2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
pokladen. Řečník vylíčil činnost lékařů u pokladen
uvedl veškeré trampoty a svízele a neobyčejné na-
pjetí sil, o kteréž úmorné práci kolegové nezasvěcen
nemají ani potuchy. Při tom stíhají pokladničního l-
kaře vždy výtky: buď od pokladny, nebo od poji-
štěnce. A jaký mají honorář! Řečník opatřil stati-
stiku, z níž patrno, že u některých pokladen lékař má
za jeden výkon i — 8 hal.! A právní poměry lékařo
pokladen jsou protějškem jejich poměrů honorářo-
vých. Výpověď může lékať dostati kdykoli, i bez
příčiny. Pokladniční lékaři sáhli konečně ke svépo-
moci a schválili ve své organisaci vzorec smlouvy
lékaře s nemoc, pokladnou. Pokladniční lékaři ne-
žádají úpravou svých poměrů zničení nemocenských
pozladen, jak se namnoze bájí, neboť vycházejí jim
vníříc do krajních mezí možnosti. Nemohou však vice
upustit od požadavku, aby veškerá jejich právaa
povinnosti byly přesně a jasně písemně vymezeny.
6
article
Následovaly požadavky obecních a obvodních
lčkařů v král. českém, jež přednesl p. MUDr. Jan
Stodk. Řečník uvedl, že již od dvaceti let, ode dn
zrodu nynějšíha zemského zákona zdravotního, jenž
hned lohdá uznán byl nedostatečným, nesou se sna-
hy autonomních lékařů v tom směru, by nedokonalý
tento zákon byl změněn nejen ve prospěch nás sa-
mých, ale i ve prospěch veřejného autonomního
zdravotnictví vůbec. Za celou tu dlouhou řadu le
nedospěli jsme dále než dnes a můžeme říci, že sto-
jíme snad bezprostředně před opravou zákona, jež
snad ještě během tohoto roku se uskuteční. Tín
spíše ale musíme státi na stráži, by nedošlo k usku
tečnění nějakého nového monstra, aby na novém zá
koně nebylo budováno bez nás
Přejdeme-li k výpočtu těchto našich přání a po-
žadavků, musíme je dříve rozděliti ve dvě skupiny
z níž prvá obsahuje požadavky povahy mravní, druhá
pak povahy hmotné. Do skupiny prvé požadavků
povahy mravní přináleží jeden z nejdůležitějších na
šich požadavků — totiž pozemštění samosprávného
zdravotnictví. Další požadavky prvé skupiny jsou
Závazná dobrozdání komory při obsazování míst
ve věcech sporných, ohraničení působnosti obvodníh
a zeměpanského lékaře a přesné vymezení povinnosti
prvého, ježto při nejasném znění zákona dosavadního
přicházívá to častěji ke konfliktům mezi oběma jme-
novanými. Žádáme dále každoroční dovolenou s pla-
cenou substilucí, chceme mítí zastoupení v zemské
zdravotní radě, snížení služební doby se 40 na 30 let.
pasivní i aktivní právo volební a sestavení služební
instrukce dle návrhu a dobrozdání zemského výboru
a komory.
MUDr
Stodk
7
article
Do skupíny požadavků Hmolných přináleží zvý-
šení služného, aktivní přídavky, zvýšení cestovného
paušálu, správné vymezení a ohraničení obvodů
opatření řádného bytu, plat za zvláštní práce (jako
jsou prohlídka masa, komise pro soukromou potřebu.
školní lékařství atd.) a to dle uzákoněného tarifu.
dále úprava léčení chudých a nalezenců, kteréž po
slední buď zvlášť honorováno, poněvadž v některých
obvolech je nalezenců mnoho, jinde žádní. Také v
otázce veřejného očkování jeví se úprava býli velmi
naléhavou, neboť plat dosavadní je nepatrný, ha pře-
očkování přes rozhodnutí říšského soudu nehonoruje
se vůbee
My žádáme dále, By celý nový zákon vybudovár
byl na základě zcola moderním, by z lékařů obec
ních se stali hygieničtí úřadníci a při sděláván
svého návrhu měli jsme také na mysli povznesen
celé samosprávy, pod jejímž režimem, myslím, že
bude autonomní zdravolnictví mnohem lépe prospí
vati, než za nynějšího dualismu, kde sice země, okre
sy a obce platí, stát však poroučí
A konečně stojíme na požadavku, by vypra-
cované instrukce pojaty byly také do formy zákona
aby každým novým ministerským neb i místodržitel
ským nalízením nemohly býti měněny, ač vzhleden
ku poslednímu tomuto požadavku nám již nyní n
jevo se dává, že vzhledem k odporu státní správy
sotva jej bude možno splniti.
8
article
Trváme dále na principu okresních zdravolníc
Eomisí, bychom v nich hygienické své zásady mohli
uplatňovati. Dalším požadnvkem naším je fysikální
zkouška, úprava léčení chudých, zvýšení služného a
výši základního služného navrhujeme 2400 K a akliv-
ni přídavky. Žádáme, aby lékař byl povoláván k
všem komisím stavebním a parcelačním, jsme pro to
aby všude v okresích byli ustanoveni zvěrolékaři
žádáme, aby obecní resp. obvodní lékaři vykonával
zdravotní dozor ve školách lle zvláštních instrukcí
Budiž upraven zákon o nemocech infekčních atd. atd
Je si jen přáti, sby veškerá naše snaha, naše kroky.
jež za účelem reorganisaca zdravotního zákona jsme
podnikli, ne-li zůplna, aspoň z větší části koruno-
vána byla zdárným výsledkem, aby jistá aspoň spo-
kojenost zavládla nejen v kruzích lékařských, ale v
všech oněch, jimž záleží na všech hygienických za-
řizeních a na zdravi celého našeho milovaného ná-
roda.
