ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 2d324e90-7721-11dc-bc78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 33 celkem · entity: person 123, place 58, org 16, work 3
1 masthead
Strana4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. července 1907. Číslo 194.
4 article
zúročení 3.47%. Proto třeba seslátniti veškerě sou- kromé dráhy, neboť jen tak naslane konečně pořá- dek ve financích železniční správy. Výtky pro po- státnění severní dráhy byly neaprávněny, poněvadž při zvýšení dopravy nebylo provedeno bezpodmí- nečně potřebné zvýšení dopravních prostředkůa proto nastaly v dopravě nesnáze. Rečník žádá, aby v sestátňovací akci se energicky pokračovalo. Kdyby výhodná dohoda se soukromými drahami stala se nemožnou, pak bylo by třeba sáhnouti k postátňova- címu zákonu. Táže se ministra, bude-li takový zákom na podzim sněmovně podán, a na jakých základech bude spočívati. Posl. dr. Kramář prohlašuje stran Wittkovy re- seluce o telefonních poplatcích, že jest olázkou, ne- bylo-li by třeba, aby racionální úpravou telefonu byly jeho náklady sníženy, Avšak bez další bližší zkoušky je nesnadno nahraditi nařízení, jež má mno- hé velmi nepříjemné stránky, prostou sněmovní reso- lucí. Táže se, kdy bude svolána ankela o zemských financích, a bude-li ministr financí s to, již v pod- zimním zasedání předložiti reformu domovní daně. Politováníhodné zjevy z pasivní resistence právních praktikantů v Čechách neměly by se bráti na lehkou váhu. At se o kroku právních praklikantů jakkoli smýšlí, třeba uznati, že právě mladí právníci by se k takovému kroku neodhodlali, kdyby nebylo ab- normálních poměrů.
Posl doktor Kramář Wittkův Čechy
5 article
Třeba uznati, že právě poměry v Čechách jsou zrovna nesnesitelny Status soudních úřadníků v ob- vodu pražského vrch. zem, soudu je nejnepříznivější ze všech. V Čechách jsou soudní tajemníci nejstarší. pokud jde o služební dobu. Jest svrchovaný čas, aby stlalus soudních úřadníků byl konečně ve všech kate- goriích rozmnožen. V poslední době byla obsazo- vána uprázdněná místa způsobem, jímž soudní úřad- níci postiženi jsou co nejtížeji, totiž hromadným jmenováním celé kategorie. Neobsazují se totiž jedno- tlivá uprázdněná místa, nýbrž čeká se na příznivou parlamentní chvíli a polom obsazuje se velký počet míst. Při tom uspoří se velmi značně na interkalá- rech a dobrodiní, jež poskytují se tím, že jmenuje se několik úřadníků extra statum, není ani tak veliké. Jde-li o to, aby byli jmenováni němečtí úřadníci jeví se ihned ochota k mimořádným opatřením. Jde- však o jmenování českého úřadníka v takových úřad nických kategoriích, v nichž nejsme dostatečně za- stoupeni, poukazuje se hned na právo úřadníků v po řadu, a činí se oblíže, takže ochota státní správy k uchazečům o soudcovská místa v Čechách jev se dvojím loktem. Pokud jde o postátnění, prohlašuje řečník, ž třeba konečně přikročiti k postátnění severozápadní dráhy, společnosti státní dráhy, především též českě severní dráhy, která vyplácí největší dividendu, avšak ze zvláštních, zasvěceným kruhům ostatně niktera neznámých důvodů byla posud netýkavkou Této soustavě třeba konečně učiniti přítrž n z národnostních, nýbrž z hospodářských důvodů. Ta- rifní politika musí přejíti úplně v moc státu. Při sou- stavě vysoké celní ochrany, při poměru k Uhrám ne- lze zvelebiti průmysl, který právě v poslední době dokázal takovou způsobilost k rostoucímu vývozu nebude-li stát rozhodovati o výšce tarifů.
Čechy Uhry
6 article
Ministr financi dr. Korytowski uvádí,že vláda byla nucena podati dodatečnou předlohu želez- niční a žádá, by se o ní též rokovalo Stala se nut nou nepředvídanými událoslmi, zvláště elementárníhe rázu při stavbě turské dráhy. Nová předloha finan- čního zákona na rok 1907 vykazuje zvýšení příjmů a výdajů po 180 mil. K. Za to zařaděn především rozpočet sestátněné Severní dráhy Ferdinandovy 127 mil. K, zvýšení potřeba na opatření ve prospěch státních zřízeneů obnosem více než 29 mil. K, zvýšené výdaje ve správě pošt asi 7 mil. K, příspěvek na společné zá- ležitosti 5.6 mil. K. Poslance Vukoviče ubezpečuje ministr, že měl vždy upřímný zájem na Dalmacii dbá o povznesení hospodářské situace v této zemi Pokud jde o vyšší úvěr na zvelebování živností doufá ministr, že bude lze vyhověti v roce 1908 proneseným přáním. Uznává též, že třeba, aby regu- lace řek byla urychlena a příslušné resorty mohou v té příčině spolébati úplně na jeho podporu. V příčině nouzových úvěrů lze konstatovati pokrok na rok 1907 byly do rozpočtu zařaděny 3 mil. V příčině surtazy na cukr, uzná výbor, že se zřetelem na tendenci vyrovnacího jednánís Uhrami nelze zmíniti se o podrobnostech.
doktor Korytowski Ferdinandův Vukovič Dalmacie Uhry
7 article
Pokud jde o akci k sanování zemských li- nancí, podotýká, že jsou již skončeny velmi roz- sáhlé a obtížné předběžné práce, zvláště velmi ob- tížné sestavení zemského řádného rozpočtu srovná- ním všech, téměř vesměs různých, zemských roz- počtů. Tyto hlavní práce budou již v těchto dnech zaslány zemským výborům ke studiu. Koncem září pomýšlí se svolati anketu, na níž budou pozváni mimo ástupce zem. výborů, též znalci z krubů vě- deckých, kteří ex professo literárně záležitostí touto se zabývají, jakož i mužové, již zabývali se otázkou zemských financí již dříve. Ministr hodlá provést anketu na širších základech, aby seznala se přání veškerých zemí.
