ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c7be900-7633-11dc-b262-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 103, place 65, org 12, work 3
1 masthead
Shrana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
prosince 1908. Cislo 337.
4 article
slva a přodnosl spolu naléhavý jeho požadavek. aby bozodkladně odčiněna byla pohana, která slala se celému národu prohlášením náhlého seudu v Praze. Okrosní hojtman p. Chotaš slíbil, že tak uějní neprodleně, žádal však za zacho voní klidu. Výsledek depulace sdělil p. poslane s čekajícími zástupy, které po zapění národní hyn ny a písně „Ilej Slované!“ rozešly se s uji štöním, že budou demonstrnce stupřovati, ne bude-li pohana, učiněná národu českému, co nejdříve odčiněna. Z Jaroměře. Rada král, věnného města Ja roměře uvažujíe ve schůzi své dne 4. prosince 1908 o potupě, která vržena byla na celý če- ský národ bezdůvodným uvalením stanného práva na hlavní město českého království, kde stačil prostý zákaz buršáckých provokací, usnesla se jednomyslně, aby jměnem jejím vysloven by protest proti tomuto brutálnímu jednání vlády. Veškeré poslance české na radě říšské žádá městská rada, aby postupovali jednotně v otáz kách národních a vyvodili najpřísnější důsledký z nového vládního ústrku. V Jaroměři, 5. pro- since 1908. V. Páealt, slarosta.
Chotaš V Páealt Praha Jaroměř Rada král Ilej Slovan
5 article
Němci v Německu proti Čechům. Povolané kruhy české jsou povinny pečlivé sledovati vše, co se nyní děje v říšsko-něme- ckém tisku proti českému národu a proti české zemi. Rejdy ty začaly prolhaným protičeským štvaním a osočováním českého lidu a města Prahy, potom přešly k výzvám k zakročení říšsko-německých kruhů politických a státních na příslušných místech ve Vídni a zároveň oká zale se organisnje také peněžní pomoc říšských Němců předlitavským, Slovany prý ohroženým přislušníkům národa německého. Řišsko německé listy uvořejňují právě provolání »Spolku pro ně- mectví v cizině« a jeho mužských, ženských i akademiekých odborů v Německu; provoláni žádá sbírání peněz na podporu předlilavských Němců. Zároveň uveřejňuje provolání téhož smyslu »Svaz rakouských Němců v říši ně- mecké«. Srovnají-li se všechny tyfo činy, zajisté ob- jeví se pozorovateli celý děj: uvědoměle soustavně organisovsné nov hnuti řlšsko-uěm. politiky vnitřn pro předlitavské soukmenovce. Nám pak musí dovoleno býti mínění, že se o této agilační výpravě i o jejich cllech Něme monarehie habsburské dohodli se spřízněnými politiky Německa, pod žezlem hohenzollerským sjednoceného. Nenipoprve, co z Berlín děje se nátlak na Vídeň ve smělru protičeském. Berlln pomáhal mařit fanda- mentální články, později češti poslanci svobodo myslní musili energicky vystoupili proti řišsko- německému vyslanei vídeňskému knížeti Filipu Eulenburgovi, nyní smutně pověstnému Harde novým sensačním odhalením, jakožto podpo- rovateli a podněcovateli politi- ckého výboje Němců předlitav- ských, a teď v tčchto dnech pozorujeme ho- tovou mobilisaci řišskoněmecké vnitřní organisace proti nám. Po slanci čeští by chybili, kdyby proti tomuto útoku němectví neučinili vše, co kdekoliv učimti mo hou.
Němec Čecho Eulenburg Německo Praha Vídeň Berlín
6 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — »České« porotni líčení v Chebu. Ob pražské orgány německého kasina uveřejnily dnes v poledne souhlasnou věcně zprávu o po- rotním ličení 5. t. m. v Chebu konaném a za- jímavém po stránce jazykové. Žalován byl Karel Král, občan národnosti české za to, že dne 31. srpna t. r. při taneční zábavě ve vesničce Gfellu u Karlových Varů zabil nožem účastníka téže zábavy Václ. Mautha a jiné dva pobodal. So- botní ličení — tak vykládají věc německé den- níky pražské — mělo z počátku býti aspoň částečně české, poněvadž žalovaný pro- hlásil ve vyšetřování, že neni mocen ja- zyka německého, a také někteři svědkové neumějí německy. Další zpráva »Bohemie« je tak zajímava, že je třeba uvésti ji doslovně »Jakmile se o tom v městé zvědělo (jak se tom mohlo zvěděli, když předběžné vyšetřování je tajné? Red), uplatnilo se ž ivé odvetne hnuti (již tedy nikoli »živé rozhořčení«, jak se tvrdivalo dosud. Red.) i podařílo se (kemu a u koho? Red.), zameziti konání českého porotního přeličení v Chebu. Toliko jako tlumočník pro přeličení povolán byl ně- mecký zemský soudní rada dr. Freyer, kterí
Král Václ doktor Freyer Cheb Gfell Karlová Vary Reda Bohemia
7 article
s mladými čeledníky ze stájí, při čemž se pro- váděly dětské hry. Jindy byli tito lidé králen v tureckém pokoji v Linderhofu pohostěni, po dáván jim sorbet a dostali dýmky, aby kouřili Král, jenž viděl svůj ideál v Ludviku XI V.- po vystoupení Zieglera z tajného se vůbec vzdal styku se vzdělanými lidmi a obcoval jen se služebnictvem. V posledních letech nebyla žádná dvorni hostina, žádná sudience a nebylo už ani přimého styku s kabinetem. Rozkazy a dopisy byly sprostředkovány služebnictvem a li- stiny ležely časlo několik dní nevyřízeny. Na konee byly nejvyšší rozknzy sdělovány vždy jen zavřenými dveřmi. Služebnictvo musilo škrabá ním na dveče naznačuvati, že porozumělo. Kde aměl vstoupiti, musil se hluboce skloniti a atre žiti se, aby na krále nepohlédl, nebo naň ne promluvil. Každý směl se dorozumiv ati jee znameními. Král měl ustavičně strach před pronásle dováním, pročež také byl nařizen urážlivý čet nieký průvod při jeho vyjižďkách, proti němuž ministr šl. Feilitzsch marně činil námitky. Bylo zjištěno, že král vyjiždél v kroji Ludvíka Xiv s kornnou a v purpuru a nařídil tajnému ra dovi sl. Löhrovi, aby vyhledal zemi, kde by byla možná absolutní vláda, aby ji mohl zamě- nili za Bavorsko. Zajímavo jest, že rozkaz tenie byl skutečně proveden! Král dal skutečně psát suhtánovi, že by chtél vymémti Cypr za Ba vorsko.
