ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2c2f99b0-660c-11dc-91a2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 76, person 33, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 13. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 10.
4 article
Nairanní a odpol. Ilsty předrlácí ner v Praze v admninistraei . . . . 2 F na měste na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškoe na měsíe na čtvit leta . . . . 7 K 50 h ve flialkách: na měsfe . . . . . . 2 K 80 h Poštou: n int la. . . . s k ooi sdvojí zesikoai s r za ml k na čtvrt leta . . . . 11 K c0
Praha
5 article Na nepravém místě.
Na nepravém místě. Sjezd slovanských žurnalistů rakouských v Dubrovníku, po řadě třetí sjezd tohoto druhu v posledních letech konaný, dle do- cházejících zpráv nevyzněl příliš harmonicky Příčinou toho jest odbočení od vůdčích zá- sad, jimiž se řídily předešlé sjezdy: hleděti si především účelné organisace žurnalistů slovanských, vyhledávati a sesilovati ony styky, kteréž slovanské zájmy podporují a vyhýbati se zvláště oněm jitřivým a sporným otázkám, kteréž jsou vlastní příčinou zná mého zjevu tak zvané »nesvornosti«. Sen náleží zvláště různý směr kulturní v sou vislosti s růzností náboženskou a s odchyl nými snahami politickými. Učinky těchto »imponderabilif«, naivně nesvorností zvané, jeví se zejmena v poměru ruskopolském a v poměru srbsko-chorvat- ském. I na sjezdu prvním, v Praze konaném i na sjezdu krakovském pociťovala se tíha poměrů těchto, ale celkové ovzduší, jež pa- novalo na těchto dvou sjezdech, nepodporo- valo bojovnou náladu, ba na sjezdu praž- ském spíše bylo možno postihnouti jakýsi pokus, pojednati klidně i o stycích rusko- polských. V Krakově oklikou sice uveden poměr tento přímo s úmyslem provokativním účastníkem sjezdu, který nebyl ani Rus ani Polák, ale obratnou odvetou v zárodku pokus onen utlumen, takže naprosto se minuls zamyšleným účinkem. V Dubrovnice, bohužel, jak se podobá, byla půda příznivější pro živly bojovné nemýlíme se asi, konstatujeme-li, že byli jimi vykonány i přípravy vypočtěné na pře- kvapení účastníků, z nichž ostatně mnozi vůbec nemohli se nadíti, že by k dokoliv z pořadatelů zamýšlel nedbati zásad pro posavadní sjezdy platných. Z časopisů polských, jakož i z některých Poláky diplomaticky stylisovaných resolucí seznáváme však, že sjezd dubrovnický ne- dovedl se vyhnouti tomu, co Slovany roz- dvojuje.
Sen Polák Slovan Dubrovník Praha Krakov
6 article
Okolnosti té, že sjezd týkal se pou ze žurnalistů slovanských ze zemí rakouských že tudíž nebyli přítomni zástupci ru- ského národa, zneužito bylo k návrhu reso- luce, kteráž se sice setkala již na sjezdu samém s odporem a kteráž celou svou pod- statou týká se politického i kulturně-nábo- ženského postavení Ruska, opírajíc se o vý- zkumy domněle nejhlubších myslitelů, kteří se zabývali otázkou slovanskou a jmenuje výslovně filosofa Vladimira Solovjeva (syna známého ruského dějepisce) — světu ode- rvaného myslitele, theologa a mystika, kterýž žádal, aby Rusko a národ ruský se zřekl své duchovní samostat nosti a podrobil se papežství což nazýval »velikou obětí dějinami Rusku přikázanou«. V resoluci se uvádějí dále asi v témž smyslu jiná jmena ve spojení se vzájemností slovanskou, jejíž podmínkou jest dle výkladu »Kurjera Lvovského«, aby společnost slovan- ská »živila nenávist k carátu, který jest pramenem křivd a neštěstí tolika ná rodů slovanských-« Kdo by snad pochyboval o tomto po chopení vzájemnosti slovanské, jak je zaha lují resoluce Poláky navržené, nechť přečte si další rozpravy o tom v časopisech halič ských, my uvádíme ještě jen výrok »Před svitu«, že na sjezdu vynikla a zvítězila »ne- důvěra k Rusku.« Netřeba zvláště připomenouti, že poklá dáme takovýto způsob šíření vzájemnosti slovanské za věc na sjezd nenáležitou a to lím více, že stala se v nepřítomn ost těch, na něž je namířenal My Slované rakouští máme dosti sou- peřů kolkolem, a nemáme nikterak přebyte čných sil, abychom uměle rozmnožovali pro tivníky své ještě o jediný, opravdu samo statný stát slovanskýl Než tím není ještě vyčerpáno, co v po- době kukaččích vajíček bylo předloženo do bromyslným účastníkům, kteří domnívali se pookřáti v rozkošném jaru důbrovnickém.