8 article
Předloha o reformě domovní daně jest již dokončena a potřebuje pouze poslední revise. N podzim bude podána. Vůči přáním dra. Steinwenders, aby upustilo s od vydání umořovací renty, pokud z jiných důvodů dělají se státní dluhy, může na štěstí pro- hlásiti, že za své posavadní činnosti jako ministr. neudělal posud žádný státní dluh. Parlament povolii v posledně minulém zasedání na vojenské úvěry, na terstské přístavní stavby a na stavby železnic atd. vydání renty, v úhrnném obnosu asi 245 mil. Ministr však z toho posud nic nevydal a doufá. neklamou-li všechna očekávání, že v tomto roce ne- bude vůbec již nucen k emisi. Za těchto okolností nebude snad žádné námitky proti vydání umořovac renty, která jest pouhou náhradou jiného způsobu dluhu. Nesouhlasí bezpodmínečně s názorem posl. dra. Kramáře, že českým právním praktikan- tům nezbyto následkem domněle velmi nepřízni- vých postupových poměrů ničeho jiného, než zahájiti pasivní resistenci. Co se v námezdním boji u soukromých podniků zdá býti snad připustným, státní zřízenci a zejmena akademicky vzdělaní muží používati nesmějí. Kdyby čeští právní praktikanti byli ihned nastoupili zákon- nou cestu a dovolali se svého nejvyššího představe- ného, jak to posledně učinili, nebylo by bývalo třebu sáhnouti ku prostředků služebně nepřípustným.
9 article
Pokud jde o universitaí stavby v Praze bylo všem požadavkům vyučovací správy úplně vy- hověno, třebas byly sebe vělší. Ve stavbě pokračuje se bez překážky dle toho, jak jednotlivé částečne operáty jsou vyhotoveny a stavba nikde se ne- opozďuje. Za dalšího rokování prohlásil ministr, že nen odůvodněnou obava posl. Maštálky, že akce ve pří- čině zařadění jednotlivých míst do vyšších tříd aktiv- ních přídavků mohla by se protáhnouti do nekonečna. Vlada je povinna vyslechnouti o podmínkách télo akce ústřední statistickou komisi a jejím pro- střednictvím zjistiti zevrubná potřebná data. V t příčině se právě jedná. Jakmile zaslány budou vy žádané pomůcky, což stane se asi v měsících zárí nebo říjnu, nebude vláda otáleti a přikročí k zařa dění jednotlivých míst do vyšší třídy aktivních pří- davků, jež ukaže se býti nutným. Ministr doufá, že vláda bude ještě v tomto roce určitě s to tuto akc ukončiti a vydati příslušná nařízení. Posl. ryt. Wittek změnil svůj návrh taktoá Vláda se vyzývá, aby nařízení min. obchodu o zvý šení poštovného za listy v místní dopravě a o te lefonních poplatcích prozkoumala opět způsobem jímž byly by co možná odstraněny nesrovnalosti vzniknuvší z tohoto nařízení. Ministr železnic dr. Derschatta odpovědě na vývody jednotlivých řečníků. K návrhu posl. Procházky rokování uzavírá se. Návrh posl. Onciula na konec schůze propad a mluvili ještě posl. dr. Ploj a dr. Ellenbogen načež bylo rokování přerušeno a schůze o 81/2 hod večer, skončena. Příští bude z ejtra o 91/2 hod. odpol.
Vlad Posl Wittek doktor Derschatt Ploj Ellenbogen Praha
10 article Události na Rusi.
Události na Rusi. Loupež.
Rus
11 article
Z Charkova, 15. července. (Spb. Ag.) Tlupa pěti ozbrojenců přepadla na ulici pokladník zemské nemocnice a oloupila ho o 9000 rb. Lupiči na lodi. Z Oděssy, 15. července. (Spb. Ag.) Parník »Sofija« byl na cestě z Oděssy do Kurli pře- paden ozbrojenými lupiči. V 11 hodin večer objevili se tři mladí lidé na palubě, kde právě cestující s kapitánem večeřeli. Lupiči zajali ce- stující, kdežto dva lupiči, kteří podkapitána již měli ve své moci, pohnuli ho vyhrůžkami smrti k tomu, aby s parníkem plul do Oděssy. Na to vnikli lupiči do salonu I. třídy, kde pokladníkovi Ruské banky pro zahraniční ob- chod uloupili železnou kasetu s 50.000 rb. Také cestujícím uzmuli 1000 rb. Když lupiči naházeli uhlí do moře, učinili stroje a kotvová zařízení nepotřebnými a vypustili páru, odpluli ve dvou člunech, když byli třetí člun, který byl ještě k disposici, zničili. Policie hledá lupiče. po nichž však doposud není žádné stopy. Te hodiny po těto příhodě přístály oba člnny v předměstí oděsském.
