Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVI.

2

V Praze, ve středu dne 16. ledna 1907.

Praha

3

Číslo 16.

4 article

Na rauní a odpol. list nne předplácí ses v Praze v zdmlnistraei . . . . . 2 K- a měsí s čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na něste a štvit leta . . . . 7 K 50 k ve fllalkáck n měsíc . . . . . . 2 K 80 h Poštou: aěsíe nvr lsta . . . . 9 K 60 a dvojí zásllkou na měsí n vrt lta . . . .1I K cok

Praha

5 article Obrysy uherské opravy volební.

Obrysy uherské opravy volební. Nevíme, zda vzmáhající se neklid v uher ských vládnoucích stranách koaličních,či hotová téměř volební oprava pro radu říš- skou to způsobily, ale jisto jest, že v po- slední době i v Uhrách se počíná opravdově uvažovati o nové volební opravě. Možná, že nejen obě tyto okolnosti, ale i dosti značná již doba trvání ministerstva koaličního a ro- stoucí zvědavost uherské veřejnosti nutí vládu. aby i po této stránce ukázala, že devíti mě- sícům své činnosti nedala uplynouti marně že konala pilně přípravné práce ku prove- dení svého programu. Tak hr. Apponyi vy líčil podrobně program svůj školský, hrabě Andrássy ve své známé řeči proti poslan- cům národnostním vymezil cíle vnitřní správy uherské, Košut předložil rozsáhlý svůj pro gram hospodářský, též byly tyto dny uve- řejněny hlavní součásti návrhů vládních, jimiž má se upevniti ústava uherská a za- bezpečiti »proti podobným událostem«, jaké zmítaly Uhrami do smíru s koalicí, ale o hlavním odstavci programu dohodového — provedení volební opravy dle zásad všeobec ného práva hlasovacího — z kruhů vládních dosud téměř nic se neproslýchalo, ač my šlenka sama v r. 1905 byla ministrem tehdej- ším Kristoffem dříve uvedena na koleje zá- konodárné, než v této polovině soustátí,a možno říci, též nemálo přispěla k oživení jejímu zde. Možná též, že nynější vláda uherská zúmyslně prodlužovala své přípravné práce pro volební opravu, aby se dočkala koneč- ného výsledku volební opravy zdejší, a že teprve nyní, kdy může všestranně použiti hotového díla — sama se vytasí se svým záměry. Jaké tyto záměry jsou, o tom nebylo nikdy pochybnosti dle celého počínání mini- sterstva koaličního i projevů jednotlivých členů jeho, výše vzpomenutých.

Andrássy Košut Uhry

6 article

Prozatím dává jen po částech odhalovat závoj ze své volební opravy v jednotlivých koaličních časopisech, ale i to, co se v těchto napovídá, stačí, aby v kruzích národností ne maďarských způsobilo sensaci co nejtrapnější Bylli již Kristoffův návrh volební opravy nepříznivý národnostem, bude dílo nynější vlády ještě více skoupé k nim. V návrhu Kristoffově veliká úloha připadla gramotnosti t. j. znalosti čtení a psaní a tu bylo vy- počtěno Szombatfalvam v hrošoroo . - Velobní okresy v Uhrách dle všeobecného volebního práva,« že podmínkou gramotnosti získaj Maďaři 80 okresů; kdyby té podmínky ne- bylo, bylo by prý 212 okresů maďarských 78 slovanských, 83 rumunských a 39 ně meckých a jeden vlašský. Pomocí gramot nosti prý by však připadlo Maďarům 292 okresů. Němcům 62, Slovanům 45, Rumunům 15 a Vlachům jeden. Při tom hleděl Kristoffy k posavad nímu rozdělení volebních okresů. Návrh koaliční napodobí zdejší volební opravu v tom, že nebude dbáti nynějších volebních okresů a že utvoří nestejné okresy z důvodů domnělé vyšší kulturnost a poplatnosti maďarské. Rovněž použije myšlenky tvoření zvláštních volebních okresů pro menšiny maďarské ve středu ná rodností, zvláště městských. Změnu posavadních volebních okresů odůvodňují Maďaři tím, že posavadní volební řád obsahoval větší počet volebních okresů národnostních, pomocí jejichž Vídeň udržo vala převahu někdejší uherské strany libe- rální, kdežto okresy maďarské volívaly oposičně. Tak prý 2.4 mil. obyvatelstva Sedmihrad volilo 74 poslance, kdežto území mezi Tiszou a Dunajem se 3 mil. maďar- ského obyvatelstva volilo pouze 63 poslance. Horní Uhry a Sedmihrady — dohromady 6.2 mil. obyvatelů — vysílaly 185, kdežto vnitřní Uhry se 6 3 mil. obyvatelů pouze 135 poslancův.