Solovjev Slovan Rusko Netřeba
7 article
Dubrovníkleží příliš blízko zemím bal kánským a tu ovšem vedle nechuti polsko ruské přihlásila se i nesnáz srbsko chorvat ská, jež způsobila, že jediný přítomný srb- ský žurnalista ze sjezdu odešel. Otázka balkánská, tedy otázka eminentně politická, vyskytla se na sjezdu ve trojím vydání. Předně ve formě rozšíření pojmu žurna listů slovanských ze zemí rakouských i na žurnalisty v zemích zabraných; věc sama o sobě sice málo významná, ale ve spojení s ostatními zjevy charakteristická. Dále byla sjezdem »vzata na vědomíe resoluce »bosenských Chorvatů«, kterouž. jak oznamují záhřebské listy, vyslovují svoji touhu po spojení s ostatními zeměmi chor- vatskými a ohražují se proti tomu, že by snahy jejich odporovaly myšlence slovanské. Co se této věci týče, máme za to, ze na sjezd žurnalistů nikterak nenáležela, a že tudíž sjezdem vůbec nemohla vzata býti na vědomí, i kdyby jinak otázka bosensko-hercegovská v tomto směru byla správně pojata a vyřízena. Ostatně odkazujeme, co se týče připo jení Bosny a Hercegoviny, k našemu úvod- nímu článku ze dne 2. března t. r. »D politických bařin balkánských«, v němž jsme upozornili na souvislosť této otázky se spletitými poměry balkánským vůbec. Nahodilá přítomnost několika účast níků na sjezdu dubrovnickém sotva by mohla
Chorvat Bosna a Hercegovina
8 article
přispěti ku hladkému vyřízení její, i kdyby se tím neoctli na půdě vysoké poli- tiky, kteráž se prapodivně vyjímá vedle praktických potřeb rakouské žurnalistiky slo- vanské, i když se nepřihlíží k legitimaci těch, kdož v resoluci mluvili jmenem Bosny a Hercegoviny. Avšak nešťastný Balkán ještě do třetice se octl na jednacím pořadu sjezdovém v re soluci, jež pojednává o srozumění se slovan- ským tiskem na Balkáně a spěstování vzá- jemnosti slovanských národů v Rakousku na Balkáně.« Bůh uchovej, abychom se chtéli ohra- žovati proti pěstění vzájemnosti se Slovany balkánskými; ale proč právě jen s te mito? Má-li se již program sjezdový rozšiřovat za hranice rakouské, bylo by přiroze- nější, všímati si oněch Slovanů, kteří s nám jsou ve stejném nebezpečí a nemají one výdatné opory v národě ruském, jako Slo- vané balkánští. Jsou to především Slované v Německu žijící, zvláště tamní Poláci. Tito jsou mimo to polským navrhovatelům i na- božensky i kulturně mnohem bližší, než pravoslavní Slovaně balkánští. A dále, když může se činnost rakouské žurnalistiky slovanské rozšířiti i za hranice na Balkán, proč by se neměla rozprostříti na veškero Slovanstvo, a proč vylučovati z této vzájemnosti Rusy? Ostatně Rusové své vzájemnosti ohledně pravoslavných slovanských národů na Bal- káně přinesli obrovské oběti na krvi a stat- cích a není to tudíž příliš taktní, chce-l někdo žíti, kdo neoral a nesil. K utužení přátelských styků Rakousko-Uherska a Rusk tímto způsobem rozhodně se nepřispívá. Otázka vodních cest na světle pravdy. Podává poslanec inženýr K a ft an.
