr. Hadik: Nebudeme vás podporovati Del. bar. Hengelmüller konečně projevil naději, že jednání se Srbslém povede k dobrému konci.
Rakovszky Del Berzeviczet Balkán Tisza
17 article
Del. šl. Rakovszky k jednacímu řádu) prohlásil, že dnešní opatření předsedovo při sta- novení způsobilosti k usnášení odporuje naprosto jeho jednání v minulém týdnu. Předseda: Del. Rakovszky připouští, že jsem dnes jednal správně. Dle jednacího řádu neni oprávněn přetřásati v této formě, co se stalo mi- nulý týden. (Hlučný souhlas na pravici.) Del. hr. Andrassy nechce boj oposice přenášel na pole zahraniční politiky. Místo statu quo měli jsme naproti křesťanským státům balkánským pro- vozovati politiku nejpřísnější neutrality. Schva- luje, že odmitnula byla formule desinteressementu a dobře, že ministr vyslovil souhlas s účastenstvím na konferenci velevyslanců jen, bude-li předem zabezpečeno zřízení albanského státu. Záleží nám na tom, aby na Adrii nevznikl žádný stát, který může proti nám využitkovati moře. Za druhé bal- kánské války dopustili jsme se mnohých chyb. Tak Tiszova řeč v uherské sněmovně byla chybou. Sta- novisko mocnářství v otázce revise dlužno litovati Chování Německa nevyvolalo v trojspolku rozla- dění; také mocnosti dohody nebyly jednomyslny Řečník je přesvědčen, že nebylo třeba tak velkých vojenských opatření a schvaluje vystoupení mon- archie proti Černé Hoře. Velikou chybou je ztráta přímého spojení s Albanií a že Albanie vypadla příliš malá. Srbsko bylo posíleno proti naší vůli Řečník je přívržencem trojspolku také proto. že vyhovuje našim zvláštním zájmům, také Ma- ďarů. Bylo by veta po budoucnosti Uher, kdyby Němci byli přemoženi. Panslavismus lze nalézli na nejvyšších politických a vojenských místech v Rusku a vede často i vládu samotnou. Proto je spolek s Německem pro nás bezpodmínečně nul- ným. Italie musí ovšem upustit od aspirací, jako je dobytí Albanie, ostatně má úplnou svobodu ve Středozemním moři. Africe a osadách.
Del Andrassy Adrie Tiszův Němec Německo Albánie Srbsko Ma Uhry Rusko Afrika del
18 article
Velmi prospívá, udržujeme-li intimně důvěrný poměr k Anglii. V poměru mezi Rakouskem a Ru- skem není reálného rozporu, nýbrž pouze uražená ješitnost. Také v našem poměru k Francii bylo by s výhodou používati jiného tonu. Konečně nabádal řečník hr. Tiszu, aby nevedí dále boj, jenž ohro- žuje budoucnost Uher. (Hlučný souhlas oposice. M.-p. hr. Tisza namítl hr. Karolyovi, že ne- udal, jak by zahraniční politika vlaslně měla vy- padati. Kdykoli ruská politika umožníla naší mon- archií sledovati k Rusku přátelskou a pokojnou politiku důvěry, nebylo v této říši ani jediného činitele, jenž by to nebyl pozdravil s největší ra- dosti. Myšlenka statu quo byla nadhozena druhou skupinou mocnosti v souvíslosti s konkrétním ná- vrhem, abychom dotyčný krok u křesťanských bal- kánských národů podnikli společně s Ruskem.A nyní tvrdí hr. Andrassy, že jsme měli zachovati vůči balkánským státům neutralitu, abychomje chránili proti všem důsledkům ztracené války. Z daných poměrů nemohli jsme dělati nic jiného, než co jsme udělali.
Tisza Anglie Rakousko Francie Uhry Rusko Tisza
19 article Bethmann-Hollwegozahraničn politice Německa.
