Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 17. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 17.

4 article

Na ranní a odpol. Iisty předalácí sei v Praze v sdministráei a něsí sK= B čtrrt leta s dvojí donáškou měs nt lata . . . . 7 K 6on v slialkách: „ K so za něsla . Poštou: aa měsíe :ke n ftvrt tet- s dvojí záslikou a měs n Bvat lá

Praha Bvat

5 article Pohled zpět a ku předu.

Pohled zpět a ku předu. Za včerejšího rokování poslanecké sně movny o potměšilé vládní předloze z Gaut- schovy »pozůstalosti«, z níž hrozilo osobní nedotknutelnosti poslancův a jich svobodě slova v příštím zlidověném parlamentu dosti povážlivé nebezpečenství, vzpomenuto též několikráte pověstného ab- solutistického paragrafu 14. v ústavě ra kouské. Nemohlo býti na sklonku života tohoto parlamentu věru ani vzpomínky pří- padnější a žehavější. V ní takměř ozval se hlas nedobrého svědomi, vyčítajícího německé většině smrtelný její hřích na pravé ústavní svobodě, jehož dopustila se před 40 lety, když přešívala Schmerlingovu »vše- rakouskou ústavu« na tělo své Čislajtanie Nešlo jí při tom tehda naprosto o poskyt nutí národům této poloviny říše pravé. poctivé ústavní svobody — nýbrž jedině o to, aby většinu slovanských ná- rodů — kromě Poláků — stlačila prostřed- kem zdánlivě »ůstavního« centra- lismu na stupeň politické bezvýznamnosti vedle sebe, aby i nadále jako za Bachova absolutismu a Schmerlingova poloabsolutismu Němcům zůstala zajištěna nadvláda nad námi stůj co stůj. Proto vpašovali i do zá- kladů té své »liberální« ústavy prosincové onen starý Schmerlingův absolutisticky kvádr paragrafu 14., mocí kterého může každá vláda v době, kdy není říšská rada v činnosti, císařskými nařízeními pro- vádět si, cokoli jen sama chce, jen když tím neporuší základních zákonů státních a neuvalí na občany trvalá břemena. Ovšem. jakmile sejde se opět parlament, jest vláda povinna do čtyř neděl předložiti mu tato svá nařízení, aby je buď dodatečně schválil neb zamítl. Zavrhne-li je, pozbývají ihned své platnosti.

Schmerlingův Polák Bachův Němec

6 article

Hned při porodu prosincovky všichni soudní lidé postihovali, jakou to oběť zrádnou němečtí hegemoni přinesli absolutismu k vůli své sobecké panovačné choutce. Hned tehda předvídali, jaká příšera se může z tohoto vajíčka § 14. časem vyklubat. A během let se předpověď jejich naplnila hůře všeho na- dání Jakmile parlament nechtěl vládě povolit, na čem jí záleželo, poslala jej prostě domů a paragrafem 14. si to povolila sama. Když pak se ten německý privilegovaný parlament sešel — myslíte, že první jeho prací snad bylo vzíti ta výminečná, svémocná krom- parlamentní nařízení vlády na vochli a pro- nésti nad nimi co nejrychleji ortel? Bůh uchovej! Tolik zmužilosti, tolik lásky ke svobodě ústavní nebylo těm svobodymiloy- ným a pokrokovým strážcům ústavnosti v německé levici nikdy dáno, nýbrž po všem hubování nechávali všechna ta nařízení ab- solutistická klidně trvat a platit dále, uklá- dajíce je klidně do registratury ústavního výboru, až jich tam nahromaděna celá spousta — nemýlíme-li se přes padesát. A leží tam podnes na památku německ ústavověrnosti, svobodomyslnosti a stateč- nosti politické. Několikráte za to rozhorlili se — budiž to v zájmu dějinné pravdy kon- statováno — proti samému tomu prožluklému paragrafu čtrnáctému vůbec. Do pekel horou- cích toto dítě hříšné lásky svých otcův pro- klínali a stavěli se vůči volíčům svým od- hodlanými, zakroutili mu při nejbližší pří ležitosti krk.

