ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2d310a50-7706-11dc-a8b4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 31, org 9, person 104, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. června 1903
Praha
3 masthead
Číslo 156.
4 article
Na ranní a odpol. Histe předplácí so v Praze v admlnistraei něsí ns čtvrt leta . . . . 5 K —oh s drejí denázken K no na měsie . . . . na čtvrt lta . . . . 7 k 50h ve Slialkáche na měsíe . . . . . . 9 K 30h Poštont na měsíe sa čtvrt lela . . . . 9 K o0k sdvojí viosla K so wěsí nr.. . K ko
Praha Poštont
5 article Čtvrtému sjezdu českých přírodozpytcův a lékařův.
Čtvrtému sjezdu českých přírodozpytcův a lékařův. Vzácnou shodou událostí stalo se, že po pěkném slovanském témdni petrohradském, jehož zjevně prohlášeným a skutečně zacho- vaným cílem bylo připraviti kulturní součin- nost a tím i vzájemné, na dostupných spo lečných zájmech založené poznání souvěkých pracovníků slovanských, připadá sjezd če- ských přírodozpytcův a lékařů, po řadě již čtvrtý, jenž po pět dní, počínaje dnem 6. az včetně do 10. června, bude věnován, za hojné účasti ostatních slovanských odborníků, vážné přehlídce činnosti dvou velice rozsáh- lých, příbuzných odvětví vědeckých, jež nutno právem pokládati za nejdůležitější pružiny lidského pokroku a jeho nejzáslužnějších úkolů lidumilných, vznešeně humanních. Po- znání přírody samo o sobě vede lidstvo na dráhy bezpečné, plodné a upravuje i všece život jeho na základech pevných, spolehli- vých a neklamně vylyčuje i úkoly jehoa vlastní smysl a cíle života. Přírodozpytci a lékaři byli a jsou od věků nejodhodlanější hlasatelé poznané vě- decké pravdy, nejmarkantnější průkopnícia předborníci opravdového lidského pokroku zahřívající ducha lidského osvěty. Na tisic pracovníků, domácích a vzdá lenějších, dostaví se na zejtřejší sjezd, zavítá do královské naší matičky Prahy, kdež v ne- konečné řadě přednášek, jež konati se budou každodenně v jednotlivých sekcích sjezdových. podají jednak radostné výsledky svého horli vého vědeckého přičinění, jednak obohati praktickými zkušenostmi svého povolání bo hatou pokladnici věd, jimi zastoupených .
Praha
6 article
Jak množstvím účastníků, tak všestran ností ohlášených přednášek a experimentů vystupují tu imposantně zástupci obou veli- kých kulturních oborů především jakožto vě dečtí pracovníci vůbec, dále jakožto zdárn pěstitelé vědy české a slovanské, a zárover podávají nesporné další důkazy o kulturních snahách jak našeho, tak ostatních slovan- ských národů, připravujíce takto konečné ví- tězné místo Slovanstvu mezi ostatními kul turními národy a uznání stále ještě závist- nými odpůrci v pochybnost braně. Jest to radostná revue české a slovan- ské vědecké práce, jest to posilující shromá- ždění vědeckých odborníků a vědě vždý věrně sloužících praktických pracovníků kteráž v mocných rozměrech manifestuje ú pěchy českého a slovanského genia na světových úkonech pravé kultury. Tu již možno odvážiti se porovnání s pracemi cizími v týchž oborech, tu již možno s klidným vědomím dosažených úspěchů prohlásiti, jsme a budeme, uplatňu- jeme a uplatníme se jako Čechové a Slo vané i v nejdůležitějších a nejvíce namaha vých oborech všelidského pokroku a proto musí nám býti poskytnut potřebný prostor abychom v plné volnosti a nejušlechtilejší soutěži s ostatními národy mohli rozvinout všecky síly své. Jest tomu teprve několik desítiletí, co náši přírodozpýtci a lékaři samostatně mohou vědecky pracovati, jest to doposud jenom jediná česká universita, kteráž kráčí v čele vědecké práce české, a hle, jaký to zdatný sbor vážných vědeckých pracovníků, jenž dnes přikročuje ke čtvrtému bohatému roz hledu po svých vědeckých žních. Zda liž možno tolika přičinlivosti, tolika nadšenému a obětavému vědeckému snažení ještě odepírati všestranné doplnění trvajícího vysokého učení českého, a zdali možno ještě dále odkládati a zdržovati zřízení druhé Moravě nezbytně nutné university české?
