1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. června 1903
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histe
předplácí so
v Praze v admlnistraei
něsí
ns čtvrt leta . . . . 5 K —oh
s drejí denázken
K no
na měsie . . . .
na čtvrt lta . . . . 7 k 50h
ve Slialkáche
na měsíe . . . . . . 9 K 30h
Poštont
na měsíe
sa čtvrt lela . . . . 9 K o0k
sdvojí viosla K so
wěsí
nr.. . K ko
Praha
Poštont
5
article
Čtvrtému sjezdu českých
přírodozpytcův a lékařův.
Čtvrtému sjezdu českých
přírodozpytcův a lékařův.
Vzácnou shodou událostí stalo se, že po
pěkném slovanském témdni petrohradském,
jehož zjevně prohlášeným a skutečně zacho-
vaným cílem bylo připraviti kulturní součin-
nost a tím i vzájemné, na dostupných spo
lečných zájmech založené poznání souvěkých
pracovníků slovanských, připadá sjezd če-
ských přírodozpytcův a lékařů, po řadě již
čtvrtý, jenž po pět dní, počínaje dnem 6. az
včetně do 10. června, bude věnován, za
hojné účasti ostatních slovanských odborníků,
vážné přehlídce činnosti dvou velice rozsáh-
lých, příbuzných odvětví vědeckých, jež nutno
právem pokládati za nejdůležitější pružiny
lidského pokroku a jeho nejzáslužnějších
úkolů lidumilných, vznešeně humanních. Po-
znání přírody samo o sobě vede lidstvo na
dráhy bezpečné, plodné a upravuje i všece
život jeho na základech pevných, spolehli-
vých a neklamně vylyčuje i úkoly jehoa
vlastní smysl a cíle života.
Přírodozpytci a lékaři byli a jsou od
věků nejodhodlanější hlasatelé poznané vě-
decké pravdy, nejmarkantnější průkopnícia
předborníci opravdového lidského pokroku
zahřívající ducha lidského osvěty.
Na tisic pracovníků, domácích a vzdá
lenějších, dostaví se na zejtřejší sjezd, zavítá
do královské naší matičky Prahy, kdež v ne-
konečné řadě přednášek, jež konati se budou
každodenně v jednotlivých sekcích sjezdových.
podají jednak radostné výsledky svého horli
vého vědeckého přičinění, jednak obohati
praktickými zkušenostmi svého povolání bo
hatou pokladnici věd, jimi zastoupených .
Praha
6
article
Jak množstvím účastníků, tak všestran
ností ohlášených přednášek a experimentů
vystupují tu imposantně zástupci obou veli-
kých kulturních oborů především jakožto vě
dečtí pracovníci vůbec, dále jakožto zdárn
pěstitelé vědy české a slovanské, a zárover
podávají nesporné další důkazy o kulturních
snahách jak našeho, tak ostatních slovan-
ských národů, připravujíce takto konečné ví-
tězné místo Slovanstvu mezi ostatními kul
turními národy a uznání stále ještě závist-
nými odpůrci v pochybnost braně.
Jest to radostná revue české a slovan-
ské vědecké práce, jest to posilující shromá-
ždění vědeckých odborníků a vědě vždý
věrně sloužících praktických pracovníků
kteráž v mocných rozměrech manifestuje
ú pěchy českého a slovanského genia na
světových úkonech pravé kultury.
Tu již možno odvážiti se porovnání
s pracemi cizími v týchž oborech, tu již
možno s klidným vědomím dosažených
úspěchů prohlásiti, jsme a budeme, uplatňu-
jeme a uplatníme se jako Čechové a Slo
vané i v nejdůležitějších a nejvíce namaha
vých oborech všelidského pokroku a proto
musí nám býti poskytnut potřebný prostor
abychom v plné volnosti a nejušlechtilejší
soutěži s ostatními národy mohli rozvinout
všecky síly své.
Jest tomu teprve několik desítiletí, co
náši přírodozpýtci a lékaři samostatně mohou
vědecky pracovati, jest to doposud jenom
jediná česká universita, kteráž kráčí v čele
vědecké práce české, a hle, jaký to zdatný
sbor vážných vědeckých pracovníků, jenž
dnes přikročuje ke čtvrtému bohatému roz
hledu po svých vědeckých žních.
Zda liž možno tolika přičinlivosti, tolika
nadšenému a obětavému vědeckému snažení
ještě odepírati všestranné doplnění trvajícího
vysokého učení českého, a zdali možno ještě
dále odkládati a zdržovati zřízení druhé
Moravě nezbytně nutné university české?
Čecho
Morava
7
article
Vždyť bohatství a všestrannost ohláše-
ných přednášek, jež v nadcházejícím témdní
budou z oboru přírodozpytu a lékařství ko-
nány, samo o sobě jest důkázem, jakou
hojností osvědčených vědeckých pracovníků
oplývá náš národ, takže by ne dvě, ale
více českých universit skvěle mohl vědecky
obsaditi a udržovati.