7 article

Slíbili to zejména slavně a výslovně ve svém proslulém svatodušním pro- gramu německých obstrukčních stran ze dne 20. května 1899, kde v článku 4. všeobecných požadavků národně- politických chrabře si napsali na prapor: »§ 14. státních základních zá- konů o říšském zastupitelstvu, kterého bylo užito v poslední době jen opětně proti Němcům a proti duchu zákonův budiž odklizen! Budiž učiněno opa- tření zevrubným ustanovením pouze pro skutečnou nouzi. « — Avšak za celých prošlých osm let nehnuly všechny ty slavné sdružené německé strany: totiž německo- pokroková německo-nacionální, německo-velkostatkářská. křesťansko-sociální a všeněmeckého volného sdružení — ani prstem k opravdovému odklizení toho absolutistického suku ze zá- kladních zákonů ústavy — ani dnes v po sledních hodinách parlamentu nenapadá pan stvu nasaditi ostrý hoblík na ten zlý suk nýbrž nechají ho trčeti ve fládru té své krásné ústavy pro věčnou ostudu dále. A se jím budoucí zlidověný parlament podře a zapotí!

Němec

8 article

Tento skutek sám mluví věru za celé kroniky! — Minulé neděle jeden z orgánův zdejšího Němectva zpytoval hříchy německo- pokrokové strany a doznal, kterak bě- hem let nadobro téměř zapomněla na pokrok a svobodu občanskou, za niž druhdy slibo- vala voličům věrně státi a zápoliti. — Za- pomněla svorně se všemi ostatními ně- meckocentralistickými stranami a to z příčiny jednoduché: chtít udržet stůj co stůj menšině 8 milionův Němců nadvládu nad většinou 15 milionů Slo- vanů při poctivé ústavní svobodě. svědčící všem národům rovněa stejně, to je holá nemožnost, to prostě nejde. Centralisace ně- mecká v Rakousku a pravá ústav nost se na vzájem vylučují. Proto musila za těch 40 let německé parlamentní nadvlády pohořet ústavnost a svoboda ná- rodův trmácet se hložím a trním, až naplnila se míra příkoří a hříchu a nešlo to — posa- vadní cestou německé Iži ústavno st

Němec Rakousko Iža

9 article

Hleděli se sice staří německo-centrali stičtí hříšníci za loňské »potopy demokra- tické« v arše své »německé državy« za- cbránit, což se jim za přízně a pomoci vlád Gautschovy, Hohenlohovy i Beckovy vskutku také na úkor pravdy a práva poměrně po štěstilo. Však nicméně velký zvon jejich by valé hegemonie dostal pořádnou prasklinu a křaptí. Do příští poslanecké sněmovny dostanou se zajisté u značnějším počtu živlové, kteří nebudou zamilováni ani do byro kraticko-policejního poručnictví ani do německo -centralistických interesů bursiánův a všelikých vykořisťovatelův lidu, ale kteří brzy poznají, jak neroz umná a zbytečná centralis ace zákonodárná i administrati vn poškozuje národy v jejich svo- bodě i v jejich hmotném blahu; jak nemůže ten ústřední parlament pro přílišnou přítěž ústavou sobě vyhra- žených záležitostí z místa, jak pro ty hojné nevyřízené otázky národní, ústavn a státoprávní nemůže se vyprostit z úskalí, dále.

Gautschův Hohenlohův Beckův

10 article

na němž uváznul, pročež nezbývá než zba vovati se zbytečného ballastu, než ponechati rozumně zemím, co tyto samy sobě dobře vyříditi mohou, nač síly jejich stačí. Nejsme s touto nadějí ve vývoj budoucí osaměli Předvídají tak mnozí i v táboře našich nepřátel, strachujíce se, že nadejdou v pří- štím demokratičtějším parlamentu Němcům. přes všechnu hojnost jejich zastoupení, dnové krušnější než byli posud, pakli — Slo- vané se vespolek dovedou d- rozumět a srovnat v jeden ši k Ano, na tom záleží vše! Slavný dějepise francouzský Thiers byl na sklonku svých dnů a na úsvitě nynější, třetí republiky francouzské kýmsi tázan: »Co soudíte Udrží se tato naše třetí republika konečně trvale?« A starý Thiers odpověděl »Věřím, že se udrží, ale jen za jednou podmínkou: Nebudeme-li — kujóny !« Po- dají-li budoucí zástupcové slovanských ná rodů v této říši počtem 259 v příští sně- movně poctivě a upřímně pravic k solidární obraně pospolitých zájmů svých — budou-li všichni svornýma rukama třímati prapor pravdy, práva a svobody —- netřeb se nám o budoucnost svou věru strachovati

Němec Thiers

11 title

Říšská rada.

