ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c7950f0-7633-11dc-b303-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 74, person 70, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 7. prosince. 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 337.
4 article
Foranní avečerní liety předp lácí ee V Praze v administeneii pn měsín. . . . . . P K. — na čtvrt lota . . . . 6 K. —h s dvoji donáškon pa měsle. . na čtvrt leta . . . . 7 K tok ve filiálkách na měsle. . . . . . 2 K 80 Poštou na měsle. na čtvrt leta . . . . 8 k eonh s dvojí zšsilko na čtvrt iota : . . . 1I K dce
Praha
5 title
Telafonickě a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
6 article
Vyvrácená lež.
7 article
Z Vídně, 7. prosince. »Frmdblt.« jest nu cen uveřejniti tuto opravu, zaslanou mu ve smr slu § 19. tisk. zák.: Zcela nepravdivým jest tvrzení »Frmdbltu.«, že dne 3. prosince při srážce s Němci bylo několikrá střeleno z revolveru s prvníh poschodí Národního domu a že brla jedním takovým výstřelem zasažena žena. která se postavila naproti prvnímu německému gymnasiu, neboť četní hosté Národníh domu musili se uhnouti kamenům na ně házeným do prvního patr a nikdo z nich neměl revolveru, takže již proto nemohlo býti odlud střeleno a nemohla býti tu- díž střelena také žádná žena. Dr. Otakar sr. p. Pražák, president. Rozbitá vládní většina. Z Vídně, 7. prosince. Sděluje se nám spo- lehlivě: „Minulý týden hudovali někter politikové v parlamentě vládn většinu, ve které by sice zasedali taléf“ Če- chové, „Český klub“ (svobodomyslnýchi po slanců) však byl z kombinace té vy loučen. Tento plán všaklbytilproz- bit rozhodným prohlášením pol- ské delegace, že bez svobodomyslných po- slanců českých do žádné konstellace nenůjde. Oficiosní udavačství: Z Vídně, 7. prosince »Frmdblit.« ozna- muje: »Zntčený včera dragounský četař jmenuje se Vrdujak a náleži 5. dragounskému pluku v Goriei a jest Slovincem«. — Tato zpráva jest neslýchaným udavačstvím bylo by zajímavo zvěděti, odkud pochází? Po- zoruhodna jest však tato zpráva ještě s jiného stanoviska. Ve vládním »Frmdblitu.«, orgánu to také ministerstva vojenství, četl jsme vždy, že nejsou žádní čeští, žád n polští a žádní maďarští vojíni nýbrž že jsou toliko vojini rakoušti a uheršti Najednou objevuje se ve »Frmdbltlu.« zpráva že čelař, který pomáhal policii z tísně prot Všeněmeům, jest Slovinee.
Frmdblt Němec doktor Otakar steradián Frmdblit Vídeň národní dom Český klub
8 article
Uherská sněmovna. Z Pešti, 7. prosince. (K.k. uher.) Sněmovna poslanecká pokračovala v rokování o rozpočtu ministerstva spravedinosti:- Demonstrace v Terstu. Z Terstu, 7. prosince. (K. k.) Za včerej- ších demonstrací na Piazza Verdia na Velikém Náměstí bylo zatčeno 52 osob. Zatčení byli však po zjištění nacio- nale opět propuštěni. Z Terstu, 6. prosince. (K. k.) Vzhledem na opětné včerejší demonstrační prů- vody, příčící se ustanovením zákona spolko- vého a shromažďovacího, připomíná policejn ředitelství ve vylilášce předpisy zmíněného zá kona a oznamuje, že rozkázalo svým orgánům, aby netrpěly protizákon- ných shromáždění, průvodů atd. aby hned z počátku proti nim zakročily Zemský svaz pro ochranu mládeže v Solno- hradsku. Ze Salopurku, 6. prosince. (K. k.) Ve sla nostní sini zemské vlády konalo se dnes dopo- ledne za předsedníctví zemského presidenta h Sehafigotsche ustavení zemskéh svazu spolku pro péči a ochranu mládeže ve vévodství solnohrad ském. Zemský president pronasl uvitací pro- slov, načež provolal třikráto císaři slávu, cuž pří- tomní hlučně opakovali.
