Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 200. ze dne 24. cervence 1903

k dobytčeti přiblížil, ohnala se kravka se závažím a vyrazila mu sedmnáct zubů.

Různé zprávy. = Nejkrvavější války 19. století. Absolutně nej- krvavější válkou, totiž onou, po níž zbylo nejvíce mrtvých a těžce raněných na bojišti, byla válka u Lipska, kdež jak známo padlo 90.000 lidských životů. Po této válce následuje válka u Aspernu se ztrátou 66 000 mužů a u Borodina, kdež zahynulo 62.000 lidí. Hradec Králové oplakává 32 000 osob, Gravelotte 27.000. Za relativně nejkrvavější válku, kde totiž bylo percentuálně nejvíce mrtvých a zraněných, považuje se válka u Aspernu, kde utraceno 38% lidských exi- stencí. Pak následuje válka u Borodina (25%), Wa terloo (24%) a u Lipska (21%). Uvedené číslice ob sahují jen průměrné označení ztrát a to na obou stranách.

= Zvláštní historka života dostala se na přetřes soudního řízení v těchto dnech před soudem novo yorským. Na místo, určené pro obžalované, předveden byl starší muž, jemuž přičítala žaloba, že ženě,u niž bydlel, odcizil — přikrývku. Při líčení se proká zalo, že obvinění se zakládá na pravdě. Žalovaný tvrdil, že se krádeže dopustil ze zoufalství a bídy protože byl zbaven všech prostředků, jimiž by uháji nejnutnější životní potřeby. A za těch několik centů jež za přikrývku utržil, koupil lék pro svou nemoc nou manželku. Nešťastný muž jest synem pruského plukovníka, soužil u vozatajstva a protože se oženil nechtěli se k němu rodičové znáti. Ubohý muž ode bral se nejprve do Brasilie, odkudž se dostal do No vého Yorku. Za několik měsíců došly mu prostředky takže upadl do ohromné bídy a nouze, jež se pal ještě zvýšila, když jeho choť počala churavěti. Po zjištění těchto okolností odvolal veřejný žalobce ža- lobu a německý konsul byl o případu za tím účelem zpraven, aby obviněnému opatřil alespoň tolik na prostředcích. by se mohl vrátiti do své otčiny = 98 000 korun za 13 lžic. Ke konci předešlého týdne koupil klenotník Christie v Londýně při ve- řejné dražbě třinácte stříbrných lžic s pozlacenými figurinami apoštolů. Prodal je v soudní dražebně ne- známý pán, jehož rod dědil je po mnoho století. V kruhu na vnitřní straně lžic umístěn je monogram J. H. S., což jest nepopíratelným důkazem, že byly lžíce tyto věnovány někomu při jakési náboženské příležitosti; mimo to jsou veškeré lžíce opatřeny datem 1536. Jsou asi 18 cm. dlouhé a váží celkem 940 gramů. Vyvolací cena obnášela 10.000 kor., nej- vyšší podání 98.000 kor. Klenotník koupil je pro ja- kéhosi millionáře.

= Lásky kouzlo a moc. Manželství, jež uzavřel bohatý dánský hrabě Knuth-Knuthenborg s dcerou zemřelého vůdce socialistů Louisa Pio, mělo do jisté míry romantickou předehru. Mladá paní hraběnka. žena neobyčejné krásy, narodila se roku 1880 v Chi- cagu. Její otec, rodem Francouz, nabyl prvního vzdě- lání v Dánsku. V pozdějších letech stal se důstojní- kem, pak učitelem a konečně žurnalistou. Současně věnoval se politickým studiím a zúčastnil se činně veřejného života, zejmena v dobách vzruchu pařížské komuny. Souhlasil s učením Rochefortovým a jeho stoupenců a přeložil značnou čásť jeho politických brožur do dánštiny. Protože měl velikou znalost ja- zyků, přijat byl r. 1872 manželkou dánského komo řího, Berlingovou, za domácího učitele její dětí a po- zději byl její vlivem poslán do Ženevy, aby tam na byl dalšího vzdělání. Tam však stal se Pio vřelým přívržencem mezinárodního socialismu. Vrátiv se do Dánska, přišel do nemilých styků s úřady. Trest. jenž mu v roce 1873 byl přisouzen, nemusil sice od- pykati, ale byl nucen opustiti hranice země. Odce stoval tudíž do Ameriky, kdež se oženil. Dařilo se mu tam poměrně velmi zle, jeho dceři Sylvii však se poštěstilo, že ještě v mladých letech dosáhla pěk- ného postavení, stala se vychovatelkou v bohaté an- glické rodině. Odebrala se s ní do Floridy, kdež se seznámila s millionářem hrabětem Knuthem, jenž právě podnikal cestu kolem světa. Dánský aristokra zamiloval se do krásné vychovatelky a nebyl oslyšán.