Král Ziegler Ludvík Xiv Bavorsko Ludvik XI V
8 article
= Neobyčejné nálezy diamantů v Brasilii Z Minas Gernes doci ázejí zprávy o neobyčej ých nálezech diamantů a zdá se, že lam vypukla přime diamantová horečka. U Estrella de Sul v nižínácl řeky Bagagemu počinají dobývali oblázky, jež jsou bohatě na diamanty. Dva Spaněje, kleří tam nedávno přišti, přivezli s sebou potápěčský přistroj a doufaji. že dosáhnou velkého výlěžku. Byy nalezeny j ž velmi krásné drahokamy, jež prodány za vysoké ceny. Také na řece Garimpu u Abbada dos Doura- dos pyly již zahájeny práce. Jiatý list v Mlinas je slovem i písmem mocen několika slovanskýeh jazvká.« Dále sděluje »Boh. «, ža přalíčení bylo přílomno mnoho obecenstva, zemští poslanei Mayor a dr. Bernardin, pak pořadatel chebské revolty mezi občany, městský radní dr. Karg. Žalovaného hájil chebský advukát dr. Utschig- Žalovaný vypovidal německy, dr. Freyer tlumočil pouze výpovědi dvou českých svědků. Žalovaný byl odsouzen do těžkého žaláře na 5 let. — Na tom nyní nezáleží, ale na tom záleží, že sděleným přelíčením bylo v Chebu znova poru- šeno právo jazyka českého. Platné jazykoré předpisy neznají tlumočníků zemských jazy ků. nýbrž líčení má se konati jazykem obžalova- ného. Instituce tlumočníků domáhají se teprve Němci při úpravě jazykového zákona, a v Chebu patrně ve prospěch tohoto požadavku chtěji utvořiti prejudie: zavedli ulumočnictví via facti. Rozumi se, že tato nová stránka jazyková vzpoury chebské musí býti zástupei českými nejdůrazněji odmítnuta. — „Nejvyšší strážce vral nžmeckélio kasina.
Abbado doktor Bernardin kargo Utschig Freyer Němec Minas Estrella jít Sula Garimpa Douro Mayor Cheb
9 article
Píše se nám: Četl jsam denní zprávu v „Nár. Li stech“ ze dne 30. listopadu o surových nadávkách známého dra. „Mallyho“ českému lidu na komumnersu v kasině a povšíml jsem si poznámky, že pan „Ma- ly“ jest nepochybně velmi blízkým pokrev ním pří- buzným této české „chátry“. Ano, máte pravdu, jesí to odřezanec nejhoršího druhu. Pecház z ryze českého rodu Malých, kterýž ze Žloukovie (okr. křivoklátský) rozšířil se do mnohých jiných míst v Čechách. Toké v Berouně usedlá jest jedna linie tohoto rodu. A právě z této berounské linie pocház poslanec „Mally“. Typickou známkou tohoto rodu jes remeslo obuvnické. Již jeden prapraděd byl obuvní- kem a spolu rolníkem; jeden pak z pradědů byl m šťanem berounským a váženým mistrem obuvnickým Ofec dra. Mallyho sludoval, stal se profesorem a tu ším, také okr. škol. inspektorem v Kadani. Z tohe všeho tze víděti, že pan „Mally“ pochůzí příme z této české „luzy“. Ale tato česká „luza“ stydlí s dnes z hloubi srdce za to, že má v příbuzenstvu t- kového odpadllka. Opčt jeden důkaz, že „poturčenee horší Tuska“. — Menšinový komitét školský v Praz má důležitou poradu dnes v pondělí přesně 7. hodině večer. Na pořadu rokování o rozhod nutích ministerstva vyučování a odročení stávky. včera v Duchcově schváleném.
