2
masthead
NÁBODNÍ LISTY.
3
masthead
17. ledna 1907. Číslo 17.
4
article
Bec — obnášelo 9600 K. (Ve včerejším čísle ob-
sažena jest chyba tisková; stojíť tam místo
9600 K 8800 K). Nyni zůstane vše při starém,
jen připoji se pátá kvinkvenálka 1200 K, a čtvrtá
zvýši se o 400 K, tedy také na 1200 K. Profe-
soři mimořádní měli základního platu 3600
korun a dvě kvinkvenálky 400 K; při nezmě-
něněm služném základním zavádí se nyní kvin
kvenálky 4 po 600 K. Ptejme se nyní, jaký vliv
bude mít také-úprava na naši jedinou českou
universitu?
Aby vývody naše byly plně přesvědčivými
uvádime dle oficiálního „Seznamu osob a ústav
c. k. české university Karlo-Ferdinandovy na za-
čátku r. 1907“ následující tabulku, v níž dle
fakult roztříděni jsou profesoři řádní, u nichž
uvedeno především, 1. kolik let byl dotyčný pán
profesorem mimořádným, 2. ve kterém roce jme-
nován řádným a 3. kolik mu v ten čas bylo let
U profesorů mimořádných uveden rok jmenování
a tehdejší stáři dotyčného.
K Profe
univerzita KarlaFerdinandov
5
article
Profesoři řádní:
7
article
Fakulta
medielnská
11
article
— 1874 27
7 1889 41
6 1890 40
8 1890 39
8 1890 38
6 1892 46
6 1899 42
— 1899 41
6 1900 39
12
article
1886
1887
1887
1888
1893
3s
1902 59
9 1902 47
8 1903
1904
13
article
1895
1896
1899
15
article
1900
16 1902 49
16
article
Profesoři minořádní:
1891
17
article
1901 39
1903 37
1905 35
20
article
1899
1901
enp
1902
24
article
Tato tabulka podává nám úplný výkaz stavu
učitelských osob universitních, státem place-
ných. Jde-li o to, stanoviti, kolika řádným profe-
sorům prospěje nová také-úprava, vzpomeňme,
že jen těm, již požívají nejméně čtvrté kvinkve-
nálky, kteři byli tedy jmenování před r. 1887.
Vidíme, že jsou to z právnické fakulty páni dva
(ze 7), z medicinské tři (ze 16), z filosofické pět
(z 28), z theologické žádný. Z toho již je patrna
všeobecnost naší také-úpravy. Ale ještě hůře
jsou na tom profesoři mimořádní. Ti novou úpra-
vou vyzískají vůbec něčeho jen tehdy, požívají-li
alespoň prvé kvinkvenálky, byli-li tedy jmeno-
váni před r. 1902. Vidíme, že jest to na fakultě
právnické 1 (ze 4), na medicinské 5 (z 8) a na
filosofické 2 (ze 13). Z těchto jeden na medi-
cinské a jeďen na filosofické získají po 400 K.
ostatních 6 po 200 K, kdežto zbývajících 18
vůbec musí se bez zvýšení platu obejiti. Profe-
sorům řádným všem alespoň jako pokroutka
dáno zvýšení aktivního přídavku o 515 K.
Když hledíme na čísla v osnově úpravy uve-
dená a vypočítáme si, že řádný profesor může
dojíu platu až 11.200 K, a vidíme hemžiti se
v úpravě čtyři kvinkvenálky pro mimořádné
mohlo by se nám přece zdáti, že úprava ta je
něčím jiným, než smutně pověstným „ut aliquid
factum esse videatur“. A přece bližší rozbor
hned radost naši rozplaší. Ano, řádný profesor
může končit svou karriéru s 11.200 K plalu,
ale musí si řádně pospíšit. Vždýť v tom je ta
čtyřtá a pátá kvinkvenálka a na obzoru ominésní
číslo 70 let, kdy chtě nechtě musí se se svou
stolicí rozloučit. Aby tedy alespoň na odchod-
nou dostal onu pátou kvinkvenálku, musil být
jmenován řádným nejpožději ve svém 14. roce.
Tabulka naše ukazuje, že celé řadě pánů tate
fakulta právnický 1
25
article
Barbey d'Aurevilly umí ještě dvě věei zna-
menitě. To, čemu řikáme »obratně tančiti mezi
vejci« a pak říkati věci nepříjemné, když toliž
chce, formou neobyčejně přijemnou. Důkazem
toho jest studie jeho o poesii Theodora de Bau-
ville. Celý poměrně dlouhý článek jest v jádru
negací poesie této, ale co jest v této negaci
chvály zasloužené, uznání opravdu cítěného,
holdu upřímného. Ale D'Aurevilly natáhl same-
tové kožešinky přes ostré drápky a hali své
impertinence v cukrový obal pražených mandl
a čokolády. Výslednice však zůstává táž, je
vždy mrazivě negativní a pro poesii Bauvillovu
vražedná. Právě to, v čem jest vrchol této po-
esie, to Barbey potírá a v mnohém dlužno říci,
že má pravdu. Vytýká, že Bauville přílišným
kultem formy poesii zmaterialisoval, že ji svedl
v neplodné, bezmyšlenkové hračkářství a vinu toho
svaluje na přílišné vyznávění jedné školy básnické.