Čecho Morava
7 article
Vždyť bohatství a všestrannost ohláše- ných přednášek, jež v nadcházejícím témdní budou z oboru přírodozpytu a lékařství ko- nány, samo o sobě jest důkázem, jakou hojností osvědčených vědeckých pracovníků oplývá náš národ, takže by ne dvě, ale více českých universit skvěle mohl vědecky obsaditi a udržovati. Zatím však stále ještě nuceni jsme se tlačiti na universitě jediné, kdežto naši ná- rodní odpůrci drží v Rakousku celých pět universit a na zřízení šesté katolické již již se pomýšlí. Kdyby stát skutečně rovnoprávně a stejně spravedlivě přihlížel k osvětovým potřebám všech svých národů, musilo byse našemu českému národu poměrně k počet nosti Němců dostati tří až čtyř dobře doto vaných universit!
Němec Rakousko
8 article
Dnes pak, kdy celý stát počínají znepo kojovati obavy o volnost vědeckého bádání a učení na universitách, i naši národní od půrci musí pociťovati, jakého bezpráví se dosud dopouštěli na vědeckém poslání vůbec když používají nejhrubší formy maření vě- deckých snah národů slovanských, vzpírajíce se zarputile vybudování nových universií slovanských, zvláště pak university morav ské jakožto druhé university české pro ná- rod šestimilionový. To jest křiklavý, sobecký zločin proti volnosN vědy ! Zejtřejší sjezd našich i spřátelených nám přírodozpytců a lékařů bude tedy i ži- vým a mohutně přesvědčivým protestem proti takovémuto úmyslnému překážení volné vědecké činnosti naší, a mocným rozpjetím svých vědeckých sil zajisté nemálo přispěje k tomu, aby konečně padly hráze, rozvoj české vědy na jedinou universitu českou omezující! Věda již není a nikdy nebude výhradním držením jen některého, zvláště protežovaného národa, tak jako na vždy přestala býti uzavřenou na úzký kruh ka- stovní. Soutěž vědecká jest nejspolehlivější baštou vědeckého badání a jeho volnostia proto musí padnouti i poslední překážky. kteréž se jí kladou ze sobecké obmezenosti br národnostní nepřízně.
9 article
Nepochybujeme, že nastávající sjezd přírodozpytců a lékařů i po této stránce se stane mocným obráncem volnosti vědeckého bádání jakožto nejvyššího statku lidstva ! Krásné manifestace sjezdové našich če- ských přírodozpytců a lékařů účastní se hojně i slovanských a jinonárodních hostí, kteří budou našinci nejen radostně ale i co nejvřeleji uvítáni, nejen proto, že přítomností svou projevují uznání vědecké činnosti české ale i proto, že takto budou spolupůsobiti při společném kulturním díle a že budou svědky výsledků, spočívajících u valné míře na své pomoci a osobní horlivosti a vytrvalosti I v tomto poznání tkví mocná pružina spo lečné kulturní činnosti slovanské, jíž. ne všude a ne náležitě si bylo mezi námi Slo vany všímáno. I Slovanstvo samo sebou se tvoří a vy vijí, a takovéto vniterní, živé součinnosti jes právě nejvíce zapotřebí v práci vědecké, jež v sobě chová nejbezpečnější a nejspolehli vější prameny vzájemného poznání a sblí žení. I tu platí dějinné poučení, jež plyne z pověsti o prutech Svatoplukových. Rozptý leně, o sobě vzájemně nevědoucí, společně se nedoplňující a nescelující vědecká činnost nikdy nemůže plně působiti ani na cizí svě vědecký; kdežto soustavná, uvědoměle spolu postupující práce na jisto vykoná konečná díla, jež mobutností svou vynutí si uznání i u cizích závistníků. A že čtvrtý sjezd našich přírodozpytců a lékařů i v tomto žádoucím směru přinese utěšené plody, kdož by o tom mohl ješte pochybovati? A proto již všichni přijměte radostný vřelý náš pozdrav, kdož zejtřejším sjezdem přispějete ke společné vědecké práci k no- vému pokroku kulturního společenství českého a slovanskéhol
Svatoplukův
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 80.) Ve Vídni, 5. června. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Pouze 126 poslaneů bylo dnes v zasedae sini. Tolik bylo jich napočteno, když poslanec prof. Redlich o 144. hod. navrhl konec schůze. což bylo zamítnuto 117 hlasy proti 8. Jak vidn, jest ve Vídní vůbec sotva něco přes jednu pě tinu všech členů zastupitelstva lidového. Posl. Rafael Pacher považuje se za jakéhos generálního kohsula Němců z království če- ského. Jakým způsobem mluvil tento německý radikál o jazykových poměrech, toho ukázkou budiž jedíné místo jeho dnešního výkladu, ve kterém pravil: „U poštovního ředstelství v Praze trvá česká hrůzovláda dále. Němečtí úřadní zbaveni jsou všech práv a vydáni všem na po spas.“ Myslíme, že tato ukázka stačí. Dr. Weidenhofer má dvě duše. Jedna duše zatracuje prof. Wahrmunda, vytýká mu, že ura- zil city milionů lidu, že podryl postavení dra.
