3
masthead
13. dubnay 1901.
5
article
Dr. Dom. Bez zola, ředitel sanatoria absti
nepěního na zámku Hardu u Bodamského jezera.
zaplavil svou řeč ukrutnou spoustou statistických dat
která měla dokázati, že v určitých obdobích ročníel
(při vinobrani, v týdnu novoročním, v masopustě
v květnu a červnu, v době to, kdy po většině nejvíce
sňatků se uzavírá), počíná svůj život nejvíce slabo
myslných dětí. Kam už dospěla statistika ! Ze 70 pří
padů slabomyslných dětí, u nichž defekt diagnosti
kovali lékaři, počato bylo 35 v době vinobraní. T
tu ještě nebyto ! Ben Akibo, jdi se utopit! Statistiku
měl p. doktor hezký sestavenou, však my nebudeme
jeho kruhy rušiti neposvěcenou svou rukou. D
Dom
ben Akiba
Harda
6
article
Fröhlich připomíná při této příležitosti, že mu
řekl učitel, působící v dolnorakouské vinařské kra
jině, že pozná vždycky ze špatných výsledků vyučo-
vacích v té které první třídě svých, žáků, že před
sedmi léty byla dobrá žeň vinná. Kdo tomu nevěří
co takový německý učitel všecko vypozoruje, nezn
německé důkladnosti.4s
V pozdních hodinách odpoledních přikročeno
k druhému oddílu sjezdové práce: »Jak jeví se alko-
holismus v sociálním ohledu«. První řečník v tomt
oddělení p. A. N. Kiner. ředitel statistické ústřední
kanceláře v Christianii, přimlouval se za to, aby
konaly se ve všech zemíchtzvláštní ankety o zvycích
pijáckých, které by seslavily statistická data o stříd-
mých, o abstinentech, o notorických pijácích, jak jev
se pijáctví ve městech a jak na venkově, pije li s
více doma nebo v dílně nebo v hostincfch, v klidu
nebo v plné práci atd. Od práce těchto anket slihuje
si řečník opravu mnohých nesprávných dat, týka-
jících se pijáctví. Přednášející podává zprávu o po-
dobně anketě, vykonané a řízené p. Eilertem
Sundtem v r. 1859 opijáckých zvycích v Norsku
a o výsledcích ankety, řízené soukromým komitétem
v Christianii v posledních letech. Data ta jsou dosti
zajímavá.
Fröhlich
A N Kiner
Christiania
Norsko
7
article
Doktorka Ž8fie Daszyňska G'olinska
(z Krakova) řeční živě so a lik ocholilslmu a so-
ciálních poměrech některých halič-
ských okresů«. Vydání zvláštního zákona prot
pijáctví pro Halič a Bukovinu ze dne 19. června 187
a daňové poměry v Haliči zdají se nasvědčovat
tomu, že obyvateistvo těchto zemí vyniká spotřebou
lihových nápojů nad ostatní země Rakouska. Tomu
tak není. Čísla to dokážou.
Na hlavu jednoho obyvatele ve jmenovaných
zemích připadlo v r. 1893 9.71 litru kořalky (50
alkoholu), v r. 1899již jen 9.08Ilitru; piva v roce
1893 13.97 a v r. 1899 17.91. Vína, které se do zemí
těch importuje, mnoho se v Haliči nevypije, Svá
statistická data si sestavila dle vlastního udání halič
ská doktorka sama. Může mluviti jen o západní
Haliči a to o okreších: Krakov, Podgórze, Wadoviceo
Myslenice, Bochnia, Brzesko a Limanowa. Krakov
město má obyvatelstva 85.261. Menší města.: Pod
górze, Wadbura, Bochinia, Sucha, Brzesko a Lima-
nova dohromady 44.404 obyvatelů a 44 venkovských
obcí, kde poměry prozkoumala, 55.960 obývatelů. N
venkově se pije nejvíce kořalka, konsum pivaj stoupá
více ve městech, nežli na venkově. Čaj a káva s rumem.
nebo 1/e kořalky je oblíbeným nápojem pracující
třídy. Obývatělstvo měst pije více nežli haličský
rolník.
G olinska
Bochinio
Such
Brzesko
Krakov
Halič
Bukovina
Rakousko
Podgórz
Wadoviceo Myslenice
Bochnia
Brzesko
Limanowa
Lima
Ž 8
Ilitr
8
article
Pijáctví zdá se ubývati v Haliči, ale nemám
pro toto tvrzení řádných statislických dat. Z okol
nosti, které požívání alkoholu zvýšují, dlužno jmeno-
vati: přestéhování se rolnického obyvat-lstva d
měsla, upadání řemeslnického stavu, nuzná, mono-
tonní a nehygienická strava, přesvědčení, že alkoho
je lékem pro děti i dospělé, nedostatek antialkoho
lických ústavů pro dělnictvo i ostatní obyvatelstvo-
jarmarky, rekrutýrka, volební agitace, nízký stav vše
obecného lidového vzdělání. Pijáetví zažehnávaj
v Haliči missionáti, ktoří žakládají spolky střít
mosti; proti pijáctví pracuje zvláště učitelstvo a t. zv
hospodářské syndikáty (kolka volnicze), které čepuj
míslo kořalky víno.
