ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2cbbff40-7633-11dc-9dd3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 54, person 75, org 13, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 16. prosince. 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 345.
4 masthead
Na ranní a večerní liety předplácí se V Praze v administrasi: na měsic. . . . . na čtvrt ieta . . . . 8 K —h s dvojt donáškou; na měsle. . . . . na čtvrt leta : . . . 7 K 50h ve Hiliálkácho 2 K 90n na měsío. Poštou: na měsie. . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 k e0 s dvoji zásilkou na čtvrt ista: . . . n k doe a bse ecerni dlání V drobném prodejit ranní čislo o sobě večerni . . . . . . . za dh Va filiálkách na venkova ranni čislo . večerni . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotově napřed. Předplsceni a inserty přijima administrace v Mlarianské ul., a. Tam nacházejí se táž redakce. tiskárna a expedine „Národnich Listů“ Rukopisy se novracsjl
Praha Virginie Mlarianský ulice
5 article
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Falešný výklad. Z Vídně, 16. prosince. Nad výsledkem včerejšího hlasování poslanecké sněmovny o pil nosti zatímného rozpočtu jest »N. Fr. Pr.e celá bez sebe. Ve stati, nadepsaně: »Osa mocení Čechové«, vykládá: Jako hlasování sam bylo úspěchem parlamentu (ba ne: úspěchem vlády! Red.), tak bylo zase neúspěchem Čechů, b více ještě, ono jest odsouzením české národní politiky zástupei všech národů ostatních. Výsle- dek hlasování 362 proti 55 dá se vysloviti ci- frami daleko skromnějšími, poměrem 7 : 1, to znamená sedm národů proti jednomu, takže tato mluva cifer jest ještě pádnější a markantnější. Zmírněn jest tento orlel pro český národ folik faktem, že část jeho zaslupitelstva: kleriká lové a socialisté hlasovali s většinou Ortel není tedy namířen proti národu, nýbrž proti sjednocení mladočesko-agrárně socialist ckému. Politika, podle které parlament, ústava a říše nejsou ničím, neskloní-li se bázlivě před českým vetem a českým »jubeo«, byla včer na hlavu poražena. Poslanecká s ně- movna zastavila, doufejme, na- dlouho vnitropolitickou periodu, ve které všichni ministři byli jen k tomu, aby vykonávali české roz- kazy a panství Čechů nad Němci v Čechách kryli pláštěm koalice. Čechové byli osameceni, opuštěni také svými nejstaršími nejvěrnějšími spojenc i, protože jejich politika jest parlamentu nepřátelskou a protože taková politika jest protilidová a nedošla pod- pory ani u soudruhů dra. Kramáře na cestě k všeslovanskému kongresu do Petrohradu. « — Že tento výklad je naprosto lichý a že dá se krok za krokem vyvrátit, jest zajistě samo- zřejmo.
Čecho Němec Vídeň Francie Čechy Petrohrad poslanecký sněmovna
6 article
Úsili o zmucňovací zákon. Z Vídně, 16. prosince. »N. Fr. Pr.« ozna muje: Včera konala se u bar. Aehren thala porada ve příčině zmocňova- cibo zákona, které přitomen byl tak předseda poslanecké sněmovny dr. Weis- kirchner a ministerský předseda o baron Bienerth. Tam smluvena tato for- mule: Tříměsíčnt platnost zmo- ňovacího zákona, který se však týkati má výhradně zemí, se ktorými jso obchodní smlouvy již uzavřeny. Ve přičině Rumunska projeví sněmovna ochotu k uzavření smlouvy obchodní resoluci Tato formule se předloží dnes svobod- nému agrárnímu sdružení. Bar B énerth tam vznese poslední apel na agrárníky všech stran a národů. Ukáže-li se tento apel marným, nepodnikne vláda již žádného pokusu k zmocňovacímu zákonu v tomto roce, nýbrž pomůže si opatřeními