9
article
Pan MUDr. Vodenka promluvil o požadavcíe
prahlických lékatů venkovských. Řečník poukázal na
velmi tísnivé poměry a vytkl jako velkou nespravedl-
nost, že léksř po 40. roce věku svého nemůže by
přijat do aulonomních služeb. Rovněž brániti se mu-
síme poškození svému při eventuálním zřízení škol-
ních lékařů a sice v tom smyslu, že nemá býti sy-
stemísnváno nová místo školních lékařů, že tam, kde
působí obvodní lékař nám, jemu ono místo pone-
cháno býti ma, kde však působí lékařů více, podlé-
hati má ono místo volné konkurenci! Rovněž otázka
fysikátní zkoušky mohla by se státi úrazem praktíka
Trváme sice na každé zkoušce, zvyšující kvalifika i
moderního lékaře, avšak jen zo tě podmínky, by tato
zkouška platila pouze pro lékaře, v doběankce zá-
kona nepromované a za druhé by lékař, po delší
řadu let v onum místu působící, nebyl practerován
mladším kolerou s fysikátem. Dále žádáme, by prak-
tický lékař moll zastávati všechny honorované
furkce, mořl přibrán býti do všech komisí jak zdra-
votních, tak slavebních atd.
MUDr
Vodenka
10
article
Dále trváme na tom, aby zachovávána byla všu-
de lékařská parita praktika a vysvědčení praktickéh
lékaře měla stejnou váhu s vysvědčením lékak
hřacního.
Obracine se tudiž na celý slav lékařský, jako
i jírší veřejnost. by spravedlivé naše požadavky po
soudila a rán sv) pomocí v tomto spravedlivém zá
pasu neodmítala. Rovněž proslm poslanecké kruhy
by tomuto spravedlivému slanovisku našemu věno
vali pozornust a činnou podporu.
Pan prof. dr. Otakar Srdínko měl obsáhlou před-
nášku „O finančních opatšeních potřeh české lékai-
ské fakulty“. Na základě pečlivě sebraného materiálu
prokázal řečník, jak vládní kruhy jsou skoupými proti
českým vyučovacím ústavům a jak štědrými pro
německé Reč tatu jest těžkou obžalohou vládníeh
kruhů. Ačkoliv česká fakulta lékařská má dvojná-
sobný počet posluchačů proti falultě německé, přece
jest v rozpoštu státním stále odstrkována. Rtečník
souhlasí s resolnčními návzhy dra. Kramáře a dra
Sylvestra a končí přednesením těchlo požadavků:1
Žádáme brzké zřízení druhé lékařské fakulty české
při universitě v Brně. 2. Žádáme vybudování úslavo
a klinik české lékalské fakulty v Praze. 3. Žádáme
hmotnou nodpotu pro mimořádné profesory ve 1or-
mě placených ordinariátů ad personam a placených
extraotdinaritů ad personam, ve formě častěji udělo-
vaných stálých remunerací pro soukr. docenty a ve
formě rozmnožení míst asistentských.
profesor
doktor
Srdínko
Kramář
Sylvestr
Brno
druhý lékařský fakulta
český lékalský fakulta v Praga . 3
11
article
Pan MUDr. Martin Peroutka tlumočil požadavky
c. k. úřadních lékatů. Na základě určitých fakt a do-
kladů dospěl řečník ku přesvědčení, že rozhodující
činitelé krutým a naprosto nehumanním způsobem
uživají, recte zneužívají rozhodující činitelé Ricar-
dova železného zákona mezdního oproti lékařům —
oproti oněm lékařům, od nichž sami i s veřejností
celou vždy a všady a při každé příležitosti huma-
nitu a zase jen Pumanitu požadují?!! Toto zcela zjev-
ně na lékuřích páchané bezpráví nemůže a nesmi
trvati dále! Do nebe volající křivdě, již lékařům po
dlouhou obu snášeti bylo musí konečně učiněna
býti přílrž!! — Orgnnisované lékařstvo české, pro-
hlašujíc se se svými úř kolegy solidárním, použivá
dnešní příležilosii, aby před širokou veřejností tlu-
močilo následující petita c. k. úř. lékařů: 1. C. k úr.
lékaři buďlež poslupově na roveň postaveni právní-
kům, pokud se tyče teclinikům, příp. živnostenukým
inspektorům, aby nebyli odkázáni doplňovati si své
existenení minuum praxí. 2. Budiž služební doln
úřadních lekařů na 30 let zkrácena, příp. nebylo-li
by lze požadavek tento provésti, budiž doba lčkař-
ské praxe před vstoupením do státní služby ztrávená
do služebních let plně počílána. 3. Kategorie zdra-
votních asistentů budíž zrušena. 4. Potupné kau-
dinské jho podřízenosti úř. lékařův vůči právníkům
budiž Ronečně s lékařův sňato a Buďlež tito po způ
sobu živnost. inspektorů direktně příslušnému odě
lení při místodržitelství podřízeni.