Mally Malá Tusk Ma Žloukovie Čechy Beroun Kadaň Duchcov
10 article
— Zadržený holdovaci telegram. V před- večer císařova panovniekého jubilea chtěli, jak orgány německého kasina sdělují, někteří pro- fesoři německé techniky pražské odeslati císaři holdovací telegram, ve kterémž mimo projevy loyality také žalovali na chování se Čechů Praze oproti Němcům. Avšak rektor techniky odeslání tohoto telegramu zakázal. Jaký byl ob- sah onoho telegramu, může se nyní ovšem každý domyslit. — Pohřeb pana MÚDra. Ervína Crhy, zvěčněléh odbotného lěkaře a em. klinického asistenta, kona se o 4. hod. odpolední za ohromné účasti obecen- stva. Zesnulý, Bifetý tékař, který sotva 1 půl roku na Král. Vinohradech působil, získal si v tak krátké své činnosti veliké důvěry a lásky svých klientů, ná- ležejících všem vrstvám občanským. Svou obětavast a šlechetnust prokazoval v stejné míře bohal ému i chudému. Předobré sráce jeho bylo prosto zištnosli. Když juho tělesná schránka k věčnému spánku byla uložena, spousta kytic sypala se na jeho rakev z ru- kou dam, ktetéžlo přišly v hojném počtu, aby zvěč- nělému prokázaly v plné míře zaslouženou poslední poctu. Čest jeho pamatce! — Deputace a minlstra krajana. (Pův. zpráva.) Dazs odpoledne dostavila se do bytu ministra kra- jala dra. Žáčka v Olomoucí deputace, která žadal jej za ochranu české meušiny olomoucké oproli rad- niční policni a za sestátnění policie olomoucké vůbec. V depulaci byli pp. komorni rada Zem an, knibtiskař Procházka a dr. Smrčka, který mě uloženo, aby požádal ministra krajana za ochran žurnalistů olomouckých, kteří vykonávají svou repor- terskou povinno t, a jsou policií zatýkáni a znasl- ňováni. Miuistr sllbul deputaci, že v žádaném sméru
Čecho Němec MÚDr Crha Král Žáček Procházka doktor Smrčka Praha Vinohrady Olomouc
11 article
= Český dům a slovanský hotsl ve Vídni. V po slední pohnuté dubě politické, kdy rozplnavost nžme- cká nabývá čím dále tim osudnějších a nrozivějších forem, nastal českým menšinám těžký život. Ten nejtěžší jest však údělem důležitě, skoro půlmalionevé české menšiny ve Vídni. Jsme zde živlem, stejicím mimo základní zákony říšské, jedná-li se o ochranu našeho národního bylí. V tom moři příkoří a útisků národních musíme však nalézti pevnou půdu, ostrov kde by český čiověk se cítil doma, kde by moh opravdu kulturně zíli a kde by mohl nabýti nových sil k dalžr obraně proti stále se vzmáhajicímu pří- boji bezpráví. Otázka Českého domu ve Vídri stáva se stále naléhavější, stává se otázkou všenárodní jak uznali a prohlásili předáci českého poslanectva. zakro-l
Vídeň
12 article
Geraes sděluje o podivném nálezu diamantu: Chudá žena jménem Marcolina dala mrzákovi José Firmi- novi štěrk z podiahy své chatrče, aby jej vypral Mrzák dobelhal se na svých beriách k řece a počaí práti štěrk. Brzy nalezi krásný čirý dvoukarato ý diamant. Šťastní majitelé prodali drahokam za 23 dollarů kapitánu Veliosovi.
Marcolin José Fir Velios
13 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. X Řád o obecních studnicích z r. 1602. Radní písař v Starém Městé pražském Martin Carchesiua jinak Kraus z Krausenthalu vykládá v Knížce, obsa- hující stav městský, vydané r. 1602, o nezbytnosti pitné vody pro každé město pod názvem: O obec- ních studnicích. Jaký fortel město, kteréž čerstvou studničnou vodou opatřeno jest, před jinými, ježt toliko z nečistých močidel a lonží ji važiti, aneb z da- leka v nádobách voziti a nositi dáti musejl, máa předčí, to se v takových místech, kdež čerstvých studnic není, s velikým obtížením vskutku nachází. Protož obec městská, kteráž v tom nedostatek trpí siušně nejvíce o to pečovati, i k tumu se přičiniti má a povinna jest, aby, pokudž možné, na všech místech čerství pramenové studniční vyhiedani k městu vedeni, pokudž by se pak těch miti nemoblo. příhodné cisterny, do niebž by se voda dešťová svo- zovala, způsobeny byly. Kterážto voda potom když se ssadí a učistí člověku něco užitečnější a prospěš- nějšl, nežli jiné z země se prejštící studnice být může. Mimo tu užitečnost a prospěšnost čerstvých vod, podle každodenního jich pro lidi a hovada uší- vaní, nicméně také vody v čas nebezpečenství ohně, kdež hned pojednou v příčině nedostalku jí, cele město ohněm položeno býti může, velice potřebí jest. K tomu i každodenní zkušení to pa- trně ukazuje a lidé učení píší, že v těch mistech, kdež čistá voda picljest, oby čejně také suptilného a vtipnéjšího rozumu lidé se nalézají. A zase, kdez vody kalné a smrduté jsou, tu lidé ne zdařilí a rozumu zpozdilého s k učen Č. ZIbrt. neschopni bývajll
Carchesiu Kraus Krausenthala ZIbrt
14 article
Český dům jest pro českou menšinu víďdeňiskouzi vatní nutností, jejíž splnění bude znamenati koncen traci sil, viditelné znamení svornosti, jakož i trva- lou záruku lepších časů. Český dům bude podnik zbudovaný na mohutných a pevných základech ho- spodářských, neboť má ve svých zdech spojovatí slo vanský hotel a místnosti restaurační a kavárnické Povážíme-li, jak početně silnou jest česká menšina víďeňská a jak mocný a čilý jest ve Vídni cizinecký ruch slovanský, odkázaný až dosuď na hotely a re staurace německé, pak si můžeme právem tvrdili, ž nebyle dosud v hospedářském světě českém podniku — toho druhu — který by zasluhoval do té míry pozernosti majelných kruhů českých, nehledě ani k dalekosáhlěmu významu národnímu. V Českém do- mě bude také umístěna obchodní agenlura, ústav pro sprostředkování služeb a Česká záložna, která již nyní mocně zasahuje do zdejšího živola hospodář ského. Podnik s tak bohatými zdroji příjmu da s bez obtíží spojili s nákladnými, méně výnosným podniky, jimiž budou: stálé jeviště, koncertní dvo rana, veřejná čítárna a knihovna, tělocvična a útulna pro učně a služebné atd. Z uvedeného jest jasně pa trno, že družstvo „Český dům ve Vídni“, zapsané společenstvo s ručením obmezeným I., Tiefer Grabe 7, nemusí nabízeti své 20-, 100-, 200korunové podíly. které se již dnes 4%% zůrokují, pod obvyklým hesiem národní oběti, ale s poukazem na budoucí čistý zisk
