Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 85, place 73, org 9, work 2
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. ledna 1907. Číslo 16.
4
article
jich učitelské působnosti po uplynutí prvéhoa
druhého pětileti po 500 K, po uplynutí násle-
dujících tři pětileti po 800 K.
5
article
Střední školy.
6
article
8 8. zvýšení platu skutečných učitelů na
státních školách středních (gymnasiích, realných
gymnasiích, realních školách) stanovena v § 2.
zákona ze dne 19. září 1898, dán po uplynutí
prvního a druhého pětileti po 500 K, po uplynute
tří následujících pětiletí po 800 K. § 9. Sku-
tečným učitelům jakož i učitelům náboženstv
zminěným v § 4. zákona ze dne 19. září 1898.
buď pro stabilisování a přiznání kvinkvenálek až
do nejvyšší doby osm roků vpočítána služební
doba, již strávili po dosažení úplné způsobilosti
k učitelskému úřadu na gymnasiích a realních
školách jako suplenti nebo asistenti na státní
škole střední s povinností vyučovati nejméně 14
hodin týdně v oboru jazykovém, 20 hodin týdně
v oboru kreslení, 17 hodin týdně v jiných po-
vinných oborech, náboženství v to počítajíc, po při-
padě 10 lýdenních hodi náboženských při suplo-
vání učitelů náboženství zmíněných v § 4. zákona
s hora jmenovaného anebo jako asistenti, po při-
padě konstruktéři na některé vysoké škole ve
smyslu § 1. zákona ze dne 31. prosince 1896
ať před začátkem platnosti zákona toho nebo po
ní. Zda a v jakém rozsahu kromě připadů hořej-
ších může býti učitelská služba po dosažení úplné
způsobilosti pro střední školy vpočítána pro sla-
bilisování a přiznání pětiletých přídavků stanovi
ministr kultu a vyučování.
7
article
§ 10. Učitelům náboženství zmíněným v §4
zákona ze dne 19. září 1898 buď při jejich po-
stupu do služného systemisovaného pro skutečné
učitele vpočítána za účelem zvýšení platu, zmí
něného v § 2. tohoto zákona, až nejvýš do osmi
roků vpočítána služební doba, již ztrávili ať před
počátkem platnosti tohoto zákona, ať po ní ve
smyslu ministerského nařízení ze dne 19. čer
vence 1856 resp. § 4. zákona ze dne 19. zář
1898.
§ 11. Definitivní učitelé tělocviku na stát-
ních školách středních mohou při dosažení třet
kvinkvenálky býti vřaděni do IX. hodnostní třídy
a po dosažení páté kvinkvenálky, prokáží-li vyšs
předběžné vzdělání, býti vřádění do VIII. třídy
hodnostní.
§ 12. Ustanovení tohoto odstavce, jakož
i zákona ze dne 19. září 1898 platí též pro
nautické školy, jakož i pro státní vyšší školy ob
chodní (akademie obchodní).
Ústavy ke vzdělání učitelů a učitelek
§ 13. Zvýšení služného hlavních učitelů.
stanovené v § 2. zák. ze dne 19. září 1898 čin
po uplynuti I. a II. kvinkvenálky po 500 K, po
uplynutí tří následujících kvinkvenálek po 800
korunách.
§ 14. Zvýšení služného učitelů na státníeh
evičných školách, stanovené v § 7. zákona ze
dne 19. září 1898 činí po uplynutí prvního
druhého pětiletí po 300 K, po uplynutí tří ná-
sledujících po 400 K. Cvičným učitelům posky-
tuje se další (šestý) pětiletý přídavek 400 K
jenž začíná dovršením 30. roku služebního. P
dosažení třetího pětiletého přídavku cviční uči-
aloe
li vřaěni do IY a
sažran
8
article
B. pětifetého přídavku, majtii vysvědčení způso-
bilosti pro školy měšťanské, do VIII. hodn. tř.
§ 15. V příčině vpočítání let suplentských
a asistentských pro vyměření pětiletých přídavků
mají býti použita ve příčině hlavních učitelů
s učitelskou způsobilostí pro střední školy zá-
konná ustanovení, platná pro skutečné učitele
na státních školách středních.
§ 16. Hlavním učitelům s učitelskou způso-
bilostí pro střední školy může za účelem vymě
ření pětiletých přídavků býti vpočítána až úplná
služební doba, již ztrávili jako cviční učitelé.
Služební doba, jíž někdo ztrávil na veřejné škole
obecné anebo jako suplent, pro hlavního učitele
s normálním počtem hodin na ústavu ke vzdě-
lání učitelů budiž vpočítána až nejvýše 8 roků
§ 17. Cvičným učitelům může býti za úče-
lem vyměření pětiletých přídavků započítána až
úplná služební doba, jíž ztrávili před přestou-
pením na státní ústav ve službě veřejné školy
obecné, od dosažení učitelské způsobilosti pro
veřejné obecné školy. Totéž platí o služební
dobé, již někdo ztrávil na cvičné škole ve vlast-
nosti cvičného podučitele, jakož i o služební
době, již ztrávila učitelská osoba po dosaženi
učitelské způsobilosti pro veřejné obecné školy
zatímně s normálním počtem hodin cvičného
učitele na cvičné škole. Pro vpočítání uvedené,
jakož i v § 16. tohoto zákona naznačené slu-
žební doby nerozhoduje, byla-li ztrávena před
anebo po počátku působnosti tohoto zákona.
