2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
prosince 1908. Cislo 337.
4
article
slva a přodnosl spolu naléhavý jeho požadavek.
aby bozodkladně odčiněna byla pohana, která
slala se celému národu prohlášením náhlého
seudu v Praze. Okrosní hojtman p. Chotaš slíbil,
že tak uějní neprodleně, žádal však za zacho
voní klidu. Výsledek depulace sdělil p. poslane
s čekajícími zástupy, které po zapění národní
hyn ny a písně „Ilej Slované!“ rozešly se s uji
štöním, že budou demonstrnce stupřovati, ne
bude-li pohana, učiněná národu českému, co
nejdříve odčiněna.
Z Jaroměře. Rada král, věnného města Ja
roměře uvažujíe ve schůzi své dne 4. prosince
1908 o potupě, která vržena byla na celý če-
ský národ bezdůvodným uvalením stanného práva
na hlavní město českého království, kde stačil
prostý zákaz buršáckých provokací, usnesla se
jednomyslně, aby jměnem jejím vysloven by
protest proti tomuto brutálnímu jednání vlády.
Veškeré poslance české na radě říšské žádá
městská rada, aby postupovali jednotně v otáz
kách národních a vyvodili najpřísnější důsledký
z nového vládního ústrku. V Jaroměři, 5. pro-
since 1908. V. Páealt, slarosta.
Chotaš
V Páealt
Praha
Jaroměř
Rada král
Ilej Slovan
5
article
Němci v Německu proti Čechům.
Povolané kruhy české jsou povinny pečlivé
sledovati vše, co se nyní děje v říšsko-něme-
ckém tisku proti českému národu a proti české
zemi. Rejdy ty začaly prolhaným protičeským
štvaním a osočováním českého lidu a města
Prahy, potom přešly k výzvám k zakročení
říšsko-německých kruhů politických a státních
na příslušných místech ve Vídni a zároveň oká
zale se organisnje také peněžní pomoc říšských
Němců předlitavským, Slovany prý ohroženým
přislušníkům národa německého. Řišsko německé
listy uvořejňují právě provolání »Spolku pro ně-
mectví v cizině« a jeho mužských, ženských i
akademiekých odborů v Německu; provoláni
žádá sbírání peněz na podporu předlilavských
Němců. Zároveň uveřejňuje provolání téhož
smyslu »Svaz rakouských Němců v říši ně-
mecké«.
Srovnají-li se všechny tyfo činy, zajisté ob-
jeví se pozorovateli celý děj: uvědoměle
soustavně organisovsné nov
hnuti řlšsko-uěm. politiky vnitřn
pro předlitavské soukmenovce.
Nám pak musí dovoleno býti mínění, že se
o této agilační výpravě i o jejich cllech Něme
monarehie habsburské dohodli se spřízněnými
politiky Německa, pod žezlem hohenzollerským
sjednoceného. Nenipoprve, co z Berlín
děje se nátlak na Vídeň ve smělru
protičeském. Berlln pomáhal mařit fanda-
mentální články, později češti poslanci svobodo
myslní musili energicky vystoupili proti řišsko-
německému vyslanei vídeňskému knížeti Filipu
Eulenburgovi, nyní smutně pověstnému Harde
novým sensačním odhalením, jakožto podpo-
rovateli a podněcovateli politi-
ckého výboje Němců předlitav-
ských, a teď v tčchto dnech pozorujeme ho-
tovou mobilisaci řišskoněmecké
vnitřní organisace proti nám. Po
slanci čeští by chybili, kdyby proti tomuto útoku
němectví neučinili vše, co kdekoliv učimti mo
hou.
Němec
Čecho
Eulenburg
Německo
Praha
Vídeň
Berlín
6
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— »České« porotni líčení v Chebu. Ob
pražské orgány německého kasina uveřejnily
dnes v poledne souhlasnou věcně zprávu o po-
rotním ličení 5. t. m. v Chebu konaném a za-
jímavém po stránce jazykové. Žalován byl Karel
Král, občan národnosti české za to, že dne 31.
srpna t. r. při taneční zábavě ve vesničce Gfellu
u Karlových Varů zabil nožem účastníka téže
zábavy Václ. Mautha a jiné dva pobodal. So-
botní ličení — tak vykládají věc německé den-
níky pražské — mělo z počátku býti aspoň
částečně české, poněvadž žalovaný pro-
hlásil ve vyšetřování, že neni mocen ja-
zyka německého, a také někteři svědkové
neumějí německy. Další zpráva »Bohemie« je
tak zajímava, že je třeba uvésti ji doslovně
»Jakmile se o tom v městé zvědělo (jak se
tom mohlo zvěděli, když předběžné vyšetřování
je tajné? Red), uplatnilo se ž ivé odvetne
hnuti (již tedy nikoli »živé rozhořčení«, jak
se tvrdivalo dosud. Red.) i podařílo se
(kemu a u koho? Red.), zameziti konání
českého porotního přeličení v Chebu. Toliko jako
tlumočník pro přeličení povolán byl ně-
mecký zemský soudní rada dr. Freyer, kterí
Král
Václ
doktor
Freyer
Cheb
Gfell
Karlová Vary
Reda
Bohemia
7
article
s mladými čeledníky ze stájí, při čemž se pro-
váděly dětské hry. Jindy byli tito lidé králen
v tureckém pokoji v Linderhofu pohostěni, po
dáván jim sorbet a dostali dýmky, aby kouřili
Král, jenž viděl svůj ideál v Ludviku XI V.-
po vystoupení Zieglera z tajného se vůbec vzdal
styku se vzdělanými lidmi a obcoval jen se
služebnictvem. V posledních letech nebyla
žádná dvorni hostina, žádná sudience a nebylo
už ani přimého styku s kabinetem. Rozkazy a
dopisy byly sprostředkovány služebnictvem a li-
stiny ležely časlo několik dní nevyřízeny. Na
konee byly nejvyšší rozknzy sdělovány vždy jen
zavřenými dveřmi. Služebnictvo musilo škrabá
ním na dveče naznačuvati, že porozumělo. Kde
aměl vstoupiti, musil se hluboce skloniti a atre
žiti se, aby na krále nepohlédl, nebo naň ne
promluvil. Každý směl se dorozumiv ati jee
znameními.