Šleh pattí Hugovi a — Parnassistům. Dle něho
jest Bauville odstrašujícím přikladem, kam vede
jednostrannost básnických škol a důkazem, pro
tyto školy nemohou míti trvání a brzy vymírají.
Všecky květy, později po tomto výroku básníku
hozené, jsou květy na rakev. Těmi zůstávají
třeba je hodila tam ruka plná prstenů, bílá
pěstěná, vonná a sebe delikátněj ší.
Aurevilly
Theodor jít Bao
D Aurevilly
Bauvillův
Šleh
Hug
Parnassist
26
article
Hledáme-li též něco věcně nového v knjze
Barbeyově, nalezneme to v studii o zapomenutém
dnes již básníku »Centaura« — Morici de Gué
rin. Pan d'Aurevilly byl jeho dlouholetým sou
druhem v mládí a věděl o něm víe než Sajnte
Beuve, který napsal jakýsi úvod k posmrtnému
vydání Guérinových básní a fragmentů. Guěrin
byl přílis velký idealista, on stonal ideálem, de-
finuje Barbey celou jeho básnickou potenci
nemoc zároveň. Zjev pozoruhodný, třeba ne
úplně vyzrálý a vyhráněný, ale svým »Centau
rem« osobitý i přes jisté podobnosti s Chéni
erem. Hrot článku místy dost zjevně, celkem
stajeně obrácen jest proti Sainte-Beuvovi a tím
i proti celé jeho kritické methodě. I zde jes
nastříkáno jedu — ale jest podán v růžové ky
tici, tím způsobem, jak to pouze dovedl Bar-
bey, když nebyl jako a propos Viktora Huga
sprostákem, nýbrž tím, čím opravdu byl, v cele
své bytosti: hotovým, byť i trochu
taromodním kavalírem.
J. V.
Barbeyův
Moric jít Guý
Aurevilly
Sajnte Beuve
Guérinův
Sainte
Hug
27
article
možnost dána není. A při tom stále předpoklá-
dáme ještě, že universitní profesoři mají makro-
hietiku v malíku a že hračkou jim jest dosíci po-
žehnaného věku 70 let, daleko přesahujíeí
střední věk lidský.
A ti profesoři mimořádní! Pěkně jim slibuje
úprava čtyři kvinkvenelky, snad proto, aby se
jim nozachtělo toužit po profesuře řádné. A pře-
ce má být stav tento pokud možno pouze sta-
vem přechodním od docentury ku profesuře
řádné. Vskutku také vidíme z přehledu o profe-
sorech řádných, že profesura mimořádná trvá
průměrně méně, než 10 let, takže slibování 3.
a 4. kvinkvenálky, úplně ilusorní, nemůže nikdy
nahraditi skutečnou slušnou úpravu platu zá-
kladního. Vždyť je z tabulek patrno, že docent
stává se mimořádným z pravidla po překročeném
roce 35., tedy aspoň 10 let po dokonání vlast-
ních universitních studií. A bude čím dále tím
hůře. Vždyť obnáši průměrný věk docenta dle
téhož již citovaného „Seznamu osob“ na fakulie
28
article
Fakulta
theologická
29
article
Fakulta filosofieká
30
article
1891 49
1 1892 40
1 1892 3.
4 1895 48
4 1900 40
1905 53
31
article
1896 41
1897 43
7 1897 42
7 1897 45
5 1898 45
6 1898 40
32
article
1880 35
1881 43
1882 32
5 1885 39
3 1885 47
6 1888 40
— 1891 40
9 1892 45
8 1892 43
10 1893 40
6 1894 48
7 1895 42
14 1896 46
1896 36
33
article
2 1899 37.
7 1902 49
4 1903 49.
5 1904 39
9 1904 58
4 1905 35
7 1905 46
7 1905 46
35 7
37
article
1905 40
1905 37
1905 42
1905 37
1905 31
38
article
1888 41
1903 30
1903 35
40
article
1904 36
1904 33
1905 45
právnické přes 35 let, na fakultě medicinské
filosofické dokonce 39 let. Kdyby dle nové
úpravy takový docent byl ve svém 40. roku jme-
nován mimořádným, a vyčkati měl jako takový 4
kvinkvenálky, tu by ve svém 70. roce odcházel
do pense jako řádný profesor s jedinou kvinkve-
nálkou, tedy s platem 7200 K. To je ovšem číslo
od vypočitaných 11.200 K „paněkud“ rozdílné.
Vůbec je v celé úpravě patrna ruka nepři-
znivá školstvi, ruka finančníka, který závazně
slibuje něco, o čem je napřed velmi dobře pře-
svědčen, že to dle nynějších poměrů a dle ča-
sové omezenosti lidského života a působnosti
profesorské nikdy nebude nucen zaplatiti. Proto
to odsouvání zvýšení kvinkvenálek řádným pro-
gesorům na kvinkvenálky poslední, proto to
zlepsování“ platu mimořádným ve formě dal-
šich kvinkvenálek. Či myslí si ministr, že nasytí
se níimořádný profesor leskem zlata a hvězdiček
svoji uniformy, dle které zcela anomálně an
platu nebere
Předloha je ranou pěsti do obličeje lidí.
kteří byli oprávněni doufati, že křivda, která jim
se děje, bude alespoň zmírněna ...