Pešť Terst Piazzo Verdium svaz spolek pro péče
9 article
Prof. Schniizer na dovolenou. Z Mnichova, 7. prosince. (K. k) Tajnému radovi profesoru Sehnitzerovi byla na jeho žádost dána, až na další, dovolená za lím účelem, aby mohl konati studia v zahraničních knihovnách. Dánský prine Axel v Cařihradě. Z Gařibradu, 7. prosince. (K. k.) Prine Axel dánský přibyl sem dánským křižákem »Heimdal« a byl ofieiálně uvílán. Přípravy k zahájení fureckého parlamenlu Z Cařihradu, 7. prosince. (K. k.) Pro zahájení parlamentu bude v ministerstvu vojenství stano- ven rozsáhlý obřad, kterého se zúčastní celý první sbor. Všecky ostatní posádky rovněž oslaví zahájení parla mentu. Nový velitel francouzského loďstva Z Paříže, 7. prosince. (K. k) Jelikož ge nerál Germinet byl zproštčn své hodnosti jako velitel středomořského loďatva, byl kontreadmirá Marin. Darbel jmenován zatímním velitelem lodstva toho to.
profesor Schniizer Sehnitzer Mnichov Cařihrad Paříž
10 article Nebezpeší války na Balkáně
Nebezpeší války na Balkáně Zosiřený boykol na rakouské zboží Cařihradský dopisovatel »Berl. Tagblatine oznamuje: Měl jsem rozmiuvu s vymikajícím Mladolurkem, který není žádným přepjatcem, ale je rozhodným odpůrcem Rakouska a ten ujistil mne, že boykot na rakouský ob chod nikterak neoehabl, nýbrž značně se přiostřil a že ještě do raznějším se stane. Za účelem bezohled- ného boykotování všech rakouských výrobko provedena rozsáhlá, přesná organisace a vypra- cován podrobný plán dalších výprav. Kdyby emz lodi, na příklad německě, pod svojí vlajkou rakouské zboží do našich přístavů pašovat chtěly, bude boykot také na né uv len. Vláda ani mladoturecký ko- mitět zde nie nezmohou, ani kdyby opravdu Rakousku ebtěly vyhovél, naboť beyko proti Rakonsku je obecným hnutl m li dovým. Kdyby vláds proti tomuto hinutí ostř zakročila, propuklo by jistě povstá a kdyby mladoturecký komitét svého vlivu prote lomu použil, pozbyl by všeliké po pa- larity a musil by docela ustoupiti staroture- eké renkcj. 1 Ze Soluna se oznamuje: Rakousk parník »Alga«, jenž byl najat jistou spo lečností belgickou, připlul sem, maje na palubě 400 tun belgického zboží, »však ne směl skládati, nýbrž musil se svým zbožím zase odplouti, ježto lid nevěřil, že by to skulečně bylo zboží belgické. Tolikéž byl tu boykotován parník italský, jejž lid v podozření mě, že má náklad rakouský, který místo v Terstu naložen byl v Benátkách, aby turecký boyko se obešel. Jak vidno, vedou si Turci při tomto boykotu naprosto nedůvěřivě.
