ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2d359e30-7706-11dc-a89c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 135, place 37, org 16, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. červn 1908
4 masthead
Císlo 156.
5 article
pokladen. Řečník vylíčil činnost lékařů u pokladen uvedl veškeré trampoty a svízele a neobyčejné na- pjetí sil, o kteréž úmorné práci kolegové nezasvěcen nemají ani potuchy. Při tom stíhají pokladničního l- kaře vždy výtky: buď od pokladny, nebo od poji- štěnce. A jaký mají honorář! Řečník opatřil stati- stiku, z níž patrno, že u některých pokladen lékař má za jeden výkon i — 8 hal.! A právní poměry lékařo pokladen jsou protějškem jejich poměrů honorářo- vých. Výpověď může lékať dostati kdykoli, i bez příčiny. Pokladniční lékaři sáhli konečně ke svépo- moci a schválili ve své organisaci vzorec smlouvy lékaře s nemoc, pokladnou. Pokladniční lékaři ne- žádají úpravou svých poměrů zničení nemocenských pozladen, jak se namnoze bájí, neboť vycházejí jim vníříc do krajních mezí možnosti. Nemohou však vice upustit od požadavku, aby veškerá jejich právaa povinnosti byly přesně a jasně písemně vymezeny.
6 article
Následovaly požadavky obecních a obvodních lčkařů v král. českém, jež přednesl p. MUDr. Jan Stodk. Řečník uvedl, že již od dvaceti let, ode dn zrodu nynějšíha zemského zákona zdravotního, jenž hned lohdá uznán byl nedostatečným, nesou se sna- hy autonomních lékařů v tom směru, by nedokonalý tento zákon byl změněn nejen ve prospěch nás sa- mých, ale i ve prospěch veřejného autonomního zdravotnictví vůbec. Za celou tu dlouhou řadu le nedospěli jsme dále než dnes a můžeme říci, že sto- jíme snad bezprostředně před opravou zákona, jež snad ještě během tohoto roku se uskuteční. Tín spíše ale musíme státi na stráži, by nedošlo k usku tečnění nějakého nového monstra, aby na novém zá koně nebylo budováno bez nás Přejdeme-li k výpočtu těchto našich přání a po- žadavků, musíme je dříve rozděliti ve dvě skupiny z níž prvá obsahuje požadavky povahy mravní, druhá pak povahy hmotné. Do skupiny prvé požadavků povahy mravní přináleží jeden z nejdůležitějších na šich požadavků — totiž pozemštění samosprávného zdravotnictví. Další požadavky prvé skupiny jsou Závazná dobrozdání komory při obsazování míst ve věcech sporných, ohraničení působnosti obvodníh a zeměpanského lékaře a přesné vymezení povinnosti prvého, ježto při nejasném znění zákona dosavadního přicházívá to častěji ke konfliktům mezi oběma jme- novanými. Žádáme dále každoroční dovolenou s pla- cenou substilucí, chceme mítí zastoupení v zemské zdravotní radě, snížení služební doby se 40 na 30 let. pasivní i aktivní právo volební a sestavení služební instrukce dle návrhu a dobrozdání zemského výboru a komory.
MUDr Stodk
7 article
Do skupíny požadavků Hmolných přináleží zvý- šení služného, aktivní přídavky, zvýšení cestovného paušálu, správné vymezení a ohraničení obvodů opatření řádného bytu, plat za zvláštní práce (jako jsou prohlídka masa, komise pro soukromou potřebu. školní lékařství atd.) a to dle uzákoněného tarifu. dále úprava léčení chudých a nalezenců, kteréž po slední buď zvlášť honorováno, poněvadž v některých obvolech je nalezenců mnoho, jinde žádní. Také v otázce veřejného očkování jeví se úprava býli velmi naléhavou, neboť plat dosavadní je nepatrný, ha pře- očkování přes rozhodnutí říšského soudu nehonoruje se vůbee My žádáme dále, By celý nový zákon vybudovár byl na základě zcola moderním, by z lékařů obec ních se stali hygieničtí úřadníci a při sděláván svého návrhu měli jsme také na mysli povznesen celé samosprávy, pod jejímž režimem, myslím, že bude autonomní zdravolnictví mnohem lépe prospí vati, než za nynějšího dualismu, kde sice země, okre sy a obce platí, stát však poroučí A konečně stojíme na požadavku, by vypra- cované instrukce pojaty byly také do formy zákona aby každým novým ministerským neb i místodržitel ským nalízením nemohly býti měněny, ač vzhleden ku poslednímu tomuto požadavku nám již nyní n jevo se dává, že vzhledem k odporu státní správy sotva jej bude možno splniti.
8 article
Trváme dále na principu okresních zdravolníc Eomisí, bychom v nich hygienické své zásady mohli uplatňovati. Dalším požadnvkem naším je fysikální zkouška, úprava léčení chudých, zvýšení služného a výši základního služného navrhujeme 2400 K a akliv- ni přídavky. Žádáme, aby lékař byl povoláván k všem komisím stavebním a parcelačním, jsme pro to aby všude v okresích byli ustanoveni zvěrolékaři žádáme, aby obecní resp. obvodní lékaři vykonával zdravotní dozor ve školách lle zvláštních instrukcí Budiž upraven zákon o nemocech infekčních atd. atd Je si jen přáti, sby veškerá naše snaha, naše kroky. jež za účelem reorganisaca zdravotního zákona jsme podnikli, ne-li zůplna, aspoň z větší části koruno- vána byla zdárným výsledkem, aby jistá aspoň spo- kojenost zavládla nejen v kruzích lékařských, ale v všech oněch, jimž záleží na všech hygienických za- řizeních a na zdravi celého našeho milovaného ná- roda.