profesor Redlich Posl Pacher Němec doktor Weidenhofer Wahrmunda Vídeň Praha poslanecký sněmovna
11 article
Marcheta, že v kritické době zmizel do Španěl nezůstaviv adresy. Druhá duše odmítá jakékol spojenectví s křesťanskými sociály. Poslanecká sněmovna slyšela dnes o něko lika četnických aférách. Posl. Stapiňski podal dotaz o zavraždění sedláka četníkem, ale inter polace ta byla dodatečnou žalebou na známého ruského poslance Starucha, o němž bylo nazna čeno, že dřel maso z živých lidí, dokud by ještě jako četník příslušníkem t. zv. ozbrojen moci. Sociálně-demokratický poslanec Dötseh sdělil, že došel ho ráno telegram, ze kterého vychází na jevo, že opilý četník pobodal bodá- kem šest dělníků. Sdělení to způsobílo veliký a pochopitelný rozruch. V poslední době dovíd se veřejnost nápadně často z dotazů poslaneů že t. zv. zakročení četnické má v zápěti buď ne bezpečné zranění nebo dokonce zmar lidskýck životů. K tomu přece četnictvo není, by ukva peně a lehkomyslně užívalo zbraní bodných střelných; zneužívá-li jich jakkoli, je nutno, by bylo nejdůrazněji a nejpřísněji zakřiknuto.
Španěl Posl Dötseh poslanecký sněmovna
12 article
Princ Auersperg se ve sněmovně vybarvil. Plivá po sboru, do kterého se tlačil. S takovou mohl zůstati raději ve sněmovně panské a chrlit odtud ven svoje vzteky proti zákonodárnému sboru všeobecného práva hlasovacího. Tento p - vedený vůdce německých liberálů v panské sně movně předpovídal kromě toho, že sloučení ně meckých lidovců s křesťansko-sociálními anti semity a zpátečníky je dozírné době neodvratno V pozdní hodině noční dostal se k slovu posl. P. Šilinger; mluvil k malému kruhu po- sluchačů. Polemisoval zejména proti včerejší řeči posl. prof. Masaryka a přednes! některé speciální stížnosti moravské. loe Z Vídně, 5. června. (K. k.) Z došlých spisů čten doslovně dotaz posl Stapiňského a sp. po usmrcení rolníka v Lan cutu četníkem Jarenkovem. Případ ten ve spojen s jinými zvláště černichovskými výstřely vzbuzuje podezření, že v haličském sboru četnickém jsou čet níci, kteří s lidskými životy zacházejí lehkovážně Také nynější posl. Staruch jako četník provinils jednou brutálním jednáním. Sluší dbát, aby rozmá háním se přebmalů nebyly porušeny dobré styky mezi četnictvem a obyvatelstvem. Interpelanti žádají přísné vyšetření Jarenkova případu. Sněmovna rokovala dál zevrubně o rozpočtu. Posl. Pacher popírá novinové zprávy, že ně- mecko radikální členové 9členného výboru opřeli se ostřejšímu vystoupení v záležitosti Wahrmundově Stremayrových ani jiných nařízení Němci neuznali Němečtí soudci, zachovávajíce je, činili tak pod ná
Auersperg P Šilinger profesor Masaryk Jarenkův Posl Pacher Němec Vídeň Lana všeobecný práv hlasovací
13 article
Ulakem s hora. Čeští úřadníci u vlakových pošt chtějí svémocně zaváděti vnitřní český jazyk úřadní. Vláda staví se stále více na stanovisko, že o ničem neví. Co Češi dělají s vnitřní úřadní řečí, jest revoluce Za těchto okolností třeba s největší nedůvěrou oče- kávati osnovu jazykového zákona, zvláště po zprá- vách posl. Bukvaje. Jen jazykový zákon, opírajícís o nynější zákony, národní državu a skptečné po- třeby, může vésti v Čechách ke klidu. Úřad něm ckého ministra krajana musí zůstati trvale nézá vislým na poměrech jednotlivých stran. Také ministn krajan je však vázán a vyvážen českým ministrem. Třeba žádati, by každému ministru krajanu bylo, pokud se jedná o Čechy, přikázáno jeho jazykov území. Rečník přednáší své stesky v oboru soud nictví a finanční správy. Domáhá se předlohy o do movní dani. Němečtí poslanci trvají na právu Němců na Prahu, že na toto právo kladou stále důraz a žádají, by i v Praze stalo se jim po právu Konečně prohlašuje, že něměcko-radikální p slane považují za svou povinnast hájili německé Čechy poškozené českou nadvládou a rozpínavostí a jsou v této své povinnosti za jedno se svými německým svobodomyslnými stoupenci.