Vídeň Tiefer Grab 7 ústav pro sprostředkování služba Český záložna Český dům
15 article
Faktická cena podílů jest o 11.3% vyšší, než nomi nální. Dosud upsalo a složila 1851 podílnků podílů za 251.240 K. Upisovací akce měla v posledníc třech letech neočekávaný úspěch, zvláště přičinění upřímných přátel Čechů vídeňských J. E. min. P ráka a Karla hraběle Seilerna, který jest předsedou družstva a majitelem podílů v ceně 30.000 K. Zn něný upsaný kapitál nedostačí však na získání při měřeného, centrálně položeného stavebního pazem ku, jaký se nám právě ke koupi nabízí. Prote rezvi nulo družstvo všestrannou, intensivní agilaci, aby uvědomile nejšimší českou veřejnost o svém národ ním, osvětovém a hospodářském podniku a usplsilo lak jeho hrzké uskulečnění. — Prominutí disc plinárních trestů a zaslaven vyšolřování u drah. Ministerstvo drah u příležitost císařského jubilea vydalo výnos, jimž všem úřadní kům a zřízencům státních drah pronsíjejí se vešker disciplinární tresty, jakož i zastavuji se vyšetřován s nimi zavedená. Totéž máů se státi u finanční stráž- a u pošt. — Úprava platá e. k. poštovníuh oficiantů ne byla dosué, ačkoliv má zpětnou platnosi od 1. října t. r., publikována. Následkem tohoto neodůvedněného oddalování vzmáhá se v řadách pošt. oliciantů velká nespokojenost. V neděli 6 t. m. konala se v Praze důvěrná porada důvěrníků z Čech, Moravy a Slezaku která měla se usněsti o krucích, které třeba k urych lení podniknouti. Porada usnesla se vyčkali koníe rence delegatů ve Vídni 12. t. m. konané, na kter- bude ruzhodnuto. Přítumní vyslovili se pro nejostřejš prostředek, poněvadž jsou již nenstátým odročová ním roztrpčeni. Zákon o zvýšení platů státníchí zří zenců byl již v červenci přijat a potřebný obno pariamentem povolen. Jest jen na poštovní správě aby příslošné nařizení vydala.
Čecho Karel Seilern Prot Praha Čechy Morava Vídeň
16 article
— Všeobecná nemocenská pokladna na Kladně. Na podnět clenů Národní jednoty kladenské bylo žá- dáno o povolení všeobecné registrované nemocenské pokladny. V těchto dnech došlo povolení této po- kladny od mistodržitelství k rukonm pana Otakara Zachara, sládka na Kladně a spolužadatelů. V ži vot bude nová nemocenská pokladna uvedena v nej- blížší době, — Hašení ohnů v Prazo. Před králkou dobou vy- skytla se v denních listech zpráva, by se uvažovale o zastaralém způsobu hašení ohňů v Praze pomoei stikaček a by bylo pomýšleno na náhradu tehoto způsobu zavedením hydrantů o vysokém tlaku. Jeli- kož by zpráva tato mohla způsolatí mylné domněn o poměrech v Praze, jest nulné, podati v tomt směru náležité objasnění. Jak všvobecně známo, jsou v Praze zavedený hydranty o vysokém tlaku již ou dávných dub. Tiak hydrantů jest dle výše místa u porovnání s vodními reservoiry (vodáronskými věžemi) různý. Čím výše jest místo položeno, tim menší vykazují pěíslušné hydranty tlak. Nejmenšt poměrně ulak jest na král. Vyšehradě. Leč na všecl místech jest tlak tak velký, že voda z příslušných hydrantů, hadicemi rozvedená, dosnluje nejvyšákcl míst budov. Neni v Praze vůbec znám připad, že by byly práce hašební nedoslatečným takem v hydran- tech se staly nemožnými. Myšlenka zavodení hy drantů o vysokém, t. j. dleko vyšším tlaku, než
Zachar Kladno Praha Vyšehrad
17 article
Praze, vznikla v Americe a byla způsobena zcela jinými poměry, než jsou v Praze. Jest známo, že domy v Americe maji 20 i více poschodí a počítámne li patro jen po 4 melrech, dosahují nejvyšší patra 8u i více metrů nad terrainem! Tu ovšem je třeba k vy- tlačení vody do této výše mnohem většího Uiaku, než v Praze A právě tyto mísiní poměry způsobily nut- nou úvahu o nutnosti opatření hydranlů o vysokém tlaku. Poměry, kde se otázka tato věntilovala, jseu tudíž zcela odehylné od poměrů pražských a nelze je proto aplikovati hez znalosti příčin, ktezé k tomute nutnému a drahému opalření zavdaly podntět, n kterékoli město jiné. Zvýšení tlaku v polrubí pruž- ském na tři- až čtyřikrát tak velký tlak mělo by z následok nákladné přeměny všech vodáren a přísluš- ného potruhí a nemělo by toto opatření vlaslně žadného podstatného důvodu. Při lom dlužno také uvážiti, že tak ohromný tlak v hydranlech měl by zá následek i ohromné škody, způsobené při hašen velkou spoustou vody, hadicemi dodané. Veškeré pří- stroje, hadce, spojky, proudnice ald. musily by býu na větší tlak zhotoveny a tím staly by se těžšími, ha šení obtížnější, nehledě ani k tomu, že by se výlohy na nasičství nepoměrně zvýšily. Stříkaček se v Praze ad zavedení hydrantů k hašení vůbec nepoužívá slouží tyto jeu k dopravě mužstva na požářiště. Str kačky zde po zavodení hydrantů již byly a měly se sna proto, by se setřel nálěr zaslaralosti, proste odložiti? Zajisté nikoli, jelikož jsou k dopravě muž- stva a uložení hašebních pomůcek výborně způsobilč A což kdyby se náhodnu stalo a hydranty a to zvlá- ště v zimě, vypověděly službu neb se porouchaly
Praha Amerika
18 article
Tu může s výhodcu stříkačky jakožto pomůcky zcel mimořádné, s velkou výhodou býti použito. Takov případy se v Praze skutečně staly a byla by bývala bez stříkaček pomoc vůbec nemožná. Mimo to jsou při uzavření hydrnntů v některé ulici stříkačky jedi- nými pemůckami, které jsou schopny větší oheňi uha- siti. Bylo by tudíž nesprávno stříkačky — kterých se což opětuji znovu, jen jako dopravního prostředku a nikoli k bašení v Praze použivá — odsíraniti a to jen z toho důvodu, by se jakýsi neodůvodněný nátěr zastaralosti setřel. Jest vskutku nepochopitelno, že nedovedeme si sami sebe dostatečně vážili a to, co máme skulečně dobrého, náležitě oceniti. Požární bezpečnost v Praze est skutečně u porovnání s ji- nými městy tak dokonalou, že dochází všude zaslou- ženého uznání. Tak nepatrným počtem velkých ohňů.