administrativními, pře- devším pokyny celním úřadům, aby vyblraly cla v dosavadní výši. Národní klub rozbit. Látání společného klubu nového. Z Vídně, 16. prosince. „Národní klub sešel se dnos o 10. hodině dopolední k schůzi, která byla již před několika dny svolána Členové „Českého klubu“ a „Č esko agrárního klubu“ sešli se počtem skoro plným. Členové „Katolicko-národníh klubu“ se nedostavili. Vystoupení jejich, místo- předsedou Udržalem oznámené, v zat prostě na vědomí. Volba předsedy položená na jednaci pořad následkem resignace dra. Kramáře, se odložila. Schůzi předsedsl dr. Kramář. Rokovalo se o situlaci způsobeně rozbitím „Národního klu- bu“ při včerejším hlasování o zatímním roz počtu. Všeobecně vysloveno politovánti nad rozbitím jednotného svazu, zároven
doktor Weis Bienerth Udržal Kramář Vídeň Francie Rumunsko poslanecký sněmovna Bara B národní klub
7 article
pak jednomyslně vysloveno přání, aby stal se pokuso nové semknutí klubů, které byly v „Národním klubu“ spojeny, třebas stalo se tak na základě nové formy. Předsedové dr. Kramář a Udržal byli pověřeni, aby zaháji po té stránce akci. Konference zástupců všech stran Z Vídně, 16. prosince. Na 2. hodinu o polední svolána jest konference zástupců všech stran. Bude se patrně rokovati o způsobu, jak by se nejrychleji a nejhladčeji vyříditi daly zbývající ještě »vládní nezbytnosti« a co by poslanecká sněmovna ještě před svátky měla vyřídit. Centrum v poslanecké sněmovně. Z Vídně, 16. prosince. Dnes o 6. hodině večerní koná se společná porada dů- věrníků českých klerikálů, jihoslo- vanského národního svazu a vlaš ských kouservativních poslanců v příčině založení společného svazu parlamentního, který by se zval »Centrumi«. Češti poslanci pro bosenskou předlohu. Z Vídně, 16. prosince. Za předsedu vý- boru, kterému se přikazuje před- loha bosensko-hercegovská, pak pil ný návrh posl. Šusteršiče a soudr. na neprodlené zavedení ústavnosti v Besně Hercegovině a návrh posl. Němce a soudr. ve příčině důsledků přivtělení Bosny a Herce- goviny, za předsedu tohoto výboru vyhlédnuí jest bývalý ministr dr. Pacák, za zpravodaje posl. dr. Pattai. Kromě Pacáka vyslán bude „Českým klubem“ do výboru tobo posl. dvorn rada Čelakovský. Poslanci češti. kteří byli sloučeni dosud v „Národním klubu“ hlasovati budou pro pilnost prv niho čtení předlohy bosensko-h er cegovské. Češti radikálové dávají vyhlašo- vali, že nebudou činiti uzákonění předlohy t žádných překážek opstrukčních, nýbrž podají toliko formálně svůj odpor.
doktor Kramář Udržal Němec Pacák Pattai Čelakovský Vídeň Besna Hercegovina Bosna národní klub vanský národní svaz Český klub
8 article
Ze svazu sociálních demokratů. Z Vídně, 16. prosince. »Arbeiterztg.« kon statuje dnes toto: »Předevčírem odpoledne pro- hlásili sociální demokraté vládě, že nemohou hlasovati ani pro pilnost prvního čtení zatímního rozpočtu, nebude-li v Praze zrušeno stanné právo. To se stalo mezi 4 až 5. hodi- nou odpolední. V tu dobu nebyla vláda ještě pevně odhodlána zrušiti náhlý soud. Po schůzi sněmovní sestoupil se Svaz sociálně demokrati- cký ku poradě. Za této porady dostalo předsed nictvo Svazu pozvánku presidenta dra. Weis kirehnera, aby jej navštívilo v jeho kanceláři Poslanci dr. Adler, Díamand, Němee Pernerstorfer a Seitz vyhověli po- zvání tomu. Zastihli u presidenta ministerského předsedu bar. Bienertha, který jim oznámil, že teď jest odhodlán náhlý soud v Praze zrušiti.« Ministerský předseda vyzývá mini sterstvo spra vedlnosti, aby přísně stíhalo národnostn boykol.