Čech Bukvaj Rečník Němec Čechy Praha
14 article
Kdy a kdekoli bude Němectvo ohroženo, Něme z Čech posplší svým soukmenovcům na pomoc, ne tážíce se, jakého jsou polilického přesvědčení. Aie totěž musí požadovati také od jiných. Ať nastanou doby jakékoliv, dovedeme uskutečniti právo svého národa v Čechách na jeho domácí půdu za všech okolností. Pomůže-li se nám, bude nám to vhod Jinak pomůžeme si sami. (Hlučná pochvala.) Posl. Lazarskl přimlouvá se, aby zlepšílo se postavení politiekých úřadníků, byla vypracována služební pragmatika a politicka správa byla dem- kratisována. Poláci budou udržovati s haličsko- ruským lidem stále dobré přátelství, avšak budou vždy proti agitátorům, placeným z Berlína, kteř jsou ničemy všeho schopnými. (Hlučná pochvala potlesk mezi Poláky.) Posl. Hybož stýská si, že děje se tuze málo ku potlačování a zamezování nemocí mezi lidem, zejmena tuberkulosy. Zminil se o různých připadech kdy politické úřady chovaly se nehumanně k chudým lidem. Konečně navrhí dvě resoluce, v nichž žádá se za zrušení t. zv. »průgelpatentu«, za rázné ničení toberkulosy a za zřizení útulků pro nemocné plic- ními chorobami v každé korunní zemi. (Pochvala) Posl. Schachingar přimlouval se za vydatnou podporu zemědělství a přísné dodržování velerinár ních předpisů při obchodních smlouvách s balkán- skými státy. (Pochvala ) Posl. Avancini mluvil zevrubně o hospodářských a politických poměrech v Tridentsku a žádal, by se vážně uvažovalo o odloučení odstrkovaného Třidentska od německých Tyrol. Vlaši žádají důrazně, by zemské a st. úřady dbaly lidových nezbytností. Bude hlaso vati proti rozpočlu. (Pochvala ) Návrh prof. Redlicha na konec schůze pro padl 112 proti 7 hlasdm Posl. Weidenhofer nálehal na urychlení reformy státní železniční správy a potom zabýval se Wabr mundovou aférou.
Posl Polák Vlach profesor Redlich Weidenhofer Čechy Berlín Tridentsko Tyroly Nout
15 article
Pokud jde o poměr jeho strany ke křesťanským sociálům, ličí klerikalismus od křesťanských sociála O nějakém spolku nemůže býti řeči. Mázi námi — pravi — zeje politická propast. Máme vůči křesťan ským sociálůmvolnou puku a tuto volnoste si za chováme. (Hiučná pochvala) Posl. Dötsch poukazuje nz usnesení panské sně movny o cukerní dani a prohlašuje, že se teď ukáže dovedou-li měšťanské strany a vláda obhájití práv lidu. Žadá, by domácké dělnictvo bylo pojato do po jišťovací společnosti podnikatelů. Brojí proli zatčen stávkové stráže v Kraslicích o stávce tamějších zholo- vitelů hudebních nástrojů. Proti stávkovým hlídkám posíláni opili četníci. Lepší poměry nastanou, až za- vede se obecné volební právo do zemských sněmů i obcí. Pro rozpočet řečník hlasovati nemůže.
Posl
16 article
Posl. Delugan přednesl různá přání o silničních stavbách, regulací řek a hražení bystřin na Tr- dentsku. Posl. Ad. Gross žádal za změnu solního mono polu v monopol zemský a opřel se Schmidově reso luci, která má zřetelný účel kontingentovati židy. Ko nečně prohlásil, že bude hlasovati proti rozpočtu. Posl. Jedek vytkl požadavky rolnictva na úlev vojenské služby, žádá za rozšíření starobního a in validního pojištění na sedláky a maloživnostníky, za zavedení nepřetržité 7lelé školní povinnosti na venkově, jakož i za rozmnožení zemědělských a živno stenských pokračovacích škol. Stavbu voddích dral považuje za zbytečnou a se zřetelem na jeji náklady za škodnou. Posl. kn. Anersperg prohlašuje, že sgrárníci dříve, než povoli rozpočet, musí věděli, bude-li starobní pojišťování vztahovati se také na sam- statné podnikatele. Musí býti vyjasněna záležitost srbské obchodní smlouvy a třeba znáti základy jazykového zákona, aby byl možný úsudek, zda n tomto podkladě je možný národnostní mír. Pokud jde o kulturní otázku, nedopustí klub zkracovati volné badání a svobodu vysokých škol. Široké vrstvy obyvatelstva nechtějí, aby ve věcech víry postupo- valo se frivolně a lehkomyslně. Dle našeho názoru je Wahrmundova aféra vyřízena. Nemáme s křesťan- skými sociály žádného spolku. V dobách národnost- ního utlačování zeptáme se jich, jak se zachovají (Hlučný souhlav.) Posl. Šilinger protestoval proti Masarykovým vývodům. Jeho strana je zastankyní parlamentního pořádku, užitečné práce, klidného vývoje a přátelsk vzájemné shody, chráníc si ovšem své národnostní. sociální a náboženské zásady. Proti německému souručenství mělo by postaviti se souručenstv slovansko-románské. V olázce jazykové jeh strana nemůže ustoupiti. V celých Čechách není jediného m sta, kde by český jazyk neby v zemi obvyklý.