Charkov Oděssy Aga
12 article
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Zatímný rozpočet ve výboru. Z Vídně, 15. července. Rokování o zatím ném rozpočtu ve výboru nebylo velikého roz- sahu a nebylo ukončeno. Do schůze dostavil se ministři Korytowski, dr. Pacák, hr. Auersperg, dr. Derschatta, dr. For a Latscher. Tři členové vlády ujali se slova. Dvorní rada Vukovič vznesl na nepři- tomného ministerského předsedu dolaz: mluvil- dr. Wekerle v duchu zákona z r. 1880 o ze- mích zabraných a měl-li dříve poradu s rakou- ským ministerským předsedou a ne-li, jaké sta- novisko zamýšlí rakouský ministerský předseda zaujati ke známému prohlášení dra. Wekerla Tyto olázky zůstanou patrně otázkami řeční- ckými, takovými, na které se odpověď nedává. Zajímavým byl dr. Jindřich Wittek. Tento bývalý ministr železnic a předseda mini- sterské rady za interregna mezi kabinetem Cla- rovým a kabinetem Körbrovým, který byl na- schvál povolán v čelo kabinetu, by vládl vý- hradně a výlučně podle § 14. bez parlamentu, sedl si dnes na parlamentního koníčka a vyjel si na něm proti dru. Fořtovi, žena útokem proti zvýšení telefonních poplatků. Bylo skutečn zábavno slyšeti, jak pan dr. Wittek, nejmladší podle volby poslanec křesfansko-sociální, který vlád! § 14., hájil kontinuitu ústavního hospo- dářství státního. Stejně humoristickým byl pan Mallik. Tento štyrský bývalý Všeněmec nerozpakoval se tvrditi, že Němci platiti budou českého úřad- nika, jenž od zejtřka bude ve sněmovně, by tam zapisoval po případě české řeči. Jest ovšem v pořádku, že všichni národově neněmečtí plati německé stenografy, by vžak platili národové také na české, to je panu Mallikovi neho- rázností.
Korytowski doktor Pacák Auersperg Derschatt Vukovič Wekerle Wittek Körbrův Mallik Němec Vídeň
13 article
Ze zástupců českého klubu se ujali slova dva, žádný z nich však nemluvil politicky, nýbrž oba odborně. Dr. Kramář ujal se vřele práv- ních praktikantů, domáhal se sanace zemských financí a vytýkal, že na severozápadní dráze užívá se voziva ze tratí negarantovaných na ga- rantované. Mimo to naléhal na výstavbu univer- sitních pudov v Praze. Posl. Maštál ka tumočil četné požadavky národa českého. Žádal postátnění trati společnosti státních drah, dráhy severozápadní, jiho-severoněmecké dráhy spojo- vací a dráhy košicko-bohumínské, jakož i po- dání všeobecného zákona postátňovacího na pod- zim. Ministr, což jest pochopitelno, dal odpověd reservovanou. Věcně prohlásil určitě, že pokra- čovati chce v postátňovací akci, že však určitou dobu pro ni nemůže udati. Zákon o postátnění drah podá na podzim. Posl. Maštálka ukázal na nedostatek uhlí a žádal, aby doly uhelné byly zakoupeny, poněvadž nelze se naditi, že vláda podá zákon o postátnění (vyvlastnění) dolů těch. Nyní, již v létě, jest nedostatek vagonů, což te- prve bude na podzim. Tovární podníky jsou zá- sobeny sotva desetinou své potřeby. Italie za- držuje rakouské vagony. Posl. Maštálk a žá- dal nápravu již jednou, a jakkoli byla slíbena, zadržuje Italie rakouských vagonů přes 1500 Poslanec Maštálka však učinil také četné dotazy na ministra obchodu. Žádal od něho vy- jádření, bude-li podána vládní předloha o změně zákona o prodejních družstvech, protože kon- sumní spolky překročují obor své působnosti ničí obchody střední; žádal dále vydání nařízení o prodeji piva lahvového, které bylo slíbeno již v létě. Konečně naléhal, aby vydán byl známý defraudant mladoboleslavský, Kuděj, kterého italské úřady vydati nechtějí, namitajíce, že na tom nezáleží, je-li nějaký defraudant ve vazbě dobu delší nebo kratší.
doktor Kramář Posl Maštálek Kuděj Praha státní dráha
14 article
Prof. Steinvender ujal se naproti dru. Wittkovi ministra obchodu, namítaje, že poštovnictví jest pasivní a že musí se hleděti k tomu, by hradilo samo své náklady. Dlužno přiznati ministru obchodu dru. Fořtovi, že v obo- ru poplatků telefonních zůstal povným, vyklá- daje, že nelze dopustiti, aby velké podniky žily na úkor malých. Zvýšení poplatků telefonních jest tudíž opatřením soci- álním. V Prusku jest tento resort aktivním. Mi nistr obchodu projevil ochotu, odpověděti na do- tazy jemu položené. Sdělil, že zákon o konsum- ních spolcích pracuje se v ministerstvu spra- vedlnosti a že na podzim bude osnova ta před ložena. Se vší určitosti prohlásil, že bude vy dána vyhláška o prodeji piva lahvového co nej- dříve. Ministr financí sdělil o sanaci finanei zemských, že průpravné práce jsou již skon- čeny a že srovnávací tabulky zemských roz- počtů budou v nejbližších dnech dodány zem- ským výborům. Anketa, která se konati bude na podzim o této záležitosti, složena bude z dele- gátů zemských výborů a z odborníků vědeckých a literárních. Zejtra o 1/410. hod. dopol. sejde se rozpo- čtový výbor zas. Přihlášeno jest 10 řečníků. Zpravcdajem o zatímném rozpočtu bude nejspíše dr. Steinwender.