Praha
19 article
neštěstí atd. nemůže se poměrně žádné jiné měslo vykázati. Příčiny jsou ovšem méně známy a proto je zde uvádím: 1. Jest to především dokonalé konání požárních přehlklek, kterýmžto preventivním opatře- ním se odstraňují příčiny vzniku ohně. 2. Dáje jesl to rychlá pohotovost sboru hasičského rozdětením strá žnic po všech částech města, takže sventuálně vzniklý oheň může býti rychlým přispěním v zárod- ku uhašen. 3. Výcvik sboru a zdatnost jeho při ha- šení. 4. Dokunalé zařízení v dodávání vody pomnoe požárních hydrantů. V tomto směru jsme daleku pře městem Vídní, kde vzdálenost hydrantů činí až 300 metrů, kdežto u nás toliko 70 metrů. Právě tento ne- dostatek hydrantů vedl ve Vídni k opatření chemi- ckých stříkaček, které jsou stanoveny pro první pe- moc na tak dlouho, až se hydrantová voda z pomě ně vzdálených hydrantů přivede až k místu ohně- I tenio nedostatek byl Praze před časem a to zcel bezdůvodně vytknut. Nač třeba v Praze chemických stžíkaček, kdyz isou hvdranty z nejbližší blízkoat
Dája Vídeň Praha
20 article
obně a přivelen! mocnéha Irvalého prouďu vedaího netrvá niklerak déle, než hadic od chemické stěíka- čky, která za krátký čas jest vyčerpána. Avšak tin není ještě snůška hřichů pražských hasičů nixterak vyčerpána. I poškozování předmětů, v okolí ohně se nalézajících, se jim vytýká. Kdo byl přilomen hašení menších ohňů v Praze, musi doznati, že výtka lale není odůvodněneu. Malé ohně hasí se vždy pomoci extinkteurů, které dopraví se až na míslo ohně. Ea- tinkteur má obroh 12—20 lilrů vody a těmi nelze zajisté tak obromné škody způsobiti, jako se druhdy dělo prováděním úloků pomocí hadie od hydrantů a do nejvyšších etáží vedených. Nejen že poškodnlo s schodiště, ale i mísinost. kde hořelo, byla často vadau zničena. Že zdraví hastčů použiváním nynějších mo- derních pomůcek, se kterými se vniká až na mísla. žárem a dýmem naplněná, začaslé velké újmy frpí to pomíjí se mlčením. Právě tato okolnost nutká mi- moděk k úvaze, kdo jest vlastně podníkem výděl- kovým, jsou to zdejší pojišťovny či sbor hasičskýt
Irvalý Praha
21 article
Kdo vlastně jest toho příčineu, že ztráty pojiš ťoven v Praze, a to zvlášě při požárech menších, jsau tal- nepatrny, oproli tomu příjem značný? A jak teprve representoval by se sber hasičský a jak cenných slu- žeh by mohl obci prokázati, kdyby stanice hasičské byly moderním způsobem zalízeny, čímž by doba vý- pravy zkrátila se na ne celé 14 minuty, jak to vj ných čelných městech již dávno jest zavedleno. Ma- že-li tudiž sboru hasiěskému co býti vytknuto, jes to nedostslek moderního zařízení slanic hasicských a má-li býti náprava zjednánn, jest nulno v teml směru příslušné kroky podniknouti. A obec pražská která vždy uznávala záslužnou činnosí pražskéhe ba sičstva, nezůstane zajislé v tomto směru za měsly jinými. Rozhodnutí v télo záležilosti nepřísluší ovšem sberu hasičskému a jesi na obecním zaslupilelstvu by zde nápravu postavením vzorných kasáren hasě ských zjednalo., — Jak se lončili bmzšáci z Híře s Pralicu. K slavnosti položení základního kamene k budovám ně mecké university u mestu Svatopluka Čecha přijel četní buršáci z různých zemí, zejména četné depu tace přibyly do Prahy z líše německé. Depulace měl, za účel „posíliti ohrožené bratry německé v zoufa ém jejich boji za slará práva.“ Jak se úkolu svéh zhostily patrno z tohe fakla, že celá řada za- hraničních Buršáků nemohla včera z Prahy dle stanoveného programu o jeti, poněvadž byli do němoty spiti
Čecho Praha Ma
22 article
Včera před 6. hod. rauní opustili buršáci z říše ho tely a v průvodu pražských komilitonů ublrali s k nádraží v Hybernské ulíci. Ale jaké to bylo „ubí rání“. Buršákům ani jizdní dráha nestačila pro vr vorání. Po celanočním piti byli ráno skutečně po obraz člověka zřízeni. Takový truchlivý zjev poskyto vali buršáci, kleří odjeli, což teprvé jak vypadal buršáci, kteří odjeti nemohli! V hotelu mchli plo vat a bude nutno dotyčné místnosti důkladně vyčisti jak je buršáci z říše zvedli! Až tedy v říšsko-něme ckých listech budou zprávy o zkušenostech buršáko z říše v Praze, nechť holelier „U modré hvězdy“ ne opomene je doplnit svými zkušenostmi s těmi „vzácnými hosty“. — Tůžká služha četulků v Praze. Mnozí četníe kteří z venkovských slanie byli vyslání do Prahy vyžádali si včera styšení u svěho velitele a stěžoval si, že jsou službou až do umd ení přemáháni. V pa- nujícím mrazu po řadu hodin museji statí na hlídce. nejsuuce ani dostatečně zaopatřeni. Stěžovalelůn nejpevé pohroženo bylo zavřením, ale hned potou byli vyslani do Semií, Litomyšle a Mladé Boleslaví kde vypukly nepokoje.
