3
masthead
29. listopadu 1901. Císle 329.
4
article
vísi prováděl pan Hnátek, účetní revident z Čáslavi.
Já revisi bedlivě sledoval. V říjnu šel jsem večer
z kanceláře a potkal jsem pana Hnálka. Tázal jsem
se, zda dosud nekonstatoval žádnou závadu. Pan
Hnátek dal mi k nahlédnutí dopis Českého úvěrního
ústavu v Praze. Věc se mi zdála podezřelou. Poradil
jsem panu Hnátkovi, aby dopsal Českému úvěrnímu
ústavu, zda s dopisem byly také zaslány peníze.
Příšla odpověď, že ano. Mezitím zjistil pan revident
Hnátek, že obnos úvěrním ústavem zaslaný nebyl
zúčtován. Následkem toho nabyl jsem přesvědčení.
žo obnos byl defraudován. Povolal jsem k výslechu
hlavního berního Wilta. Nechtěl z počátku o věci
ničeho věděti. Když však jsem mu předložil
připis úvěrního ústavu v Praze, připusti
možnosť, že Žampach v jeho nepřítomnosti mohl
malversovati. Předvolal jsem na druhý den na desátou
hodinu dopolední k výslechu Žampacha, týž se však
nedostavil. Předvolal jsem jej opětně a to s pohrůžkou.
že bude předveden čelníkem, však zase se nedostavil.
Poslal jsem mu po diurnistovi třetí obeslání a mezitim
jsem praesidiu finančního ředitelství telefonoval, že
stala se defraudace. Žampach po přijetí obeslání se
zastřelil.
Svědek dále uvádí, že sám likvidaci neprováděl
Měl pouze dohiled.
Státní návladní: Jsou vám, pane svědku
známy poměry, ve kterých Wilt a Žampach žili?
Svědek: Ano. Pátral jsení po tom. Oba byli
silně zadluženi. Byl jsem dokonce přítelem informo
ván, že Wilt byl v rukou známého kolínského lich-
váře a že byl v stálé tísni. Měl šest dítek a nemoc
nou manželku.
Státní návladní: Žil skvěleji než jeho
služné dovolovalo?
Svědek: Nežil.
Státní nůvladní: Obžalovaný se vymlouvá
také, že jednak on, jednak Žampach chodili na poštu
pro peněžní zásilky a také je tam nosili.
Hnátek
Hnálka
Žampach
Wilt
Čáslav
Žampach
Český úvěrní ústav v Praga
úvěrní ústav v Praga
5
article
Svědek: To není připustné. Vrchní úřadní
ani to činit nesmí.
Obhájce dr. Hrbek: Co je vám, pane svědku
známo o poměrech Žampachových
Svědek: Byl také zadlužen. Měl jednoho syna
ten příliš utrácel. Také jsem slyšel, že paní Žampa-
chová sází do loterie, když jsem s ní o tom mluvil
popřela to. Bylo mi nápadno, že Žampach, který vy.
ženil slušné věno a do Kolina peníze si přinesl, je
v takových poměrech.
Státní návládní: Slyšel jste, že Wilt hne
po svém příchodu do Kolína dopouštěl se malversaci
Svědek: To nevím.
Předs. soudu: Víte snad o tom, zda Žam-
pach měl nějaké nepořádky, než příšel Wilt do
Kolina?
Svědek: To nemohu vědět. Tázal jsem s
kdysi okresního hejtmana, ten pokládal Wilta i Žam-
pacha za muže čestné. Teprve později byl jsem uve-
den v podezření.
Obžalovaný Wilt, který během výslechu vrchního
berního inspektora jeví patrný nepokoj, všechno co
nejrozhodněji popírá.
Dále vyslýcháni byli jako svědci: Marie Vavru
škova, Prokop Červinka, B. Korger, Jan Mojžíš, Váel
Zelenka a Oldřich Štole z Kolína. Všichni tito platil
na c. k. hlavním berním úřadě v Kolíně sirotčí úroky
což jim v knížkách bylo sice potvrzeno, ale zůstalo
v kapsách Wiltových a Žampachových.
(Pokračování.)
Obchod z německé říše.
V Č. Budějovících konalo se tyto dny před
tamější porotou dvoudenní líčení proti Karlu Frit-
schovi a Fr. Bartlovi z Drážďan. Bylo jim kladene
za vinu, že ve spolčení s německým konsulem Bus-
sem prodali za 90.000 m. kutací práva v okolí Borku
jistému soukromníku Stefanovi ve Vratislavi za okol-
ností, jež stíhá trestní zákon. Oba obžalovaní, Fritsch
a Barti, byli však obžaloby sprošlěni, kdežto Busse.
kferý jest držán ve Vralislavi, v tamější věznici
postaven bude před soud vratislavský.
doktor
Hrbek
Žampachův
Žampa
Kolin
Wilt
Vavra
Prokop Červinka
B Korger
Jan Mojžíš
Váel Zelenka
Štol
Wiltový
Karel frita
Bartl
Stefanov
Fritsch
Bart
Buss
Žampach
Kolín
Francie
Drážďany
Borek
Vratislav
6
article
Dr. Sedláček odsouzen pro urážky
Dr. Sedláček odsouzen pro urážky
k pokutě 400 K.