§ 18. V 8 11. tohoto zákona obsažená, vpo-
čílání dřívějších služebních let a výměry pense
u definitivně ustanovených učitelů tělocviku na
státních středních školách se týkajíci ustano-
vení, platí také pro definitivně ustanovené uči-
tole tělocviku a hudby na státních ústavech k
vzdělání učitelů.
9
article
Průmyslové školy.
§ 19. Učitelům, povýšeným z X. do IX-
hod. tř., buďtež od počátku 5. služebného roku
a to do nejvyšší míry 10 let počítána pro výměru
pětiletých přídavků služební doba, ztrávená
v X. hod. tř.
§ 20. Učitelským osobám všech hod. tříč
může při jmenování nebo po přiměřeném na-
prosto uspokojivém působení býti až nejvýše de
8 roků, po případě ředitelům až do 12 roků vpo-
čitána pro vyměření výslužného a pro udělen
tříletých a pětiletých přidavků vpočítán jako uči-
telská služební doba čas, jejž ztrávíli v tech-
nické umělecké nebo živnostenské praxi nebo
v učitelství, pokud nemá býti vpočitán již dle
§ 6. zákona ze dne 19. záři 1898. Při vpočítání
nečini žádného rozdílu, byla-li služební doba
nebo použití, o něž zde jde, před počátkem plat-
nosti tohoto zákona nebo po něm.
Závěrečná ustanovení.
§ 21. Ustanovení zákona tohoto platí též
pro učitelské osoby, jež jmenovány před počát-
kem platnosti tohoto zákona. Osobní přídavky.
jež byly jednotlivým osobám učitelským povo-
leny, buďtež vpočitány dle dosažených vyšších
příjmů.
§ 22. Zákon tento nabude platnosti 1. dubna
10
article
Z parlamentnich výborů.
Z parlamentnich výborů.
Z Vídně, 15. ledna. (K. k.)
Výborvinařeký rokoval o předloze stran
úpravy obchodu s vínem, vypracované poslane
Schrottem a dr. Rojem ve shodě a vládou.
Zahájeno hned zevrubné rokování, jež dospě l
až k §7
V rokování bude se zejtra pokračovati.
V branném výboru předseda Lupul z
souhlasu členů vyslovil uznání činnosti býv. ministra
zeměbrany Schönaicha a uvítal nového ministra
pzm. šl. Latschera. Ten odpověděl, že jest ai
dobře vědom, jak těsně souvisí působnost výboru
s oborem jeho vlastní povinnosti. Ujišťuje, že bud
jeho hlavní povinností, vyhovovat vždy dle možnosti
tužbám a podnětům výboru, a prosil výbor za blaho-
volnou podporu.
Na to schválen zákon o vojenské t axe
ve znění, navrženém panskon sněmovnou.
Posl. hr. Deym podával zprávu o zaopatření
vdov a sirotků po vojenských osobáe
a přimlouval se za jeho schválení.
Delšího schválení zúčastnili se též posl. Lu
wigstoríf a Zázvorka. Několikráte projeveno
přání, aby výslužné vdov a sirotků, jež mají pensi
dle starého způsobu, rovnalo se výslužnému, vymě
řenému vdovám a sirotkům dle řádu nového.
Posl. Malik navrhl příslušnou změnu k § 11
Při hlasování byl zákon schválen beze změny
a Malikův návrh jako resoluce.
Za rokování o braneckém kontingentu
navrhl posl. Pogačnik, aby v min. vojenství zří
dili se státní tajemníci.
Rokování zúčastnili se ještě posl. Zázvorka
Schuhmeier, Stein a Malik, načež bylo pře-
rušeno
Schrott
doktor
roj
Lupul
Schönaich
Posl
Deym
wigstoríf
Zázvorka
Malik
Malikův
Zázvorka Schuhmeier
Stein
Vídeň
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. ledna. („Rakouský pro-
blem.“) Pod takovým titulem uvažuje mladý
bystrý chorvatský politik, dr. Jos. Smodlaka
ve splitské „Slobodě“ o otázce personální unie
Rakouska s Uhrami. Dr. Smodlaka, jenž je vře-
lým přívržencem dohody chorvatsko-maďarské
je též pevně přesvědčen, že dlouholetý zápas
Uher s Vídní musí přivésti k rozluce Úher od
Rakouska a ke zřízení dvou od sebe nezávislých
států, jež budou míti pouze společného panovni-
ka. Takový výsledek zápasu zdá se mu nevyhnu
telným a proto jej má za jistý. Ale jako dobrý
Slovan dává si otázku, zdali Chorvaté, podporu-
jíce snahy Maďarů o zřízení samostatného státu
uherského, nevydávají tím Čechy a Slovince ra
kouské v osudné nebezpečí, že budou spolu se
západním Rakouskem pohlceni říší německou
v jejímž objetí by musili zhynouti.