bůh balkánský Slovan Polák Rus Bosna a Hercegovina Balkán Rakousko Německo Rusová Bala Uhersko Rusk
9 article
Investiční předloha vládní rozčeřila nena dále nehybnou hladinu stojatých vod národniho hospodářství v našem soustáti, vlny její probu- dily stříkem svým jako kdys živé vody pohádky z dlouhodobé strnulosti konečně i kruhy, jenž byly sobě ve svém fatalismu zvykly, ponechá váti výhradně slavné vládě starost o řešení na léhavých moderních problemů hospodářských. Není divu. Předlohou touto předstoupila vláda před sněmovnu poslaneckou s požadavkem v neobvyklé výši 563 millionů korun. z nichž připadá na zbudování nového spojen železničního s Terstem 194 millionů ko run a na strategickou dráhu haličskou Lvov Zambor-průsmyk uzsokský v Uhrách 38,200 00 korun, úhrnem tedy 232,240.000 korun. vůči kterému obnosu náklad 9 millionů korun na českou dráhu Louny-Rakovník, taktéž v předloze obsažený, jeví se býti velmi ne- patrným. Nejedná se zde však toliko o jedn nové spojení s Terstem, nýbrž hned o spojení dvě, totiž o dráhu pyhrnskou a kara- vanskou: Celovec Bärengraben-Asling Gorice- Opčina Terst-Sv. Ondřej a o dráhu turskou Schwarzach-Gastýn-Möllbrücken, jež slo u žío zvláště obchodu jihoněmeckému, bude citelně soutěžiti s výrobo tuzemskou. Nechceme rozebírati zde podrobně, jestl tyto nové dráhy alpské pomohou Terstu na nohy, pro který stát v posledních dvou desíti- letích ohromné sumy — ač bez velkého hospo- dářského effektu — věnoval, nelze však po- příti, že zminěnými dráhami dostane se tomuto přístavnímu městu ve způsobu akce pomo- cné opětně od říše daru 190 mill korun.
Ondřej Terst Lvov Uhry Louny Rakovník Schwarzach Gastýn Broken Opčina Terst Celovec Bärengraben Asling Gorica
10 article
Oprávněná pochybnost, že touto akcí bude přes to málo pomoženo Terstu, jehož přirozený přístav nalezá se vlastně v zálivu mugijském. jehož nedokonalá organisace obchodní, zejmena exportní, jehož »Lloyd« přes státní podporu roční 8 millionů korun není s to udržeti živý obchod zámořský a využitkovati světového sou sedního průplavu suezského, na kte- rém obchod říše rakouské jest zúčastně pouze 2 proc. celkové průvozn dopravy, vše to bylo příčinou, že severně a východně položené království a země našeho soustátí, že zástupcové zemí koruny české, Ha- liče, Dolních a Horních Rakous postavili j a ko spravedlivou kompensaci požadavek, aby, když jeví se stavba dvojitého nového spojení železničního s Terstem nezbytnou, byly zřízeny současně vodní dráhy jež by spojovaly oblasť dunaj- skou s oblastí Labe, Odry, Vislya Dněstru, tedy moře Černé s mořem Severním a Baltickým, aby vystaveny byly vodní cesty, jejichž důležitost hospodářská byla od věků již obyvatelstvem zemí sudet ských a dunajských bez rozdílu národnosti plně uznána. Tento odůvodněný požadavek byl při prvním čtení investiční předlohy železniční mluvčím de- legace české jako junetím s předlohou inve stiční postaven, jako nevyhnutelná podmlnka. za kterou by jedině bylo lze inve- stiční předlohu sehváliti. Nebyl to žádný svéhlavý a nerozvážný justament. Železná nezbylnost hospodářská nuti jme- nované severní části říše, aby stavbou zmině- ných vodních cest ziskaly sobé pevnou operační basi k hospodářskému bytu a rozkvětu svému, neboť jsou to země, jež budou musit přispívati k uhražen nákladu na zmíněné dráhy alpské nejméně 7 procenty.