Zatím však stále ještě nuceni jsme se
tlačiti na universitě jediné, kdežto naši ná-
rodní odpůrci drží v Rakousku celých pět
universit a na zřízení šesté katolické již již
se pomýšlí. Kdyby stát skutečně rovnoprávně
a stejně spravedlivě přihlížel k osvětovým
potřebám všech svých národů, musilo byse
našemu českému národu poměrně k počet
nosti Němců dostati tří až čtyř dobře doto
vaných universit!
Němec
Rakousko
8
article
Dnes pak, kdy celý stát počínají znepo
kojovati obavy o volnost vědeckého bádání
a učení na universitách, i naši národní od
půrci musí pociťovati, jakého bezpráví se
dosud dopouštěli na vědeckém poslání vůbec
když používají nejhrubší formy maření vě-
deckých snah národů slovanských, vzpírajíce
se zarputile vybudování nových universií
slovanských, zvláště pak university morav
ské jakožto druhé university české pro ná-
rod šestimilionový. To jest křiklavý, sobecký
zločin proti volnosN vědy !
Zejtřejší sjezd našich i spřátelených
nám přírodozpytců a lékařů bude tedy i ži-
vým a mohutně přesvědčivým protestem
proti takovémuto úmyslnému překážení volné
vědecké činnosti naší, a mocným rozpjetím
svých vědeckých sil zajisté nemálo přispěje
k tomu, aby konečně padly hráze, rozvoj
české vědy na jedinou universitu českou
omezující! Věda již není a nikdy nebude
výhradním držením jen některého, zvláště
protežovaného národa, tak jako na vždy
přestala býti uzavřenou na úzký kruh ka-
stovní. Soutěž vědecká jest nejspolehlivější
baštou vědeckého badání a jeho volnostia
proto musí padnouti i poslední překážky.
kteréž se jí kladou ze sobecké obmezenosti
br
národnostní nepřízně.
9
article
Nepochybujeme, že nastávající sjezd
přírodozpytců a lékařů i po této stránce se
stane mocným obráncem volnosti vědeckého
bádání jakožto nejvyššího statku lidstva !
Krásné manifestace sjezdové našich če-
ských přírodozpytců a lékařů účastní se
hojně i slovanských a jinonárodních hostí,
kteří budou našinci nejen radostně ale i co
nejvřeleji uvítáni, nejen proto, že přítomností
svou projevují uznání vědecké činnosti české
ale i proto, že takto budou spolupůsobiti při
společném kulturním díle a že budou svědky
výsledků, spočívajících u valné míře na své
pomoci a osobní horlivosti a vytrvalosti
I v tomto poznání tkví mocná pružina spo
lečné kulturní činnosti slovanské, jíž. ne
všude a ne náležitě si bylo mezi námi Slo
vany všímáno.
I Slovanstvo samo sebou se tvoří a vy
vijí, a takovéto vniterní, živé součinnosti jes
právě nejvíce zapotřebí v práci vědecké, jež
v sobě chová nejbezpečnější a nejspolehli
vější prameny vzájemného poznání a sblí
žení. I tu platí dějinné poučení, jež plyne
z pověsti o prutech Svatoplukových. Rozptý
leně, o sobě vzájemně nevědoucí, společně
se nedoplňující a nescelující vědecká činnost
nikdy nemůže plně působiti ani na cizí svě
vědecký; kdežto soustavná, uvědoměle spolu
postupující práce na jisto vykoná konečná
díla, jež mobutností svou vynutí si uznání
i u cizích závistníků.
A že čtvrtý sjezd našich přírodozpytců
a lékařů i v tomto žádoucím směru přinese
utěšené plody, kdož by o tom mohl ješte
pochybovati?
A proto již všichni přijměte radostný
vřelý náš pozdrav, kdož zejtřejším sjezdem
přispějete ke společné vědecké práci k no-
vému pokroku kulturního společenství českého
a slovanskéhol
Svatoplukův
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 80.)
Ve Vídni, 5. června.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Pouze 126 poslaneů bylo dnes v zasedae
sini. Tolik bylo jich napočteno, když poslanec
prof. Redlich o 144. hod. navrhl konec schůze.
což bylo zamítnuto 117 hlasy proti 8. Jak vidn,
jest ve Vídní vůbec sotva něco přes jednu pě
tinu všech členů zastupitelstva lidového.
Posl. Rafael Pacher považuje se za jakéhos
generálního kohsula Němců z království če-
ského. Jakým způsobem mluvil tento německý
radikál o jazykových poměrech, toho ukázkou
budiž jedíné místo jeho dnešního výkladu, ve
kterém pravil: „U poštovního ředstelství v Praze
trvá česká hrůzovláda dále. Němečtí úřadní
zbaveni jsou všech práv a vydáni všem na po
spas.“ Myslíme, že tato ukázka stačí.
Dr. Weidenhofer má dvě duše. Jedna duše
zatracuje prof. Wahrmunda, vytýká mu, že ura-
zil city milionů lidu, že podryl postavení dra.
profesor
Redlich
Posl
Pacher
Němec
doktor
Weidenhofer
Wahrmunda
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
11
article
Marcheta, že v kritické době zmizel do Španěl
nezůstaviv adresy. Druhá duše odmítá jakékol
spojenectví s křesťanskými sociály.