Berl Mladolurk Tolikéž Turek Balkán Rakousko Terst Benátky
11 article
Nové, určité prohlášení srbského ministra zahra ničních záležitosti. Z Bělehradu, 7. prosince. (K. k.) „Pravda uveřejňuje rozmluvu svého spolupracovník s mimistrem záležitostí zahraničních drem. M lovanovičem o otázce annexe. Mile vanovič pravil, že jeho evropská cest měla za účel vyložiti vládám v Berlíně, Pařízi Londýně a Římě situaci, jaká by v Srbsku mu- sila nastati, kdyby annexe Bosny a Hercegovin byla uznána, a kdyby při tom nebyla slíbena Srbsku jistá terito-ialní náhrada jeho politické a hospodářské existenci nezbytně nutná. Ministr je jist, že vlády evropské jsou eci
Mil Bělehrad Berlín Řím Srbsko Bosna Hercegovina Pařízi Londýn
12 article
dnes přesvědčeny o oprávněnosti požadavků srbských, a že budou ochotny podpa- rovati Srbsko, aby tyto životní pe- žadavky byly uskutečněny. Žádáme — pravil ministr — část země bosensko-herce- govské, která nás má s Černou Horou spojiti, avšak mocnářství rakousko-uhier- ské od sandžaku novopazarskéh odloučiti. Otázka, zda mír neb válka, závisí na ochotě Rakousko- Uherska k nesporným národním, státopráv- ním a hospodářským zájmům balkánských států, na ochotě sousedního mocnářství uvésti ve shodu svou jednestrannou vůlia sé jednostranné zájmy se vše obecnou vůlí a zájmy Evropy. Bez- pečně možno tvrditi, že annexe nijak nebude uznána, nesojde-li se konference. Tvrzení, že Pašič v Petrohradě svým posláním desavoraí srbskou vládu, jest nesprávné, ježto Paši jednal jenom dle instrukcí srb sk vlády. Na konoc opravil ministr ve smyslu nedávného oficiósního communiqué sdělení Be rezovského v „Novém Vremeni“o Izvolský o stanovisku ruské vlády v příčině
Pašič Paša Izvolský Srbsko Rakousko Uhersko Evropa Petrohrad Nový Vremit
14 article
Z Berlína, 7. prosince. „Localanz.“ uve uveřejňuje tuto zprávu z Petrohradu: Min. Izvo! ský prohlásil dnes v rozmluvě s čelným ruskýn politikem: Ruská vláda nepodpor- vala ani přímo aninepřímo nějako zvláštni dohodu Rakouska s Ture- ckem, co se týče připojení Bosny a Ilercogo. viny. Já nedal jsem jménem ruske vlády nikdy žádného svolení k de- finitivnímu připojení Bosny Hercegoviny k rakousko-uherské říši. Ru- ske trvalo vždy na stanovisku, že je otáz k bosensko-hercegovská záležitost mezinárodní, kteráž vyřízena býti může jenom velmocemi, jež podepsaly berlln- skou smlouvu. Toto mínění sdílí též Anglie a Irancie; Italie pak prohlásila v tet příčině solidaritu s Ruskem. Kdyby svo laná evropská konference hotovou událost an- nexe uznati ehtěla, učiní Rusko návch, aby zůčsstněným balkánským státům dány byly ná- hrady. Rusko však usiluje za účelem klidného rozřešení krise, aby Srbsko a Černou Horu cd- vrátilo od všelikých ukvapených kroků. Srbské hnutí není hnutím lidovým, nýbrž dynastickým Nezavdá-li Srbsko Rakousku podnětu k zakreo čen, musí se velmoci zasaditi, ab Srbsku se dostalo náhrady. Anglie nesestavla ještě svoji odpověd. Spolek mezi An- glit, Ruskem a Francií dosud ve vší formě uza- vřen nebyl, avšak spolek takový je nutný, ježlo Německo nyní rakouskou politiku na Balkáně co nejdůrazněji podpo- ruje.