Professor Bedřich Reini'tzer ze Štyrského
Hradce mluví proti tomu, aby sladovnická chasn
v pivovarech po starém zvyku placena byla z části
laké pivem. Zde dělník lehce propadá alkoholismu
zrovna tak jako mladý sludent, jenž pije z nerozumu
a bravury, až se konečně nemůže zbaviti neřesli
pljácké, která objala jej a drží, ve svých spárech.
V jednom pivovata v Sémerinku je vélno dělnielvu
vzíti si buď pivo nebo za toto peníze, při čemž místo
litru piva dostane každý sladovnický, který za to
žádá, dvacet haléřů. Co může býti v jednom, může
býti i v jiných závodech.
Rein
Halič
Štyrský Hradec
9
article
Při vývodech páně professorových napadla mně
jedna myšlenka. Jsem skoro také z pivovaru a tu
v dobách svého květného mládí i ve svém pokro
čilejším věku vídál jsém, že sladovničtí v našem
pivovaru dosti zbusta, ače pivoz bylo všeohecně chvá
jeno, toto nechávali státi a nepilic ho, kdežto rádi si
přihnuli číšku kořalky, rumu nebo cognacu. Pan pro
fessor měl se poptati v pivovaže v Simmerinku, kam
a na co věnuje 20 místo pivao obdržených haléř
každý sladovnický. Byla by to také zajímavá sta
tistika. Po této přednášce rozpoutaly se moře řeči
Simmerinka
10
article
Bývalý říšský poslanec Jarosiew icz dal s
do haličských stančíků, vyčetl jim, že alkoho l ismue
a nevzdělanost lidu ve své vlasti podporují. Aby
bylo jasno o haličských poměrech, uvádí řečník, že
hejtman v Samboru, který to bral vážně se zákonem
o pijáctví, byl zavolán na místedržitelství a tam mu
»jcho příliš velkou“ pili z krve vyhnalic Sekretá
štyrské zemské sociálně- demokratické organisne
soudruh Michilsch sliboval, že stará se speciálně
demokratická stranao to, aby její příslušníci řádně
byli poučení o působení alkoholu, a obrací se na
professora Reinitzra, aby za myšlenků svou bojoval
v kruzích, kterým sám náleží. Ať jen se obrátí na
některého sládka, aby dával svým dělníkům místo
deputátního piva penízel Pan professor bude. míti
horší a obtížnější postavení nežli dělnictvo, kter
snadno převede své soudruhy na svou stramu Ríšský
poslanec dro Schöpíer doličuje, jak se alkohol
dostal do nejhlubších údolí aplských
Professor Bonne vypočítal, že v Německu je půl
druhého millionu osob: ředitele pivovarů, sladovničtí.
pomocníci v lihovarech, agenti sevínem, hostinští, číš
níci a všickni tilo lidé většinou předčasně umíraji
Hostinští a číšníci unírají 4krát. časněji nežli rolníc
a dnchovní. V debatě bylo plno zujímnvýchý detailů
jeden řečník si dokonce stěžoval, že někde kladen
základního kamene k vodovodu zapíjeli slavnostně
alkoholem.
Jarosiew
Michilsch
Reinitzr
Sambor
Bonn
Německo
11
article
Večer střodeční věnovali kongressislé návátuvě
ministerstva vyučování na Minoritním naměstí č.7
Ministr dr. Hartel dávali na počest účastníkům
sjezdovým velký večer. Buflet při tom byle dvojí
jeden pro antialkoholiky a druhý pro alkoholiky.
Libovali si a pochutnávali si na podávaném jídle
nápojích svorně obě strany. Antialkoholikové kontro-
lovali přísně své přívržence. Šel-li některý z nich do
sálu, kde se podávalo pivo, víno a lahůdky, byl
hned za ním, aby nehřešil. A člověk přece tak rád
hřešl. Viděli jsme v koutcích ústních jednoho vyvole-
ného abstinenta sliny a zář v očich, když prohlíže
si plné mísy božího daru v ssíni alkoholiků« a pě-
nivé číše výtečného moku. Sáhl již po příboru, však
v tom se vzpamatoval. sklopil smutně oči a s po-
vzdechem, náramně hlubokým, odcházel z místnosti.
kde si většina sjezdová nedala brániti ve svém —
alkoholismu ..
Hartel
Šela
12
article
C. Z Vídně, 12. dubna. Dnes mluvil delegá
francouzského ministerstva vojenství lékně hlavního
štábu dr. Richard o potlačování alkoho-
lismu ve francouzské armádě. Toto byfo
ve velkém rozsahu zahájeno již před třemi lety, kd
bez výminky zakázán výčep kořalky a lihových li-
kérů ve vojenských kantinách, polních táborech, na
manévrech a j-
Z Vídně, 12. dubna. (C. B.) V dnešní 6. a 7.
schůzi cizí del gáli různých spolků střízlivosti po-
dávali zprávu.
Přednáška petrohradskébo advokáta Borodi n
o kořalečním monopolu v Rusku, v níž
prohlásil za bezpráví, že křesťanský stát z národního
zla a nemravnosti bere užitky, zavdala podnět k čilé
rozpravě, v niž zástupce ruské vlády Bulovský
hr. Stařinský polemisovali s relerentem, pouka-
zujíce na příznivé výsledky kořalečního monopolu.