Maďar Němec Sedmihrad Uhry Vídeň Slovan 45 Tisza

7 article

Protože nynější koaliční ministerstvo a strany je podporující se pokládají za pravé zastoupení Uher, odstraní prý návrh volební jejich opravy především tuto převahu okresů méně maďarských a nahradí ji převahou okresů spolehlivě maďarských, při jejichž rozmérech se budou říditi domnělou kulturní a hospodářskou vyšší vyspělostí jejich oby- vatelstva. Spoléhá se však při tom i na výkazy statistiky uherské, dle níž jest 53 proc mužů přes dvacet let starých národnost maďarské. Doposud měli voliči maďarští převahu ve 229 volebních okresích, kdežto ve 184 měli většinu voličové národ nostni; ve 129 z těchto okresů většina národnostních poslanců obnáší plných 75 proe. Rumuni mají většinu voličů v 70, Slovác v 55 okresích. Dle záměrů nové volební opravy zvýší se počet vnitřních okresů maďarských ze 190 na 250—260; v ostatních částech země pak utvoří se dle »zásady vyšší kulturnosti a zámožnosti« ještě asi 70 okresů, takže by při posavadním počtu 413 poslanců bezpečná většina maďarská ve sněmu obnášela nej méně 300 poslanců.

Rumun Uhry

8 article

Mimo to se utvoří samostajné volební okresy maďarských menšin mezi národnostmi, tak že by na př. i v Sedmihradsku se utvo řila většina maďarských okresů volebních Tam kde v jedné župě není dostatečná ma- ďarská menšina jako na př. na Oravsku, v Liptově a Turčansku — má se několik žup spojiti v jednu tak, aby v každé župě se zabezpečil mandát menšině maďarské. Takovým způsobem stlačí se pak počet okresů národnostních na míru přímo úžasnou; rumunských okresů volebních by zbylo pouze 28 (dosud 75) a slovenských 23 (dosud 55) Tyto ukázky budoucí volební opravy uherské ohlašují tudíž skoro úplné odstra- nění okresů nemaďarských, zvláště uvážíme-li. jak se volby v okresích národnostních pro- vádějí. Nenapjali-liž tvůrcové budoucí vo- lební opravy v Uhrách příliš prudce pruž nost svých zásad opravných

Sedmihradsko Oravsko Liptov Uhry

9 article Tiskový zákon a jeho osud.

Tiskový zákon a jeho osud. Jest tomu bezmála již pět let, co bývalý chef vlády dr. Körber položil na stůl sněmovny návrh nového zákona tiskového. Domnívati se že bylo to dílo lidi, prodehnutých moderním po krokovým duchem a že garantovalo tisku posta vení, na jakéž bez odporu má v organisae státní a společenské plné nároky, bylo by poše tilostí. Však uznati sluší, že v poměrech rakou- ských a při známé animositě rozhodujících či nitelů naproti veřejnému tisku byla osnova ne popíratelným pokrokem a že věru návrh onen nebyl tím nejhorším zbožím, s jakýmž obcho provozovala firma Körbrova. Osnova odevzdána byla zvláštnímu výboru a týž postoupil ji komisi užši ku projednání A subkomitét pracoval pilně a rychle, v ná- kolika málo týdnech byl s namáhavou a ob tížnou prací hotov, přes to, že již v tomto ně- kolikačlenném sboru pozorovati bylo intenceti skové opravě ne zrovna přátelské. Sám předseda subkomitétu dr. Grabmayr, jinak muž rozumný a dosti liberální, nemohl zatajiti jistý odpor na proti veřejnému tisku. Výrok jeho, že nový zákon musí míti úče chrániti veřejný tisk důrazně naproti vládě jejím orgánům, na druhé straně ale chráni s větší ještě energií obecenstvo naproti ne změrně moci tisku, byl sice uvítán velmi sym paticky, však svým jednáňím osvědčil zminén pan předseda v nejednom případě velikou po volnost tam, kde šlo o to, rozmnožiti moc stát ních orgánů, kdežto neochvějným zůstal v otáz kách, jež týkaly se volnosti tisku a práv jeho naproti zlovůli a zjevnému nepřátelství jednot livcův. A pan Grabmayr nabyl ve směru ton porozumění i mezi členy subkomitétu, od nich se to neočekávalo.

