ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c34c9d0-660c-11dc-abc7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 66, place 71, work 7, org 6
1 masthead
Strrpa
2 masthead
uNĚRNÍSY.
3 masthead
13. dubnay 1901.
4 masthead
Číslo 191.
5 article
Dr. Dom. Bez zola, ředitel sanatoria absti nepěního na zámku Hardu u Bodamského jezera. zaplavil svou řeč ukrutnou spoustou statistických dat která měla dokázati, že v určitých obdobích ročníel (při vinobrani, v týdnu novoročním, v masopustě v květnu a červnu, v době to, kdy po většině nejvíce sňatků se uzavírá), počíná svůj život nejvíce slabo myslných dětí. Kam už dospěla statistika ! Ze 70 pří padů slabomyslných dětí, u nichž defekt diagnosti kovali lékaři, počato bylo 35 v době vinobraní. T tu ještě nebyto ! Ben Akibo, jdi se utopit! Statistiku měl p. doktor hezký sestavenou, však my nebudeme jeho kruhy rušiti neposvěcenou svou rukou. D
Dom ben Akiba Harda
6 article
Fröhlich připomíná při této příležitosti, že mu řekl učitel, působící v dolnorakouské vinařské kra jině, že pozná vždycky ze špatných výsledků vyučo- vacích v té které první třídě svých, žáků, že před sedmi léty byla dobrá žeň vinná. Kdo tomu nevěří co takový německý učitel všecko vypozoruje, nezn německé důkladnosti.4s V pozdních hodinách odpoledních přikročeno k druhému oddílu sjezdové práce: »Jak jeví se alko- holismus v sociálním ohledu«. První řečník v tomt oddělení p. A. N. Kiner. ředitel statistické ústřední kanceláře v Christianii, přimlouval se za to, aby konaly se ve všech zemíchtzvláštní ankety o zvycích pijáckých, které by seslavily statistická data o stříd- mých, o abstinentech, o notorických pijácích, jak jev se pijáctví ve městech a jak na venkově, pije li s více doma nebo v dílně nebo v hostincfch, v klidu nebo v plné práci atd. Od práce těchto anket slihuje si řečník opravu mnohých nesprávných dat, týka- jících se pijáctví. Přednášející podává zprávu o po- dobně anketě, vykonané a řízené p. Eilertem Sundtem v r. 1859 opijáckých zvycích v Norsku a o výsledcích ankety, řízené soukromým komitétem v Christianii v posledních letech. Data ta jsou dosti zajímavá.
Fröhlich A N Kiner Christiania Norsko
7 article
Doktorka Ž8fie Daszyňska G'olinska (z Krakova) řeční živě so a lik ocholilslmu a so- ciálních poměrech některých halič- ských okresů«. Vydání zvláštního zákona prot pijáctví pro Halič a Bukovinu ze dne 19. června 187 a daňové poměry v Haliči zdají se nasvědčovat tomu, že obyvateistvo těchto zemí vyniká spotřebou lihových nápojů nad ostatní země Rakouska. Tomu tak není. Čísla to dokážou. Na hlavu jednoho obyvatele ve jmenovaných zemích připadlo v r. 1893 9.71 litru kořalky (50 alkoholu), v r. 1899již jen 9.08Ilitru; piva v roce 1893 13.97 a v r. 1899 17.91. Vína, které se do zemí těch importuje, mnoho se v Haliči nevypije, Svá statistická data si sestavila dle vlastního udání halič ská doktorka sama. Může mluviti jen o západní Haliči a to o okreších: Krakov, Podgórze, Wadoviceo Myslenice, Bochnia, Brzesko a Limanowa. Krakov město má obyvatelstva 85.261. Menší města.: Pod górze, Wadbura, Bochinia, Sucha, Brzesko a Lima- nova dohromady 44.404 obyvatelů a 44 venkovských obcí, kde poměry prozkoumala, 55.960 obývatelů. N venkově se pije nejvíce kořalka, konsum pivaj stoupá více ve městech, nežli na venkově. Čaj a káva s rumem. nebo 1/e kořalky je oblíbeným nápojem pracující třídy. Obývatělstvo měst pije více nežli haličský rolník.
G olinska Bochinio Such Brzesko Krakov Halič Bukovina Rakousko Podgórz Wadoviceo Myslenice Bochnia Brzesko Limanowa Lima Ž 8 Ilitr
8 article
Pijáctví zdá se ubývati v Haliči, ale nemám pro toto tvrzení řádných statislických dat. Z okol nosti, které požívání alkoholu zvýšují, dlužno jmeno- vati: přestéhování se rolnického obyvat-lstva d měsla, upadání řemeslnického stavu, nuzná, mono- tonní a nehygienická strava, přesvědčení, že alkoho je lékem pro děti i dospělé, nedostatek antialkoho lických ústavů pro dělnictvo i ostatní obyvatelstvo- jarmarky, rekrutýrka, volební agitace, nízký stav vše obecného lidového vzdělání. Pijáetví zažehnávaj v Haliči missionáti, ktoří žakládají spolky střít mosti; proti pijáctví pracuje zvláště učitelstvo a t. zv hospodářské syndikáty (kolka volnicze), které čepuj míslo kořalky víno. Professor Bedřich Reini'tzer ze Štyrského Hradce mluví proti tomu, aby sladovnická chasn v pivovarech po starém zvyku placena byla z části laké pivem. Zde dělník lehce propadá alkoholismu zrovna tak jako mladý sludent, jenž pije z nerozumu a bravury, až se konečně nemůže zbaviti neřesli pljácké, která objala jej a drží, ve svých spárech. V jednom pivovata v Sémerinku je vélno dělnielvu vzíti si buď pivo nebo za toto peníze, při čemž místo litru piva dostane každý sladovnický, který za to žádá, dvacet haléřů. Co může býti v jednom, může býti i v jiných závodech.