12 article Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna 476. schůze. Z Vídně, 16. ledna. (Zvláštní telet. zpráva »Nár. bistů «.) Kontingent a kompromis, to jsou dvě nut nosti, které vládnou v poslanecké sněmovně na posledních stanicích nynějšího šestiletí. Takhle Napřed rozvrhne se pro každý den práce — t je pět šestin pro nihilo — k ničemu — buď pro hromadný hrob archivu parlamentního, nebo pr sněmovnu panskou, kde předloha, kterou pairové nechtějí, se vůbec nechá neprojednána. V plénu poslanecké sněmovny vyřídí se nějaký zákon špatně opsaný podle vzoru francouzského, angli- okého nebo německého a výborem ledajak při- jatý. A jak se vyřizuje! Nikdo neví, co jest n řadě; včera se stalo, že současně šli na tribunu referentskou zpravodošavé dva, každý s jinou osnovou. Řeěnicpišíchn k česti stenografům dvěma vládním zástupcům. Zatím radí se v po zadí vůdcové, jak by tu kterou věc sprovodilis světa: zdali zamítnutím nebo vrácením výboru.

Vídeň pr sněmovna poslanecký sněmovna

13 article

Jest to sice pěšky jako za vozem, ale smrt zp sobu druhého neni tak kryavou. Proto se před lchy popravují podie této methody, V šesté se- stině nabývá platnosti kompromis. Tu se pracuje positivně: mluví se proti panské sněmovné proti znění, v jakém změnila nějaký olaborát sněmovny poslanecké, ale naposledy se záko přijme tak, jak jej schválila sněmovna panská. Tomu se říká autonomie obou sněmoven. Celá sedmihodinná schůze dnešní věnovánn byla zákonu proti nekalé soutěžia zákonu, kterým mění se některé články a sou- části dosavadního živnostenského řádu. O b osnovy byly přijaty. Jest to však práee napro sto marná. Panská sněmovna neučiní nic, aby osnovy ty staly se zákonem. Z Vídně, 16. ledna. (K. k.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11. hod 20 min. dopol. Ministr zemské obrany pzm. Latscher od pověděl na dolazy posl. Fresla a spol. po nezapla cení ubytovací náhrady a po nábradě za strhané koně při dovážení k velkým manévrům v Čechách r. 1905: na dolaz Schuhmelerův po plukovním l

Vetter Fresl Vídeň Čechy

14 article

kaři dr. Turšiči s onemocnělým četařem 4. pěšího pluku Proschem, že lékař zachoval se úplně bez- vadně. Vyšetřováním zjistilo se, že Turšič již v době. kdy nevědělo se o tyfu ve vojsku, jež vracelos z manévrů, ba sotva se dal tušiti, učinil úplně správnou diagnosu, což za stávajících poměrů slus oceniti s vědeckého i humanitního stanoviska. Posl. Choc a spol. podali pilný návrh chování se biskupů k časopisu a snahám katolické moderny. Sněmovna projednávala pilný návrh Pa cherův o nekalé soutěži. Posl. Pacher odůvodňuje pilnost návrbu, pravil že tento zákon je dávným požadavkem všech kruhe spojených s hospodářským životem. Vyhovuje úplně názorům, převládajícím ve výboru. V podrobném rokování změny navrhne. Pros sněmovnu, by jeho návrhu přiznala pilnost. Posl. Fresl (česky a německy) je proti centrali- stickému provádění zákonodárství; nemůžeť vyho- věti potřebám jednotlivých království a zemí. Bylo to viděti na př. včera při zákoně o podomním ob chodě, kdy bylo ministru obchodu dáno právo zrušiti zákazy podomního obchodu, vydané obecními zastu- pitelstvy. To příčí se samosprávě obcí a je také ho- spodářsky škodné. Nyní se opět proslýchá, že předloha o nekalé soutěži se nemá stati zákonem. protože nebyla o tom ještě uzavřena úmluvas Uhrami. Zamýšlí se tedy nejen centralisace živno- stenského zákonodárství pro Předíitavsko, nýbr pro celou říši. Vytýká předloze neúplnost a obo jetnost.