Bethmann-Hollwegozahraničn politice Německa. Z Berlína, 9. prosince. V říšském sněmu německém při prvním čten rozpočtu nejdříve ujal se slova říšský kancléř šl Bethmann-Hollweg a dovozoval: Událost na Balkáně zaměstnávaly i za posledních měsíců německou zahraniční politiku tak znač- ně, že považuji za svou povinnost vysloviti se tom hned na počálku. Mezi mými posledními vý- vody, pronesenými v tomto sněmu o situaci na vý- chodě, a tím, co bych chtěl dnes řící, 1eží druh balkánská válka, smlouva bukurešt- ská a uzavření míru Tureckas jeho od- půrci v první válce. Tím vyšly události ze stavu akutního konfliktu, ačkoliv následky světodějných převratů, jichž svědky jsme byli, nejsou samozřejmě ješte ukončeny. Stanovení albanských hranic n severu a jihu, jež činilo dočasně obtíže, spěje jak se zdá, k zakročení. Otázkou, jež dolýkala se ob zvláště našich specielních zájmů, jest nová úpra- va poměrů tureckých státních dluhů nutná následkem rozdělení části evropského Tu- recka. Koníerence, která se za timto účelem sešla loni v létě v Paříži, musela se při vypuk- nutí druhé války balkánské odročiti. Snažíme se do té doby, až se tato konference opět sejde abychom stykem s druhými velmo- cemi v poslední době, zejména s Francíí, při- pravili základy pro brzké řešení této otázky. O osudu ostrovů nebylo — jak známo — ještě delinitivně rozhodnuto. Smím však snad projeviti naději, že najde se uspokojivé východiště.
Koníerence Německo Berlín Hollweg Balkán Paříž Francíí
20 article
Ve všech dosavadních fasích balkánské krise stály velmoci, třebas jejich zájmy nebyly všude stejné, konečně vždy tak pevně pospolu, aby ne- ohrozily konečný cíl všem společný, že dovedou překonati i tyto ještě zbývající obtíže. Neboť tato shoda velmocí, vědomí, že oporná celková situace mezi velmocemi nesmí býti otřesena novým uspořádáním poměrů na Balkáně, nebyla zmenšena, nýbrž sesílena za několikaměsíční namáhavé práce, která byla vy- konána od té doby, kdy byla vypálena na Balkáně první rána z děla. Zásluha o to patří všem vel- mocem společně a pozdější doba bude snad ještě kdysi vděčiti londýnské konferenci vel- vyslanců, z počátku namnoze ostře kritisované že konference ta dovedla dosud solidární zájmy Evropy sjednotiti a semknouti. Zúčastníme se nadále společné práce velmocí v témže duchu, němž jsme tak dosud činili. Energicky a účinně podporoval jsme při tom zvláštní zájmy svých spojenců: Rakousko-Uherska a Italie A současně prokázali jsme důvěryplnou součinnost s Anglií a opírajíce se o své přátelsk styky s Ruskem, služby koncertu evropských mocností, úkol to, jenž byl nám usnadněn naším jak s potěšením mohu konstatovati. — naprosto korrektním poměrem k Francii. Když byl uzavřen bukureštský mir rozcházely se názory o tom, má-li býti tato smlouva
Balkán Evropa RakouskoUhersko Anglie Rusko Francie Italia
21 article
Evropou revidována. Odpověděli jsme na tuto oláz- ku záporně. Soudili jsme, že v této smlouvě bu- kureštské máme základnu, z niž mohlo by se po číti se zdlouhavými vyklizovacími pracemi na Bal- káně. Toto očekávání nás dosud nezklamalo. Jak po podepsání smlouvy bukurešťské, za niž děku- jeme nikoliv nejmenší měrou umírni- nosti Rumunska, moudrosti jeho panovníka obezřetné politice jeho slátníků, poměry na Bal- káně dozrávají zvolna k upevnění, to mohli jsme sledovati bez přemrštěné naděje do budoucnosti ale i bez škarohlídství. Kam bychom byl však dospěli, kdybychom — myslím evro- ské velmoci — byli zahájili proti této smlouvě ihned kasační řízení různlo- slinázorů o účelu a rozsahu lakovéh řízení a ve stadiu balkánského pro- blému, nepřipraveném pro rozhod- nutí evropských koníerencí, to nech e dále rozváděti. (Velmi správně.) Okolnost, ž Rakousko-Uhersko z počátku snad uvažo- valo, je-li revíse smlouvy účelnou, vzbu- dila na jistou dobu v částech vařejnosti názor, že tato různost názorů působí nepříznivě n náš spojenecký poměr. Mohu tento názor rozhodně odmitnouti (Pochvala.) a odvolati se při tom na projevy, jež pronesl rakousko-uherský mi- nistr zahr. záležitostí hr. Berchtold v dele- gacích. Pánovél Náš spojenucký poměr jest příliš ne- ochvějně založen ve velkých životních zájmech obou říší, než aby mohl býti nějak zkalen případným různostmi názorů v incidenčním bodě bal- kánského problému, na němž jest Rakou- sko-Uhersko mnohem blíže intereso- vánonež my. (Velmi správně! Výborně!) Pevná součinnost mocností spojených v troj- spolku osvědčila se v celém dosavadním průběhu krise balkánské tak silnou, jako dosud nikdy (Velmi dobřel na pravici), aniž při tom byla ohrožován společná práce velmocí.