Poněvadž však tehdy byl teprve 20 roků stár, nedo- sáhl svolení rodinného k zamýšlenému sňatku. Pří- buzní zároveň se domnívali, že po zamítnutém po- volení vykouří se mladému muži láska z hlavy a že později od svých záměrů upustí. Slečna Pio odcesto- vala však do Dánska a zdržovala se na žádost hra- běte u jeho tety, hraběnky Billeové, kdy zatím hrab cestu kolem světa ukončil. Před nedávnem stal se plnoletým a oženil se. Dcera bývalého socialisty ted vládne nyní na zámku knuthenborgském, jednom z nejkrásnějších panství Dánska, k němuž náleží více než 10.000 akrů půdy. Jeden z velkokapitalistů, proti nimž Louis Pio za svého žití tak ostře vystupova učinil jeho dceru šlechtičnou. Podivnými jsou věru někdy osudy lidské. = Ze strachu před puškou. Zajímavý vězeň opu- stil nedávno vojenskou trestnici v Szegedině. Jest to 29letý Sáva Maletty rodem z Velké Kikindy. Asi pře šesti roky byl odveden, protože však za žádnou cenu nechtěl pušku vzíti do rukou, byl z trestu poslán na dva roky do žaláře. Když si trest odpykal, byl na novo vřaděn do pluku, zdráhal se však opětně do- tknouti se střelné zbraně, neboť prý má z ní nebo- rázný strach a neučiní to prý, co bude živ. Násle- dek toho ovšem byl, že ho zavřeli znova, tentokráte na tři léta. Ale i tento čas prchl a kurážný Marsův syn se dosud v povaze nezměnil, neboť ihned, jak- mile začal lapati vzduch zlaté svobody, bylo jeho prvním slovem, že se přece jen pušky nikdy ani netkne. a kdyby prý si ho za mřížemi ponechali sto let. Ve vězeňské pracovně zaměstnán byl Sáva jakožto obuv- ník a vynikal svou pílí a bedlivostí. Řemeslo mu šlo lépe k duhu, nežli střelba olovem a prachem.

= Vražda v moři. Na terrasse, zbudované nad mořem u faleronského přístavu v Athenách, bavila se společnost několika set pánů a dam luzným pohle- dem do snivé noci, jež odleskem bílé luny zrcadlila se v rozčeřené hladině mořské. Byla to noc přímo okouzlujíci, jejíž dojem zvyšován byl ještě produkcemi vojenské kapely. Pojednon ozval se z mořských vln divoký ryk; dvě mužské postavy poraly spolu zápa- siti a v ruce jednoho ze soupeřů zableskla konečně dýka. Povstala panika, dámy na terrasse padaly do mdlob, jiné pobíhaly z místa na místo, jakoby zma tené. Zatím přestal zápas v moři a z téla přemože- ného tryskala krev vysoko do vzduchu. Zjistilo se, že policejní úřadník Oikomidis byl zavražděn, utrpěv 15 bodných ran. Vrah, mladý muž, člen jinak vá- žené rodiny, byl neprodleně zatčen. Provedl krvavý čin ze msty, že jej policejní úřadník zatknouti chtěl pro deserci od námořního vojska. = Osvědčený prostředek proti tomu, aby se kravky při dojení neohaněly, vynalezl jakýsi bodrý sedláček v bavorské vesnici. Přivázal totiž své kravce pře dojením na ohon těžké závaží. A když se potom

Zemřelí v Praze Dne 18. července 1903: Gutvajl Antonín, syn zedníka, 11 měsíců, 245—II. Plesche Josef, velkoobchodník, 75 roků, 636—I. Kozojed Josef, syn klempíře, 1/2 roku, 721—I. Krupičková Marie, manž. obchodníka, 63 roky, 840—I. Fanta František, JUDr., majitel knihtiskárny, 37 roků, 1129—II. Paštika. Karel, obchodní učeň, 16 roků, 1683—II. Kunt Antonín, syn kočího, 9 neděl, 590—VII. — Ve všeobecné ne- mocnici: Matoušek Václav, knihařský pomocník, 24 roky. Krejčí František, úřadník, 56 roků. Schneider Josef, posluha, 67 roků, Bansetová Karolina, manželk strojvůdce, 41 rok. Blaschka Ferdinand, herec, 60r. Hrabáková Klára, manželka zámečníka, 40 roků. Pro- cházková Kateřina, manželka chalupníka, 46 roků. Balejová Berta, manželka slévače, 37 roků. — U Mi- losrdných sester: Adamcová Mařie, vdova, 82 roky. — V josefovské nemocnici: Dejmková Antonie, 57 roků Dne 19. července 1903: Dvořáková Marie, ovdov. soukromnice, 77 roků, 1053—I. Kozáková Františka, manželka sluhy, 37 roků, 220—III. Moravec Jan, syn služky, 15 dní, 539—II. Holub František, syn krejčího, 1 rok, 1697—II. Welte Oskar, syn gal- vanoplastika, 7 měsíců, 1845—II. Kusbachova Josefa, 4 měsíce, 22—V. Šťastný František, syn děiníka, 10 měsíců, 548—V. Vondráček František, syn dělnice, 10 měsíců, 336—VIII. — U Milosrdných bra- tří: Krump Eduard, obchodník, 60 roků. — U Mi- losrdných sester: Král Václav, hlídač, 80 roků.