doktor Turšič Posl Choc Pacher Fresl Uhry Pros sněmovna

15 article

Definice nekalé soutéže není tak obtížna, jak se tvrdilo se strany, která vždycky dělá potíže, jak jde o potírání velkokapitalistických výstředností. Roze bírá různé druhy šálení obecenstva i poškozování živnostníků, aby dokázal nutnost ochrany proti na kalé soutěži. Předložený zákon je malým krokem k cíli. Řečník je pro piinost i pro samu předlohn. Stěžuje si konečně do nynějšího provádění jednacih řádu i do toho, že se mu ukončením debaty opětně znemožňuje mluviti. Posl. Hofmanu Wettenhof praví, že jeh strana bude hlasovati pro pilnost. Předloha vy hovuje starému požadavku širokých vrstev obyva telstva. Přeje si, by vláda přičinila se, aby předloh stala se záhy zákonem Posl. ryt. Chamiee považuje tento zákon za tak zralý a nutný, že by si nechtěl vzíti na svědom zadržovati obyvatelstvu jeho výhody. Žádá za piln projednání předlohy. Posl. Hauck bude hlasovati pro pilnost. Pře lohou poskytuje se poclivému obchodníku ochran jež spolu s průkazem způsobilosti bude na prospěch zákazníků. Zasazovati se nyní o zlepšení, znamensl by zmaření předloby. Pilnost schvaluje se potřebnou dvoutřetinovou většinou a projednává se podstata předlohy. Ref. dr. Weisskirchner prohlašuje zákon za ne zbytné doplnění živnostenské novely. Pojednává o nejdůležitější jeho výhodě, poukazuje na výborovou resoluci o zřízení laických soudů a doporučuje potrbné rokování.

Posl Hofman Wettenhof Chamiee Hauck Ref doktor Weisskirchner

16 article

Posl. dr. Ellenbogen soudí, že zákon ten bude z těch, jejichž nejkrásnější věcí je titul. Nekalá sou též nevymizí Brojí proti tomu, že calé třídy oby vatelstva, jež jsou zákonem těžce postiženy, nebyly tázány po svém mínění. Navrhuje, aby byl vřaděn nový článek a přesnou definicí pojmu obchodního provozovacího tajemství. Táže se, proč nikdy ao ne pomýšlelo podati zákon proti nekalé soutěží v pra- covní smlouvě. Posl. Górski shledává největší vadu předlohy v její úzkoprsosti. Zakon má chrániti také zákaz- níky. Jeho strana souhlasí s předlohou i přes její vady a bude pro ni hlasovati. Žádá však, aby zvláštním zákonem poskytla se ochrana také o běratelům. Posl Reichstädier (česky a německy) myslí, ž zákon bude v praxi provedný. Upozorňuje na mnoho ustanovení, jež zavdávají příčinu k nedůvěře. tak ustanovení o zachování obchodního tajemstvi zřízenci. Reklamní činnost nesmí se omezovati. Ne- bude také možno zabráníti, aby menší národnosti nemajíce jiných prostředků po ruce, nepokusily se boykot. Také se zřetelem k Uhrám, kde není podob ného zákona, žádá, by předloha byla vrácena v boru a ten vypracoval předlohu lepší. Posl. dr. Olner souhlasí s myšlenkou předlohy ale přes to obsahem a formou může vyvolati n milky. Zabývá se doplňkovou generální klansulí požadovanou obchodními komorami. Nejhůř zachá se v předloze se zřízenci, na něž neslýchaným zpu sobem nakládá se hmotné i procesuálně. V drobnem prodejii rzani čísle o nobě . odpeledni . . . a sk Ve allalkách na venkově ranní číslo. . . . . . . odpolodní . . . . . . . . 4h Inserát plali se hotově napřel. Přečplacení a inserty přijímá sdmlsl- strace v Marlanské ulicl č. 3. Tam nachárejí se též rodlakn Ulskárns s ezpodice „Károdnich List“ Bukopiny se novracojl.