9 article
Pan MUDr. Vodenka promluvil o požadavcíe prahlických lékatů venkovských. Řečník poukázal na velmi tísnivé poměry a vytkl jako velkou nespravedl- nost, že léksř po 40. roce věku svého nemůže by přijat do aulonomních služeb. Rovněž brániti se mu- síme poškození svému při eventuálním zřízení škol- ních lékařů a sice v tom smyslu, že nemá býti sy- stemísnváno nová místo školních lékařů, že tam, kde působí obvodní lékař nám, jemu ono místo pone- cháno býti ma, kde však působí lékařů více, podlé- hati má ono místo volné konkurenci! Rovněž otázka fysikátní zkoušky mohla by se státi úrazem praktíka Trváme sice na každé zkoušce, zvyšující kvalifika i moderního lékaře, avšak jen zo tě podmínky, by tato zkouška platila pouze pro lékaře, v doběankce zá- kona nepromované a za druhé by lékař, po delší řadu let v onum místu působící, nebyl practerován mladším kolerou s fysikátem. Dále žádáme, by prak- tický lékař moll zastávati všechny honorované furkce, mořl přibrán býti do všech komisí jak zdra- votních, tak slavebních atd.
MUDr Vodenka
10 article
Dále trváme na tom, aby zachovávána byla všu- de lékařská parita praktika a vysvědčení praktickéh lékaře měla stejnou váhu s vysvědčením lékak hřacního. Obracine se tudiž na celý slav lékařský, jako i jírší veřejnost. by spravedlivé naše požadavky po soudila a rán sv) pomocí v tomto spravedlivém zá pasu neodmítala. Rovněž proslm poslanecké kruhy by tomuto spravedlivému slanovisku našemu věno vali pozornust a činnou podporu. Pan prof. dr. Otakar Srdínko měl obsáhlou před- nášku „O finančních opatšeních potřeh české lékai- ské fakulty“. Na základě pečlivě sebraného materiálu prokázal řečník, jak vládní kruhy jsou skoupými proti českým vyučovacím ústavům a jak štědrými pro německé Reč tatu jest těžkou obžalohou vládníeh kruhů. Ačkoliv česká fakulta lékařská má dvojná- sobný počet posluchačů proti falultě německé, přece jest v rozpoštu státním stále odstrkována. Rtečník souhlasí s resolnčními návzhy dra. Kramáře a dra Sylvestra a končí přednesením těchlo požadavků:1 Žádáme brzké zřízení druhé lékařské fakulty české při universitě v Brně. 2. Žádáme vybudování úslavo a klinik české lékalské fakulty v Praze. 3. Žádáme hmotnou nodpotu pro mimořádné profesory ve 1or- mě placených ordinariátů ad personam a placených extraotdinaritů ad personam, ve formě častěji udělo- vaných stálých remunerací pro soukr. docenty a ve formě rozmnožení míst asistentských.
profesor doktor Srdínko Kramář Sylvestr Brno druhý lékařský fakulta český lékalský fakulta v Praga . 3
11 article
Pan MUDr. Martin Peroutka tlumočil požadavky c. k. úřadních lékatů. Na základě určitých fakt a do- kladů dospěl řečník ku přesvědčení, že rozhodující činitelé krutým a naprosto nehumanním způsobem uživají, recte zneužívají rozhodující činitelé Ricar- dova železného zákona mezdního oproti lékařům — oproti oněm lékařům, od nichž sami i s veřejností celou vždy a všady a při každé příležitosti huma- nitu a zase jen Pumanitu požadují?!! Toto zcela zjev- ně na lékuřích páchané bezpráví nemůže a nesmi trvati dále! Do nebe volající křivdě, již lékařům po dlouhou obu snášeti bylo musí konečně učiněna býti přílrž!! — Orgnnisované lékařstvo české, pro- hlašujíc se se svými úř kolegy solidárním, použivá dnešní příležilosii, aby před širokou veřejností tlu- močilo následující petita c. k. úř. lékařů: 1. C. k úr. lékaři buďlež poslupově na roveň postaveni právní- kům, pokud se tyče teclinikům, příp. živnostenukým inspektorům, aby nebyli odkázáni doplňovati si své existenení minuum praxí. 2. Budiž služební doln úřadních lekařů na 30 let zkrácena, příp. nebylo-li by lze požadavek tento provésti, budiž doba lčkař- ské praxe před vstoupením do státní služby ztrávená do služebních let plně počílána. 3. Kategorie zdra- votních asistentů budíž zrušena. 4. Potupné kau- dinské jho podřízenosti úř. lékařův vůči právníkům budiž Ronečně s lékařův sňato a Buďlež tito po způ sobu živnost. inspektorů direktně příslušnému odě lení při místodržitelství podřízeni.