41
article
Chce-li Rakousko touto předlohou dosíc
zvýšení vědeckého niveau svých universit vůč
vysokému jeho stupni v okolní cizině, pak vy-
myslilo nejúčinnější prostředek k docílení účin-
ku opačného. Nesmí se mysliti, že akademická
karriera bude vyhledávána lidmi sehopnými,
když i nadále vyžadovati má totéž sebezapření
v dlouhém čekání, tytéž oběti hmotné, jako do-
sud. Vždyť ideálem docentury je taková, jíž bez
zaměstnäní vedlejšího celý čas lze věnovati, jíž
oběti materiální rády by se přinášely, když by
po ní následovala professura slušně placená.
Neni-li tomu tak, pak nelze nikomu zazlíti, že
vedle docentury (viz střední věk docenta!) musí
hledati zaměstnání, jež by jej materiálně zabez-
pečovalo, zaměstnání, jež ovšem nutně zabíra
mnoho času, takže docentura vedle něho stává
se věci druhotnou. Jak může působiti to na vý-
sledky vědecké práce, oyšem snad i finanční mi-
nistr pochopí. I zde platí — za málo peněz, málo
muziky — a proto ve světovém koncertu věde-
ekém Rakousko hraje dosud tak málo všímanou
roli. Proponovanou také-úpravou platů se ovšem
poměry nezlepší, nýbrž zhorší!
Rakousko
42
article
Zemský výbor a nové zasedání
sněmu království českého.
Zemský výbor a nové zasedání
sněmu království českého.
Ve včerejší schůzi zemského výboru královstvi
českého došlo ke dlouhé a místy velice čilé rozpravi
o brzkém zasedání sněmu král. českého.
Podnět k ní zavdal návrh přísedícího z. v. dra
Václava Škardy, aby zemský výbor prohlásíl, že po-
kládá žádoucím, aby sněm zemský byl po roz-
pustění říšské rady ihned v únoru svolán, aby mohl
vyříditi potřeby zemského hospodářství a projednati
celou řadu naléhavých kulturních a správních před-
loh. Dr. Škarda poznamenal, žo doba, kterou na-
značil, je pro řádné zasedání sněmu již proto vhod-
nou, poněvadž sněmu umožní, aby zaujal stanovisko
k otázce volební povinnosti, o které říšská rada
novým volebním řádem rozhodnutí zůstavuje právo-
moci sněmů zemských.
Debata, která o návrhu dra. Škardy se rozvinula
byla velmi rozsáhlá; zúčastnili se jí všiehni členově
z. v. i nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří z Loh
kowicz.
Němečtí přísedíci, dr. Eppinger a dr. Werunskr
mluvili protí návrhu; přiznali sice, že uznávají po-
třebným, aby sněm zemský byl letos svolán, dodal
však, že dohu nynější, období předvolební, nepo-
kládají za vhodnou pro zasedání sněmu, poněvad
by se ho mohlo zneužiti k řečem z okna, že tedy
by bylo lepší, svolati sněm až po volbách říšských.
Škarda
Jiří
doktor
Eppinger
Werunskr
43
article
Přísedící hr. Schönborn, dr. Burian, Žďárský
Adámek podporovali návrhy dra. Škardy, poukazu-
jíce na to, že doba drem. Škardou naznačená je
ze všech nejvhodnější, nebat nynější období sně-
movní končí na sklonku letošního roku. Kdyby sněm
byl svolán teprve na podzim, zasedal by právt
před volbami zemskými, a tu by se tíní více mu-
silo počítati s tím, že by zasedání toho bylo využi
kováno k agilačním řečem
Nejvyšší maršálek kn. z Lobkowicz pravil, ze
na otázku snémovního zasedání nazírá jedine s hle-
diska praktického; jakkoli nepodceňuje námitku, pro-
nesenou se strany německé, pokládá přece jen dobu
po rozpuštění říšské rady nastávající za vhodnou pro
přiměřené zasedání sněmu. Neboť mezidobí, mezi
provedením voleb říšských a povoláním nové rady
říšské, nebude zajisté tak dlouhé, aby v čase tom
mohl sněm zasedati po přiměřenou dobu; ze zku-
šenosti je známo, že na vyřízení řádného rozpočtu
potřebuje sněm z pravídla šest neděl. Nejvyšší mar-
šálek připomenul ještě, že nynější zněmovní obdohí
skenčí nejponději dnem 8. prosince t. r.; ve kterýzto
den uplyne 6 roků, co byl jmenován nejvyšším mar-
šálkem zemským. A od té doby nenaskytne se pro
zasedůní sněmu příležitost vhodnější, nežli je dobe
po rozpuštění řišské rady.