Posl doktor Ellenbogen Posl Reichstädier Olner Uhry

17 article

K Erbovu návrhu rokování uzavírá se Posl. Einspinner, hlavní řečník proti předloze. druží se obecným posudkem k posl. Hofmannovi a navrhuje dodatek k § 28., jímž stanoví se přestupek v případě nejasného označování v obchodě s napo- dobeným zbožím. Posl. Pěschka, hlavní řečník pro, vítá záko jménem zemědělců, jež velice trpí nekalou soutěží. Jeho strana bude hlasovati pro navržené změny Zemědělcům škodí se tím, že dává se do oběhu zboží, jež zaměňuje se s výrobky zemědělců. Bude hlasovati pro podrobné rokování. Rel. dr. Weisskirchner uvažuje navržené změny a odporuje Ofnerovým návrhům. Přimlouvá se z některé změny Ellenbogenovy. Doufá, že nová sně- movna bude dělná jako stará. Ellenbogenův návrh na vrácení předlohy pro- padl a usneseno rokování zevrubné. 8 1. přijímá se bez rokování. Při § 2. posl. Hueter poukazuje k tomu, jak js kupující obecenstvo poškozováno při koupích v oboru n fařském, bavlněném, plátenickém a hedvábnickém. Žadá vládu, by použila všech prostředků proti to- muto zlořádu. § 2. a 3. až 10. přijímají se beze změny Při § 11. prohlašuje posl. Hofer, že ustanovení 88 11., 12. a 18. škodí zřízencům. Navrhuje, aby odstavec 1 a 2 8 11., jakož i 8§ 12. a 13. byly vy- puštěny, resp. aby byl stanoven nový text § 13.

Erbův Posl Hofmann doktor Weisskirchner Ofnerův Ellenbogenův Hofer

18 article

Posl. Pacher navrhuje, aby v § 11. škrtnuty byly odst. 1 a 2 a úplně byly vypuštěny S§ 12. 13, event. aby § 13. změněn byl dle přání obchod- ních příručích. Ref. posl. dr. Weisskirohnar doporučuje, aby při- jaty byly některé návrhy posl. Ellenbogenovy. Po- méry zřízenců vyžadují vhodné zákonné úpravy, při- měřené významu jejich stavu a jeho rázu. Prvým ůkolem nové sněmovay bude dáti tomuto stavu jeho právo. § 11. přijímá se a zároveň schvalojí se změny Ellenbogenovy k odst. 1. ve prospěch obchodních po mocníků. 8§ 12.—15. schvalují se dle výborové předlohy K § 16. podotýká posl. Battaglia, že rozvláčn definice dopouštějí možnost chikanování slušných ob- chodníků. Po zpravodajově doslovu schvaluje se § 16. zbytek zákona dle výborového textu se změnami Ellenbogenovými k 88 30. a 31. Při 8 33. schvaluje se dodatečný návrh o zákazu prodeje zboží nebo obehodních výkonů rázu odváž ných her a na to přijímá se bez debaty změna živ- nostenskéko řádu, náležící k zákonu o nekalé sou- těži. Oba zákony schvalují se též ve třetím čtení. načež rokování přerušeno. Posl. Jäper žádal předsedu, by na konci schůze oznámil vždy členům sněmovny, o kterých pilných návrzích bude se v přiští schůzi rokovati. Předseda slibuje, že tomuto přání vyhoví. Konec schůze v 6 hodin več.; příští bude zejtra v 11 bod dop. Rokovati se bude o živno stenském řádu a zákoné ve příčině strojeného vína.

Posl Pacher doktor Weisskirohnar Ellenbogenův sněmovna

19 article

Na jednacím pořadu schůze panské sně movny 21. t. m. jsou tyto předměty: Podrobné rokování o předloze, již se mění §8 1., 6., 7., 12. 18. zákl. zák. o říšském zastupitelstvu: 2. čtení zá- kona o zcizení několika erárních realit a 2. čtení zá- kona o zcízení realil ve státním majetku. Poznámky k úpravě platů profesorů vysokoškolských. (Hlas z kruhů české university.) Dychtivě očekávána byla zpráva o vládní předloze, týkající se úpravy platu profesorstv vysokeškolského, tím dychtivěji, poněvadž kaž- dému blíže do věci zasvěcenému byl znám ne- udržitelný stav dnešní, jakoby k tomu stvořený aby každého, jenž by věnovati se chtěl trnité karriéře akademické, hned z počátku od úmyslu tohoto odvrátil. Přišly zprávy — a přišlo s ním zklamáni nejtrpči, nebo spíše rozhořčení a indi gnace, tím horší, čím uspokojivěji zněly zprávy z porad předběžných. Leč, nechme mluviti čísla. která mluví řečí jasnou, s jsou bez falše klamu. Dříve měl řádný profesor platu základníh 6400 K a čtyři kvinkvenálky po 800 K, takže jeho služné maximální — dočkal-li se ho vů-

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Starý kritik.