Z Plzné, 28. listopadu.
(Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů e.)
Dnes bylo skončeno v pálém pokračování líčen
se známým drem. Frant. Sedláčkem, advokáten
v Pizni, majitelem »Nezávislých Listů«, nejnověj
agrárnikem, kterého před nedávnem strana realisti-
cká ze svého středu vyhostila. Byl žalován státním
zastupitelstvím pro urážku soudu a jiné přestupky
die §§ 431. a 491. trestního zákona a dle či. 5. zá-
kona ze dne 17. prosince 1862 čís. 8 ř. z. z r. 1863
Pronesl ve valné hromadě Hospodářského družstva
v Plzni konané dne 24. března t. r., že vyšetřován
soudní, které bylo k jeho udání zavedeno s funk-
cionáři družstva, bylo zastaveno jenom proto, že
»bylo vedeno pod vší kritikou«. Dále byl žalován
bývalými funkcionáři družstva ře-
ditelem Trejbalem a náměstkem okres-
ního starosty Škardou pro urážky na
téže valné hromadě spáchané dle §8 487., 496.
497. z. tr. a professorem Novákem z plzeňské rol-
nické školy pro podobné přestupky dle týchž para-
grafů. Veřejným zástupcem byl subslitut st. zastupi-
telství dr. Jedlička, zástupci soukromých žalobeů
byli dr. Vrabec a dr. Ríchard Krofla, jako substitut
dra. Mandla. Obviněný se hájil sám. Soudce, radní
tajemník p. Zelenka, uznal obvinéného ve všecl
případech až na dva vinným a odsoudil jej
k pokutě 400 K, jakož i k náhradě všeci
soudních útral. Veřejný žalobce a záslupci soukro-
mých žalobců odvolali se co do viny i co do vý
měru trestu. Obviněný ohlásil zmaleční stížnost.
Poštovní ředitel defraudantem.
Z Petrohradu se oznamuje: Porotou saratovskou
byl odsouzen správce tamějšího poštovního úřadu
státní rada Tachferd, pro zpronevěru 20.000 rubie
ke ztrátě všech práv a tříletému žaláři.
doktor
Sedláček
František
Trejbal
Škarda
Novák
Jedlička
Ríchard Krofl
Mandl
Zelenka
Pizeň
Plzeň
Petrohrad
úřad státní rada Tachferd
7
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Živnostenský sjezd v Zábřeze. Snah
Národní jednoty v Olomouci povzbuditi české
živnostnictvo na severní Moravě, aby si všímalo
otázek živnostenských a poskytnouti mu příle
žitosti, aby mohlo vysloviti své tužby a přání
setkává se s plným porozuměním a úspěchem
Mezi živnostnicívem jeví se pro sjezd veliký
zájem, a již dnes je jisto, že bude přehojně obe
slán. Nejen sever moravský bude plně zastoupen
ale i města středomoravská, i Brno, vyšlou své
zástupce. Ke sjezdu pozvána jsou všechna živ
nostenstva severo- a středomoravská, předác
stavu živnostenského a kruhy poslanecké. Sjezd
jak již sděleno, koná se v neděli dne 1. pro
since o 1 hod. odpol. v místnostech besedních
v Zábřeze. Hlavní referáty mají říš. a zem
poslanec p. dr. Žáček z Olomouce »o chystané
změně živnostenského řádu«, a p. V. Povondra
z Kroměříže, předseda Zem. jedn. živn. spole-
čenstev na Moravě »o tužbách a stescích na-
šeho živnostnictva«. Kromě toho bude následo
vati volný rozhovor o otázkách živnostenskýeh
vůbec. (Železniční spojení se Zábřehem je velm
výhodné.)
Vánoční výstava v umělecko průmy
slovém museu obchodní a živnostenské komory
v Praze (v Sanytrové ulici). Přadměty přihlášené
k výstavě vánoční musí dne 30. t. m. býti dodány
do musejní budovy. Předměty přijímají se od 9 do
12 hodin dopoledne.
Žáček
V Povondra
Zábřeh
Olomouc
Morava
Brno
Kroměříž
živnostenský komora v Praga
8
article
* Společenstvo lakýrníků a malířů písma
v Praze upozorňuje své pp. členy, že ve smyslu
nsnesení poslední schůze výboru bude se konati
v měsíci pouze jedna schůze výborová, a sice první
středu po prvním každého měsíce, při které budou
připovídání učňové a dáváno za vyučenou. — Přišt
schůze jest ve středu dne 4. prosince o 8. hod. ve-
černí v místnostech Řemeslnicko živnostenské besedy
v Praze.