profesor Steinvender Wittek Steinwender
15 article
Zbytek zasedání parlamentu. Z Vídně, 15. července. Disposice pro zbytek nynějšího zasedání poslanecké sněmovny jsou dnes takové: jest úmysl zahájiti pozejtří, pokud možná jen, 2. čtení zatímního rozpočtu a je skoncovati nejpozději v sobotu. V pondělí sejde se poslanocká sněmovna o 3. hod. odpol., by projednala četné pilné návrhy na poskytnut státní pomoci městům a krajům, postiženým ži- velními pohromami. Myslí se, že počet pilnýeh návrhů těch po včerejšku ješté se rozmnozl. V úterý vykonala by se definitivní volba před- sednietva, načež by poslanci odebrali se na prázdniny. Z porad o rakousko-uherském vyrovnání. Z Vídně, 15. července. Účastníci porad o obnově hospodářského vyrovnání rakousko- uherského zavázali se sice přísným míčením. než závazek ten nezabránil různým zprávám o stavu vyrovnacího jednání, odvolávajícím se na informace z kruhů zasvěcených a směro- datných. Dnes vyskytla se — nezaručená ovšem — sdělení o jednání ministrů o rakousko- uherské bance a o kvotě. O obou těchto důležitých otázkách mluvile prý se jen jako mimochodem. Pokud jde o rakousko-uherskou banku dlužno zaznamenati, že správa banky nezažádala dosud o prodlou- žení svého privilegia; o něm tedy zvláště se nerokovalo. Kdežto strana neodvislosti přála by si úplného rozdělení banky, trvá prý ministerský předseda dr. Wekerle na tom, aby společenství banky i nadále bylo udrženo. Pokud jde o kvotu, trvá dr. Wekerle při svém odporu proti jakémukoli zvýšení dosavad ního podílu uberského.
doktor Wekerle Vídeň poslanecký sněmovna uherský banka
16 article
Veškeré jednání ovšem je tím stíženo nej- více, že při něm oba ministerští předsedové mají a musejí míti stálý zřetel k situaci parla- mentní, která každý ústupek přírozeně stěžuje Národní slavnost francouzská ve Vídni. Z Vídně, 15. července. Národní slavnost francouzská byla včera oslavena též na zdejším francouzském vyslanectví. Ve vyslanecké budově shromáždili se o 11. hod. dopolední všichni ve Vídni dlící členové vyslanectví a četní přisluš- níci francouzské republiky; presidentu Falliě- rovi zaslali pozdravný telegram. Odpoledne přišel na vyslaneetví francouzské ruský vyslanec kníže Usurov a pobyl tam přes půl druhé hodiny. Berlínský pokyn předlilavským Němcům. Z Berlína, 15. července. Orgán říšského kaneléře kn. Bülowa, »Nordd. Allg. Zig.« píše o parlamentních poměrech předlitavských a vy- kládá, že vývoj vnitrorakouské politiky bude namnoze záležeti od postavení, jež sledovat budou strany německé. Budou-li Němci svorni a neporuší-li svoji jednotu vedlejšími rozpory. pak budou činitelem, jehož vliv se ještě vždy uplatní. Ovšem bude se v obtížných situacích musit ukázali, zda poučení z minulosti bude německým stranám pobídkou pro další jich postup. Ze Srbska. sp. 2 Bělehradu, 15. července. (Zvlášlní tlgr. »Nár. Listů«.) Dnes v poledne král Petr přijal za přítomnosti min, předsedy ve slavném slyšení nového francouzského vyslance Des- coche. Ve dvorci byla hostina na počest vy- slance a personálu vyslanectva. Princezna Jelena odjede přiští čtvrtek do Sviderska.
Usurov Němec Bülow Nordd Petr Jelen Vídeň Berlín Srbsko Bělehrad
17 article
Skupština se včera rozdělila na sekce Dnes ministr vnitra odpovídal na dotaz mlado- radikálů, proč se policie v Negolině snaží zjistili zločin býv. ministra Pavičeviče, totiž krádež úřadních dokumentů z úřadu venkovské obce Vratna. Ministr prohlásil, že vyšetřováním zji- štěno, že dokumenty byly uloupeny tehdy, když bývalý ministr jako advokáť se dvěma přáteli byl ve venkovském úřadě, ač tam nebylo ani starosty aneb koho jiného. Ve vyšetřování se pokračuje a zjistí se, kdo uloupil dokumenty týkající se advokátových klientů. Z Bělehradu, 15. července. Z kruhů mini- sterstvu nepříznivých šíří se zprávy, že četní vyšší důstojníci srbské armády jsou opět nespo- kojeni. K nevoli zavdal prý jim podnět způsob, jakým na oslavu králových narozenin prove- deno bylo povýšení a vyznamenání ve vojště. Již pět plukovníků vzdalo prý se svých míst, poněvadž při jubilejním povýšení a vyznamenání byh opomenuti. Rovněž bývalý ministr vojenstvi Atanackovič vzdal se hodnosti generála v zá- loze, protože nynější ministr vojenství pověři pronesením blahopřání královi jménem důstojni- ckého sboru — kteréžto blahopřání předněsti měl Atanackovič — plukovníka Damjanoviče. Nepokoje na Černé Hoře? Z Bělehradu, 15. července. »Stampa« ozna- muje z Kotoru: V Drobňaku na Černé Hoře vypukly nové nepokoje proti vládě. Kabi- net dra. Tomanoviče vyslal tam tři prapory milice.