Schönborn
doktor
Burian
Adámek
Škarda
Lobkowicz
44
article
Přísedicí Adámek připomenul, ze je povinnost
zemského výboru, starati se o svolání sněmu; jal
sněm zasedání využije, za to zemský výbor nen
zodpovědným. Přísedící Adámek upozornil pak n
veliké množství připraveného maleriálu, který j
zemský výbor povinen sněmu předložiti jako doklao
a výsledek svých prací; za způsob jeho vyřízen
dlužno zůstaviti zodpovědnost sněmu.
Dr. Škarda pravil, že svůj návrh podal z důvodů
čistě věených, nepřihlížeje k otázkám politickým. Na
odůvodnění svého návrhu připomenul pak rok 1897
kdy sněm také zasedal před volbami a pracova
klidně. Z tohoto příkladu je patrno, že na sněmu
je také před volbami možna klidná a kladná práce
Tím byla rozprava skončena. Návrh dra. Škardy
byl přijat všemi hlasy proti hlasům německých pří-
sedících dra. Eppingra a dra. Werunského. Zároveř
bylo usneseno, sděliti usnesení zemského výbor
vládě.
Adámek
Škarda
Werunski
Zároveř
45
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. ledna. (Společný roz-
počet schválen.) Rozhodnutím ze dne
14. ledna schválen panovníkem společný říšský
rozpočet na r. 1907 dle usnesení delegací obou
parlamentů. Odpočítá-li se úhrada, vykázaná při
jednotlivých odborech, obnáší veškera
řádná potřeba . . . . . . 350,831. 998 k
mimořádná potřeha . . . . 16,845.275
potřeba pro okupované země . 7,583 000,
další splátka na nová děla . 30,000.000
další splátka na loďstvo . . . 19,480. 000,
dodatečný úvěr na r. 1906 .
183.000,
celková potřeba tedy . 424,923.273
Na úhradu této potřeby má se použíti nej-
prvé výnosu cel a zbytek uhradí oba státy dl
poměru 66 6 : 33 .
Účetní závěrka společných vý-
dajů v r. 1904 vykazuje
řádných výdajů . . . . . 347,187.415
mimořádných výdajů
60,854 454
celkem tedy .
cla vynesla . . .
bylo tedy nujne uhraditi . .
Z této částky zaplatilo Rakousko-
175,058 298K
dle kvoty . . .
Uhry . . . . . 91,798.864,
V Praze, 16. ledna. (Uherské vyr ov-
nání.) Bar. Beck, když v rakouské poslanecké
sněmovně odvolal všechny předlohy, týkající se
vyrovnání rakousko-uherského, prohlásil, že
v otázce té neučiní nijakého nového kroku bez
dorozumění parlamrentem. Nyní se dovídá
z Vídně krakbvský »Czas«, že ministerský před-
seda chce ještě před rozpuštěním řišské rady.
podati poslanecké sněmovně vhodným způsobem
zprávu, v jakém stadiu se nachází nyní otázka
vyrovnání, t. j. kam dospělo vyjednávání, ve-
dené mezi oběma vládami. Poněvadž prvé čtení
vyrovuání bylo v odborných ministerských ko-
misích ukončeno, má se za pravděpodobné, že
vláda zašle kabinetu uherskému notu, v níž na
základě výsledků porad odborných komisí učiní
Uhrám určité návrhy a právě o téchto návrzích
podá zprávu i parlamentu rakouskému.
Uher
Beck
Praha
Rakousko
Vídeň
Uhry
46
article
V Praze, 16. ledna. (Aféra Polo-
nyova.) Strana neodvislosti přijala věc mi-
nistra spravedlnosti Polonya za svou, což pro-
jevila veřejně v dnešní schůzi uherské sně-
movny, když Polonyovi při jeho přichodu do
sněmovny připravila bouřlivou ovaci. Jsou sice
i ve straně neodvislosti členové, kteří sa s Po-
lonyem neztotožňují, ale na ten čas se podro-
bují většině, jak o tom svědčí rozhovor jednoho
člena této skupiny s redaktorem »Pest. Lloydu«.
»Je lhostejno — pravil nejmenovaný košutovee
— jsou-li zaloby na Polonye oprávněny nebo
ne; na ten čas nesmíme ho opustiti, nebot
jeho pád otřásl by postavením
celého kabinetu. Proto jsou nyní s Po-
lonyem solidární kabinet i strana neodvislosti.
V krátce bude se ve sněmovně projednávati
rozpočet ministeratva spravedlnosti a je n
snadě, že věc Polonyova bude vzata na přetřes.
Polonyi jest však dosti obratný, aby se obráni
a strana neodvislosti bude ho krýti při každém
útoku. Jednání takové předpisuje nám politická
nutnost. Z týchž důvodů nesmí věc Polonyova
býti odevzdána na rozhodnuti soudu, jinak za
neprazdňovala by parlament přílis dlouhou dobu.
a to se musí zameziti. Vystoupí-li se proti Po
lonyovi s novými žalobami, bude se brániti po
dobně jako ve věci Halmošově tím, že uveřejní
všechna akta, týkající se obžaloby.«
Také v ústavní straně jest nálad
příznivá Polonyovi. Státní tajemník Bolg a
prohlásil v klubovní schůzi, že Polonyi se úplne
očistil z obžaloby Halmošovy. Ale dnešní ovace
ve sněmovně nezúčastnila se ani strana ústavní
ani lidovci, ponechavše košutovcům, aby sami
projevili Polonyovi své sympatie.