*První spolek ku podporování řezníků
král. hlav. města Prahy má dnes schůzi správního
výboru o 5. hod. odpol. v místnosti spolkové v domě
společenském č. p. 11 — 1l.
Stávky.
* Z Rýmařova, 28. listopadu. (C.-B.) V továrně
na hedvábné zboží firmy Vilém Bachrach v Horním
Městě všichni dělníci, počtem 280, zastavili práci
pro spory o mzdu. Klid nebyl nijak porušen.
Bachrach
Praha
Rýmařov
živnostenský beseda
v dům společenský č . p . 11 — 1
9
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Místo professorské. Při české zemské
vyšší realce v Lipníku obsadí se počátkem II. polo-
letí škol. roku 1901/02 místo skutečného učitele pro
frančinu a němčinu. Žádosti k zemské školní radě
moravské do 24. prosince.
Schválené dílo. Škola kreslení pro školy
měšťanské a pokračovací průmyslové, sestavil a pro-
vedl Josef Porteš, odborný učitel školy měšťanské
pokračovací průmyslové v Žižkově. Bylo schváleno
c. k. ministerstvem kultu a vyučování ze dne 19.
listopadu 1901 čís. 23.901 pro školy měšťanskéa
pokračovací průmyslové. Dilo toto vyšlo nákladem
knihkupectví Rudolla Storcha v Karlíně.
Porteš
Rudoll Storch
Lipník
Žižkov
Karlín
10
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Telegramy.
Z Londýna, 28. listopadu. (C.-B.) »Ti
mes« zdělují z Pretorie ze dne 26. t. m.
V poli jest ještě 70 burských čet a oddílůo
50 až 400 mužích, z nichž jest 26 oddílů v
Transvalu, 31 v Oranžsku a 13 v Kapsku.
V Transvaalu severně od trati delagojské jest
oddilů asi s 1100 muži, jižně od trati
delagojské 11 oddílů s 1600 muži. Osm jiných
oddilů transvaalských jest rozptýleno na západě.
V Kapsku jest 10 oddílů, jeden západně o
hlavní dráhy a 3 v severovýchodní částí okresu.
Kitehener má jen 45.000 mužů k boji poho-
tových.
Z Londýna, 28. listopadu. (C. -B.
Vrchní velitel kapský oznamuje v depeši zaslané
ministerstvu volenství, že dostal list od velitele
Fouches, jenž oznamuje, že dal z as tře-
liti dva anglické zajatce 16. t. m.
v Dortrechtu.
Z Londýna, 28. listopadu. (Zvl. tel.)
Dny Kitchenerovy správy v jižní Aťrice jsou
sečteny. V dopise sestře prohlašuje sám, že jes
znaven a že pociťuje velikou potřebu klidu
General Hamilton, náčelník hlavního štabu jiho-
africké armády má se státi Kitehenerovým ná
stupcem.
Pretorius
Kitchenerův
Kitehenerův
Londýn
Oranžsko
Transvaal
Kapsko
Dortrecht
General Hamilton
11
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Umělecká galerie pro království
české.
Z Vídně, 28. listopadu. V posledn
době dostaly se na veřejnost různé zprávy
v příčině aktivování umělecké galerie pro
království české, kteréž nezbytné vyžadují
opravy. Zvláště vídeňská depeše » Prager
Tagblattu« ve které velebí se ministr vyučo-
vání dr. Hartl pro rychlé tempo s kterým
prý naléhá na brzké skoncování porad o této
záležitosti. Sděluje se nám o tom z pramene
kompetentního. Jediným účelem telegramu
pražského »Tagblattu« jest patrně vyvýšiti
zásluhy p. dra. Harila o pražskou gallerii
Ve skutečností záležejí jeho zásluhy v tom,
že jeho vinou celá věc odpočívá již tři čtvrti
roku. Jeho přičiněním se stalo, že od roz-
hodnutí panovníkova nastaly průtahy a věčné
odklady. Nic více se nestalo na posledních
poradách, které se konaly mezi vládou
českými a německými poslanci z království
českého, leč že oběma stranám sděleny byly
zásady, na kterých spočívati má kuratorium
galerie té a statuty, které mají býti pro ni
vydány. Obě strany vzaly sdělení to prostě
na vědomost a vyhradily si úradu se svými
kluby. To jest celé jádro a veškerá pod-
stata dosavadního jednání.
doktor
Hartl
Vídeň
umělecký galerie pro království
Tagblatt
12
article
Polská akademická mládež
poslanci Holanskému
Z Vídně, 28. listopadu. Posl. Holan
ského došly dnes tyto telegramy:
Z Krakova: Mládež polská, shromáž
děná na všeobecné schůzi akade-
mické dne 27. listopadu 1901, projevila
Vám upřímně uznání a díky za rozhodnou
a důstojnou obranu práva a spravedlnosti.