Posl Gross Schmidův Wahrmundův Šilinger Masarykův Čechy
17 article
Vytýká vládě slahost vůči Maďarům v otázce zvýšení platů důstojnických a platů mužstva. Jeh strana trvá na junctim. Delegát jeho strany bude hlasovati proti kompromisu. Řečník žádá, by v Bině vydávány byly zprávy korespondentní kanceláře také česky a aby v jcetrále této kanceláře ustanoven byl český úřadník, jenž roz uměl by tomu, co jest důležito, pro české obyvatel stvo. Doufá, nezdaří li se to Čechům, Němci sam svrhnou ministra vyučování, jenž vždy byl velkým nepřítelem Čechů. V nynější situnci jsme nucení pod porovati vládu, dokud se nepřesvědčíme, že je nán skulečn ěnepřátelska. Jednání potom přerušeno. Pilné nouzové ná vrhy podali poslanci dr. Schreiner a spol. pro okre lanškrounský a Svěcený a spol. pro okres smichovský. Mezi do šlými spisy byly dotazy voslanců dra. Wintra a sp. po stavu českého baryngologi ckého ústavu v Praze; — Choce a sp. po vydávan železničních legitimací pro státní úřadníky ve všecl zemských jazycích; — dra. Čelakovskéh o sp po obsazování míst universitních oficialů a kan- celistů. Posl. dr. Holý navrhl, aby prolokolována byla petice měst Plánice a Klatov pro stavbu místní dráhy Klatovy—Plánice. Zároveň navrhl, aby pelice ta při- kázána byla železničnímu výboru. Oba návrhy byly přijaty. Předseda končí schůzi a přál poslancům kteří jsou přítomni (Veselost.) a rovněž těm, jichž tu není příjemné svátky Píiští schůze bude ve středu
Maďar Čecho Němec doktor Schreiner Winter Choc Posl Holá Praha Plánice Klatovy
18 article Manifestační schůze českého lékařstva.
Manifestační schůze českého lékařstva. Svatodušní svátky roku 1908 budou v hi storii organisace českého lékařstva zazname nány nezapomenutelně. V těchto dnech sváteč ních shromáždili se v Praze přečetní lékařiz všech končin království a markrabství, aby s nejen zúčastnili velkolepého sjezdu přírode zpýtců a lékařů, nýbrž aby velkolepým způscben manifestovali ve prospěch svých požadavků Tentokráte poprvé odhodlali se lékaři vystoupi před širokou veřejnost s celou velikou řadou stesků a žalob a s neméně dlouhou řadou tužel a přání. Veřejnost naše dojista neměla dosud příle žitost zvěděti o stavu lékařském tolík, co jí bylo včera předloženo. Nikdo netušil, jak krutým způsebem v mnohých olázkách jedná se s lé- kaři. A je s podivením, že důležitý tento stn tak dlouho snášel toto příkoři a ústrky. Teprv v poslední době organisace postoupila tak da leko, že uspořádala manifestační sjezd a bez obalu pověděla, co žádá a s čím není spoko- Manifestační sjezd konal se v Měšťanské besedě pražské. Před jeho zahájením vykonala se 20. valná hromada Ústřední Jed noty českých lékařů za předsednictví pana dra. Kotýnka. Po zahájení zehůze po dal jednatel p. primář dr. Semerád výročn zprávu a p. doc. dr. Procházka zprávu účetní. K návrhu dra. Sedláčka byl jedno myslně schválen návrh, aby shromáždění vyslo vili sympatie s akcí sekundářů a externích lé kařů ve všeobecné nemocnici v Praze a pro hlásili, že snahy jejich bude jednota ze všech sil podporovati Prof. dru. Maixnerovi, který podpůrn sekci daroval 1000 K, vyslovil předseda vřelo díky.