Lloyd jítlegace Terst Horní Rakousy Labe Odra Vislya Dněstr
11 article
Skvělé výsledky účelných regulací řek Rýna a Labe, od roku 1870 prováděných, povznesly vysoce hospodářský význam těchto veletoků nejen v bezprostředním obvodu jejieh atrakčním, nýbrž i pro dotyčné země a státy Přes to, že po obou březích Rýna a Labe táhnou se výkonné, produktivní dráhy prvního řádu, povznesla se doprava na těchto řekách způsobem úžasným. Od roku 1875—1895 stoupla doprava na Rýně z 882 na 3030 millionů tun kilometrových, na Labi ze 435 na 1952 tuh kilo me t'ro výc h. V sousední říši německé zvýšila se do- prava zboží na dráhách vodních v zmíněném dvacitiletí ze 2.9 milliard na 7.5 milli ard tun kilometrových, tedy o 1599. doprava železniční z 10.9 miliaro na 26.5 milliard TK., tedy o 1439 V roce 1898 stoupla doprava vodní na 10.7 milliar d, doprava železniční v Německu na 35.6 milliard TK.
Rýn Německo Tk Tk
12 article
Podobný obraz skytá též doprava vodní železniční ve Franeii, ač prvá rychleji po- stupuje, což sluší připsati okolnosti, že v obou jmenovaných státech hlavní síť železniční jest již vystavena, což nelze ještě o siti dráh vod- ních tvrditi. Z toho však jde na jevo, že doprava že- lezniční, jež ubírá se na mnohých místech rovnoběžně s dopravou na výkonných dráhách vodních, povznesením této nijak netrpl. Doklady k tomu podává průplav s a ar ský a francouzská dráha východní, průplav severní a francou zská dráha severní, zejmena však kanalisovaná řeka Mohan a sousední dráhy železně. V roce 1886 obnášela : Doprava železniční tamtéž 932.000 tun doprava vodní tamtéž 156.000 tun úhrnem na 1,088.000 tun do roku 1899 zvýšila se doprava železniční na 2,195.000 tun doprava vodní na 1,087.000 tun úhrnem na 3,282.000 tun Podobné poměry panují na veletoku lab- ském již z Ústí ku hranicím saským, na němž tě doby ročně více než 15.000 lodí plujea jehož doprava vodní v zmíněné trati v posled- ním dvaeitiletí z 800.000 tun na 3,600.000 tun vyrostla.
Mohan Ústí
13 article
Zdravý vývin průmyslu a obehodu, rychlé stoupání důchodu pozemkového, jsou blahodárně následky télo dopravy, jež daleko za údoli lab- ské svým oživujícím vlivem působí. Nemůže býti tedy s podivením, jestli se v požehnané zemi české uplatňují čim dále tím více snahy, aby tento utěšený ruch do vnitra země, především do středu její — do Prahy, potom těž do úrodného a průmyslového Polabí z Mělníka do Jaroměře rozšířen byl. Prvá úloha dospívá následkem schválené kanalisace Labe z Ústí do Mělníka a Vl- tavy, z Mělníka do Prahy k svému kýženému uskutečnění. Připravená stavba průplavu s tř e d - zemského (Mittellandkanal) v Německu jenž bude spojovati veškeré hlavní řeky němu- cké, totiž Rýn, Emži, Veseru, Labe, braniborské vodotoky, Havelu Sprévu, potom Odru a Vislu, po při- padě i mazurské průplavy, způsob vzhledem k dopravě hromadné hluboko zasahu- jící změny dosavadních poměrů dopravních, je- jichž vliv daleko přes hranice říše německé zejmena v jižním sméru do našeho sou státí se rozšíří. Hornoslezské a vestřálsk u hlí, velké výhřevnosti, zatlačí pomoe levné cesty vodní přirozeně zpě české uhlí hnědé z trhu něme ckých, což by jinak nebylo sice žádným ne- štěstím; nemáli však toto odvětví průmyslu. jež poskytuje práci a výživu tisícům dělného lidu českého, býti ochromeno a má li býti vý borně toto palivo na prospěch domáe náležitě využitkováho, musí se jemu opatřiti levná cesta na jih, do jižní poloviny království českého, dosud přes četné a levné pracovní síly průmyslu prosté, jakož i dále do residenčního města na Dunaji.