Izvo Italia Berlín Petrohrad Rakousko Bosna Bosna Hercegovina Anglie Rusko Srbsko Černá Hora Francie Německo Balkán aba Srbsko
15 article
Rusko-italské dohody Z Paříže, 7. prosince. (K. k.) Řimský do- pisovatel »Tempsu« tvrdí, že mezi Ruskem a Italil není ani vlastní smlouvy, ani písemné úmluvy, že však je řada ústních dohod, kteréž vedly k velmi pře- snému sbližení na konkretních pod kladech. Annexe Bosny a Rusko Z Petrohradu, 7. prosince. (K. k.) »Večere obdržel z Bělehradu opravu k rozmluvě s mi nistrem Milovanovičem, která vlastně rozmluvu úplně potvrzuje, jenže Milovanovič praví, ž Izvolský nesdělil mu po rozml u vě buchlovské, nýbrž přod ní, že R kousko-Uhersko hodlá Bosnu sn- nektovati a že mocnosti nepo- chybně annexi připustí. Ruské zbrojení. Londýnský »Globe« obdržel z Oděsy te- legrafiekou zprávu, že Rusko ma jie
Milovanovič Izvolský Ruska Paříž Temps Rusko Bosna Petrohrad Bělehrad Uhersko Glob
16 article
danl. zření na události, jež na Balkáně počátkem jara nastati mohon, tiše ale pilně zbrojí. Na celém ruském jihu soustře daje se prý zvolna vojako všech druhů zbraně. Ioďstvo uvádí se v pohotovosta válečného materišlu bromadí s obrovské zásoby. Na další dopravu vej ska ze severních gubernií do krajin jižních vy dány již rozkazy. — Připomenouti sluší, že ča sopis »Globe« miluje sensace. Hanolanz zase promlmvil. Z Paříže, 7. prosince. (K. k.) Bývalý minisu Hanotaux píše v „Journalu“: Vzhledem na hrozíc nebezpečí války musí veřejné mínění hlasilě a důrazně prohlásiti, že Evropa chce míti mír. Pán Bulhaři, Rekové. Srbové, Černohorci. Albánci a Po- sňané, kleři neodvislosti jim poskytnuté tak pochybně použivají, nechť se přece konečně chovají klidně Evropa nechť dá prvnímu, jenž se tam pohne, žlel výše. Co záleží našim francouzským sedlákův n tom, jsou-li Bosňané okupováni, nebo annektování? Hanotaux ovšem pak annexi vytýká a vyzývá Ra- kousko-Uhersko jako nejmoudřejší a nejmoc nější ze států zúčastněných, aby svou záleži tost svěřilo tribunálu Evropy. Jako Ru sko r. 1878, Japonsko r. 1896, Francie před Algeci rasom a Německo po aféře casablanské, tak necht Rakousko-Uhersko si získá všeobecné vděčnosti vel- kodušným a šlechetným rozhodnutím. Konf arence několika kompensncemi zkonsoliduje hotovou událes a tím mír.
Hanotaux Bulhar Srba Černohorec Albánec Bosňan Konf Balkán Paříž Evropa Japonsko Francie Německo RakouskoUhersko RakouskýUhersko
17 article
Berezovský do Prahy. Z Běleliradu, 7. prosince. (K. k.) Dopisovatei „Nového Vremene“ Berezovský odcestoval do Prahy a vrátí prý se za několik dní opět do Bělehradu Francouzský tisk o Češich. Jak jsme již uvedli, vzbudila tenfokráte návštěva zástupců městské rady pražské ve francouzském tisku zvláštní pozornost a listy nejrůznějších stran přinesly sympatické zprávy o Češich Kdo zná uzavřenost francouzského tisku, jenž bývá jinak velmi nepřistupný, dovede dle toho oceniti význam oné návštěvy pro česko- francouzskou propagandu. Ke svým dřívějším zprávám uvádíme další hlasy francouzskýeh listů, jež se nám dostaly do rukou. »L'Evénement« přinesl dva obšírné články o návštěvě české delegace v Paříži. V prvním rozepisují se manželé Jeanne a Fráderic Rég meyovi, autoři známé knihy »Nos frěres de Bohěme« velmi vřele o přátelství česko- francouz ském, liči nadšené uvítání Francouzů o loňském sletu všesokolském v Praze a dovozují, že šesti miliionový národ český jest nejúčinnějším po- moeníkem Francouzů v hnutí proligermánském Popisují rozvoj národa českého, jeho význam v Rakousku a v novoslovanském hnutí i násil nietví Němeů, kteří se zvláště nyní snaží tento rozvoj překaziti a při tom se neštítí ani vyvra cení náhrobních kamenů s českými nápisy Franeouze však pojí s Čechy nejen společný odpůrce, nýbrž i snahy kulturní a styky obou národů trvají už od 13 století. Na konec vy bízejí pisstelé nadšeně obecenstvo pařížské, aby Čechům připravilo důstojné uvilání.