Berchtold Evropa Bala Rumunsko RakouskoUhersko Uhersko
22 article
Budoucnost Turecka. V otázce, jak se má zachovati Evrop vůči budouenosti Turecka, mohu, jak soudím, konstatovati potěšlivý soulad mězi všemi velmocemi. Trojspolek má po ukoněení boscn- ské a tripolské otázky vlastní zájem na za- chování a vnilřním upevnění držav turecké. Jednota ve všech otázkách s tím spo- jených byla při rozmluvě s ministrem záležitosli zahraničních markýzem di San Giuliano za schůzky německého a italského mo- náře v Kielu počátkem července tohoto roku znovu potvrzena a za vhodných přiležitost uplatněna. Ministr prohlašuje pak na prohlá- šení sira Edvarda Greye a Asquitha a kon- slatuje stejný ráz v základních myšlenkách něme- cké a anglické politiky ve příčině dalšího naklá- dání s Tureckem, totiž zachování turecké vážnost a neporušitelnosti tureckého územ v. Asii a v evropské državě na zákl a dě vnitřních reforem. Také z rozmluv, kter jsem měl sruským ministrem záležitost zahraničních Sazonovem, a ruským před- sedou ministerstva Kokovcovem za vitané ná- vštěvy obou těchto pánů v Berlíně, mohl jsem se- znati, že Rusko odmítá myšlenku získat území v Malé Asii a že úsilí jeho směřuje souhlasně s námi na zlepšeni poměrů v Ar- ménii, spočívající v zájmu Turecka samého a jím v zásadě nutným uznaného. Konečně jsem se do- mnival seznávati z průběhu věcí, že politika francouzská vzhledem na její poměr k Tu- recku jest naplněna v základě rysem kon servativním. Ministr pak prohlašuje, že Německo za- hájilo s Anglií a Francii vyjednáváni za tím účelem zameziti v Malé Asli tře- nice v oboru hospodářském a jednou pro vždy zaručiti provedení podniku dráhy bagdadské Iinaněně i politicky.