Lubiecki, předseda schůze.
Ze Lvova. Za to, že jsi první ve
sněmovně poslanecké povznesl svůj spraved
livý soud o Vřesně, budiž Tobě čest! Akade-
mická čítárna ve Lvově.
Ze Lvova, 28. listopadu. (Zvl. telg
»N. L.«) Výbor dam usnesl se v ponděl
pořádati zde protestní tábor polských matek
proti odsouzení vřesenských Polákův. Vyda
i protest v řeči anglické, italské a fran-
couzské.
R. Ze Lvova, 28. listopadu. Bylo zde
vydáno provolání haličského obchodnictva,
v němž se vyzývá, aby Poláci přeru
šili veškery obchodní stykys
Německem a Pruskem.
Posl
Holan
Polákův
Polák
Vídeň
Krakov
Lvov
Německo
Prusko
Toba čest
13
article
Hrozby a plány
Z Vídně, 28. listopadu. Ve sněmovně
poslanecké byla dnes horlivě přetřásána stat
»Fremdenblattu«, ve které se nikoliv pouze
mezi řádky, nýbrž zcela zřejmě a nepokrytě
hrozí parlamentu rozpuštěním. Byli
kdož hrozbám těm věřili a je brali vážně
Ve své víře utvrzováni však byli pověstmi
jako že zasahuje do činnosti poslanecké sně
movny vídeňské zahraniční úřad, je
muž prý není dvakráte vhod, že ve dnech
nejblíže příštích budou přetřásány choulo
stivé záležitosti, jäko poměr Anglie k Bu-
rům a události vřesenské.
Dlužno však konstatovati, že dojem
dnešní stati »Fremdenblattu« nejevil se pouze
ve strachu všech, kdož obávati se musí no-
vých voleb — čeští poslanci k nim nenále-
žejí — nýbrž také v prudké nevoli proti
ustavičnému zahrávání s ohněm.
Poslanci různých stran kladli si otázku: Nač
všechny ty hrozby, že poslanecká sněmovna
bude zase rozpuštěna, že vykonají se nové
volby atd., je li skutečně úmysl takový?
Spatřován v ustavičných strašácích, které se
pouštějí do sněmovny poslanecké, jakýsi
systém, jakýsi plán, jakýsi úmysl, vylíčiti
věci ve sněmovně tak, aby každým oka-
mžikem, kdyby poměry nebyly po chuti
vládě, tato mohla vziti si záminku z poma-
lého postupu, parlament rozpustiti a vlád-
nouti bez něho. My opakujeme: Nevěříme
všem ohláškám o nových volbách dotud,
dokud nebůdeme viděti příslušný dekret na
papíře v úřadním listě.
Vídeň
Anglie
14
article
Kromě toho poslanci věnovali pozornost
plánu, který se vyskytl ve schůzích německo
nacionálních, aby totiž věci česko-německé
jazykové a národní, vzaly se z říšské rady
a této se tak uvolnilo, a spor česko
německý se dal vyříditi sněmům domácím
tudíž sněmu království českého a markrabstv
moravského (na sněm slezský si nikdo př
tom nevzpomněl !). Vyslovena byla domněnka,
že tento projekt není vlastním dílem strany
německo-nacionální, nýbrž že tato jen repro-
dukuje, co produkoval p. dr. Körber, že
tedy vláda sama smířila se s myšlénkou,
dáti jazykovou otázku česko-německou vyří-
diti sněmům zemským. Ovšem projeveno
také podezření — soudíme velice důvodné
— že tento plán není míněn
upřímně, že vládě jde jen o to, by česko-
německé záležitosti dostala z vídeňského par-
lamentu ven a tam zjednala se atmo-
sféra pro hospodářské věci, zejmena ra
kousko-uherské vyrovnání, celní tarif
smlouvy obchodní. Na všechen způsob třeba
býti hodně ostražitými a nedů-
věřivý mi.
»Ostdeutsche Rundsch a u« vy
slovuje se co nejrozhodněji proti podnětu
danému německými nacionály takto: »Pr
nás a pro všechny národní kruhy jest důle
žitou ohláška, že Němci z království če
ského nadále mají býti ve svém boji prot
Čechům zůstaveni stranou, nepodaří-li se jim
uzavříti s Čechy mír. Co znamená mír, na
který by Čechové přistoupili dobrovolně
vědí zajisté také pání, kteří přišli z nejvzdá
lenějších krajů alpských. To jest tedy nejno-
vější směr, pane Prade? Osamocení Němeů
v Čechách v boji proti Čechům jako tres
za všeněmecké volby ! Výtečně!«
doktor
Körber
Němec
Čecho
Prade
Čechy
Ostdeutsche Rundsch
15
article
Dr. Körber u eísaře
Z Vídně, 28. listopadu. Ministerský
předseda dr. Körber přijat byl dnes císařem
ve slyšení.