Praha Semie Litomyšl Mladá Boleslav
23 article
— Z doby stauného práva v Praze. Na dolním Novém městě pražském byl včera zadržen jinoch který v knoflíkové dirce kabátu měl stužku slovan ské trikolory. Jinoch ten byl na policejním kominai ství dol. Nověho města odsouzen ku policejnímu ve zení na 48 hodiu. — Oheň ve sklepě. Nasledkem neopatrného za cházení s hořící svíčkou povstal dnes po 12. hodiní polední obeň ve sklepě obchodníka p. Olakara Argle v domě č. 659 I., v Ktálodvurské ulici. Hasiči ze Starého města oheň v brzku uhasili. Škoda je hra- žena pojištěním. — Oběti nohlastné lásky. Do všeobecné nemoe- nice byly dnes v poledne odvezeny k léčení dvě služ ky, které následkem nesfastně lásky požily značného množství roztoku kostiku. Byly to 20letá Anastazi Rezníčkova z čp. 81—1. a Anežka Daležalova, 20let služka z ěp. 1195 na Král. Vinohradech. — Osudaý návral z nemocnice. Jan Rezek, 80le tý kočí z Brovnova, naléžal se v léčení v neniocnie Milosrdných Lrutří. Dnes ráno lyl z léčeni propuštěr a na cestě k domovu upadl nahle a zlomil si pravet nohu. Lékař záchranné stanice p. dr. Kotáb odvez zraněného kmeta do všeohecné nemocnice. — Piedpověd počasi. Přibývá mraků, mírně vě try, teplota se zvyšuje, napřed počnaí krásné, pozděj zamračeno
Jinoch Rezníčkův Daležalův Král Rezek Kotáb počasi Praha Ktálodvurský ulice
24 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Zavraždění malíře Steinkell a Z Pařiže 7. prosince. »Matin« sděluje, že n pošlovaím úřadě v Bellevne jest posud několik do pisů, zaslaných poste reslanie na adresu paní Pré voslové, p d ktrrýmžto jménem tam paní Steinhei lová žila. Je možno, že v dopisech oněch jsou důl- žité věci, proč-ž by je měl soud zab viti, dřív« net je snad někdo vyzvedne. Rodina Steinheilova jest původem z Virtem be ska, první Steinheil přišel ve čírnáctém stolstí z Ess lingenu do E saska. Praděd zavražděného maliře by zeměpanským berním v Robauvillie. su. Za velké re voluce pozbyl úřadu a když Bavorsko bylo roku 18 Napojcunem L. povýšeno na království, usadil se Mnichově. Syn jeho vrátil se do Štrasburku a jehe šest dětí odešla později do Paříže Mezi nimi byl. také Emma, která se provdala za muliře Meissoniera. Rodina Steinheilova ma také znak, vyznačený v se znamu znaků elsaských, pořízeném na rozkaz Lu víka XIV. Jast tam zapsán Georges Albert Steinheil poradní sdvokát šlechty v Dolním Eisasku, se zna- kem, majícím dvě skřížená střibrná kladiva se čtyř zlatými hvězdami v červeném poli.
Steinkell pré vosel Steinhei Napojcun L Emma Steinheilův Jast Georges Albert Steinheil Pařiže Bavorsko Mnichov Štrasburk Paříž Dolní Eisask Matin Esso
25 article
Zpravodaj »Libre Parole« pokusil se intervie wovati vdovu po presidentu Fanrovi o smrti jejih manžela, zvláště jskou úlohu při tom hrála pan Steinheilová, byl však přijat pouze zetěm pí. Faurové profesorem Sorbonny Goyanem, jenž prý mu sdlěli Paní Sleinheilová byla v kabinetě presidentové, kdy ho zanila mrtvice. Paní Faurová zvěděla o tom hned. Přerušila již před několika měsíci s pí. Stein- heilovou styky. Její poměr s presidentem jí nenšel. Pociťovala bolestně vliv této ženy na presidenla kdvž pak se pl. Steinheilová ubytovala v Havru po- blíže villy Faurovy, prosila manžela, aby s ní pře rpěil styky, nebo aspoň nepřijímal pozvání ke Sleinbetlovým, bylo to všsk marno. Po smrti presi- denta Faura učiniia rodina vše, aby velejnosti byl smutná pravda zalajena. Jméno pl. Steinheilové se síce šeptalo, ale teprve za několik měsíců bylo uvedano v jednom listě a tebdy oznámil Steinheio pí. Faurové, že hodlá tento list soudně stihati žadati nábradu 100.000 franků. Po rozhovoru s pi. Faurovou od toho upustil. »Libre Parole« naznačuje, že si těehto 100.0000 fr. dal vyplatiti pí. Faurovou, t však je asi pouhá domněnka.