Havela Odra Visla Praha Mělník Jaroměř Ústí Německo Rýn Emže Vesera Labe Dunaj Polabí e dzemský Mittellandkanal
14 article
Toho lze dosáhnouti toliko po- kračováním kanalisováni Vlta vy z Prahy dlo Budějovic a vystave- ním průplavlu dunajsko - vltav- ského. Otázka průplavů není v Rakousku, nehled ani k historickým upomínkám za dob Karla IV.. za vladaření Rožmberků, za dob krále Ferdi- nanda I. a II., potom za vlády císařovny Mlari Terezie novou, avšak teprve v roce 1879 vstou- pila záležitost zřízení průplavu dunaj s ko vltavského v určité formě před sbor záko- nodárný, do rady říšské, jež v sezení svém dne 21. listopadu 1879 zvolla »k účelu po- dání zprávy; po případě vy praco- vání osnovy zákona v příčině z ř zení průplavu lodního z Dunaj do Vltavy a Labe 24členný výbo r, jenž na základé pečlivého šetření zvlášlě povo- lanými znalci dne 24. května 1884 předloži své návrhy sněmovně poslanců, jež je v násle- dujícím znění schválila: »C. k. vláda) se vyzývá: 1. a b vypracovala projekt na stavbu průplavu lodního z Dunaje po- blíže Vídně směrem k Budějovi- cům, jakož i na kanalisování Vl- tavy od vůstění průplavu až p Mělník;- 2. aby vymohla v čas usnesení českého a dolnorakouského sněmu v příčině určítých příspěvků zem- ských k uhražení nákladu jmeno- vané dráhy plavební; 3. aby předložila, pokud možno již v nejbližším zasedání říš ské rady sněmovně v příčině zabez- pečení této vodní dráhy osno v zákona, na těchto závazeích spo- čivající. « V skutku usnesl se dolnorakouský sněm ve svém zasedání ze dne 13. října 1884, že země Dolní Rakousy zúčastní se na stavbě průplavu dunajsko vltavského s 5 proc. celkovéh nákladu stavebníh o.