Poslanecká sněmovna slyšela dnes o něko
lika četnických aférách. Posl. Stapiňski podal
dotaz o zavraždění sedláka četníkem, ale inter
polace ta byla dodatečnou žalebou na známého
ruského poslance Starucha, o němž bylo nazna
čeno, že dřel maso z živých lidí, dokud by
ještě jako četník příslušníkem t. zv. ozbrojen
moci. Sociálně-demokratický poslanec Dötseh
sdělil, že došel ho ráno telegram, ze kterého
vychází na jevo, že opilý četník pobodal bodá-
kem šest dělníků. Sdělení to způsobílo veliký
a pochopitelný rozruch. V poslední době dovíd
se veřejnost nápadně často z dotazů poslaneů
že t. zv. zakročení četnické má v zápěti buď ne
bezpečné zranění nebo dokonce zmar lidskýck
životů. K tomu přece četnictvo není, by ukva
peně a lehkomyslně užívalo zbraní bodných
střelných; zneužívá-li jich jakkoli, je nutno, by
bylo nejdůrazněji a nejpřísněji zakřiknuto.
Španěl
Posl
Dötseh
poslanecký sněmovna
12
article
Princ Auersperg se ve sněmovně vybarvil.
Plivá po sboru, do kterého se tlačil. S takovou
mohl zůstati raději ve sněmovně panské a chrlit
odtud ven svoje vzteky proti zákonodárnému
sboru všeobecného práva hlasovacího. Tento p -
vedený vůdce německých liberálů v panské sně
movně předpovídal kromě toho, že sloučení ně
meckých lidovců s křesťansko-sociálními anti
semity a zpátečníky je dozírné době neodvratno
V pozdní hodině noční dostal se k slovu
posl. P. Šilinger; mluvil k malému kruhu po-
sluchačů. Polemisoval zejména proti včerejší
řeči posl. prof. Masaryka a přednes! některé
speciální stížnosti moravské.
loe
Z Vídně, 5. června. (K. k.)
Z došlých spisů čten doslovně dotaz posl
Stapiňského a sp. po usmrcení rolníka v Lan
cutu četníkem Jarenkovem. Případ ten ve spojen
s jinými zvláště černichovskými výstřely vzbuzuje
podezření, že v haličském sboru četnickém jsou čet
níci, kteří s lidskými životy zacházejí lehkovážně
Také nynější posl. Staruch jako četník provinils
jednou brutálním jednáním. Sluší dbát, aby rozmá
háním se přebmalů nebyly porušeny dobré styky
mezi četnictvem a obyvatelstvem. Interpelanti žádají
přísné vyšetření Jarenkova případu.
Sněmovna rokovala dál zevrubně
o rozpočtu.
Posl. Pacher popírá novinové zprávy, že ně-
mecko radikální členové 9členného výboru opřeli se
ostřejšímu vystoupení v záležitosti Wahrmundově
Stremayrových ani jiných nařízení Němci neuznali
Němečtí soudci, zachovávajíce je, činili tak pod ná
Auersperg
P Šilinger
profesor
Masaryk
Jarenkův
Posl
Pacher
Němec
Vídeň
Lana
všeobecný práv hlasovací
13
article
Ulakem s hora. Čeští úřadníci u vlakových pošt chtějí
svémocně zaváděti vnitřní český jazyk úřadní. Vláda
staví se stále více na stanovisko, že o ničem neví.
Co Češi dělají s vnitřní úřadní řečí, jest revoluce
Za těchto okolností třeba s největší nedůvěrou oče-
kávati osnovu jazykového zákona, zvláště po zprá-
vách posl. Bukvaje. Jen jazykový zákon, opírajícís
o nynější zákony, národní državu a skptečné po-
třeby, může vésti v Čechách ke klidu. Úřad něm
ckého ministra krajana musí zůstati trvale nézá
vislým na poměrech jednotlivých stran. Také ministn
krajan je však vázán a vyvážen českým ministrem.
Třeba žádati, by každému ministru krajanu bylo,
pokud se jedná o Čechy, přikázáno jeho jazykov
území. Rečník přednáší své stesky v oboru soud
nictví a finanční správy. Domáhá se předlohy o do
movní dani. Němečtí poslanci trvají na právu
Němců na Prahu, že na toto právo kladou stále
důraz a žádají, by i v Praze stalo se jim po právu
Konečně prohlašuje, že něměcko-radikální p slane
považují za svou povinnast hájili německé Čechy
poškozené českou nadvládou a rozpínavostí a jsou
v této své povinnosti za jedno se svými německým
svobodomyslnými stoupenci.
Čech
Bukvaj
Rečník
Němec
Čechy
Praha
14
article
Kdy a kdekoli bude Němectvo ohroženo, Něme
z Čech posplší svým soukmenovcům na pomoc, ne
tážíce se, jakého jsou polilického přesvědčení. Aie
totěž musí požadovati také od jiných. Ať nastanou
doby jakékoliv, dovedeme uskutečniti právo svého
národa v Čechách na jeho domácí půdu za všech
okolností. Pomůže-li se nám, bude nám to vhod
Jinak pomůžeme si sami. (Hlučná pochvala.)