Arbeiterztg Weis doktor Adler Díamand Pernerstorfer Seitz Bienerth Vídeň Praha svaz sociální demokrat svaz sociálno demokrat
9 article
Z Vídně, 16. prosince (K. k) Minister ský předseda zasla! správci mi nisterstva spravedlnosti tento pří pis: V Čechách a na Moravě vyskytlo se v po- slední době silně národnostní boyko tové hnutí a vedlo ke zjevům které vláda nemůže nechati ne po- v šimnuty. Nejpřikřejším způsobem a časlo- systematicky pracuje se k tomu, aby pří- slušníkům druhé národnosti byla hospodářsky podkopána půda, aby poškozeni, aby přerušeny byly jejich staré ob- chodní kruhy a jejich dlouholetá spojení. Tylo snahy stávají se vždy intensivnějšími, pro vá- dějí se vždy systematičtěji, ba ve speciálním připadě byl dokoncu projeven úmysl zříditi vlastní kontrolní kance- 1ář, která by bděla nad prová de- ním národnostního boykotu, zjišťo- vala a volala k zodpovědnosti osoby, které se nechtějí k boykotovému hnutí přidati. Takov agitace jest rozhodně nezákon- nou a nemůže se naprosto trpětI. Tolo hnutí nemá nic společného se svobodným pro- jevováním názorů zákony zaručeným. Sttát nemůže připustiti, aby národním boykotem rušena byla pokojná práce obyvatelstvia. Nemohu připustiti agilace, které ohrožují nebo zničují z existence klidný běh denního života bezohledně porušují
Vídeň Čechy Morava
10 article
Vůči takovým zje vům má vláda po- vinnost energicky zakročovatia bájiti podmínky pokojné výživy všech kruhů obyvatelstva. Boykotová agitace ostatně nesrov- nává se s vůli pracujícího obyvatelstva, nýbrž je do něho vnášena lehkovážně radikál- ními štváči. Považují tudíž za nutno zvlášť upozorniti Vaše Blahorod na tyto události a okolnosti. Justičním úřadům jsou trestním a tiskovým zákonem dány prostředky, aby se opřely agitaci pro národnostní boyko. Bude-li bez ohledu na postavení a vliv původců každý vokus vybizeti k národnost nímu boykotu aneb jej schvalovati rázně potrestán brzy pominou tyto zjevy k upřímnému uspokojení pokojně se živícího obyvatelstva. Byl bych Vašemu Blahorodí velmi zavázán, kdyby se mi co nejdříve do- stalo sdělení o opatřeních, učině- ných v této věci. Generál Jiří Stratimirovič zemřel. Z Vídně, 16. prosince. Včera zemřel zde bývalý srbský generál Jiři Stratimirov ič. Jím zemřel muž, jehož jméno napsáno na ne- krvavějších listech dějin roku 1848. V bojíeh srbsko-maďarských měl čelnou roli a jako poli- tik, vojevůdce, státník a básník zjednal si slávu nehynouci. Za války srbsko-turecké byl posledně- kráte na bojišti. Potom nebylo dlouho o něm slyšeti, až včera roznesla se zpráva o jeho skonu. Také císař byl zpraven o jeho úmrul. Byl mu po celý život zvláště oddán a zpráva o jeho úmrtí ho velice dojala. Jiři Stratimirovi narodil se v únoru r. 1822.