MUDr
Peroutka
Orgnnisovaný
12
article
Požadavky zubních lékařův sdělil p. MUDr
Žižka. Řečník uvedl zejména: Většina zubních lé-
kařů slouží vlastně veřejnému zdravotnictví, upra-
vujíc chrup lak, aby sloužili mohl lidem k řádnému
rozkousání a rozžvýkání potravy, zabraňujíc, aby ne-
stal se pařeništěm různých zárodků choroboplodných
a chorob infekčních. Z toho důvodu nejširší veřejnest
jest povinna pracovati ruku v ruce se zubními lékaři.
aby zubolékařské ošetření stalo se přístupným nej-
širším vrstvám obyvatelstva a zejména školním dě-
tem, o jiehž zdravotním stavu zprávy školních 15kaře
podávají tak černá slatistická data. Toho ovšem mož-
no dosíci, když zubní lékaři, kteří ochotni jsou věno-
vati své vědění i umění ve prospěch širokých vrstev
obyvatelstva, za jednotlivé výkony honorováni budou
aspoňí tak, aby zajištěnu měli z praxe stavu svému
přiměřenou cxistenci. Za ročních 500 K, které obec
pražská platí svým školním zubním lékařům za oše-
třování několika set, ne-li lisíc školních dětí, není
možno od lidí, kterými konečně i doktoři jsou, něeo
podolného žádati. Jest na obeích, nemoc. pokladnách
a ostatních ústavech dobročinných a humanitních.
aby s lékaři zubními v místě usedlými dohodli se c
nejdříve o tom, jakým způsobem by se zubnímu ka-
zu, pravé to melle člověčenstva, čeliti dalo. Spolek
českých zubních lékařů jest ochoten ukázati cesly.
jakými by se tak státi mohlo.
Žižek
13
article
Jeden z prvých organisatorů stavu lékařského
znamenitý pracovník promluvil na zakončení mani-
festační schůze: pan primář dr Jan Semerád z Král
Vinohradů a ujal se mimořádného referátu: „Soci-
ální poslavení vojenského lékaře, jeho stesky a tnž-
by.“ Dovozoval, že poměry ty jsou tak bídné, že vo-
jenští lékaři odcházejí do civilní služby. Do počtu
lékařů v Rakousku nedostává se 200 lékařů. Po vý-
kladech poutavých dospěl řečník k těmto závěrům;
Semerád
Rakousko
Královský vinohrad
14
article
Toto krátké vylíčení poslavení sociálního, slesků
tužeb vojenského lékaře kéž je dobře míněnou radou.
jaké nápravy nastati musí, aby se jednou armnád
neocilla v bídě ještě horší, kéž je výstrahou doroslu
lékařskému, nevstupovati v řady lékařů voj. (nena-
stane-li splnění požaduvků všech), kéž je pokynem
poslancům, zvláště lékařům, aby vymohli nejnut-
nější požadavky vojenských lékařů, jež krátce shr-
nuty, jsou tyto: 1. Lékař vojenský budiž na rover
postaven důstojníkům kombalantům (jako v jinýcl
státech!), neboť on jako akademicky nejvzdělanější
člen armády dosavadním nízkým postavením velice
trpí. 2. Pravidelný postup budiž mu upraven a sice
tím, že zřídí se u všech pluků mísla šlábních lékai
jako chěflékařů, jak tomu v Německu. 3. Lékař ne-
budiž příliš často přeložen z jedné posádky do druhé
Německo
15
article
4. Všem lékařům, aspoň mimo voj. ústavy a nemoe-
nice buďtež opatření trvale služební koně, aby si na
tyto mohli uvyknouti a nebyli vysazováni jednak ne-
bezpečí, jednak veřejnému posměchu. 5. Každomu
lékaři vojenskému budiž poskytnuto nutné praktinké
vzdělání, aby mohl jako nejvíce kontrolovaný lékal
všem svým povinnostem lékařským plně ve prospěch
armády dostáti; na tom základě budiž vojenská apli-
kační škola roorganisována. 6. Lékařům vojenským
buďtež v místech jejich činnosti dány nejnutnější lé
ky, nástroje chirurgické a vyšetřovací. 7. Lékaři vo-
jenšti buďtež v době nedostalku voj. lěkařů řádně re-
munerováni za přetížení ve službě. 8. Příplatkyz
substituce a komandování (komandierungszulage
bu Itež vzhledem na dobu drahou vůbec zvýšeny
tak jako je tomu u státních úřadníků. 9. Na dovolené
na niž má nárok, nebudiž zkracován.
Referáty byly sledovány s napjetím a odmě
něny hlučným potleskem.
Předseda p. dr. Kotýnek učinil ještě jednou vý
zvu k povolaným činitelům, aby ve prospěch lékai
ského stavu dle přednesených referátů zakročili aza
povznesené nálady schůzi uxončil.
Itež
doktor
Kotýnek
16
article
Přátelská schůzka, k níž se sešli včerej-
šího večera účastníci a hosté čtvrtého sjezdu
přírodozpytcův a lékařů v letní dvoraně Měšťan
ské besedy, byla jakousi neoficiální, čistě intimn
cuverturou sjezdového jednání, které budo sinv
nostně zahájeno dnes o 11. hodině dopoledn
v Národním divadle. Po osmé hodině začali se
scházeti a sjížděti účastníci sjezdoví, avšak te
prve k desáté bylo tu živo a plno jako v úle-
Přátelské schůzky, k níž dostavil se ovšen
sjezdový výbor se svým předsedou prof. drem
Maixnerem v plném počtu a valná část pro
fesorů medicinské i filosofické fakulty, zůčast
nilo se mnoho vzácných hosti slovanských, po
kud byli již včera v Praze přítomni. Zvlášť čelna
byla účast Slovinců, kteří zaujali celý dlouhý
stůl, mezi nimi primář dr. Schleimet
z Lublaně s paní, dr. Praunseis s paní, dr
Jenko, dr. Tičar, dr. Oražen, dr
Kraje, dr. Herle, Ph. mag. Tavnik, ast
stent dr. Friedrich, prof. dr. Hinter
leitner, dr. Treubler, srbský prof. d
Subotič z Bělehradu, prof. dr. Petr o
z Petrohradu, prof. dr. Pisek ze Lvova, ně-
kolik klinických asistentů prof. dr. Otta z Petro-
hradu, dále celá řada polských profesorů i lé
kařů, zástupců universit a akademie a mn. j.