Posl. Lazarskl přimlouvá se, aby zlepšílo se
postavení politiekých úřadníků, byla vypracována
služební pragmatika a politicka správa byla dem-
kratisována. Poláci budou udržovati s haličsko-
ruským lidem stále dobré přátelství, avšak budou
vždy proti agitátorům, placeným z Berlína, kteř
jsou ničemy všeho schopnými. (Hlučná pochvala
potlesk mezi Poláky.)
Posl. Hybož stýská si, že děje se tuze málo ku
potlačování a zamezování nemocí mezi lidem,
zejmena tuberkulosy. Zminil se o různých připadech
kdy politické úřady chovaly se nehumanně k chudým
lidem. Konečně navrhí dvě resoluce, v nichž žádá
se za zrušení t. zv. »průgelpatentu«, za rázné ničení
toberkulosy a za zřizení útulků pro nemocné plic-
ními chorobami v každé korunní zemi. (Pochvala)
Posl. Schachingar přimlouval se za vydatnou
podporu zemědělství a přísné dodržování velerinár
ních předpisů při obchodních smlouvách s balkán-
skými státy. (Pochvala )
Posl. Avancini mluvil zevrubně o hospodářských
a politických poměrech v Tridentsku a žádal, by se
vážně uvažovalo o odloučení odstrkovaného Třidentska
od německých Tyrol. Vlaši žádají důrazně, by zemské
a st. úřady dbaly lidových nezbytností. Bude hlaso
vati proti rozpočlu. (Pochvala )
Návrh prof. Redlicha na konec schůze pro
padl 112 proti 7 hlasdm
Posl. Weidenhofer nálehal na urychlení reformy
státní železniční správy a potom zabýval se Wabr
mundovou aférou.
Posl
Polák
Vlach
profesor
Redlich
Weidenhofer
Čechy
Berlín
Tridentsko
Tyroly
Nout
15
article
Pokud jde o poměr jeho strany ke křesťanským
sociálům, ličí klerikalismus od křesťanských sociála
O nějakém spolku nemůže býti řeči. Mázi námi —
pravi — zeje politická propast. Máme vůči křesťan
ským sociálůmvolnou puku a tuto volnoste si za
chováme. (Hiučná pochvala)
Posl. Dötsch poukazuje nz usnesení panské sně
movny o cukerní dani a prohlašuje, že se teď ukáže
dovedou-li měšťanské strany a vláda obhájití práv
lidu. Žadá, by domácké dělnictvo bylo pojato do po
jišťovací společnosti podnikatelů. Brojí proli zatčen
stávkové stráže v Kraslicích o stávce tamějších zholo-
vitelů hudebních nástrojů. Proti stávkovým hlídkám
posíláni opili četníci. Lepší poměry nastanou, až za-
vede se obecné volební právo do zemských sněmů
i obcí. Pro rozpočet řečník hlasovati nemůže.
Posl
16
article
Posl. Delugan přednesl různá přání o silničních
stavbách, regulací řek a hražení bystřin na Tr-
dentsku.
Posl. Ad. Gross žádal za změnu solního mono
polu v monopol zemský a opřel se Schmidově reso
luci, která má zřetelný účel kontingentovati židy. Ko
nečně prohlásil, že bude hlasovati proti rozpočtu.
Posl. Jedek vytkl požadavky rolnictva na úlev
vojenské služby, žádá za rozšíření starobního a in
validního pojištění na sedláky a maloživnostníky,
za zavedení nepřetržité 7lelé školní povinnosti na
venkově, jakož i za rozmnožení zemědělských a živno
stenských pokračovacích škol. Stavbu voddích dral
považuje za zbytečnou a se zřetelem na jeji náklady
za škodnou.
Posl. kn. Anersperg prohlašuje, že sgrárníci
dříve, než povoli rozpočet, musí věděli, bude-li
starobní pojišťování vztahovati se také na sam-
statné podnikatele. Musí býti vyjasněna záležitost
srbské obchodní smlouvy a třeba znáti základy
jazykového zákona, aby byl možný úsudek, zda n
tomto podkladě je možný národnostní mír. Pokud
jde o kulturní otázku, nedopustí klub zkracovati
volné badání a svobodu vysokých škol. Široké vrstvy
obyvatelstva nechtějí, aby ve věcech víry postupo-
valo se frivolně a lehkomyslně. Dle našeho názoru
je Wahrmundova aféra vyřízena. Nemáme s křesťan-
skými sociály žádného spolku. V dobách národnost-
ního utlačování zeptáme se jich, jak se zachovají
(Hlučný souhlav.)
Posl. Šilinger protestoval proti Masarykovým
vývodům. Jeho strana je zastankyní parlamentního
pořádku, užitečné práce, klidného vývoje a přátelsk
vzájemné shody, chráníc si ovšem své národnostní.
sociální a náboženské zásady. Proti německému
souručenství mělo by postaviti se souručenstv
slovansko-románské. V olázce jazykové jeh
strana nemůže ustoupiti. V celých Čechách
není jediného m sta, kde by český jazyk neby
v zemi obvyklý.