doktor Körber Grabmayr Körbrov

10 article

Osvědčila se tu opět stará pravda, že z hříchy ojedinělých trpí zpravidla celek a že mi zernosti výjimečně stači, aby lidmi méně soud- nými zavržena byla celá instituce významná plná aepophetelajek sásluk. P.aaa - raba rého z pánů členů subkomitétu tu i tam otřel se patrně pokoutní, bůh vi kým psaný a kým vydávaný listek, byl dotčený ihned po ruce nastrčit veřejnému tisku vúbec náhubek. Navlídné jednání většiny ve výboru mělo za následek, že mezi jednáním tři členové, po voláním žurnalisté, z něho vystoupiti chtěli však neshoda vyrovnána a výboru předložen elaborát, s nímž mohl býti, hledě ke »svobo dám« rakouským vůbec, veřejný tisk jakž tak spokojen. Však ve výboru již to tak nešlo jako v subkomitétu. Ukázalo se hned v první schůzi že valná čásť výboru nemá vůbec chuti a vůle seriosně pustiti se do práce. Byli to zejména konservativní Poláci s pro fesorem Starzyňským v čele, jemuž vydatně po máhal kanovník hr. Komorowski, potom zástupe konservativního velkostatku, zejména ale hrabo Beleredi a s ním pak ostatní konservativei kteří, aniž by zjevně osvědčili odpor svůj oprot reformnímu dílu, usnesli se na plánu pohřbi je obvyklým způsobem parlamentním — neko nečným protahováním. A poněvadž dle klíče byl předsedou vý boru Polák, měli snadnou hru. Pan předseda schůzi vůbec nesvolával a když byl k tomu do nucen, učinil to vždy na den a hodinu, kdy s naprostou jistotou se vědělo, že výbor ne bude způsobilým k uzavírání.

Polák Komorowský

11 article

Nepěkná tato komedie táhla se téměř po celá dvě léta, odpůrci volnosti tiskové domníval se, že již mají vyhráno a jakkoli dostali po učení tím, že na místě konservativního Polák byl přes »klíč« a naléhání členů zpátečnickýe zvolen novým předsedou tiskového výboru Jiho slovan, chystali se jiným způsobem zmařit defi nitivní propracování předlohy. Nenavštěvoval jednak schůze výborové za tím účelem, aby nebyl způsobilým k uzavírání a nepomohlo-li to provozovali v pravém slova smyslu tak zvanou »technickou obstrukci« tím, že o každé titěr nosti rozpředli nekonečnou debatu. Tak na při klad byla celá tři sezení ubita rokováním o tom může-li být člověk hluchý neb slepý připuštěn ke kolportáži. A když i to šťastně překonáno, připadli na jiný ještě parlamentní žert. V okamžiku totiž, kdy po ukončené debatě mělo dojíti ke hlasování, vytratili se ze slně. takže o věci nemohlo býti rozhodnuto. Tím způsobem se stalo, že v debatě sice byla o- byta v několika schůzích řada paragrafů, aniž by však o jediném z nich mohlo býti hlaso- váno. Trpělivost členů výboru, kteří poctivě s tiskovým zákonem smýšleli, dospěla konečně ke krajní mezi. K velikému zděšení a přes pro- testy panstva přijat v poslední schůzi většinou návrh, aby zbývající ještě nevyřízená čásť vládní předlohy — od § 36. až do § 49. — schvá- lena byla en bloe. Toho páni ovšem nečekali. Protestoval sice ze vší duše a ze všech sil. Zástupci kon- servativního velkostatku hrabě Beleredi a baro Parish vystoupili dokonce z výboru, však týž učinil většinou, co bylo jeho parlamentním prá- vem, zejména oproti neslušné přímo taktice o půrců stran reakcionářských. Ti ovšem postarali se jinak o to, aby práce tiskového výboru vůbee byla pohřhena v archivu sněmovním na dlouhou dojista dobu.