Rein Halič Štyrský Hradec
9 article
Při vývodech páně professorových napadla mně jedna myšlenka. Jsem skoro také z pivovaru a tu v dobách svého květného mládí i ve svém pokro čilejším věku vídál jsém, že sladovničtí v našem pivovaru dosti zbusta, ače pivoz bylo všeohecně chvá jeno, toto nechávali státi a nepilic ho, kdežto rádi si přihnuli číšku kořalky, rumu nebo cognacu. Pan pro fessor měl se poptati v pivovaže v Simmerinku, kam a na co věnuje 20 místo pivao obdržených haléř každý sladovnický. Byla by to také zajímavá sta tistika. Po této přednášce rozpoutaly se moře řeči
Simmerinka
10 article
Bývalý říšský poslanec Jarosiew icz dal s do haličských stančíků, vyčetl jim, že alkoho l ismue a nevzdělanost lidu ve své vlasti podporují. Aby bylo jasno o haličských poměrech, uvádí řečník, že hejtman v Samboru, který to bral vážně se zákonem o pijáctví, byl zavolán na místedržitelství a tam mu »jcho příliš velkou“ pili z krve vyhnalic Sekretá štyrské zemské sociálně- demokratické organisne soudruh Michilsch sliboval, že stará se speciálně demokratická stranao to, aby její příslušníci řádně byli poučení o působení alkoholu, a obrací se na professora Reinitzra, aby za myšlenků svou bojoval v kruzích, kterým sám náleží. Ať jen se obrátí na některého sládka, aby dával svým dělníkům místo deputátního piva penízel Pan professor bude. míti horší a obtížnější postavení nežli dělnictvo, kter snadno převede své soudruhy na svou stramu Ríšský poslanec dro Schöpíer doličuje, jak se alkohol dostal do nejhlubších údolí aplských Professor Bonne vypočítal, že v Německu je půl druhého millionu osob: ředitele pivovarů, sladovničtí. pomocníci v lihovarech, agenti sevínem, hostinští, číš níci a všickni tilo lidé většinou předčasně umíraji Hostinští a číšníci unírají 4krát. časněji nežli rolníc a dnchovní. V debatě bylo plno zujímnvýchý detailů jeden řečník si dokonce stěžoval, že někde kladen základního kamene k vodovodu zapíjeli slavnostně alkoholem.
Jarosiew Michilsch Reinitzr Sambor Bonn Německo
11 article
Večer střodeční věnovali kongressislé návátuvě ministerstva vyučování na Minoritním naměstí č.7 Ministr dr. Hartel dávali na počest účastníkům sjezdovým velký večer. Buflet při tom byle dvojí jeden pro antialkoholiky a druhý pro alkoholiky. Libovali si a pochutnávali si na podávaném jídle nápojích svorně obě strany. Antialkoholikové kontro- lovali přísně své přívržence. Šel-li některý z nich do sálu, kde se podávalo pivo, víno a lahůdky, byl hned za ním, aby nehřešil. A člověk přece tak rád hřešl. Viděli jsme v koutcích ústních jednoho vyvole- ného abstinenta sliny a zář v očich, když prohlíže si plné mísy božího daru v ssíni alkoholiků« a pě- nivé číše výtečného moku. Sáhl již po příboru, však v tom se vzpamatoval. sklopil smutně oči a s po- vzdechem, náramně hlubokým, odcházel z místnosti. kde si většina sjezdová nedala brániti ve svém — alkoholismu ..
Hartel Šela
12 article
C. Z Vídně, 12. dubna. Dnes mluvil delegá francouzského ministerstva vojenství lékně hlavního štábu dr. Richard o potlačování alkoho- lismu ve francouzské armádě. Toto byfo ve velkém rozsahu zahájeno již před třemi lety, kd bez výminky zakázán výčep kořalky a lihových li- kérů ve vojenských kantinách, polních táborech, na manévrech a j- Z Vídně, 12. dubna. (C. B.) V dnešní 6. a 7. schůzi cizí del gáli různých spolků střízlivosti po- dávali zprávu. Přednáška petrohradskébo advokáta Borodi n o kořalečním monopolu v Rusku, v níž prohlásil za bezpráví, že křesťanský stát z národního zla a nemravnosti bere užitky, zavdala podnět k čilé rozpravě, v niž zástupce ruské vlády Bulovský hr. Stařinský polemisovali s relerentem, pouka- zujíce na příznivé výsledky kořalečního monopolu. Dále přednášeli hr. Stařinský (Varšava) lidových slavnostech jako prostředcích proti alkoho- lismu, prof. Weiss (Freiburg) o alkoholu vůbe. dovolávaje se přispění duchovenstva. Rektor Neu- mann pojednával o katolicko-německých spolcích střízlivosti. Jiní řečníci mluvili o podobném ruchu v Anglii, Dánsku a Švýcarsku. Prudký výstup způsobila řeč medika Grigor viče, jenž polemisoval s výklady hr. Stařinského. brojil proti kořalečnímu monopolu v Řusku a konečně jednal o pollačení alkoholismu v Buko vině.