Libre Fanr Steinheilová Faur Goyan Sleinheilová Faurová Stein Faurův Havre
26 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Výnos ministerstva spravedlnosti o právních praktikantecl. Právní praktikanti, o jichž zamýšlené pa sivní resistenci v ministerstvu práv opětně bylo jednáno, po jedné stránce docilili jakéhosi ve- sledku své akce. Ministerstvo spravedlnosti, jak se nám z Vidně oznamuje, vydalo právě výnos, ve kterém se prav:. »V dobodě s mi- nisterstvem financí se nařizuje: V přípravné službě soudcovské nezaméstnaným právnín praktikantům, kteří buď delším Iíčením nebo naléhavým řízením při vyšetřování přee obvyklé úřadní hodiny u soudu jsou zaměstnáni, vyměřuje se z úřadního paušálu oděkodnění 4 kornny za takový den. Právní praktikanti sami se o tento paušál hlásí a o vyplacení jeho rozhoduje přednosta soudu. Odůvodnění nároku dějž se co nej- stručněji, při čemž se připomíná, že nemá být ze strany předslavených pátráno po osobních poměrech toho, kdo na odškodnění činí nárok. Výjev ve »sklepě v přikopě«. Zmínili jsme se před několika dny o německé vyzývavosti a sorovosti, která se stala v místnosti »sklep v příkopě« v hotelu »u černého koně« na Přikopě. Několik Němců, žijících z českých peněa a od českého obecenstva, způsobem velmi troufisl ým a trestuhodným uraželo tam příslušníky českého ná- roda. Jeden z nich po oklikách konečně byl zji- štěn: Joseí R fer, zástupce cukrovarů, na něbož oražený český hosl, majitel hudebního nakladatel- ství p. Mojmir Urbánek podal žalobu pro urážku na cti. Ličení o těto žalébě konalo se dnes dopoledne u přestupkového soudu na Ovocném trhu a zjistil se výpavědmi svědků, že nejen R fer, ale i jeho chuť nadával Čechům nejsurovějším způsobem.
Němec Urbánek Čecho Joseum R fer
27 article
Ruffer sice tvril, že prážek nepronesl, ale proto přece — uznávaje velikou chybu svojí i své prosto- řeké choti — kromě čestného problášení dal 50 K na dobročinný účsl, klerý určí žalebce p. M. Urbánek a mimo to na uhražení výloh sporu za- platil 30 K. Z tobo to výsledku ličení jest patrne, že R fr počínal si »ve sklepě v příkopě« způsobem nenáležilým. U téhož sovdce, tajemníka p. dra. Hubáčka, k- alo se později včení proti českým redaktorům pr neuveřejnění opravy, již zaslali Roffer a jeho spo- lečník Sylvestr Stelner, také jeden hrdina v na- dávkách. Nejprve zahájeno líčení proti zedpovědnému re- daktoru »Narodních Listů« p. J. Anýžovi, který ne- použil své poslanecké imunity, dostavil se k soudu a přál si, aby líčenl bylo provedana. Pan red Anýž prohlasti po zahajení ličení, že ochotně byl by opravu uveřjnil, kdyby se jednalo o věc osobní. Ale oba žalebcové opravovaři určitá i kta, události, kterými těžce byii dotčení příslužníci českého národa a proto uveřejutní oprav odmitl. Žalobcové vedeni jsou ovšem jnými clly k tomu, aby obvinění ze sehe svalili: Prvý z nich, Syivestr Sleiner, jest zástupce m lirmy Weldrovy, Ruffer jest jednata- lem cukrovarů. Oba jsou vprovozován nbchodů odkazáni na české obecen- stvo. Weider má sklad klobouků v Ovocné ulicia Ruffer hez českých ústavů peněžních nemohl by ob- chodovati. Pozdě zpozorovali, že nevýslovně chybili, když si lakovým urážlivým způsobem »ve sklepě v přikopě« proti české národnosti počínali a chtěli lo opravami vyvrátit.
Ruffer M Urbánek Hubáček Stelner J Anýž Anýž Syivestrálie Sleiner
28 article
Proto jsem uveřejoění oprav odmítl. Jest nutno, aby soud výslechem svědků zjistil, co se »ve sklepě v přikopě« onoho večera stalo. O záležitosti jednalo se na policejním komisařství, mimo to jeden ze ža- lobců (Rufier) byl u tohoto soudu žalován a zaplati dobrovolnou pokutu. Z toho všeho je patrno, že se vs sklepě slaly výjevy, které opravy vyvracejí. Záslupce žalobeů dr. Lingg namítal, že důkaz pravdy nelze připustiti, ale v dalších námitkách byl soudcem přerušen problášením, že nemůže v líčent pokračovati z toha důvodu, že red. Anýž jest zem- ským poslancem, který požívá imunity a proto ne- může býti souzen dřive, dokud zemský sněm nedá souhlasu. Pan posl. Anýž pravil, že netrvá na odro- čení ličení a že si přeje, aby věc byla projednána, soudce však prohlásil, že podle zákona nesmi v jed- nání pokračovati a ličení odročil. Na to byla projednána žaloba, podaná pro ne- uveřejnění opravy na zodpovědného redaktora »Ná- rodní Politiky« pana V. Hübnera, v záležitosti výjevo »ve sklepě v příkopě«, dále žaloba Hanse Robitschera. agenta uhelné firmy Weimannovy v Ústí n. Lab. Ve pravě o demonstracích v Ústí n. L. by! Hobitschen označen, že šel v čele zástupu, který vytloukl okna obchodu paní Adély Synáčkové. Žalovaný redaktor uvedl, že uveřejnění oprav odmiti z toho důvodu, že opravovaly skutečné udá- losti, Prární zástupce pan dr. Javůrek navrhoval vý- slech svědků z líčení proti Rufferovi i výstech svědků o událostech v Ústí n. Lab. Soudce přes protest zá- stupců žalobců dal tomuto návrhu místa a za účelem výslechu svědků jíčení odročil.