Dále přednášeli hr. Stařinský (Varšava)
lidových slavnostech jako prostředcích proti alkoho-
lismu, prof. Weiss (Freiburg) o alkoholu vůbe.
dovolávaje se přispění duchovenstva. Rektor Neu-
mann pojednával o katolicko-německých spolcích
střízlivosti. Jiní řečníci mluvili o podobném ruchu
v Anglii, Dánsku a Švýcarsku.
Prudký výstup způsobila řeč medika Grigor
viče, jenž polemisoval s výklady hr. Stařinského.
brojil proti kořalečnímu monopolu v Řusku a konečně
jednal o pollačení alkoholismu v Buko vině.
doktor
Richard
Stařinský
profesor
Weiss
Rektor
Grigor vič
Vídeň
Rusko
Varšava
Freiburg
Anglie
Dánsko
Švýcarsko
Buka
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. dubna. (O situ a ci.
Jeden z posledních Mohykánů německo- pokrokové
strany v Čechách, dr. Pergelt, zodpověděl dotaz
vídeňského »Volks-Zigu.« stran nynější politické
situace dopisem, v němž projevuje mínění, že
parlamentní jednání půjde dosavadním krokem
i po velikonocích. Mluviti o dalších vyhlídkách
se zdráhá, ale zdařili se uzdravení parlamontu,
bude prý tím podán důkaz, že dočasná obstrukce
měla dobrý účinek, poněvadž rozrušila panstv
majořity, sestavené uměle pomoci zákulisní pol-
tiky a intrik. Druhý dobrý účinek obstrukce je
prý ten, že všechiny strany a všechny národn
kmeny, jež dosud potíraly centrální parlämen
a jednotnou správu státní, přesvědčily se nyní
ze také pro Rakousko v době moderního roz-
voje státního života, veřejného a soukroméh
hospodářství a dopravy jest centrální parlamen
se širokou kompetenei, jakož i jednotnáj rychle
úřadující státní správa nezbytnou životní po-
třebou pro všechny členy státuí
Pokud se týče staré většiny pravice, pone-
cháváme stranám, jež ji utvořily, a jimž nan
nejvíce záleželo, totiž Polákům a německým
katolikům, abyodpověděli dru. Pergeltovi, byla-
ona většina státu škodná neb ne! Nám k srde
nepřirostla a zisku jsme z ni neměli níja kého.
Soudíi však dr. Pergelt, že klidné třineděln
předvelkonoční jednání parlámentu o hospodář
ských věcech přesvědčilo národy rakouské o ne-
zbytnosti ústředního parlamentu s nynější širokou
kompetencí a mimo to také o jednetné (rozüměi
německé) správě, pak je rozhodně na omylu.
doktor
Pergelt
Ziga
Polák
Praha
Čechy
Rakousko
14
article
Právě hospodářské zájmy, jež jsou vedle zájmo
osvětových v každé zemi jině, utvrdily v ná-
rodech rakouských přesvědčení, že nýnější za-
sturalý parlament jesť jen brzdou pro rozv
národů a zemí a že musí býti nahrazen parla
mentem jiným, v jehož obor působnosti budou
spadati jen věci vskutku společné celému státu
všechny ostatní otázky musejí však býti pone
chány zemským sněmům, jež jedlně jsouc so te
výriditi je dle skotečné polřebý domáciho oby
vatelstva.
V Praze, 12. důbna. (Roz plo ět o
předlo hn.) Poslední, pařlamtentné vyřízei
rozpočet týkal se r. 18971 Nyní podán sně
movně rozpočet na rok 1901 a zároveň předlo
žena císařská nařízení, jimiž na základě § r4
povoleny rozpočty naleta 1898, 1899 a 1900
jež musejí býti sněmovnou dodatečně schvá
leny. Bývalý odborný spřednosta v ministerstv
financí navrhuje dle »Czasu« v té věci, aby ré
ferenti v rozpočtovém výboru, až budou podá-
vati zprávy o položkách na r. 1901, pojalido
svých referátů zároveň zprávy o státním hospo-
dářství v letech 1898 až 1900, čímž prý by
mohlo odpadnouti zvláštní rokování o oněch ci
sařských nařízeníchi
Z Vídně, 11. dubna. (Autono mie
Trentina.) Výbor tyrolského sněmu, jemuž
uloženo navrhnouti způsob, jak by se vyhovělo
vlaským požadavkům, zvolil užší výbor, jemuž
dány na uvázenou násleďujíci záshdy vyrovná-
eího zákona: 1. Právo zákonodárství zůstane
výhraženo zemskému sněmu. 2. Shěm se roz
dělí ve dýě národní kuric, z nichž k jedné
budou nálězěti poslanci němečtí, k druhé vlasíh
3. Týmž způsobem se rozdělí ve dvě skujin
Roza
Praha
Vídeň
tyrolský sněm
15
article
Kurie velkostatkáršká. 4. Zemský výbor rozděl
se ve dvě sekce, jedhů pro německé Tyrolsko
druhou pro vlaské. 5. Kurie a sekce usnásej
se samosfathě a nebdvisle od sněmu v opor
zákonitýcli ustanovení, pokud vystiíčí so svým
vlastními fondy a sice: a) ve věceči týkajicíel
se obcí a jich kontřoly; b) ve věcech škojškých
pro každou čásť země má býti zřízen zvfašin
zemský skolní výbor; c) ve věčech hospodlář-
ských. 6. Každé z obou kurlf přidělí se po-
měrná dotace z přijtů zemskýchl 7. Poče
členů zemského výboru ustanoví se poměrně. —
16
article
Bude-li v komissi doerleno dohodnutí, čeká se.