doktor Richard Stařinský profesor Weiss Rektor Grigor vič Vídeň Rusko Varšava Freiburg Anglie Dánsko Švýcarsko Buka
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. dubna. (O situ a ci. Jeden z posledních Mohykánů německo- pokrokové strany v Čechách, dr. Pergelt, zodpověděl dotaz vídeňského »Volks-Zigu.« stran nynější politické situace dopisem, v němž projevuje mínění, že parlamentní jednání půjde dosavadním krokem i po velikonocích. Mluviti o dalších vyhlídkách se zdráhá, ale zdařili se uzdravení parlamontu, bude prý tím podán důkaz, že dočasná obstrukce měla dobrý účinek, poněvadž rozrušila panstv majořity, sestavené uměle pomoci zákulisní pol- tiky a intrik. Druhý dobrý účinek obstrukce je prý ten, že všechiny strany a všechny národn kmeny, jež dosud potíraly centrální parlämen a jednotnou správu státní, přesvědčily se nyní ze také pro Rakousko v době moderního roz- voje státního života, veřejného a soukroméh hospodářství a dopravy jest centrální parlamen se širokou kompetenei, jakož i jednotnáj rychle úřadující státní správa nezbytnou životní po- třebou pro všechny členy státuí Pokud se týče staré většiny pravice, pone- cháváme stranám, jež ji utvořily, a jimž nan nejvíce záleželo, totiž Polákům a německým katolikům, abyodpověděli dru. Pergeltovi, byla- ona většina státu škodná neb ne! Nám k srde nepřirostla a zisku jsme z ni neměli níja kého. Soudíi však dr. Pergelt, že klidné třineděln předvelkonoční jednání parlámentu o hospodář ských věcech přesvědčilo národy rakouské o ne- zbytnosti ústředního parlamentu s nynější širokou kompetencí a mimo to také o jednetné (rozüměi německé) správě, pak je rozhodně na omylu.
doktor Pergelt Ziga Polák Praha Čechy Rakousko
14 article
Právě hospodářské zájmy, jež jsou vedle zájmo osvětových v každé zemi jině, utvrdily v ná- rodech rakouských přesvědčení, že nýnější za- sturalý parlament jesť jen brzdou pro rozv národů a zemí a že musí býti nahrazen parla mentem jiným, v jehož obor působnosti budou spadati jen věci vskutku společné celému státu všechny ostatní otázky musejí však býti pone chány zemským sněmům, jež jedlně jsouc so te výriditi je dle skotečné polřebý domáciho oby vatelstva. V Praze, 12. důbna. (Roz plo ět o předlo hn.) Poslední, pařlamtentné vyřízei rozpočet týkal se r. 18971 Nyní podán sně movně rozpočet na rok 1901 a zároveň předlo žena císařská nařízení, jimiž na základě § r4 povoleny rozpočty naleta 1898, 1899 a 1900 jež musejí býti sněmovnou dodatečně schvá leny. Bývalý odborný spřednosta v ministerstv financí navrhuje dle »Czasu« v té věci, aby ré ferenti v rozpočtovém výboru, až budou podá- vati zprávy o položkách na r. 1901, pojalido svých referátů zároveň zprávy o státním hospo- dářství v letech 1898 až 1900, čímž prý by mohlo odpadnouti zvláštní rokování o oněch ci sařských nařízeníchi Z Vídně, 11. dubna. (Autono mie Trentina.) Výbor tyrolského sněmu, jemuž uloženo navrhnouti způsob, jak by se vyhovělo vlaským požadavkům, zvolil užší výbor, jemuž dány na uvázenou násleďujíci záshdy vyrovná- eího zákona: 1. Právo zákonodárství zůstane výhraženo zemskému sněmu. 2. Shěm se roz dělí ve dýě národní kuric, z nichž k jedné budou nálězěti poslanci němečtí, k druhé vlasíh 3. Týmž způsobem se rozdělí ve dvě skujin
Roza Praha Vídeň tyrolský sněm
15 article
Kurie velkostatkáršká. 4. Zemský výbor rozděl se ve dvě sekce, jedhů pro německé Tyrolsko druhou pro vlaské. 5. Kurie a sekce usnásej se samosfathě a nebdvisle od sněmu v opor zákonitýcli ustanovení, pokud vystiíčí so svým vlastními fondy a sice: a) ve věceči týkajicíel se obcí a jich kontřoly; b) ve věcech škojškých pro každou čásť země má býti zřízen zvfašin zemský skolní výbor; c) ve věčech hospodlář- ských. 6. Každé z obou kurlf přidělí se po- měrná dotace z přijtů zemskýchl 7. Poče členů zemského výboru ustanoví se poměrně. —
16 article