profesor
Maixner
doktor
Schleimet
Praunseis
Tičar
orazit
doktor kraj
Herl
Friedrich
Hinter leitner
Treubler
Subotič
Petr
Pisko
Ott
Praha
Lublaň
Bělehrad
Petrohrad
Lvov
národní divadlo
Jenka
Petrahrad
17
article
Téměř všichni účastníci sjezdu dostavili se se
sjezdovým odznakem, vkusnou kovovou plaketou
Anýžovou, znázorňující relief bratří Presslů. Z
akční výbor národní strany svobodomyslné přišl
pozdraviti sjezdové hosty poslanci dři. Koer-
ner a Mašek a dr. Koutník. Ještě po de-
sáté hodině večerní dostavovali se stále novi
členové sjezdoví, kteří všemi vlaky sjížděli se
do Prahy a přímo z nádraží spěehali do družné
společnosti, aby se setkali s milými známými
navazovali nové a obnovovali staré styky. Zá-
bava velmi živá a srdečná protáhla se do pozd-
ních nočních hodin. — Dnes odpoledne začne
ibned pracovní jednání sjezdové ve většině
sekcí, jichž ustaveno celkem sedmnáct. Večer
pořádá repraesentace král. hlav. města Prahy
slav nostní raut na počest účastníků sjezdu ve
všech dvoranách Zofína.
Anýžův
Pressl
Mašek
doktor
Koutník
Koer
Praha
akční výbor národní strana
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. června. (Protest inšpru
cké university.) Akademický senát iněpru
cké university, obdržev úřadní vyrozumění, že
přednášky se přerušují a universita na čas uza
vírá, usnesl se na dvou resolucích, které zaslal
vládě. V prvé resoluci se praví, že právnieká
fakulta inšprucké university trvá na svém ná
zoru ze dne 15. května, že jednohodinný cír-
kevně-právní seminář prof. Wahrmunda jest
zvlášíní, samostatný, od jeho přednášek odlišný
předmět a proto nemůže souhlasiti s opatřením
ministerstva osvěty ze dne 30. dubna, kter
práce seminární slučuje v jeden nerozdilný
celek s přednáškami o církevním právu. Fakulte
nemohla by prý odpovídati za následky takového
příliš širokého výkladu souvislosti přednášek.
V druhém usnesení se praví, že akad. senát
bere na vědumí ministerské opatření, jímž se
přednášky a seminární práce dočasně zastavují
a podívá proti němu rozklad, poněvadž není
odůvodněno udalostmí na univorsitě, ježto klid
na akodemické půdě nebyl ničím porušen. Aka-
demický senát mohl se nadili, že udrží pořaádek
pomoci dísciplinárních opatření, na nichž se
usnesl v rámci vé samosprávné působnosti.
Proto akad. senát doufá, že ministerstvo osvěty
chopi se prostředků, způnobilých, aby se zame-
zilo universitám nepřátelské hnutí, uměle vzbu-
zené politickými snahami, a že státní správa
profesor
Wahrmunda
Praha
univerzita přátelský
19
article
poskytne ochrany svobodě vyučování a učení
na universitáích, jakož i zákonem zaručenou
ochranu práv všech příslušníků university
V Praze, 5. června. (Předseda Justh
o parlamentních prázdninác h.)
Uherská koalice a sněmovní předseda Justh byli
přesvědčeni, že sněmovna bude hofova se svou
letošní prací, jakmile projedná rozpočet a finan-
ční zákon na r. 1908 a že se bude moci již
v polovině června rozejíti na letní prázdniny.
Ale sotva byl finanční zákon vyřízen, přišel mi-
nistr vnitra hr. Andrássy s novou předlohou
o vystěhovalectví a ministr osvěty br.
Apponyi se zákonem o zrušení škol-
niého a oba se snaží přesvědčiti vládní většinu.
že zákony tyto musejí se vyříditi ještě před
prázdninami, aby mohly už na podzim vejí
v platnost. Ministři narážejí však na odpor sně
movního předsedy Justha, který jim výslovně
ohlásil, že pokládá za neslučitelné se zákony
o parlamenfarismu, aby se tak důležitá předloha
jako jest Apponyův nový školský zákon, vyřizo
vala v době, ve které se většina poslanců z Pešt
již rozejel, takže jest často velmi obtížno se-
hnati tolik poslanců, aby sněmovna byla schopn
usnášeti se. Předseda Justh dodal, že se zasad
celou svou vahou, aby se projednání obou před-
loh odročilo až do podzima. Podaří-li set
Justhovi, sněmovna projedná nyní některé droh
nější předlohy investiční a železniční a dne 17
t. m. mohly by započíti velké letní prázdniny
které by potrvaly asi do konce září.
Justh
Andrássy
Apponyův
Praha
20
title
Politické zprávy zahraničné.
21
article
V Praze, 5. června.
Praha
22
article
Atentát na majora Dreyfusn.
Útok fanatického reakcionáře, člena redake
klerikálního »Gauloise na majora Dreyfusa, při
vádí opět na okamžik v popředí zájmu a sen
sace záhadnou postavu židovského důstojníka
jenž byl hrdinou úžasné aféry, která vzrušil,
celou Evropu a v poslední době byla zeela za-
pomenuta. Dreyfus, jenž jako zrádce byl degra
dován a vystaven největší potupě, jež může
stihnouti vojáka a vlastence, jenž byl za živa
pohřben na Dáblově ostrově, jehož jméno bylo
jedněmi vyslovováno a hnusem a opovržením
druhými se soucitem a láskou, přišel vzdáti
svůj vděčný hold při převezení ostatků Zolo-
vých do Pantheonu slavnému spisovateli, jehož
výmluvné, bojovné péro nejvíce přispělo, že
bylo s něho sňato prokletí zrádce, že byl re-
habilitován a osvobozen. Ale v jistých kruzích
se dosud věři, že Droyfus byl zrádcem a že ti
kteří ho odsoudili, generálové a vysocí důstoj-
níci, jednali jako čestní muži, zničí-li ohavného
škůdce armády a Francie. Zášť nacionalistů
antisemitů protí Dreyfusovi dosud neuhaslaa
při slavnosti převezení ostatků Zolových do Pan-
lheonu vyšlehla v záblesku tří výstřelů revol-
verových, vypálených střeštěncem Gregorim.