V říšském sněmě koloval včera oběžník
jehož obsahem se Halmoš vyzývá, aby preciso-
val své žaloby proti Polonyovi. Oběžník pode-
psalo již asi 100 poslanců.
Polony
Lloyd
Polonyův
Bolg
Polonyi
Halmošův
Praha
Polonyov
47
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Osadně-politický výbor v Německu.
Přišti sobotu sestoupí se v Berlině osadně-
politický výbor. Jest k němu pozváno 140 zá
stupců vědy a literatury z celého Německa.
Slavnostní hostiny večerní zůčastní se i říšský
kaneléř německý a pronese politickou
řeč. —
Divadle a volby v Německu
Visbadenský orgán středu oznamuje, že
generální intendant dvorních divadel berlínských,
Hülsen, kterýž dlí právě ve Visbadenu, vydal
výnos dvorním hereům, v němž se jim dopo-
ručuje, aby jako jeden muž šli k volbě říšské
a volili »vlastenecky«. — »Vlastenectvím« roz-
umi se v Německu ovšem nyní vládní po
litika.
Německo
Berlín
48
article
Marokko.
V Tangeru nesmí domorodci mluvit o po-
litice. Místní úřady vynesly moudré nařízení
jimž se vyrozumívají majitelé kaváren, že budou
zodpovědní za to, když se bude v jejich míst
nostech mluvit o politice. Občaně maurští nesm
ve svých kavárenských rozhovorech ani špet-
nouti o sultánovi, Maghzenovi, Raisulím,
vojsku, cizincích, vůbec je jim dovoleno vymě
ňovati své myšlenky pouze o počasí.
Řeč abbéa Lemira pro francouzskou vládu.
Úterní zasedání sněmovny francouzské mělo
sensační episodu. Způsobila ji řeč výmluvného
kněze abbéa Lemira, jenž je zastancem zá-
jmů lidu dělnického. Abbéc Lemire postavi
se v otázce rozluky s církví na stranu repu-
bliky a ke všeobecnému překvapení monarchistů
a celé pravice prohlásil, že to byla ř ím s ká
kurie, jež do sporu o rozluku církve
od státu přenesla nevůli a dvoj-
smyslnost. Řečník prohlásil, že vláda měla
úmysly smírné, ale že z Říma bylo vydáno
heslo bojovné. Bylo by smutné, kdyby se ne-
mohla papežská hierarchie srovnati s republi-
kou, ale tato hierarchie nesměla by být auto-
kracil. Abbée Lemire vybízel francouzské
biskupy, aby zachránili, co se ještě dá zachrá-
nit. Očekává, že bude katolíkům francouzským
možno spojiti svou víru se svobodou,
oběanským právem a rozumem. Mi
nistr pravil, že se stát nechce obohatit eírkev-
ním jměním. Řečník věří, že tento alib platí
zejména pro chudé a nemocné kněze. Řeč po-
pulárního abbéa byla přijata a bouřlivou po-
chvalou levice.
Maghzen
Raisulí
Maroko
Tanger
Řím
49
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ostudné mezery v rovnoprávnosti.
Včerejším dnem platnosti nabyla nařízení mini-
sterská, jimiž zvyšují se sazby poštovní, tele-
fonické i telegrafické. Okamžik dle našeho pře-
svědčení vhedný, upozornit velmi důtklivě na
soustavné porušování rovného práva, jež děje
se na známkách a tiskovinách zminěných úřadů.
Poštovní známky na příklad opatřeny jsou vý-
hradně německým textem, zcela ve smyslu platně,
byť i ne kodifikované německé řečí státní. Na-
mítne se, že na tak malém prostoru nelze umí-
stiti text v šesti různých jazycích. Nežádáme
toho. Stačila by buď pouhá číslice, aneb dala
by se věc velmi snadno zaříditi tím způsobem,
že by pro různá království a země vydány byly
známky s textem v jazycích obyvatelstva. Pro
země koruny české s označením českoněmeckým,
pro Tyrolsko a německoitalským, pro Halič
polskorusínským atd. Nechť se nám nenamitá.
že by v jedné zemi označením ze druhé neroz-
uměli, či rozumí snad poštovní úřadníci všem
jazykům uvnitř světového poštovního svazu
S touto výmluvou nechť tedy nepřicházejí. —
Tyrolsko
Halič
50
article
Jsou ale jiné ještě, rovněž ostudné mezery.
pokud se týče rovnoprávnosti v dosavadní prar
úřadní. Tážeme se na příklad, jak dlouho ještě
vydávati bude správa tabákového monopolu zboži
své s nápisy výhradně německými? Jde o věe
obchodu a stát věru že má větší povinnost než
obchodník soukromý šetřiti ve styku svém
se zákazníky příkazy obchodní slušnosti, nehledě
ani ku povinnostem veřejně-právným, jež mu
uloženy jsou zákony. Namitalo se ťaké stran
nápisů na výrobeích tabákové režie, že není na
nich místa pro všechny jazyky. Že to výmluva
frivolní, patrno z toho, že na mnohých balíč-
kách tabákového monopolu opakuje se n-
mecké označení nesčíslněkráte
A není to ostuda, když uvážíme, že v závodech
specialitních možno dostati sice doutníky v emba-
laži s označením španělským, však s če-
ským nikoliv. A co toho příčinou, že marně
hledáme česká označení na riskontech loterních
na losech a státních papírech? Jest to dosud
živá snaha centralistických ředitelů tohoto státu.