Posl
Gross
Schmidův
Wahrmundův
Šilinger
Masarykův
Čechy
17
article
Vytýká vládě slahost vůči Maďarům v otázce
zvýšení platů důstojnických a platů mužstva. Jeh
strana trvá na junctim. Delegát jeho strany bude
hlasovati proti kompromisu.
Řečník žádá, by v Bině vydávány byly zprávy
korespondentní kanceláře také česky a aby v jcetrále
této kanceláře ustanoven byl český úřadník, jenž roz
uměl by tomu, co jest důležito, pro české obyvatel
stvo. Doufá, nezdaří li se to Čechům, Němci sam
svrhnou ministra vyučování, jenž vždy byl velkým
nepřítelem Čechů. V nynější situnci jsme nucení pod
porovati vládu, dokud se nepřesvědčíme, že je nán
skulečn ěnepřátelska.
Jednání potom přerušeno. Pilné nouzové ná
vrhy podali poslanci dr. Schreiner a spol. pro okre
lanškrounský a Svěcený a spol. pro okres smichovský.
Mezi do šlými spisy byly dotazy voslanců
dra. Wintra a sp. po stavu českého baryngologi
ckého ústavu v Praze; — Choce a sp. po vydávan
železničních legitimací pro státní úřadníky ve všecl
zemských jazycích; — dra. Čelakovskéh o
sp po obsazování míst universitních oficialů a kan-
celistů.
Posl. dr. Holý navrhl, aby prolokolována byla
petice měst Plánice a Klatov pro stavbu místní dráhy
Klatovy—Plánice. Zároveň navrhl, aby pelice ta při-
kázána byla železničnímu výboru. Oba návrhy byly
přijaty.
Předseda končí schůzi a přál poslancům
kteří jsou přítomni (Veselost.) a rovněž těm, jichž tu
není příjemné svátky
Píiští schůze bude ve středu
Maďar
Čecho
Němec
doktor
Schreiner
Winter
Choc
Posl
Holá
Praha
Plánice
Klatovy
18
article
Manifestační schůze českého
lékařstva.
Manifestační schůze českého
lékařstva.
Svatodušní svátky roku 1908 budou v hi
storii organisace českého lékařstva zazname
nány nezapomenutelně. V těchto dnech sváteč
ních shromáždili se v Praze přečetní lékařiz
všech končin království a markrabství, aby s
nejen zúčastnili velkolepého sjezdu přírode
zpýtců a lékařů, nýbrž aby velkolepým způscben
manifestovali ve prospěch svých požadavků
Tentokráte poprvé odhodlali se lékaři vystoupi
před širokou veřejnost s celou velikou řadou
stesků a žalob a s neméně dlouhou řadou tužel
a přání.
Veřejnost naše dojista neměla dosud příle
žitost zvěděti o stavu lékařském tolík, co jí bylo
včera předloženo. Nikdo netušil, jak krutým
způsebem v mnohých olázkách jedná se s lé-
kaři. A je s podivením, že důležitý tento stn
tak dlouho snášel toto příkoři a ústrky. Teprv
v poslední době organisace postoupila tak da
leko, že uspořádala manifestační sjezd a bez
obalu pověděla, co žádá a s čím není spoko-
Manifestační sjezd konal se v Měšťanské
besedě pražské. Před jeho zahájením vykonala
se 20. valná hromada Ústřední Jed
noty českých lékařů za předsednictví
pana dra. Kotýnka. Po zahájení zehůze po
dal jednatel p. primář dr. Semerád výročn
zprávu a p. doc. dr. Procházka zprávu
účetní. K návrhu dra. Sedláčka byl jedno
myslně schválen návrh, aby shromáždění vyslo
vili sympatie s akcí sekundářů a externích lé
kařů ve všeobecné nemocnici v Praze a pro
hlásili, že snahy jejich bude jednota ze všech
sil podporovati
Prof. dru. Maixnerovi, který podpůrn
sekci daroval 1000 K, vyslovil předseda vřelo
díky.
Kotýnek
doktor
Semerád
docent
Sedláček
Maixner
Praha
všeobecný nemocnice
19
article
Tím valná hromada ukončena a zahájen
schůze manifestační. Prostorná dvorana Měšťan
ské besedy byla přeplněna účastníky ze všech
končin naší vlasti. Přitomni byli zejména pp.
prof. dr. Maixner, prof. dr. Veselý, prof. dr. He
veroch, dvor. rada dr. Dvořák, zdrav. rada prof
Matégka, prof. de. Srdinko, prof. dr. Scheren
prof. dr. Jedlička, prof. dr. Schrutz, dr. Oska
Oskarovič Ou, osobní lékař ruské carevny
z Petrohradu, dále za Národní stranu svobodo
myslnou pp. de. Körner a dr. Koutník, z
stranu agrární posl. Zďárský, Melhuba, pro.