Král měl ustavičně strach před pronásle
dováním, pročež také byl nařizen urážlivý čet
nieký průvod při jeho vyjižďkách, proti němuž
ministr šl. Feilitzsch marně činil námitky. Bylo
zjištěno, že král vyjiždél v kroji Ludvíka Xiv
s kornnou a v purpuru a nařídil tajnému ra
dovi sl. Löhrovi, aby vyhledal zemi, kde by
byla možná absolutní vláda, aby ji mohl zamě-
nili za Bavorsko. Zajímavo jest, že rozkaz tenie
byl skutečně proveden! Král dal skutečně psát
suhtánovi, že by chtél vymémti Cypr za Ba
vorsko.
Král
Ziegler
Ludvík Xiv
Bavorsko
Ludvik XI V
8
article
= Neobyčejné nálezy diamantů v Brasilii
Z Minas Gernes doci ázejí zprávy o neobyčej ých
nálezech diamantů a zdá se, že lam vypukla přime
diamantová horečka. U Estrella de Sul v nižínácl
řeky Bagagemu počinají dobývali oblázky, jež jsou
bohatě na diamanty. Dva Spaněje, kleří tam nedávno
přišti, přivezli s sebou potápěčský přistroj a doufaji.
že dosáhnou velkého výlěžku. Byy nalezeny j ž
velmi krásné drahokamy, jež prodány za vysoké
ceny. Také na řece Garimpu u Abbada dos Doura-
dos pyly již zahájeny práce. Jiatý list v Mlinas
je slovem i písmem mocen několika slovanskýeh
jazvká.« Dále sděluje »Boh. «, ža přalíčení bylo
přílomno mnoho obecenstva, zemští poslanei
Mayor a dr. Bernardin, pak pořadatel chebské
revolty mezi občany, městský radní dr. Karg.
Žalovaného hájil chebský advukát dr. Utschig-
Žalovaný vypovidal německy, dr. Freyer tlumočil
pouze výpovědi dvou českých svědků. Žalovaný
byl odsouzen do těžkého žaláře na 5 let. —
Na tom nyní nezáleží, ale na tom záleží, že
sděleným přelíčením bylo v Chebu znova poru-
šeno právo jazyka českého. Platné jazykoré
předpisy neznají tlumočníků zemských jazy ků.
nýbrž líčení má se konati jazykem obžalova-
ného. Instituce tlumočníků domáhají se teprve
Němci při úpravě jazykového zákona, a v Chebu
patrně ve prospěch tohoto požadavku chtěji
utvořiti prejudie: zavedli ulumočnictví via facti.
Rozumi se, že tato nová stránka jazyková
vzpoury chebské musí býti zástupei českými
nejdůrazněji odmítnuta.
— „Nejvyšší strážce vral nžmeckélio kasina.
Abbado
doktor
Bernardin
kargo
Utschig
Freyer
Němec
Minas
Estrella jít Sula
Garimpa
Douro
Mayor
Cheb
9
article
Píše se nám: Četl jsam denní zprávu v „Nár. Li
stech“ ze dne 30. listopadu o surových nadávkách
známého dra. „Mallyho“ českému lidu na komumnersu
v kasině a povšíml jsem si poznámky, že pan „Ma-
ly“ jest nepochybně velmi blízkým pokrev ním pří-
buzným této české „chátry“. Ano, máte pravdu, jesí
to odřezanec nejhoršího druhu. Pecház
z ryze českého rodu Malých, kterýž ze Žloukovie
(okr. křivoklátský) rozšířil se do mnohých jiných míst
v Čechách. Toké v Berouně usedlá jest jedna linie
tohoto rodu. A právě z této berounské linie pocház
poslanec „Mally“. Typickou známkou tohoto rodu jes
remeslo obuvnické. Již jeden prapraděd byl obuvní-
kem a spolu rolníkem; jeden pak z pradědů byl m
šťanem berounským a váženým mistrem obuvnickým
Ofec dra. Mallyho sludoval, stal se profesorem a tu
ším, také okr. škol. inspektorem v Kadani. Z tohe
všeho tze víděti, že pan „Mally“ pochůzí příme
z této české „luzy“. Ale tato česká „luza“ stydlí s
dnes z hloubi srdce za to, že má v příbuzenstvu t-
kového odpadllka. Opčt jeden důkaz, že „poturčenee
horší Tuska“.
— Menšinový komitét školský v Praz
má důležitou poradu dnes v pondělí přesně
7. hodině večer. Na pořadu rokování o rozhod
nutích ministerstva vyučování a odročení stávky.
včera v Duchcově schváleném.
Mally
Malá
Tusk
Ma
Žloukovie
Čechy
Beroun
Kadaň
Duchcov
10
article
— Zadržený holdovaci telegram. V před-
večer císařova panovniekého jubilea chtěli, jak
orgány německého kasina sdělují, někteří pro-
fesoři německé techniky pražské odeslati císaři
holdovací telegram, ve kterémž mimo projevy
loyality také žalovali na chování se Čechů
Praze oproti Němcům. Avšak rektor techniky
odeslání tohoto telegramu zakázal. Jaký byl ob-
sah onoho telegramu, může se nyní ovšem
každý domyslit.
— Pohřeb pana MÚDra. Ervína Crhy, zvěčněléh
odbotného lěkaře a em. klinického asistenta, kona
se o 4. hod. odpolední za ohromné účasti obecen-
stva. Zesnulý, Bifetý tékař, který sotva 1 půl roku
na Král. Vinohradech působil, získal si v tak krátké
své činnosti veliké důvěry a lásky svých klientů, ná-
ležejících všem vrstvám občanským. Svou obětavast
a šlechetnust prokazoval v stejné míře bohal ému
i chudému. Předobré sráce jeho bylo prosto zištnosli.