Na tuto otázku dr. Smodlaka odpovídá zá
porně. Kdyby se slát uherský odtrhl od Rakou
ska úplně, takže by si zvolil i svou zvláštní
hlavu státu, pak by se oslabené Rakousko ne
udrželo jako samostatný stát vedle mocného Ně-
mecka a dřive nebo později musilo by sdělit
osud podřízených německých knížěctvi. Pak by
byl ovšem také spečetěn osud národů českého
a slovinského, jež by znenáhla utonuly v mot
70 milionů Němců. Ale v Uhrách na takové úpl-
né odloučení od Rakouska se nepomýšlí a sice
z dobrých důvodů vlastní existence. Příklad
doktor
Jos
Smodlak
Uher
Chorvat
Maďar
Čecho
Praha
Rakousko
Uhry
Vídeň
Slovan
12
article
Norska a Švédska nehodí se na Uhry a Rakousko
pro připad, kdyby byly spojeny pouze osobní
unif. Norsko mohlo klidně přerušiti svůj sva
zek se Švědskem, poněvadž vědělo, že i po roz
luce bude míti za souseda jen malé, jemu ne
škodné Švědsko. Kdyby Norsko mělo obavu, že
Svédsko po rozluce stane se kořistí mocnéh
souseda, Ruska nebo Německa, a že tento moc-
n; soused, až zdolá Švédsko, může klidné za-
bylo dopustilo rozluky, nýbrž naopak samo by
se přičiňovalo o udržení unie. A v takové situne
nacházejí se právě Uhry. Dokud Rakousko bude
spojeno s Uhrami aspoň osobní unii, nestane s
součástkou říše německé a bude i nadále děliti
a tím i chrániti Uhry od mocného Německa
Proto Uhry z vlastního zájmu nikdy nemohou
se snažit o roztržení pouta osobní unie, musej
se starati o upevnění onoho svazku a tím tak
podporovati národní snahy Čechů a Slovinců
jimž německý moloch hrozí smrtí.
„Tak — píše dále dr. Smodlaka — pohlí-
žejí na rakouský problem Maďaři i Chorvaté.
Proto se nesmí věříti, že jích dynastická odda-
nost a věrnost jest líčená a neupřímná. Uhry
i Chorvatsko, ač baží po neodvislosti, jsou
upřimně oddány dynastii a jinak ani nemůže
býti, poněvadž dynastie, panující současně v Ra-
kousku, jest jim nejbezpečnější zárukou státní
neodvislosti. Mezi dynastií a Maďary i Chorvaty
panuje solidárnost zájmů, která je pevnější vše-
liké sentimentálnosti. Snahy košutovských Uher
směřují k tomu, aby rakouský císař nevládl
v Uhrách, nýbrž aby uherský král byl současn
také panovníkem Rakouska. Každý Chorvat, ba
i Čech a Slovinec, znající, čeho se jich národy
za poslední čtyři století dočkaly od Vídně, musí
nahlédnouti, že jich místo jest po boku Maďarů.
Svédsko
Uher
Čecho
doktor
Smodlak
Maďar
Chorvat
Čo
Norsko
Švédsko
Uhry
Rakousko
Rusko
Německo
Chorvatsko
Vídeň
13
article
Lépe by sice bylo, kdyby Chorvatsko i Čechy
mohly nabýti úplné samostatnosti, ale tytéž okol
nosti, jež nedopouštějí samostatného státu uher
ského bez unie s Rakouskem, nutí Čechy a ne
osvobozené jižní Slovany, aby se přizpůsobili
poměrům, v nichž mohou hráti čestný a dů-
stojný úkol. Proto politika, jež jako škola přísné
reálnosti nestrpí illusí, nutí Chorvaty, aby se
drželi dohody chorvatsko-uherské, Čechům pak
a Slovincům radi, aby oporu své národnosti ne-
hledali ve Velkorakousku, jehož nikdy nebude.
nýbrž v malém, ale mocném česko-rakouském
státě, jehož císař bude sídliti v Pešti. Buď cen-
trum v Pešti — dodává dr. Smodlaka — nebo
v Berlíně; takové je dilema. Třeti možnosti není,
neboť centrum v německé Vídni nedopustí Ma-
ďaři a pro slovanské národy v říši habsburské
je to štěstí, že toho dopustiti nechtějí a mají
na to dosti mocí. Pro většinu Slovanů jsou tyto
názory na rakouský problem nové, ale nutno se
s nimi seznámiti, aby někdo třetí neuzavřel
účty bez nich a nepřešel přes ně k jednacímu
pořadu, jako se stalo baltickým Slovanům a Ve-
liké Moravě . ..
Z Brna, 15. ledna. (Sestátnění olo-
moucké reálky.) Panovníkovým rozhodnu-
tím ze dne 11. t. m. česká soukromá re-
álka v Olomouci byla převzata do státn
správy, a sice od 1. ledna t. r. podobně, jak
zemská němocká reálka v Prostějově.
Čecho
Chorvat
doktor
Smodlak
Chorvatsko
Rakousko
Čechy
Slovany
Pešť
Berlín
Vídeň
Ma
Brno
Olomouc
Prostějov
chorvatskýuherský
Slovan
liký Morava
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. ledna.
Ruina královstvi polského jakožto následek
revoluce.
V posledních desítiletích království polsk
hospodářsky překvapně rozkvétalo. Varšava do
sáhla tři čtvrtí milionu obyvatel, Lod 400.000.