Dopisovatei Berezovský L Evénement Jeanne Nos jít Bohout Francouz Čecho Praha Nový Vremen Bělehrad Paříž Rakousko Fráderic Rég
18 article
Ve druhém článku popisuje Louis d' Alber slavnostní schůzi na radnici pařižské na počes české delegace, k níž se dostavili také zástupe literárního a uměleckého světa a uvádí zevrubné pronesené významné řečí, zvláště řeč starosty dra Groše, která byla přijata s nadšením. »Le Petit Journal« uveřejnil pěkný info mační článek André Chéradama, nadepsaný »Čechové v Paříži a Rakousko zitřka«. Ličí si- tuaci Rakouska v zabraniční politice, jeho ná- rodnostní poměry a rozvoj Slovanů, kleří nejsou práteli trojspolku a jejichž většina se v bu- doucnosti zajisté dovede uplatniti. Na kone praví: »Svou energil v boji proti pangermanis
Alber Groš Chéradam Čecho Paříž Rakousko Slovan
19 article
v črebném prodejie ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . . za th Ve fllálkách na venkové ranní čislo . . . . . . . pe večerni . . . . . . . . 5h Inoerátv plali se hotové napřed. Předplacení a inzorty příjímá admanistrace v Marianské ul., a. Tam nscházejí se též redakce, tiskárna a expedine „Národních Listů- Rukopisy se nevracejl.
20 article
mu, svým úžasným pokrokem hospodářským politickou obratností, kterou vyvíjí ve své úloz vůdce rakouských Slovanů, zasluhuje český ná- rod našeho obdivu.« »La Petite République«, orgán levice, vítá srdečně českou delegaci, uvádí, že národ český zaujímá v Rakousku zvláštní místo, zmiňuje se o těžkých bojích, které slovanští nárové musejí sváděti s Němecivem a dokládá: »Nesmíme však zapomínati, že k nepřátelství proti Ně- mectvu se pojí v Čechách vroucí lásk k Francii. Tuto lásku projevují naši hosté každé chvíle a veškerým způsobem. U nich náš jazyk, naše kultura, náš prů- mysl a naše výrobky docházejí povždy dobrého při- jetí. Utvořilo se tam uprostřed triumfujicího germanismu, jenž sní o rozpětí od Baltn k Adrii, ohnisko myšlenky francouzsko-slovanské. Je to projev skutečného citu. Tento eit nent u nás méně živý a vítáme srdečně delegaei města Prahy.« »Le Rappel«, rovněž orgán levice, přinesl na dvou sloupeích podrobný referát o slav- nostním přijetí české delegace na radnici pa- řížské a uvedl doslovně významné řeči presi- denta městské rady pařížské p. Chériouxa starosty dra Groše.
Adrie Groš Le Petit Rakousko Čechy Francie Praha Le Rappel Slovan
21 article Projevy českých měst
Projevy českých měst Z Českého Brodu. (Mohutné projevy če- ského lidu.) Vzbledem k soustavnému zkraco- vání práv českého lidu a krutému pronásledo- vání českých menšin zavládla v celém okresu zdejším hluboká nespokojenost a roztrpčenos? proti Němcům a spojené s nimi vládě. Roztrp- čenost rostla a vzmáhala se zejména násled- kem událostí pražských, při kterých bylo jasně viděti, že vláda stojí na straně zpupnosti ně- mecké. Odevšad z roztrpčených duší ozývá se volání po odvetě a po očistě národní důsledným prováděním hesla „Svůj k svému“ a k odporu proti strannické vládě. Konána již řada schůzí a konají se pilné přípravy k zahájení odvetné a očistné akce. Nejvýznamnější byla schůze všech starostů obcí, konaná v Českém Brodě dne 5. prosince t. r., která vyzněla v ostrý pro- test proti vládě a Němcům a ve které usneseno, aby zárodní očista provedena byla do všech dů- sledků ve všech obeích a schváleny také vše- chny přípravy, učiněné ku provedení této očistné akce. Schůze vyslovila také vřelou účast stávku- jícím českým dětem na českém severu a usnesla se, aby po všech obcích provedeny byly na jich podporu sbírky. K témuž účelu vykonali účast- níci schůze mezi sebou sbírku, která vynesla 60 K. Prohlášení náhlého soudu v Praze pobou- řilo v pravém slova smyslu obyvatelstvo zdejší.