MUDr Peroutka Orgnnisovaný
12 article
Požadavky zubních lékařův sdělil p. MUDr Žižka. Řečník uvedl zejména: Většina zubních lé- kařů slouží vlastně veřejnému zdravotnictví, upra- vujíc chrup lak, aby sloužili mohl lidem k řádnému rozkousání a rozžvýkání potravy, zabraňujíc, aby ne- stal se pařeništěm různých zárodků choroboplodných a chorob infekčních. Z toho důvodu nejširší veřejnest jest povinna pracovati ruku v ruce se zubními lékaři. aby zubolékařské ošetření stalo se přístupným nej- širším vrstvám obyvatelstva a zejména školním dě- tem, o jiehž zdravotním stavu zprávy školních 15kaře podávají tak černá slatistická data. Toho ovšem mož- no dosíci, když zubní lékaři, kteří ochotni jsou věno- vati své vědění i umění ve prospěch širokých vrstev obyvatelstva, za jednotlivé výkony honorováni budou aspoňí tak, aby zajištěnu měli z praxe stavu svému přiměřenou cxistenci. Za ročních 500 K, které obec pražská platí svým školním zubním lékařům za oše- třování několika set, ne-li lisíc školních dětí, není možno od lidí, kterými konečně i doktoři jsou, něeo podolného žádati. Jest na obeích, nemoc. pokladnách a ostatních ústavech dobročinných a humanitních. aby s lékaři zubními v místě usedlými dohodli se c nejdříve o tom, jakým způsobem by se zubnímu ka- zu, pravé to melle člověčenstva, čeliti dalo. Spolek českých zubních lékařů jest ochoten ukázati cesly. jakými by se tak státi mohlo.
Žižek
13 article
Jeden z prvých organisatorů stavu lékařského znamenitý pracovník promluvil na zakončení mani- festační schůze: pan primář dr Jan Semerád z Král Vinohradů a ujal se mimořádného referátu: „Soci- ální poslavení vojenského lékaře, jeho stesky a tnž- by.“ Dovozoval, že poměry ty jsou tak bídné, že vo- jenští lékaři odcházejí do civilní služby. Do počtu lékařů v Rakousku nedostává se 200 lékařů. Po vý- kladech poutavých dospěl řečník k těmto závěrům;
Semerád Rakousko Královský vinohrad
14 article
Toto krátké vylíčení poslavení sociálního, slesků tužeb vojenského lékaře kéž je dobře míněnou radou. jaké nápravy nastati musí, aby se jednou armnád neocilla v bídě ještě horší, kéž je výstrahou doroslu lékařskému, nevstupovati v řady lékařů voj. (nena- stane-li splnění požaduvků všech), kéž je pokynem poslancům, zvláště lékařům, aby vymohli nejnut- nější požadavky vojenských lékařů, jež krátce shr- nuty, jsou tyto: 1. Lékař vojenský budiž na rover postaven důstojníkům kombalantům (jako v jinýcl státech!), neboť on jako akademicky nejvzdělanější člen armády dosavadním nízkým postavením velice trpí. 2. Pravidelný postup budiž mu upraven a sice tím, že zřídí se u všech pluků mísla šlábních lékai jako chěflékařů, jak tomu v Německu. 3. Lékař ne- budiž příliš často přeložen z jedné posádky do druhé
Německo
15 article
4. Všem lékařům, aspoň mimo voj. ústavy a nemoe- nice buďtež opatření trvale služební koně, aby si na tyto mohli uvyknouti a nebyli vysazováni jednak ne- bezpečí, jednak veřejnému posměchu. 5. Každomu lékaři vojenskému budiž poskytnuto nutné praktinké vzdělání, aby mohl jako nejvíce kontrolovaný lékal všem svým povinnostem lékařským plně ve prospěch armády dostáti; na tom základě budiž vojenská apli- kační škola roorganisována. 6. Lékařům vojenským buďtež v místech jejich činnosti dány nejnutnější lé ky, nástroje chirurgické a vyšetřovací. 7. Lékaři vo- jenšti buďtež v době nedostalku voj. lěkařů řádně re- munerováni za přetížení ve službě. 8. Příplatkyz substituce a komandování (komandierungszulage bu Itež vzhledem na dobu drahou vůbec zvýšeny tak jako je tomu u státních úřadníků. 9. Na dovolené na niž má nárok, nebudiž zkracován. Referáty byly sledovány s napjetím a odmě něny hlučným potleskem. Předseda p. dr. Kotýnek učinil ještě jednou vý zvu k povolaným činitelům, aby ve prospěch lékai ského stavu dle přednesených referátů zakročili aza povznesené nálady schůzi uxončil.
Itež doktor Kotýnek
16 article
Přátelská schůzka, k níž se sešli včerej- šího večera účastníci a hosté čtvrtého sjezdu přírodozpytcův a lékařů v letní dvoraně Měšťan ské besedy, byla jakousi neoficiální, čistě intimn cuverturou sjezdového jednání, které budo sinv nostně zahájeno dnes o 11. hodině dopoledn v Národním divadle. Po osmé hodině začali se scházeti a sjížděti účastníci sjezdoví, avšak te prve k desáté bylo tu živo a plno jako v úle- Přátelské schůzky, k níž dostavil se ovšen sjezdový výbor se svým předsedou prof. drem Maixnerem v plném počtu a valná část pro fesorů medicinské i filosofické fakulty, zůčast nilo se mnoho vzácných hosti slovanských, po kud byli již včera v Praze přítomni. Zvlášť čelna byla účast Slovinců, kteří zaujali celý dlouhý stůl, mezi nimi primář dr. Schleimet z Lublaně s paní, dr. Praunseis s paní, dr Jenko, dr. Tičar, dr. Oražen, dr Kraje, dr. Herle, Ph. mag. Tavnik, ast stent dr. Friedrich, prof. dr. Hinter leitner, dr. Treubler, srbský prof. d Subotič z Bělehradu, prof. dr. Petr o z Petrohradu, prof. dr. Pisek ze Lvova, ně- kolik klinických asistentů prof. dr. Otta z Petro- hradu, dále celá řada polských profesorů i lé kařů, zástupců universit a akademie a mn. j.