Ulvořila se řada průmyslových bodů. Pravda.
majitelé průmyslových podniků byli po většině
Němci a Židé, což bylo stinnou stránkou průmy-
slového rozvoje v Polsku, ale rozvoj sám sebou
byl ohromný. V království polském vyrábělo se
pro celou ruskou říši a výrobky nepodléhaly
clu. Blahobyt se rozšířil po zelé zemi. Sedlác
kupovali šlechtickou půdu a úřady ruské rády
tomu napomáhaly. Nic nescházelo, než rozumn
uspořádání poměru Polska k ostatní ruské říši
Tu přišla revoluce. Za dvě léta jejího půso
bení království polské přivedeno v niveč v ohle-
du hospodářském i politickém. Charakterisoval
jsme tu ruinu dle listů polských z Polska i Ha-
liče. Dnes uvádíme, co v „Rusi“ o tom píše
Nestor, spolupracovník její pro polské věci, jenž
právě Polsko objíždí.
Nestor píše, že v Polsku strany socialistické
i bundisté (Židé) jsou již zřejmě pro odtržení o
Ruska a pro připojení k Německu. Lze-liž si
představiti hlubšího politického úpadku?
Proti tomu je strana národovců. Polští ná-
rodovci jsou přesvědčeni, že povstání proti Ru-
sku (proti vládě i proti státu) je záhubou polské
budoucnosti. Národovci vidí, že německé útočno
tažení už začalo. Ovšem, prozatím se německé
tažení omezuje na sféru hospodářskou, ale vn
se to již velmi pociťuje.
Němec
Rus
Praha
Varšava
Polsko
Rusko
Německo
15
article
Epidemie stávek dovedla polský průmysl
k úplnému krachu a v průmyslu byla hlavní
a ruských Poláků. Do poslední doby Polsko
vyváželo do vnitřních gubernií ruských beze cla
za 360 milionů rublů svých výrobků, jež byly
skoro vesměs téhož druhu, co pro Rusko vy-
rábí Německo. Nyní vývoz z Polska do vnitřního
Ruska skoro docela se zastavil a je zachvácen
Německem. Ba co víc, Německo do samého Pol-
ska dodává ty tovary, které byly do nedávna pol-
skou spocialností, jako na př. hotové šaty. Jak
čilý byl polský průmysl, možno posouditi z toho.
že Německo při napjetí všech sil mohlo dosud
vyhověti ruské poptávce jen s 30 pet.
Hospodářské věci vzaly v Polsku tak pře
kotný obrat, že na př. velké průmyslové město
Loď je v nebezpečí, že za deset let znova s
obráti ve vesnici, z které se stala veleměstem.
ač neskoupí-li Němei její továrny. Jak tam ceny
realit klesly, možno posouditi na př. z toho, že
paláe bývalého milionáře Kunitzera, jejž soei
alisté nejprve přivedli na mizinu a potom za-
vraždili, nemůže si najíti kupce za 10.000, b
ani za 5000 rublů. Před revolucí měl ceny
150.000—200.000 rublů.
Polák
Kunitzer
Polsko
Rusko
Německo
Pola
16
article
Úvěr sklesl na nulu. Jsou tomu již dva
roky, co cizí dodavatelé bavlny a j. zastavili ob-
chody s Polskem. Dluhů nikdo neplatí. Ve Var-
šavě dávno již přestali platit nájemné z bytů
obchodů. Důchody obchodních podniků i sou-
kromých osob zmenšily se na směšnou míru.
Kdo tržil denně 50—70 rublů, trží teď 10 až
15 rub. Malí obchodníci trží denně 1—2 ruble.
Doktoři a advokáti, kteří do revoluce vydělávali
přes 1000 rublů měsíčně, vydělávají nyní jedva
100—150 rublů.
Dělníci si stávkami vynutili zkrácení dn
práce a zvýšení mzdy, ale nemají co a kde pra-
covat. Na př. v častochovickém průmyslovém
rayoně zvýšení mzdy dělníkům činilo lon
800.000 rublů, ale stávkami ztratili 4 miliony
Nyní jest už každému v Polsku jasno,ž
tamější byly podporovány
rublů.
Polsko
Vara
17
article
emkve sensu, pepu
veřejně v říšském sněmě jmenoval sumu, kto-
rou německá socialně-demokratická organisace
věnovala na podporu stávek v Polsku. Ale více
učinili němečtí továrníci. Oni utvořili syndikát
pro opanování polského trhu a uložili si dobro-
volnou daň po marce z každého zaměstnaného
dělníka, a ty sumy posílali do Polska na podporu
stávek a revoluce. Redaktor Gadomský ve Var-
šavě s dokumenty v rukou dokazoval, že prvá
stávka byla provedena za německé peníze a z
to byl zavražděn. Kromě toho Poláci tvrdí, že
z Německa dovážejí se polským revolucionářům
zbraně. Polská strana národovců se o tom pře-
svědčila timto způsobem. Učinila v berlínské to-
várně na zbraně, stojící pod vládní kontrolou
dotaz, nechtěla-li by dodati do Polska zbraně
a dostala odpověď, že ano, aby objednavatelé
poslali továrně svého plnomocníka, jenž by ob
jednávku převzal a dovezl ji transitem přes Ra
kousko do Polska. Důkazy chovají se v archivě
strany a mohou být uveřejněny.
Takový je stav věcí v království polském
pro jehož povstání byly také v Čechách verbo-
vány sympatie. Krátkozraci našinci, kteří své
sympatie ochotně propůjčili, mohou nyní spla
kati nad nešťastnou Polskou i nad sehou.