když ne doma, tedy aspoň v cizině vzbuditi do-
mněnku, že přes všechno je tento stát německý
51
article
Proto všechno, co by mohlo zablouditi za hranice
úzkostlivě se střeží před jakoukoliv neněmeckou
jazykovou »nákazou«. Stát tento jakoby se před
cizinou za to styděl, že není německý. A nejen
ze styků s cizinou je všechno neněmecké vy
loučeno, vyloučeno všechno to, co je neněmecké
též z lázeňských míst, kde v saisoně cižina se
soustřeďuje. V Karlových Varech, v Mariánských
Lázních, ve Františkových a Janských Lázních
na přiklad není nikde českého označení na úřa-
dech zeměpanských. Na poště není tam českýeh
tiskopisů a vůbec všechno zařízeno tak, aby
cizinec ničtm nebyl na to připomenut, že na-
lézá se v Čechách. A všechny tyto »nerovno-
právné ostudy« patří do resortů, v jejichž čele
nalézaji se ministří slovanští. Jsmo přesvédčeni,
že zasadí se energieky o to, aby nešvary tyto
z dob dřívějších byly odstraněny, zejména že
po zásluze odbudou námitky oněch zněmčelých
starých byrokratů, kterým sice nedostává se již
pružnosti ku platnému konání úřadních povin-
nosti, již ale mají zdostatek energie, mařiti
snahy po zavedení poctivé rovnoprávnosti a po-
máhati naproti tomu německo-národním agentům
k úspěchům v úřadech.
Františkův
Karlová Vary
mariánský lázeň
Čechy
52
article
— Ve včerejší schůzi zemského výborn
král. českého podal přísedící z. v. Adámel
předlohu pro sněm s návrhem, aby rolnick
školy, jichž poměry jsou konsolidovány, byly
převzaty do správy zemské. Dále připravil pří-
sedící Adámek zprávu pro sněm o zásadách re-
formy chudinství. Po jeho zprávě byla mimo
to v zemském výboru schválena osnova zákona
o pokračovacích školách hospodářských.
— Klub národní strany svohodomyslné.
Schůze členská konati se bude dnes ve
čtvrtek o půl 8. hod. večerní v místnosti
hlubovní. Na jednacím pořadu jest rozhovor
»0 zákoně o pojišťovánl soukro-
mých úřadníků«. Rozpravu zahájí pan
Fr. Hašourek, člen sboru obeeních starších.
Hosté mají volný přístup.
— Čtvrtá třída České akademie bude mít
sezení v pátek dne 18. ledna o 544 hod. odp.
Program: 1. Čtení zápisu o schůzi dne 30
listopadu 1906. 2. Prof. Janošík předloží práci
dra. St. Tobiáška »O varietách trimerismu po-
licis.« Prof. Kabrhel zaslal práci dra. J. Bullře
»Význam a stanovení bakteria coli ve vodě
Adámek
Hašourek
profesor
Janošík
Kabrhel
St . Tobiášek
Český akademie
zákon o pokračovací škola hospodářský
53
article
408,041. 869K
141,184 707 K
266.857.162k
54
article
V Praze, 16. ledna.
nová modifikace methody Eijkmanovy.« Doc. dr-
Laxa zaslal práci »O vlivu laktosy a kyseliny
mléčné na rozklad kaseinu, způsobený mikro-
organismy.« 3. Vyřízení běžných záležitosti.
— Osobní z pošly. Poštovními asistenty byli
imenování pro král. české následující pošt. oficianti
pp.: Stránský Jos., Sobota Fr., Jirousek Jar., Holub
Fr., Mikoláš Em., Häuser Ant., Chvojka Vinc., Syro-
tek Fr. v Praze; dále Bunsch Oskar na Smíchově,
Pietsch Al. na Král. Vinohradech, Heene Heřm. v Dě-
číně, Maier Ant. v Mostě, Müller Lud., Zámečník Em.,
Hovorka Al. v Karl. Varech, Holba Jos., Č. Lípa,
Válek Jos., Gabriel Jos., Čížek Jar., Marek Václ. v Ko-
líně, Korn Karel ve Výprtech, Schram Fr. v Žatei
Janoušek Al. v Jičíně, Vávra Jos., Šinka Fr., Schaf-
franek H. v Budějovicích, Brynich Jul., Günther Jos.
v Teplicích, Schumann Antonín v Jáchymově. Kunze
Ed. v Liberci, Teuber Arnošt v Broumově, Slahr
Arthur, Günther Václ. v Haidě, Schicko Hynek v Brou-
mově, Hruša Fr., ve Vys. Mýtě, Witschel Th. ve
Františkových Lázních, Kolb Alfr. v Jablonci, Jan-
kovec Jar., v Král. Dvoře a Vytejček Václ., Kabátník
Theodor, Matálko Václ.