Němec Český Brod Praha
22 article
Pobouření to došlo výrazu svého v neděli dne 6. prosince, kdy po 9. hod. dopol. přitrhly de Českého Brodu se všech stran, zejména však se strany obcí Kšel, Vitic a Přistoupimi řady demonstrujícíbo venkovského lidu. K nim při- daly se zástupy obyvatelstva městského. Ne- přehledné davy protestujícího obyvatelstva, v počtu kolem tří tisíc hlav, vedené poslancem panem Boh. Novákem, odebraly se před budovu okresního hejtmanství na náměstí Husovo a vy- pravily ze svého středu pětičlennou deputaci, sestávající z pánů starosty okresu Kar. Šnaj- berka, poslance Boh. Nováka, Oldř. Kolenského, Václava Novotného a red. Jos. Miškovského, k okresnímu hejtmanovi, aby mu projevíla od- por a hněv obyvatelstva celého okresu proti stá- lému a soustavnému utlačování a dráždění če- ského lidu a zkracování jeho práv vládoua Němci, a zejména hluboké roztrpčení proti ná- hlému soudu, vznesenému na Prahu právě v den císařského jubilea. Mluvčí deputace p. poslanee Novák ostře a rozhodně odsoudil jednání vlády a požádal okresního bejtmana, by na příslušných mistech ukázal na roztrpčení zdejšího obyvatel-
Boh Novák Husův Oldř Kolenský Novotný Jos Miškovský Němec Český Brod Kjít Vitice Přistoupim Kara Praha
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Psaní.
24 article
Napoal Eduardo Zamacois. Ze španělštiny přeložil Antonie Jonášová. Stařena vešla do pracovny čiperně, dět ským, nerozumně rychlým krokem. „Zde býval můj ubohý manžel nejraději,“ řekla, „a vše je tak, jak to opustil: psací stůl police plné knih, kterých od té doby nikdo ne otevřel, krb, u kterého sedával, když už byl nemocen, a ohřival si nohy, lenoška, ve ktěr spával odpoledne, a trofej ze šavlí a končiřů. které rytířský Rieardo tak často bral, aby hájil svých i cizích omylů. Ach, nemohu vzpomo oouti beze hrůzy na jitra, ve kterých jsem vi- dívala, jak přichází po noci bled, rukávy a ko- šile postříkané krvi. Na nejčelnějším místě pokoje nad pohov kou visel olejový obraz Ricarda Valdésa. Ča zatemnil malbu a hlava hnědavé barvy vyní kala na černém pozadí širokým čelem, orlín nosem, donjuansky zakrouceným dlouhým kul- rem, jaké přetínají obličeje válečníkův Voláz guezových, a velkýma, nedůvěřivýma a posměš nýma očima... Podobizna ta mi připomněla bývalého bouřlivého hýřila, drzého, zamilova- ného, toulavého dobrodruha, který za několik let po svatbě uprohl z Madridu a budoucnost svých dětí a štěstí své ženy hodil k nobám ja kési tanečnice... Bleskem se mi kmitla hlavou silhoueta muže, jehožto historie byla sloučen po mnoho let s historií mojí, a potom jsen si představil strašlivé jeho poslední okumžiky. Měl nemocné srdce a dusil se. Ztrávil je zde, v paprscích slunečných, které dnes zbytečné zahřivají prázdné křeslo, a u něho dlela man- želka, která mu odpustila všechna provinění, hleděla beznadějně na tu katastrofu, vzlykajíe bolestí.