Polák
Polsko
Vara
Německo
Čechy
Gadomský
18
article
Jak vznikl „revoluční poplach“ v Srbsku?
Minula již i lhůta pravoslavného Nového
roku, do níž revoluce v Srbsku měla vypuknouti
a proto bude i naše čtenářstvo zajímati pozadí
tohoto poplachu, jak je líčí „Budapesti Hirlap“
„Obdivuhodnou horlivostí zaplavovaly nás p
týdny zprávy, zvláště, či lépe řečené skorem vý
hradně z pramenů vídeňských a říšsko-něme-
ckých prýštící o srbské vládě, převratu ústav-
ním a změně trůnu již již hrozících. 1 den, kdy
povstání vypukne a král bude vyvezen za hra-
nice, udávaly tyto zprávy. Lhůta minula, v Srb-
sku se neudálo nic a pověsti umlkajl.
A vyjevený čtenář zaraženě se táže po všem
tom: co to vlastně bylo? Žert či hloupost,č
přece nějaký ruch? — Nikoliv, laskavý čtenáři.
nic takového; ale něco jiného, totiž — k šeftl
Ale ani to ne, kšeft to měl býti! Všecek tento
výbuch pověstí vznikl pro nehotová děla srb-
ská. Tato děla — a sice sedmdesáte děl — ob-
jednala srbská vláda přes všecek nátlak diplo-
matický, celní válku a jiné překážky v Creusotu
a poplachem chtělo toho se dosíci, aby objed-
návka se stala v závodě Škodově. Účelem onoho
poplachu bylo zmařiti podpis smlouvy v Crou-
sotu a otřásti úvěrem srbským. Věc již již slibo-
vala úspěch, neboť i u francouzské vlády nevy-
světlitelným způsobem počaly působiti vlivy
kteréž tam dotud byly vyloučeny. Vídeňští a ber
línští novinářští rytíři obstarávali tam informace.
Srb
Srbsko
Budapest Hirlap
19
article
A tak se stalo, že v Paříži se vyskytl mocný vliv
v tom směru, aby závod creusotský postou-
pil 40 proc. z objednávky závodu Ško-
dovu — při čem z Vídně a z Berlína svět z-
plavován zprávami o hrozící revoluci srbské.
A když již se zdálo, že se obchod zdaří, v po-
slední chvíli — dle všeho novinářskou indiskret-
nosti — věc prozrazena a obchod selhal. Smlou-
va se srbskou vládou podepsána a — vídeňiské
a berlínské časopisy přestaly líčiti srbskou re-
voluci. Škodovy závody nedostaly čtyřicet pro-
cent dodávky a zbylo jen několik raněných ne
hotovými ještě děly srbskými.“ — Co tomu ři
kají pp. J. Blum a M. Feilehenfeld?
Škodův
J Blum
M Feilehenfeld
Paříž
Vídeň
Berlín
20
article
Poznaňské arcibiskupstvi.
16. t. m. konati se bude volba arcibiskupa
poznaňsko-hnězdenského. Soudí se, že němečtí
kanovníci voliti budou kanovníka Klo skea.
Tento jest Něme c, polsky ale zná. »Vláda pod-
poruje ale volbu jeho. I kanovník Vaňura byi
navržen, ale jest příliš stár. Poláci přej
si volby světícího biskupa Li-
kovského.
Text závěti arcibiskupa Stablevského byi
nyní uveřejněn. Stablevský praví v něm. —ž
úkoly národního života pokládal vždy za povin-
nost svoji. Učinil vše, aby polským katolikům
zachoval řeč mateřskou.
Vaňura
Polák
Stablevský
21
article
Pruský soudce proti Francii.
Při nedávném porotním líčení v Berlíně
pronesl ředitel zemského soudu Hahn vážné
obvinění proti Francii. Poučuje porolce, pro-
hlásil mimo jiné, že deliktu, jako jest vyhánění
plodu, nesmí se přičítati malý význam. Kam s
dospěje lehkomyslným pojímáním věci té, viděti
jest na Franci. Tento národ zahyne —
pokračoval berlinský soudce — v kalu. Jsou
v něm frivolní názory a smutný příklad Francie
dokazuje, že časem bude vytlačena ze řady
kulturních státův.
»Köl. Zig.« praví, že, ač-li výroky Hahnovy
jsou pravdivy, jest nanejvýš nepřiměřeno, aby
ředitel zemského soudu ve svém úřadním po
stavení užil urážlivých výrazův o sousedním
státu, s nímž žijeme v míru a v míru i n
dále žíti chceme. Takové výpady nepatří do
soudní síně a Hahn měl sám to cítiti. Ostatne
jest někdo v Německu, kdo štval proti Franei
ještě vic než Hahn a to jest — »Kol
Zeitun g
ser
Volební hnutí v Německu
V Kolíně n. R. poukázal posl. »středue
Gröber na to, že objeveny nové skan
dály osadni, kleréž ale teprve později, n
pochybně před samými volbami, budou od
haleny.
Oproti kandidátům oposičním katolického
»středu« staví se na některých místech »samo
slatní« kandidáti národně katoliču, jež vláda
podporuje.