Kotýnek doktor Semerád docent Sedláček Maixner Praha všeobecný nemocnice
19 article
Tím valná hromada ukončena a zahájen schůze manifestační. Prostorná dvorana Měšťan ské besedy byla přeplněna účastníky ze všech končin naší vlasti. Přitomni byli zejména pp. prof. dr. Maixner, prof. dr. Veselý, prof. dr. He veroch, dvor. rada dr. Dvořák, zdrav. rada prof Matégka, prof. de. Srdinko, prof. dr. Scheren prof. dr. Jedlička, prof. dr. Schrutz, dr. Oska Oskarovič Ou, osobní lékař ruské carevny z Petrohradu, dále za Národní stranu svobodo myslnou pp. de. Körner a dr. Koutník, z stranu agrární posl. Zďárský, Melhuba, pro. dr. Velich, Slavik a Hübsch, za stranu pokro kovou prof. dr. Drtina, za stranu národně sociál ní Seidl a Auda, za stranu sociálně demokrati ckou posl. Černý a Čermák, za Ženský klub dr Honzáková a dr. Puklová, za městskou radu král. hlav. města Prahy ob. st. dr. Kašpar, za okres vinohradský B. Holeček, cís. r. Tůma z Klub samostatných obchodníků a průmysiníků. posl. Buřival, zástupcové jednoty soukromýel úřadníků atd. atd. Nepřítomnost svojí oniluvil ministr obchodu dr. Fiedler, starosta měst praž ských dr. K. Groš, posl. Maštálka, dr. Přikryl posl. dr. Baxa, Habermann, Jirousek aj Po zvolení předsodnictva (pp. dr
profesor doktor Maixner Veselá veroch Dvořák Matégka jít Scheren Jedlička Schrutz Oskarovič Körner Koutník Zďárský Melhuba Velich Slavik Hübsch Drtina Seidl Auda Černá Honzáková Puklová Kašpar B Holeček Tůma Buřival Fiedler K Groš Maštálek Přikryl Baxa Habermann Jirousek Petrohrad Praha národní strana svoboda
20 article
Kotýnek, dr. Hellbich a dr. Kučera z Moravy ujal se slova předseda p. dr. Kotýnek ze Žiž kova a vřele uvital velké shromáždění. Četným účastenstvím dalo lékařstvo na jevo, že má po- rozumění pro stesky a snahy svého oboru. Je to vůbec poprvé, že čeští lékaří předstupují na veřejnost na schůzi tak veliké a přednášejí svě žádosti veřejně, aby konečně domohli se nějak nápravy. Až dosud styděli se lékaři doznati se k tomu, že se jim nedaří, jak tomu bývalo kdysi kdy stav lékařský požíval všude největší váž nosti a byl také hmotně dosti slušně zabezpečen Až dosud podávali lékaři stále jen uctivé žádost a prosby, ale než došly svého vyřízení, nastaly takové poměry, že v poslední doně úžasně se množí případy, že po lékařích zůstávají vdovy a sirotci, jimž otec za svého žití nemohl za- bezpečiti oxistenci. Ba i mezi lékaři jsou dnes jednotlivci, že v případě ochuravění mus žádati telegraficky o zaslání podpory a není tak ojedinělé, že stejným způsobem prosila o pod- poru pro sebe a sirotky manželka lékuřova v týž den, kdy její živitel zemřel! (Pohnutí.) Tyto ne blahé okolnosti byly až dosud známy pouze lékařům, ale dnes už jest třeba, aby se o nich devěděla i veřejnost širší a zvláště ti činitelé. kteří požadavkům lékařstva mohou vyhověti Řečník žádal, aby zejména poslanci věnoval předneseným referátům blahovolnou pozornos a zasadali se o to, aby poměry českého lékař stva byly již jednou po jich přání řádně upra veny. (Pochvala.) Potom přikročeno k vyřízení jednacílo po
Kotýnek doktor Hellbich Kučera Morava
22 article
řadu Na programu manifestační schůze nalézalo s deset referátů, jež svěřeny vesměs osvědčeným pra covníkům a předním zastancům zájmů přístušníků „tavu lékařského. Pan dr. Frant. Kotýnek přednesl referát „O po- žadavcích českého lékatstva ve příčině reformy lékaí- ských komor.“ Řečník tlumočil oprávněný slesk lé- kařů, že při sdělávání důležitých zákonů, tak úzc lékařského stavu se týkajících, nebylo vyžádáno spo- lupůsobení lékařů. Žalné poměry dřívější vedly ke zřízení ochranné instituce lékařských komor, ale na- děje, v komory kladené, opět selhaly, neboť zákor o kemorách lékařských jest neúplný a nedokonalý Obsažný referát svůj končil řečník přednesením hlavních bodů požadavků lékařských v novém řádu pro komory lékařské obsažených. Řečník zejména poslance i širší veřejnost upozorňuje, že lékařský sta jest velice roztrpčen nad tím, jak liknavě ve všech povolaných kruzích, ať již vládních nebo jiných, na oprávněné požadavky slavu lékařského se hledía vyplnění jich vždy a všude do daleké budoucnosti se oddaluje. Lékařský stav i to trpce nese, že o po- žadavcích jeho rozhoduje se vždy bez něho a proli němu! Tlumočím zajisté mínění celého stavu lékař- ského v obvodu raší české sekce lékařské komor pro královslví české zastoupeného, tvrdím-li, že t dále diti se nesmi a že lékařský stav jest se svoj V drabném prodejít ranní čisle o sobě . . . sh odpoladni Ve hlialkách na venkověi ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserat platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdninl- strace v Mlarianské ulici č . a Tam nacházejí se též redakce tlskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejí
doktor František Kotýnek nový řád pro komora lékařský obsažený Mlarianský ulice
23 article
trpělivostí u konce. Pak nezbude mu jiná zbraň, ne svépomoc, které v zákonných mezích použije, by p- volané činitele donutil, aby steskům a tužbám jeho bylo vyhověno! (Pochvala.) „Lékařské požadavky a zdravotní potřeby Velké Prahy a lékařstva zde usídleného“, přednesl p. MUIDr. V. Sedláček. Jest jich značná řada. Řečníl. jménem Sdružení praktických a odborných lékařů v Prazea předměstích žádal: Aby Praha se svým okolím bu sama zřídila nebo byla nápomocna k řešení: 1. se- staviti statistiku služby lékařské v Praze a okolí: 2. upraviti otázku první pomoci a nedělního klidu pr lékaře vůbec; 3. umožniti rychlou pomoc lékařskou snížením, eventuálně osvobozením od poplatků na měsiských elektrických drahách, snížením telefonních poplatků: 4. stanoviti honorář za oznamování in- fekčních nemocí: 5. připustiti zástupce lékařstva do všech odhadních komisí pro vyměřování daní:6.