Polák Beleredi Parish jiho slovan

12 article

Vymohli si prostě to, aby zpráva tiskového výboru nebyla dána na jednací pořad plné sně- movny. Nynější vláda pak ochotně vyhověla naléhání jejich, neboť známo je, že bar. Bec zvláštním přítelem veřejného tisku také není. Nyní na samém konci zasedání nalehá s aby se pilným návrhem jako novela k tisko- vému zákonu probrala a přijala aspoň ona ustanovení tiskového výboru, jež týkají se volné kolportáže. Však ani to s nestane. V této sněmovně, v níž zasedá tolik po- chybných veličin, o nichž bez práce a zásluhy veřejného tisku svět by vůbec ničeho byl ne- zvěděl, nalezá se tak málo přátel žurnalistiky že by pokus, v tomto směru po niknutý, selhal. Leda že by nyní pře volbami, kdy naléhati se bude, aby mouřenín konal svou povinnost, stali se páni — uzna lejšími, Co znamenala by ale volná kolportáž kdyby veřejný tisk postrádal ostatní nezbytn záruky zdravého vývoje? Když by zůstalo nt objektivním stihání, při dosavadní konfiskačn praxi, při nynějším řízení opravovém a př ostatních »příjemnostech«, jimiž obmyslen dne veřejný tisk?

13 title

Říšská rada.

14 article Poslanecká sněmovn a

Poslanecká sněmovn a 475. schůze. Z Vídně, 15. ledna. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Dnešní den byl skoro celý promarněn. P pětihodinné zajímavé rozpravě, kterou lze na zvati podle pravdy a skutečnosti tuhou půtkou byl zákon, kter, m doplňoval se článek 16. ústa- vy o poslanecké imunítě hlavně v ten rozum, že mělo býti zabráněno promlčení ze jména urážek na eti a že presidentům obou sně moven přiznávalo se právo, hráti jakousi rol státního žalobce v otázce trestního skutku, spá chaného v budově parlamentní, vrácen vý boru, by jej do týdne přepracoval. Byl to ne- slavný pohřeb předlohy, ale zasloužený. Tako vému konci říká se ve sněmovně funus prvn Vládní předloha jest stejně, jako elabor o o ní, vyšlý z výboru, zbožím podloudnickým Jest to potajný pokus, vpašovati do sněmovay kus změny jednaciho řádu — pokus na kterém spočivají dvě kleiby nejhorší: kletb zínati blala attok.a anoi Jdvahy, vypracovati a přijati součnsně zároveň s novým volebním řádem pro sněmovnu poslaneckou také hned nový řád jednaci, nebylo všude. Naopak, zvítézilo stanovisko, že sně- movna nynější, na konci šestileti svého, nemá legitimace diktovati sněmovně nové její domác řád — to že dlužno zůstaviti sněmovně přiští. Následkem toho zůstala též ohláška bar. Gau sche, že provede se reforma jednacího řádu. pouhou ohláškou; doporučovalo se tedy, ne- dotýkati se práv poslaneckých vů bec a nepředstihovati nižádným novelistickým torsem odhodlání parlamentu nového. Tose předlohou bar. Gautsche a návrhy ústavního výboru o ní skutečně stalo.

Gao Gautsch Vídeň poslanecký sněmovn

15 article

Nikdo zajisté nepopře, že nynější jednac řád, pocházející z r. 1873, kdy měla sněmovna poslanecká 353 členy, jest zastaralým a překo- naným a že — jako každé lidské dílo — nen pro věčnost. Ale reforma jednaciho řádu musí vyjíti z iniciativy sněmovny samé nikoliv z jakéhokoli diktátu vlády. Musí býti po kud možno celá, musí býti konečně nepokrytá Slyšíme, že se akce taková pro novou sněmovnu chystá, a že jedním z prvních pilných návrhů v ni bude návrh na neprodlenou volbu zvláštního výboru k reformě jednacíh řádu. Co se nyní chystalo a nabízelo, bylo díle pokoutní, kterého není škoda. Výmluvně, horlivě, ba rozhorleně, ale ma ně hájil je zpravodaj dr. Grabmayr. Tent tyrolský velkostatkář má zvláštní nehody. Pře několika lety vypracoval částečnou reformu ce lého jednacího řádu. Sepsal k ní velmi zajímavý historický a poučný úvod. Věc byla hotovou zralou k projednání plénem. Ale sešlo s toho Dnes dra. Grabmayra stihla nehoda na tri buně referentské samé, na kterou se poprve an nedostal: — byl tam na hlavu poražen. Po této negativní práci, po této popravě vy konala sněmovna poslanecká práci positivní schválila zákon o podomním ob chodě tak, jak vyšel naposledy ze sněmovny panské. Byla zase, nevíme již po kolikáté v tísni, ve které přijati musíla, nechtějíe zmaři námahu několika let, na čem se vsnesla sně movna panská.