Karel Iva Mlari Terezia Praha Budějovice Rakousko Rožmberk Dunaj Vltava Vídeň Mělník Dolní Rakousy rada sněmovna
15 article
Tři dny později učinil téžo i sněm království českého následovní snesení: »Uznávaje velkou důle žitost zřízení průplavu dunajsko-l ab- ského z Dunaje pobliže Vídne přes Budějovice Vltavou do Měl- níka, prohlašuje sněm královstv českého, že jest ochoten zúčast- niti se jmenem království českého na úhradě potřeby, 80 millio n zlatých rozpočtěné, do největ- šího obnosu 10 procent tohoto ná- kladu stavebního, bude-li podnik tento v celku dostatečnou záru- kou zabezpečen a jestli pokla státní jakož i král. hlavní město Praha a dotýční interessenti tak- též přiměřeným podílem k usku- tečnění toho dila přispějl. V tomto případě rozdělíž se přísp ěvek země na jistý počet roků, jenž m požívati stejných práv jako pří spěvek státu.« Uvádíme zde tato usnesení, ač budou snad mnohému z našich pp. čtenářů známa, k vůli snažšímu přehledu událostí, jež měly v dobách pozdějších vliv na další osudy jmeno- vaného velkého díla. Po roce 1884 nastala v záležitosti průplav následkem neurovnaných poměrů finančních a ma- lého porozumění, otázce této v kruzích vládních věnovaného, povážlivá pausa, ano místodržitel krá- lovství českého, odpovídaje dne 4. listopadu 1889 na dotyčný sněmovní dotaz, poukázal na vyjá- dření vlády, jež tato v rozpočtovém výboru n radě řišské pronesla, že: »dosud nebyl vládě žádný sku- tečný projekt zmíněného prů- plavu podniky soukromými předlo- žen a že tedy není vládla s to — aniž by chtěls snad hospodářské vý- hody takovéto cesty vodní, jakož i význam slíbeného zemského pří. spěvku 10 procent stavebního ná- kladu podceňovati — chopiti se vzhledem k značnému nákladu az počátku méně čilé dopravě v této záležitosti iniciativy.«
Dunaj Budějovice Vltava Praha
16 article
Vodní dráha, zejmena má-li spojovati dvě velké oblasti mořské, jest velkým hospo- dářským výrobním nástrojem, v Ně- mecku nepomýšlel nikdo na to, dáti vypracovati projekty na průplav ze Severního do Baltického moře, průplav Dortmund- emžský, neb středozemský společ- nostmi soukromými, podobně měla se věc v Belgii, Francii a Rusku, nemůže býti tedy s podivením, že otázka tato také v rakouské sněmovně poslanecké nalezla živého ohlasu. Dne 20. dubna 1891 učinil poslanec inže- nýr Kaftan a soudr. následovní návrh: »C. k. vláda se vyzývá, aby na základě přesného technického mě- ření dala s největším urychlením vypracovati plány a rozpočty na průplav dunajsko-vltavsko-l a bský a aby potřebný k tomu náklad do státního rozpočtu na rok 1891 vlo- žila.« Návrh tento byl po zevrubném odůvodnění přikázán národo-hospodářskému výboru k pro- zkoumání a sněmovnou 12. listopadu schválen. Dle trpkých zkušenoslí dřívějších let nechovalo obecenstvo a kruhy zájmové mnoho naděje, že bude míti tento krok u vlády lepšího výsledku prvých a prolo nakročily cestu, jež v naší riš vede nejsnáze ku předu, odhodlavše s k svépomocí. Na podnět drážďanské komory ob- chodu sešli se zástupcové pražské a libe- recké obchodní komory dne 27. kvěln 1892 v Ústi, aby položili základ k utvořenís velkého komitétu, jenž by otázku stavby prů- plavu dunajsko-vltavského úsilovn podporoval.
Kaftan baltický moře Dortmund Belgie Francie Rusko dunajskývltavskýl
17 article
Zásluhou jmenovaných komor, zejmen obchodní a živnostenské komor pražské, k nimž se četné jiné korporace. jmenujeme zde: zemský výbor král. če- ského a arcivév. dolnorakouského zemědělská rada, města Praha a Vldeň, obchodní komory ve Vídni v Hamburku, v Halberstadtu, v Lu beku, dunajská a rak. severo- zá- padní paroplavební společnos německá »Ketle«, plodinová bursa a obchodní gremium ve Vídni aj. v. přidružily, byl zejmena za munificentní podpory sněmu král. českého opatřen potřebný náklad v obnosu 300.000 K na vypracování řádného projektu, který, pokud se týká plavidlového prů- plavu a kanalisování Vltavy z Budě- jovie do Prahy, jest úplně hotov a k pro- vedení revisí tratí úplně způso- bilým. Tato okolnost, zejmena však úspěšné pro- vádění prací kanalisovacích na Vltavé z Prahy do Mělnika, počala buditi opětně zájem nejen kruhů odborných, nýbrž i širšího obecenstva pr cesty vodní. Nejvíce přispěla k ruchu vodohospodářskému — jak jsme se byli již svrchu dotkli — snah V drobném prodeji: ranní číslo o pobě . . . za s . na 2k odpoladní Ve filialkách na venková- ranní čišlo. . . . . . vepolední . . . . . . . 3h Inserá t platí ze hotově zapřed. Předplacení a inserty příjíná zdninl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají sa též redakee Uiskárna a erpodice „ Nárednich Lirta- Rukopisy se novracenjl.