Muidr V Sedláček Praha Prazea předměstí
24 article
upraviti poměry a vymeziti činnost měst. okresních lékařů a městských školních lékařů tak, aby se cel molli věnovati službě zdravotní a nebyli nuceni vy- hledávati k zabezpečení své existence praxi v ne- mocenských pokladnách a v různých podpůrných spolcích a dalším zřízením ostatního odborného do- hledu lékařského na děti školní po způsobu měst. zubních lékařů; 7. omeziti všeobecné očkování pouze na děti rodičů nemajetných: 8. zříditi městskou ne- mocnici, v níž by jednollivé obory vědy lékařské ř- dili lékari odborní jako primáři; v této nemocnie umožniti zřízení vědecko-sociálních lékařských kursů k odborněmu dalšímu vzdčlávání praktických a od- borných lékařů založením fondu, z něhož by lékaři v Praze a předměstí usedlí dostávali podpory z účelem návštěvy a vědeckých prací v těchto kur- sech; 9. zřídili městskou hygienickou laboratoř, v níž by mohli a směli vědecky pracovati na všech oláz- kách velkoměsta všichni praktičtí a odborní lékaři, usedlí v Praze a okolí; 10. ustanoviti stálý lékařský dozor na všech městských jatkách: 11. upraviti otáz- ku prostituce: 12. z diti stipendia pro lékaře za úče- lem odborného vzdělání lékařů doma i v ciziněv otázkách sociálně-zdravotních velkoměstských.
Praha
25 article
Aby kruhy poslanecké byly nápomocny: 1. upra- vili zákonník občanský v olázkách lékařů a služby lékařské se týkajících; 2. vyjíti lékařům vstříc s ohle- dem na stávající těžké povinnosti a odpovědnosti následkem ustanovení zákona: a) slevou při vyměřo- vání daní; b) snížením na drahách a dopravních pro- středcích věbec: c) snížením telefonních poplatků d) řídným honetováním výkonů lékařských a zna- leckých posudků v případech soudních; e) řádným honorováním výkonů lékařských pro účely státu a s- mosprávných korporaci; 3. stanoviti, kdo a do jak míry má právo léčiti; 4. zříditi širší zdravotní výbon král. hlav, města Prahy s okolím, v němž by vedle zástupců obce, lékařstva, lékárníků a zvěrolékař byly zastoupeny kruhy obchodní, živnostenské a ře- meslně: 5. všeobecné platnosti lékařských vysvěd- čení: 6. zavedení českých fysikátních zkoušek, even- tualně zrušení jich a zavedení předmětů k fysikátní zkoušze potřebných do přednášek na universitě pro mediky; 7. stálému styku lékařstva s kruhy posla- neckými tak, aby veškeré předlohy, jež by měly ja- kýsi vztah ku praxi léknřské nebo k lékařům vůbec, byly nejdříve předkládány kruhům lékařským k dos brozdání.
Praha zákon : a
26 article
Aby kruhy samosprávně: 1. podporovaly vývo zdravotnictví vůbec a všecky otázky s lékaři souvi- tející; 2. řádně honorovaly a stanovily pensi lékas řům ve službách svých Pan primář dr. Fr. Zahiradnický z Něrií. Broliu sdělil „Požadavky lékařů veřejných nemocnic v Če- chách“, neboť úpravu poměrů zákonem z roku 1907 nepevažují lěkaři za úplnou. Požadavky jsóu násle- dující: 1. Poslední třída VI. nemocnic budiž zru- šena, kde lékaři nejsou definitivně ustanoveni 2. V V. trídě nemocnic budiž ustanoven trvale vedle stávajícího ještě druhý lékař (sekundární). 3. Léka- řům budiž přijknuto služně, odpovídající těžké práci a zodpovědnosti jich. Zejména definitivní sekundáři byli při úpravě zkráceni; ustanovením lékarů sekun- dárních v V. třídě s postupným zvýšením v násl- dujících třídách aspoň částečně by se vyhověle. 4 Definitivně ustanoveným lékařům nemocničnímn budiž přiřknuto příbytečné 25%. 5. Kvinkvenálky buďtež 400 K, jak žádáno, neb trienálky 300 K. 6.