Bavorský střed rozhodl, při užších volbáeh
podporovati všechny odpůrce liberálního bloku.
zvláště i sociální demokraty, kteří se nepo
chybně středu v některých okresích stejněz
to odvděčí.
Hahn
Hahnův
Franei
Francie
Berlín
Německo
Kolín
22
article
Z Anglie.
Z Anglie.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
(Nové změny v ministerstvu. — Ame
rika a Japonsko.)
V liberálních kruzích mluví se opět o brzkých
změnách v ministerstvu. Jak zasvěcení tvrdí, jes
prý rozhodnuto, že Birrell, ministr veřejného vyuča
vání, se stane státním sekretářem pro Irsko místo
Brycea, jenž byl jmenován vyslancem ve Washing
tonu. Birrell jest prý persona grala u Redmonda
irských nacionalistů. To by značně usnadnílo pro
jednání návrhu home rule, jejž hodlá vláda v příštím
zasedání předložiti dolní sněmovně. Ale uskuteční
se tento návrh tak brzy? Lze o tom skoro pochy
bovati, neboť se zdá jistým, že vláda
euu preurn u rstve umverse ot a ti
lického a protestantského vyučování na vysokýc
školách), jež slačí aspoň prozatím na upokojení ne
trpělivosti nacionatistů. Hozením této kosti zjednají
si liberálové další lhůty. Násťupcem Birre jlovým
v ministerstvu vyučování bude prý Lewis Vernon
Harcourt, jenž jest již členem minisiorstva jako Firs
Commissioner of Works.
Birrell
Bryce
Lewis
Vernon
Anglie
Japonsko
Irsko
dolní sněmovna
Commissioner of Works
23
article
Měl jsem pravdu, když jsem poukazoval na váž
nost situace v Kalifornii. Ministr námořnictví Spoje-
ných států právě rozkázal zdvojnásobiti americko
eskadru v Tichém oceanu. Čtyří jednotky prvé třídy
budou odděleny od eskadry atlaniské, aby křižovaly
podél pohřeží tichomořského. Opatření toto bylo uči-
něno vzhledem k možné srážce s Japonskem. Proti-
japonská agitace v Kalifornii a sousedních státech
neochabuje, nýbrž vzrůstá. Pochopitelným jesttu
znepokojení Anglie, která má vážné důvody obávati
se války mezi Japonskem a Spojenými státy. Kdož
ví, zdali by, jak se v jistých diplomatických kruzích
soudí, Německo nepřispělo na pomoc Spojeným stá-
tům, kdežto Anglie, majíc za sebou Francii, byla by
nucena postaviti se po bok svému japonskému spo-
jenni? Tato hypothesa, jež se zde přetřásá, není tal
pravdě nepodobnou, jak by se na první pohle
J. Coudurier.
zdálo.
J Coudurier
Kalifornie
Japonsko
Anglie
spojený stát
Německo
Francie
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pověsli o smiřovačkách v královstv
živiti nepřestává orgán strany lidové na Moravě.
brněnský list posl. dra. Stránského. Ve svém
pondělním úvodníku, pojednávajícím »0 koncen-
tračních snahách v Čechách,« k závěrku vzpo-
míná nedělního oběžníku výkonného výboru
jehož obsah sděluje takto: »Výkonný výbon
strany svobodomyslné odpověděl na novinářské
zprávy, předpovidající dorozumivací kon-
ference českoněmecké v královstvl. Jsou prý
zcela bezpodstatny, předsednietvu říšského klubu
není prý o takovém úmyslu vlády pranic známo.e
Jest důležito v tak svrchovaně vážných věcech
držeti se autentického znění oběžníku z výkon
ného výboru. Příslušné místo jeho zní takto
»V rozpravě o politických poměrech konsta
toval předseda říšského poslane
ckého klubu strany dr. Kramář, že zprá
vy, kterak se opět připravují nové d rozumívac
konferencé českorněmecké, jsou bezpodstatny a ž
předsednictvu říšského poslaneckého klubu strany
není o takovém úmyslu vlády pranie známo.«
Zjistiti, že to byl sám předseda klubu řiš
poslanců strany dr. Kramář, který popřel zprávy
takové, vzniklé, jak známo, současně s vídeň-
skými pověstmi v brněnském orgánu dra. Strán-
ského, jest velmi nutno a vhodno, jak vidět
z následujících dalších vývodů téhož orgánu
Stránský
doktor
Kramář
Čechy
strana lidový na Morava
25
article
»Jaký účel může sledovati podobné vyvracováni?e
táže se toho dr. Stránský, i dodává, že je
jisto, že na sněmu království dojde k jednání
o opravě volebního řádu, že se při tom ná
rodnostní ohraničení okresů z říš
ské volební reformy přihlásí na ji sto se
svými důsledky ve sněmu a že je
také jisto, že bez předběžných po-
rad, v nichž roli hráti budou i jiné sporné
věci, tato otázka rozřešiti se nedá. »Nač tedy
zavírat nad tím oči?« táže se dr. Stránský
znovu, »proč nechce se dnes fíci
k čemu nevyhnutelně v nejbližších
dnech dojde? Neposloužilo by se české
věci daleko líp, kdyby tak vážná otázka pře-
dem se podrobila důkladné úvaze ?« zni třetl
otázka dra. Stránského, jenž na konec připo-
míná ostrých výtek, činěných moravským pakté-
řům, že dílo své shlukem událostí s kulečně
provedli v několika dnech při zavřených dveřích.