profesor Maixner doktor Schleimet Praunseis Tičar orazit doktor kraj Herl Friedrich Hinter leitner Treubler Subotič Petr Pisko Ott Praha Lublaň Bělehrad Petrohrad Lvov národní divadlo Jenka Petrahrad
17 article
Téměř všichni účastníci sjezdu dostavili se se sjezdovým odznakem, vkusnou kovovou plaketou Anýžovou, znázorňující relief bratří Presslů. Z akční výbor národní strany svobodomyslné přišl pozdraviti sjezdové hosty poslanci dři. Koer- ner a Mašek a dr. Koutník. Ještě po de- sáté hodině večerní dostavovali se stále novi členové sjezdoví, kteří všemi vlaky sjížděli se do Prahy a přímo z nádraží spěehali do družné společnosti, aby se setkali s milými známými navazovali nové a obnovovali staré styky. Zá- bava velmi živá a srdečná protáhla se do pozd- ních nočních hodin. — Dnes odpoledne začne ibned pracovní jednání sjezdové ve většině sekcí, jichž ustaveno celkem sedmnáct. Večer pořádá repraesentace král. hlav. města Prahy slav nostní raut na počest účastníků sjezdu ve všech dvoranách Zofína.
Anýžův Pressl Mašek doktor Koutník Koer Praha akční výbor národní strana
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. června. (Protest inšpru cké university.) Akademický senát iněpru cké university, obdržev úřadní vyrozumění, že přednášky se přerušují a universita na čas uza vírá, usnesl se na dvou resolucích, které zaslal vládě. V prvé resoluci se praví, že právnieká fakulta inšprucké university trvá na svém ná zoru ze dne 15. května, že jednohodinný cír- kevně-právní seminář prof. Wahrmunda jest zvlášíní, samostatný, od jeho přednášek odlišný předmět a proto nemůže souhlasiti s opatřením ministerstva osvěty ze dne 30. dubna, kter práce seminární slučuje v jeden nerozdilný celek s přednáškami o církevním právu. Fakulte nemohla by prý odpovídati za následky takového příliš širokého výkladu souvislosti přednášek. V druhém usnesení se praví, že akad. senát bere na vědumí ministerské opatření, jímž se přednášky a seminární práce dočasně zastavují a podívá proti němu rozklad, poněvadž není odůvodněno udalostmí na univorsitě, ježto klid na akodemické půdě nebyl ničím porušen. Aka- demický senát mohl se nadili, že udrží pořaádek pomoci dísciplinárních opatření, na nichž se usnesl v rámci vé samosprávné působnosti. Proto akad. senát doufá, že ministerstvo osvěty chopi se prostředků, způnobilých, aby se zame- zilo universitám nepřátelské hnutí, uměle vzbu- zené politickými snahami, a že státní správa
profesor Wahrmunda Praha univerzita přátelský
19 article
poskytne ochrany svobodě vyučování a učení na universitáích, jakož i zákonem zaručenou ochranu práv všech příslušníků university V Praze, 5. června. (Předseda Justh o parlamentních prázdninác h.) Uherská koalice a sněmovní předseda Justh byli přesvědčeni, že sněmovna bude hofova se svou letošní prací, jakmile projedná rozpočet a finan- ční zákon na r. 1908 a že se bude moci již v polovině června rozejíti na letní prázdniny. Ale sotva byl finanční zákon vyřízen, přišel mi- nistr vnitra hr. Andrássy s novou předlohou o vystěhovalectví a ministr osvěty br. Apponyi se zákonem o zrušení škol- niého a oba se snaží přesvědčiti vládní většinu. že zákony tyto musejí se vyříditi ještě před prázdninami, aby mohly už na podzim vejí v platnost. Ministři narážejí však na odpor sně movního předsedy Justha, který jim výslovně ohlásil, že pokládá za neslučitelné se zákony o parlamenfarismu, aby se tak důležitá předloha jako jest Apponyův nový školský zákon, vyřizo vala v době, ve které se většina poslanců z Pešt již rozejel, takže jest často velmi obtížno se- hnati tolik poslanců, aby sněmovna byla schopn usnášeti se. Předseda Justh dodal, že se zasad celou svou vahou, aby se projednání obou před- loh odročilo až do podzima. Podaří-li set Justhovi, sněmovna projedná nyní některé droh nější předlohy investiční a železniční a dne 17 t. m. mohly by započíti velké letní prázdniny které by potrvaly asi do konce září.
Justh Andrássy Apponyův Praha
20 title
Politické zprávy zahraničné.
21 article
V Praze, 5. června.
Praha
22 article
Atentát na majora Dreyfusn. Útok fanatického reakcionáře, člena redake klerikálního »Gauloise na majora Dreyfusa, při vádí opět na okamžik v popředí zájmu a sen sace záhadnou postavu židovského důstojníka jenž byl hrdinou úžasné aféry, která vzrušil, celou Evropu a v poslední době byla zeela za- pomenuta. Dreyfus, jenž jako zrádce byl degra dován a vystaven největší potupě, jež může stihnouti vojáka a vlastence, jenž byl za živa pohřben na Dáblově ostrově, jehož jméno bylo jedněmi vyslovováno a hnusem a opovržením druhými se soucitem a láskou, přišel vzdáti svůj vděčný hold při převezení ostatků Zolo- vých do Pantheonu slavnému spisovateli, jehož výmluvné, bojovné péro nejvíce přispělo, že bylo s něho sňato prokletí zrádce, že byl re- habilitován a osvobozen. Ale v jistých kruzích se dosud věři, že Droyfus byl zrádcem a že ti kteří ho odsoudili, generálové a vysocí důstoj- níci, jednali jako čestní muži, zničí-li ohavného škůdce armády a Francie. Zášť nacionalistů antisemitů protí Dreyfusovi dosud neuhaslaa při slavnosti převezení ostatků Zolových do Pan- lheonu vyšlehla v záblesku tří výstřelů revol- verových, vypálených střeštěncem Gregorim.