že návrh zákona o autonomil Trentina bude
předložen sněmu jíž v nejbhžsím zasedání
Z Pešti, 10. dubha. (V olebhí ru c
mezi Rumuny. — Počet obyvatel-
stva dle vyznání.) Mezi Rumuný vzmáht
se stále počet odpůrců dosavadní pasšivify
v některých volebních okresích jmenují se již
i kandidáti poslanectví pro příšti volby. Takové
zprávy docházejí ze stolice oravieské, spásko-
báňské, borošjenské a jíných. Sedmihradátí Sa-
síci pohlížejí na tento ruch s nevolí, neboť by
mohl míti za následek porážku některých jejich
kandidátů, kterí bývali dosud voleni jen proto
že Rumuni se vzdávali všelikého účastenstv
při volbách. — Nedávno jsme podali dle ně-
klerých uherských listů zprávu o počtu pešt-
ského obyvatelstva dle vyznání. Nyní uveřejněn
úřadní výkaz o výsledku posledního sčítání oby-
válelstva v Pesti, z něhož vysvítá, že z
703 448 obyvatelů jest 427.112 katolík,
100.007 evangeliků, 166.198 žídů a 10.131
členů jiných vyznání. U porovnání s minulým
sčítáním přibylo v Pešti za posledních desét let
katolíků 35.6 procent, evangeliků luteránů 36.9
proe., reformovaných 74 procent, židů 62.3
procenta.
Z Peští, 11. dubna. (Úspěchy S ze
lovy.) Poslánci Augůst Pulszky, jenž byl vy
nikajícím členem Tiszovy skupiny v liberálním
klubu a jednou z hlavních opor vlády Banffovy.
mluvil o minulých svátcích ve Velkém Varadino
před stými voliči, a při té příležitosti vzdal nej
výšší chválu nynější uherské vládě, jako by se
na vždy odříkal bar. Banffa a jeho rožímu. Posl.
Rumun
Rumuný
Tiszův
Posl
Pešť
Sedmihradátit sa
Poslánec Augůst Pulszky
17
article
Pulszky přiznal se před voliči, že se mýlil
když neschváloval sloučení liberální strany s Ap
ponyovou stranou národní, kterážto fuse zabez
pečila vládu Szellovu. Uznal, že nynější polit
cká sitnace Uher jest daleko lepší, než si kdo
před dvěma lely mohl přáti a vstoupením Appo
nyoveů do liberální strany nabyla tato nových
vynikajících sil a tím i nového významu. Řeč
posl. Pulsžkého dokazuje, že podvratná činnose
Banfkova v liberálním klubu minula se úplně
cíle, že jeho bývali přivrženci stojí dnes ne-l
všichni, tedy velikou většinou již na straně
Szellově a že o frakci Banffově nemůže býi
dnes už ani řeči.
Ze Záhřeba, 10. dubna. (K úmrtí hr-
Pejačevíče.) Naší předvčerejší zprávu
úmrtí bývalého chorvatského bána hr. Ladislav
Pejačevíče sluší doplniti v tom smyslu, že
osudná na jednojazyčných chorvatských
štitů na úřch budovách stity maďarsko -chor-
vatskými nestala se na rozkaz bánův, nýbrž
stala se za jeho nepřítomnosti z návodu finanč-
ního ředitele Davida, že hr. Pejačevič změnu
tu pokládal za prolizákonnou a poněvadž se vte
věci dostal do sporu s vládou peštskou, podal
raději demiss
Appa
Ladislav
David
Pejačevič
Uhry
Záhřeb
Apa ponyův
18
title
Politické zpravy zahraničné.
19
article
V Praze, 12. dubna.
Praha
20
article
Ruská práce v Mandžurii.
Dopisovatel »lfos. Bpe.« podává zajímavy
a sympatický obráz ruské práce v Mandzurii.
V celé Mandžurii život nyni počiná kypět.
Kromě set bodáků vidno i slýšno na sin
ruských podnikavých lídí. Navazuje se obchod
Charbina s Girinem a Mukděnem. Vsuďe je Rus
všudybyl: i s puškou na rameně, i s loktem
v ruce, překážek a útrop se neleká, všecko pře-
máhá. Nennavně proniká v sám střed Mandzurie.
dováží do Girina, Mukdenu i Fefina rozličné
tovary a zanáší tam ruskou civifisaci. Ruští
vojevůdeové stavi a obnovují chrámy boží po
Mandžurii a chrání Činany od chůnchuzů (lou
pežníků), kteří i v časech pokojných olupoval
činské i mandžurské obyvatelstvo, Ba ještě har
hež nyní. Vysvobození Čiňanů od rot chun-
chuzských rovnati se bude úplnému upokojen
Mandžurie. Obyvatelstvo děkuje Rusům za vy-
hubení chunchuzův a Čiňané jsou jim v toi
nyní ze všech sil pomocni. Rusové žijí jak
s Mandžury, tak s Čiňany v úplněm pokoji
nepřátelé jejich na tom ničeho nezmění. Jižní
Mandžurie jest asi třikrát tak velká jako jižní
Charbin
Mukděn
Rus
Mandžurie
Girina
Mandžura
21
article
Rusko a je hohata všelikým obilím. Obyvatelstvo
plůhem, motykou i lopatou tak výnorné vzdělává
půdu, že ani němečtí kolonisté saratovské gu-
bernie neumějí to lépe. Výborné, ale neohdélaně
půdy jsou veliká prostranství. Rozvoj obchodu
a průmyslu jak v Mandžurii, tak v jižním
Ussurijsku popožene poměr Číňanů k Rusům.
semkne jejich žívot společnými obchodním-
zájmy, obohati obě zemé společnou prací
jejím výnosem. Člňan jest od přirozenosti ob
chodník a podnikatel, snad ještě větší měrou
než Rus. Jest i trpělivý a energický. Slovem.