Kterému z obou ujištění dáti za pravdu, o tom
nemůže býti ani okamžik pochyby. Ze slo
předsedy klubu říšských poslanců, krytých vý-
slovně jeho jménem a pověřených úřadním sdě-
lením výkonného výboru, přece a priori a eo
ipso vyloučena jest jakákoli věrolomnost
a kdyby ani nebylo jeho osobnosti nad takovou
pochybu vysoko povznesené, nebylo by lze na-
lézti rozumného důvodu k takovému manife-
stantnímu prohlašování neskutečnosti, kdyžby
skutečnost sama co nevidět usvědčila jej z opaku.
Není-li tedy ani nejmenši příčiny pochybovat,
že prohlášením dra. Kramáře zaplašeny veškeré
pochybnosti o jakýchkoli dorozumí-
vacích a smiřovačkových pokusech,
jak medle na druhé straně rozuměti hlasu lido-
vého orgánu brněnského, totožnému přece
s hlasem dra. Stránského, místopředsedy
téhož říšského klubu poslaneckého ? Mužný čin
ovšem byl by vystoupiti otevřeně a upřimné
řici, co vi positivního o domnělých smiřovač-
kách v království.
doktor
Stránský
Kramář
26
article
— Klub národní strany svobodomyslné.
Členská schůze konati se bude zejtra ve
čtvrtek dne 17. t. m. o půl 8. hodině ve-
černí v místnostech klubovních (v domě Mé-
šťanské besedy pražské). Na pořadu jest rozho-
vor o zákoně o pojišťování soukro-
mých úřadníků. Rozprávu zahájí pan
František Hašourek, člen sboru obec-
ních starších. Hosté mají vstup volný.
— Osobní. Pan JUDr. Václav Plavec, dosu
asistent c. k. I. lékařské kliniky profesora Maivnera,
zahájil dnes ve středu dne 16. t. m. po dvanáciileté
praxi na klinikách a ústavech čes. fakulty lěkařské
svou vlastní ordinaci pro nemoci vnitřní a nervová
v Praze, Hybernská ulice č. 28.-
— Osobní z Moravy. Zvěroléčebný asislent u
místodržitelství v Drně, Vladimír Beránek, jmeho-
ván byl okresním zvěrolékařem na svém místě služby.
Vrchní geometr II. tř. Otakar Halma v Židlocho-
vicích přeložen byl do Znojma, kdež svěřena mu byla
správa I. vyměř. okresu znojemského
— Rodinné zprávy. Slečna Anna Králo va
a pan Vilém Čepelák, učitel v Hořovicích sla-
vili manželský sňatek dne 12. ledna 1907 v děkau-
ském chrámu ve Velké Vísce.
— Úmrií. Dne 15. t. m. zemřel v Nové Vsi u Čes.
Brodu pan Jan Klindera, bývalý statkář. Poliben
bude ve čtvrtek o 2. hodině odpolední z bytu de ro-
dinné hrobky ve Kšelích u Čes. Brodu. — V Přibyslavi
zemřel včera ve věku 44 let učitel pan Felix Pul e-
skot. Pohřeb bude se konati ve čivrtek o 10. hod.
dopol. v Přibyslavi. Zesnulý, který působil také v Cho-
těboři, byl svědomitým paedagogem a upřímným ná-
rodovcem.
Hašourek
JUDr
Plavec
Maivner
Beránek
Halm
Anna Krát
Čepelák
Klinder
Felix Pula
Praha
hybernský ulice
Morava
Židlocho
Znojmo
Hořovice
Čes . Brod
Přibyslav
cho
ústav če
27
article
— Podivný poslup zemské školní zady vůči obci
pražské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské
bylo sděleno, že zemská školní rada (německý odbor)
nepotvrdila presentaci rady městské ve příčině
jmenování učitelky na staroměstské měšťanské ně-
mecké škole dívčí z důvodu ,že prý ihůta presenlační
byla promeškána. Ježto však rada městská provedla
presentaci v čas, podavši svůj návrh okresní školní
radě pět dnů před uplynutím lhůty, a návrh byl
zemské školní radě předložen okresní školní radou
den po této lhůtě (takže by okresní školní rada zdrže-
ním expedice vůbec mohla mařiti presentační návrhy
rady městské), usnesla se -rada městská, podati na
toto rozhodnutí stížnost ministerstvu. V rozpravě po-
ukázali vp. Kasalický, Vaníček a JUDr. Baštýř na
tento podivný postup, kterým právo obce pražské
křiklavě se zkracuje. — K tomu dodáváme, že rada
městská podle zákona zvolila za učitelku na něme-
ckou měšťanskou školu staroměstskou sl. E. Bauerovu
a te po dvojím hlasování, ježio při prvním hlasování
zyolena pčilelka, která nebyla navržena německou
okresní školní radou. Německy ounor zomsko skolnt
rady nepotvrdil sl. Bauerovu a jmenoval sl. Ebenho-
chovu. V přípisu německý odbor zemské školní rady
výslovně uvádí, že z tohoto jmenování není odvolání,
ježto rada městská zmeškala 3nedělní lhůlu, která
zákonem je slanovona k podání zemské školní radě.