Zahiradnický Něrie
27 article
Pense budiž řádně zákonně stanovena dle normy zemských úřadníků a dle zásady přijaté 30leté služ by. 7. Léxaři nemocniční nechť jsou oprávněni ho- nerář za operalivní a jinak odborné výkony od pa- cientů zámožných v nemocnici požadovati. 8 Vý- slovně žádáme, aby při zřizování primariátu druhého splněny byly následující podmínky: a) aby oddělení nové zřízeno bylo tehdy, když počet nemocných od- boru, jenž má býti zřízen, odpovídá počtu 1000 a ne z jiných odborů aby byl doplňován; b) aby při usla- novení primáře druhého rozhodovala odborná kvali- fikace: c) aby přiměřené služné bylo lékařům při- řknuto, aby praxí nemusili konkurenci praktickým kolegům vykonávati. 9. Primáři (řidícímu) budiž plná ingerence na správní agendu přiřknuta. Ať má ne- toliko titul, ale i moc ředitele a nechť jest referentem ve výboru okresním neb obecním. Správní úřadníci a veškerý personál buďtež mu podřízeni. Lékař budiž vedoucím orgánem nemocnice. 10. Primárnímu (ří- dícímu) lékaři jako řediteli nemocnice budiž vírilní právo hlasovací ve výboru i zastupitelstvu přířknuto 11. Lékaři sekundární nedefinitivní buďtež ustano- vováni v souhlasu a na dobrozdání primáře. 12. B- díž vytvořen jednotný slatus lékařů všeobecných ve- řejných nemocnic v král. českém, aby lékaři mohli poslupovat z menších nemocnic a měst do větších aby sekundáři jako v ústavech pro choromyslné mohli se státi primáři. 13. Uuznáváme vrchní dozor zem- ského výboru a tento za nadřízený nám úřad, slojíc pevně na půdě autonomie a prohlašujíce ten prin- cip za spravedlivý, že kde nemocnici vydržuje, m právo dozoru v ni a od spravedinosti zemského vý- boru se nadějeme, že nikdy ke škodě a neprospěchu lékařů nebude dozoru svého užívati. — Další návrhy týkají se veřejných nemocnic.
28 article
Truchlivou kapitolu přednesl p. Hr. J. Kraue. Týkala se lékařů všeobecné nemocnice pražské. Řeč- ník pravil: Dnešní manifestační schůze jest pro nás nemocniční lékaře prazské, vílanou pro informaci české veřejnosti o poměrech lékařského sboru c. k všeobecné nemocnice, totiž lékařů externích a sekun- dárních. První skupina jest vzácným dnes druhem bezplatných pracovníků, jež správa nemocnice zaji- štěny má nedostatky úpravy medicinského studia které při dělce a nákladnosti neposkytuje možnosti náležitého výcviku praktického, zvláště po stránc therapie chorob. Podniknuty byly v době minulé jiz kreky od subalterních lékařův, aby externista za svoj práci jako substituující sekundární lékař, jímž stával se až pe roce, byl honorován a externí lékaři aby měli nárok na bezplatné ošetření v připadě onemoc- nění. Krajní skromnost sekundářů, kteří požadovali daleko méně, než mají sekundáři velkých okresních nemocnic v Čechách a sekundáři zemských nemocnic na Moravě, stupňovala opovážlivost některých spolu rozhodujících činitelů, kteří snad chtěli nejprve se přesvědčit o náladě, s jakou přijato by bylo even- tuální zamítnutí všech požadavků a proto na zkou- šku vydáno nařízení, že žurnální službu mají konati jen sekundáři. Kdyby byla dobrá vůle u rozhodují- cích instancí, mohl býti již dávno, neboť vělšina těchto požadavků již od 20 roků opětovně předklá- dána byla od subalterních lékařů, nalezen způseb, jak rozřešiti finanční stránku těchto nezbytných úprav postavení lékařů. Svědčí však jistě o příkladně zdlouhavosti úřadní, chce-li ještě dnes lhůtu — nej- spíše víceletou — aby „studovala“ způsob splnění požadavků, jež jsou bez mála čtvrt století stan Velmi obsáhlý referát prednesl p. dr. Helbich a týkal se poměrů a požadavků lékařů nemor saskýcl
J Kraue doktor Helbich Hradec Čechy Morava všeobecný nemocnice