doktor Lingg Anýž V Hübner Robitscher Synáčková Javůrek Ruffer Ústí Weimannův
29 article
Neštěstí na dráze u Č. Třebové. (Před krajským soudem v Chrudimi.) V neci na 26. listopadu 1908 v 1 hod. 30 m vjel ve stanici Čes. Třebové spol. státní dráhy nákladní rychlovlak č. 342, od Četí n. Orlicí přijiždějící, ná- sledkem špatně postavené výbybky č. 65 místo na kolej 25., která byla prázdná, na kolej č. 23., na které nalézala se reservní lokomotiva č. 3327 a za ni poštovní ambulance vlaku osobního, k odjezdu sině- rem k Olomouci určeného a ještě několik vozů. Na- stala prodká srážka, poněvadž nákladní vlak vrazil na uvedenou garnituru a rozbil několik vozů, při čemž přišel o život manipulant vlaku nákladníhe Leopold Wolf. Pošlovní zřízenci Anl. Kratochvil, po- štovní expedient, a František Černý, poštovní oficial, oba z Prostějova, byli těžce zraněni. Státní zastupitelství vzneslo na úřadníka Václ. Skokana, na staničního dozorce Karla Kaspera, na strojvůdce Karla Břízu a na výhybkáře Antonina Marka obžalobu. Hlavní ličení konáno bylo u kraj- ského soudu v Chrudini 30. řijna 1908 Po návrhu obhájců dra. Dlouhého, záslupce úřudníka, dra. Rych- lika za K. Kaspora, dra, Körnera za Břízu a dra.
Čes Wolf Kratochvil Černá Václ Skokan Kasper Bříza Antoninus K Kaspora Körner Č . Třebová Orlice Olomouc Prostějov krajský soud v Chrudim Anl
30 article
Čecha za Ant. Marka bylo líčení po výslechu obža- lovaných odročeno na den 30. listopadu 190g. Treslním řízením zjištěny tyto okolností: Krátce před úrazem byla na severní dáze cb- strukce a na trati společnosti státní dráhy, která měla býti seslálněna, generální inspekce. Tato nařídila na trati 102. pomalou jízdu. Následkem toho všechny vlaky buď se opozdily o několik hodin, aneb vůbec nejely. Z toho vznikly nepořádky. Zřízenci nevěděli, který vlak přijede. Vlaků jezdilo až 60 denně, zřl- zenců a úřadníků byl nedostatek. Tito žádali před časem o rozmnožení personálu a uvedli jako důvod, že dosavadní počet nestačí. Správa dráhy této žádosti nevyhověla, buď že úřadníků a zřízenců poholově neměla, a snad laké ze spořivosti. Na stanici nebylo ani zvonků, které nyní poplašně zvoní, je-li výhybeka špatně položena.
Čecho Antonín státní dráha
31 article
Teprve po nehodě přibráni byli do této stanice tři úřadníci, takže službu koná nyní jeden v kance- láři, druhý na stanici. Také nové telelony jsou nyní zařízeny. Doznala tody správa dráhy sama, že tak frekvenlní nádraží, jako Č. Třebová, mělo nedosta- tečné zařízení a že i služba byla nedosialečná. Personál staniční byl mimo to v omyl uveden tím, že před nehodou přijel osobní vlak, klerému byla dána přednost před nákladním vlakem. Přijel do slanice dřive a za nim teprve opozděný o několik ho- din rychlovlak nákladní Při hlavním ličení dne 30. listopadu 1908 sau přiklonil se k těmto okolnostem i k názoru, že obvi- nění nehodu předvídati nemohli, a proto všeckyje obžaloby sprostil. Další »demoustrant« před soudem. (Před čtyřčlenným senátem.) Téměř na jedno brdo začínají všechny zaloby z demonstraci: „Dne 19. řijna ..“ Také dnes po- čínala tak žaloba na Josela Pokorného, 17letěho mladika z Bohdanče, žalovaného pro zločin shiluknuurtí. Dle dosluvného znění výborně psaně žuloby, zpozoroval na tomto mladíku policejní inspekler Frantisek Weyrovský ve Vodičkově ulici, „že nechce se mu dále s místa jíti a že pohybuje se jea loudavě a zdrähavě.“ Vyzval ho tedy, by šel rychleji, načež jinech odnověděl, že nemůže. I „vložil tutlíž inspektar ruku na jeho záda,“ aby ho popohnal, ale mila- dík „nohama o zemi se opiral“ — „by tak strkáni se strany policejního inspektura se ouči- ňoval“ — pročež byl zalknnt, Z toho „činění vidno“, že jednání zakládá sktut- kovou povahu přečinu dle § 253, tr. z. a jest turrsla práven zalováno,
Josel Pokorný Č . Třebová Bohdaneč Vodičkův ulice