Bude-li v komissi doerleno dohodnutí, čeká se. že návrh zákona o autonomil Trentina bude předložen sněmu jíž v nejbhžsím zasedání Z Pešti, 10. dubha. (V olebhí ru c mezi Rumuny. — Počet obyvatel- stva dle vyznání.) Mezi Rumuný vzmáht se stále počet odpůrců dosavadní pasšivify v některých volebních okresích jmenují se již i kandidáti poslanectví pro příšti volby. Takové zprávy docházejí ze stolice oravieské, spásko- báňské, borošjenské a jíných. Sedmihradátí Sa- síci pohlížejí na tento ruch s nevolí, neboť by mohl míti za následek porážku některých jejich kandidátů, kterí bývali dosud voleni jen proto že Rumuni se vzdávali všelikého účastenstv při volbách. — Nedávno jsme podali dle ně- klerých uherských listů zprávu o počtu pešt- ského obyvatelstva dle vyznání. Nyní uveřejněn úřadní výkaz o výsledku posledního sčítání oby- válelstva v Pesti, z něhož vysvítá, že z 703 448 obyvatelů jest 427.112 katolík, 100.007 evangeliků, 166.198 žídů a 10.131 členů jiných vyznání. U porovnání s minulým sčítáním přibylo v Pešti za posledních desét let katolíků 35.6 procent, evangeliků luteránů 36.9 proe., reformovaných 74 procent, židů 62.3 procenta. Z Peští, 11. dubna. (Úspěchy S ze lovy.) Poslánci Augůst Pulszky, jenž byl vy nikajícím členem Tiszovy skupiny v liberálním klubu a jednou z hlavních opor vlády Banffovy. mluvil o minulých svátcích ve Velkém Varadino před stými voliči, a při té příležitosti vzdal nej výšší chválu nynější uherské vládě, jako by se na vždy odříkal bar. Banffa a jeho rožímu. Posl.
Rumun Rumuný Tiszův Posl Pešť Sedmihradátit sa Poslánec Augůst Pulszky
17 article
Pulszky přiznal se před voliči, že se mýlil když neschváloval sloučení liberální strany s Ap ponyovou stranou národní, kterážto fuse zabez pečila vládu Szellovu. Uznal, že nynější polit cká sitnace Uher jest daleko lepší, než si kdo před dvěma lely mohl přáti a vstoupením Appo nyoveů do liberální strany nabyla tato nových vynikajících sil a tím i nového významu. Řeč posl. Pulsžkého dokazuje, že podvratná činnose Banfkova v liberálním klubu minula se úplně cíle, že jeho bývali přivrženci stojí dnes ne-l všichni, tedy velikou většinou již na straně Szellově a že o frakci Banffově nemůže býi dnes už ani řeči. Ze Záhřeba, 10. dubna. (K úmrtí hr- Pejačevíče.) Naší předvčerejší zprávu úmrtí bývalého chorvatského bána hr. Ladislav Pejačevíče sluší doplniti v tom smyslu, že osudná na jednojazyčných chorvatských štitů na úřch budovách stity maďarsko -chor- vatskými nestala se na rozkaz bánův, nýbrž stala se za jeho nepřítomnosti z návodu finanč- ního ředitele Davida, že hr. Pejačevič změnu tu pokládal za prolizákonnou a poněvadž se vte věci dostal do sporu s vládou peštskou, podal raději demiss
Appa Ladislav David Pejačevič Uhry Záhřeb Apa ponyův
18 title
Politické zpravy zahraničné.
19 article
V Praze, 12. dubna.
Praha
20 article
Ruská práce v Mandžurii. Dopisovatel »lfos. Bpe.« podává zajímavy a sympatický obráz ruské práce v Mandzurii. V celé Mandžurii život nyni počiná kypět. Kromě set bodáků vidno i slýšno na sin ruských podnikavých lídí. Navazuje se obchod Charbina s Girinem a Mukděnem. Vsuďe je Rus všudybyl: i s puškou na rameně, i s loktem v ruce, překážek a útrop se neleká, všecko pře- máhá. Nennavně proniká v sám střed Mandzurie. dováží do Girina, Mukdenu i Fefina rozličné tovary a zanáší tam ruskou civifisaci. Ruští vojevůdeové stavi a obnovují chrámy boží po Mandžurii a chrání Činany od chůnchuzů (lou pežníků), kteří i v časech pokojných olupoval činské i mandžurské obyvatelstvo, Ba ještě har hež nyní. Vysvobození Čiňanů od rot chun- chuzských rovnati se bude úplnému upokojen Mandžurie. Obyvatelstvo děkuje Rusům za vy- hubení chunchuzův a Čiňané jsou jim v toi nyní ze všech sil pomocni. Rusové žijí jak s Mandžury, tak s Čiňany v úplněm pokoji nepřátelé jejich na tom ničeho nezmění. Jižní Mandžurie jest asi třikrát tak velká jako jižní
Charbin Mukděn Rus Mandžurie Girina Mandžura
21 article
Rusko a je hohata všelikým obilím. Obyvatelstvo plůhem, motykou i lopatou tak výnorné vzdělává půdu, že ani němečtí kolonisté saratovské gu- bernie neumějí to lépe. Výborné, ale neohdélaně půdy jsou veliká prostranství. Rozvoj obchodu a průmyslu jak v Mandžurii, tak v jižním Ussurijsku popožene poměr Číňanů k Rusům. semkne jejich žívot společnými obchodním- zájmy, obohati obě zemé společnou prací jejím výnosem. Člňan jest od přirozenosti ob chodník a podnikatel, snad ještě větší měrou než Rus. Jest i trpělivý a energický. Slovem. Rus může zde úplně počítati na Čiňana jako na svého spoludělnika. Jak na poli, takl ve městě je Číňan Rusu dobrým přítelěm. Pravý Činan je tichý a dobrý pracovník! Je střídmý a ho- spodárný, vodky snepije Čaj slazený a kus chleba postačí mu denně k obědu 1 veřeči. N živobytí mu postačí 10—15 kopějek denně. Jsou dovední, neunavní, solidární, zkrátka, možno říci, kdyby babylonskou věž pylí stavěli Čiňané a ne zidé, že byli by stavbu dokončili i přea zmateni jazyků.