Dreyfusn
Dreyfus
Zola
Droyfus
Zolův
Dreyfusa
Evropa
Dáblov
Francie
23
article
K vylíčení této události dodáváme ještě
některé podrobnosti. Atentát udál se až po
skončení ceremonie v Pantheonu a většina účast-
níků slavnosti neměla o něm ani tušení. Slav
nost byla zahájena o půl 10. hodině za přl
tomnosti prosidenta republiky, všech ministrů
zástupců úřadů. Soudní úradnfei a profesori
vysokých škol měli úřadní taláry. Hodnostové
zaujali místa v lavicích. V pozadí Pantheonu
byla vyvýšená estrada, na níž usedl president
Falliéres, ministři a nejvyšší hodnostové
Na levo od estrady byla řada žídlí, na nichž
seděli přátelé rodiny Zolovy. Mezi nimi byl též
Alfred Dreyfus, jenž byl v eivilu, se svou
chotí. S řadou židlí těch souvisely lavice, určené
pro zástupce tisku, mezi nimiž byl též Gl re-
go ri.
K slavnosti byly vyslány též vojenské
sbory. Přitomnost armády při oslavě spisovatele.
který v románu »Débacle« vyllčil nejstinnějš
stránky vojenského živola a projevil se rozhod
ným antimilitaristou, nejvíce rozčilila naciona-
listy, kteří v tom víděli ponižení armády. Vojsko
mělo deflovati po slavnosti před prasidentem
republiky. Když byl přednesen závěrečný sbot
slavnostní »Chant du děpart«, ubíral se presi-
dent s ministry k hlavnímu vchodu Pantheonu.
Falliéres
Zolův
Dreyfus
Chant jít děpart
24
article
Četné obecenstvo tlačilo se k pobočným výcho-
dům, aby vidělo defilování vojska. Presiden
octl se již v portálu Pantheonu a zaznělo trou-
bení, oznamujíeí počátek přehlídky, když v tom
v posledních skopinách, tísnících se v Pantheonu,
zazněly dva výstřely.
Z počátku se myslilo, že byla vržena puma.
Vznikla panika, dámy křičely, mužové se vrhl
k místu, kde se ozvaly výstřely. Ilined s
zjistilo, že Dreyíus byl předmětem
atentátu a že byl zasažen. Matyáš
Dreyfus uchopil útočníka, který držel v ruce re-
volver a hrdě se rozhlížel. Mnoho rozvás ně-
ných lidl vrhlo sena útočníka, jent
by byl jimi nozsápán, kdyby se ho
neujali někteří rozvážnější ob-
čané a policie. Vyšetřující soudce Albone
podrobil útočníka výslechu.
»Jmenuji se Gregori,« prohlásil útočník,
»jsem redaktorem »Presse militaire« a vojenske
rubriky v »Gaulois« a chtěl jsem se pomstit za
urážku, kterou učinila vláda a
mádě tím, že ji donutila k holdo-
vání autoru »Débacle«. To je vše, c
mám říci!« vae
Gregori mluvil klidně a doložil, že tak
musel jednat jako syndik vojenských spisovatelů
»Chtěl jste zabit Dreyfusa?« tázal se soudce.
Dreyíus
Dreyfus
Albone
Gregori
Presse
25
article
»Nemám více co říci. Neodpovídám na tol«
odtušil, ale později řekl: »Nechtěl j sem
nikoho zabit, chtěl jsem pouze pro-
vésti manifestaci!«
Paní Zolová upadla ve mdloby, když
uzřela, že Dreyfus je zraněn. Když ji vzkřísili
propukla v pláč. Profesor Pozzi prohlásil zra
nění Dreyfusovo za lehké a dal mu obvaz.
Podle očitých svědků byl takto vylíčen celý
průběh atentátu: Gregori seděl za Dreyfusem,
na nějž namířil. První výstřel chybil. Major
Dreyfus se ohlédl a v tom zavzněla druhá rána,
která zasáhla majora. Matyaš Dreyfus uchopil
útočníka se slovy: »Je váš revolver nabit?«
»Ne, jedná se jen o manifestaci!« zněla odpo-
věď. V tom se objevila krev poranění majorova
a na útočníka se hnali kolemstojící a výkřiky
»Padouchu! Bídáku! Zbabělče!« Rány se sypaly
na něj se všech stran. Ale Matyáš Dreyfus,
bratr zraněného, ho chránil, volaje: »Není našt
věcí, potrestati bídáka, ponechme to soudům!e
Albert Clemenceau mu pomáhal chráni
úfočníka, jenž byl pak odveden strážníky. Na
ulici lid provolával bouřlivě proti Gregorimu:
»Pryč s banditou! Smrt vrahovi!« Jakmile s
roznesla zpráva o atentátu na Dreyfusa, spěchali
četní jeho přátelé a politické osobnosti do jeho
bytu na boulevardu Malesherbes. Návštěvník
přijímal Matyáš Dreyfus, neboť raněnému majo
rovi bylo nařízeno zachovávati klid. Mimo jiné
projevili majorovi Dreyfosovi své sympatie: mi
nistr vojenství Picquart, ministr námořnictv
Thomson, ministr veřejných prací Barthou
zástupei presidenta republiky, presidenta sněmovny
a senátu a četní poslanci a senátoři.