— Rodinné zprávy. Slečna Anička Škrá be
kova ze Starých Strašnic a pan Emil Kurz, nás
stupce firmy Ig. Kurz a syn, továrna nábytku v Praze,
slaví sňatek dne 2. února o 3/4 12. hodině dopolední
v kapli sv. Rocha v Olšanech. — Pan Čeněk Bu-
kovský, c. k. poštmistr v Borovanech, a pí. Rů-
žena Bukovská, roz. Dušíkova, slavili sňatek
dne 15. ledna.
Eijkmanův
docent
Laxa
Sobota
František
Jirousek
em
Chvojka Vinc
Syro
Oskar
Pietsch
Al
Král
Heř
Maier
Müller
Zámečník
Hovorka
Karl
Holba
Jos
Gabriel Jos
Václ
Karel
Výprty
Schram
Šinka
Günther Jos
Schumann
Antonín
Kunz
Ed
Arthur
Hruša
Witschel
Kolb Alfr
Jan
Vytejček Václ
Kabátník
Matálko Václ
Anička Škrá
Kurz
Roch
Čeněk
Dušíkův
Praha
Francie
Smíchov
Most
ko
Žatei Janoušek
Jičín
Schaf
Budějovice
Teplice
Jáchymov
Liberec
Broumov
Haida
Brou
Mýto
Františkův lázeň
Jablonec
Strašnice
Olšany
Häuser Anta
Korn
Vávra Jos
Brynich Jula
Teuber Arnošt
Schicko Hynek
Big
Stránský Jos
55
article
— Úmrti. V Sobolce zemřel lne 14. t. m. tamní
c. k. notář p. František Mareček. Pohřeb koná
se dnes o 3. hod. odpol. — V Novém Bydžově zemřela
včera paní Amali« Poriasová, rodem Fan-
tova. Pohřeb koná se v pátek o 3. hod. odpol. z ná-
draží v Lysé n. L. na tamní isr. hřbitov. — Pohřeh
ArchC. Leona Procházky, starosty Spolku po-
sluchačů architektuy, koná se dnes o 3. hod. odpol.
— Cestovatel p. Vilém Němec vydal se na Boží
Hod vánoční na novou loveckou výpravu do H a-
beše s pěti společníky. Směr jeho cesty vede přes
Suez a Rudé Moře. Potřaby lovecké i ubytovaci,
jakož i zásoby potravin složeny jsou v 86 bednách,
k jichž dopravě zakoupil pan Němec 36 soumarůa
8 koní. Lovci májí namířeno zvláště na slony,
nosorožce, Ivy a antilopy a jest doba výpravy roz-
počtena na 3—31/2 měsíce. K obsluze společnostia
pro účely lovecké najato bylo 35 lidí, zvláště Habe-
šanů a Šomalců.
— Nové poštovní a felegrafní poplalky. Vče-
rejškem vstoupil v platnost nový poplatkový
řád poštovní a ministerská nařízení o doručo-
vání poštovních zásilek, o prodejí poštov-
ních a telegrafních blanketů, o zrušení mistni
telegrafní sazby a o zvýšení poplátků za
poštovn! předplatné cizozemských
časopisů. Změny, jež nastaly proti dřívějšímu
stavu, jsou tyto: 1. místní porto bylo zrušena
a zavedena jednotná sazba 10haléřová, vyjma že-
lezniční avisa, jež se budou dopravovati v místě ta
6 h; 2. sazba za pneumatické dopisy byla
stanovena 45 h, za zálepky 35 h a za koresp. lístky
25 h; 3. za sbírání rekomandovaných
Mareček
Amat
Poriasová
Procházka
Vilém Němec
Němec
Ivy
Nový Bydžov
Fana
Lysá
Suez
Rudá moře
Pohřeh ArchC
56
article
zásilek, cenných psaní, balíčků a poštovních po-
ukázek venkovskými listonoši ku podání na poštovní
úřad platí se 6 h za rekomandovaný dopis a z
každou jinou zásilku právě tolik, kolik obnáší po-
platek doručený pod 4. uvedený; za doručeni
se platí: a) při cenných psaních s cenou udsnou až
do výše 1000 K — 10 h; b) za balíček, na němž
není udána cena anebo cena do 1000 K, platí se
ve Vídní, vážíli do 11/2 kg. 10 h, od 11/4—5 k
20 b, přes 5 kg 30 h. všude jinde, váží-li do
5 kg. platí se 10 b, váží-li přes 5 kg 20 h doru čného
c) za poštovní a platební poukázky, znějící na obnon
do 1090 K, platí se 6 h doručného. Převyšuje-li suma
ve všech těchto případech 1000 K, bude se platiti za
každých 5000 K anebo zlomek o 20 h více doruč-
ného; 5. avisní poplatky obnášejí za cenné
psaní a balík 4 h; 6. předplalné za schránky
poštovní bylo zvýšeno ze 2 na 3 K měsíčně pro
všecky zásilky, vyjma obyčejné a rekomandované
dopisy, pro něž mohou býli předpláceny schránky
poštovní za dosavadní předplatné 2 K měsíčně;
7. skladné dlužno platiti za balíky, jež nebyly
bez zavinění pošty v čas (do 3 resp. při zásilkách
poste restante do 8 dnů) vybrány, 5 h za kus a za
den; 8. od včerejska se prodávají: a) zále pky
naskrze za 11 h, blankety poštovních pouká-
zek za 3 h, za křížové pásky o1 h dráže
Vídeň
kg
57
article
Zálepky a křížové pásky starého druhu směly být
posílány jen do 15. ledna, staré blankety poukáz-
kové mohou býti užívány do 31. Jedna t. r. Blankety
poukázkové, staré zálepky a křižové pásky mohou
býti vyměněny do 31. března t. r. za cenné známky
poštovní; 9. telegrafní blankety prodávají
se jako cenné známky kus po 2 h a blankety pre
telegramy s dodatečným účtováním prodávají se
v blocích po 100 kusech po 7 K (dosud 5 K)
9. včerejším dnem vstoupily dále v platnost zvýšené
poplatky za předplatné na cizozemské časo
pisy, jež se rovná předplatnému za časopisy tu-
zemské. Nový tariť telefonní vstoupí pro
staré abonenty v platnost dnem 1. července
1907, pro nové abonenty vstoupil v platnost
h ned.