Inserý Nárednich Lirt Praha Vídeň Hamburk Halberstadt Vltava Buda
18 article
říše německé uplatniti a rozmnožiti svou na- bylou převahu hospodářskou zdokonalením dosavadních a zřízením nových eminentně výkonných umělých dráh vodnich, kteréžto snaze bylo nejdříve a nejlépe porozuměno vládou uherskou, jež po léta již tiše, avšak výdatně na projektu vodního spojení mezi Odrou a ře- kou Váhem s Dunajem aodtud prů- plavem vukovaršamačským do Sávy a odtud Kulpolu do Rěky, tedy na projektu 2200 k m. dlouhé vodn cesty ze Štětína do Černého mor a do Rěky pracuje. Třetí příčina, jež v kruzích interesovaných zájem pro brzké upravení našich vodních cest stupňovala, jest bližící se obnova sml uv obchodních a celních se státy sou- sedními. Náš průmysl, obchod a zemědělství pozo- rují dávno již záblesky na severní obloze, jež věští bouři bližících se kolon průmyslových z říše německé ku hranicím naší říše, o zvý- šení cel obilních nelze vice pochybovati, po- sice naše na trhu světovém jest ohrožena, nepřikročímeli neod- kladně k hospodářské mobili sa ci a neposťavímelli se rovnocenný mi zbraněmi do řady. Nejlepší zbraní, nejlevnějším nástrojem výrobním jest doko- nalá cesta velkoplavební. Úvahy tyto přiměly delegací českou, ž ihned po podání vládní předlohy investiční na radě říšské, jakmile tato jednání své zahájíla, dala pilným návrhem posl. Kaftana v pří- čině zřízení vodních cest v Če- chách, na Moravě, ve Slezsku a v Hadiči podnět k velké akci, ke které se jak poslanci haličtí, tak i poslanci ně- meči z Čech, Moravy, Slezska, Horních a Dolních Rakous při- družili a která donutila vládu, opustiti dosavádní svě odmítav stanovisko a dáti ústy předsedy ministerstva závazný slib, že dotýčnou předlohu v příčině za- bezpečení zřízení jmenovaných vodních cest neprodleně po ve- likonočních prázdninách na radě říšské podá.
Kaftan Odra Sáva Štětín Morava Slezsko Čechy Dolní Rakousy
20 article
Osmý mezinárodní sjezd proti alko- holismu ve Vídni od 9.—14. dubna r. 1901. (Od zvláštního našeho reřerenta.) Vo Vídni, 11. dubna 1901. Většina lékařů, kteří zabývají se nervovými ne- mocemi, mezi nimi zvláště vídeňský professor Krafft- Ebing tvrdí, že hrozná a dosti častá choroba, tak zvaná progressivní paralysa má za příčinu obyčejně přijíci. Dr. Boissier, generální sekretář francouzské unie antialkoholické a VII. mezinárodního anti- alkoholického sjezdu, tvrdil ve své přednášce »Alkohol a progressivní paralysa«, že příčinou této choroby je alkohol. Lékaři na sjezdu přítomní hleděli v němém jaksi údivu na přednáše- jícího mladého, hezkého Francouze. Udivení ustoupilo brzy jakémus takémus uspokojení, když řečník, pokud mu bylo lze rozuměti, dokazoval, že při 1009 paralyticích, jež prohlížel a jejichž předchorobí zjistil, jednalo se vělšinou o alkoholiky příležilostné nebo chronické. Ve stavu opilosti často člověk akviruje přijíci, ztrativ rozvahu a úsudek o svém jednání a tak jeví se býti alkohol sekundární příčinou progressivní paralysy. Podobnou sekundár- ností dalo by se dokázati snad všecko. Je sjezd proti alkoholu a proto jen na lih složiti všecko zlo tohotu svěla. Pan generální sekretář francouzské unie šel snad ve své přednášce přiliš daleko, jako chodí apoštolové vegetarianismu a abstinence, na sjezdu přítomní. Ti by nejraději předložili shromážděným kongressistům — otýpku čerstvě nasekaného jetelea k tomu putynku vody . .