Dreyfusn Dreyfus Zola Droyfus Zolův Dreyfusa Evropa Dáblov Francie
23 article
K vylíčení této události dodáváme ještě některé podrobnosti. Atentát udál se až po skončení ceremonie v Pantheonu a většina účast- níků slavnosti neměla o něm ani tušení. Slav nost byla zahájena o půl 10. hodině za přl tomnosti prosidenta republiky, všech ministrů zástupců úřadů. Soudní úradnfei a profesori vysokých škol měli úřadní taláry. Hodnostové zaujali místa v lavicích. V pozadí Pantheonu byla vyvýšená estrada, na níž usedl president Falliéres, ministři a nejvyšší hodnostové Na levo od estrady byla řada žídlí, na nichž seděli přátelé rodiny Zolovy. Mezi nimi byl též Alfred Dreyfus, jenž byl v eivilu, se svou chotí. S řadou židlí těch souvisely lavice, určené pro zástupce tisku, mezi nimiž byl též Gl re- go ri. K slavnosti byly vyslány též vojenské sbory. Přitomnost armády při oslavě spisovatele. který v románu »Débacle« vyllčil nejstinnějš stránky vojenského živola a projevil se rozhod ným antimilitaristou, nejvíce rozčilila naciona- listy, kteří v tom víděli ponižení armády. Vojsko mělo deflovati po slavnosti před prasidentem republiky. Když byl přednesen závěrečný sbot slavnostní »Chant du děpart«, ubíral se presi- dent s ministry k hlavnímu vchodu Pantheonu.
Falliéres Zolův Dreyfus Chant jít děpart
24 article
Četné obecenstvo tlačilo se k pobočným výcho- dům, aby vidělo defilování vojska. Presiden octl se již v portálu Pantheonu a zaznělo trou- bení, oznamujíeí počátek přehlídky, když v tom v posledních skopinách, tísnících se v Pantheonu, zazněly dva výstřely. Z počátku se myslilo, že byla vržena puma. Vznikla panika, dámy křičely, mužové se vrhl k místu, kde se ozvaly výstřely. Ilined s zjistilo, že Dreyíus byl předmětem atentátu a že byl zasažen. Matyáš Dreyfus uchopil útočníka, který držel v ruce re- volver a hrdě se rozhlížel. Mnoho rozvás ně- ných lidl vrhlo sena útočníka, jent by byl jimi nozsápán, kdyby se ho neujali někteří rozvážnější ob- čané a policie. Vyšetřující soudce Albone podrobil útočníka výslechu. »Jmenuji se Gregori,« prohlásil útočník, »jsem redaktorem »Presse militaire« a vojenske rubriky v »Gaulois« a chtěl jsem se pomstit za urážku, kterou učinila vláda a mádě tím, že ji donutila k holdo- vání autoru »Débacle«. To je vše, c mám říci!« vae Gregori mluvil klidně a doložil, že tak musel jednat jako syndik vojenských spisovatelů »Chtěl jste zabit Dreyfusa?« tázal se soudce.
Dreyíus Dreyfus Albone Gregori Presse
25 article
»Nemám více co říci. Neodpovídám na tol« odtušil, ale později řekl: »Nechtěl j sem nikoho zabit, chtěl jsem pouze pro- vésti manifestaci!« Paní Zolová upadla ve mdloby, když uzřela, že Dreyfus je zraněn. Když ji vzkřísili propukla v pláč. Profesor Pozzi prohlásil zra nění Dreyfusovo za lehké a dal mu obvaz. Podle očitých svědků byl takto vylíčen celý průběh atentátu: Gregori seděl za Dreyfusem, na nějž namířil. První výstřel chybil. Major Dreyfus se ohlédl a v tom zavzněla druhá rána, která zasáhla majora. Matyaš Dreyfus uchopil útočníka se slovy: »Je váš revolver nabit?« »Ne, jedná se jen o manifestaci!« zněla odpo- věď. V tom se objevila krev poranění majorova a na útočníka se hnali kolemstojící a výkřiky »Padouchu! Bídáku! Zbabělče!« Rány se sypaly na něj se všech stran. Ale Matyáš Dreyfus, bratr zraněného, ho chránil, volaje: »Není našt věcí, potrestati bídáka, ponechme to soudům!e Albert Clemenceau mu pomáhal chráni úfočníka, jenž byl pak odveden strážníky. Na ulici lid provolával bouřlivě proti Gregorimu: »Pryč s banditou! Smrt vrahovi!« Jakmile s roznesla zpráva o atentátu na Dreyfusa, spěchali četní jeho přátelé a politické osobnosti do jeho bytu na boulevardu Malesherbes. Návštěvník přijímal Matyáš Dreyfus, neboť raněnému majo rovi bylo nařízeno zachovávati klid. Mimo jiné projevili majorovi Dreyfosovi své sympatie: mi nistr vojenství Picquart, ministr námořnictv Thomson, ministr veřejných prací Barthou zástupei presidenta republiky, presidenta sněmovny a senátu a četní poslanci a senátoři.