58
article
— Juhilejní výstava pražskéh komorního obvodu
L. 1908. Vzhledem k čelným dolazům oznsmuje vý-
výkonný výbor, že neprodleně po projití lhůty přihla-
šovací 31. ledna 1907) budou jednotlivé skuniny vy-
stavovatelů povolány k volbě svých skupinových vý-
borů. Právo zúčastniti se volby mají jen firmy, jež
svou přihlášku zašlou do 31. lodna. Volba vykoná se
tedy bez ohledu na firmy, které zašlou přillášky opo=
zděné. Ve schůzích zástupců chemického prů-
myslu, které se konaly 14. a 15. t. m., byli do pro-
zatímního přípravného komitétu pro výstavu tohoto
oddělení v zastoupení jednotlivých skupin zvoleni
pánové: Šebor, Schram, Materna, Ehrenreich, Taussig.
Engelmann, Bauer, Janoušek, Steuer, Procházka, Vítek;
Holoubek, Urbach, Šedivý a Hynek. Komitét má právo
kooptovati další členy. Ve schůzi zástupců živnosti
knihařské, jež konala se 15. t. m., byli povoláni
do prozatímního přípravného komitétu pánové: člen
komory B. Fišer, A. Jelínek, předseda společenstva
K. Just, J. K. Spatt, Šrámek a Všetečka. Tento komitét
přikročí neprodleně společně s pražským společen-
stvem knihařů k přípravám pro důstojnou kolektivní
exposici knihařskou.
Šebor
Schram
Matern
Ehrenreich
Taussig
Engelmann
Bauer
Janoušek
Steuer
Procházka
Vítek
Holoubek
Urbach
Šedivá
Hynek
Fišer
A Jelínek
K Just
Spatt
Šrámek
Všetečka
komora B
59
article
— Orpanisace pokrokových vrstev českého ven-
kova, zejména jeho středních a malorolnických vrstev,
ke které byl dán podnět Hospodalske-politickým spol-
kem v Lounech, nalezla, jak se nám oznamuje, uspo-
kojivého ohlasu v celém království. Myšlenka byla
by jistě dobrá, poněvadž nikde nehrozí více nebezpečí
reakce, jako na našem venkově a k tomu chová se
oficiální strana agrární docela netečně. Jsou ale i ho-
spodářské důvody, které by toto nové sružení opod-
statňovaly. Bude ovšem záležeti na účastnících prvé
schůze, která už je definitivně stanovena na 2. února
(Hromnice) na 91/2 hod. dopolední do Pruhy, aby to
byli lidé upřímně pokrakových a svobodomyslných
zásad, a aby svým projevem vtiskli této schůzi také
určitý ráz. Přihlášky ko schůzi přijímá a čas
místo a program přihlásivším se sdělí red. Jan Hlájek
v Lounech
— Večer na počest 60. narozenin prol. dra. Ot.
Hostinského s přednáškou univ. docenta p. dra-
Zdeňka Nejedlého: »Otakar Hostinský a jeho
poměr k českému umění hudobnímu«, pořádá dnes
ve čtvrtek 17. ledna o 8. hod. več. ve svých
místnostech (II. palác Novákův »U Štajgrů«) Spole-
čenský klub Slavia. Hostě členy uvedení vítáni.
— Občanský klub na Král. Vinohradech pořádá
v neděli 20. ledna v 10 hodin dopoledne ve velkém sále
Národního domu na Kr. Vinohradech veřejnou sehůzi,
na ktané jednáno bude e otázce nutnosti dvojího vodo-
vodu pro zásobování Prahy a předhněstí vodou. Pro-
Hlájek
Otakar
Nejedlý
Otakar hostinský
Novákův
Král
Louny
Králové . Vinohrady
Praha
Slavia