Když juho tělesná schránka k věčnému spánku byla
uložena, spousta kytic sypala se na jeho rakev z ru-
kou dam, ktetéžlo přišly v hojném počtu, aby zvěč-
nělému prokázaly v plné míře zaslouženou poslední
poctu. Čest jeho pamatce!
— Deputace a minlstra krajana. (Pův. zpráva.)
Dazs odpoledne dostavila se do bytu ministra kra-
jala dra. Žáčka v Olomoucí deputace, která žadal
jej za ochranu české meušiny olomoucké oproli rad-
niční policni a za sestátnění policie olomoucké
vůbec. V depulaci byli pp. komorni rada Zem an,
knibtiskař Procházka a dr. Smrčka, který mě
uloženo, aby požádal ministra krajana za ochran
žurnalistů olomouckých, kteří vykonávají svou repor-
terskou povinno t, a jsou policií zatýkáni a znasl-
ňováni. Miuistr sllbul deputaci, že v žádaném sméru
Čecho
Němec
MÚDr
Crha
Král
Žáček
Procházka
doktor
Smrčka
Praha
Vinohrady
Olomouc
11
article
= Český dům a slovanský hotsl ve Vídni. V po
slední pohnuté dubě politické, kdy rozplnavost nžme-
cká nabývá čím dále tim osudnějších a nrozivějších
forem, nastal českým menšinám těžký život. Ten
nejtěžší jest však údělem důležitě, skoro půlmalionevé
české menšiny ve Vídni. Jsme zde živlem, stejicím
mimo základní zákony říšské, jedná-li se o ochranu
našeho národního bylí. V tom moři příkoří a útisků
národních musíme však nalézti pevnou půdu, ostrov
kde by český čiověk se cítil doma, kde by moh
opravdu kulturně zíli a kde by mohl nabýti nových
sil k dalžr obraně proti stále se vzmáhajicímu pří-
boji bezpráví. Otázka Českého domu ve Vídri stáva
se stále naléhavější, stává se otázkou všenárodní
jak uznali a prohlásili předáci českého poslanectva.
zakro-l
Vídeň
12
article
Geraes sděluje o podivném nálezu diamantu: Chudá
žena jménem Marcolina dala mrzákovi José Firmi-
novi štěrk z podiahy své chatrče, aby jej vypral
Mrzák dobelhal se na svých beriách k řece a počaí
práti štěrk. Brzy nalezi krásný čirý dvoukarato ý
diamant. Šťastní majitelé prodali drahokam za 23
dollarů kapitánu Veliosovi.
Marcolin
José Fir
Velios
13
article
Jindy a nyní.
Jindy a nyní.
X Řád o obecních studnicích z r. 1602. Radní
písař v Starém Městé pražském Martin Carchesiua
jinak Kraus z Krausenthalu vykládá v Knížce, obsa-
hující stav městský, vydané r. 1602, o nezbytnosti
pitné vody pro každé město pod názvem: O obec-
ních studnicích. Jaký fortel město, kteréž čerstvou
studničnou vodou opatřeno jest, před jinými, ježt
toliko z nečistých močidel a lonží ji važiti, aneb z da-
leka v nádobách voziti a nositi dáti musejl, máa
předčí, to se v takových místech, kdež čerstvých
studnic není, s velikým obtížením vskutku nachází.
Protož obec městská, kteráž v tom nedostatek trpí
siušně nejvíce o to pečovati, i k tumu se přičiniti
má a povinna jest, aby, pokudž možné, na všech
místech čerství pramenové studniční vyhiedani
k městu vedeni, pokudž by se pak těch miti nemoblo.
příhodné cisterny, do niebž by se voda dešťová svo-
zovala, způsobeny byly. Kterážto voda potom když
se ssadí a učistí člověku něco užitečnější a prospěš-
nějšl, nežli jiné z země se prejštící studnice být
může. Mimo tu užitečnost a prospěšnost čerstvých
vod, podle každodenního jich pro lidi a hovada uší-
vaní, nicméně také vody v čas nebezpečenství ohně,
kdež hned pojednou v příčině nedostalku jí, cele
město ohněm položeno býti může, velice potřebí jest.
K tomu i každodenní zkušení to pa-
trně ukazuje a lidé učení píší, že v těch
mistech, kdež čistá voda picljest, oby
čejně také suptilného a vtipnéjšího
rozumu lidé se nalézají. A zase, kdez
vody kalné a smrduté jsou, tu lidé ne
zdařilí a rozumu zpozdilého s k učen
Č. ZIbrt.
neschopni bývajll
Carchesiu
Kraus
Krausenthala
ZIbrt
14
article
Český dům jest pro českou menšinu víďdeňiskouzi
vatní nutností, jejíž splnění bude znamenati koncen
traci sil, viditelné znamení svornosti, jakož i trva-
lou záruku lepších časů. Český dům bude podnik
zbudovaný na mohutných a pevných základech ho-
spodářských, neboť má ve svých zdech spojovatí slo
vanský hotel a místnosti restaurační a kavárnické
Povážíme-li, jak početně silnou jest česká menšina
víďeňská a jak mocný a čilý jest ve Vídni cizinecký
ruch slovanský, odkázaný až dosuď na hotely a re
staurace německé, pak si můžeme právem tvrdili, ž
nebyle dosud v hospedářském světě českém podniku
— toho druhu — který by zasluhoval do té míry
pozernosti majelných kruhů českých, nehledě ani
k dalekosáhlěmu významu národnímu. V Českém do-
mě bude také umístěna obchodní agenlura, ústav pro
sprostředkování služeb a Česká záložna, která již
nyní mocně zasahuje do zdejšího živola hospodář
ského. Podnik s tak bohatými zdroji příjmu da s
bez obtíží spojili s nákladnými, méně výnosným
podniky, jimiž budou: stálé jeviště, koncertní dvo
rana, veřejná čítárna a knihovna, tělocvična a útulna
pro učně a služebné atd. Z uvedeného jest jasně pa
trno, že družstvo „Český dům ve Vídni“, zapsané
společenstvo s ručením obmezeným I., Tiefer Grabe
7, nemusí nabízeti své 20-, 100-, 200korunové podíly.