21 article

Dokud živ, obáván — mrtev, obdivován— věru není to úděl nejhorši. Každý v dějinách francouzské kritiky lite rární poněkud obeznalý čtenář uhodne, že my slím J. Barbeye d'Aurevilly, nebo sotva na jiného lze obrátiti hořejší definici. Zřídka kdy byl spojen genius velkého ro manciera s geniem kritickým jako u něho; ne- namitejte ani Sainte Beuva; poměr je tu docela jiný. Sainte-Beuvovi byl román přece jen při všem pokusnou stanici, ryzí kritika genru biogra- Dicko malebného a popisného konečně zvílězila u našeho aristokratického ultramontána stál romanopisec těsně vedle kritika a drželi si rov- nováhu až do nejzazšího stáří. Sainte-Beuve byl konečně každému ve Francii kritikem katexochen — Gautier ani Barbey d'Aurevilly jimi nebyl v té míře, u obou skutečná činnost jejich pos- tická i románová silně převládala. V nich ne- bylo lze básníky zapomenout. U Barbeye však šel kritik a vypravovatelem ruku v ruce a těžko jest si mysliti jednoho bez druhého.

J Barbey Aurevilly Sainte Beuv Gautier Barbey Sainte Francie SainteBeuv

22 article

Jest již někol k let tomu, co tento starý návštěvník aristokraticko-literárních salonů pa- řížských, v nichž hrál ku posledu úlohu trochu komického již poseura, zavřel bystré a proni kavé oči své k věčnému spánku. Ale s pravi delností skoro matematickou se objevují po jeho smrti rok jako rok knihy a vždy nové a silné knihy z jeho kritické a literární činnosti. Na me polici kupí se jich ku sedma třiceti svazkům v pe- stré směsi, román, novella, sociální kresba, hi storická črta, ale kritika, literární kritika domi nuje přede vším. Aspoň dvě třetiny celku za- bírá. A nutno říci, že nijak není jednostranná. Jest žurnalistická, historicky zbarvená, polemi- cká a epištolární, portretuje jako Sainte Beuve nebo Paul de Saint Victor, blouzní nábožensky a horli utopisticky, prochází se sady domácích spisovatelů a bloudí exotickými alejemi románu moderního, analysuje ženu i básníka, politik i výtvarného umělce, zkrátka, jest skoro vším a tvoři skoro vše a netvoří-li to, aspoň o tom

Paul jít Saint Victor Sainte Beuve

23 article

hovoři — někdy povrchně ovšem, ale vždycky duchaplně, někdy i procitěně, ale vždycky s ji skrou pravdy, často paradoxně, mnohdy cynicky. ale vždycky zajímavé, poutavě, vzrušivě. Usnou nelze při té lektuře — a to je snad dosti pr nejmodernějšího čtenáře. Myslím, kdyby se vedle sebe seřadily mozky těch lidi našeho věku, kterými nejvlo proběhlo látky k myšlení povzbuzující, že by mozek Barbeye d'Aurevillyho byl jedním z nej- silnějších a nejmohutnějších, hned vedle mezku Balzacova. Je to spousta jedním slovem, jsou to celé knihovny, které tento mozek zpracoval a strávil. Čeho se Victor Hugo, jeho pravý antipo v lecčems a jeho příbuzný v mnohém dom slil, on to z nal z vlastního přezvědu a pů vodních pramenů a myslím, že právě pro t nenáviděl tak básníka »legendy věku«, jelikož se jím cítil sám — kdyby jen nebylo toho dá- belství rythmu a rýmu, toho kouzla antithese té grandiosnosti spostrofy a krátce — tohe všeho druhého. A kdyby nebylo východiska především kdyby nebylo rozdilu v názorech, v těch zásad ních, hlavních a směrodatných. A tak měl Jules Barbey d'Aurevilly své předsudky aristokratické a uliramontanní, sv předsudky protiromantické, ač byl v jádru sám velkým romantikem, své předsudky bý- valých a nedoceněných poetů, ač sám nepotře boval ani rythmu ani verše pro svou myšlenku a sám byl básníkem prvního řádu.