doktor Boissier Francouz Vídeň profesor Krafft
21 article
Je to upřílišněně řečeno, ale odpovídá to způ- sobům všech jmenovaných pánů, jak se na sjezdě presentují. Přes tu chvíli nadávajíce brzy vědě, brzy lékařům, brzy vivisekci a na konec nejspíše vyna- dají sami sobě mezi sebou i veřejně. Spory mezi nimi existují, to je viděti z toho, jak jeden druhému živě a »přesvědčivě« vykládá. Pan Moric Schnitzler, přírodní lékař z Warnsdorfu, je velice čestný chlapík. Na učitelské schůzi v pozdních hodinách, kdy již vělšina lidí odešla, dal se do hanobení warnsdorf- ských lékařů. Příležitost k tomu byla znamenitou. Lékaři warnsdorfští nebyli — přítomni. Nepřítomným a potom také mrtvým se hezky a pohodlně — na- dává. Charakterní človék však toho nedělá. V dnešním středečním kongressu vyvolalo cho- vání vegetářů a abstinentů mnoho scěn. Předseda dvorní rada Gruber řekl pánům, že se nedá kongress terrorisovati a že by velice nerad dal použíti naproti pánům násilí brachialního. Professor Forel, jenž na kongressu a ve svém hotelu vypije džbery vody denně a sní na otýpky různé zeleniny, zvolal ve veliké své řeči na pány: »Ševče zůstaň u svého řemesla! Nepleť se do věcí, kterým naprosto ne- rozumíš !« . ..
Schnitzler Gruber Forel Warnsdorf
22 article
Professor dr. G. Anton, přednosta psychia- trické kliniky ve Štyrském Hradci, rozebral velice důnladně a účinně thema: »Alkoholismu sa dědičnost«. Již Aristoteles a Plutarch tvrdili, že děti pijanů jsou buď také pijany, nebo nervosními lidmi. Bourneville zkoušel dědičné poměry u 1000 blbých dětí a shledal 471krát alkoholismus u otce dítěte, 84krát pijáctví u matky a v 65 případech opí- jeli se svorně matka i otec dítěte. Velice často ob- jevuje se padoucnice u dětí pijáků. Mezi alkoholis- viem rodičů a nervosními nemocemi u dětí jeví se vzájemná spojitost. Lidé oddaní přílišnému pití po- škozují nejen sebe, ale i rodinu a celou ragu. Po- vinností lékaře je nejen léčiti nemocného, nýbrž starati se o to, aby raca nebrala úhony a aby de- generace, která dnes většinou ve všech národech zachvátila velké massy, celý lid, od nejnižšího člo- věka do nejvyššího, byla na svém vítězném postupu zadržena. Nechť lékaři jen poslechnou volání fran- couzského učence: »Corriger l'hérédité«, upraviti dědičnost! t. j. starati se o to, aby v každém ná- rodě bylo co nejvíce zdravých rodičů, kteří by plo- dili jen zdravé děti. V diskusi po přednášce následu- jící pravil ředitel Deppler, že dlužno také uvésti, že alkoholismem prosáklí rodiče rodí také zdravé děti. Pro otázku, kolik pijáků je dědičně zatíženo, je důležito to, že většína alkoholistů náleží mužům, z čehož dá se vyvoditi, že ono plus, připadající mu- žům, nutno přičísti pijáckým návykům a ne dědičné náklonnosti k pijáctví.
doktor Aristoteles Plutarch Štyrský Hradec