Stratimirovič Stratimirov Vídeň
11 article Z úřadního věstníku
Z úřadního věstníku Z Vídně, 16. prosince. (K. k.) »Wiener Zeitung« uveřejňuje dvě vyhlášky mini- sterstva vyučování, jimiž upozorňují se kandidáti učitolského úřadu na vyšších obchodních školách (prv skupiny), jaké přednášky a cvičení mohou na- vštěvovati na německé universitě, na české universitě a na české vy soké škole technické v Praze. Jmenování v ruské armádě. Z Petrohradu, 15. prosince. (K. k.) „Pelro- hradská tol. agentura“ sděluje: Genorální guver nér kyjevský generál Suchojlinov byl jme nován náčelníkem generálního štá bu a velitel v Kronštatě, genorál-lieutenaní Ivanov velitelem kyjevského vojenského okresu. Osmihodinná práce v anglických dolech. Z Londýna, 15. prosince. (K. k.) Horn sněmovna schválila osnovu zákon o osmihodinné práci v dolech 121 proti 44 hlasům ve druhém čtení. Lord Lands downe ohlásil několik důležitých dodatků. Mohamedův hrob rozbit? Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) Pověsti,z stoupenci dřívějšího emira v Mekce rozbili kaabu lo jest hrob Mohamedův, nebyly dosud potvrzeny. Vážná sitnace v Hedžasu. Z Ceřihradu, 16. prosince. (K. k.) Minislerslvo vnitra prohlašuje za bezpodstatné pověsti o výtržno stech v Mekce a Medině. Pouze z opatrno sti budou do Modlny vyslány další dva pra- pory. Dle jiné pověsti vytrhnou dva prap ry z Mediny do Mekky. Včera odpluly dvě dělové lodice do Rudého moře. pl- „Ikdamu“ budou po skončení poutí v Hedžasu pro vedeny rozsáhlé reformy. Situace v Hl ed žasu zdá se býti kritickou.
Suchojlinov Ivanov Horn Lands Mohamedův Vídeň Petrohrad Londýn Cařihrad Mekka Hedžas Medina rudý moře ty soký škola technický v Praga Wiener Zeitung
12 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně Ko svolání evropské konference. M. Z Kolína nad Rýnem, 16. prosince. Dl petrohradského telegramu „Köln. Ztgu.“ způso sobilo smírné vystoupení Rakousko- Uherska v Petrohradě i v Cařibradě při- znivější rozpoložení, jež dojde výrazu řečí ministra Izvolského v říšské dumě. Také veřejný tisk pojednává o běžných věcech vý- chodních již mnohem klidněji, ačkoli se obecně s důrazem vytýká, že uzpání annexe Bosny a Hereegoviny státi se může jenom za jisté kompensace a ná- hrady. Jsou však přece viditelny spodní prou dy, které povolnost Rakousko-Uherska tenden čně vykládají a ji v opačném smyslu vykořisťují Proto žádají přátelé míru, aby vláda ruská řeč ministra Izvolského svoje záměry jasně a ur čitě vyznačila a takto za hranicemi i doma stav věcí vyjasnila. Klidné prý rozřešení balkánských otázel. Z Londýna, 16. prosince. (K. k.) »Mor nin Post« praví, že balkánské otáz ky bu dou dle všeho pokojně rozřešeny Rakousku možno prý blahopřát že změnilo svůj tón. Záleží zvláště na tom. aby Srbsku a Černé Hoře dokázalo, že nem žádných zámyslů proti jich neod vislosti a že přeje si pokojného poměru k nim. Kdyby dokázalo to Rakousko-Uhersko koncesemi, ba dokonce koncese m teritorialními, stál by výsledek za mnoho čtverečních metrů skal na pobřeží moře Jader- ského, nebo na jižních hranicích Bosny a Her- cegoviny. Úkolem konference, jež ko nati se bude patrně po dosa žen dohody mezi Rakousko-Uherskem a Tureckem, bylo by rokovati o obnovení finanční neodvislositi Turecka.