Aurevilly Balzacův Hugo Jules Barbey d ' Aurevilly

24 article

Victor Hugo byl jeho »obludou« především Jest někdy až směšno sledovati jej v této zášti která nabývala rozměrů kyklopických a giganti ckých při každé příležitosti. Prosper Mérimé rovněž nenáviděl Huga, ale ten jem suše komen- toval neb zasyčel jedovatě v dopisech soukro mých svým »neznámým« přítelkyním, ale Barbey byl na stráži proti všem slabostem »apoštola z Guernsey« a tiskl to hned a hlásal celému světu a rozšlapával každou mravenčí nicotu na Babely klepů a lží. A jeho ironie nesyčí již ale štěká při každé příležitosti, jeho záští jes neukojitelné, jeho hlad po skandálu jest nena srtní.

Hugo Prosper Hug Barbey

25 article

Ale i tento »duch, jenž zapírá«, mus v posled couvati — ne před Hugem, ale couvá před jeho školou. Smiřuje se s jeho žáky jeho epigony. Akceptuje, ač nerad Panness, ko ketuje a mazlí se konečně s Baudelairem, kleká raději před Vignym a docela dobře chápe exo tismus Josého Marie de Heredia. Tak skoro jako vždy i při čtení posledního díla, které vyšlo z pozůstalosti Barbeye d' Aure villy, se utvrdilo ve mně dávné přesvědčení že není kritiky v pravém slova smyslu ob jektivné a že ve všem jen a zas a vždy o sobní zájmy a osobní hlediska převládají Dělej co dělej, nikdo se nezapře a osobn choutky a sklony, dojmy z mládí a minulost jsou převládající a rozhodující, sympatie a anti patie ve všem ovládají terén. Dilo posuzované ustupuje pomalu v pozadí a podrážděná osobn nota posuzovatele zasyčí brzy jako sykot ještěrky v dobře ze začátku a slavnostně intonovaný ná- pěv antického choru. A ani leta, ani vše zdoláva- jící čas tu starému záští zuby nevylámou a staré odpory nerozkruší. Ach, býti čistě, ryze, ideálně spravedlivým, jaký to chimerický sen A nemůže přece býti pochyby, že teni muž, jehož neobyčejný mozek zpracoval toliké kultury, byť i utkvěl na jediné formě jich, ne- cítil, co jest opravdu ryzí a velké! Ale on toho cítit nechtěl, on se tomu ze všech sil b rá- nil a to je to dábelské v něm, čemu řiká orthodoxní mluva: poznané pravdě odpírati. on jí odpíral až do posledního dechu.

Hug Baudelaire José Marie jít Heredia villy

26 article

Jsou i mezi námi takové úkazy, jsou, po něvadž jsou ryze lidské a lze je vždy vysvětlit z ovzduší a prostředí jich i z osobité snahy. chtit eftit a myslit jinak a naopak, neh druzí a jiní. J. Barbey d'Aurevilly nejlépe ukazuje, jak v pojímání a posuzování uměleckého díla roz- hoduje především vůle. Chci-li, již chápu. Ale nechci-li, je konec všemu. Chci-li, tu vidím všecko a najdu všecko. Nechci-li, ani bůh n pomůže. Jestliže se dikce Viktora Huga pohybovala většinou v antithesích, libuje si dikce d'Aure- villyova převahou v paradoxech. Jsou někdy případné, ale předpokládají znalce, laika oslní ale málo mu osvětlí Některé přimo ohromují Jen malý přiklad »Memoiry lorda Byrona vy- váží jeho poesii, ale memoiry Alfleriho jsou mnohem lepší než celé jeho divadlo.« Aneb »Překlady či zpracování dramat Shakespearových Othella a Shylocka od Vignyho jsou jako Po- slední soud Michal-Angelův v kopii Rafaelověe- Někdy jest paradox Barbeyův pouhým přeháně- ním, jindy literární blasfemil, ale mnohdy taji v sobě velké pravdy. »Vigny objeví se vždy větší než všichni básníci doby, kteří jsou po u z básníky, nebo udělá vždy dojem poesie čirého zoufalstvi, ale mlčenlivéh o, které si n sype popel na hlavu, nýbrž má jej opr a v d ve svém srdci.« I Victor Hugo si lihova v podobných silných obratech. Jsou známy jeh výroky o poesii Baudelairově, o umění Rimbau dově a zvlášť celá jeho kniha o Shakespearo jen se hemží podobnými siláckými obraty, kde koliv otevřete.