Zolová Dreyfus Pozzi Dreyfusův Matyaš Dreyfus Clemenceau Thomson senát
26 article
Z Paříže se telegrafuje: Vyšetřující soudce vyslechl včera některé očité svědky atentátu n Alfreda Dreyfusa, mezi nimi Matyáše Drey fusa a policistu Mouquina. Pravili, že Dreyfu byl poraněn druhou střelou, kterou Gregori vy pálil. V rukávě kabátu Dreyfusova byly nalezeny stopy střely a lékaři odpoledne konstatovali na rameni těžkou kontusi, která byla asi způsobena první střelou. Střely byly později nalezeny pod květinami u katsfalku. V příbytku Gregoriově byla vykonána domovní prohlídka.
Dreyfus Drea Dreyf Dreyfusův Gregoriův Paříž
27 article
Řeč Luzzatlího o trojspolku. Státní ministr italský Luzzalti pronesl včera pozoruhodnou řeč, v níž zejména se dotk trojspolku. Mimo jiné uvedl: Js me členy trojspolku, jehož ustanoven loyálně plníme. Ale nemůžeme popříti, že politická nutnost dala trojspolku dnes jiný ráz, nežli jaký měl prvotně. při založení. Tehdy byl trojspolek alli- anel na výboj a odboj, jehož špice byla namířena zejména prot Franeii. Anglie, ač zachovávala svou pyšnou osamocenost, stála k trojspolku přá- telsky. Kdyby tohdy Anglie chtěla přistoupiti jako čtvrtý do alliance, byla by přijsta s ote- vřenou náruči. Ale dnes jsou okolnosti zcela jiné. »Entente cordiale« mezi Anglil a Francií je, ať se říká cokoliv, politicko-vojen s ká alliance. Tomu nasvědčuje zejména, že když se r. 1905 vyskytlo válečné nebez- pečí, Anglie dala Německu věděti že bude Francii vojensky podporovat. Dále je důležito, že Francie v posledních letech s přiblížila k Italii a že jsou odstraněna nedoroz- umění, jež dělila obě země. Trojspolek ztrali svůj původní ráz a stal se skupinou mocl. jež bdí nad mírem. Není divu, že téz jiné státy tvoří podobné skupiny. Nemůžeme na ně hleděti s nedůvěrou. Můžeme hleděti tedy bez obavy na oba trospolky, a doufati že mezi nimi bude přátelský styk.«
Anglie Francie Německo
28 article Valné shromáždění Společnosti Musea království českého.
Valné shromáždění Společnosti Musea království českého. Za scenerie odlišné od let minulých konalo se včera valné shromáždění Společnosti muse álné. Z řad členstva, které ještě předloni a loni schůze se zúčastnilo, odešli přemnozí, mez nimi zejmena dr. Eduard Grégr, prof. dr.B Rieger, biskupové Krásl a Řiha, prof dr. H. Slavík, prof. dr. J. Stupecký později vicepresident ryt. Weber z Pravo milu a stav. r. Hlávka. Památky jejich bylo včera živě vzpomínáno a to jak v rozho- vorech účastníků, tak od stolce presidia. Nemenší účast jevila se o churavícíh předsedu Společnosti, nyní již rekonvalescenta pana Jana hraběte Harracha, na jehož mi- stě zahájil schůzi prof. dr. V. E. Mourek pozdravem četně shromážděného členstva a vzpo- mínkou na zesnulého vicepresidenta ryt. Jos. Webra z Pravomilu.
doktor Grégr profesor Rieger Krásl Řiha H Slavík J Stupecký Weber Hlávek Jan hrabě Harrach V E Pravomil muzeum království
29 article
»Chorobou hr. Harracha a odchodem vice- presidenta na vždy oetla se Společnost naše bez vůdeů; třeba, aby shromáždění zvolilo si předsedu.« Byl jím zvolen aklamací JUDr. Bedřich kníže Schwarzenberg, jenž po té jednání řídil, navrhnuv, aby zaslán byl pozdravný telegram předsedovi. Když návrh schválen, kol laudována i obšírná zpráva jednatelská, ze které patrno, že jmění Musea činilo koncem r. 1907 a to i s fondy a nadacemi 343.638 kor. 88 hal., Matice české pak K 204.520 04. Zpráva jednatelská i účetní schváleny, na- čež předsedající vřelými slovy vzpomněl všech zesnulých členů, kterýžto projev uetěn povstá ním a zaznamenán do protokolu. Jednomyslnými byly pak volby hned pot vykonané a zvoleni na dobu šesti let: za vice- presidenta Společnosti JUDr. B. kníže Schwar- zenberg, za členy správního výboru prof. dr- V. E. Mourek a zemský školní inspektor Fr Rosický a na pět let do správního výboru Th.-dr. A. Podlaha (na místě + vrch. stav. r. Hlávky). Bovněž jednomyslnou byla volb tří rovisorů sbírek musejních a revisorů účtů. Sehůze zakončena byla zajímavou před- náškou adj. musejního p. Josefa Kafky: »o musejních sbírkách palaeontologiekých«
Harrach JUDr Bedřich kníže Schwarzenberg profesor doktor Mourek Rosický A Podlaha Hlávek Kafka JUDr . B
30 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Zažili jsme v minulých dnech tropickýc veder první bouřku výstavní. Dopoledne nikdo příchodu její netušil, krom citlivého barometru. Bylo krásně; hebce roze střený svit jarního dne zalil celou výstavu, nebe bylo mazlivě vlídné, na travinách střibřila s rosa.. . Vlaštovky, jako černé mušky vznášely se vysoko pod obzorem. K polednímu ale opřelo se slunce prudkým žárem do výstavy a vyhnalo z cest všechny návštěvníky. A vzduch tetelil se horkem! P hodině obloha na severu zesivěla, později za- táhla se hrozivým černým mrakem. Ptactvo ve snětích ztichlo — na chvili zavládlo zlověstné ticho před bouří . . . Bílá čela pavilonů, věží jejich a ozdob vystupovala mocným kontrastem od tmavého pozadí. Pak šlehl sírný, žlutý blesk a na vteřinu roztrhl černou oponu mraků. Bouře! V korunách kaštanově a lipové aleje zasvištělo, hlavy stromoví se sklonily pod útokem vichru, na cestách v divých kotoučic honil se prach . . . A v zápětí těžké prvn krůpěje tleskaly na střechy pavilonů. Nasta shon a ruch ! Na kvap sblrány se stolů ubrusy. stolky prodavačů pohlednic a losů dopravovány v bezpečí. A chodei prchali divokým chvatem do pavilonů a hostinců . . . Děsť a hromobit potrvaly asi půl hodiny — ale stačily úplně. aby na výstavě utvořily se rybníky a louže. Ale osvěžena vláhou a chladivým deštěm, rozdýchala se příroda výstavní vůní akátua jasmínů, že večer, se srpem měsíce ve skráni oblohy, byl z nejkrásnějších, jaké dosuď na vý- stavě jsme strávili.