Zamacois Jonášová Ricardo Valdésa Čo Madrid
25 article
„Ano, byl nesmírně dobrý,“ řekla Terera která mi patrně vyčetla z očí, co myslím, „ubo žák!... Nikdy si neodpustím, že si — bez mého přičinění — činil pro mne výčitky . ... Rieardo mne svými nerozumnými činy ve- lice trápil, ale moje utrpení zase trápilo jej; t trýzeň jej přivedla zpět do mých rukou, ale urychlila také jeho smrt ... Potom dodala s bouřlivou radostí dítěte které nám ehce ukázati krabici nových hraček „Pojďte sem; v télo zásuvce mám uscho váno několik vzpomínek na něj: podobizny šátky a psaní... roztemilé psaní, jež mi napsu z Paříže krátce před dobou, než se navrátil do Španěl, ranén na smrt nemocí, která mi jej od- ňala. Nikdo mi neuloupí tento list; v jeho řád- kách žije Ricardova duše útočná i laskavá, vždy šlechetná a vznešená. Chcete si je přečisti?“ A podala mi list napsaný inkoustem, který už začinal hnědnouti, list něžný a smutný plný pokáni a lásky, který byl často zlíbán nade kterým se prolilo mnoho slz . .. Zněl takto: „V Paříži, v květnu 18 Záhy tomu bude pět let, co jsme se rozešli, a za tu dlouhou dobu jsme si neposlali ani tucee no dopisů.
Terer Španěl Ricardův Paříž
26 article
O ty moje, moje zlatá... myslíš, že jsem na tebe zapomněl? Nikoliv... Na svých cestách, v nepěkn řadě svých bláznivých kousků žila ve mné vzpominka na tebe, vlévajíc mi sladkou důvěru že jest mezi námi cosi velkébo, co nelze zma- řiti a co ani sám osud nedovede zničiti. Ach . Proč bych ti to neřekl, vždyť ti ty kruté pruvdy mohou býti nekonečnou útěchou!... Ano, chci abys to zvěděla!... Vždy bylo v hilase mých milenek cosi, co mi připomínalo hlas tvůj, jedna měla tvoje oči, planoucí a zasmušilé oči opuště- né ženy, jiná tvé černé vlasy, jiná tvé rty a tve zuby a v nuci, kdy jsem ležel na loží sám po rezkoši, která vždy byla jakoby falešna, vracei se tvůj miloraný obraz zvolna do maé mysli, la- hodil mi jemnou vůní davných dob jako prosts modlitbička, které jsme se naučili v mládía které nikdy nezapomínáme... A ta modlit- bička mi pravila, že mne také miluješ, že tvé rty a tvoje náručí stále po mně touží . .
27 article
Klamal jsem se? Možno-li, aby ve tvé duši zahynula vzpominka na šťastné hodtny. které jsme ztrávili spolu? Duše moje, jsem ne mocen, srdce mne nesmírně bolí, dusím se .. Dovol, ať se k tobě navrátim! Píši ti v kavárně na bulváru; je desel hodi dopoledne a jsem sám; pootevřenými dveřm zavivá sem vlažný vzduch, veselé, posilující zá- chvěvy jara, které je v plném rozvoji; květnové slunce rozelinalo mraky a změnilo půdu v kaluž indiga. Miluji té, duše moje... Poslední zima plná sněžných dnů a nočních bakchanálů v od- dělených místnostech restaurací zanecbaln v moji mysli truchlivý dojem; vzpominám na stoly, jejichž ubrusy byly polity vínem, na silhouety mlěicích číšníkův, kteří vycházeli, vy- nášejíce spinavé talíře a zavírali dvéře nohou, na postavy spolustolujících: ženy se roztahovaly na pohovkách, živůtky měly rozepjaté a kučery splihlé do čela a muži byli bilí, bledí mrtvolnou bledostí, která čini oči většími, a zvedali číše šampaňského, připijejíce a smějíce se s truchlou nadostí opilého Pierrota... a vše to se hýbalu v šedavém, dusivém vzduchu. Ale vše to přešlo, nastalo jaro a s noveu krví, kolující mi v žilách, vzniká ve mně žárn touha vrátiti se k tobě: toužím po tvé duši, blížence duše mojí, dychtím po tvém těle, ktere navzdor letům a vzdálenosti se zvedá přede mnou znova, nabízejíc mi kouzlo neúkojnýel illusí. Moje... dovol, ať tě tak nazývám ..