dr. Velich, Slavik a Hübsch, za stranu pokro
kovou prof. dr. Drtina, za stranu národně sociál
ní Seidl a Auda, za stranu sociálně demokrati
ckou posl. Černý a Čermák, za Ženský klub dr
Honzáková a dr. Puklová, za městskou radu
král. hlav. města Prahy ob. st. dr. Kašpar, za
okres vinohradský B. Holeček, cís. r. Tůma z
Klub samostatných obchodníků a průmysiníků.
posl. Buřival, zástupcové jednoty soukromýel
úřadníků atd. atd. Nepřítomnost svojí oniluvil
ministr obchodu dr. Fiedler, starosta měst praž
ských dr. K. Groš, posl. Maštálka, dr. Přikryl
posl. dr. Baxa, Habermann, Jirousek aj
Po zvolení předsodnictva (pp. dr
profesor
doktor
Maixner
Veselá
veroch
Dvořák
Matégka
jít
Scheren
Jedlička
Schrutz
Oskarovič
Körner
Koutník
Zďárský
Melhuba
Velich
Slavik
Hübsch
Drtina
Seidl
Auda
Černá
Honzáková
Puklová
Kašpar
B Holeček
Tůma
Buřival
Fiedler
K Groš
Maštálek
Přikryl
Baxa
Habermann
Jirousek
Petrohrad
Praha
národní strana svoboda
20
article
Kotýnek, dr. Hellbich a dr. Kučera z Moravy
ujal se slova předseda p. dr. Kotýnek ze Žiž
kova a vřele uvital velké shromáždění. Četným
účastenstvím dalo lékařstvo na jevo, že má po-
rozumění pro stesky a snahy svého oboru. Je
to vůbec poprvé, že čeští lékaří předstupují na
veřejnost na schůzi tak veliké a přednášejí svě
žádosti veřejně, aby konečně domohli se nějak
nápravy. Až dosud styděli se lékaři doznati se
k tomu, že se jim nedaří, jak tomu bývalo kdysi
kdy stav lékařský požíval všude největší váž
nosti a byl také hmotně dosti slušně zabezpečen
Až dosud podávali lékaři stále jen uctivé žádost
a prosby, ale než došly svého vyřízení, nastaly
takové poměry, že v poslední doně úžasně se
množí případy, že po lékařích zůstávají vdovy
a sirotci, jimž otec za svého žití nemohl za-
bezpečiti oxistenci. Ba i mezi lékaři jsou
dnes jednotlivci, že v případě ochuravění mus
žádati telegraficky o zaslání podpory a není tak
ojedinělé, že stejným způsobem prosila o pod-
poru pro sebe a sirotky manželka lékuřova v týž
den, kdy její živitel zemřel! (Pohnutí.) Tyto ne
blahé okolnosti byly až dosud známy pouze
lékařům, ale dnes už jest třeba, aby se o nich
devěděla i veřejnost širší a zvláště ti činitelé.
kteří požadavkům lékařstva mohou vyhověti
Řečník žádal, aby zejména poslanci věnoval
předneseným referátům blahovolnou pozornos
a zasadali se o to, aby poměry českého lékař
stva byly již jednou po jich přání řádně upra
veny. (Pochvala.)
Potom přikročeno k vyřízení jednacílo po
Kotýnek
doktor
Hellbich
Kučera
Morava
22
article
řadu
Na programu manifestační schůze nalézalo s
deset referátů, jež svěřeny vesměs osvědčeným pra
covníkům a předním zastancům zájmů přístušníků
„tavu lékařského.
Pan dr. Frant. Kotýnek přednesl referát „O po-
žadavcích českého lékatstva ve příčině reformy lékaí-
ských komor.“ Řečník tlumočil oprávněný slesk lé-
kařů, že při sdělávání důležitých zákonů, tak úzc
lékařského stavu se týkajících, nebylo vyžádáno spo-
lupůsobení lékařů. Žalné poměry dřívější vedly ke
zřízení ochranné instituce lékařských komor, ale na-
děje, v komory kladené, opět selhaly, neboť zákor
o kemorách lékařských jest neúplný a nedokonalý
Obsažný referát svůj končil řečník přednesením
hlavních bodů požadavků lékařských v novém řádu
pro komory lékařské obsažených. Řečník zejména
poslance i širší veřejnost upozorňuje, že lékařský sta
jest velice roztrpčen nad tím, jak liknavě ve všech
povolaných kruzích, ať již vládních nebo jiných, na
oprávněné požadavky slavu lékařského se hledía
vyplnění jich vždy a všude do daleké budoucnosti
se oddaluje. Lékařský stav i to trpce nese, že o po-
žadavcích jeho rozhoduje se vždy bez něho a proli
němu! Tlumočím zajisté mínění celého stavu lékař-
ského v obvodu raší české sekce lékařské komor
pro královslví české zastoupeného, tvrdím-li, že t
dále diti se nesmi a že lékařský stav jest se svoj
V drabném prodejít
ranní čisle o sobě . . . sh
odpoladni
Ve hlialkách na venkověi
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserat
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá sdninl-
strace v Mlarianské ulici č . a
Tam nacházejí se též redakce
tlskárna a expedice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevracejí
doktor
František
Kotýnek
nový řád pro komora lékařský obsažený
Mlarianský ulice
23
article
trpělivostí u konce. Pak nezbude mu jiná zbraň, ne
svépomoc, které v zákonných mezích použije, by p-
volané činitele donutil, aby steskům a tužbám jeho
bylo vyhověno! (Pochvala.)