živnostenský komora
31 article Šachový turnaj
Šachový turnaj Včera zaznamenali čeští šachisté pěkné úspěchy. Důras krásnou posiční hrou porazil svého nebez- pečného koukprenta Leonhardta a tím zajistil si již jednu z předních cen a Treybal brilantně vy- hrál nad Janowským, dokázav tím, že dosavadní jeho neúspěch zaviněm byl toliko indisposicí. Jinak pořadí se nezměnilo. Včerejší 8. utkání dalo následující výsledek: Mieses 1/2 — Bardeleben 1/2. Důras 1 — Leonhardt O, Marshall 1/2 — Dus Chotimirskij 1/2, Rubinateini — Leontěv O, Süchting 1 — Salve O, Vidmar 1 — dr. Kvíčala O. Schlechter 1 — Prokeš O, Maróczy 1 — Spielman O, Teichman — Alapin přerušeno, Ja- novski 0 — Treybal1. Důras otevřel španělsky na Leonhardta a pěknou posiční hrou získal již velice záhy pře- vahu. Leonhardt usnadnil mu pak výhru, ocitnuv se v časové tísni, přehlédnutím kombinace bílého, kterou týž dobyl kvality. Důležité vílězství českého mistra. Zajímavě se utvářila španělská hra mezi Schlech- trem a Prokešem. Bilý zahájil hluboce promy- šlený útok na královské křídlo černého, k jehož od- ražení musil černý napnouti všechny své síly: ztratil však nieméně pěšce a bílý získal mimo to velice sil- ného pěšce na e7. Po marné další obraně černý se vzdal, nemoha zabrániti ztrátě figury pro hrozící čistý a ekonomický mat.
Důras Leonhardt Treybal Janovský doktor Kvíčala O Schlechter Prokeš O Marócza Teichman Alapin Schlech Bilá Marshall Süchting e 7 Rubinateini Leontěv O Leonhardt O Salve O Vidmar 1 Spielman O
32 article
Dr. Kvíčala maje černé ocitl se v ofevření pěšcem dámy proti Vidmarovi brzy v nevýhodě, neboť otevřel bílému linii a nevčasnou výměnou dam, čehož využil bílý k celkovému oslabení černé hry. Pěknou kombinací dobyl pak figury a přes zou- lalý odpor černého vyhrál. Maróczy rovněž v otevření pěšcem dámy do- vedl tak »utáhnouti« Spielmanna, že tento musil dělati skoro samé vynucené tahy. Aby se z tísnivé posice své vybavil, rozhodl se k obětí kvality, čímá však hru svoji valně nezlepšil, neboť bílý brzy kva- litu vrátil za pěšce a černý na to se vzdal. Rubinstein — Leontěv (hra 3 jezdců) činí velice divný dojem; černý dobývá z počátku kvality za pěšce, ale za nedlouho ztrácí střelce za 3 pěšce, má však lepší posici. Hraje dále však tak slabě, že ztrácí 2 pěšce a pak se vzdává Partie Dus Chotimirskij — Ma rshal dána byla po všeobecné výměně ve vyrovnané posíci v 29. tahu za remis. Zajímavou byla hra Süchting — Salve (španělská); černý uchýlil se brzo od theorie, ale ke svému neprospěchu, neboť ztratil pěšce. Dal pak dámu za dvě věže, ale volný bílý pěšec na a linii byl příliš silným a znesnadnil úplně hru černého, takže černý byl přinucen dáti zaň kvalitu, nadež bílý maje dámu a pěšce proti věži a střelci, snadno vyhrál.