Vaníček
Baštýř
E Bauerův
Bauerův
Německo
28
article
Ze spisů se zjistilo, že německá okresní školní mda
podala radě městské návrh dne 14. listopadu a minula
tedy lhůta 4. prosince. Rada městská vykonala volbu
29. listopadu a ihned oznámila presentaci německé
okr. školní radě, která spisy vypravila dne 4. prosince
a k zemské školní radě došly dne 5. prosince. V debatě
v radě městské bylo poukázáno na nepřátelství v ně-
meckém oddělení zemské školní rady vůči obci praž-
ské, které se projevilo v odpovědí místopředsedy Za-
buscho o přítomnosti autonomních zástupců při zá-
pisu do německých škol. — Podaný rekurs má dlo
§ 64. zák. z roku 1873 právo odkládací.
29
article
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůzi
byly povuleny tyto novostavby: p. Ant. Součkovi
stavba nárožního domu na staveništi Bubeničkovy
ohrady v Myslíkově ulici: p. Fr. Mülleroví stavba
dvou domů na Zbořenci. — Správní radě plynáren
vysloveny díky a uznání za úspěšnou činnost. —
Pan dr. Jeřábek navrhl, aby bylo uvažováno o opět-
ném zřizování kašen na příhodných místech v městě;
dále aby vhodným způsobem bylo dekorováno sboře-
niště v Lužické ulici za novým mostem přes Čer-
tovku a konečně aby zrušena byla umrlčí komora
u sv. Vojtěcha
Záležilost draholního přídavku pražskému uči-
telstvu vrácena školnímu odboru. Ve včerejším ran-
ním vydání našeho listu sdělili jsme výsledek ro-
kování školního odboru o rozdělení drahotního při-
davku učitelstvu škol pražských. Z obnosu 56.400 K
neměli ředitelé škol dostati žádný příspěvek, ženati
učitelé po 180 K, svobodní a učitelky po 90 K, zbytek
měl býti rozdělen některým učitelům škol německých.
Antonín
Souček
Bubeničkův
doktor
Jeřábek
svatý . Vojtěch
Záležilost
Myslíkův ulice
Francie
Zbořenec
lužický ulice
30
article
Toto usnesení bylo předloženo ve včerejší schůzi
městské rady. Po debatě, které se zúčastnili pp. dr.
Černohorský, dr. Pinkas, Schiller, dr. Baštýř, Kasa-
licky a Lada, schválen návrh pp. dra. Černohor-
ského a dra. Pinkasa, aby návrh školního odboru
byl vzat za základ, ale aby dostalo se přídavku
stejného na školách českých i německých. Prolo
byla záležitost vrácena znovu školnímu odboru k vy-
pracování předlohy tak, aby návrhu onomu bylo
vyhověno, ovšem v mezích povoleného obnosu
56.400 K
— Akce na zřízení podzimního trliu v Práze.
K podnětu p. K. Vlčká v městské radě pražské byla
požádána městská rada ve Štyrském Hradci o podání
informace ohledně „podzimníhe trhu“, který se tam
minulého roku s výsledkem uspořádal. Městská rad
ve Št. Hradci sdělila, že podnikatelem tohoto podzim-
ního trhu byl soukromý spolek a že dá se očeká-
vati, že še tam podzimní trh stane stálou instilucí.
doktor
Černohorský
Pinkas
Schiller
Baštýř
Kasa
Hradec
Štyrský Hradec
31
article
Neprodávale se žádné zboží, nýbrž byla ta výslava
zboží, které možno u tamních živnostníků zakoupiti
Ve včerejší schůzi městské rady usneseno, upozorniti
na tuto instituci Zemskou jednotu společenstev a Jed-
notu obchodních gremií
— Zpráva o postupu reguláce Malé strany, Vy-
šehradu a Letné byla podána ve včerejší schůzi
městské rady pražské. Po rozpravě usneseno podati
dotaz u zemského výboru, kde má býti postavena
budova pro úřadovny zemského výboru a pro sněm
král, českého; k dotazu bude připojeno dobrozdání
rady městské v témže směru. Dále usneseno obrátiti
se na Kuratorium umělecké galerie ve příčině budovy
pro galerii a na vojenský erár ohledně budovy pro
sborové velitelství. Kromě toho usneseno požádati
zemský výbor, aby učinil přípravné kroky ohledně
úlevy za obmezemí patrových výšek a konečně
schválena direktiva ohledně dalšího jednání s vojen-
ským erárem. — Záležitost úpravy Vyšehradu v části
nynější Libušínské ulice bude projednána v anketě
s přizváním odborníků z kruhů architektů a inženýrů.
— Záležitost Letné byla odročena po debatě, kleré
se zúčastnilo 13 členů rady městské.
— Na místa školních zubních lékalů, vypsnná
městskou radou prazskou, došlo 11 žádostí.
— Projevy z kruhů úřadnických. Navrh-
vaná úprava platů stát. úřadníků na-
prosto neuspokojila úřadnictvo, jak se za to má ve
veřejnosti a jak snad se domnívá ministr financi,
neboť jsou z ní úplně vyloučeni všichni, kdož státu
sice velké služby konají, ale za úřadníky nejsou po-
važováni. Jsou to ony tisíce uhobých auskul-
tantů, konceptních praktikantů, asi-
Letná