Rus může zde úplně počítati na Čiňana jako
na svého spoludělnika. Jak na poli, takl ve městě
je Číňan Rusu dobrým přítelěm. Pravý Činan
je tichý a dobrý pracovník! Je střídmý a ho-
spodárný, vodky snepije Čaj slazený a kus
chleba postačí mu denně k obědu 1 veřeči. N
živobytí mu postačí 10—15 kopějek denně.
Jsou dovední, neunavní, solidární, zkrátka, možno
říci, kdyby babylonskou věž pylí stavěli Čiňané
a ne zidé, že byli by stavbu dokončili i přea
zmateni jazyků.
Číňan
Rus
Rusko
Mandžurie
Ussurijsk
kopějka
22
article
ss * ne a sli mniz
23
article
Rusofilský proud v Rununsku.
Rumunsko bývá obyčejně představováno
jako věrný spojenec trojspolku a pionýr ně
meetví na východě. Není tomu tak? I tam zá
pasí spolu směr germanöflský s rusofilským, ci
s domáčim.
Noviny německé a maďarské obořily sen
nové rumunské ministerstvo Sturažovo, že pry
zradilo trojapolek. Mínisterstvo Sturdzovo je libe
rálné. Přivrženci Růska býváfi dosud jen mez
konservativéi. Když i liberšlové přistoupili k nim
to jesť ovšem událost pozoru hodná.
Taa“ líčí tento obrat: Co do za
hraničné politiký Růmunska není uz mezil ru
munskými státníky avojího minění. Rumunst
pojitikové, vynikajíce nad osthtnf Batkánské pol
liky zdravými názory, správhé“ pochopujte
zkjmy švé vlasů a gridrzhjíce e zásady zacho-
vati přátelský poměr ke všepi esropškým státůt.
hozapomínají, že zvlástní inüimné přarelství k Ra
kousko-Uhersku odporuje nábozenským a národ-
ním zájmům rümunskékro národa. Spolu se slo-
vanskými národnostmi úpí na 3 mifliony sedni-
hradskýéh Rumuná pod máďárským jhem. je
přirozeno, že hlavním cilem rumunské politiky
je připojení Sedmihradska ke královštví. I to je
přirozeno, že všecky natěje Rurmnunů na národn
sjednocení tihnou k Rusku. Přátelštví k Rusku
přineslo jíž Rumunsku mnoho prospěchů a při
nese i budoucně. Jsouc toho pamětliva, nynějš
liherální vláda dala Rakousko Uhersku na sroz-
uměnou, že Rumunsko nemůže trojspolku slou-
žiti za nástroj, ježto musi zabývati se především
politikou národní.
3 a
Rumunsko
Uhersko
Sedmihradsko
Rusko
Rakousko Uhersko
24
article
Co je se studentskými nepokoji
v Rusku ?-
Jedon polský lista lamentuje, že studentsk
nepokoje v Rusku tak beze všech na západ
očekávaných následků zanikly, a píše:
Prof. Tarunský kdysi napsal,o že věc
v Rusku neznači totéž,co jinde. Četnáo pře-
kvapení, která Rsko připravuje evropským po-
zorovatelům, potvrzují správnosť tohoto výroku.
Jindy zase přihází se, že v Rusku o děje se
totéž, do v Evropě, a fonograf, do něhož se
mluví za hranicemi Ruska, hnedh z toho vyvo
zuje to, co by se stalo v Evropě, ale chyba
Tatáž chyba stala se s posledními »student
skými nepokoji v Rusku,« pro něž západní
listy otevřely už zvláštní rubriky.
Telefonují nám, že studenti v Moskvě pře-
kotili tramwavový vůz. V naší fantasii lhnedto
roste do rozměrů pařížských barikád. Slyšíme
o zpráskání studentův od kozáků na Kazanském
náměstí v Petrolradě a očekáváme, že všichn
oteové a matky povstanou ke hromadnému pro-
testu. Po důtce, které se dostalo členu státn
rady, knižeti Vjazemskému, že se míchal do
policejního výkonu, očekáváme stávku celé
státní rady a státní převrat. Po vyloučení
hr. Lva Tolstého z církve očekáváme selskou
vzpouru atd.
A co zatím se ukázalo ? Nic. Universit
a všechny vyšší školy jsou zavřeny »až do
dalšího rozhodnutí.« Část zatčených studentův
odeslána do svých rodišť s nařízením, aby se
odtud nehnuli saž do dalšího rozhodnutí.« Čás
podržena ve vazbě »až do dalšího nařízení.
Zatím nacešel velkonoční týden. Všude ticho
jakoby žádných nepokojů nebylo bývalo.