doktor Kvíčala Vidmar Spielmann Rubinstein Leontěv Ma Süchting Salve
33 article
Sensací dne byla skvostná výhra Treybalova nad Janovským. Tento otevřel bílým pěšcem dámy a záhy přikročil k útoku na královské křídlo černého, ale černý pěknou hrou do- vedl se ubrániti a sám překvapující obětí dámy zmocnil se protiůtoku, proti němuž byl bílý bez- mocný. Vzdor nejlepší obraně ocitl se bílý v matové síti, z níž nevyvázl a když mu černý ohlásil mat ve 2 tazích, vzdal. Pozdě odpoledne dokončena byla francouzská bra Mieses — v. Bardeleben. Po výměně na d5 bílý pokusil se o útok na královské křídlo čer- ného, byl však odražen se ztrátou pěšce a v konečné bře ztratil druhého; pak hrál však černý tak slabě, že bílý ještě mohl remisovati Přerušena jest partie Teich mann— A lapli (gambit dámy). Ve střední hře nemohl se zmocniti nikdo výhody a teprve ve věžové konečné hřa dobyl bílý pěšce, ale s věží a 2 pěšci proti věži a 1 pěšci asi sotva vyhraje. Teichmann, který dříve dával partie i v lepší posici šmahem za remis, teprve nyní ke ke konci turnaje vzhledem ke svému dosti nepřizni- vému stavu hraje silně na výhru! Stav po XIII. utkání: Schlechter 11. Důras a Vidmar 101/. Rubinstein 91/2. Leonhardt a Maróczy 81/2, Teichmann 71/2 (!), Janovski a Marshal! 71/2, Mieses, Salve a Süchting 7, Dus-Chotimirskij 61/2, Alapin 51/2 (1), Bardeleben 51/2, dr. Kvičala 5, Spielmana 41/2. Prokeš 4, Treybal 347, Leontěv 2.
Treybalův Teich Teichmann Schlechter Důras Vidmar Rubinstein Janovský Marshal Süchting Kvičal Prokeš Treybal Bardeleben Salve Spielman Leontěv 2
34 article
. Sjezd všsúřadnícký. U přiležitosti výstavy ve dnech 14., 15. a 16. srpna t. r. konán bude v Praze prvý sjezd všeho českého úřad nictva, státního, autonomního i sou- kromého, jehož účelem jest vybudovati pevnou, společnou organisaci úřadnickou a stanoviti moderní stavovský program. Sjezd slibuje býti mohutnou ma- nifestací všeho veřejného i soukromého úřadniclva českého. Na schůzi, klerá konána byta dne 3. května v Praze a které zúčastnilo se svými delegáty pře 40 českých spolků úřadnických z Čech, Moravy,
Praha Čechy Morava
35 article
Slezska a Dolních Rakous, s nadšením uvítána byl jménem 21.500 přístušníků sťavu úřadnického my- šlenka společné organisace a vykonány byly ihned předběžné přípravy k jejímu uskutečnění. Dle dosa- vadních proposic ústředního sjezdového výboru roz- vrženo jest trvání sjezdů na tři dny. Prvý den sjez- dový věnován bude uvítání účastníků sjezdových přibylých hostů, jichž čeká se značný počet. Úrad- nící polští ohlásili již hromadnou návštěvu zvláštním vlakem a dle rozeslaných pozvání lze čekati hojnou účast zvlášť i úřadníků Slovinců. Vzájemné sezná- mení se stane na společném přátelském večeru. Du- hého dne konána bude slavnostní zahajovací schůze na radnici staroměstské a po oficiálním uvítání pro- vedena bude volba sjezdových pracovních komisí které propracují jednotlivé body budoucího stavov- ského programu úřadnického se stanoviska hospo- dářského, kulturního, politického a národního. Účast- níci sjezdo, kteří prací v komisích se nezúč astní, navštíví výstavu a památky pražské. Večer téhož dne připravováno jest slavnostní představení v některém z divadel pražských. Třetího dne sjezdového na velké manifestační schůzi předneseny býti mají re- feráty pracovních komisí, schválen program českého úřadnictva a položen bude základ k všeůřadni- ekému svazu, jenž má býti mocným činitelem ve všech otázkách, úřadnictva českého se týkajících.
Slezsko Dolní Rakousy eký svaz
36 article
Akci sjezdovou vede Ústřední výbor, Smíchov čí- pop. 607. Pro účastníky sjezdu vydány budou z mírný poplatek sjezdově legitimace, o něž se možn již teď u Ústředního výboru sjezdového hlásiti. . Dnešek na výslavě. Sachový turnaj. od 9. do 1. hod. odpol., od 3. do 7. hod. večerol. — Třet! filbarmonický koncert výstavního orchestru za řízení Nedbalova s tímto pořadem 1. F. Liszt: »Tasso«, Lamento e trionfo. 2. J. B. Foerster: »V horách«, suita op. 7. 3. K. M. w. Weber: Ouvertura k op. »Oberon«. 4. Ant. Dvořák: »Z no- vého světa«, symfonie čís. 5. B-moll op. 95. Vstupné do loží pro 4 osoby po 12 K, ložová sedadla a do I. parketu po 3 K, do II. parketu a na první tribunu po 2 K, na druhou tribunu po 1 K 50 h, lze před- koupiti v hudebních závodech Fr. A. Urbánka, Moj- míra Urbánka. Vstupenky v předprodeji zakoupené opravňují k volnému vslupu na výstaviště. . Slevy jízdného z Vídně k návštěvě Jubilejní výstavy pražské. C k. státní dráhy vydávají nyní těz z Vídně (nádraží cís. Frantiska Josefa) do Prahy snížené výstavní l1stky zpáteční s 8d e n n platností; cena jejich jest: a) pro rychlo- vlakY: Il. tř. K 42.50, III tř. K 23.10; b) pro
Nedbalův F Liszt Tasso Foerster Weber Oberon Dvořák A Urbánek Urbánek Josef Smíchov Bmoll op Francie Vídeň Praha