Číňan Rus Rusko Mandžurie Ussurijsk kopějka
22 article
ss * ne a sli mniz
23 article
Rusofilský proud v Rununsku. Rumunsko bývá obyčejně představováno jako věrný spojenec trojspolku a pionýr ně meetví na východě. Není tomu tak? I tam zá pasí spolu směr germanöflský s rusofilským, ci s domáčim. Noviny německé a maďarské obořily sen nové rumunské ministerstvo Sturažovo, že pry zradilo trojapolek. Mínisterstvo Sturdzovo je libe rálné. Přivrženci Růska býváfi dosud jen mez konservativéi. Když i liberšlové přistoupili k nim to jesť ovšem událost pozoru hodná. Taa“ líčí tento obrat: Co do za hraničné politiký Růmunska není uz mezil ru munskými státníky avojího minění. Rumunst pojitikové, vynikajíce nad osthtnf Batkánské pol liky zdravými názory, správhé“ pochopujte zkjmy švé vlasů a gridrzhjíce e zásady zacho- vati přátelský poměr ke všepi esropškým státůt. hozapomínají, že zvlástní inüimné přarelství k Ra kousko-Uhersku odporuje nábozenským a národ- ním zájmům rümunskékro národa. Spolu se slo- vanskými národnostmi úpí na 3 mifliony sedni- hradskýéh Rumuná pod máďárským jhem. je přirozeno, že hlavním cilem rumunské politiky je připojení Sedmihradska ke královštví. I to je přirozeno, že všecky natěje Rurmnunů na národn sjednocení tihnou k Rusku. Přátelštví k Rusku přineslo jíž Rumunsku mnoho prospěchů a při nese i budoucně. Jsouc toho pamětliva, nynějš liherální vláda dala Rakousko Uhersku na sroz- uměnou, že Rumunsko nemůže trojspolku slou- žiti za nástroj, ježto musi zabývati se především politikou národní. 3 a
Rumunsko Uhersko Sedmihradsko Rusko Rakousko Uhersko
24 article
Co je se studentskými nepokoji v Rusku ?- Jedon polský lista lamentuje, že studentsk nepokoje v Rusku tak beze všech na západ očekávaných následků zanikly, a píše: Prof. Tarunský kdysi napsal,o že věc v Rusku neznači totéž,co jinde. Četnáo pře- kvapení, která Rsko připravuje evropským po- zorovatelům, potvrzují správnosť tohoto výroku. Jindy zase přihází se, že v Rusku o děje se totéž, do v Evropě, a fonograf, do něhož se mluví za hranicemi Ruska, hnedh z toho vyvo zuje to, co by se stalo v Evropě, ale chyba Tatáž chyba stala se s posledními »student skými nepokoji v Rusku,« pro něž západní listy otevřely už zvláštní rubriky. Telefonují nám, že studenti v Moskvě pře- kotili tramwavový vůz. V naší fantasii lhnedto roste do rozměrů pařížských barikád. Slyšíme o zpráskání studentův od kozáků na Kazanském náměstí v Petrolradě a očekáváme, že všichn oteové a matky povstanou ke hromadnému pro- testu. Po důtce, které se dostalo členu státn rady, knižeti Vjazemskému, že se míchal do policejního výkonu, očekáváme stávku celé státní rady a státní převrat. Po vyloučení hr. Lva Tolstého z církve očekáváme selskou vzpouru atd. A co zatím se ukázalo ? Nic. Universit a všechny vyšší školy jsou zavřeny »až do dalšího rozhodnutí.« Část zatčených studentův odeslána do svých rodišť s nařízením, aby se odtud nehnuli saž do dalšího rozhodnutí.« Čás podržena ve vazbě »až do dalšího nařízení. Zatím nacešel velkonoční týden. Všude ticho jakoby žádných nepokojů nebylo bývalo.