Tarunský
Tolstý
Rusko
Evropa
Moskva
kazanský náměstí
25
article
Nové ministerstvo ve Francii.
Pan Loubet navštivil před svým odjezdem
do Nizzy nemocného premiera pana Waldeck-
Rouseaua. A vypráví se, že při této příležilost
za vvale
ministerský předseda vyslovil určité přání, aby
mohl za příčinou otřeseného svého zdraví slo-
žiti lězký, zodpovědný úřad a uchýliti sedo
soukromf. President Loubet slibil, že bude uva
žovati o télo otázce po svém návratu z Toulonu
do Paříže. Tvrdí se rovněž, že p. Loubeť i pan
Waldeck Rousseau přetřásali všechny možné
kombinace, kdyby ministerský premier odstoupit
musil. A shodli prý se v tom, že by před-
sednietvo po té přev zal p. Delcassé
který by zároveň zůstal ministrem zahraničníeh
záležitostí, a portefeuille vnitra že by byl na
bídnut p. Sarrienovi.
dyMožná, žel jest mnoho smyšleného v těch
pověstech, ale vkarakteristjcké jest, že se vyprá
vějív právě v kruzicho vládě blízkých
valijeiihonu
Loubet
Rouseau
Waldeck Rousseau
Francie
Nizza
Waldeck
Toulon
Paříž
27
article
Rusko a pretendent francouzský.
V Berlině i v Paříži vyvolaly značný
ač ovšem zde i onde různý — dojem pověsti
že pomýšlí se na sňatek mezi honapartistickým
princem a nyní generálem ruským Ludvíkem
Napoleonem a ruskou princeznou Helenou, deerou
velkoknížete Vladimíra a velkokněžny Marie
Pavlovny, rodilé věvodkyně z Meklenburku.
Princezna byla zrozena jako evangelička, po tom
přestoupila na pravoslaví, měla-liž by nyní změ-
niti po třetí náboženství přestupem na víru kato
lickou, neděje se to jistě proto, aby se provdala
jen za generála, jímž dnes prine Ludvík jest
dvůr ruský nepochybně věšti tomuto budouenos
mnohem skvělejší. A tytéž listy uvádějí věetu
v souvislost se snahámi v bonapartistickém tá
boře, aby prelendent prine Viktor zřekl se ná
rokův na trůn francouzský ve prospěch svého
bratra Ludvika, jenž nejen na Rusi ale i ve
Francii jest populárnějším
Ludvík Napoleon
Helena
Vladimíra
Pavlovna
Ludvík
Viktor
Rusko
Berlín
Paříž
Francie
28
article
Slavnosti v Toulenu.
danSlavnosti toulonské jsou skončeny. Presiden
Loubeť přibyl již do Montelimoru ke stařičk
matce svě ná návštěvu. Oficiální cesta jeho jes
ukončena. K dějům toulonským již jen jeden
moment chceme záznámenati: Náladu obecenstv
vůči ltalům. Zpruvodáj jeden telegrafoval( o tom
»Iealští dástojníci a námořníci, kterých hojn
jest viděti na ulicích a restauracieb, pozůravo
vání jsou obyvatelstvém uctivě a přívětivé; nikde
neudálo se mimořádných pro ně projevů. Ovšen
ale budí italské lodstvo v přístavu všeobecn
gs o
obdiv« bonsoí
Zbývá donésti ještě některé hlasy časopi
seckéve Bl 1290 olhoV BKsC
»Journal des Debats« poukazuje
k tomu, že Německo samo žije v přátelskýeh
stycích s Ruskémi a že jemu tudiž vaditi ne
může, činí-li Italie vzhledem k Francii tolikéž
Na konec praví list: »Byla to slavnost latinských
národův v latinském moři par excellence. Špa-
nělsko ovšem nesmélo chyběti.«
Oproti tomu nacionalistický. »G a ul o i s-
praví: »Ptipitky v Toulonu překvapovaly banal
ností svojí.«
»Tempse těší se z toho, že Francie
Italie použily o sobě titulu zpřátelé«. »D v oj-
spolek a trojspolek« — pokračuje lis
— »zůstávají tím, čím byly, pryn
na stráži míru proti všem cti-
žádostným útokům, druhý stále
neplodný, jak jej sám jeho tvůrce Robilant
shledal a snad odumirající sevšedněním — a le
obě alliance tyto, ať jest cen
jejich jakákoli, trvají ještě
jedna a spoň z nich určena ji e s
k dlohému tnvání, Stojíme dnes oprot
jiné Ilalii, než jaká byla před deseti lety. N
třeba se báti, že mraky ony nás opět ohrozí
V našich sousedech nepěstuje se již soustavn
zášť proti Francii.«
»Liberté« míni, že Italie chtěla dáti na
jevo německému císaři, že není nadšena ani ho
spodářskými intrikami v říšském sněmu něme
ckém, ani německou politikou vůč
italským krajům Rakouska.