Pavičevič Damjanovič Stamp Tomanovič Bělehrad Černá hoře Kotor Kabi
18 article
Katolická liga proti indezu. Z Berlina, 15. července. K vypracování pamětního spisu papežovi, obsahujícího prosbu za zrušení zastaralých ustanovení indexu, dal prý podnět bar. Hartling v Mnichově. Činnost organisační, jejímž účelem bylo pamětní spis rozšířiti, prozradil prý prof. Pastor z Inšpruku, jenž má styky s jesuity. Haagská konference. H. Z Haagu, 15. července. President vy- slanec Nelidov ustanovil na pátek plenární schůzi. Podá v ní dlouho očskávaný a projedná- vaný návrh na odzbrojení.
Pastor Inšpruka Berlín Mnichov Haag
19 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Srážka dělníckých stran v Pešt. Z Pešti 15. července. (K. k.) Schůze křesťansko- sociálních dělníků, která se zde včera konala, byla rozbita dělníky sociálně demokratickými. Na před- sedu bylo házeno kamením. Mezi účastníky obou stran došlo ke rvačce. Oddělení jizdních strážníků rozehnalo rozhořčené odpůrce. Několik osob bylo poraně n o. Oposiční knutí v Chorvatsku. Z Ogulína, 15. července. (K. k. uh.) Býv. odb přednosta, zem. posl. Nikolič, konal zde včer schůzi veličskou. Nikolič, jemuž připraveny byly veliké ovace, pravil mezi jiným: Je-li národ jednot- nym, musí se dostaviti výsledek, Snažením řeční- kovým vždycky bylo, uby konflikt mezi oběma krá- lovstvími byl rozšířen na základě zásady rovnocennosti, které dán jest výraz i ve vy- rovnání. Práv mateřské řeči nesmí se nikdo dotýkati. Chorvatě chtějí býti spo- jenci, nikoliv však poddanými Maďarů a ne- vzdají se žádného svého práva. Řečník napomínal Chorvaty ke svornosti. Zákon o čistotě voleb umožnil by v případu nastávajících voleb i úřadníkům, aby svobodně projevili své politické přesvědčení. Boj musí býti veden důstojně v ústavních formách. Řečník varuje, aby bylo demonstrová no proti společným úřadníkům a aby ukazována byla nenávist vůči nim. Musíme donužit. rozhodu- jící činitele, aby ctili zákon. Řečník může ujistiti, že věc Chorvatů jest dobře opatřena. Maďaři musí konečně uznati, že ne- mají co dělati s jednotlivými osobami, nýbrž s ce- lým národem. Rozmyslnějši zivlové v Uhrách uznávají, že Uhry nemchou existovati bez přátelství Čhorvatů Řečník jest pro státní společenství s Uhrami, pokud práva Chorvatska jsou zachovávána.
Nikolič Maďar Chorvat Uher Pešť Chorvatsko Uhry
20 article
Kdyby však nebylo dbáno jeho práv, musí býti také se strany Chorvatů zaujato jiné stanovisko. Každý musí býti pánem na svém území. Nynější vyrovnání neuspokojuje potřeby Chorvatska a potre buje proto důkladné revise, protože jinak je tě ž ká rozluka vzájemných vztahů nevyhnu- telnou. Není žádného jednotného státu uherského Kdyby ujaly se v Uhrách lepší disposice vůči Chor- vatům, ohrátilo by se také Chorvatsku smýšlení v prospěch Maďarů. Interpretací a praxi Madarů do- stalo vyrovnání zcela opačný směr. V Uhrách nedrželi se moudrých nauk tvůrců vyrovnání, zejména n velikého Maďara Deáka. Vyrovnáni potřebuje ostatně již od 27 let důkladné revise. Necht osud chrání Maďary a Chorvaty na sebe vzájemně od- kázané, před úplnou rozlukou vzájemných vztahů. Nikolič skončil: Se zákonem v ruce vybo- jujeme si, co nám náležl. Budeme v boj pokračovati všemi konstilučními prostředky. Snad tké u Maďarů zvítězi lepší názer, aby náš poměr mohl býti opětně přátelským. Řeč Nikoličova byl odměněna velikou pochvalou. Po schůzi konalas hostina, při níž proneseny byly četné řeči.