Köln Balkán Kolín nad Rýn RakouskoUhersko Petrohrad Bosna Rakousko Uhersko Londýn Srbsko Černá hoře Jadera Turecko Mor nin Post Heracegovina
13 article
Zahájení tureckého parlamentu. Z Cařihradu, 16. prosince. (K k.) Min sterská rada stanovila definitivně obřady pr zejtřejší zahájení parlamentu Pro obmezenost místa zůčastní se ho mimo po slance jenom 150 osob, mezi nimi 27 domá cích a zahraničních novinářů V seznamu po zvaných jest mimo senátory, členy kabinetua nejvyšší státní úřadníky 16 diplomatických před- nostů s tlumočníky, všichní eírkevní pohlaváři delegáti Dette Publique, bankovní a železniční ředitelé, dlící zde členové balkánského výboro. 12 členů mladotureckého komitétu, universitní profesoři a zástupci volebního výboru. Program byl telegrafován do všech provincií a den za- hájení vyhlášen za říšský svátek. Bylo vydáno iradé, že nepojede sultán lodí, nýbrž po zem starým mostem k parlamentu. Z turecké miňisterské rady. Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) V dnešní mi nisterské radě podal velký vezír zprávu o jed nání s Rakousko-Uherskem a prohlásil, že velevyslanec markrabě Pallavicini očekává se zřele lem na nedělní zprávu Porty příslušné pokyny. Po kud jde o boykot. bylo v ministerské radě usne- seno, že, dovezou-li rakouské lodi zboží vlastními skládacími plavidty až k celnímu úřadu, musí no siči břemen z celního úřadu zboží tot z oněch plavidel složiti, že však nelz k tomu nutiti soukromé nosiče břeme na nábřeží. Tři členové výboru konferovaliz ministerské rady a po ní s velkým vezírem a mi- nistrem vnitra o organisaci parl ame n tu o boykotu a o jiných zálezitostech. Postavení vel- kovezíra Kiamila paše zdá se býti zprávou Achmed Rizi o vážnosti politiky Kiamilovy v Evropě, jakot i následkem vlivu Achmeda Rizi na výbor přes mla- dolurecké tiskové tažení i mezi Mladoturky o pě upevněno. Bylo dáno heslo, a by Kiamil by udržen až do konference.
Pallavicini Achmed Cařihrad Rakousko Uhersko Evropa Dette Publique
14 article
Reorganisace tureckého celnictí. Z Calihradu, 16. prosince. (K. k) Ministerská rada se usnesla engažovali Angličana Gramíorta na 3 leta, aby reorganisoval celnictví. Z Cařihradu, 15. prosince. (K. k.) Obvyklá ministerská rada, která se měla konati zejtra, konala se dnes. Bylo v ní za souhlasu sultá- nova j menováno 39 senátorů, mez nimiž jsou 3 Řekové, 3 Armé nci, 1 Bulhar (metropolita bitolský), 1 Valach a 1 israelita. Velkosibská propaganda dosud sbraší. Ze Záhřeba, 15. prosince. (K. k.) Obchodní jednatel Rade Malobačič byl v Topusku zatčen a dodán záhřebskému soudu pro vele- zradu, jíž prý sedopustil úča- stína velkosrbské propagandě. Úplný klid v Kotoru. Ze Štyrského Hradce, dne 16. prosince. »Tagesp.« telegrafují z Kotoru: Naproti za- hraničním pověstem možno konstatovati, že situace zdejší jest úplně nor- mální. Na poslední trh týdenní při sli zase poprvé četní Černohorci p lodinami, což se již po několik nedal
Angličan Bulhar Tagesp Cařihrad Záhřeb Kotor Štyrský Hradec Řek Rade Malobačič
15 article
Turečtí senátoři
17 article Říšská rada
Říšská rada Poslanecká sněmovna. (Schůze 120.) Ve Vídni, 16. prosince. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů-.) Po bonři klid. — Rokuje se o za- brání Bosny a Hercegoviny — Kníže Liechtenstein horli proti pa- novačnosti Maďarů a proti náro- kům Uherska a zabrané země. Pro- hlašuje se pro rozsáhlou samosprá- vu a sjednocení Chorvatů a Srbů pod habsburským žezlem. — Dr Šusteršlě reklamuje zabrané země jménem jihoslovanského klubua žádá, aby tam zavedena byla sku- tečná, pravá a nefalšovaná ústav- nost — Poslanec Némec kritlsuje dosavadní správu zabraných zem a žádá pro ně naprostou samo- správu. — Po Němcovi mluví Vše- němec Malik. Po rozruchu, hlaku, lomozu a řevu vče- rejší schůze, která trvala plnýl ch jedenáct hodin a ve které událost ná- sledovala za událostí, dostavil se dnes n a pro- stý, v pravdě idylický kllild. Ale ro- kování konané dnes jest mnohem zajímavější také dalekosáhlejší a pronikavější, než byla vče- rejší rozprava, na které celé hodin nebralo také účastenství více o sob než 8. Poslanecká sněmovna dneškem počíná zaujímati a vytýkati svoje sta- novisko k annexi Bosny a Herce- goviny, zároveň však pronášeti pevnou vůli, aby v zemích těch neprodleně za- vedla se ústavno st Diskuse koná se současně o třech ná- vrzích: o návrhu prince Aloi s Liechtensteina, aby vládní předloha ve přičině snnexe Bosny a Hercegoviny i hn e se vyřídila, o návrhu posl. Šuster- šiče na zavedení lidové represen-
Liechtenstein Maďar Chorvat Srba Šusteršl Némec Malik Šuster Vídeň Bosna Hercegovina Uhersko poslanecký sněmovna
18 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Duševní prace a spanei- William T. Stoad, vydavate! »Reviewo Reviews«, uspořádal anketu o otázce významu spánku, pro moderního člověka tak důležité, n niž odpovědělo asi sto mužů, zaujímajícíeh v apglickém duševním a kulturním životě vůdčí postavent. Názor, že dnes vůbec mnoho spím a že již tři nebo čtyři hodiny odpočinku stači se těmito sebranými výroky skoro vesměs vy vraci. Většina tázaných doznala, že musejí ne jméně šest až devět hodin v noci spáli, aby oPa druhého dne byli svěží. Uvádí se často příklad Bedřicha Velikého nebo Napoleona, jimž stačil minimální nočn odpočinek, aby opět osvěžili svě duševní sily. ale naproti tomu je mnoho genišlních lidí, kterí měli zapolřebí vydalného nočního odpočinku Náležel k nim Goethe a Nawton označil jednou v listě spánek přímo jako hlavní podmínku svého zdraví, »Morfeus jest mým nejlepším druhem,« píše, »bez osmi až devíti hodin spánku nestál by pisafel tohoto listu ani za paruku me- tarovu.« Překvapuje přímo, jak málo zodpovída- jieích se vyslovilo pro odpolední spánek. Skoro všichni odpovídali věcné, ale Gä. B Shaw dal několik rozmarných odpovědí. Otázka zněla, jak dlouho musi spáti, aby své duševní síly mohl stupňovati k nejvyšši činnosti. Odpo- věděl: »Nikdy jsem se nepokusil stupňovati své duševní sily k tak nebezpečnému hodu. Ne- besa jen vědí, jaký výsledek by to mělo. Nejste spokojen s mými duševními silami, jaké jsou? Chcste ještě více?« Nejmenší po- třebu spánku vykazuje profesor sir W. M.
William Stoad Reviews Veliký Napoleon Goethe Nawton Morfeus Gä Shaw W M
19 article
Ramsay, jenž pokládá za dostalečné tři až čtyři hodiny při dobrém zdraví a ne přiliš namáhavé duševní činnosti. Nejdelšího spánku vyžaduje 78letý William Michael Rossetli, známý průkop nik praerafaelitů a bratr malíře-básníka, totiž devět až devět a půl hodiny. Čtyři z tázaných spí osm až devět hodin, dvacet prohlašuje osm hodin za normální dobu spánku, deset z nich sedm až osm hodin, osm šest až sedm hodin, čtyři asi šest hodin a dva pět a půl hodiny. Herečka Ellen Terryová eftí se po čtyřec až pěti hodinách osvěžena, spisovatel G. R Sims je spokojen se čtyřmi až pěti hodinami Ti, kdož spí málo, odškodňují se ovšem často spánkem po obědě. Ellen Terryová spí pra- videlně odpoledne půl hodiny. Jen ubohý Sims nenalezá ani odpoledne odpočinku; zkusil sice často spáti ve dne, ale probudil se vždy s bole- ním hlavy. Praví vůbec: »Spánek jest ovšem nutný, ale neshledávám jej osvěžujícím. Je m naopak vždy lépe před spánkem, než kdyžs probudím.« Pro odpolední spánek je také re- daktor Massingham, ačkoli spí v noci sedm ho- din. »Pro přiležitostně zdřimnuti,« praví, »je dolní sněmovna neocenitelná.«.