které se již dnes 4%% zůrokují, pod obvyklým hesiem
národní oběti, ale s poukazem na budoucí čistý zisk
Vídeň
Tiefer Grab 7
ústav pro sprostředkování služba
Český záložna
Český dům
15
article
Faktická cena podílů jest o 11.3% vyšší, než nomi
nální. Dosud upsalo a složila 1851 podílnků podílů
za 251.240 K. Upisovací akce měla v posledníc
třech letech neočekávaný úspěch, zvláště přičinění
upřímných přátel Čechů vídeňských J. E. min. P
ráka a Karla hraběle Seilerna, který jest předsedou
družstva a majitelem podílů v ceně 30.000 K. Zn
něný upsaný kapitál nedostačí však na získání při
měřeného, centrálně položeného stavebního pazem
ku, jaký se nám právě ke koupi nabízí. Prote rezvi
nulo družstvo všestrannou, intensivní agilaci, aby
uvědomile nejšimší českou veřejnost o svém národ
ním, osvětovém a hospodářském podniku a usplsilo
lak jeho hrzké uskulečnění.
— Prominutí disc plinárních trestů a zaslaven
vyšolřování u drah. Ministerstvo drah u příležitost
císařského jubilea vydalo výnos, jimž všem úřadní
kům a zřízencům státních drah pronsíjejí se vešker
disciplinární tresty, jakož i zastavuji se vyšetřován
s nimi zavedená. Totéž máů se státi u finanční stráž-
a u pošt.
— Úprava platá e. k. poštovníuh oficiantů ne
byla dosué, ačkoliv má zpětnou platnosi od 1. října
t. r., publikována. Následkem tohoto neodůvedněného
oddalování vzmáhá se v řadách pošt. oliciantů velká
nespokojenost. V neděli 6 t. m. konala se v Praze
důvěrná porada důvěrníků z Čech, Moravy a Slezaku
která měla se usněsti o krucích, které třeba k urych
lení podniknouti. Porada usnesla se vyčkali koníe
rence delegatů ve Vídni 12. t. m. konané, na kter-
bude ruzhodnuto. Přítumní vyslovili se pro nejostřejš
prostředek, poněvadž jsou již nenstátým odročová
ním roztrpčeni. Zákon o zvýšení platů státníchí zří
zenců byl již v červenci přijat a potřebný obno
pariamentem povolen. Jest jen na poštovní správě
aby příslošné nařizení vydala.
Čecho
Karel
Seilern
Prot
Praha
Čechy
Morava
Vídeň
16
article
— Všeobecná nemocenská pokladna na Kladně.
Na podnět clenů Národní jednoty kladenské bylo žá-
dáno o povolení všeobecné registrované nemocenské
pokladny. V těchto dnech došlo povolení této po-
kladny od mistodržitelství k rukonm pana Otakara
Zachara, sládka na Kladně a spolužadatelů. V ži
vot bude nová nemocenská pokladna uvedena v nej-
blížší době,
— Hašení ohnů v Prazo. Před králkou dobou vy-
skytla se v denních listech zpráva, by se uvažovale
o zastaralém způsobu hašení ohňů v Praze pomoei
stikaček a by bylo pomýšleno na náhradu tehoto
způsobu zavedením hydrantů o vysokém tlaku. Jeli-
kož by zpráva tato mohla způsolatí mylné domněn
o poměrech v Praze, jest nulné, podati v tomt
směru náležité objasnění. Jak všvobecně známo, jsou
v Praze zavedený hydranty o vysokém tlaku již ou
dávných dub. Tiak hydrantů jest dle výše místa
u porovnání s vodními reservoiry (vodáronskými
věžemi) různý. Čím výše jest místo položeno, tim
menší vykazují pěíslušné hydranty tlak. Nejmenšt
poměrně ulak jest na král. Vyšehradě. Leč na všecl
místech jest tlak tak velký, že voda z příslušných
hydrantů, hadicemi rozvedená, dosnluje nejvyšákcl
míst budov. Neni v Praze vůbec znám připad, že by
byly práce hašební nedoslatečným takem v hydran-
tech se staly nemožnými. Myšlenka zavodení hy
drantů o vysokém, t. j. dleko vyšším tlaku, než
Zachar
Kladno
Praha
Vyšehrad
17
article
Praze, vznikla v Americe a byla způsobena zcela
jinými poměry, než jsou v Praze. Jest známo, že
domy v Americe maji 20 i více poschodí a počítámne li
patro jen po 4 melrech, dosahují nejvyšší patra 8u
i více metrů nad terrainem! Tu ovšem je třeba k vy-
tlačení vody do této výše mnohem většího Uiaku, než
v Praze A právě tyto mísiní poměry způsobily nut-
nou úvahu o nutnosti opatření hydranlů o vysokém
tlaku. Poměry, kde se otázka tato věntilovala, jseu
tudíž zcela odehylné od poměrů pražských a nelze je
proto aplikovati hez znalosti příčin, ktezé k tomute
nutnému a drahému opalření zavdaly podntět, n
kterékoli město jiné. Zvýšení tlaku v polrubí pruž-
ském na tři- až čtyřikrát tak velký tlak mělo by z
následok nákladné přeměny všech vodáren a přísluš-
ného potruhí a nemělo by toto opatření vlaslně
žadného podstatného důvodu. Při lom dlužno také
uvážiti, že tak ohromný tlak v hydranlech měl by
zá následek i ohromné škody, způsobené při hašen
velkou spoustou vody, hadicemi dodané. Veškeré pří-
stroje, hadce, spojky, proudnice ald. musily by býu
na větší tlak zhotoveny a tím staly by se těžšími, ha
šení obtížnější, nehledě ani k tomu, že by se výlohy
na nasičství nepoměrně zvýšily. Stříkaček se v Praze
ad zavedení hydrantů k hašení vůbec nepoužívá
slouží tyto jeu k dopravě mužstva na požářiště. Str
kačky zde po zavodení hydrantů již byly a měly
se sna proto, by se setřel nálěr zaslaralosti, proste
odložiti? Zajisté nikoli, jelikož jsou k dopravě muž-
stva a uložení hašebních pomůcek výborně způsobilč
A což kdyby se náhodnu stalo a hydranty a to zvlá-
ště v zimě, vypověděly službu neb se porouchaly
Praha
Amerika
18
article
Tu může s výhodcu stříkačky jakožto pomůcky zcel
mimořádné, s velkou výhodou býti použito. Takov
případy se v Praze skutečně staly a byla by bývala
bez stříkaček pomoc vůbec nemožná. Mimo to jsou
při uzavření hydrnntů v některé ulici stříkačky jedi-
nými pemůckami, které jsou schopny větší oheňi uha-
siti. Bylo by tudíž nesprávno stříkačky — kterých se
což opětuji znovu, jen jako dopravního prostředku a
nikoli k bašení v Praze použivá — odsíraniti a to
jen z toho důvodu, by se jakýsi neodůvodněný nátěr
zastaralosti setřel. Jest vskutku nepochopitelno, že
nedovedeme si sami sebe dostatečně vážili a to, co
máme skulečně dobrého, náležitě oceniti. Požární
bezpečnost v Praze est skutečně u porovnání s ji-
nými městy tak dokonalou, že dochází všude zaslou-
ženého uznání. Tak nepatrným počtem velkých ohňů.