Montelimor
Robilant
Italia
Německo
Toulon
Francie
Rakousko
Italia
29
article
Nacionalistický list f ancouzský rozhořčer
jest velice satyrickým článkem li s t
»Alba«, jemuž se přičítají stý ko
se záhraničíním mini strem ital
ským Priněttem. Článek vysmfiv
sle nadějím Francie na odpadnut
Ftařicod trojspolku. »Patrie« pojednává
o projevu tom v trpkém článku, nadepsaném
Tarthffe ještě žije
Berlfský »Voss. Ztg.« praví: »Nad
prostřednost obyčejné střelecké slavnosti nepo-
vznáší se nikde lopotný vzlet úřadních projev
toulonských. Méně ani říci se nemohlo, nežl
že styky mezi Italit a Franeit jsou »velmi přá-
telské«, To řekl vévoda Janovský a »že mohlu
by býti ještě více upevněnyo řekl pan Loubet
Chtálli napovědéti tak naděje ve spolek s Italii
kdož může věděti? Pokud by slavnosti toulon-
ské měly něco změniti na dosavadním sosku-
pení států, lze klidně vyčkati. Jaro mine, zaní-
cení omamné se rozplyne a snad poznají brzy
i Francouzové, že zůstává vše při starém.
Řtímská »Tribuna« praví, že anit v nej-
trpčejších dobách nepohaslo v Italii přátelst
pro Francii. Solferina nelze z apome
nouti. Italie těší se z toho, že Francouzov
dnes již nevytýkají (?) Italům jejich příslušnos
k trojspolku; uznávají prý, že Italie může být
spolčena se »severními« státy a při tom zůstati
přitelkýní Fráncii.
Ve frankofilské »Capitale« konstatuje Edv-
Arbib, že sice 1ýd francouzský vychází Italům
se sympatiemi vstříc, ale mnozí jiní lidé že ne-
tají se svým zklamáním.
Voss
Janovský
Loubet
Francouz
Solferina
Francouzov
Italos
Edv
Francie
Italia
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hlas z říše německé o našich Vře
němcích. »Das bayerische Vaterland« v Mni
chově vycházející pojednává o situaci v R
kousku poď záhlavím »O du mein Oesterreiche
svým známým drastickým způsobem i zmiňuje
se o poměru sl. Körbra k Schönererovcůn
takto: »Ještě povolnějším a konsolidování i bu-
doucnost rakouské monarchie těžce ohrožujícím
způsobem zachoval se šl. Körber vůči Vše
němcům. Že tato čistá společnost je rotou vele
zrádců, bylo již často dokázáno a jednotlivým
jich vůdci také připušténo, tak že o těto sku
tečnošti netřeba vlastně dalších slov ztráceti
S rebely, velezrádei neuzavírá smluv žádná vláda
kteráž je si vědoma své důstojnosti i své zod
povědnosti vůči panovníku a lidu, nýbrž ukáže
jim zuby a pozavírá hlavní jich vůdce. V R
kousku však, v této zemi prostomyslnosti, vy-
padají takové věci rovněž prostomyslně. Ne-
půjdeli hora k Mohamedu, půjde jednoduše
Mohamed k hoře a podle tohoto receptu vydal
se také šl. Körber na cestu k pp. Schönereroni
a Wolffovi, aby od nich vyslechl podminky, za
jakých by byli ochotni připustiti prozatím ně-
jakou řádnou činnost. Smiřovací akci zahájil
už president říšské rády hr. Vetler, kterýž Vse-
němcům přiznal výminečně mírný výklad jedna-
cího řádu. Po té následoval výnos ministra spra-
vedlnosti k státním návladnictvím, aby užívali eo
možná mírně svého konflskačaího práva vůči
všeněmečkému tisku, což se rovná .... Této na-
prosto nepochopitelné a v následcích svých trvání
říše rakouské ohrožujícíl »povolnosti« následovalo
odvolání rozkazu, jímž vypovězeni byli z Ru-
kouska někteří říšskoněmečti štváčti pastoři.
Körber
Mohamed
Schönereroni
Wolff
31
article
Tito sříšskoněmečtí sluhové páně« nacházejí se
však ve službě hnuti »Pryč odo Říma«, kteréž
je totožné s hnutím »Pryč od Rakouska«
když před některým časem trpělivost a shoví-
vavost rakouské vlády vůči tomuto štvaní z ciziny
provozovanému byla vyčerpána a vláda rakouská
nejčelnější buřiče za hranice vystrčila, tuc každý.
kdo není do evangelického záští zabořena
Rukousko ještě jakožto samostatnou moc re-
spektuje, dal jí z plna srdce za pravdu. A nyní
nadešlo náhle odvolání tohoto opatření. Co při-
mělo Rakousko k této pochůzce do Canossy
Podle všleměmeckého bundovvé ho
proroka Wolřfainiterv encie ně-
meckéhol velevyslanice ve Vídni.
Toto všák s důrazem popírá, že by bylon i jen
krok v tom směru podniklo, což jest také uvěři-
telno, poněvadž se bude Berlín střežiti, aby se
officiálně stotožňoval s velezrádci v Rakousku.
Mínění Ruska v tom ohledu Prušáci znají ještě
z r. 1866. Nejnověji proslýchá se, že —o král.
vláda v Sasku, kdežn kněz z Rakouska, nesmí
ani tíchou mši sloužit, přiměla Rakousko k této
povolnosti. Kdož by se tomu nesmál? Pravdou
je tolik, že rakouská vláda také v tomto pří-
padě zmužile couvla před všeněmeckým po-
křikem, a že nyní más pro tento ručí odstup
nalezen býti jiný uspokojivý výklad. Ubohé
Rákousko!« Toť jednou srozumitelně povědénol
86— Zpráva Úrazové pojišťovny děl-
nické pro král české za rok 1899 (1) právě
vydaná obsahuje některé zajímavé údaje, kteréž
nepostrádají instruktivní povahy, jakkoli se týkají
poměrů vlastně už minulému století náležících.