doktor Grabmayr

17 article

Z Vídně, 15. ledna. (K. k.) Po přečtení došlých spisů odpověděl, minisl obchodu dr. Fořt na Pernerstorferův dolat po postavení vlády ku požadavku úplného ne děl ního klidu v parních mlýnech. Posl. Schrott a soudr. odstavili zatím svů pilný návrh o obchodě a vínem, pročež projednáví se pilný návrh Löckerův

doktor Pernerstorferův Posl Schrott Vídeň

18 article

o Imuniíním zákoně.

19 article

Posl. dr Löcker odůvodňuje pilnost svého ná vrhu, prohlásil, že třeba, protože příští parlamení bude postaven na nový základ, odstraniti mnohé ne- přístojnosti, jež dosud ve sněmovně vyskytovalys při provádění praxe imunitní. Pilnost návrhu jes odůvodněna krátkou dobou, jež je poslanecké sně movně ještě vyhražena. Prosí sněmovnu, by mu při znala pilnost. Posl. dr. Sobotka (česky a německy) je prot pilnosti. Útoče prudce na vládu, posuzuje předlohu dle níž má býti odvislým od libovůle většiny, mají-l nepohodlní členové sněmovny býti trestnímu stihán vydáni nebo ne. Zvláště třeba opřiti se zavedení trestnímu stíhání poslanců pro výroky a činy v míst- nostech budovy říšské rady, jde li o trestní čin podrobený veřejné obžalobě, neboť o sprosté zločiny zajisté nepůjde. Stane se, že bude mluveno proti osobě císařově, a že budou zastávány myšlenky, jet se stanoviska nynějšího trestního práva mohou býti označeny za protizákonné. Avšak nemůže se přece připustiti, aby poslanec byl trestně stíhán pro takové delikty, spáchané ve sněmovně. Schválí-li sněmovna tento zákon, vykoná harakiri. Některé urážky na ct za nynější praxe mohou býti promičeny, avšak ne- nahlíží, že by to byla věc tak důležitá, aby se proto obmezovalo imunitní právo, význam a důstojnos zástupce lidu. Neshledává žádného důvodu pro pilne projednávání předlohy. Přiští sněmovně může se zů staviti, aby svou důstojnost sama bájila. Ohlašuje nejprudší odpor své strany proti předloze.

Posl Löcker doktor Sobotka Přiský sněmovna

20 article

Posl. dr. Sylvester praví, že zákon byl již př lety velmi pilným. Skoro 95% imunitních záležitost jsou urážky na cti. Není věcí vlády, nýbrž sněmovny aby věci takové byly skutečně vyřízeny. Třeba, aby promičení nenastalo, pokud imunitní záležitost ne bude ve sněmovně vyřízena. Nejde o pomstu n příští sněmovně, nýbrž o to, by nynější sněmovn uvedla vše do pořádku a příští mohla hned pravi delně pracovati. (Výkřiky u Všeněmců: § 14. !/ Řečníl vždy hlasoval pro zrušení § 14. a byl prvním, kde učinil příslušný návrh. Jeho se ta výtka netýká. Prosí za schválení pilnosti. Posl. Pernerstorfer vyslovuje se proti pilnému projednání a proti meritu předlohy. Jde o malý ten deuční zákon. Svrchovaná sněmovna obecného voleb ního práva sama přikročí k zreformování práva imunitního a provede lepší reformu, než je tat předloba. Posl. Malik žádá, by bylo zjištěno, že je pří tomna předepsaná polovice poslanců. Předseda připomíná, že 1o není třeba při hlaso vání o pilnosti. Návrhu příznána pilnost 199 proti 28 hlasům potom rokovalo se o jeho podstatě. Rel. dr. Grabmayr lituje, že nebylo rokováno napřed o zpravě výboru ústavního o tom, jsou- li n řízení, vydaná dle 8 14., ústavní. Odporuje vývo dům dr. Sobotky. Svoboda parlamentu nesmí býti zaměňována se svobodou poslanců páchati delikty, potřebují li poslanci přece ochrany, aby nebyli pr sporné delikty tendenčně vlačeni před soudy a o mezování v poslanecké činnosti, nesmí přece jen byt zneužíváno parlamentní imunity, aby byl delikven chráněn před zodpovědností. Doporučuje ke schvá- lení předlohu i resoluci, jíž vyzývá se vláda, aby zákonem upravila nevyřízené dosud imunitní záleži- tosti.