Praha
19
article
neštěstí atd. nemůže se poměrně žádné jiné měslo
vykázati. Příčiny jsou ovšem méně známy a proto
je zde uvádím: 1. Jest to především dokonalé konání
požárních přehlklek, kterýmžto preventivním opatře-
ním se odstraňují příčiny vzniku ohně. 2. Dáje jesl
to rychlá pohotovost sboru hasičského rozdětením
strá žnic po všech částech města, takže sventuálně
vzniklý oheň může býti rychlým přispěním v zárod-
ku uhašen. 3. Výcvik sboru a zdatnost jeho při ha-
šení. 4. Dokunalé zařízení v dodávání vody pomnoe
požárních hydrantů. V tomto směru jsme daleku pře
městem Vídní, kde vzdálenost hydrantů činí až 300
metrů, kdežto u nás toliko 70 metrů. Právě tento ne-
dostatek hydrantů vedl ve Vídni k opatření chemi-
ckých stříkaček, které jsou stanoveny pro první pe-
moc na tak dlouho, až se hydrantová voda z pomě
ně vzdálených hydrantů přivede až k místu ohně-
I tenio nedostatek byl Praze před časem a to zcel
bezdůvodně vytknut. Nač třeba v Praze chemických
stžíkaček, kdyz isou hvdranty z nejbližší blízkoat
Dája
Vídeň
Praha
20
article
obně a přivelen! mocnéha Irvalého prouďu vedaího
netrvá niklerak déle, než hadic od chemické stěíka-
čky, která za krátký čas jest vyčerpána. Avšak tin
není ještě snůška hřichů pražských hasičů nixterak
vyčerpána. I poškozování předmětů, v okolí ohně se
nalézajících, se jim vytýká. Kdo byl přilomen hašení
menších ohňů v Praze, musi doznati, že výtka lale
není odůvodněneu. Malé ohně hasí se vždy pomoci
extinkteurů, které dopraví se až na míslo ohně. Ea-
tinkteur má obroh 12—20 lilrů vody a těmi nelze
zajisté tak obromné škody způsobiti, jako se druhdy
dělo prováděním úloků pomocí hadie od hydrantů a
do nejvyšších etáží vedených. Nejen že poškodnlo s
schodiště, ale i mísinost. kde hořelo, byla často vadau
zničena. Že zdraví hastčů použiváním nynějších mo-
derních pomůcek, se kterými se vniká až na mísla.
žárem a dýmem naplněná, začaslé velké újmy frpí
to pomíjí se mlčením. Právě tato okolnost nutká mi-
moděk k úvaze, kdo jest vlastně podníkem výděl-
kovým, jsou to zdejší pojišťovny či sbor hasičskýt
Irvalý
Praha
21
article
Kdo vlastně jest toho příčineu, že ztráty pojiš ťoven
v Praze, a to zvlášě při požárech menších, jsau tal-
nepatrny, oproli tomu příjem značný? A jak teprve
representoval by se sber hasičský a jak cenných slu-
žeh by mohl obci prokázati, kdyby stanice hasičské
byly moderním způsobem zalízeny, čímž by doba vý-
pravy zkrátila se na ne celé 14 minuty, jak to vj
ných čelných městech již dávno jest zavedleno. Ma-
že-li tudiž sboru hasiěskému co býti vytknuto, jes
to nedostslek moderního zařízení slanic hasicských
a má-li býti náprava zjednánn, jest nulno v teml
směru příslušné kroky podniknouti. A obec pražská
která vždy uznávala záslužnou činnosí pražskéhe ba
sičstva, nezůstane zajislé v tomto směru za měsly
jinými. Rozhodnutí v télo záležilosti nepřísluší ovšem
sberu hasičskému a jesi na obecním zaslupilelstvu
by zde nápravu postavením vzorných kasáren hasě
ských zjednalo.,
— Jak se lončili bmzšáci z Híře s Pralicu. K
slavnosti položení základního kamene k budovám ně
mecké university u mestu Svatopluka Čecha přijel
četní buršáci z různých zemí, zejména četné depu
tace přibyly do Prahy z líše německé. Depulace měl,
za účel „posíliti ohrožené bratry německé v zoufa
ém jejich boji za slará práva.“ Jak se úkolu svéh
zhostily patrno z tohe fakla, že celá řada za-
hraničních Buršáků nemohla včera
z Prahy dle stanoveného programu o
jeti, poněvadž byli do němoty spiti
Čecho
Praha
Ma
22
article
Včera před 6. hod. rauní opustili buršáci z říše ho
tely a v průvodu pražských komilitonů ublrali s
k nádraží v Hybernské ulíci. Ale jaké to bylo „ubí
rání“. Buršákům ani jizdní dráha nestačila pro vr
vorání. Po celanočním piti byli ráno skutečně po
obraz člověka zřízeni. Takový truchlivý zjev poskyto
vali buršáci, kleří odjeli, což teprvé jak vypadal
buršáci, kteří odjeti nemohli! V hotelu mchli plo
vat a bude nutno dotyčné místnosti důkladně vyčisti
jak je buršáci z říše zvedli! Až tedy v říšsko-něme
ckých listech budou zprávy o zkušenostech buršáko
z říše v Praze, nechť holelier „U modré hvězdy“ ne
opomene je doplnit svými zkušenostmi s těmi
„vzácnými hosty“.