Studentská schůze ve Lvově.
K. Ze Lvova, 28. listopadu. Včere
večer konala se zde studentská schůze. Ve
schůzi byl učiněn projev proti hnězdenskému
rozsudku a o snahách po zřízení ruské uni
versity. Schůze trvala do 3 hodin ráno
Mnohé hlasy ozývaly se sympaticky o žá
dosti Rusů po zřízení ruské university. Př
hlasování však zůstali přátelé Rusů 224
hlasy proti 375 v menšině. Menšina opustila
sál a odebrala se do ulice Mochackého, kde
je německý konsulát, policie však studenty
rozehnala. Na to odebrali se mnozí k po-
mníku Goluchovského, kde rovněž demon-
strovali zapěním písní.
Szell ve Vídni.
Z Vídně, 28. listopadu. Uherský mini
sterský předseda Koloman Szell sem dnes
incognito přibyl. Myslí se, že cesta jeho sou
visí se včerejší jeho rečí v parlamentě uher
ském.
Týrání vojákův v uherské
zeměbrané.
ch. Z Pešti, 28. listopadu. Z Velkého
Varadu sdělují se případy surového týrán
vojáků. Petr Florijan, vojín honved
ského pěšího pluku, byl četařem tak ztýrán
že následkem toho zemřel. Četař tento mě
ve zvyku tlouci vojáky pažbou ručnice d
hlavy. Ve vyšetřování vyslo na jevo, že
v tomto pluku bylo tyrání mužstra všeohecné
obvyklé a že mnoho vojáků již z týrán
tohoto onemocnělo. Několik podd ů st oj
níků bylo zatčeno a zavedeno vy
šetřování.
doktor
Körber
Rus
Szell
Florijan
Vídeň
Lvov
Mochacký
Pešť
Goluchovský
16
article
Carské cesty
Z Římn, 28. listopadu. Opětně se pro
slýchá, že car a carová navštíví v nejbližš
době italské královské manžele.
Telegramy korresp. kanceláře
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 28. listopadu. (C.-
Zemský sněm byl dnes královským reskrip
tem slavnostně zahájen.
Bán byl při vstupu uvítán voláním »Ži
vio«, nač opposice odpověděla voláním vát
žije král!« V reskriptu kralovském pouka
zuje se na práce sněmu, zvláště na finančn
vyrovnání s Uhry a prohlašuje se za žádoucí
aby vyjednávání co možná brzy bylo zakon
čeno a aby výsledek byl takovým, by h
král mohl schváliti v podobě zákona, pro
dehnutého duchem svornosti a spravedlivosti
čímž by podán byl nový důkaz o pevnost
bratrského poměru mezi všemi zeměmi uher
ské koruny.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 28. listopadu. (C.-B.) V po
drobném rokování o adrese bylo dnes v
poslanecké sněmovně pokračováno. Zejtr
bude text adresy definitivně textován. v
pátek, sobotu a v pondělí nebude schůzí
Dne 3. prosince zahájeno bude rokování
prozatímním rozpočtu.
Záhřeb
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
17
article
Volby v Uhrách.
Z Pešti, 28. listopadu. (C-B.) V ča-
ckém volebním okresu byl Ludvík Lan
jednomyslně zvolen říšským poslancem.
Rakouský arcikníže v Prusku.
Z Postupimi, 28. listopadu. (C.-B.)
Arcikníže František Ferdinand přibyl sem
zvláštním vlakem o 11. hod. 57 minut v po-
ledne a byl uvítán císařem Vilémem velm
srdečně. Arcikníže a císař odjeli pak do No-
vého paláce.
Z Postupími, 28. listopadu. Dnes
večer koná se na počest arciknížete Františka
Ferdinanda d' Este hostina u císařských
manželů, k níž pozváni jsou princové i prin
cezny, říšský kancléř Bülow, rakousko uher
ský vyslanec hr. Szögenyí-Marich, pobočník
arciknížete i mnoho jiných hodnostů. Zejtra
odjede arcikníže s Vilémem II. na hony do
Görde, kam pozvána jest i řada členů pa-
novnických rodin německých, kníže Fürsten
berg, ministři atd.
Rumunská sněmovna.
Z Bukureští, 28. listopadu. (C.-B.