Posl doktor Sylvester Řečníl Malik Grabmayr Sobotka

21 article

Posl. dr. Sylvester rovněž by si přál, aby s projednala pařízení čl. 14. Je pro pilnost, ale ne pro schválení nynější předlohy, jejiž 3. odst. zn- mená změnu jednacího řádu. Pro veřejné přestupky uvedené v 3. a 4 odst., bylo již nyní, až na dva nebo tři případy, výborem i plenem odepřeno vy dání. Posl. ryt. Starzyňski soudí, že předložený návrl jest již leta nalehavým. Polský klub souhlasí s ná vrhy výborovými. Neprovede li se tak nezbytná oprava jednacího řádu, měla by aspoů touto cestou státi se částečná náprava proti násilnostem, které s odehrávají uvnitě sněmovny. Prohiašuje, že on a jeho přátelé budou hlasoval jak pro odsl. 3., tas i pro celý zákon. (Hlučná po chvala mezi Poláky.) Posl. Pernerstorfer prohlašuje předlohu za neben pečnou, prutože provádí jen částečnou reformu řízen tmunitatho. třeba reformy úplné. Znavrženýc pročež bude pro ně hlasovati; 3. a 4. odst. musí zamítnouti, neboť jsou velice odiosní a nebezpečné Jeho strana nemůže tedy hlasovati pro celeu předlohu. Posl. dr. Olner myslí, že by spíš odpovídalo důstojnosti sněmovny, vyřiditi nařízení dle čl. 14 Také poslední nařízení min. obchodu (o zvýšení po- štovních poplatků) je protiůstavním. Pokud se týče odst. 3. a 4. bylo by nejlépe škrtnoutí je Posl. Malik chce, aby nová sněmovna vypraco- vala si zákon sama. Důležitější ale je, projednat nařízení dta § 14. Všeněmci budou hlasovati prot zákonu. Doulá, že jej vamitnou také všichni živ- lové, jimž záleží na svobodě slova a důstojnost parlamentu. Navrhuje několik změn a žádá, by s hlasbvalo dle odstavců a jmen.

Posl doktor Sylvester rovněž Polák Olner Malik

22 article

Posl. Choc soudí, že sněmovna není oprávněna otázku imunitního práva projednávati pilně a obme- zovati tak právo přiští sněmovny. Předlohou s imunita zhoršuje. S poslanci jednalo se ve výbore dle toho, k jaké straně náleželi Ustanovení odst 3. a 4. jsou přímo strašná. Zákonná ustanovení o imunitě postačují úplně třeba je správně prováděti. Navrhuje, aby přešlo přes předlohu k jednacímu pořadu Poslanec dr. Pergelt navrhuje, aby předloha vrá tila se úslavnímu výboru a ten do týdnu podal novou zprávu. Kdož myslí to vážně s parlamentarismem imunitou, budou hlasovati pro tento návrh. (Souhlas. Poslanec dr. Adler připojuje se k Pergeltovu ná vrhu z taktických důvodů. Referent dr. Grabmayr popírá, že předloha sle duje zpátečnické cíle. Vyslovuje se proti návrhu Cho covu, avšak nenamílá níčeho proti návrhu Pergeltovu o němž zůstavuje rozhodnutí sněmovně Při hlasování zamítá se Chocův návrh na př chod k jednacímu pořadu a přijímá se Pergelt ů návrh, aby předloha byla vrácena vý boru. Potom projednáván pilný návrh poslance dra Schlegela ve příčině výborové zprávy o usnesen panské sněmovny stran

Posl Choc doktor Pergelt Adler Pergeltův Grabmayr Chocův Schlegel přiský sněmovna

23 article

podomního obohodu.