Tarunský Tolstý Rusko Evropa Moskva kazanský náměstí
25 article
Nové ministerstvo ve Francii. Pan Loubet navštivil před svým odjezdem do Nizzy nemocného premiera pana Waldeck- Rouseaua. A vypráví se, že při této příležilost za vvale ministerský předseda vyslovil určité přání, aby mohl za příčinou otřeseného svého zdraví slo- žiti lězký, zodpovědný úřad a uchýliti sedo soukromf. President Loubet slibil, že bude uva žovati o télo otázce po svém návratu z Toulonu do Paříže. Tvrdí se rovněž, že p. Loubeť i pan Waldeck Rousseau přetřásali všechny možné kombinace, kdyby ministerský premier odstoupit musil. A shodli prý se v tom, že by před- sednietvo po té přev zal p. Delcassé který by zároveň zůstal ministrem zahraničníeh záležitostí, a portefeuille vnitra že by byl na bídnut p. Sarrienovi. dyMožná, žel jest mnoho smyšleného v těch pověstech, ale vkarakteristjcké jest, že se vyprá vějív právě v kruzicho vládě blízkých valijeiihonu
Loubet Rouseau Waldeck Rousseau Francie Nizza Waldeck Toulon Paříž
26 article
e*o zla
27 article
Rusko a pretendent francouzský. V Berlině i v Paříži vyvolaly značný ač ovšem zde i onde různý — dojem pověsti že pomýšlí se na sňatek mezi honapartistickým princem a nyní generálem ruským Ludvíkem Napoleonem a ruskou princeznou Helenou, deerou velkoknížete Vladimíra a velkokněžny Marie Pavlovny, rodilé věvodkyně z Meklenburku. Princezna byla zrozena jako evangelička, po tom přestoupila na pravoslaví, měla-liž by nyní změ- niti po třetí náboženství přestupem na víru kato lickou, neděje se to jistě proto, aby se provdala jen za generála, jímž dnes prine Ludvík jest dvůr ruský nepochybně věšti tomuto budouenos mnohem skvělejší. A tytéž listy uvádějí věetu v souvislost se snahámi v bonapartistickém tá boře, aby prelendent prine Viktor zřekl se ná rokův na trůn francouzský ve prospěch svého bratra Ludvika, jenž nejen na Rusi ale i ve Francii jest populárnějším
Ludvík Napoleon Helena Vladimíra Pavlovna Ludvík Viktor Rusko Berlín Paříž Francie
28 article
Slavnosti v Toulenu. danSlavnosti toulonské jsou skončeny. Presiden Loubeť přibyl již do Montelimoru ke stařičk matce svě ná návštěvu. Oficiální cesta jeho jes ukončena. K dějům toulonským již jen jeden moment chceme záznámenati: Náladu obecenstv vůči ltalům. Zpruvodáj jeden telegrafoval( o tom »Iealští dástojníci a námořníci, kterých hojn jest viděti na ulicích a restauracieb, pozůravo vání jsou obyvatelstvém uctivě a přívětivé; nikde neudálo se mimořádných pro ně projevů. Ovšen ale budí italské lodstvo v přístavu všeobecn gs o obdiv« bonsoí Zbývá donésti ještě některé hlasy časopi seckéve Bl 1290 olhoV BKsC »Journal des Debats« poukazuje k tomu, že Německo samo žije v přátelskýeh stycích s Ruskémi a že jemu tudiž vaditi ne může, činí-li Italie vzhledem k Francii tolikéž Na konec praví list: »Byla to slavnost latinských národův v latinském moři par excellence. Špa- nělsko ovšem nesmélo chyběti.« Oproti tomu nacionalistický. »G a ul o i s- praví: »Ptipitky v Toulonu překvapovaly banal ností svojí.« »Tempse těší se z toho, že Francie Italie použily o sobě titulu zpřátelé«. »D v oj- spolek a trojspolek« — pokračuje lis — »zůstávají tím, čím byly, pryn na stráži míru proti všem cti- žádostným útokům, druhý stále neplodný, jak jej sám jeho tvůrce Robilant shledal a snad odumirající sevšedněním — a le obě alliance tyto, ať jest cen jejich jakákoli, trvají ještě jedna a spoň z nich určena ji e s k dlohému tnvání, Stojíme dnes oprot jiné Ilalii, než jaká byla před deseti lety. N třeba se báti, že mraky ony nás opět ohrozí V našich sousedech nepěstuje se již soustavn zášť proti Francii.« »Liberté« míni, že Italie chtěla dáti na jevo německému císaři, že není nadšena ani ho spodářskými intrikami v říšském sněmu něme ckém, ani německou politikou vůč italským krajům Rakouska.