Chorvat Maďar Deák Nikolič Nikoličův Chorvatsko Uhry Chor
21 article
Ze Záhřeba, 15. července. (K. k. uh.) V Plaškách podával zprávu o své činnosti předseda zemského sněmu dr. Medakovič. Vylíčil zevrubně události až do dneška, pravil řečník mezi jiným, že průběh boje ukázal, jak silným prostředkem k obraně proti útokům společného nepřítele jest svornost Srbů a Chorvaů. Řečník prohlásil, že Chorvati cho- vali velké naděje v lásku Maďarů ke svobodě. Průběh událostí však ukázal, že v těchto nadějích se zkla- mali. V boji bude pokračováno jak na říšskémi, tak i na zemském sněmu. Kdyby boj na zemském sněmu měl býti znemožněn rozpuštěním tohoto sněmu, bude národu rozhodnouti, komu chce svěřiti správu svých osudů. Na všechen způsob musí cizovláda v Chorvatsku přestati. Pak mluvili ještě poslanci dr. Lorkovič a ur Dušan Popovič, načež byla schůze ukončena.
doktor Medakovič Srba Chorvat Maďar Lorkovič Popovič Záhřeb Chorvatsko
22 article
Posl. Supilo podával v Glině zprávu o sv činnosti. Z celého okolí dostavilo se obyvatelstvo v ohromném počtu. Supilo mezi jiným pravil: Kdykoli vzplane národní boj, vždycky používá se proti ná- rodním bojovníkům osočování a udavačs tví z velezrády. Takový pokus byl i nyní učiněn proti chorvatsko-srbské koalici, protože nesvolila aby na území chorvatském byl uzákoněn jazyk ma- darský. Příští akce koalice bude tak dlouho ve zna- mení boje proti Uhersku, pokud maďarská řeč ne- zákonným způsobem propašovaná na chorvatské území, nebude odstraněna, a pokud poměr mezi Uherskem a Chorvatskem nebude zbudován na zá- kladě rovnocennosti. Nynější boj nemá jiného eile, než pouze ochranu národních práv. Řečník, který se své doby velmi exponoval pro dorozumění mez Maďary a Chorvaty, byl na různých stranách oso- čován. Dorozumění s Maďary je potud nemožné, po- kud Maďaři nezmění od základů svou politiku vůči Chorvatům. Pokud věci takto stojí, budeme bojovat a tento boj bude veden se zákonem v ruce. Maďaři nemohou v celé Evropě najíti nikoho, kdo by schva- loval jejich postup proli Chorvatům. V tomto směru jsou úplně osamoceni. To jest důkazem veliké síly, která spočívá v našem právu, jemuž rozhodným chováním se lidu dopomůže se také k vítězství.
Posl Maďar Chorvat Glina Uhersko Chorvatsko Evropa
23 article
Mluvili pak ještě poslanci Tribičevič, Ma- zuranič a Budislavjevič. Také na jiných místech konaly se četné schůze jak koalice tak Starčevičovců. Až do této doby ne- došly žádné zprávy o tom, že by někde porušen byl veřejný pořádek. Z Osčku, 15. července. (K. k uh.) Vukovarské „Sriemske Novine“ sdělují, že hl. župan srěmského komitétu šl. Hideghety podal demisi Odcházející hl. župan byl v poslední schůzi komitátního výboru správního předmělem srdečných ovací. Býv. hl. žu- pan osěcký šl. M.halovič prohlásil, že se bude ucházeti při nastávajících zemských volbách o po- slanecký mandát. Program jeho jest neznám. Včera konala se v Požeze schůze, na které posl. dr. Vin- kovič podával zprávu o své činnosti. Občanstvo jej slavnostně uvílale. Obsah výměněných vítacích řeči byl protimaďarský. Schůze vyslovila poslan ci důvěru.
Tribičevič Ma Sriemske Novine
24 article
V Otoku (v okrese vinkoveckém) konala se včera schůze Starčevičovců, na které promluvili poslane Bošnjak a býv. přednosta kultu dr. Kršnja vi Dr. Kršnjaví hodlá při nastávajících volbách kandi- dovati na program strany Starčevičovy. Z Pešti, 15. července. (K. k. ub.) Z Kříž (Chorvatsko) oznamují: Proti posl. biskupov Drohobeczkému, jenž po odchodu chorvatských poslanců zůstal v říšském sněmu uherském, bylv uspořádány demonstrace. Četní členové hospodař- ského sdružení prohlásili, že vystoupí ze spolku, nevzdá-li se biskup místopředsednictví. Večer byla vytlučena okna biskupova bytu a do pokoje naházeny láhve s inkousťem jež pokazily nábytek. Slavnost národního svátku francouzského v Brusselu. Z Pařiže, 15. července. (K. k.) Z Brusselu se oznamuje, že francouzský vyslanec pronesl při ban- ketu, který pořádán byl při národní slavnosti a na němž přítomen byl také starosta brusselský a četní jiní belgičtí hosté, přípitek na liberální správu státní. Při těchto slovech zvedli se přítomní katoličti žurnalisté, jakož i četní jiní hosté a opu- stili mistnost na znamení protestu.
Bošnjak doktor Kršnja Kršnjavit Starčevičův Kříž Drohobeczký Pešť Chorvatsko Brusel Starčevičovec slavnost národní svátek francouzský v Brusel
25 article
Schůzka svob. p. Aehrenthala s Tiltonem. Z Desia, 15. července. (K. k.) Ministři baron Aehrenthal a Tiltoni podnikli dopoledne projižďku v parku Tittonovy vily. O 11. hod. měli oba ministři za přítomnosti kabinetního přednosty Bollata a vy- slance Gagerna rozmluvu, která trvala až do 1. hod. odpol., načež oba ministři odešli sami do pracovny ministra Tittona. Na to byl rodinný oběd, jehož s zúčastnily tytéž osoby, jako včera. Po obědě odešli ministří do parku, kde pili kávu a odbývali cerele. zatím co hudba hrála. Mnozí fotografové zachytil skupiny ministrů a jiných osob. Ve 4 hod. budou přítomní zástupcové tisku přijati společně ministry ve slyšení, načež ministři podniknou vyjížďku do různých průmyslových závodů. Z Vídně, 15. července. (»N. Wr. Tgbl.«) V zdejších politických kruzích udržuje se minění, že ministři bar. Aehrenthal a Tittoni při sv schůzce projednají všechny společné olázky rakousko italské, že však při té příležitosti nebude smluven nijaká nová úmluva, neboť potřebná dohoda ve všech těchto otázkách již trvá.