„Lékařské požadavky a zdravotní potřeby Velké
Prahy a lékařstva zde usídleného“, přednesl p. MUIDr.
V. Sedláček. Jest jich značná řada. Řečníl. jménem
Sdružení praktických a odborných lékařů v Prazea
předměstích žádal: Aby Praha se svým okolím bu
sama zřídila nebo byla nápomocna k řešení: 1. se-
staviti statistiku služby lékařské v Praze a okolí: 2.
upraviti otázku první pomoci a nedělního klidu pr
lékaře vůbec; 3. umožniti rychlou pomoc lékařskou
snížením, eventuálně osvobozením od poplatků na
měsiských elektrických drahách, snížením telefonních
poplatků: 4. stanoviti honorář za oznamování in-
fekčních nemocí: 5. připustiti zástupce lékařstva do
všech odhadních komisí pro vyměřování daní:6.
Muidr
V Sedláček
Praha
Prazea předměstí
24
article
upraviti poměry a vymeziti činnost měst. okresních
lékařů a městských školních lékařů tak, aby se cel
molli věnovati službě zdravotní a nebyli nuceni vy-
hledávati k zabezpečení své existence praxi v ne-
mocenských pokladnách a v různých podpůrných
spolcích a dalším zřízením ostatního odborného do-
hledu lékařského na děti školní po způsobu měst.
zubních lékařů; 7. omeziti všeobecné očkování pouze
na děti rodičů nemajetných: 8. zříditi městskou ne-
mocnici, v níž by jednollivé obory vědy lékařské ř-
dili lékari odborní jako primáři; v této nemocnie
umožniti zřízení vědecko-sociálních lékařských kursů
k odborněmu dalšímu vzdčlávání praktických a od-
borných lékařů založením fondu, z něhož by lékaři
v Praze a předměstí usedlí dostávali podpory z
účelem návštěvy a vědeckých prací v těchto kur-
sech; 9. zřídili městskou hygienickou laboratoř, v níž
by mohli a směli vědecky pracovati na všech oláz-
kách velkoměsta všichni praktičtí a odborní lékaři,
usedlí v Praze a okolí; 10. ustanoviti stálý lékařský
dozor na všech městských jatkách: 11. upraviti otáz-
ku prostituce: 12. z diti stipendia pro lékaře za úče-
lem odborného vzdělání lékařů doma i v ciziněv
otázkách sociálně-zdravotních velkoměstských.
Praha
25
article
Aby kruhy poslanecké byly nápomocny: 1. upra-
vili zákonník občanský v olázkách lékařů a služby
lékařské se týkajících; 2. vyjíti lékařům vstříc s ohle-
dem na stávající těžké povinnosti a odpovědnosti
následkem ustanovení zákona: a) slevou při vyměřo-
vání daní; b) snížením na drahách a dopravních pro-
středcích věbec: c) snížením telefonních poplatků
d) řídným honetováním výkonů lékařských a zna-
leckých posudků v případech soudních; e) řádným
honorováním výkonů lékařských pro účely státu a s-
mosprávných korporaci; 3. stanoviti, kdo a do jak
míry má právo léčiti; 4. zříditi širší zdravotní výbon
král. hlav, města Prahy s okolím, v němž by vedle
zástupců obce, lékařstva, lékárníků a zvěrolékař
byly zastoupeny kruhy obchodní, živnostenské a ře-
meslně: 5. všeobecné platnosti lékařských vysvěd-
čení: 6. zavedení českých fysikátních zkoušek, even-
tualně zrušení jich a zavedení předmětů k fysikátní
zkoušze potřebných do přednášek na universitě pro
mediky; 7. stálému styku lékařstva s kruhy posla-
neckými tak, aby veškeré předlohy, jež by měly ja-
kýsi vztah ku praxi léknřské nebo k lékařům vůbec,
byly nejdříve předkládány kruhům lékařským k dos
brozdání.
Praha
zákon : a
26
article
Aby kruhy samosprávně: 1. podporovaly vývo
zdravotnictví vůbec a všecky otázky s lékaři souvi-
tející; 2. řádně honorovaly a stanovily pensi lékas
řům ve službách svých
Pan primář dr. Fr. Zahiradnický z Něrií. Broliu
sdělil „Požadavky lékařů veřejných nemocnic v Če-
chách“, neboť úpravu poměrů zákonem z roku 1907
nepevažují lěkaři za úplnou. Požadavky jsóu násle-
dující: 1. Poslední třída VI. nemocnic budiž zru-
šena, kde lékaři nejsou definitivně ustanoveni 2.