— Tůžká služha četulků v Praze. Mnozí četníe
kteří z venkovských slanie byli vyslání do Prahy
vyžádali si včera styšení u svěho velitele a stěžoval
si, že jsou službou až do umd ení přemáháni. V pa-
nujícím mrazu po řadu hodin museji statí na hlídce.
nejsuuce ani dostatečně zaopatřeni. Stěžovalelůn
nejpevé pohroženo bylo zavřením, ale hned potou
byli vyslani do Semií, Litomyšle a Mladé Boleslaví
kde vypukly nepokoje.
Praha
Semie
Litomyšl
Mladá Boleslav
23
article
— Z doby stauného práva v Praze. Na dolním
Novém městě pražském byl včera zadržen jinoch
který v knoflíkové dirce kabátu měl stužku slovan
ské trikolory. Jinoch ten byl na policejním kominai
ství dol. Nověho města odsouzen ku policejnímu ve
zení na 48 hodiu.
— Oheň ve sklepě. Nasledkem neopatrného za
cházení s hořící svíčkou povstal dnes po 12. hodiní
polední obeň ve sklepě obchodníka p. Olakara Argle
v domě č. 659 I., v Ktálodvurské ulici. Hasiči ze
Starého města oheň v brzku uhasili. Škoda je hra-
žena pojištěním.
— Oběti nohlastné lásky. Do všeobecné nemoe-
nice byly dnes v poledne odvezeny k léčení dvě služ
ky, které následkem nesfastně lásky požily značného
množství roztoku kostiku. Byly to 20letá Anastazi
Rezníčkova z čp. 81—1. a Anežka Daležalova, 20let
služka z ěp. 1195 na Král. Vinohradech.
— Osudaý návral z nemocnice. Jan Rezek, 80le
tý kočí z Brovnova, naléžal se v léčení v neniocnie
Milosrdných Lrutří. Dnes ráno lyl z léčeni propuštěr
a na cestě k domovu upadl nahle a zlomil si pravet
nohu. Lékař záchranné stanice p. dr. Kotáb odvez
zraněného kmeta do všeohecné nemocnice.
— Piedpověd počasi. Přibývá mraků, mírně vě
try, teplota se zvyšuje, napřed počnaí krásné, pozděj
zamračeno
Jinoch
Rezníčkův
Daležalův
Král
Rezek
Kotáb
počasi
Praha
Ktálodvurský ulice
24
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Zavraždění malíře Steinkell a
Z Pařiže 7. prosince. »Matin« sděluje, že n
pošlovaím úřadě v Bellevne jest posud několik do
pisů, zaslaných poste reslanie na adresu paní Pré
voslové, p d ktrrýmžto jménem tam paní Steinhei
lová žila. Je možno, že v dopisech oněch jsou důl-
žité věci, proč-ž by je měl soud zab viti, dřív« net
je snad někdo vyzvedne.
Rodina Steinheilova jest původem z Virtem be
ska, první Steinheil přišel ve čírnáctém stolstí z Ess
lingenu do E saska. Praděd zavražděného maliře by
zeměpanským berním v Robauvillie. su. Za velké re
voluce pozbyl úřadu a když Bavorsko bylo roku 18
Napojcunem L. povýšeno na království, usadil se
Mnichově. Syn jeho vrátil se do Štrasburku a jehe
šest dětí odešla později do Paříže Mezi nimi byl.
také Emma, která se provdala za muliře Meissoniera.
Rodina Steinheilova ma také znak, vyznačený v se
znamu znaků elsaských, pořízeném na rozkaz Lu
víka XIV. Jast tam zapsán Georges Albert Steinheil
poradní sdvokát šlechty v Dolním Eisasku, se zna-
kem, majícím dvě skřížená střibrná kladiva se čtyř
zlatými hvězdami v červeném poli.
Steinkell
pré vosel
Steinhei
Napojcun L
Emma
Steinheilův
Jast
Georges
Albert
Steinheil
Pařiže
Bavorsko
Mnichov
Štrasburk
Paříž
Dolní Eisask
Matin
Esso
25
article
Zpravodaj »Libre Parole« pokusil se intervie
wovati vdovu po presidentu Fanrovi o smrti jejih
manžela, zvláště jskou úlohu při tom hrála pan
Steinheilová, byl však přijat pouze zetěm pí. Faurové
profesorem Sorbonny Goyanem, jenž prý mu sdlěli
Paní Sleinheilová byla v kabinetě presidentové, kdy
ho zanila mrtvice. Paní Faurová zvěděla o tom
hned. Přerušila již před několika měsíci s pí. Stein-
heilovou styky. Její poměr s presidentem jí nenšel.