24 article

Poslanec dr. Schlegel odůvodňuje stručně pilnos svého návrhu. Poslanec Loser odporuje pilnému projednáván zprávy. Změna vykonaná panskou sněmovnou jes Vorariberku na škodu. Poslanec Böheím upozorňuje, že přes změny panské sněmovny předloha obsahuje mnoho zlepšen Navrhovatel dr. Schlegel vzdává se doslov načež se pilnost přijímá Referent dr. Foerg zahajuje rokování. V povšechné debatě posl. Noske vyslovilse proti zákonu. Nedbalo se na nynější existence. Tímt zákonem jsou postiženy tisíce lidí, kteří se nemohou věnovati jinému povolání Na to usneseno zahájiti zevrubné rokován a 8§ 1., 3.. 8. a 9. přijímají se bez debaty dle usne sení panské sněmovny. Při § 12. ref posl. Foorg poukázal na změny vykonané panskou sněmovnou Posl. dr. Schlegel soudí, že zákon venkovu n prospěje, nebude-li § 12. přijat dle textu poslaneck sněmovny, jejž navrhuje obnoviti. Posl. Böheím je proti Schlegelovu návrhu. Posl. dr. Sobotka mluví proti ustanovení, že v městech až do 5000 obyvatejů podomní obcho může býti zakázán usnesením městského zastupi- telstva. Právě v malých městech maloživnostníci maj býti chráněni.

doktor Schlegel Loser Böheí Foerg Foorg Posl Schlegelův Sobotka panská sněmovna

25 article

Ustanovením, že usnešení obecního zastupitelstv podléhá schválení min, obchodu, zasahuje se do oboru samosprávy. Navrhuje, aby tato ob. usnešení schvalována byla zemským výborem a pro místa lázeňská byla kompetentní zemská zdravotní rada. Posl. Heisterer souhlasí s § 12. dle textu posla necké sněmovny. Posl. Steiner myslí, že se má poříditi rámcový zákon. Konečná jeho úprava náleží do oboru zemské samosprávy Posl. Wohlmayer prosí, by sněmovna hlasovala proti návrhu, jenž slouží pouze zájmům velk- kapitalistů. Posl Hueber přidává se k názorům Steinerovým a souhlasí s návrhem Schlegelovým. V drobném prodejl: rnaní číslo o sobe odpolednl . . . nii Ve álialkách na venkovš ranní čsalo, . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . (h Inserác plati se hotově napřed Předplseení a lnsorty přijínaá admlni strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházejí se t4ž redakca tlskárna s expsdlbe „Národnich Listů“ Rukopisy se nevrapejl

Posl Steiner Posl Hueber Steinerův Schlegelův necký sněmovna

26 article

Posl. Heilinger prohlašuje, že pro takový »zi- konný šmejd« své ruky nepozvedne Schlegelův návrh na obnovení § 12. dle textu poslanecké sněmovny propadl 81 hlasy proti 76. rovněž změna Sobotkova a § 12. schvaluje se dletextu panské sněmovny Též schváleny ostatní články dle tevlů panské sněmovny a potom schválen z. a ve 3. člení. Rokování přerušuje se. osl. V. Holer táže se předsedy živnoste- nládli učinit opatření, aby důležitý záoutěži byl ještě v tomto zasedání vyříz Předseda ústavního výboru dr. šl. Grabmav odpovídá na včerejší dotaz Alv. Hanichův po S 14. Učinil prý vše, aby umožnil sněmovně usnésti se přiměřeně v této zajisté velica důležité záležitosti. Sněmovna byla povinna pronésti kompetentní úsudek o způsobu, jakým dlužno s § 14. zacházeti, o jeho užívání nebo zneužívání. Sněmovna byla by se mohla zbavili obstrukce a příští vlády by se stře- žily vykládati podobným způsobem státní základní zákon, Bude na příští sněmovně, aby líp a důrazněji hájila své právo než nynější. Posl. dr. Gross a spol. podali pilný návrh na projednání vládní předlohy o platech profesorských. Dotazy podali poslanci: Brdlík a spol. po podporování boykotu českých obchodů v Českých Budějovicích, prohlášeného německým tiskem. se strany pražského vrchního státního zástupce; K ai- ser a spol. po předlolení programu o úhradě vzhledem na zvýšení platů státních zřízenců, o za- vedení vzestupné výdělkové daně a o vzestupném vybudování osobní daně z příjmů, o stížení teto daně ve vyšších slupních zemskými, obecnímia okresními přirážkami, o zavedení vzestupné daně z tantiem a dividend a o zavedení starobníhoa invalidního pojišťování Konec schůze o tři čtvrti na 6. hod. več. ; přísti schůze zlejtra o 11. hiod. dopol. Úprava profesorských a učitel- ských platů.