Ramsay William Michael Rossetnout Terryová Sims
20 article
Doba, kdy se chodí spat, udává se ovšem velmi různě. »Ministr vojenství Haldane chodi spat ve tři hodiny v noci, pořádní lidé v pol- noci, lidumilové v daset hodin.« Většina vyslovuje se pro dobu mezi jede- náctou a dvanáctou hodmou v noci. Herci členové parlamentu nedostávají se tak brzy do peřin, vykonávají-li své povolání. Beerbcom Tre chodí spat v deset hodin, nebraje-li; je-li za- městnán na jevišli, přijde do postele mezi jednou a čivrtou hodinou. Forbes Robertson chodí spat mezi dvanáctou a jednou, o svátcíeh v jedenáct Známý spisovatel Hall Caine praví: »Způ- sob mého spánku je pro mne mnohem důleži- tější než jeho délka. Spím-li čtyři až pět hodin opravdu dobře, cilim se nejsilnějším. To však
Haldane Forbes Robertson Hall Cain Beerbcom tre
21 article
se mi stane jednou za deset nocí. Ode tří le mám pocit, jako bych byl nikdy v této době nepozbyl vědomi. Doma a při práci ulehám asi v deset; v létě jsem již ve čtyři hodiny ráno u psacího stolu. Co bylo mezi tou dobou. jest »něco jiného.« Po noci dobrého spánku pracuji o dvě hodiny déle a lépe, než co svedu za celý týden po nocích, v nichž byl spánek nestálý a špatný.« Hall Caine může také vyprávěti o uspáv- cích prostředeích, k nimž se vztahoval třel bod dolazníku. »Nikdy jsem nenalezl uspávac prostředek«, píše, »jenž by byl přirozený a zá roveň účinný. Po celý svůj život jsem trpěi nespavostí a zkusil jsem skoro všechny pro- středky. Celkem mohu říci, že nejlepším pro- středkem proti nespavosti jest — snášeti ji. I v bdění jest jakési odškodnění.« Také Sim nalezá v nespavosti hořko sladkou náhradu za postrádané dobrodiní apánku. »Nespavost jest pro loho, jehož fantasie musl pracovati, často skrytým požehnáním. Mozek jest činný. Ně- které z mých nejlepších myšlenek, jež jsem kdy měl, připadly mi, když jsem ležel ve bdění za hluboké noci.« vr
Hall Cain Sim
22 article
Dobrý prostředek proti nespavosti, ovšem nikterak nový, doporučuje starý W. Michael Rossetti: »Nemohuli v posteli spáti, neznám nie lepšlho než počitati v mysli od 1 do 150 až 200 stále s velmi pomalým, pravidelným vý- razem. To mi pomohlo často, ale ne vždycky Potom však vím ještě jeden prostředek: Opa kuji si v duchu báseň, kterou umím z paměti Tak jsem přešel často první dva zpěvy Dan tova »Pekla«. Shaw prohlašuje, že nikdy ne- trpěl nespavostí; jen když měl něco velmi ne- příjemného v hlavě, bděl mnohdy půl hodiny asi kolem čtvrté hodiny ráno, pak ale se mu vždy podařilo opět usnouti. Šnozí doporučují jako prostředek proti ne spavosti tělesnou námahu večer a málo jisti na noc. Někteří radí: »Čtěte knihu.« Nejvíce však se zavděčil pořadateli ankety generál Jan Ha- milton, jenž píše: »Nejlepším prostředkem proi nespavosti jest čtení »Review of Reviewst. Stead otiskuje toto poch bné doporučení tučně a připojil k tomu: »0, kdyby jen deset pro- cent těch, kteří trpí nespavosti, stalo se mými odběrateli, pak bych dosáhl svého štěstí. Schva luji radu generálovu a přijímám ji jako velkou poklonu. Přinášeli znaveným lidským bytostem balsám klidu, bylo by mou nejvyšší snabou. Jak šťasten bych byl, kdyby každý. Angličan še každé noci spat s exemplářem mé Reviev v ruce !« = Město bez vedy. Město Halbersladt, čítající 50.000 obyvatelů, bylo náhle stíženo velkým nedo- statkem vody. Městské lázně musily býti zavřeny cena za krychlový metr vody stoupla o 100 proc. z 25 na 50 fenyků. Odbornici soudí, že náhlý úby tek vody souvisí a posledním velkým zemětřesením ve Voigtlandu. = Obrovská defrandace byla spáchána v Am sterodamě. Jistý obchodaik s diamanty zmizel se zbožím v ceně 1.900.000 K, které vylákal na deset firmách. Po zločinci není posud stopy.