Moja
28 article
Nutno mi pokochati se nadějí, že se zase shlédnu v očích tvých, a ty že dovedou na mine dívati se beze smutku, bez výčitky, že tvé ruce bu- dou si pohrávati s mými vlasy, že tvé vlhké rty zapudi mi s čela zlé myšlenky, ze ucllm na ko- leně tlak a sladké teplo milovaného tvého těla... O smrt mne nezalekne, zastihne-li mne spicího ve tvém náručí. S bohem, duše moje: promiň mi, čím jsem ti ubiížil, a miluj mne. Žizním po tobě. Složil jsem psaní do starých záhybův vrátil jeem je Tereze. Ta řekla: „Děti mám daleko, muže v hrobě, a tot pzaní jest mi jedinou útěchou, květem měho mladi, uspávajicím hlasem včerejšku, amuletem kterým Ricardo duvedl zahladiti vše, čím m ubližil . ..“ Za těchito slov svítily oči ubohé stařený v důlkách podivnou radosti; viděl jsem, jakse rozzářila, jak se v opuštěné zimě stáří svéh usmívala na ztracené svěží mládí. „Viďte,“ dodala, „že je to psaní pře krásné!“ „Je velmi krásné,“ přisvědčil jsem, „scho vejte je“ .. Ale já znám tajemství toho psaní, ktere Rieardo Valdés napsal před patnácti lety přede mnou. Onoho jitra napsal Ricardo dvě psaní jedno, laskavé a žárné své milované tanečnici od které byl již dlouho odloučen, a druhé, od měřené, chladné, všední, své manželce. Potom v roztržitosti zaměnil obálky. Já jsem si toho povšiml a upozornil jsem jej na to. „Inu,“ řekl mi Rieardo usmívaje se, „žádn z obou by netušíla, že jsem se zmýlil, nebo mám ve zvyku nejmenovati je nikdy jménem „Tak tedy ten omyl nenapravuj,“ poradi jsem mu, „a nech, ať náhoda splní své plány Snad z toho vzejde velké dobro.“ Zamlčeli jsme se oba. „Kdož ví,“ řekl zamýšleně, „snad má pravdu.“ A nechal to, jak to bylo. Ubohá Tereza! Kdyby to tak věděla!
Tereza Ricardo Rieardo Valdés
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Šílený král Jmenování bývalého adjutanta krále Lud- víka II. hr. Dürekheim-Montmartina velícím ge- nerálem 2. bavorského armádního sboru obrá- tilo opět pozornost k událostem z r. 1886 uveřejňuje se nyní oficiální vylíčení dle referátu poslance Bonna, jenž nyní systematicky uspořá- dal materiál, předložený ministerstvem v tajné schůzi poslanecké sněmovny, aby se vyvrátilo mínění, že sesazení krále stalo se neprávem. U krále Ludvíka byl již od narození značný sklon k duševní chorobě, čemuž nasvědčuje již okolnost, že také jeho bratr stejné chorobě pro- padl. Již ministr Lutz vypravuje z let 1864 až 1867 o králově odporu proti přijímání vysokých osobnosti, diplomatů a j. Pro literaturu však jevil takové nadšení, že začasté přerušoval řeči citáty ze Sehillera. Teprve později počal se úplně straniti lidí. Kdežto dřive býval přítomen bohoslužbě ve veřejných kostelích, dal si brzy zbudovati vlastní kapli. Také v divadle cítil se obecenstvem příliš obtěžován, pročež nařídil, aby se pro něj konala zvláštní představení. Osamělý pobyt na zámcích byl v letech 1876 až 1881 vždy o měsie prodlužována když se král vrátil de Mnichova, připadalo mu sidelní město jako vězení. Při dvorní tabuli měl král pocit, jakoby šel na popravu; musil při tom býti květinovbu dekořací chráněn před zrakem přitomných. Hudba musila býti co nej- hlučnější a přes to udeřil král často v rozčilení šavlí o zem. Naproti této nenávisti k lidem vyvíjela s však u něho také náklonnost, zejmena k jeho tajemníkům šl. Zieglerovi a Müllerovi, kterou projevoval nabubřelými slovy, ale netrvala dlouho. Štolba Hornig, jenž dlel u krále od roku 1867. uvedl, že z počátku král ještě citil potřebu stý- kati se s lidmi, brzv však došlo ke slavuiv sten
Bonn Ludvík Lutz jít Mnichov Ziegler Müller Štolba Hornig poslanecký sněmovna král Ludvíko II