Zolová
Dreyfus
Pozzi
Dreyfusův
Matyaš Dreyfus
Clemenceau
Thomson
senát
26
article
Z Paříže se telegrafuje: Vyšetřující soudce
vyslechl včera některé očité svědky atentátu n
Alfreda Dreyfusa, mezi nimi Matyáše Drey
fusa a policistu Mouquina. Pravili, že Dreyfu
byl poraněn druhou střelou, kterou Gregori vy
pálil. V rukávě kabátu Dreyfusova byly nalezeny
stopy střely a lékaři odpoledne konstatovali na
rameni těžkou kontusi, která byla asi způsobena
první střelou. Střely byly později nalezeny pod
květinami u katsfalku. V příbytku Gregoriově
byla vykonána domovní prohlídka.
Dreyfus
Drea
Dreyf
Dreyfusův
Gregoriův
Paříž
27
article
Řeč Luzzatlího o trojspolku.
Státní ministr italský Luzzalti pronesl včera
pozoruhodnou řeč, v níž zejména se dotk
trojspolku. Mimo jiné uvedl: Js me
členy trojspolku, jehož ustanoven
loyálně plníme. Ale nemůžeme popříti, že
politická nutnost dala trojspolku
dnes jiný ráz, nežli jaký měl prvotně.
při založení. Tehdy byl trojspolek alli-
anel na výboj a odboj, jehož špice
byla namířena zejména prot
Franeii. Anglie, ač zachovávala svou pyšnou
osamocenost, stála k trojspolku přá-
telsky. Kdyby tohdy Anglie chtěla přistoupiti
jako čtvrtý do alliance, byla by přijsta s ote-
vřenou náruči. Ale dnes jsou okolnosti zcela
jiné. »Entente cordiale« mezi Anglil a Francií
je, ať se říká cokoliv, politicko-vojen s ká
alliance. Tomu nasvědčuje zejména, že
když se r. 1905 vyskytlo válečné nebez-
pečí, Anglie dala Německu věděti
že bude Francii vojensky podporovat. Dále
je důležito, že Francie v posledních letech s
přiblížila k Italii a že jsou odstraněna nedoroz-
umění, jež dělila obě země. Trojspolek ztrali
svůj původní ráz a stal se skupinou mocl.
jež bdí nad mírem. Není divu, že téz
jiné státy tvoří podobné skupiny. Nemůžeme
na ně hleděti s nedůvěrou. Můžeme hleděti tedy
bez obavy na oba trospolky, a doufati
že mezi nimi bude přátelský styk.«
Anglie
Francie
Německo
28
article
Valné shromáždění Společnosti
Musea království českého.
Valné shromáždění Společnosti
Musea království českého.
Za scenerie odlišné od let minulých konalo
se včera valné shromáždění Společnosti muse
álné. Z řad členstva, které ještě předloni a
loni schůze se zúčastnilo, odešli přemnozí, mez
nimi zejmena dr. Eduard Grégr, prof. dr.B
Rieger, biskupové Krásl a Řiha, prof
dr. H. Slavík, prof. dr. J. Stupecký
později vicepresident ryt. Weber z Pravo
milu a stav. r. Hlávka. Památky jejich
bylo včera živě vzpomínáno a to jak v rozho-
vorech účastníků, tak od stolce presidia.
Nemenší účast jevila se o churavícíh
předsedu Společnosti, nyní již rekonvalescenta
pana Jana hraběte Harracha, na jehož mi-
stě zahájil schůzi prof. dr. V. E. Mourek
pozdravem četně shromážděného členstva a vzpo-
mínkou na zesnulého vicepresidenta ryt. Jos.
Webra z Pravomilu.
doktor
Grégr
profesor
Rieger
Krásl
Řiha
H Slavík
J Stupecký
Weber
Hlávek
Jan
hrabě
Harrach
V E
Pravomil
muzeum království
29
article
»Chorobou hr. Harracha a odchodem vice-
presidenta na vždy oetla se Společnost naše
bez vůdeů; třeba, aby shromáždění zvolilo si
předsedu.«
Byl jím zvolen aklamací JUDr. Bedřich
kníže Schwarzenberg, jenž po té
jednání řídil, navrhnuv, aby zaslán byl pozdravný
telegram předsedovi. Když návrh schválen, kol
laudována i obšírná zpráva jednatelská, ze které
patrno, že jmění Musea činilo koncem r. 1907
a to i s fondy a nadacemi 343.638 kor. 88 hal.,
Matice české pak K 204.520 04.
Zpráva jednatelská i účetní schváleny, na-
čež předsedající vřelými slovy vzpomněl všech
zesnulých členů, kterýžto projev uetěn povstá
ním a zaznamenán do protokolu.
Jednomyslnými byly pak volby hned pot
vykonané a zvoleni na dobu šesti let: za vice-
presidenta Společnosti JUDr. B. kníže Schwar-
zenberg, za členy správního výboru prof. dr-
V. E. Mourek a zemský školní inspektor Fr
Rosický a na pět let do správního výboru
Th.-dr. A. Podlaha (na místě + vrch. stav.
r. Hlávky). Bovněž jednomyslnou byla volb
tří rovisorů sbírek musejních a revisorů účtů.
Sehůze zakončena byla zajímavou před-
náškou adj. musejního p. Josefa Kafky: »o
musejních sbírkách palaeontologiekých«
Harrach
JUDr
Bedřich
kníže
Schwarzenberg
profesor
doktor
Mourek
Rosický
A Podlaha
Hlávek
Kafka
JUDr . B
30
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Zažili jsme v minulých dnech tropickýc
veder první bouřku výstavní.
Dopoledne nikdo příchodu její netušil, krom
citlivého barometru. Bylo krásně; hebce roze
střený svit jarního dne zalil celou výstavu, nebe
bylo mazlivě vlídné, na travinách střibřila s
rosa.. . Vlaštovky, jako černé mušky vznášely
se vysoko pod obzorem.