Aehrenthal Tilton Tiltoni Titton N Wr Tittoni Desio Vídeň
26 article
Z Ríma, 15. července. (»Stefani«.) O dnešní do- polední rozmluvě bar. Aehrenthala s Tittonem v Desiu projevily a utvrdily se city nejsrdečnějšího přátelství vyplývající ze spolku obou vlád a spojující obe země. Při rozpravě o všeobecné evropske situaci a různých otázkách, na nichž Ra kousko-Uhersko a Italie mají zvláštní zájem, seznal oba ministři s obapolným zadostučiněním, že v té příčině jest mezi nimi úplná shoda. Tato shoda, jejíž základy tvoří vždy zásada rovnováhy a zacho- vání dosavadního stavu, týká se netoliko přítomnosti nýbrž též všech možných přídadů v budoue- nosti. Z Vídně, 15. července. »N. F. P.« má zprávu, ž zahraniční ministr Tiltoni při svém jednání s bar. Aehrenthalem vychází ze zásady, pro oba státy stejně platné, že totiž zachování Turecka je předpokladem evropského míru. Podkladem balkánské politiky Ilalie je a zůstává zásada zachování dosavadních držav na Balkáně za svorného postupu s Rakouskem a Ruskem. Z otázek, jež jsou předmětem rozprav obou státníků, uvádí se otázka rozšiření nynější policejní organi- sace, pro Makedonii zavedené, též na jiné tureck vilajety, dále otázka vodní policie na pobřeží dal- matském a albánském, poměr Srbska k ostatním stá- tům balkánským a úrada o pozemních pásmech ma- kedonských, jichž ochrana by příslušným slátům připadla, kdyby v Makedonii povstaly nové zápletky.
Stefan Tiltoni Vídeň Turecko Balkán Rakousko Rusko Makedonie Ra kouskýUhersko
27 article
Atentát na presidenta Falliéra. Z Pařiže, 15. července. (K. k.) Domnělý útočník Maille sloužil nejdřive jako dělostřelec u námoř- niciva a pak jako námořník na obchodní lodi. Pro- hlásil na policejním komisařství, že nestřelil ani na presidenta Falliéra, ani na někoho jiného, nýbrž že chtěl pouze obrátiti na sebe pozornost veřejnosti aby dosáhl spravedinosti. Upadl do bídy následkem četných procesů, které prý nespravedlivě prohrál. Má se za to, že Maille trpístihomamem. Vy- střelené kule nebyly dosud nalezeny. Na Hebridech. Ze Sidneye, 14. července. (Reuter.) V některých částech Nových Hebrid panuje značné vzrušení. Jak se oznamuje, došio ke sražce mezi domorodcia výpravou, která byla vyslána z křižáku »Cambrian«, aby pomstila zavražděné Evropany. Několik vojáků bylo raněno, jeden námořní vojín byl zabit domo- rodci, z nichž někteří byli ozbrojení puškami. Z Vídně, 15. července. (K. k.) Ministr ar. Fořt vrátil se sem včera ze Strakonic. Křesťansko-sociální sdružení usneslo se založiti parlamentní úřadnické sdružení k ochraně všeobecných zájmů úřadnických. Ze Staré Uže, 15. července. (K. k.) Člen panské sněmovny bar. Plsppart byl 13. t. m. ranén po- znovu mrtvicí. Stav jeho jest velice vážný. Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) Zpráva berifn- ské »Tägliche Rundschan« o brzkém odstoupení velkovezíra není pravdivou. vníe V neděli v 10 hod. v noci udál se pumový výbuch před letním palacem amerického velvy- slance v Jenikiöji na Bosporu. Nebyla jím způsobena žádná hmotna škoda. Čryry dívky byly lehce pora- něny. Pachatelé nebyli dosud vypátráni.
Falliér Maille Evropan Sidney Vídeň Strakonice Cařihrad Bospor Reuter panská sněmovna Tägliche Rundschan Stará už
28 article
Z Cařihradu, 15. července. (K. k.) O včerejším výbuchu v Jeniköi ješlě se sděluje: Jedno děvče našlo na mořském břebu nedaleko amerického velevysla- nectví baliček, v němž byla puma. Děvče prohříželo si při světle balíček, a poněvadž je pášil do rukou, odhodilo jej na zem, načež nastal výbuch. Čtyři děvčata a jedna žena byly lehce raněny. Několik osob bylo zatčeno. Zdá se, že nejde zde o poli- tický čin.- Ze San Eraneiska, 15. července. (Assoc. Press.) Americký škuner »S. V. Castle« oznamuje, že při lovu tresek mimo třímilový pohraničný pruh na si- biřské branici dostal od důstojníků ruské dělové lodi »Mandžur«, když dříve byly zabaveny jeho papíry, rozkaz, aby zůstal mimo třimilový pohraniční pruh a že mu bylo pohroženo zabavením, kdyby zdráhal se uposlechnouti. Zahraničný úřad, jemuž byla o tom podána zpráva, ujme se této zálezitosti.