San Grey Asquith Turecko Evropa Kiel Asie Berlín Rusko Ara Německo Anglie Francie
23 article
Zahájili jsme dále, praví říšský kancléř, jednání s anglickou vládou, abychom zabránili možnému vzniku hospodářských rozporů v končinách afrických. Bez poškozování práv druhých stra — chci to ostře zdůrazniti — usilujeme o spra- vedlivé vyrovnání zájmů obou stran. O jedno- stranném resignování Německa nen při tom řeči. (Pochvala na pravici.) Podotkl bych jen, že — jak se mohu důvodně domnívati — bude výsledek jednání uvítán v Německu i Anglii jako přijatelné rozřešení možných rozporů bude-li toto vyjednávání zakončeno ve směru, obě- ma vládami sledovaném. Doufám, že potom důvěra vyznačující naše nynější styky s anglickou vládou, rozšíří se i na ony kruhy v obou zemích, které zatím ještě projevují jakousi skepsi pokud jdeo opětné sblížení obou kmenově příbuzných národů. Nevzpomínejme již, pánové, toho, co se stalo v mi- nulosti, a pracujme spolehlivě dále o základech které nám přítomnost poskytuje. (Výborněí). Říšský kancléř končí: Politika naše byla naším vlastním zájmem a spojenci našimi tak jasně vy- tčena, že myslím, že jsme nemohli jíti jinou cestou a politika tato jest konečně v souladu s velikými hledisky, kterými dle mého přesvědčení musí celá naše politika se říditi. Naše poloha v srdci konti- nentální Evropy bude nás vždycky poukazovat k tomu, abychom za neporušené zachování konti- V drobném prodejla ranní čislo o sobě večsrní Ve dliálkách na venkově ranní čislo večerní lnaeráty plnti se hotově napřed Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž- rodakce, tlskárna a skpedlce „Národních Listů“ Rukopisy se nevracej
Německo Anglie Evropa
24 article
nentálního mocenského postavení Německa nasadili všecky fysické a morální sily národa (Souhlas na pravici), ale zároveň žádají tyto síly velitelsky ne- ustálý vývoj v hospodářském životě světa. Jen ne- oprávněná rozmrzelost může zneuznávati, že Ně- mecko na tomto velikém úkolu z minulých desítiletí s úspěchem pracovalo. Úkol zůstane velký a zna- mená určitý a pevný cil, i když tohoto cíle může se dosíci jenom stálou a trpělivou vytrvalostí. (Po- chvala na pravici, výkřiky u soč. dem.) Posl. Šcheidemann nepovažuje kancléře za vhodného muže k obraně zájmů německého ná- roda naproti cizině. Ze spletité jeho politiky třeba východu přiměřeného důstojnosti německého lido- vého zastupitelstva. Po posledním rozhodnutí zá- ležitosti savernské je zahanbujícím pro říšský sněm, že kaneléř do něho zase vstoupil. Žádný poslanec. který hlasoval pro votum nedůvěry, nemůže povo- liti rozpočet jemu, ani ministrovi vojenstvi. Troufá proto, že příslušné návrhy sociálních demokratů budou jednomyslně schváleny. (Velká veselost.)
Posl Německo
25 article
Kancléř šl. Bethmann-Hollweg odmítl útoky Scheidemannovy. Pro čtvrtkové usnesení ne- podal a aepodá demisi. Způsob projednání dotazu nesrovnával se s názory říšského sněmu, ale ta- kové různosti jsou časté a součástkou politického života. Opru se — končil — jakémukoliv pokusu cmeziti ústavní císařova práva. [Výkřiky na levici: To jest od vás velmi krásné!) Německý národ ne- bude chtíti, aby císařská moc byla postavena pod sociálně demokratický nátlak. (Pochvala na pra- Posl. Spahn (střed) podal prohlášení: Dle ústavní listiny přísluší císaří právo jmenovati a pro- pouštěti říšského kancléře. Na tom nemůžeme tudít ničeho měniti. Nemůžeme ani zamitnouti rozpočet. poněvadž jej nepovolujeme přece říšskému kancléři nebo ministru vojenství, nýbrž v zájmu říše a ná- roda. [Souhlas ve středu.) Řečník přešel pak k roz- pravě o rozpočtu. Je povděčen, že spolek s Ra- kousko-Uherskem a Italii stal se pevnější a rád by, aby spolek Rakouska s Německem stal se co možná pevným. Konličním právem nesmí býti bý- báno; zákon o jesuitech — troufá — bude úplně odstraněn.