Montelimor Robilant Italia Německo Toulon Francie Rakousko Italia
29 article
Nacionalistický list f ancouzský rozhořčer jest velice satyrickým článkem li s t »Alba«, jemuž se přičítají stý ko se záhraničíním mini strem ital ským Priněttem. Článek vysmfiv sle nadějím Francie na odpadnut Ftařicod trojspolku. »Patrie« pojednává o projevu tom v trpkém článku, nadepsaném Tarthffe ještě žije Berlfský »Voss. Ztg.« praví: »Nad prostřednost obyčejné střelecké slavnosti nepo- vznáší se nikde lopotný vzlet úřadních projev toulonských. Méně ani říci se nemohlo, nežl že styky mezi Italit a Franeit jsou »velmi přá- telské«, To řekl vévoda Janovský a »že mohlu by býti ještě více upevněnyo řekl pan Loubet Chtálli napovědéti tak naděje ve spolek s Italii kdož může věděti? Pokud by slavnosti toulon- ské měly něco změniti na dosavadním sosku- pení států, lze klidně vyčkati. Jaro mine, zaní- cení omamné se rozplyne a snad poznají brzy i Francouzové, že zůstává vše při starém. Řtímská »Tribuna« praví, že anit v nej- trpčejších dobách nepohaslo v Italii přátelst pro Francii. Solferina nelze z apome nouti. Italie těší se z toho, že Francouzov dnes již nevytýkají (?) Italům jejich příslušnos k trojspolku; uznávají prý, že Italie může být spolčena se »severními« státy a při tom zůstati přitelkýní Fráncii. Ve frankofilské »Capitale« konstatuje Edv- Arbib, že sice 1ýd francouzský vychází Italům se sympatiemi vstříc, ale mnozí jiní lidé že ne- tají se svým zklamáním.
Voss Janovský Loubet Francouz Solferina Francouzov Italos Edv Francie Italia
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Hlas z říše německé o našich Vře němcích. »Das bayerische Vaterland« v Mni chově vycházející pojednává o situaci v R kousku poď záhlavím »O du mein Oesterreiche svým známým drastickým způsobem i zmiňuje se o poměru sl. Körbra k Schönererovcůn takto: »Ještě povolnějším a konsolidování i bu- doucnost rakouské monarchie těžce ohrožujícím způsobem zachoval se šl. Körber vůči Vše němcům. Že tato čistá společnost je rotou vele zrádců, bylo již často dokázáno a jednotlivým jich vůdci také připušténo, tak že o těto sku tečnošti netřeba vlastně dalších slov ztráceti S rebely, velezrádei neuzavírá smluv žádná vláda kteráž je si vědoma své důstojnosti i své zod povědnosti vůči panovníku a lidu, nýbrž ukáže jim zuby a pozavírá hlavní jich vůdce. V R kousku však, v této zemi prostomyslnosti, vy- padají takové věci rovněž prostomyslně. Ne- půjdeli hora k Mohamedu, půjde jednoduše Mohamed k hoře a podle tohoto receptu vydal se také šl. Körber na cestu k pp. Schönereroni a Wolffovi, aby od nich vyslechl podminky, za jakých by byli ochotni připustiti prozatím ně- jakou řádnou činnost. Smiřovací akci zahájil už president říšské rády hr. Vetler, kterýž Vse- němcům přiznal výminečně mírný výklad jedna- cího řádu. Po té následoval výnos ministra spra- vedlnosti k státním návladnictvím, aby užívali eo možná mírně svého konflskačaího práva vůči všeněmečkému tisku, což se rovná .... Této na- prosto nepochopitelné a v následcích svých trvání říše rakouské ohrožujícíl »povolnosti« následovalo odvolání rozkazu, jímž vypovězeni byli z Ru- kouska někteří říšskoněmečti štváčti pastoři.
Körber Mohamed Schönereroni Wolff
31 article
Tito sříšskoněmečtí sluhové páně« nacházejí se však ve službě hnuti »Pryč odo Říma«, kteréž je totožné s hnutím »Pryč od Rakouska« když před některým časem trpělivost a shoví- vavost rakouské vlády vůči tomuto štvaní z ciziny provozovanému byla vyčerpána a vláda rakouská nejčelnější buřiče za hranice vystrčila, tuc každý. kdo není do evangelického záští zabořena Rukousko ještě jakožto samostatnou moc re- spektuje, dal jí z plna srdce za pravdu. A nyní nadešlo náhle odvolání tohoto opatření. Co při- mělo Rakousko k této pochůzce do Canossy Podle všleměmeckého bundovvé ho proroka Wolřfainiterv encie ně- meckéhol velevyslanice ve Vídni. Toto všák s důrazem popírá, že by bylon i jen krok v tom směru podniklo, což jest také uvěři- telno, poněvadž se bude Berlín střežiti, aby se officiálně stotožňoval s velezrádci v Rakousku. Mínění Ruska v tom ohledu Prušáci znají ještě z r. 1866. Nejnověji proslýchá se, že —o král. vláda v Sasku, kdežn kněz z Rakouska, nesmí ani tíchou mši sloužit, přiměla Rakousko k této povolnosti. Kdož by se tomu nesmál? Pravdou je tolik, že rakouská vláda také v tomto pří- padě zmužile couvla před všeněmeckým po- křikem, a že nyní más pro tento ručí odstup nalezen býti jiný uspokojivý výklad. Ubohé Rákousko!« Toť jednou srozumitelně povědénol 86— Zpráva Úrazové pojišťovny děl- nické pro král české za rok 1899 (1) právě vydaná obsahuje některé zajímavé údaje, kteréž nepostrádají instruktivní povahy, jakkoli se týkají poměrů vlastně už minulému století náležících.