Za přítomnosti četného obecenstva a všeho
diplomatického sboru bylo dnes zahájen
nové zasedání trůnní řečí, v níž se praví;
Práce vaše usnadněny budou mírem evrop-
ským, jehož zachování jest stálou péčí vel-
mocí. Rumunsko bude pokračovati v poli-
tice míru a obezřelosti. Poměry jeho ke
všem státům jsou normální a nejpřátelštější.e
Trůnní řeč ohlašuje dále četné předlohy, ja-
kož i neprodlené podání předlohy o obchodní
smlouvě s Tureckem. Za pochvaly sněmovny
vzpomíná se dále armády, jež za posledních
manévrův nepopíratelně prokázala pokrok
Z Bukurešti, 28. listopadu. (C. - B.
Obě sněmovny zvolily dnes předsedy.
Eugen Statesco zvolen předsedou senátu
a Michal Ferekyde předsedou sněmovny po
slanecké.
svůj.
Ludvík Lana
František Ferdinand
Vilém
Este
Bülow
Vilém II
Statesco
Ferekyde
Uhry
Pešť
Prusko
Postupim
Görde
Bukurešť
Rumunsko
Turecko
senát
sněmovna
18
article
Výstraha.
Z Petrohradu, 28. listopadu. (C.-B.
Ministr vnitra udělil vydavateli »St. Petěrb
Vědomosti« knížeti Uchtomskému pro
škodlivé stanovisko listu jeho první výstrahu
Krétská otázka.
Z Cařihradu, 28. listopadu. (C.-B.
Dle autentických zpráv do Cařihradu z Athén
došlých působí prý vláda řecká v tom smyslu
aby klid na Krétě byl zachován. Každé po
rušení tohoto stavu je s to dobré styky mez
Tureckem a Řeckem ohroziti. Z toho dů
vodu bylo by to Řecku velice nevítáno
Řecko jako i dříve klade největší důraz na
zachování dobrých styků s Tureckem.
Waldeck-Rousseau na hostině
republikánského komitétu.
Z Paříže, 28. listopadu. (C.-B.) Mini
sterský předseda Waldeck-Rousseau před-
sedal včera večer výroční hostině republikán-
ského komitétu pro obchod a průmysl, př
níž byli přítomni všichni ministři (krom
ministra vnějších záležitostí Delcasséaa
ministra námořnictva Lanessana) a asi 8000
pozvaných hostí. Předseda komitétu Mascu-
rand prohlásil, že obchodníci žádají politiku,
jež by zabezpečila odbyt do ciziny. Potíral
všelikou politiku, cizinu urážející. Republik
dovedla si získati přátelství jiných národů
Brisson děkoval komitétu, že prohléd
pomlouvačné agitace a vyslovil nynější vládě
uznání. Řečník pokládá se za šťastna, že
vidí kruhy obchodní a průmyslové tak spo
jeny. To budí upokojení pro případ, že by
se utvořila klerikální koalice.
Bourgeois velebil poměr mezi kapitálem
a prací, zakládající se na bratrství a spra
vedlnosti, neboť jedině takový poměr jest
s to, zabezpečiti politický a sociální mír.
Ministr obchodu Millerand připil vítězství
republiky nad její pokryteckými odpůrci
vyslovil předsedovi ministerstva uznání
obdiv. V několika měsících vláda bude sklí
zeti ovoce své činnosti.
Petěrb
Rousseau
Brisson
Bourgeois
Millerand
Petrohrad
Cařihrad
Atény
Kréta
Turecko
Řecko
Waldeck
Paříž
Masko
19
article
Ministerský předseda Waldeck - Rousseau
děkoval a dal výraz důvěře, již toto shro
máždění v něm budí. Připomenul, že v oka
mžiku, kdy převzal vládu, jevilo se na poli
tickém obzoru více hrozivých mračen nežl
utěšených věcí. Snažíme se, pravil řečník
zjednati platnost myšlénce, že všechny frakce
republikánskýcb stran musí se dorozumět
o všech sdružujících momentech a zatlačit
do pozadí vše, co je dělí. Řečník je šťasten
že může konstatovati, že komitét pro obcho
a průmysl ustavil se k tomu účelu, aby pod
poroval vládu, která slouží zájmům pracujíc
Francie. Řečník nesdilí názor Mascurandův,
jenž prohlásil, že komitét neprovozuje žádnou
politiku. Neboť, pravil předseda ministerstva.
život všech sestává z toho, provozovati poli
tiku, se zemí cítiti všecka rozčilení a roz
uměti všem její zájmům. V příčině zahra-
ničních styků řečník připomíná, že háji
osadní politiku po boku Gam
bettově a Ferryově. Nedávno mluvi
příliš vřele v této věci, neboť mohlo to vzbu
diti obavu, že chtěl tím sloužiti jakémus
imperialismu. (Veselost.) Ale buďte přesvěd
čeni, končil řečník, nepomýšlíme na im
perialismus ani uvnitř, ani na venek. Neběz
o to, rozšířiti naše osadní panství, nýbrž za
chovati je a organisovati. Nechceme Franci
velikou územím, nýbrž velikou, pokud se týká
obchodu a sociálního pokroku.