Hollweg Scheidemannův Posl Spahn Rakousko Německo spolek s RakouskýUhersko Italia
26 article
Posl. Bassermann (nár. lib.) dovozoval, že kancléř jednou staví pevné trvání trojspolku v po- předí svých výkladů a že po druhé tvrdí, že ně- mecká politika vedla k zlepšení ve stycích s Ru- skem a Anglii. Cílem německé politiky v balkán- ských zmatcích byla dohoda Rakousko-Uherskaa Italie s velmocemi, zachování světového míru života schopného Turecka a zastávání se zájmů Rumunska. Budeme ocholně podporovati snahy. jež navazují na starou politiku kn. Bismarka, který kladl velikou váhu na dobré slyky s Ruskem. Budo míti vliv na Francii a zabrání jejím extravagancim. Německu interesuje, jak Rakousko-Uhersko obrací svůj zřetel také na 1oďstvo. Řečník doulá, že se zdaří provozovati dál dosavadním způsobem německou hospodářskou politiku v Turecku Pokud jde o brunšvickou olázku, vyčítal řečník. že nebylo dosaženo bezvýhrádného zřeknutí se vévody a Welfů. Rozebíraje savernskou záležitost, doufá, že Elsasané uznají smysl veliké většiny říšského sně- mu pro svá přání a že císař snaží se bäjíti jejich zájmy. (Hlučná pochvala národních liberálů.) Další rokování odročeno na zejtřek
Posl Bassermann Bismark Welf Anglie Rakousko Turecko Rumunsko Rusko Buda Francie Německo RakouskoUhersko
28 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Českoněmecké vyrovnání na říšském něme- ckoradikálním sjezdu. Na sjezdu německoradikální strany ve Víd- ni, v neděli a v pondělí konaném, referoval posl. Pacher o parlamentní taktice. O če- skoněmeckém vyrovnání prohlásil, že strana i na dále státi musí na tom, aby požadavky Němců v Čechách byly konečně splněny. Z pů- sob, jakým se to stane, jest prý otázkou druhořadou, ale Němci musí trvati na poža- davku nového útvaru poměrů v zemi a o této nové úpravy bude záviseti stanovisko Němců k vládě. Předsednictvo německého sdružení z Čech v poslední rozpravě s před- sedou ministerstva znovu uplatňovalo tyto požadavky.
Pacher Němec Víd Čechy
29 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Dr. Steinwender proti oktrojírce. Dr. Steinwender, předpokládaje, že spor polsko-ukrajinský bude v nejbližších dnech vyřízen, obrací se ke sporu česko-německé- mu, jehož uklizení má za nejnutnější na ten čas potřebu státní. Až prý na říšské radě umlkne ukrajinská obstrukce, vstoupí zas do popředí obstrukce česká, která prozatím dává slovo Ukrajincům a svými těžkými bataliony bude se domáhati splnění svých požadavků tím naléhavěji, že ukrajinská obstrukce přímo svádí k následování. Čechové — píše dr. Steinwender — budou žádati, aby se v Če- chách obnovila zemská samospráva, proti če- muž budou vystupovati Němci tak dlouho, do- kud nebudou řádně zabezpečena jejich národ- ní práva. Právo bude státi proti právu, na je- ho obranu užije se nejostřejší zbraně, ob- strukce, což se rovná parlamentní samovraž- dě. Z tohoto konfliktu je jen jediný možný vý- chod: dorozumění mezi oběma národy v Če- chách. Mluví-li se o oktrojírce, člověk je na rozpacích, co má pokládati za méně oprávně- né, zdali podceňování vlastní síly a strach před odpovědností, anebo přeceňování vlády, která má provésti nemožnost, totiž uspokojiti oba sporné tábory. Spíše je pravděpodobno, že obě sporné strany by oktrojírku prohlásily z násilí a samy by pak hledaly cestu ke smíru.
doktor Steinwender Čecho Němec RakouskoUhersko
30 article
Nikoli — dodává dr. Steinwender — smír ne- může býti diktován, jeho možno dosíci jen vy- jednáváním. Smír byl by nejplodnější vymo- žeností obou národů v Čechách, zabezpečil by oběma těmto kulturně a hospodářsky nej- výše stojícím národům jich práva ve státě. ostatním národům by pak přinesl úlevu a za- bezpečil by celému státu mocný rozvoj v osvě- tě i hospodářství. Panovníkova pochvala. Císař dal nedávno vysloviti všemu bo- senskému obyvatelstvu skrze zemského ná- čelníka, gen. Potiorka, díky za loyální chování za dob balkánské krise. Podobně nařídíl nyní místodržiteli hr. Attemsoví, aby obyvatelstvu
doktor Steinwender Čechy