Pociťovala bolestně vliv této ženy na presidenla
kdvž pak se pl. Steinheilová ubytovala v Havru po-
blíže villy Faurovy, prosila manžela, aby s ní pře
rpěil styky, nebo aspoň nepřijímal pozvání ke
Sleinbetlovým, bylo to všsk marno. Po smrti presi-
denta Faura učiniia rodina vše, aby velejnosti byl
smutná pravda zalajena. Jméno pl. Steinheilové se
síce šeptalo, ale teprve za několik měsíců bylo
uvedano v jednom listě a tebdy oznámil Steinheio
pí. Faurové, že hodlá tento list soudně stihati
žadati nábradu 100.000 franků. Po rozhovoru s pi.
Faurovou od toho upustil. »Libre Parole« naznačuje,
že si těehto 100.0000 fr. dal vyplatiti pí. Faurovou, t
však je asi pouhá domněnka.
Libre
Fanr
Steinheilová
Faur
Goyan
Sleinheilová
Faurová
Stein
Faurův
Havre
26
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Výnos ministerstva spravedlnosti
o právních praktikantecl.
Právní praktikanti, o jichž zamýšlené pa
sivní resistenci v ministerstvu práv opětně bylo
jednáno, po jedné stránce docilili jakéhosi ve-
sledku své akce. Ministerstvo spravedlnosti, jak
se nám z Vidně oznamuje, vydalo právě
výnos, ve kterém se prav:. »V dobodě s mi-
nisterstvem financí se nařizuje: V přípravné
službě soudcovské nezaméstnaným právnín
praktikantům, kteří buď delším Iíčením nebo
naléhavým řízením při vyšetřování přee
obvyklé úřadní hodiny u soudu jsou
zaměstnáni, vyměřuje se z úřadního paušálu
oděkodnění 4 kornny za takový den.
Právní praktikanti sami se o tento paušál
hlásí a o vyplacení jeho rozhoduje přednosta
soudu. Odůvodnění nároku dějž se co nej-
stručněji, při čemž se připomíná, že nemá být
ze strany předslavených pátráno po osobních
poměrech toho, kdo na odškodnění činí nárok.
Výjev ve »sklepě v přikopě«.
Zmínili jsme se před několika dny o německé
vyzývavosti a sorovosti, která se stala v místnosti
»sklep v příkopě« v hotelu »u černého koně« na
Přikopě. Několik Němců, žijících z českých peněa
a od českého obecenstva, způsobem velmi troufisl ým
a trestuhodným uraželo tam příslušníky českého ná-
roda. Jeden z nich po oklikách konečně byl zji-
štěn: Joseí R fer, zástupce cukrovarů, na něbož
oražený český hosl, majitel hudebního nakladatel-
ství p. Mojmir Urbánek podal žalobu pro urážku na
cti. Ličení o těto žalébě konalo se dnes dopoledne
u přestupkového soudu na Ovocném trhu a zjistil
se výpavědmi svědků, že nejen R fer, ale i jeho
chuť nadával Čechům nejsurovějším způsobem.
Němec
Urbánek
Čecho
Joseum R fer
27
article
Ruffer sice tvril, že prážek nepronesl, ale proto
přece — uznávaje velikou chybu svojí i své prosto-
řeké choti — kromě čestného problášení dal 50 K
na dobročinný účsl, klerý určí žalebce p. M.
Urbánek a mimo to na uhražení výloh sporu za-
platil 30 K. Z tobo to výsledku ličení jest patrne,
že R fr počínal si »ve sklepě v příkopě« způsobem
nenáležilým.
U téhož sovdce, tajemníka p. dra. Hubáčka, k-
alo se později včení proti českým redaktorům pr
neuveřejnění opravy, již zaslali Roffer a jeho spo-
lečník Sylvestr Stelner, také jeden hrdina v na-
dávkách.
Nejprve zahájeno líčení proti zedpovědnému re-
daktoru »Narodních Listů« p. J. Anýžovi, který ne-
použil své poslanecké imunity, dostavil se k soudu
a přál si, aby líčenl bylo provedana. Pan red Anýž
prohlasti po zahajení ličení, že ochotně byl by opravu
uveřjnil, kdyby se jednalo o věc osobní. Ale oba
žalebcové opravovaři určitá i kta, události, kterými
těžce byii dotčení příslužníci českého národa a proto
uveřejutní oprav odmitl. Žalobcové vedeni jsou ovšem
jnými clly k tomu, aby obvinění ze sehe svalili:
Prvý z nich, Syivestr Sleiner, jest zástupce m
lirmy Weldrovy, Ruffer jest jednata-
lem cukrovarů. Oba jsou vprovozován
nbchodů odkazáni na české obecen-
stvo. Weider má sklad klobouků v Ovocné ulicia
Ruffer hez českých ústavů peněžních nemohl by ob-
chodovati. Pozdě zpozorovali, že nevýslovně chybili,
když si lakovým urážlivým způsobem »ve sklepě
v přikopě« proti české národnosti počínali a chtěli
lo opravami vyvrátit.
Ruffer
M Urbánek
Hubáček
Stelner
J Anýž
Anýž
Syivestrálie Sleiner
28
article
Proto jsem uveřejoění oprav odmítl. Jest nutno,
aby soud výslechem svědků zjistil, co se »ve sklepě
v přikopě« onoho večera stalo. O záležitosti jednalo
se na policejním komisařství, mimo to jeden ze ža-
lobců (Rufier) byl u tohoto soudu žalován a zaplati
dobrovolnou pokutu. Z toho všeho je patrno, že se
vs sklepě slaly výjevy, které opravy vyvracejí.
Záslupce žalobeů dr. Lingg namítal, že důkaz
pravdy nelze připustiti, ale v dalších námitkách byl
soudcem přerušen problášením, že nemůže v líčent
pokračovati z toha důvodu, že red. Anýž jest zem-
ským poslancem, který požívá imunity a proto ne-
může býti souzen dřive, dokud zemský sněm nedá
souhlasu. Pan posl. Anýž pravil, že netrvá na odro-
čení ličení a že si přeje, aby věc byla projednána,
soudce však prohlásil, že podle zákona nesmi v jed-
nání pokračovati a ličení odročil.