Všechny řeči byly vyslechnuty pochvalně
a řeč předsedy ministerstva byla akklamována
Rousseau
Mascurandův
Franek
Waldeck
Francie
20
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 28. listopadu. (C.- B.) Ve
sněmovně poslanecké přál si posl
Berry interpellovati o usnesení správní rady
haagského soudu smírčího, kterýmž bylo zpro-
středkování v příčině Burův odmítnuto. Jed-
nání o věcí té bylo ale odloženo až do pro-
jednání rozpočtu ministerstva vnějších věcí
Na to pokračovala sněmovna v rokování
o 3. článku zákona o půjčce na výpravu
čínskou. Zpravodaj Hubbard přimlouvalse
za návrh výboru, dle něhož řeholím, dle
francouzských zákonů neuznaným, nemá se
dostati žádného odškodného — i připomněl
že řehole ty samy se již odškodnily. (Hluk.
Burův
Hubbard
Paříž
Berra
21
article
Posl. Bartelo t podal dodatečný návrh.
dle něhož řeholím těm má se dostati rovněz
náležitého odškodného,
Finanční ministr přimlouval se za tento
návrh, jenž byl za hlučného potlesku přija
461 hlasy proti 84.
Různé 88 článku třetího, mezi nimi take
o dosazení komise, jež má míti dozor na
rozdílení odškodného, byly potom přijaty.
Za to škrtnut byl 342 hlasy proti 18g
paragraf, dle něhož odškodné má se vyplá
ceti teprve po zaplacení válečné náhrady
Činou.
Potom byl článek 3. v celku přijata
také celý zákon 335 hlasy proti 213 odhla-
sován.
Poslanec Lasies žádá, aby sněmovna
vyslovila čínské výpravě své vlastenecké
uznání. Bylo by to spravedlivým zadostuči
něním za urážky proti vojsku pronešené
vzbudilo by to ministra vojen
ství z jeho otrlosti. (Hluk a prudké
protesty.)
Ministerský předseda odpovídá, že vláda
dala už výraz svému uznání pro vojsko
jež výpravu provedlo. (Pochvala a výkřiky
řečníka přerušující.) Není věcí parlamentu
souditi o armádě.
Posl. Bertau x útočí na m is si onář
a doufá, že sněmovna projeví své pokárání
nad jednáním jejich.
Posl. Aimond navrhuje tuto resoluci:
»Sněmovna přidružuje se ku
chvále, projevené vládou čínské
výpravě.« Resoluce tato, na niž minister-
ský předseda přistupuje, sch v aluje s
509 hlasy proti 26.
Posl. Bertaux navrhuje tento do-
datek: »Sněmovna odsuzuje jed-
nání biskupův a missionářův ja-
kožto krádež a plen.« (Různé vý-
křiky.) Dodatek tento byl 314 hla sy
proti 164 zamítnut a schůze na t
skončena.
Posl
Lasies
22
article
MIss Stoneova.
Z Cařihradu, 27. listopadu. (C.-B)
Dle zpráv úřadů soluňských missionářka
miss Ellena Stoneova a její průvodkyně Zilka,
jež byly loupežníky zajaty, zemřely a byly
již pohřbeny. Miss Stoneova zemřela prý
hořem, Zilka po slehnutí. Úřady soluňské
radily tamějšímu americkému konsulovi, aby
ke zjištění pravdy dal věc na místě vyšetřiti.
Ze Sofie, 28. listop. (C.-B.) »Agence
Telegraphique Bulgare« zvěstuje: Minist
Donev poslal v záležitosti missionářky miss
Stoneovy americkému konsulu v Cařihradě
notu, v níž uvádějí se všechna opatření bul-
harské vlády, učiněná v záležitosti tétoa
poukazuje se na ohledy, jakéž z humanních
důvodů prokazovány byly poslům Dickinso-
novým. Vzhledem k těmto skutkům, jež do-
kazují, že vláda bulharská vykonala povin-
nost svou zúplna, odmítá ministr Donev
všelikou zodpovědnost za neštěstí, jež by s
snad miss Stoneové přihodilo. Takový pří
pad byl by jen následkem dlouhé lhůty, do
jakéž Dickinson vyjednávání protáhl.
K plenění v Číně.
Z Paříže, 28. listopadu. (C.-B.) Gene-
rální prokurátor lazaristů Battenberg pro-
hlásil k jednomu zpravodaji, že lazaristé
nijak nepopírají, že dali důstojníkům a vo-
jákům francouzské výpravy v Číně šeky na
podíly z válečné kořisti. Tím nejednali prý
ale lazaristé nijak proti spravedlnosti a zá-
konu, nýbrž ve shodě s bývalým vyslancem
v Pekině Pichonem a s generálem Freyem
prokázali tím naopak službu vojákům.
a. Z Nenpole, 28. listopadu. Přibyl
sem dva parníky ze Šanchaje s 25.000
svazky čínskými, nádherně illustrovanými,
jež byly uloupeny v císařském paláci v Pe-
kině a jež mají býti odevzdány národní
knihovně v Římě. Listy ale žádají vládu,
aby po příkladu francouzské vlády díla ta
Číně vrátila.