W Michael Rossetti dan Shaw Jan ha Stead Angličan Halbersladt Review of Reviewst
23 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. XDo české domácnosli česká kniha!. Dojímá dnes slesk, kterým touží Potilia bistorira r. 1584. vy daná u slavného impressora Daniela Adama z Vele- a měšťanům, aby své slavína, jak náleží pánům a na dobré knihy če bibliolheky aneb libráře měl jsou staří předkové naš ské náklady činili: Jak prý přícházeli a jak velike nesnadno a těžce k knihám s lěžkem tomau kdm náklady na ně činiti musili a bedlivě pováží. Nej uvěří, leč toho dvého zdrávě prvé že jsou všecky a všelijaké knihy psáti musili kterážto věc neloliko mnoho chvíle a času potřebo vala, ale i přepisování takové, poněvadž toho žád ý nerad darmo dělal, mnoho peněz stále. Druhé, žes takové knihy obyčejně na pergaméně psávaly, kte- rýžto za veliké peníze kupován a ještě s těžkostí v dostatku dosažen byl. Jakž pak některé knihy pro nedostatek pergaménu na březových kůrách se psá- valy. A protož s nemalým jest podivením, kterak jsou staří v tom nedostatku papíru a kněh takovou pil- nost k učení vynaložiti aneb k pravému umění moudrosi přijiti, anobrž i tak mnoho dobrých užitečných kněh nashromažditi mobli . . . Z těchto zlých časův našich všecko toto v posměchu jest a v potupě a nenachází se více taková piinost při shroma dováni a chování dobrých kněh . . . My těchto let (1581) takivou přležitost a přínodnost máme k shromažďování užitečných iněh, jakéž jest od počátku světa nikdá nebylo. Nejprvé v tom, že lidě papír k tomu užitečný a potřebný dělati umějí.
Daniel Adam Vele
24 article
Druhé a nejvíce, že tisknutí a llačení knéh, které před 143 lety v Nemcích nalezeno a již témněř po všem světě se rozneslo, ku pomoci máme. Nebo skrze to oměni více se v jednom tehodní vytlačí, než prré mncho osob za celý rok napsati mohlo. Z té přičiny za paměti naší všelijaké nejlepší knihy, kteréž se jes ště nacházely a pozůstávaly, na světlo vydány jsou a veliký počet jich za desti skrovné peníze spraven býti může. Tak že by jeden snadno měštěnína aneb sic učeného některého muže v městě nalezl, kterýž více dobrých knéh v své b bliolhece má nežli před časy něklerý bohstý král neb kníže s velikými na- klady shromážděti a míti mohl. A protož jistě měli by velicí pá i a knížata se vší piinosti o to se sna- žili a pracovati, aby takové příležitosti a přihodno- sti nadarmo pominouti nedali. Nebo mnohé knihy dobré nyní se Ulači a vůbec vydávají, kteréž snad po stu lelech s těžkosti dosaženy budou, jestliže s pilně a bedlivý n schovají. Patříme na to nejed ou, kterák mnol á knižata a pání tak mnoho smějí pojed- nou probrati za jeden večer, že by na ly peníze slavnou a hojnou librař naříditi a spraviti mohli. Avšak nicmé ě nacházeji se při páních a k Ižatech tukové rady kteříž mysli, že všecky věci dobře řídí a vy konají, když pány své na tom stavějí, aby měli lesy k honění zvěři, aby v komoře j ch doxti paněz leželo a důchodové se na nejvyšší zlepševaly, aby střil ice neb cejkhaus střelbou malou i velikou, zbrojí, braněmi a jinými všemi polřebami válečným dostatečně opatřena byla. Také duchovní mají dbáti o keihy, aby: tím chvalitebným skutkem, to jest, vzděláním a nařízením bibliothek a náležilým opa- třením škyl, slavné jméno sobě učiniti a věšpou po- chvalu i památku získati a způsob. ti mob Č. Zibrt.
Ulač Č . Zibrt