Posl Schlegelův Sobotkův V Holer doktor Hanichův Gross Brdlík Český Budějovice poslanecký sněmovna Alv

27 article

Z Vídně, 15. ledna. (Zvláštní telefonická zpráva »Nár. Listů «.) Vládní předlohou nebylo vyhověno všem po- žadavkům profesorů vysokých škol. Dlužno však doznati, že zlepšeno postavení jich. Dříve mohli řádní profesoři dosici maximálního služného 8800 K. Podle vládní osnovy stanoveno je maxi- mální služné na 11 200 K, nepočitaje v to pří- davek aktivní, který se zvyšuje na 1475 K. Jest ovšem pravda, že páté kvinkvenátky do- sáhne málo kdo, poněvadž jí nabýti může jen ten, kdo celých 25 let jako řádný profesor pů- sobí a dnes málo kdo před 40. rokem slane s profesotem řádným. Co se týká profesorů mimo- řádných, nebyl schválen návrh poslanců českých, aby jim vyměřeno bylo počáteční služné dl VII. služební třídy. V předloze ministra doa. noh a .- nanachává sa jim nlat podle (řidy Vilí a místo drou krinkevonáletn vádějí se čtyři kvinkvenálky po 600 K. Máze tedy mimořádný profesor po 20 letech nabýt platu 6000 K. Rovněž zamítla vláda požadavek, aby se za- počítávala léta asistentská a docentská do slu- žebních let profesorů vysokoškolských. Lze se nadíti, že v rozpočtovém výboru bude ještě tento návrh projednán. Ministr vyučování dr. Marche t počitá, ke předlohou vzejde nové roční vydání 2. mil. K. Z Vídně, 15. ledna. (K. k) Vláda předložila dnes v poslanecké sně- movně předlohu, jíž mění se resp. doplávji platy universitních profesorů, profesorů ostat- ních vysokých škol, učitelů škol středních, stát- ních ústavů ke vzdělání učitelů a učitelek, prů- myslových a babičských škol, a učitelského personálu na katolických diecesních resp. řecko- orientálních-theologických ústavech vyučovacích.

March Vídeň

28 article

Vysoké školy. § 1. Řádní profesoři všech fakult na uni- versitách a vysokých skolách technických, na vysoké škole zemědélské a na evangelicko theolo- gické fakultě ve Vídni, jsou v VI. hodnostní tr státních úřadníků a mímo systemisovaný aktivitní přídavek mají služné 6400 K, jež zvyšuje s po 5, 10 a 15 letech vždy o 800 K, po 20. a 25. roce vždy o 1200 K. (kvinkvenátky.) Všichni řádní profesoři mají ve Vídni krom toho přídavek 800 K ročně, jenž do výslužného s nevpočítá. § 2. Služné mimořádných profesorů na vysokých školách v § 1. jmenovaných zvyšuje se o 4 kvinkvenálky po 600 K. § 3. Řádní profesoři na theologiekých t kultách v Solnohradě a v Olomouci jsou v VI hodn. tř. státních úřadníků a mimo systemiso- vaný aktivitní přídavek mají služné 3600k ročně, jež zvyšuje se po každých 5 lelech včetně ke 20. roku služby vždy o 800 (kninkvenálky).

Vídeň Solnohrad Olomouc

29 article

§ 4. Mimořádní profesoři na těchto obou fakultách jsou v VII. hodn. tř. státních úřad- níků a mají mimo systemisovaný aktivitní při- davek služné ročně 2800 K, jež se zvyšuje 4 kvinkvenálky po 600 K § 5. Řádní a mimořádní profesoři na aka demii pro výtvarná umění ve Vídni, na akade- miích umění, jakož i na zvěrolékařské škole v Lvově jsou co do hodnostní třídy a platů po- stavení na roveň profesorům, jmenovaným v js 1. a 2. §. 6. Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1896 říš. zák. čís. 63 o přijmech profesorů na babičských školách, vydržovaných státem, mění se následovně: Profesoři na babičských školách státem vydržovaných jsou v VII. hodn. tř. stát- ních úřadníků a mají mimo systemisovaný akti- vitní přídavek služné 3600 K ročně, jež se zvyšuje o 4 kvinkvenálky po 600 K. Služební léta, strávená před právní platností tohoto zá- kona v hodnosti profesora státní školy babičské, buďte při tom vpočitána. § 7. Pro profesory řimsko-katolických řecko-katolických bohosloveckých dlecésních se- minářů, jakož i řecko-orientalsko-bohosloveckého ústavu v Zadru činí zvýšení služného dle doby

Vídeň Lvov řimskýkatolický řecký