Aréna na Smíchově

Lidové divadlo, Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V pátek 24. července. Začátek o 7. hod. Po třetí: V předpeklí. Veselohra o 3 jedn. Napsali Gitike a Engl. Přeložil V. Budil. Režisér B. Lachman. Konec o půl 10. hod. (bliže Palackého mostu). V pátek 24. července. Začátek o 7. hod. Vystoupení paní Mař. Zieglerové. Donna Juanitta. 16849 Komická operetla o 3 jedn. Napsali Fr. Zell a R. Genné. Přeložil Em. Züngel. Režisér Josef Kubík Dirigent Jar. Hes. Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka v Praze a Kotka na Smíchově, Kinského tř., čís. 26.

Pištěkovo lidové divadlo vaehitok. na Král. V pálek 24. července. Začáték o 7. hod. — Lidové představení za poloviční ceny. — Po sedmdesáté: Krásná Lída. 16839 Velká burleskní fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn od O. Fastra. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny. Po devatenácté: Zelené mládí.

ztrestati, avšak v tomto okamžiku nelituji více, že hůl vrchního dozorce tančila mně po zádech, jelikož nepře- káží mně to nikterak, hrdá Asnat, abych si tě vzal za ženu. Varuj se, abys pohrdala tím, jenž jest prvním po Apopim, prvním mužem v Egyptě a nezneužívej slabosti ženy a moci své krásy! Ty's zamítla dorozumění po dobrém mezi námi a odpověděla jsi urážkou na upřímné slovo smíření; budeš toho jednou litovati a může se státi, že budeš se doprošovati té lásky, kterou dnes opo- vrhuješ!« Obrátil se k ní zády a volnými kroky šel k terrasse Všechno v něm vřelo a kypělo. K uražené samolibosti přidružil se také pocit palčivé žárlivosti: Hor byl neko- nečně hluboko pod ním ve společenském postavení, ale vznešeností svého původu rovnal se Asnat. Hněv jeho vši tihou dopadl na nepřátelské mu vyšší »Ať jste jakkoliv velicí a urození, rozdrtím vás jako červy!« pravil, zatínaje pěsti. Zpozorovav však na terrasse bílé obleky kněží a důstojníků svého průvodu, překonal burácející v sobě city a jako by se nebylo nic přihodilo, klidně a přívětivě přistoupil k Potiferovi, kterýž udiveně jal se hledati očima dceru, ale zdržel se jakékoliv po- známky. Vyměniv s ním několik frází, Josef najednou se kasty.

otázal »Proč pak v kruhu našem nejsou dva nejbližší pří- buzní — urozený Potifar a jeho manželka? Snad ne- domnívají se, že zlobím se na ně k vůli minulosti? Již dávno odpustil jsem mladé a vznětlivé ženě, toužící po mé lásce a která pomstila se mně potom za mou chlad- nou bledostí mladé dívky, Ranofrit jasně seznala, co provedla svou žvatlavostí. Příchod Majje přerušil trapné myšlenky mladé dívky; vstala rozhodně a vyměnivši s matkou tichý polibek, šla za ní do velikého sálu, kde očekával je Potifera, obklo- pený svým úřadním průvodem. Dolétající sem křiky věštily příchod adonův a Potifera vyšel ven, aby uvítal nastáva- jíeiho zetě. Josef ztrávil také neklidnou noc. Jeho volbu řídila rovněž tak politika, jako srdce; aby upevnil svůj význam v očích národa a zničil předsudky, jež dělily ho od vyš- ších kast, sňatek tento byl mu nezbytným. V Egyptě, kde práva a urozenost původu vycházely od ženy, zeť Potifery stával se rovným všem šlechticům a jeho syn již právem měl náležeti nejvyšší kastě v zemi. Když nosítka zastavila se před domem Potifery, Josef seskočil na zemi a vběhl na verandu, kde mlčkya hrdě očekával ho Potifera. Uklonil se vrchnímu žreci a podávaje mu ruku »Vítám tě, urozený Potifero a děkuji bohům, že mně dopřáli, abych tě znovu spatřil při dobrém zdraví; jejich blahovůle vyrvala tě z rukou smrtelného nebezpečí !« Nejvyšší kněz vložil špičky prstů do podané mu ruky. »Vůle nesmrtelných jest rozumná,« pravil temným hlasem »a pouze člověk ve své zaslepenosti nerozumí je- jich milosrdenství, vyprošuje si život, jehož s hrůzou by se zřekl, kdyby mohl tušiti, co chystá mu osud. Nyní — pravil povýšeným hlasem — dovol, abych mohl tě uvítati pod mou střechou, adone Egypta! Kéž žehnají bohové tvému přichodu do měho domu v tom okamžiku, kdy Želozný kancléř. pravil