J Barbey Hug Byron Shakespearův Shylock Vigny Michal Angelův Barbeyův Hugo Baudelairův Rafaelově d ' Aurevilly d ' aur Othello

27 article

Jízlivost je druhá význačná vlastnost kri tiky Barbeyovy. Propuká u autorů opačného směru a opačných přesvědčení než má on sám Zaujatost kritika je tak veliká, že nedovede opustit své stanovisko a stává se sám bojov ným a útočným. Staré zloby tu propukávaj s prudkostí skoro živelnou. Pěkným vzorkem takové jízlivosti za každou cenu jest jeho s- tira »Nová kniha básnická od Viktora Huga«, přejatá z časopisu »Constitutionnel« 1875 v tuto sbírku. Barbey dělá, jakoby tenkrát právě vy daná sbírka básnická Augusta Vacquerie »M první leta v Paříži« byla literárním podvodem staví se, jako by přesvědčen byl, že knihu ne psal Vacquerie, nýbrž Victor Hugo sám, který si tu hraje na schovávačku. Že Vacquerie celým tenorem i formou své lyriky vyšel z školy Hugovy, pozná, kdo knihu jeho otevře, na první pohled. Byl, jak známo nejen velkým jeho ctitelem, nýbrž stal se později i členem jeho rodiny a byl věrným paladinem jeho jmén a cti literární do posledního dechu. I taková oddanost přátelská má rys velkosti, dojímáa imponuje, Jizlivost Barbeyova světí vůči těmt krásným vlastnostem pravé orgie. Bylo by dlužno čísti celý tento pamflet. Je utkaný z ne- sčíslných jehel a úirotů a někdy ty jsou prosy- ceny starou žlučí a jedem staré nenávisti vrcholí v sarkasmu, že čtyřicet let modloslužby

Barbeyův Hug Vacquerie Hugo Hugův Paříž

28 article

Vacqueriovy v domě Vietora Huga v adoracis fakirismu Huga, v úmyslném napodobení Victora Huga dovršilo zázrak úplného splynutí obouv jednom avataru a že genius Hugův transformo- val se v stáří svém do Vacquerie, že Hugo stal se Vacqueriem, čím prý odpykán krutý dlouhý noviciat jeho svrchovaně. Ironie to věre víc než krvavál Principy monarchické, aristokratické, feu- dální, katolické stály Barbeyi d'Aurevilly dle všeho nad principy esthetiky, filosofie, logiky a řekněma i zdravého smyslu lidského. Prone se bil a rval s tvrdošljností a vytrvalostí sta- rého dona Quixota, s manií a houževnatost středověkých rváčů a žoldnéřů. Kde našel jen poněkud slabý sklon k idejím svého praporu tam ztrácelo jeho bystré oko barvu odstinu kalilo se, stával se méně přikrým a dovedl přikrašlovat a omlouvat. Myslím, že sklon ke katolictví u Baudelsir v jeho posledních letech mnoho zmírnil a zladi jeho pero, jinak plné žluče a zloby k duchům rázu satanického. Zde převzal Barbey krátce známou větu z listu Sainte-Beuva k Baudelai- rovi, již mu napsal po vydání jeho »Květ zla«. »Vám nezbývá než po těchto básních bud se zastřeliti nebo státi se — katolíkem.

Hug Hugův Hugo Barbey Květa Hugo dům Vietor Hugo

29 article

Tuto větu učinil, třeba snad nevědomky, Barbey východištém a koncem své studie. Ale priorita tohoto paradoxu patří Sainte- Beuvovi Jinak je studie jedním z nejkrásnějších čísel repertoiru Barbeyova. Má mnoho no veho. říká mnoho pravdy i vedle proslavené a známé práce Gautierovy. Ukazuje na příbuzenstv duchů tvůrčích víc, než by se zdálo. A co se satanismu týče, prošel asi školou jeho Barbey mnohem dřive sám, proto považuje jej asi z véc čistě literární a přechází jej shovívavě. Jak známo napsal Barbey d'Aurevilly celou knihu proti Goethovi. Tím více zaráží, že tak často v celé této knize, kterou se dnes zabý- váme, vrací se k tomuto velkému jménu s úctou a obyčejně cituje výroky jeho ve svůj pro- spěch. Hrsť výroků těchto silně poráží stano- visko jeho starší. Vidíme, že byl, jak říkáme. Gosthem posedlý, že se ho zbaviti nemohl, že ať již ve zlém, ať v dobrém k němu se vracel že jej skutečně nejen četl, nýbrž i plně zažil.

Sainte Barbeyův Gautierův Barbey Aurevilly Goethe