Na to byla projednána žaloba, podaná pro ne-
uveřejnění opravy na zodpovědného redaktora »Ná-
rodní Politiky« pana V. Hübnera, v záležitosti výjevo
»ve sklepě v příkopě«, dále žaloba Hanse Robitschera.
agenta uhelné firmy Weimannovy v Ústí n. Lab. Ve
pravě o demonstracích v Ústí n. L. by! Hobitschen
označen, že šel v čele zástupu, který vytloukl okna
obchodu paní Adély Synáčkové.
Žalovaný redaktor uvedl, že uveřejnění oprav
odmiti z toho důvodu, že opravovaly skutečné udá-
losti, Prární zástupce pan dr. Javůrek navrhoval vý-
slech svědků z líčení proti Rufferovi i výstech svědků
o událostech v Ústí n. Lab. Soudce přes protest zá-
stupců žalobců dal tomuto návrhu místa a za účelem
výslechu svědků jíčení odročil.
doktor
Lingg
Anýž
V Hübner
Robitscher
Synáčková
Javůrek
Ruffer
Ústí
Weimannův
29
article
Neštěstí na dráze u Č. Třebové.
(Před krajským soudem v Chrudimi.)
V neci na 26. listopadu 1908 v 1 hod. 30 m vjel
ve stanici Čes. Třebové spol. státní dráhy nákladní
rychlovlak č. 342, od Četí n. Orlicí přijiždějící, ná-
sledkem špatně postavené výbybky č. 65 místo na
kolej 25., která byla prázdná, na kolej č. 23., na
které nalézala se reservní lokomotiva č. 3327 a za ni
poštovní ambulance vlaku osobního, k odjezdu sině-
rem k Olomouci určeného a ještě několik vozů. Na-
stala prodká srážka, poněvadž nákladní vlak vrazil
na uvedenou garnituru a rozbil několik vozů, při
čemž přišel o život manipulant vlaku nákladníhe
Leopold Wolf. Pošlovní zřízenci Anl. Kratochvil, po-
štovní expedient, a František Černý, poštovní oficial,
oba z Prostějova, byli těžce zraněni.
Státní zastupitelství vzneslo na úřadníka Václ.
Skokana, na staničního dozorce Karla Kaspera, na
strojvůdce Karla Břízu a na výhybkáře Antonina
Marka obžalobu. Hlavní ličení konáno bylo u kraj-
ského soudu v Chrudini 30. řijna 1908 Po návrhu
obhájců dra. Dlouhého, záslupce úřudníka, dra. Rych-
lika za K. Kaspora, dra, Körnera za Břízu a dra.
Čes
Wolf
Kratochvil
Černá
Václ
Skokan
Kasper
Bříza
Antoninus
K Kaspora
Körner
Č . Třebová
Orlice
Olomouc
Prostějov
krajský soud v Chrudim
Anl
30
article
Čecha za Ant. Marka bylo líčení po výslechu obža-
lovaných odročeno na den 30. listopadu 190g.
Treslním řízením zjištěny tyto okolností:
Krátce před úrazem byla na severní dáze cb-
strukce a na trati společnosti státní dráhy, která měla
býti seslálněna, generální inspekce. Tato nařídila na
trati 102. pomalou jízdu. Následkem toho všechny
vlaky buď se opozdily o několik hodin, aneb vůbec
nejely. Z toho vznikly nepořádky. Zřízenci nevěděli,
který vlak přijede. Vlaků jezdilo až 60 denně, zřl-
zenců a úřadníků byl nedostatek. Tito žádali před
časem o rozmnožení personálu a uvedli jako důvod,
že dosavadní počet nestačí. Správa dráhy této žádosti
nevyhověla, buď že úřadníků a zřízenců poholově
neměla, a snad laké ze spořivosti. Na stanici nebylo
ani zvonků, které nyní poplašně zvoní, je-li výhybeka
špatně položena.
Čecho
Antonín
státní dráha
31
article
Teprve po nehodě přibráni byli do této stanice
tři úřadníci, takže službu koná nyní jeden v kance-
láři, druhý na stanici. Také nové telelony jsou nyní
zařízeny. Doznala tody správa dráhy sama, že tak
frekvenlní nádraží, jako Č. Třebová, mělo nedosta-
tečné zařízení a že i služba byla nedosialečná.
Personál staniční byl mimo to v omyl uveden
tím, že před nehodou přijel osobní vlak, klerému
byla dána přednost před nákladním vlakem. Přijel do
slanice dřive a za nim teprve opozděný o několik ho-
din rychlovlak nákladní
Při hlavním ličení dne 30. listopadu 1908 sau
přiklonil se k těmto okolnostem i k názoru, že obvi-
nění nehodu předvídati nemohli, a proto všeckyje
obžaloby sprostil.
Další »demoustrant« před soudem.
(Před čtyřčlenným senátem.)
Téměř na jedno brdo začínají všechny zaloby
z demonstraci: „Dne 19. řijna ..“ Také dnes po-
čínala tak žaloba na Josela Pokorného, 17letěho
mladika z Bohdanče, žalovaného pro zločin shiluknuurtí.
Dle dosluvného znění výborně psaně žuloby,
zpozoroval na tomto mladíku policejní inspekler
Frantisek Weyrovský ve Vodičkově ulici, „že
nechce se mu dále s místa jíti a že pohybuje se jea
loudavě a zdrähavě.“
Vyzval ho tedy, by šel rychleji, načež jinech
odnověděl, že nemůže. I „vložil tutlíž inspektar
ruku na jeho záda,“ aby ho popohnal, ale mila-
dík „nohama o zemi se opiral“ — „by tak
strkáni se strany policejního inspektura se ouči-
ňoval“ — pročež byl zalknnt,
Z toho „činění vidno“, že jednání zakládá sktut-
kovou povahu přečinu dle § 253, tr. z. a jest turrsla
práven zalováno,
Josel Pokorný
Č . Třebová
Bohdaneč
Vodičkův ulice