K polednímu ale opřelo se slunce prudkým
žárem do výstavy a vyhnalo z cest všechny
návštěvníky. A vzduch tetelil se horkem! P
hodině obloha na severu zesivěla, později za-
táhla se hrozivým černým mrakem. Ptactvo ve
snětích ztichlo — na chvili zavládlo zlověstné
ticho před bouří . . . Bílá čela pavilonů, věží
jejich a ozdob vystupovala mocným kontrastem
od tmavého pozadí. Pak šlehl sírný, žlutý blesk
a na vteřinu roztrhl černou oponu mraků.
Bouře! V korunách kaštanově a lipové
aleje zasvištělo, hlavy stromoví se sklonily pod
útokem vichru, na cestách v divých kotoučic
honil se prach . . . A v zápětí těžké prvn
krůpěje tleskaly na střechy pavilonů. Nasta
shon a ruch ! Na kvap sblrány se stolů ubrusy.
stolky prodavačů pohlednic a losů dopravovány
v bezpečí. A chodei prchali divokým chvatem
do pavilonů a hostinců . . . Děsť a hromobit
potrvaly asi půl hodiny — ale stačily úplně.
aby na výstavě utvořily se rybníky a louže.
Ale osvěžena vláhou a chladivým deštěm,
rozdýchala se příroda výstavní vůní akátua
jasmínů, že večer, se srpem měsíce ve skráni
oblohy, byl z nejkrásnějších, jaké dosuď na vý-
stavě jsme strávili.
živnostenský komora
31
article
Šachový turnaj
Šachový turnaj
Včera zaznamenali čeští šachisté pěkné úspěchy.
Důras krásnou posiční hrou porazil svého nebez-
pečného koukprenta Leonhardta a tím zajistil si
již jednu z předních cen a Treybal brilantně vy-
hrál nad Janowským, dokázav tím, že dosavadní
jeho neúspěch zaviněm byl toliko indisposicí. Jinak
pořadí se nezměnilo.
Včerejší 8. utkání dalo následující výsledek:
Mieses 1/2 — Bardeleben 1/2. Důras 1 — Leonhardt
O, Marshall 1/2 — Dus Chotimirskij 1/2, Rubinateini
— Leontěv O, Süchting 1 — Salve O, Vidmar 1 —
dr. Kvíčala O. Schlechter 1 — Prokeš O, Maróczy 1
— Spielman O, Teichman — Alapin přerušeno, Ja-
novski 0 — Treybal1.
Důras otevřel španělsky na Leonhardta
a pěknou posiční hrou získal již velice záhy pře-
vahu. Leonhardt usnadnil mu pak výhru, ocitnuv se
v časové tísni, přehlédnutím kombinace bílého, kterou
týž dobyl kvality. Důležité vílězství českého mistra.
Zajímavě se utvářila španělská hra mezi Schlech-
trem a Prokešem. Bilý zahájil hluboce promy-
šlený útok na královské křídlo černého, k jehož od-
ražení musil černý napnouti všechny své síly: ztratil
však nieméně pěšce a bílý získal mimo to velice sil-
ného pěšce na e7. Po marné další obraně černý se
vzdal, nemoha zabrániti ztrátě figury pro hrozící
čistý a ekonomický mat.
Důras
Leonhardt
Treybal
Janovský
doktor
Kvíčala O Schlechter
Prokeš
O Marócza
Teichman
Alapin
Schlech
Bilá
Marshall
Süchting
e 7
Rubinateini
Leontěv O
Leonhardt O
Salve O
Vidmar 1
Spielman O
32
article
Dr. Kvíčala maje černé ocitl se v ofevření
pěšcem dámy proti Vidmarovi brzy v nevýhodě,
neboť otevřel bílému linii a nevčasnou výměnou
dam, čehož využil bílý k celkovému oslabení černé
hry. Pěknou kombinací dobyl pak figury a přes zou-
lalý odpor černého vyhrál.
Maróczy rovněž v otevření pěšcem dámy do-
vedl tak »utáhnouti« Spielmanna, že tento musil
dělati skoro samé vynucené tahy. Aby se z tísnivé
posice své vybavil, rozhodl se k obětí kvality, čímá
však hru svoji valně nezlepšil, neboť bílý brzy kva-
litu vrátil za pěšce a černý na to se vzdal.
Rubinstein — Leontěv (hra 3 jezdců) činí
velice divný dojem; černý dobývá z počátku kvality
za pěšce, ale za nedlouho ztrácí střelce za 3 pěšce,
má však lepší posici. Hraje dále však tak slabě, že
ztrácí 2 pěšce a pak se vzdává
Partie Dus Chotimirskij — Ma rshal
dána byla po všeobecné výměně ve vyrovnané posíci
v 29. tahu za remis.
Zajímavou byla hra Süchting — Salve
(španělská); černý uchýlil se brzo od theorie, ale
ke svému neprospěchu, neboť ztratil pěšce. Dal pak
dámu za dvě věže, ale volný bílý pěšec na a linii
byl příliš silným a znesnadnil úplně hru černého,
takže černý byl přinucen dáti zaň kvalitu, nadež
bílý maje dámu a pěšce proti věži a střelci, snadno
vyhrál.
doktor
Kvíčala
Vidmar
Spielmann
Rubinstein
Leontěv
Ma
Süchting
Salve
33
article
Sensací dne byla skvostná výhra
Treybalova nad Janovským. Tento otevřel
bílým pěšcem dámy a záhy přikročil k útoku na
královské křídlo černého, ale černý pěknou hrou do-
vedl se ubrániti a sám překvapující obětí dámy
zmocnil se protiůtoku, proti němuž byl bílý bez-
mocný. Vzdor nejlepší obraně ocitl se bílý v matové
síti, z níž nevyvázl a když mu černý ohlásil mat
ve 2 tazích, vzdal.