Stoneův
Ellen Stoneův
Zilk
Telegraphique
Stone
Dickinson
Battenberg
Pichon
Frey
Přibyl
Cařihrad
Sofie
Čína
Paříž
Řím
Genus
23
article
Říšský sněm německý.
Z Berlina, 28. listopadu. (C. - B.)
Říšský sněm pokračoval dnes v rokování
řádu námořnickém.
Z Berlína, 28. listopadu. (C B) Říš-
skému sněmu podána byla předloha o pře-
ložení rakousko uherské hranice podél řeky
Přemše. Předloha má za účel dosíci schvá-
lení ke změně branice od spolkové radya
išského sněmu,
otyčná smlouva
ze dne 19. ledna 1898 v Prusku zákonem
už schválena
Bouřlivá schůze belgické sněmovny.
Z Brusselu, 28. listopadu. (C. -B.)
V dnešní schůzi došlo při stanovení jedna-
cího pořadu k bouřlivým výstupům. Mini-
sterský předseda žádal, aby po vyřízení
rozpočtu byla projednána předloha vojenská
Socialista Vandervelde prohlásil,
že strana jeho nepřistoupí k projednávání
rozpočtu, dokud vláda neprojeví ochotu, za-
véstí všeobecné právo hlasovací.
Po prudké potýčce mezi oběma řečníky
prohlásil posl. Veste za velikého hluku.
že jeho strana seskupí se jako jeden muž
kolem vlády, by opřela se revoluci.
Posl. Vandervelde odpověděl, že
liberálové a socialisté pokusí se
všemi zákonnými prostředky zmařiti schvá-
lení rozpočtu.
Posl. Caluwaert (socialista) nazv
posl. Cartala lhářem a zdráhal se výraz ten
odvolati, načež byl volán k pořádku.
Posl. Veron (radikál) prohlásil, že
plurální votum mělo tolík podvodů v zápětí,
že všichni, kdož pro ně byli, nyní se mu
vzpírají.
Ministr vnitra pokouší se mluviti, ale
byl socialisty, kteří na pulty tlukou a zpě-
vavě »jednací řád! jednaci řád !« volají,
umlčen. Předseda zakončil na to schůzi pro-
hlášením, že ministr mluviti bude zejtra.
Vandervelde
Posl
Berlín
Prusko
Brusel
Min
Verona
C B
24
article
Landsdownova řeč.
Z Londýna, 28. listopadu. (C. B.)
Státní tajemník zahraničních věcí markýz of
Landsdowne měl v Darlingtonu řeč, v níž
se omlouval, že odpoledne nemohl býti pří-
tomen shromáždění unionistů, protože byl
zadržán v Londýně přáním, prokázati po-
slední úctu velikému diplomatu, jenž zastu-
poval německou říši, muži, kterého jsme
ctili, poněvadž spatřovali jsme v něm
zástupce veliké spřátelené moci. (Řečník
míní tu pohřeb německého vyslance Hatz-
felda. Pozn. red.) Řečník mluví pak o agitaci,
způsobené řečí Chamberlainovou, a praví,
že nenalezl v řeči té významu urážlivého,
ani úmyslu uraziti. Landsdowne pravil dále,
že poměr Anglie ke státům jest přátelský
a uspokojivý. Vláda vyjednává přátelsky
s Čínou o otázkách obchodních a se Spoje-
nými státy o průplavu nikaraguajském. Ve
válce v jižní Africe jeví se stálé pokroky.
Výroky Campbell-Bannermannovy jsou prý
nevraživé a nepravdivé.
Marokko
Z Berlína, 28. listopadu. (C.- B.) Wol
fova kancelář sděluje z Tangeru: Sultán
vydal se dne 21. t. m. z Maraheše do Ka-
botu.
Vzpoura v Kolumbil.
Z Nov. Yorku, 28. listopadu. (C. - B.)
V telegramu z Kolonu se praví: Jistý Ame-
rikán, jenž byl očitým svědkem, tvrdí, že
dělová loď »Generál Pinzan« vypálila 50 ran
na Porto Bello. Několik největších domů
bylo zbořeno. Město před tím obyvatele
opustili.
Landsdownův
Chamberlainův
Landsdowne
Campbell
Bannermannův
Pinzan
Bella
Londýn
Darlington
Anglie
Čína
jižní Afrika
Maroko
Berlín
Tanger
Maraheš
Ka
York
markýz of Landsdowne