V V. trídě nemocnic budiž ustanoven trvale vedle
stávajícího ještě druhý lékař (sekundární). 3. Léka-
řům budiž přijknuto služně, odpovídající těžké práci
a zodpovědnosti jich. Zejména definitivní sekundáři
byli při úpravě zkráceni; ustanovením lékarů sekun-
dárních v V. třídě s postupným zvýšením v násl-
dujících třídách aspoň částečně by se vyhověle.
4 Definitivně ustanoveným lékařům nemocničnímn
budiž přiřknuto příbytečné 25%. 5. Kvinkvenálky
buďtež 400 K, jak žádáno, neb trienálky 300 K. 6.
Zahiradnický
Něrie
27
article
Pense budiž řádně zákonně stanovena dle normy
zemských úřadníků a dle zásady přijaté 30leté služ
by. 7. Léxaři nemocniční nechť jsou oprávněni ho-
nerář za operalivní a jinak odborné výkony od pa-
cientů zámožných v nemocnici požadovati. 8 Vý-
slovně žádáme, aby při zřizování primariátu druhého
splněny byly následující podmínky: a) aby oddělení
nové zřízeno bylo tehdy, když počet nemocných od-
boru, jenž má býti zřízen, odpovídá počtu 1000 a ne
z jiných odborů aby byl doplňován; b) aby při usla-
novení primáře druhého rozhodovala odborná kvali-
fikace: c) aby přiměřené služné bylo lékařům při-
řknuto, aby praxí nemusili konkurenci praktickým
kolegům vykonávati. 9. Primáři (řidícímu) budiž plná
ingerence na správní agendu přiřknuta. Ať má ne-
toliko titul, ale i moc ředitele a nechť jest referentem
ve výboru okresním neb obecním. Správní úřadníci
a veškerý personál buďtež mu podřízeni. Lékař budiž
vedoucím orgánem nemocnice. 10. Primárnímu (ří-
dícímu) lékaři jako řediteli nemocnice budiž vírilní
právo hlasovací ve výboru i zastupitelstvu přířknuto
11. Lékaři sekundární nedefinitivní buďtež ustano-
vováni v souhlasu a na dobrozdání primáře. 12. B-
díž vytvořen jednotný slatus lékařů všeobecných ve-
řejných nemocnic v král. českém, aby lékaři mohli
poslupovat z menších nemocnic a měst do větších
aby sekundáři jako v ústavech pro choromyslné mohli
se státi primáři. 13. Uuznáváme vrchní dozor zem-
ského výboru a tento za nadřízený nám úřad, slojíc
pevně na půdě autonomie a prohlašujíce ten prin-
cip za spravedlivý, že kde nemocnici vydržuje, m
právo dozoru v ni a od spravedinosti zemského vý-
boru se nadějeme, že nikdy ke škodě a neprospěchu
lékařů nebude dozoru svého užívati. — Další návrhy
týkají se veřejných nemocnic.
28
article
Truchlivou kapitolu přednesl p. Hr. J. Kraue.
Týkala se lékařů všeobecné nemocnice pražské. Řeč-
ník pravil: Dnešní manifestační schůze jest pro nás
nemocniční lékaře prazské, vílanou pro informaci
české veřejnosti o poměrech lékařského sboru c. k
všeobecné nemocnice, totiž lékařů externích a sekun-
dárních. První skupina jest vzácným dnes druhem
bezplatných pracovníků, jež správa nemocnice zaji-
štěny má nedostatky úpravy medicinského studia
které při dělce a nákladnosti neposkytuje možnosti
náležitého výcviku praktického, zvláště po stránc
therapie chorob. Podniknuty byly v době minulé jiz
kreky od subalterních lékařův, aby externista za svoj
práci jako substituující sekundární lékař, jímž stával
se až pe roce, byl honorován a externí lékaři aby
měli nárok na bezplatné ošetření v připadě onemoc-
nění. Krajní skromnost sekundářů, kteří požadovali
daleko méně, než mají sekundáři velkých okresních
nemocnic v Čechách a sekundáři zemských nemocnic
na Moravě, stupňovala opovážlivost některých spolu
rozhodujících činitelů, kteří snad chtěli nejprve se
přesvědčit o náladě, s jakou přijato by bylo even-
tuální zamítnutí všech požadavků a proto na zkou-
šku vydáno nařízení, že žurnální službu mají konati
jen sekundáři. Kdyby byla dobrá vůle u rozhodují-
cích instancí, mohl býti již dávno, neboť vělšina
těchto požadavků již od 20 roků opětovně předklá-
dána byla od subalterních lékařů, nalezen způseb,
jak rozřešiti finanční stránku těchto nezbytných
úprav postavení lékařů. Svědčí však jistě o příkladně
zdlouhavosti úřadní, chce-li ještě dnes lhůtu — nej-
spíše víceletou — aby „studovala“ způsob splnění
požadavků, jež jsou bez mála čtvrt století stan
Velmi obsáhlý referát prednesl p. dr. Helbich
a týkal se poměrů a požadavků lékařů nemor saskýcl
J Kraue
doktor
Helbich
Hradec
Čechy
Morava
všeobecný nemocnice