Pozdě odpoledne dokončena byla francouzská
bra Mieses — v. Bardeleben. Po výměně na
d5 bílý pokusil se o útok na královské křídlo čer-
ného, byl však odražen se ztrátou pěšce a v konečné
bře ztratil druhého; pak hrál však černý tak slabě,
že bílý ještě mohl remisovati
Přerušena jest partie Teich mann— A lapli
(gambit dámy). Ve střední hře nemohl se zmocniti
nikdo výhody a teprve ve věžové konečné hřa dobyl
bílý pěšce, ale s věží a 2 pěšci proti věži a 1 pěšci
asi sotva vyhraje. Teichmann, který dříve dával partie
i v lepší posici šmahem za remis, teprve nyní ke
ke konci turnaje vzhledem ke svému dosti nepřizni-
vému stavu hraje silně na výhru!
Stav po XIII. utkání: Schlechter 11.
Důras a Vidmar 101/. Rubinstein 91/2.
Leonhardt a Maróczy 81/2, Teichmann
71/2 (!), Janovski a Marshal! 71/2, Mieses,
Salve a Süchting 7, Dus-Chotimirskij 61/2, Alapin
51/2 (1), Bardeleben 51/2, dr. Kvičala 5, Spielmana
41/2. Prokeš 4, Treybal 347, Leontěv 2.
Treybalův
Teich
Teichmann
Schlechter
Důras
Vidmar
Rubinstein
Janovský
Marshal
Süchting
Kvičal
Prokeš
Treybal
Bardeleben
Salve
Spielman
Leontěv 2
34
article
. Sjezd všsúřadnícký. U přiležitosti výstavy
ve dnech 14., 15. a 16. srpna t. r. konán bude
v Praze prvý sjezd všeho českého úřad
nictva, státního, autonomního i sou-
kromého, jehož účelem jest vybudovati pevnou,
společnou organisaci úřadnickou a stanoviti moderní
stavovský program. Sjezd slibuje býti mohutnou ma-
nifestací všeho veřejného i soukromého úřadniclva
českého. Na schůzi, klerá konána byta dne 3. května
v Praze a které zúčastnilo se svými delegáty pře
40 českých spolků úřadnických z Čech, Moravy,
Praha
Čechy
Morava
35
article
Slezska a Dolních Rakous, s nadšením uvítána byl
jménem 21.500 přístušníků sťavu úřadnického my-
šlenka společné organisace a vykonány byly ihned
předběžné přípravy k jejímu uskutečnění. Dle dosa-
vadních proposic ústředního sjezdového výboru roz-
vrženo jest trvání sjezdů na tři dny. Prvý den sjez-
dový věnován bude uvítání účastníků sjezdových
přibylých hostů, jichž čeká se značný počet. Úrad-
nící polští ohlásili již hromadnou návštěvu zvláštním
vlakem a dle rozeslaných pozvání lze čekati hojnou
účast zvlášť i úřadníků Slovinců. Vzájemné sezná-
mení se stane na společném přátelském večeru. Du-
hého dne konána bude slavnostní zahajovací schůze
na radnici staroměstské a po oficiálním uvítání pro-
vedena bude volba sjezdových pracovních komisí
které propracují jednotlivé body budoucího stavov-
ského programu úřadnického se stanoviska hospo-
dářského, kulturního, politického a národního. Účast-
níci sjezdo, kteří prací v komisích se nezúč astní,
navštíví výstavu a památky pražské. Večer téhož dne
připravováno jest slavnostní představení v některém
z divadel pražských. Třetího dne sjezdového na
velké manifestační schůzi předneseny býti mají re-
feráty pracovních komisí, schválen program českého
úřadnictva a položen bude základ k všeůřadni-
ekému svazu, jenž má býti mocným činitelem
ve všech otázkách, úřadnictva českého se týkajících.
Slezsko
Dolní Rakousy
eký svaz
36
article
Akci sjezdovou vede Ústřední výbor, Smíchov čí-
pop. 607. Pro účastníky sjezdu vydány budou z
mírný poplatek sjezdově legitimace, o něž se možn
již teď u Ústředního výboru sjezdového hlásiti.
. Dnešek na výslavě. Sachový turnaj.
od 9. do 1. hod. odpol., od 3. do 7. hod. večerol. —
Třet! filbarmonický koncert výstavního
orchestru za řízení Nedbalova s tímto pořadem
1. F. Liszt: »Tasso«, Lamento e trionfo. 2. J. B.
Foerster: »V horách«, suita op. 7. 3. K. M. w. Weber:
Ouvertura k op. »Oberon«. 4. Ant. Dvořák: »Z no-
vého světa«, symfonie čís. 5. B-moll op. 95. Vstupné
do loží pro 4 osoby po 12 K, ložová sedadla a do
I. parketu po 3 K, do II. parketu a na první tribunu
po 2 K, na druhou tribunu po 1 K 50 h, lze před-
koupiti v hudebních závodech Fr. A. Urbánka, Moj-
míra Urbánka. Vstupenky v předprodeji zakoupené
opravňují k volnému vslupu na výstaviště.
. Slevy jízdného z Vídně k návštěvě Jubilejní
výstavy pražské. C k. státní dráhy vydávají nyní těz
z Vídně (nádraží cís. Frantiska Josefa) do Prahy
snížené výstavní l1stky zpáteční s 8d e n n
platností; cena jejich jest: a) pro rychlo-
vlakY: Il. tř. K 42.50, III tř. K 23.10; b) pro
Nedbalův
F Liszt
Tasso
Foerster
Weber
Oberon
Dvořák
A Urbánek
Urbánek
Josef
Smíchov
Bmoll op
Francie
Vídeň
Praha