Rukousko Wolřfainiterv Řím Rakousko Canossa Vídeň Berlín Rusko Sasko
32 article
Rozumí se, že k předmětům širší veřejnost za- bavujícím náleží především statistika správy ja- kožto nejspolehlivější doklad její činnozti. Z rok 1899 došlo pražské centrály úrazovny 178.283 podání, z nichž 102.528 kusů vztaho valo se na záležitosti úrazové. Úrazů bylo hlá šeno v podnicích závazně pojištěných 14./ 665 v podnicích fakultativně pojištěných 40, celkem o 381 úrazů více než roku 1898; vzrůst z r 1898 obnášel 2.66 proci, z r. 1892 4.92 proc. 2 čehož by se souditi dalo na úspěšnou výsled- nost bezpečnostních opatření v podnicícho; zpráva okolností tou bliže se nezabývá. Protokolárně vyslečhnuto bylo 127957 stran. Podnikůn obliga- torně pojištěných bylo celkem 99.162 (o 2067 vice než r. 1898) i s podniky fakultativně dobrovolně pojištěnými čital katastr 101 895 podniků (o 1935). Osob pojištěním povinných napočítáno bylo úhrnem 738.427 proti 708 635 r. 1898, započitatelná mzda za všechna poji- stění za r. 1899 obnášela 295/372.668 K (o 16,249.796 K víče než0 r. pi) Odskodného výplacéno ve správním r. 1899 celkem 1,607. 115 zl 10 kr. (o 1160.667 zl. 57 kr. více neže roka 1898), připoěteli e k tomu ostatní bilanční spotřeba na úhradních jistinách uvu obnbsu 1,820.265 zlní41 kři, jeví se celková spotřeba oděkodného částkou 3,427.380 zl. za r. 1 899.
33 article
Celková bilance, zabrnou-li se v ni i správní vý- lohy, konči vůbec neknytý mros ch o d kem t,0844.171 zl. 9 kr., úhrnný schodek ústavu n konci r. 1899 obnáší — 5.418.647 zl. 924 kr. Zajímavou jest statistika žalob smírčímu soudu podaných. Podáno cřlkem t 1838 žalobž loproti 1864 v roce 1898. Poměr mezi počtem žaloh, jež byly zamítnuty a počtem žalob, jimž úplně neb částečně bylo vyhovéno, jevil se v tomto roce opět nepřiznivě; praví se ve zprávě: »Z pro- jednaných 2295 žalob v n 1898 vyhověno ná- roku žalobnímu v 617 případech = 26.88 proc., v roce 1899 z 2587 případů v 894 = 34.56 proci,cožlze vysvětliti pouze větší hi berálností rozhodčího soudu.« Nám zdá se výklad takový pověkud odvážný, nehledě ani, že s ním členové rozhodčiho soudu nemusí býti spokojeni. Procentualní vzrůst žalob, jimž vyhověno proti úrazovně, vypadá od r. 1895—1899 takto: 12, 13, 21, 26, 34 proc., mohlo by se tudíž říci, že liberálnost rozhodčího soudu vzrůstá v řadě arithmetické.
proc
34 article
Odvážným jest výklad tento i z toho ohledu, že všechny žaloby mají přece nárok na nemě- nitelnou liberálnost rozhodčího soudu a že by žaloby za menší liberálnosti podané byly na- proti žalobám r. 1899 a později podaným veliké nevýhoděl — Povážlivé poměry návštěvy na fllo- soflcké fakultě! Nedostatek učitelstva středníeh škol v některých odborech disciplin přiláka řaduabiturientů škol středních ke studiu n fakultě filosofické v té míře, že dostoupil ve školním roce 1900—1901 počet řádných po- slůchačů čísla 526. — Není možno nenznati, že pro tuto dobu v přirovnání k dobám mi- nulým a k jiným fakultám naskytla se kandi- datům professury kariera mnohdy i závidění hodná, ale neni možno též dosti varovati, aby přeplněním jednotlivých odborů nenastaly opětně doby útrap, jakých zažíli kandidáti professury z let osmdesátých. Zkušenosti uči, jak nerada se objevi dobrá vůle má-li se ve školství a zvláště v poměrech služebných učiniti změna k lepšímu, jak dlouho to trvalo, než nynější obstojný stav byl professorstvu škol středních nejvyšším rozhodnutím povolen; nepřáli bychom tedy školství střednímu a kandidátům učitelství, aby klesli na úroveň neblahých let dlouhého supplování a všech následků se služebným po- měrem tímto spojených. Vždyť ani v dob úpravy platů profossorských, kdy tak munif- centně se otevřela pokladna státní, nevzpomnělo se na zacelení ran ponížeností mravní, spole- čenskou i finanční supplujícím professorům za- sazených, tak že vo přirovnání k celku jsou bývalí dlouholetí supplenti v téže bídě jak dříve. Dokud nenastané ve věcech středoskol- ských ona obezřetná, ušlechtilá, jen ku povzná
fakulta filosofický