S V Castle Cařihrad Sana Eraneisko Press
29 article
Z Vídně, 15. července. (K.k) Tah salm ov- ských losů. Hlavní výhra 63.000 K připadla n č. 90.027; II. 4200 K na č. 55.388; III. 2100 K n č. 60. 182. st. Z Pešti, 15. července. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 metrických centů, beze změny. Platila za 50 kilogramů: psenice fisská 81 kg K 11.80, 79 kg K 11.60, 78 kg K 11.35, 77 kg K 11.10, pešťská 79 kg K 11.50, bajská 75 kg K 10. 60, sarvaská 80 kg K 11.85, podunajská 76 kg K 11.—, hodmezö-vašarhelská 80 kg 11.70, stolno-bělehradská 77 kg K 11.35, 76 kg K 11.124, skladní 77 kg K 11.25; žito K 8 30 až 8.50; oves K 8.05 až 820; ječmen nový K 6.90; kukuřice K 6.—; řepka K 16.90 až 16.—. Terminový o bch od s píeninami byl klidný, s jiným zbožím dobrý. K večeru znamenala: pšenice na říjen 1907 K 11.33; žito na říjen K 8.84; o v es na říjen K 803; kukurice na červenee K 6.—, na květen 1908 K 6.16, řepka n srpen K 17. 90. Obchod s tuky byl pevný, s jiným zbožím beze změny a odbytu. Prší.
Platil Vídeň Pešť metrický cent kg
30 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na úterý, 16. července. Den od začátku roku 197., do konce roku 168. Východ slunce o 4. hod. 08 min. rano, západ slunce v 8 hod. 0B min. večer. — Vy- chod měsíce v 9 hod. 57 min. večer, západ měsice o 10. hod. 59 min. ráno. Katolíků svátky: P. Maria Karm. Evangelíků : Rula. Pravoslavných (3.): Hyacinty. Bezplatná porada lékařská, (Denně mimo neděle a svátky. Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 ne- vém ordinují: pro. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — doc. dr. Jedlička pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Svehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
P Karm Hyacint doktor J Hnátek docent Jedlička K Svehl Vodičkův ulice
31 article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11 do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pitha pro nemoci ženské ve všední dny od 8—912 hod. dopoledne — docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí, ve středu a v pátek od 1/22. do 12 3. hod. odpol. — doe. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene- rické v úterý, čtvrtek a sobotu od 11/2 do 21/2 hod. odpol. — doc. dr. Výmola pro choroby ušní v pondělí, středu a pátek od 4—5 hod. odpol Ve všeobecně nemocnici u Karlov nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pre nemoci vnitřní od 9—11 hod. — na klinice prof. Tho- mayera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod.; tamtěz pro choroby krční a nosní od 4 do 5 hodin odpoledne ordinuje doc. dr. J. Cisler; klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékařské od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. od 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci o ční od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kauf- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanove 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. dra. Scherera pro nemoci kojných, kojenců a novorozenců bezplatná ordinace pouze pro nemajetné denně od 2—3 hod. odpol. vyjma ne- děle a svátky v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8: — na klinice prof. Kufinera pro choroby duševnia nervově od 9—11 hod. v zem- ském ústavu pro choromyslné.
J Chalupecký docent doktor V Pith Heveroch J Bukovský Výmola profesor Maizner J Cisler Kukula Janovský Deyl Pavlík Scherer Kufiner Karlov č u Karlov
32 article
Ceská dělská nemocnice (konec Sokolské třídy u Karlova). Ordinuje se dětem až do 14 let. Ordinace pro choroby dětské: na dělské klinice (pan prof. dr. Pešina) dopoledne od 9 do 10 hod., od- poledne od 2 do 3 hodin ordinace nemocniční (ordinář p. dr. Hüttel). Pro choroby chirurgické a chirur- gickou orthopaedii denně od 1211 do 1/412 hod. (chi- rurgický primář p. dr. Kafka). Ordinace pro cho- roby ušní v úterý, ve čtvrtek a v sobotu odpoledne od 4 do 5 hodin (univ. prof. dr. Frankenberge r). Nemocní na průkaz otce chudých dostanou i léky V nemocnici Milosrdných bratří ordi- nuje se na oddělení primáře prof. dra. L. Haškovce pro nemoci nervové denně od 8—9 hod. dop.
profesor doktor Pešina Hüttel Kafka Frankenberge L Haškovec u Karlov
33 article
(Zasláno.) Českému lékařstvu! V národopisném museu českoslovanském v Praze hodlá se zříditi zvláštní oddělení české lékařské retrospektivy. Za tou příčinou chceme shromážditi veškery památky lidového i neužívané již pomůcky vě- deckého lékařství, pokud jsou mezi lidem a lé- kaři českými roztroušeny, jako: veškery léčebné pomůcky lidové i školní mediciny, staré tisko- pisy, rukopisy, rytiny, obrazy, formuláře, herba- ria, populární výklady atd. Obracíme se tudíž s prosbou na veškero če- ské lékařstvo, aby u sbírání těchto památek nám bylo nápomoeno tím způsobem, že by vzbudilo zájem mezi lidem ke sbírání, samo ruku pomoe- nou k dílu přiložilo a získané předměty zaslalo přímo na „Národopisné museum če- skoslovanské v Praze“, anebo jednoho z nížepsaných na různé předměty shledané upo- zornilo. V Praze, dne 21. června 1907. Prof. dr. L. Haškovee. Prof. dr. O. Sohrutz.
profesor doktor L Haškovee Sohrutz Praha národopisný muzeum če