Rukousko
Wolřfainiterv
Řím
Rakousko
Canossa
Vídeň
Berlín
Rusko
Sasko
32
article
Rozumí se, že k předmětům širší veřejnost za-
bavujícím náleží především statistika správy ja-
kožto nejspolehlivější doklad její činnozti. Z
rok 1899 došlo pražské centrály úrazovny
178.283 podání, z nichž 102.528 kusů vztaho
valo se na záležitosti úrazové. Úrazů bylo hlá
šeno v podnicích závazně pojištěných 14./ 665
v podnicích fakultativně pojištěných 40, celkem
o 381 úrazů více než roku 1898; vzrůst z r
1898 obnášel 2.66 proci, z r. 1892 4.92 proc.
2 čehož by se souditi dalo na úspěšnou výsled-
nost bezpečnostních opatření v podnicícho; zpráva
okolností tou bliže se nezabývá. Protokolárně
vyslečhnuto bylo 127957 stran. Podnikůn obliga-
torně pojištěných bylo celkem 99.162 (o 2067
vice než r. 1898) i s podniky fakultativně
dobrovolně pojištěnými čital katastr 101 895
podniků (o 1935). Osob pojištěním povinných
napočítáno bylo úhrnem 738.427 proti 708 635
r. 1898, započitatelná mzda za všechna poji-
stění za r. 1899 obnášela 295/372.668 K (o
16,249.796 K víče než0 r. pi) Odskodného
výplacéno ve správním r. 1899 celkem 1,607. 115
zl 10 kr. (o 1160.667 zl. 57 kr. více neže roka
1898), připoěteli e k tomu ostatní bilanční
spotřeba na úhradních jistinách uvu obnbsu
1,820.265 zlní41 kři, jeví se celková spotřeba
oděkodného částkou 3,427.380 zl. za r. 1 899.
33
article
Celková bilance, zabrnou-li se v ni i správní vý-
lohy, konči vůbec neknytý mros ch o d kem
t,0844.171 zl. 9 kr., úhrnný schodek ústavu n
konci r. 1899 obnáší — 5.418.647 zl. 924 kr.
Zajímavou jest statistika žalob smírčímu soudu
podaných. Podáno cřlkem t 1838 žalobž loproti
1864 v roce 1898. Poměr mezi počtem žaloh,
jež byly zamítnuty a počtem žalob, jimž úplně
neb částečně bylo vyhovéno, jevil se v tomto
roce opět nepřiznivě; praví se ve zprávě: »Z pro-
jednaných 2295 žalob v n 1898 vyhověno ná-
roku žalobnímu v 617 případech = 26.88 proc.,
v roce 1899 z 2587 případů v 894 = 34.56
proci,cožlze vysvětliti pouze větší
hi berálností rozhodčího soudu.«
Nám zdá se výklad takový pověkud odvážný,
nehledě ani, že s ním členové rozhodčiho
soudu nemusí býti spokojeni. Procentualní vzrůst
žalob, jimž vyhověno proti úrazovně, vypadá od
r. 1895—1899 takto: 12, 13, 21, 26, 34
proc., mohlo by se tudíž říci, že liberálnost
rozhodčího soudu vzrůstá v řadě arithmetické.
proc
34
article
Odvážným jest výklad tento i z toho ohledu,
že všechny žaloby mají přece nárok na nemě-
nitelnou liberálnost rozhodčího soudu a že by
žaloby za menší liberálnosti podané byly na-
proti žalobám r. 1899 a později podaným
veliké nevýhoděl
— Povážlivé poměry návštěvy na fllo-
soflcké fakultě! Nedostatek učitelstva středníeh
škol v některých odborech disciplin přiláka
řaduabiturientů škol středních ke studiu n
fakultě filosofické v té míře, že dostoupil ve
školním roce 1900—1901 počet řádných po-
slůchačů čísla 526. — Není možno nenznati,
že pro tuto dobu v přirovnání k dobám mi-
nulým a k jiným fakultám naskytla se kandi-
datům professury kariera mnohdy i závidění
hodná, ale neni možno též dosti varovati, aby
přeplněním jednotlivých odborů nenastaly opětně
doby útrap, jakých zažíli kandidáti professury
z let osmdesátých. Zkušenosti uči, jak nerada
se objevi dobrá vůle má-li se ve školství a
zvláště v poměrech služebných učiniti změna
k lepšímu, jak dlouho to trvalo, než nynější
obstojný stav byl professorstvu škol středních
nejvyšším rozhodnutím povolen; nepřáli bychom
tedy školství střednímu a kandidátům učitelství,
aby klesli na úroveň neblahých let dlouhého
supplování a všech následků se služebným po-
měrem tímto spojených. Vždyť ani v dob
úpravy platů profossorských, kdy tak munif-
centně se otevřela pokladna státní, nevzpomnělo
se na zacelení ran ponížeností mravní, spole-
čenskou i finanční supplujícím professorům za-
sazených, tak že vo přirovnání k celku jsou
bývalí dlouholetí supplenti v téže bídě jak
dříve. Dokud nenastané ve věcech středoskol-
ských ona obezřetná, ušlechtilá, jen ku povzná
fakulta filosofický